společenská transformace

Karlovarský kraj v minulosti prošel, a také v současnosti prochází, významnými změnami ve složení populace. Industriální společnost vyžadovala velký objem práce lidí s nižší kvalifikací, případně specifickou kvalifikací, která se v čase (v průběhu jejich pracovního života) neměnila. Nové společenské výzvy spojené s novými prostředky výroby, komunikace a novými způsoby naplňování potřeb lidí povedou k významným společenským změnám.

Celoevropským i celonárodním trendem v České republice je zvyšování kvalifikace, čemuž odpovídá i skutečnost, kdy na vysokých školách v současné době běžne studuje téměř polovina populačních ročníků. Z odpovídajících populačních ročníků KVK je to asi třetina. Individualizace výroby i služeb pro občany (často označovaná jako Průmysl 4.0 nebo Společnost 4.0) bude vyžadovat nejen nové dovednosti a vyšší kvalifikaci, ale také flexibilitu na trhu práce a schopnost celoživotního učení. Rozvoj potenciálu lidí bude zvláště v informační společnosti po pandemii covid-19 rozhodující pro ekonomickou prosperitu a společenskou transformaci.

Současná situace

Karlovarský kraj se potýká s velmi negativním demografickým vývojem způsobeným migrací a stárnutím obyvatelstva. Zároveň má relativně nepříznivé vzdělanostní složení obyvatel, strukturou vzdělání patří mezi kraje s nejhorší vzdělanostní skladbou, i když se podíl lidí s vyšším vzděláním postupně zvyšuje. V současné době je na předposledním místě v mezikrajském srovnání, s druhým nejvyšším podílem lidí se základním vzděláním. To je regionálním handicapem z hlediska přirozeného budoucího vývoje i z hlediska rozvoje pracovních příležitostí v podnicích vyžadujících vyšší kvalifikaci.

Z dlouhodobých výzkumů plyne, že zatímco děti rodičů-vysokoškoláků jsou téměř 100% orientovány na vysokoškolské vzdělání, sociálně a vzdělanostně slabší prostředí podstatně méně motivuje mladou generaci ke studiu. Zároveň jsou děti z těchto rodin hůře vybaveny znalostně a rozvojem potenciálu a dovedností v mladším věku pro vyšší stupeň vzdělávání. I když poptávka místních podniků po vysoce kvalifikovaných a vzdělaných lidech existuje, kraj není dostatečně atraktivní

pro absolventy středních a vysokých škol. Zaměstnavatelé si stěžují na nevhodnou skladbu středního školství v KVK, které jim nedává záruku nalezení vhodných pracovníků.

Z analýzy příčin odchodu pracovní síly z KVK, kterou nechala zpracovat Karlovarská agentura rozvoje podnikání, se ukazuje nedostatečná nabídka pracovních příležitostí, nedostatečné finanční ohodnocení, nedostatečné možnosti trávení volného času, nekvalitní podmínky pro rodinný život a nedostatečné možnosti vzdělávání. Kritickým zjištěním je skutečnost, že více než 60 % studentů středních škol, středních odborných učilišť a vyšších odborných škol v KVK se chystá opustit obec, ve které žijí. Nejčastějšími důvody jsou – vedle výše uvedených – nízká atraktivita obce a vysoká míra sociálněpatologických jevů.

S nižším vzděláním je téměř automaticky spojen vysoký počet sociálně vyloučených komunit a vysoký počet exekucí. V blízké budoucnosti (jak ukázala covidová pandemie) hrozí digitální vyloučení, resp. prohloubení sociální vyloučenosti způsobené nedostupností digitálních kompetencí a odpovídajícího vybavení.

V KVK zároveň roste komunita vysoce motivovaných cizinců, což je rovněž třeba brát do úvahy. V počtu trvale usídlených cizinců v poměru k celkovému počtu obyvatel je KVK v celorepublikovém srovnání unikátní. Z téměř 22 tisíc cizinců trvale žijících v KVK je více než polovina Vietnamců, dalšími významně zastoupenými národnostmi jsou Němci, Ukrajinci, Slováci a Rusové. Význam této komunity se projevuje jak v ekonomice, tak také ve školství. Ze studií, které popisují změny v pohraničí na německé straně, ve Svobodném státě Bavorsko a Sasko, je také zde patrný odliv obyvatel do vnitrozemí, a to v daleko větší míře, než je tomu v KVK. Některá města v blízkosti hranic v Bavorsku sice rostou, ale pouze přílivem cizinců. Je proto jistě vhodné zvážit atraktivitu KVK také pro tuto skupinu obyvatel.

Absence výzkumných kapacit a horší dostupnost vysokoškolského vzdělání je dosavadním handicapem. Rozvoj kulturního dědictví je příležitostí nejen pro identifikaci se obyvatel s regionem, ale také významnou podnikatelskou příležitostí.

Umělá inteligence (AI) radikálně změní naše životy a transformuje naši společnost. Tento posun, který již začal, bude největší, nejhlubší a nejrychlejší, jaký kdy lidstvo zažilo.

Panuje obecná shoda, že AI přinese mnoho nových příležitostí a že většina změn by měla být pozitivních.

— Vladimír Šucha, Jean-Phillipe Gammel

Cíl společenské transformace

Cílem společenské transformace je zastavení odlivu mladých lidí z regionu a změna vzdělanostní skladby obyvatelstva. Znamená to mj. vytvoření kvalitních podmínek pro život rodin i jednotlivců každého věku a zásadní snížení počtu a velikosti sociálně (a digitálně) vyloučených komunit.

Cíle bude dosaženo:

— posílením kvality základního a středního školství v KVK zejména novými metodami výuky, — navázáním kapacit vysokoškolského vzdělávání na nové příležitosti ve výzkumu v KVK, — rozšířením systému celoživotního vzdělávání a nabídky rekvalifikace ve vztahu k nově vzniklým profesím, — dlouhodobými programy spolupráce ve vyloučených lokalitách, — oporou rozvoje znalostí kulturního dědictví, tradičního průmyslu jako zdroje sounáležitosti s regionem, — vytvářením atraktivních podmínek pro život v KVK.

K dosažení cíle slouží dva programy:

3. ZNALOSTI 4. SPOLUPRÁCE