životní prostředí a klimatická transformace

Dosažení klimatické neutrality do roku 2050 vyžaduje radikální změny v hospodářství, proměnu energetiky, vývoj a využití nových technologií. Je zásadním inovačním impulzem pro rozvoj společnosti. Naplňování cílů ve snižování emisí skleníkových plynů, energetických úsporách a změnách v energetice tak, jak jsou vyjádřeny v Národním plánu České republiky pro energetiku a klima, vyvolá dynamický rozvoj OZE, decentralizaci výroby elektřiny, rozvoj komunitní energetiky, efektivní využívání všech dostupných zdrojů energie a výrazné energetické úspory.

Adaptace na změnu klimatu znamená vyšší ochranu půdy a zadržení vody v krajině, využití ekosystémových služeb a rozvoj bioekonomiky. „Zelená města budoucnosti“ – modelování krajiny a nové utváření intravilánu měst a obcí s ohledem na klima, a to včetně změn v dopravě a dopravních cestách, přispěje ke snižování znečištění životního prostředí, snižování dopadů změny klimatu na lidské zdraví a zvyšování sekvestrace uhlíku. KVK je třetím nejvýznamnějším regionem v České republice v oblasti dobývání uhlí, s významným podílem na výrobě elektřiny. Změny v energetice jej tedy zasáhnou velmi zásadním způsobem.

Současná situace

Transformace energetiky významně zasáhne část území KVK. Asi třetina obyvatel je zásobována z CZT přímo z výroben energie ve Vřesové a Tisové. Ty jsou zároveň nejvýznamnějšími producenty elektřiny z KVK. V posledních letech je z výroben v KVK dodáváno na trh o něco více elektřiny než z Moravskoslezského kraje, za rok 2019 to bylo cca 3,9 TWh. V samotném KVK se však spotřebuje jen jedna třetina produkovaného množství.

Teplárenství v kraji prochází aktuálně restrukturalizací, a to především v důsledku předpokládaných změn palivové základny. Podle Integrované strategie Karlovarské aglomerace – analytické

části jsou systémy zásobování měst a obcí, za využití technologie na bázi zemního plynu, připraveny a funkční. O přepojení ze starého zdroje na nový jde u měst Karlovy Vary, Chodov, Nejdek, Nová Role, Vintířov a Nové Sedlo. Soustavy zásobování teplem jsou v KVK rozsáhlé, na řadě míst jsou však rozvody zastaralé a předimenzované.

Potenciál biomasy a bioplynu je podstatně vyšší než v současnosti využívaný. K energeticky významným zdrojům patří kogenerační jednotka ve Žluticích, v pěti zdrojích se využívá bioplyn. Jedná se o čistírny odpadních vod v Karlových Varech a Sokolově, využití skládkového plynu v Kogeneraci Žalmanov, Skládku Sater Chodov a zemědělskou bioplynovou stanici ve Vintířově.

Nakládání s odpady v KVK jen částečně přispívá k naplňování cílů daných hierarchií nakládání s odpady. Uzavření zplyňovací jednotky ve Vřesové zhoršilo dostupnost likvidace nebezpečných odpadů.

Karlovarský krja má dobrou kvalitu ovzduší, vyšší znečištění je však ve městech, kromě emisí tepelných zdrojů zatížených především automobilovou dopravou. Vysoký počet starých ekologických zátěží (podle databáze Systému evidence kontaminovaných míst jich v roce 2020 bylo 677), řada z nich s nadlimitní koncentrací znečištění, brání dalšímu využití území. Na rozdíl od brownfieldů, kterých je v KVK relativně malý počet ve srovnání s jinými regiony, je problematika odstraňování starých ekologických zátěží významná.

Vysoký podíl ekologického zemědělství a chráněná území dávají příležitost pro další rozšíření aktivit vedoucích k sekvestraci uhlíku. Lázeňská krajina je považována za součást léčebného prostředí a vedle této hlavní role může mít řadu dalších environmentálně pozitivních efektů. Biologická rozmanitost znamená velkou různorodost života na Zemi – ve světových rozsáhlých deštných pralesích i v malých parcích a zahrádkách, od plejtváka obrovského po mikroskopické houby. My lidé jsme součástí této sítě života a jsme na ní plně závislí: dodává nám potraviny, které jíme, filtruje vodu, kterou pijeme, a poskytuje nám vzduch, který dýcháme. Příroda je stejně tak důležitá pro naše tělesné i duševní zdraví, jako i pro schopnost naší společnosti vyrovnávat se s globální změnou, zdravotními hrozbami a katastrofami. Přírodu potřebujeme pro náš život.

— úvod Strategie EU v oblasti bilologické rozmanitosti do roku 2030

Cíl priority životní prostředí a klimatické transformace

Cílem růstu kvality životního prostředí a klimatické transformace j e snížení podílu KVK na emisní bilanci skleníkových plynů a zvýšení podílu ekosystémových služeb na vytváření dobrých podmínek pro život lidí v regionu.

Cíle bude dosaženo:

— zvýšením podílu OZE na celkové produkci energie v KVK, rozvojem komunitní energetiky a růstem úspor energie, — podporou přechodu na oběhové hospodářství/cirkulární ekonomiku, — odstraněním starých ekologických zátěží, revitalizací brownfieldů a jejich novým využitím, — regenerací krajiny, tvorbou „zelených měst a obcí“ a dalším rozšířením ekologického zemědělství.

K dosažení cíle slouží dva programy:

5. REGENERACE 6. ENERGIE A MATERIÁLY

Synergický efekt jako přidaný účinek současného působení více mechanismů intervencí.