Archa noviny 03-04/2013

Uměním proti demagogii! Art against the demagogues! / březen— duben / March— April 2013

Divadlo Archa, Na Poříčí 26, 110 00, Praha 1 / tel. pokladna +420 221 716 333 / www.archatheatre.cz

t

TO FO

RA

CH

OT

25

3 .12 28 5.4

HVĚZDY PROGRAMU STARS OF THE PROGRAM

vý í š é p s n to u a a u u č v ys u Aa i s s Q o w s z o z o l f fa n n h e S h e z h ff a c ru A T f t a u vr rik T tem r. / n o ruff Also í r d E s e o T .

T vá tor ho ung ati Erik ron k u i a n á m H in r Er C io nov lní hie ulm ato a A I t + US er on roduc vný peciá Sop the cinnov t Ann / M ung ar hot pneúnau se skářkaesent less l gues BA e H a A Rac y – rtet ísnič s pr . Tire cia D e i n n a n e HU ph . An jaro aní scého kvude puctio scen nd sp So at rské deb u své at b Prod usic tet a fe výca ké hu vod akov chot iss mquar r. Š r s ro s k R a S w i s g e ca d o p ř e d n d a r y i t h h u n v n . P g a or w ie H ro r i n m p o r m p h S p n te e r f g S o co i l l p r i n w atu fe FOTO JAN HROMÁDKO

r te

DIVADLO / THEATRE Boys and Girls / Premiéra / Premiere

Autorská inscenace Magdy Jiřičky Stojowské a Terezy Durdilové Boys and girls přináší nový pohled na otázku vztahu nejmladší a nejstarší generace. V projektu se setkává skupina dětí ve školním věku se skupinou seniorů, jejichž paměť sahá do časů první republiky. / Boys and Girls, an original production by Magda Jiřička Stojowska and Tereza Synková Durdilová, provides a new perspective on the question of the relationship of the youngest and the oldest generations. In the project a group of school-age children meets a group of elderly people, whose memories go back to the time of the first republic.

24.3 JÍR A B FOTO JA KU

FOTO KRYŠ TO

vou , Bea to o u H laven k ň kovou , Ye llow Sis ters , Len ko ovou . Dá le jem né bu b u Dusilo z enice. / A s pring eve a h ra jí B io M a scha Sisters , Le a dvě ta ning with n ka D usilo Dáša Voň vá mysteriou ková , Ye ll s d ru m me , Bea ta H laven kov ow á , B io M a rs . scha a tw o

F HAVL ICE

HUDBA / M USIC J a n B u ri a n – B u ria n’s La B u ria novo pozd n í od po l ed n t e Af t e r n o Ja rn í večír e on e k s Dášo uV

Jestliže chceme, aby se za pět let stal prezidentem slušný člověk, musíme na tom dlouze a usilovně pracovat. Musíme na své okolí působit tak, aby nadpoloviční většině voličů nebylo lhostejné, zda jejich budoucí prezident lže, vyvolává ducha nacionalis­ mu či slibuje nesplnitelné. Je třeba, aby ti, kteří budou volit za pět let, byli schopni poznat lež a demagogii a netolerovali je. Aby hulvátství, lhaní, xenofobii a překrucování historie nepovažovali za obecně uznávané nástroje úspěchu.

Dosáhnout toho nebude jednoduché. Jsme totiž zároveň svědky situace, v níž soustavné omezování podpory živého umění ze strany státu vede k rapidnímu snižování kulturní úrovně celé společnosti. Což se právě projevuje v rostoucí popularitě těch, kteří navrhují jednoduchá, demagogická, populistická řešení. Jako by si představitelé státu neuvědomovali, že kulturní a umělecké aktivity rozhodujícím způsobem ovlivňují kvalitu života, formování zdravých morálních a etických postojů a vědomí identity. Jejich omezování, zvláště v čase krize, může být pro další vývoj naší země velmi nebezpečné.

FOTO JAN HROMÁDKO

DIVADLO / THEATRE Sólo pro Lu / Sólo for Lu

Úspěšné představení Jany Svobodové a Jing Lu se po sérii hostování na evropských festivalech a v New Yorku vrací domů do Archy. Koncept: Jana Svobodová a Jing Lu, režie: Jana Svobodová, hudba: Michal Nejtek, účinkuje: Jing Lu. / The successful production by Jana Svobodová and Jing Lu returns to Archa after a series of guest performances at European festivals and in New York. Concept: Jana Svobodová and Jing Lu. Director: Jana Svobodová. Music: Michal Nejtek. Performed by: Jing Lu.

uc ča pko pek prod a Č f Přeh líd ka o w ie . / A rev prováz ku ea tre. a String Th

St ri n g THEATRE a / n O L o D k A e IV p D ku / Ča ání Divadla Husa na z á v o r p a Ča pek n vských inscenací v podtions by the Goose on

4 .

3 2 – 9 1

5–26.3 201 3 8–29.4 Říká se, že čím horší je politická situace, tím větší inspiraci poskytuje umělcům. Není to radostné zjištění. V novém pětiletém prezidentském období nebude jistě o inspiraci nouze.

Neděláme si iluze, že se nám pro naši činnost podaří získat více prostředků z veřejných zdrojů. Proto se obracíme na vás.

Pokud považujete to, co vám Divadlo Archa nabízí, za důležité, podpořte nás!

Máme společný úkol na příštích pět let.

To je přece výzva!

Ondřej Hrab

It is sometimes said that the worse the political situation, the greater the inspiration for artists. This is not a happy discovery.

There will certainly be no lack of inspiration coming out of the new five-year presidential term.

If we want a good president five years from now, we’ll have to work long and hard. We need to convince more than half of voters not to be apathetic in the face of a president who lies, fans the flames of nationalism or promises the impossible. Voters five years from now must be able to recognize lies and demagoguery for what they are and not tolerate them. Boorishness, dissimulation, xenophobia and distortion of history must not be considered acceptable means of success.

2018 It won’t be easy to achieve. We are also witnessing the systematic reduction in state support for the arts, leading to a rapid decrease in the cultural level of society as a whole. This is manifested in the growing popularity of those who propose simple, demagogic, populist solutions. Our elected leaders do not seem to realize that cultural and artistic activity profoundly influences quality of life, formation of healthy moral and ethical attitudes and awareness of identity. Its limitation, especially in a time of crisis, can be very dangerous for the future development of our country.

We do not delude ourselves that we will succeed in obtaining more public funds.

That is why we are turning to you. If you think that the Archa Theatre is important, please support us.

We have a common mission for the next five years. Let’s get started!

Ondřej Hrab

Projekt Boys & Girls je myšlen jako divadelní platforma pro setkání dětí a starších osob, během něhož budou vyprávěny a divadelně zpracovány příběhy (nejen) seniorů. Stáří nás zajímá zároveň jako osobní zkušenost individuality i jako společenský fenomén dnešní doby.

Během naší práce se inspirujeme dokumentárním divadlem, které v různých podobách realizují evropské divadelní skupiny jako jsou Rimini Protokoll, She She Pop, Gob Squad ad. Máme dojem, že dokumentární divadlo je v České republice ještě málo probádaným a známým terénem, přestože umožňuje aktivizovat sociální skupiny, rozpoutávat diskuse nad různými sociologickými problémy a jevy.

Momentálně pracujeme se skupinou čtyř seniorů. Jsou to tři ženy (účetní, rentgenová laborantka a profesorka zpěvu – bývalá sólistka opery Národního divadla) a jeden muž (výpravčí), jejich věk je sedmdesát a více let, nejstarší účastnici je 83 let. Dále spolupracujeme ještě s osmdesátiletým profesorem fyziky. Všichni tito účastníci jsou nesporně zajímavými, aktivními osobnostmi a rozhodně neodpovídají představě lidí patřících „do starého železa“. A to i přesto, že dva trpí Parkinsonovou chorobou. Do naší skupiny patří i šest dětí – čtyři dívky a dva chlapci ve věku od 8 do 11 let.

Pracujeme se vzpomínkami a zároveň s představami týkajícími se možných životních scénářů, hlavně s představami dětí o jejich stáří, o životě seniorů z naší skupiny apod. Vytváříme situace, v jejichž rámci kreativně probíhá proces seznamování se a vzájemného ovlivňování dětí a seniorů při přípravě divadelního projektu Boys and Girls. Díky tomu získáváme množství materiálů – nahrávky, texty, fotografie, kresby, které se stávají důležitou součástí scénáře a podoby připravované inscenace. Spojení

dvou věkově vzdálených skupin, které jsou většinu času spolu na jevišti, vytváří jedinečnou dramatickou situaci, v rámci které se setkávají mezní životní rytmy a odlišné časy.

Důležitou součástí našeho projektu je staří jako takové, a to i s vědomím obtížnosti, jak hovořit se seniory o stárnutí. Není to tautologie zvát je jako herce k projektu, a zároveň očekávat, že budou komentovat sami sebe? Nejsilnějším kontrapunktem stáří je v našem projektu dětství. Proto by vše to, co mělo být přímým komentováním toho mezigeneračního setkání na jevišti, asi nebylo zajímavé. Zajímavé je aktivizovat účinkující jako „experty“ – hledat to, co je zajímá, o čem přemýšlejí, co povzbuzuje jejich fantazii, těla, ale také to, co mají společného. Děti si vymýšlejí, jak budou vypadat, až zestárnou – kreslí své domy, jak budou oblečeni, svá zvířata nebo okolí. Na jejich kresbách je vidět nejschematičtější příznaky stárnutí – brýle, hůl, upletené šály, ale i spoustu extravagantních pohledů na sebe sama ve stáří, které mají punkový charakter.

V představení dětský gang představující gang seniorů přepadne banku, jejíž pracovníky hrají skuteční senioři, aby popsal tuto událost v novinách, který jeho členové sami vytvořili. Jedná se o souhru „opravdového“ staří se stářím „fiktivním“ v dětské fantazii. Jedná se o to nedávat na piedestal „životní pravdu“, a naopak – přímo přiznat, že neexistuje. Že míšení toho, co je životní vzpomínkou, intimním zápiskem, s tím, co je dílem fantazie, snu, hry či představivosti činí z přítomných na jevišti pravé hrdiny – jejich fyzická přítomnost na scéně se stává nejdůležitějším svědectvím. A tato přítomnost je vždy nová, vždy autentická.

Magda Jiřička Stojowska a Tereza Durdilová

Mikuláš O tom jak letěli plišáci do vesmíru a já s nimi.

No, to jsem jednou vzbudil plyšáky (tygříka, Bobříka, Alfonze, Filutu). Jelikož jsem sestrojil vesmírnou raketu, zbalili jsme si věci a koupili jsme za 5 Kč skafandr… A řekli jsme 10, 9, 8, 7, 6, 5, 4, 3, 2, 1, 0, START!! A letěli jsme !!!! Viděli jsme Zemi a potom jsme zjistili, že nám dochází benzín, tak jsme přistáli na planetě Burysan v jiné soustavě. Dotankovali jsme benzín a pak jsme letěli zpátky. Když jsme přistáli tak, jsem dostal sumu 100 000 Kč a pak jsme šli domů.

Hana Rostová S tím, že jsem chtěla dělat věci po svém, jsem měla vždycky problémy, celý život. Já jsem byla odjakživa hrozně živé, neposedné dítě. V zimě, když mě nechtěli pustit ven, tak jsem si natáhla kabát s rukávy obrácený dopředu a v bačkorách jsem odešla. Na ulici mě někdo odchytil, vzali domů, ohřáli, usušili mně bačkory, umyli mi nohy. Měla jsem přísně zakázáno chodit ven. To jsem byla tak pěti šestiletá... Utíkala jsem, protože jsem se nudila, já jsem si neuměla sama hrát.

I had problems all my life because I wanted to do things my own way. From a young age I was a terribly lively, restless child. In winter when my parents didn’t want to let me go outside, I would put on my coat with sleeves rolled up and would leave the house in my slippers. Somebody would find me on the street and then take me home, warm me up, dry my slippers, wash my feet. I was strictly forbidden to go outside. I was like that for about five or six years... I would run away because I was bored; I didn’t know how to play by myself.

ILUSTRACE DĚTÍ K INSCENACI BOYS AND GIRLS

How the stuffed animals flew into space together with me One day I woke up the stuffed animals (Tiger, Beaver, Alfonse and Filut). I had built a space ship, so we packed our things and bought a space suit for five crowns… And then we said ten, nine, eight, seven, six, five, four, three, two, one BLAST OFF! And we were flying! We saw the Earth and then we discovered that we were running out of gas so we stopped on the planet Burysan, which is in another star system. We filled up the tank and then flew back. When we landed I got CZK 100,000 and then we went home.

Bo &

FOTO MAGDA JIŘIČKA STOJOWSKA

oys &

Eva Zikmundová „Šťastnou cestu, vrať se zdráva, každému se dívej do očí a nezapomeň, že jsi Mašková.“ To mi tatínek říkal vždycky, když jsem někam jela.

“Have a good trip, come back safe, look everybody in the eye and don’t forget that you are a Mašková”. That’s what my dad used to tell me whenever I travelled somewhere.

Jan Pospíšil Když jedu Fetrovskou, tak tam bydlí Řepa, potom Urbánek, Štrougal, Pospíšil, ministr dopravy, Marie Majerová, Marie Pujmanová, Jan Řezáč, Vojtěch Cynibulk, jedna jeho dcera, mimochodem měla za muže, jak se jmenoval, dělal v diplomatických službách… Marion Cety, malíř, který spáchal sebevraždu v Minsku, Emil Kotrba, malíř, význačný v oboru koní, od něj koně vidět, to skutečně bylo poznat, že je to kůň, rodina Šimkovic, doktor Šimek, profesorka Šimková, Miloslav Šimek, jak hrál se Sobotou, Miloslav, pak měli ještě jednoho, on hrál tenis, oni celá rodina hráli.

K profesorce Šimkové jsme všichni tři chodili na němčinu, francouzštinu a angličtinu…

When I go through Fetrovska Street I think about the people who live there: Řepa, Urbánek, Štrougal, Pospíšil, the Minister of Transport, Marie Majerová, Marie Pujmanová, Jan Řezáč, Vojtěch Cynibulk, one of his daughters, who was married to what’s his name who worked in the foreign service… Marion Cety, the painter, who committed suicide in Minsk; Emil Kotrba, the painter, famous for his horses, because his horses really looked like horses; the Šimek family: Dr. Šimek, Professor Šimková, Miloslav Šimek, who played with Sobota, Miloslav, then they had another one, who played tennis, the whole family played. All three of us went to Professor Šimek for German, French and English…

The Boys & Girls project is conceived as a theatre platform for the meeting of children and older people during which the stories of older people and others will be told and theatrically reworked. Old age interests us as the personal experience of individuals as well as a contemporary social phenomenon. In our work we were inspired by documentary theatre, which is implemented in various forms by European theatre groups such as Rimini Protokoll, She She Pop, Gob Squad and others. We think that documentary theatre is still relatively unexplored and unknown terrain in the Czech Republic, even though it permits social groups to be activated and encourages discussion of various social problems and phenomena.

At the moment we are working with a group of four seniors: three women (an accountant, an X-ray laboratory worker and a singing teacher who is a former soloist at the National Theatre opera) and one man (a train dispatcher), who are all 70 or older, and the oldest of whom is 83. We are also working with an 80-year-old professor of physics. All of these participants are incredibly interesting, active people who certainly don’t fit the stereotype of people in their “golden years”, despite the fact that two of them suffer from Parkinson’s disease. Our group also includes six children: four girls and two boys aged eight to 11.

We work with memories and at the same time with fantasies of possible life scenarios, the ideas that the children have about their old age and about the lives of seniors in our group. We create situations in which a process of familiarization and mutual inspiration of children and seniors creatively take places in the framework of the Boys and Girls project. Thanks to this we acquired a lot of material – recordings, texts, photographs, drawings – which become an important part of the script and form of the production. The bringing together of these

two groups, who spend most of their time on stage together, creates unique dramatic situations, in which the boundaries of the lifecycle and different eras meet.

An important part of our project is old age as such, understanding the difficulty of talking with seniors about getting old. Is it not a tautology to invite them as actors in the project and at the same time expect them to talk about themselves? The strongest counterpoint to old age in our project is childhood. The interesting thing is to activate the participants as “experts”, to find that which interests them, that which they think about, what encourages their imagination and their bodies, but also that which they have in common. The children imagine what they will look like when they grow old – they draw their houses, how they will dress, their animals or surroundings. Their drawings reveal the most schematic signs of old age – glasses, a cane, knitted sweaters, as well as many extravagant views of themselves in old age, which have a punk character.

In the performance a child gang portraying a gang of seniors robs a bank, whose employees are played by real seniors, in order to describe this event in a newspaper, which the members themselves created.

There is an interaction between “real” old age and the “fictional” old age as imagined by the children. It’s about not putting “life truth” on a pedestal, but admitting honestly that there is no such thing. That mixing memory – an intimate record – with figments of the imagination, a dream, a game or a fantasy makes those on stage real heroes.

Their physical presence on stage is the most important testimony. And this presence is always new, always authentic.

Magda Jiřička Stojowska and Tereza Durdilová

PROGRAM BŘEZEN 2013 4

LITERATURA

EKG – O Lásce a Konci světa I / 20.00 Literární kardiogram Igora Malijevského a Jaroslava Rudiše s hosty.

Vystoupí: Pavel Brázda, svatý Jan, Jan Albert Šturma, Jakub Theissig, Šimon Vejvančický a další. Hraje kapela Zrní. Vstupné 165/100 Kč.

Délka představení 2 hodiny s přestávkou.

5

LITERATURA

EKG – O Lásce a Konci světa II / 20.00 Literární kardiogram Igora Malijevského a Jaroslava Rudiše s hosty.

Vystoupí: Pavel Brázda, svatý Jan, marek Chalupa, Aleš Klíma, Šimon Vejvančický a další. Hraje kapela Zrní. Vstupné 165/100 Kč. Délka představení 2 hodiny s přestávkou.

12

HUDBA

Sophie Hunger + Erik Truffaz Quartet feat. Anna Aaron / 20.00 Švýcarské jaro a Rachot production uvádí vrchol současné švýcarské hudební scény. Neúnavný novátor Erik Truffaz vystoupí v doprovodu svého kvartetu se speciálním hostem Annou Aaron. Předskakovat bude písničkářka Sophie Hunger. Vstupné 400 Kč/prvních sto vstupenek za 300 Kč. Délka koncertu 2 hodiny.

13

HUDBA

United Islands České spořitelny uvádí: Zelená pošta / 20.00 Zelená pošta, kultovní deska československého bigbítů se pro velký úspěch vrací na koncertní pódia! Marián Varga, Pavol Hammel a Radim Hladík v doprovodu Collegia Musica probudí k životu jednu z nejzásadnějších desek československé hudební historie. Na koncertě zazní kompletní repertoár desky Zelená pošta, doplněný o skladby z dalších společných alb jako Na II. programe sna nebo Labutie piesne.

Vstupné 1190 Kč sezení/590 Kč stání. Délka koncertu 2 hodiny.

18 DIVADLO Divadlo Vizita / Okouzlující klouzek / 20.00 Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Šé’ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka. Speciální host: Yellow Sisters.

Vstupné 230/150 Kč. Délka představení 2 hodiny s přestávkou.

23 HUDBA

13

Czerish Festival / Mark Geary, Paul Tiernan a hosté / 20.00

Festival Electronic Beats / 21.00

Irský písničkář Mark Geary se stal nedílnou součástí bohatého i irského hudebního kvasu 90. let, ze kterého vzešli mj. i The Frames, Damien Rice nebo Bell X1. České publikum jej zná jako výsadního předskokana Glena Hansarda. Paul Tiernan je považován za jednoho z nejlepších evropských písničkářů, výborného kytaristu a zpěváka, který se proslavil jako člen irské skupiny Interference. Vstupné 390 Kč. Délka koncertu 2 hodiny.

24 HUDBA Jan Burian – Burianovo pozdní odpoledne / 20.00 Jarní večírek s Dášou Voňkovou, Yellow Sisters, Lenkou Dusilovou, Beatou Hlavenkovou. Dále zahrají Bio Mascha a dvě tajemné bubenice.

Vstupné 250 Kč. Délka koncertu 120 minut.

25–26

DIVADLO

Jana Svobodová/Jing Lu/Divadlo Archa – Sólo pro Lu / 20.00 Sólo pro Lu je založeno na osobním příběhu čínské herečky a zpěvačky, která žije v Praze. Ve svých vzpomínkách se vrací do dětství, které prožila v komunistické Číně. V intimním příběhu plném tragických událostí, nepřízně osudu, ale i cesty za úspěchem, exceluje na jevišti samotná protagonistka. Představení je postaveno na kontrastu osobní výpovědi mladé Číňanky s globálními otázkami dnešního světa a ambivalentním vztahem západní společnosti k Číně. Výraznou rovinu tvoří hudba Michala Nejtka, která vznikala na základě živého zvukového plánu, který sama performerka vytváří přímo před zraky diváků. Rafinovaná práce s projekcí, čistota jevištního projevu a výjimečný výkon Jing Lu přinesly představení úspěch na přehlídce APAP v New Yorku. Režie: Jana Svobodová, hudba: Michal Nejtek, světelný design: Pavel Kotlík, zvukový design: Jan Burian, účinkuje: Jing Lu. Vstupné 150/100 Kč. Délka představení 80 minut. Uváděno s anglickými titulky.

27

HUDBA

11. ročník Párty na kolečkách / 20.00 Již tradičně velký koncert kapely The Tap Tap a jejích hostů v Divadle Archa. Tentokrát s fotbalovou tematikou. Kapela představí nové pokřiky speciálně vytvořené pro českou fotbalovou reprezentaci. Publikum bude nelítostně konfrontováno s nejtvrdším jádrem fanoušků s tělesným postižením. Vstupné 200/170 Kč. Délka 3 hodiny.

19 DIVADLO Divadlo Vizita / Samota, půl zdraví / 20.00 Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Šé’ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka. Vstupné 230/150 Kč. Délka představení 2 hodiny s přestávkou.

20–21 DIVADLO PÉRÁK – NA JMÉNĚ NEZÁLEŽÍ, ROZHODUJÍ ČINY! Akční historická fikce Divadla VOSTO5 / 20.00 Divadelní podívaná, která kombinuje prvky bojových umění a kaskadérských výstupů s poetikou originálního autorského divadla s typickým slovním humorem. Úspěšná inscenace nabídne divákům nové prostorové uspořádání smyšleného protektorátního dobrodružství československé ligy výjimečných, která spolu s mytickým superhrdinou Pérákem usilovala u změny našich dějin. Scénář a režie: Jiří Havelka. Vstupné 250/150 Kč. Délka představení 95 minut.

22 TANEC VerTeDance/Divadlo Archa – Simulante Bande / 20.00 Dva zdraví, dva handicapovaní tanečníci. Něžné doteky, razantní údery a pády. Kde je hranice, kterou někdy nazýváme konvencí? Co se smí? Co je zakázáno, co povoleno? O čem se nemluví? V tanečním představení SIMULANTE BANDE zkoumá dvojice choreografek Veronika Kotlíková a Tereza Ondrová (VerTeDance) neotřelé možnosti pohybového vyjádření zdravého a fyzicky handicapovaného člověka, relativnost pojmu handicap i křehký kosmos mezilidských vztahů. Své často neviditelné limity přetavily netanečnice Alena Jančíková a Zuzana Pitterová do neuvěřitelných výkonů, ve kterých jim „asistují“ profesionální tanečníci Helena Arenbergerová a Petr Opavský. Autorskou hudbu k představení vytvořila skupina DVA. Koncept a choreografie: Veronika Kotlíková a Tereza Ondrová, hudba: DVA, účinkují: Alena Jančíková, Zuzana Pitterová, Helena Arenbergerová, Petr Opavský.

Vstupné 150/100 Kč. Délka 60 minut.

Další ročník oblíbené hudební akce, která přiváží nejžhavější novinky současné scény. Více informací na www.electronicbeats.net.

Vstupné 350/480 Kč na místě. Délka 6 hodin.Více informací na www.electronicbeats.net.

14 TANEC Česká taneční platforma 420PEOPLE / Václav Kuneš: Wind-up / 19.00 „Vzpomínky tě umí zahřát na duši. Také ti ale dokážou tu duši zevnitř rozpárat.“ Choreografie Václava Kuneše, který ke spolupráci přizval hudebníka a performera Amose Ben-Tala, slibuje dynamickou podívanou, současný tanec plný energie, sled obrazů a akcí. Tančí: Nataša Novotná, Zuzana Herényiová, Milan Odstrčil, Alexandr Volný, Jussi Nousiainen, Václav Kuneš. Vstupné 190/120 Kč. Délka: 55 minut.

Představení se koná v rámci festivalu Česká taneční platforma. Více na www.ceskatanecniplatforma.cz.

15 DIVADLO Divadlo Vizita / Horázný hrázný / 20.00 Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Šé’ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka. Vstupné 230/150 Kč. Délka představení 2 hodiny s přestávkou.

16 DIVADLO Divadlo Vizita / Nejnepodkovatelnější Sibyla / 20.00 Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Šé’ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka. Vstupné 230/150 Kč. Délka představení 2 hodiny s přestávkou.

19

6–7

DIVADLO

Boys and Girls / premiéra / 20.00

DIVADLO

Divadlo Husa na provázku – Karel Čapek – Dášeňka aneb Psí kusy / 17.00 Podvraťácké pohádky pro vážené pudlikum. Jak Karel a Olinka neměli co dělat. Jak si pořídili štěně. Jak ho učili štěkat a další psí kusy. Taky třeba O psím ocásku, O Foxovi, O psích vílách, O dalma-teamu a jiných psech, O pejskovi jako sekačce na trávu, O pejskovi, který rád jezdil tramvají nebo… Vztek-líná pohádka. Prostě psina za všechny dobrmoney. Bude to ště-NĚCO! Přijďte, bude to „hasky“. Režie: Jiří Jelínek.

Vstupné 150/děti 90 Kč. Délka 55 minut.

20–21

DUBEN 2013

HUDBA

DIVADLO

Divadlo Husa na provázku – Josef a Karel Čapkovi – Z (NORMÁLNÍHO) ŽIVOTA (NORMÁLNÍHO) HMYZU. UŽ ZAS / 20.00

EKG / O Lásce a Hrobech / 20.00

V čase, kdy se heslem dne stalo „ubavit se k smrti“, kdy na všechno kolem s cynismem hledíme a jepičí tance tančíme, pomyslelo Divadlo Husa na provázku na bratry Čapky a na jejich slavnou společnou hru Ze života hmyzu – groteskní alegorii lidského pinožení. Item lze očekávat řehot klaunů i švihání bičem, kozelce na trampolíně a další nejrůznější ekvilibristiky, excentričnosti, extravagance, extraktury i leckteré jiné exotičnosti. Na konci pak normální radost ze života vší té trapnosti navzdory. Snad. V roli Tuláka (neustále se škrábe na očním víčku, snaží se prstem dostat se pod kůži), Druhé jepice, Motýla posedlého sexuálními eskapádami a Fašistického mravence – Jan Zadražil.

Režie: Vladimír Morávek. Vstupné 290/190. Délka představení: 2,5 hodiny.

Literární kardiogram Igora Malijevského a Jaroslava Rudiše s hosty.

Hraje Krch-off Band.

Vstupné 165/100 Kč. Délka představení 2 hodiny s přestávkou.

21–23

Autorská inscenace Magdy Jiřičky Stojowské a Terezy Synkové Durdilové Boys and Girls přináší nový pohled na otázku vztahu nejmladší a nejstarší generace. V projektu se setkává skupina dětí ve školním věku se skupinou seniorů, jejichž paměť sahá do časů první republiky…

Vstupné 150/100 Kč. Délka představení 60 minut.

8–9

11

LITERATURA

TANEC

Česká taneční platforma VerTeDance/Divadlo Archa – Simulante Bande / 19.00 Koncept a choreografie: Veronika Kotlíková a Tereza Ondrová, hudba: DVA, účinkují: Alena Jančíková, Zuzana Pitterová, Helena Arenbergerová, Petr Opavský. Představení se koná v rámci festivalu Česká taneční platforma. Více na www.ceskatanecniplatforma.cz. Vstupné 190/120 Kč.

Délka 60 minut.

DIVADLO

Taková slavnost! / 20.00 Pražská premiéra souborného uvedení projektu DHNP Čapek (Čapkové) na provázku.

21

DIVADLO

Divadlo Husa na provázku – Karel Čapek – Dášeňka aneb Psí kusy / 16.00 Kabinet Čapek – pražská premiéra / 18.00 Zdarma při nákupu minimálně dvou večerních představení.

Délka: 60 minut

Divadlo Husa na provázku – Josef a Karel Čapkovi – Z (NORMÁLNÍHO) ŽIVOTA (NORMÁLNÍHO) HMYZU. UŽ ZAS / 20.00

JARNÍ PRÁCE V ARCHA.LAB

22

Volby dopadly, jak dopadly. Jarní čas je začátkem vlády takového prezidenta, jakého si někteří z nás zvolili. Nám ostatním nezbývá než doufat, že naše soustavná práce je dostatečnou ochranou proti hlouposti, aroganci a pasivitě.

DIVADLO

Divadlo Husa na provázku – Karel Čapek, Jan Mikulášek – Trapná muka / 20.00 Teprve když se člověk setká se záhadou, uvědomuje si vlastní duši.

Trapné povídky a Boží muka, dva osobité světy, v nichž se střetávají příběhy touhy po zázraku s trapnou všednodenností lidského osudu.

Příběhy na rozhraní, Čapek na křižovatce dnešního světa. Semafory opět nesvítí. Nejvhodnější čas vydat se po jiných stopách. Drobné otisky záhad, přešlapy vlastních stínů, odrazy času i pády duše.

2. DÍL PROJEKTU ČAPEK NA PROVÁZKU v režii Jana Mikuláška.

Vstupné 290/190 Kč. Délka představení: 80 minut.

23

DIVADLO

Divadlo Husa na provázku – Karel Čapek – HORDUBAL (ach, stůl, židle, světlo a sloup) / 20.00 Baladický příběh o lásce, hříchu a vině, o návratu domů a hledání ztraceného srdce. Trochu i detektivka. Jedno z vrcholných děl Karla Čapka v inscenaci J. A. Pitínského. Dramatizace Josef Kovalčuk. Co je skutečná pravda o Hordubalovi a Polaně, co je pravda o Štěpánu Manyovi? Člověk je příliš složitý na to, aby měl jedinou tvář. V hlavních rolích Vladimír Hauser, Andrea Buršová, Robert Mikluš, Jiří Pecha, Josef Králík a další členové souboru. Vstupné 290/190 Kč. Délka představení: 140 minut.

24

KONFERENCE

Kultura na míru? – Nové možnosti spolupráce s publikem ve 21. století / 9.30 Mezinárodní konference o nových formách veřejných kulturních aktivit.

Jsou kulturní organizace připraveny reflektovat nové požadavky publika? Jak se proměňuje přístup ke kultuře, kulturnímu vzdělávání, kulturní inkluzi či uměleckému marketingu? Jak vytvořit nové modely pro tradiční instituce? Co je to kulturní participace? Proč Evropská komise považuje koncept práce s publikem za jednu z hlavních priorit budoucího programu EU Kreativní Evropa? Konferenci pořádá Česká kancelář programu Kultura, MEDIA Desk Česká republika a Divadlo Archa, o. p. s . v rámci evropského projektu Theatron.

27–28

DIVADLO

PÉRÁK – NA JMÉNĚ NEZÁLEŽÍ, ROZHODUJÍ ČINY! Akční historická fikce Divadla VOSTO5 / 20.00 Divadelní podívaná, která kombinuje prvky bojových umění a kaskadérských výstupů s poetikou originálního autorského divadla s typickým slovním humorem. Úspěšná inscenace nabídne divákům nové prostorové uspořádání smyšleného protektorátního dobrodružství československé ligy výjimečných, která spolu s mytickým superhrdinou Pérákem usilovala u změny našich dějin.

Scénář a režie: Jiří Havelka. Vstupné 250/150 Kč. Délka představení 95 minut.

28–29

DIVADLO

Jana Svobodová/Jing Lu/Divadlo Archa – Sólo pro Lu / 20.00 Sólo pro Lu je založeno na osobním příběhu čínské herečky a zpěvačky, která žije v Praze. Ve svých vzpomínkách se vrací do dětství, které prožila v komunistické Číně. V intimním příběhu plném tragických událostí, nepřízně osudu, ale i cesty za úspěchem, exceluje na jevišti samotná protagonistka. Představení je postaveno na kontrastu osobní výpovědi mladé Číňanky s globálními otázkami dnešního světa a ambivalentním vztahem západní společnosti k Číně.Výraznou rovinu tvoří hudba Michala Nejtka, která vznikala na základě živého zvukového plánu, který sama performerka vytváří přímo před zraky diváků. Rafinovaná práce s projekcí, čistota jevištního projevu a výjimečný výkon Jing Lu přinesly představení úspěch na přehlídce APAP v New Yorku. Režie: Jana Svobodová, hudba: Michal Nejtek, světelný design: Pavel Kotlík, zvukový design: Jan Burian, účinkuje: Jing Lu. Vstupné 150/100 Kč. Délka představení 80 minut. Uváděno s anglickými titulky.

Veřejné natáčení Show Jana Krause 6 / 14 / 28. 3. a 4 / 10 / 18 / 25. 4. vždy od 19.30 hodin.

Produkce a dramaturgie: In Film Praha. Vstupenky v předprodeji v pokladně Divadla Archa a on-line. Změna programu vyhrazena.

Program Archa.lab je místem pro dialog, nová setkání a komunikaci. Říká se, že v umění už nemůže nic nového vzniknout, vše už tady jednou bylo. To je svým způsobem pravda – každý jistě viděl herce na jevišti, slyšel text, hudbu, vnímal divadelní světla.

Tak jako každá laboratoř, i laboratoř Divadla Archa je místem pro experiment.

Tak jako v každé jiné laboratoři, i v té naší vznikají mícháním, slučováním, extrahováním, absorbováním a dalšími procesy nové látky, jevy, situace a obrazy.

V rámci residence v Archa.lab „namíchaly“ v loňské sezóně skvělé představení choreografky Veronika Kotlíková a Tereza Ondrová (VerTeDance). Po roce experimentování vznikli „Simulanti“. Dva zdraví, dva postižení tanečníci na scéně neúnavně kombinují své možnosti, vzájemně si předávají pohybové kódy, které do té doby patřily jen jim samým. Noví rezidenti, dvojice Magda Jiřička Stojowska a Tereza Durdilová přivedly do prostoru jeviště skupinu školních dětí a skupinu seniorů. Jaký bude výsledek jejich společného hledání, vzájemných otázek klenoucích se přes dvě až tři generace?

Pravidelné Ateliéry pod vedením choreografického dua VerTeDance už třetím rokem nechávají rozvíjet pohybové, výtvarné a jazykové dovednosti dětí i dospělých. Ti všichni se pak setkávají v závěru sezóny na velkém jevišti Divadla Archa, kde v profesionálních podmínkách zažijí moment setkání s publikem.

Jarní čas bývá časem radosti, nového zrození a překvapení, co všechno přežilo dlouhou zimu. Zvu vás na jarní práce do laboratoře Divadla Archa!

Přijďte s námi objevovat, dívat se, kombinovat, naslouchat a hlavně se radovat ze všeho nového, co nám letošní jaro přinese.

Jana Svobodová Umělecká vedoucí Archa.lab

LETNÍ SEMESTR V ARCHA.LAB Obraz ! Akce ! Situace!

Jednorázový víkendový ateliér Jany Svobodové. Předmětem víkendového ateliéru bude výtvarné dílo jako impulz pro divadelní akci, příběh, situaci, zvuk.

Východiskem pro hereckou práci bude v tomto případě jeden z obrazů Edwarda Hoppera. Hopper je originálním představitelem amerického moderního malířství. Jeho díla se vyznačují realistickým ztvárněním nejrůznějšího prostředí, ve kterém se ztrácí jedna či více osamocených postav. Pohled na Hopperovy obrazy klade otázku: Kdo jsou ti lidé? Co si myslí? Co s nimi bude za 5 minut, dva dny, týden či za rok? Jak se dostaly do své situace?

Základním prostředkem ateliéru bude prostorová improvizace zaměřená na spolupráci s partnerem v kontextu daného tématu. Ateliér je určen všem zájemcům o dané téma. Ateliér proběhne 1., 2. a 3. 3. ve studiu Divadla Archa ve Zlatnické ulici č. 8.

Nový ateliér VerTeDance – Simulante Bande Ateliér Simulante Bande je určen zdravým tanečníkům a tanečníkům s handicapem.

Pod vedením dvojice choreografek Veroniky Kotlíkové a Terezy Ondrové budou účastníci ateliéru objevovat své skryté pohybové možnosti. Začínáme 4. března 2013 / 17.30–20 hodin, Divadlo Archa.

Pravidelné ateliéry VerTeDance – Ateliér kreativního pohybu pro děti od 3 do 5 let Obsahem lekcí je rozvoj pohybových dovedností předškolních dětí (od 3 do 5 let) prostřednictvím pohybových her a improvizací. Tereza Ondrová k dílnám doplňuje: „Jednotlivé lekce jsou tematicky zastřešené a obohacené o hudebně dramatickou a osobnostně sociální složku. Jde nám o podporu přirozené hravosti a představivosti předškolních dětí. Začínáme 5. března 2013 / 15–16 hodin, Studio Divadla Archa Zlatnická ulice č. 8.

Ateliér kreativního pohybu pro děti od 6 do 12 let Ateliér kreativního pohybu rozvíjí pohybové dovednosti prostřednictvím současných tanečních technik formou pohybových her.

Děti se setkají se základy taneční improvizace, kterou obě lektorky propojují s hudebně dramatickou, osobnostně sociální a výtvarnou složkou. Setkání dospělého a dětského tanečníka patří k základnímu principu choreografické dvojice VerTeDance. Začínáme 5. března 2013, 16.30–18 hodin, Studio Divadla Archa Zlatnická ulice č. 13.

Taneční ateliér – fyzické a taneční divadlo pro všechny věkové kategorie Taneční ateliér pod vedením lektorek Veroniky Kotlíkové a Terezy Ondrové nabídne exkurzi do fyzického a tanečního divadla.

Kurz je určen všem věkovým kategoriím, začínajícím tanečníkům a všem, kdo se zabývají nebo chtějí zabývat tancem. Začínáme 5. března 2013, 18.30–20 hodin, Studio Divadla Archa Zlatnická ulice č. 8.

Všechny Ateliéry jsou zakončeny veřejnou prezentací v profesionálních podmínkách Divadla Archa.

Připravujeme V červnu 2013 proběhne ve spolupráci se skupinou Palissimo jednorázový víkendový ateliér pod vedením amerického choreografa slovenského původu Pavla Zuštiaka, uznávaného představitele současné newyorské taneční scény.

Pavel Zuštiak představil českému publiku principy své práce v rámci festivalu AKCENT 2012, kde uvedl první část trilogie Painted Bird s názvem Bastard.

Pro více informací sledujte www.archa.lab.cz

PROGRAM MARCH 2013 4–5

LITERATURE

EKG – Of Love and the End of the World I and II / 20:00 A literary cardiogram by Igor Malijevský and Jaroslav Rudiš with guests.

With music by Zrní. Tickets: CZK 165/100. Length: 2 hours with intermission.

12

MUSIC

Sophie Hunger + Erik Truffaz Quartet feat. Anna Aaron / 20:00 The Swiss Spring and Rachot Productions present the culmination of the contemporary Swiss music scene. Tireless innovator Erik Truffaz will perform with his quartet and special guest Anna Aaron. Also featuring Sophie Hunger. Tickets: CZK 400/first hundred tickets for CZK 300. Length: 2 hours.

13

MUSIC

United Islands & Česká spořitelna present: Zelená pošta / 20:00 Zelená pošta (Green Mail) a cult Czechoslovak big beat album returns to the concert stage after 40 years! Marián Varga, Pavol Hammel and Radim Hladík accompanied by Collegia Musica will resurrect one of the central albums in Czechoslovak music history.

Tickets: CZK 1‚190 seated/CZK 590 standing. Length: 2 hours.

18 THEATRE Divadlo Vizita / Magical Mushroom / 20:00 Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjér la Šé’z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník.

Tickets: CZK 230/150. Length: 2 hours with intermission.

19 THEATRE

become an integral part of a rich Irish music stew, which includes Glen Hansard, The Frames, Damien Rice and Bell X1. Paul Tiernan comes from Cork and now lives in France. He is considered one of the best European songwriters, is an excellent guitarist and a singer with a silky voice, which currently sounds increasingly gritty. He became famous as a member of Irish band Interference. Tickets: CZK 390. Length: 2 hours.

24

MUSIC

Jan Burian – Burian’s Late Afternoon / 20:00 A spring evening with Dáša Voňková, Yellow Sisters, Lenka Dusilová, Beata Hlavenková, Bio Mascha a two mysterious drummers. Tickets: CZK 250. Length: 120 minutes.

25–26

THEATRE

Solo for Lu / 20:00 The real life story of Chinese actress, singer and dancer Jing Lu in a theatrical form. The performance will take us on a journey from her childhood in China to her current life in Prague. This intimate story, full of tragedy, adversity and striving for success, is confronted with the global questions of our world and the ambivalent relationship of western society to China, which ranges from admiration of eastern culture to fear of China’s economic hegemony. As Jing Lu is an excellent musician and singer, music plays a major role in the performance. Jing Lu transforms specific sounds into musical motifs and compositions. Director: Jana Svobodová. Music: Michal Nejtek. Performed by: Jing Lu. Tickets: CZK 150/100. Length: 80 minutes. With English subtitles.

27

MUSIC

The Tap Tap – Party on Wheels / 20:00 The traditional big concert by the The Tap Tap band and their guests at the Archa Theatre. The Tap Tap is a band of physically disabled students and graduates of the Jedlička Institute in Prague. The theme of the 11th annual Party on Wheels is football. The band will present new chants specially created for the Czech national football team. The audience will be confronted with the most diehard physically disabled fans.

Tickets: CZK 200/170. Length 3 hours.

Divadlo Vizita / Solitude, Half of Health / 20:00 Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjér la Šé’z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník.

Tickets: CZK 230/150. Length: 2 hours with intermission.

20–21 THEATRE PÉRÁK – WHAT'S IN A NAME? IT'S ACTIONS THAT COUNT! An historical action fiction by the VOSTO5 Theatre / 20:00 A theatrical spectacle that combines elements of the martial arts with daring stunts and the poetics of original theatre with its characteristic wordplay. In January 2013 the acclaimed production will be newly conceived for the large auditorium of the Archa Theatre, the versatility of which offers audiences a new venue for the fictional protectorate in which the adventures of the Czechoslovak league of extraordinary people takes place, who together with mythic superhero Pérák forever changed our history. Written and directed by: Jiří Havelka.

Tickets: CZK 250/150. Length: 95 minutes.

22 DANCE VerTeDance / Simulante Bande / 20:00 Two healthy dancers and two disabled dancers. Gentle touches, sharp blows and falls. Where is the border that we sometimes call "convention"? What is permitted? What is forbidden? What is kept silent? In the dance performance SIMULANTE BANDE choreographer duo Veronika Kotlíková and Tereza Ondrová (VerTe Dance) examine the novel possibilities of expression through movement of a healthy and a physically disabled person, the relativity of the term "disability" and the fragile cosmos of interpersonal relations. Non-dancers Alena Jančíková and Zuzana Pitterová present their often invisible limits in unbelievable performances in which they are "assisted" by professional dancers Helena Arenbergerová and Petr Opavský. Original music

by DVA. Concept and choreography: Veronika Kotlíková and Tereza Ondrová. Performers: Alena Jančíková, Zuzana Pitterová, Helena Arenbergerová, Petr Opavský. Tickets: CZK 150/90. Length: 60 minutes.

APRIL 2013 6–7

THEATRE

Boys and Girls / premiere / 20:00 Boys and Girls is an original production by Magda Jiřička Stojowska and Tereza Synková Durdilová that provides a new perspective on the question of the relationship of the youngest and oldest generations.

In the project a group of school-age children meet a group of older people whose memories go back to the First Republic…

Tickets: CZK 150/100. Length: 60 minutes.

8–9

LITERATURE

EKG / Of Love and Graves / 20:00

15 THEATRE Divadlo Vizita / Damn Dam Keeper/ 20:00 Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjér la Šé’z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník. Tickets: CZK 230/150. Length: 2 hours with intermission.

16 THEATRE Divadlo Vizita / Bla Bla Bla Sybila / 20:00 Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjér la Šé’z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník. Tickets: CZK 230/150.

Length: 2 hours with intermission.

19

THEATRE

Goose on a String Theatre – Karel Čapek – Dashenka or Jokes / 17:00 Karel and Olinka didn’t have anything to do, so they got themselves a puppy. A play about how they taught him to bark and other dog fragments. Director: Jiří Jelínek. Tickets CZK150/children 90. Length: 55 minutes.

20–21

THEATRE

Goose on a String Theatre – Josef and Karel Čapek – THE (NORMAL) LIFE OF THE (NORMAL) INSECTS. AGAIN. / 20:00 In an era whose motto is “entertain yourself to death”, a time dominated by cynicism through which we dance ephemerally, the Goose on a String Theatre thought about the Čapek brothers and their famous play The Life of the Insects – a grotesque allegory. The hollering of clowns and the lash of a whip, somersaults on trampolines, tightrope walking, eccentricity, extravagance, extractions and every other manner of exoticism. Director: Vladimír Morávek. Tickets: 290/190. Length: 2,5 hours.

21–23

THEATRE

What a celebration! / 20:00 Prague premiere of the Čapek project series by the Goose on a String Theatre.

21

THEATRE

Goose on a String Theatre – Karel Čapek – Dášeňka aneb Psí kusy / 16.00 Kabinet Čapek – pražská premiéra / 18.00

A literary cardiogram by Igor Malijevský and Jaroslav Rudiš with guests.

Tickets: CZK 165/100. Length: 2 hours with intermission.

Free with purchase of tickets to at least two evening performances.

Length: 60 minutes.

11

Divadlo Husa na provázku – Josef a Karel Čapkovi – Z (NORMÁLNÍHO) ŽIVOTA(NORMÁLNÍHO) HMYZU. UŽ ZAS / 20.00

DANCE

Czech Dance Platform VerTeDance / Simulante Bande / 19:00 Concept and choreography: Veronika Kotlíková and Tereza Ondrová.

Performers: Alena Jančíková, Zuzana Pitterová, Helena Arenbergerová, Petr Opavský. Tickets: CZK 190/120. Length: 60 minutes. The performance is held within the Czech Dance Platform Festival. More information at www.ceskatanecniplatforma.cz

13

MUSIC

Festival Electronic Beats / 21:00

23 MUSIC

Another year of the favourite club event bringing the best of the contemporary electronic scene. More information at www.electronicbeats.net. Tickets: 350/480 at the door.

Length: 6 hours.

Voices of Ireland / Mark Geary and Paul Tiernan / 20:00

14

A concert by two great personalities of the Irish folk scene. In the 1990s Mark Geary left Dublin for New York, where he quickly found his own voice and gained a position in the folk community. Today Mark Geary returns more and more frequently to the Emerald Isle, where he has

musician and performer Amos Ben-Tal. Kuneš once again promises to deliver a dynamic piece, contemporary dance full of energy, a torrent of images and action. Dancers: Nataša Novotná, Zuzana Herényiová, Milan Odstrčil, Alexandr Volný, Jussi Nousiainen, Václav Kuneš. Tickets: CZK 190/120. Length: 55 minutes. The performance is held within the Czech Dance Platform Festival. More information at www. ceskatanecniplatforma.cz.

DANCE

420PEOPLE / Václav Kuneš: Wind-up / 19:00 “Memories can play on the soul. They can also unravel the soul from the inside.” The choreography by Václav Kuneš in collaboration with

22

THEATRE

Goose on a String Theatre – Karel Čapek, Jan Mikulášek – Painful Roads / 20:00 Only when confronted with a mystery does one become aware of one’s own soul. Painful Tales and Cross Roads, two peculiar worlds, in which stories of longing for miracles encounter the painful everyday nature of human fate. 2nd PART OF THE ČAPEK ON A STRING PROJECT directed by Jan Mikulášek. Tickets: 290/190. Length: 80 minutes.

23

THEATRE

Goose on a String Theatre – Karel Čapek – HORDUBAL (ah, table, chair, light and column) / 20:00 A ballad about love, sin and guilt, about a return home and a search for a lost heart. A bit of a detective story. One of the master works of Karel Čapek in a production by J. A. Pitínský. Dramatization by Josef Kovalčuk. What is the real truth about Hordubal and Polana? People are

too complex to have just one face. Featuring Vladimír Hauser, Andrea Buršová, Robert Mikluš, Jiří Pecha, Josef Králík and other members of the company. Tickets: 290/190. Length: 140 minutes.

24

CONFERENCE

Culture made to order? – A new opportunity for working with the public in the 21st century / 9:30 Are cultural organizations ready to reflect the new requirements of the public? How is the approach to culture, cultural education, cultural inclusion and arts marketing being transformed? How can new models be created for traditional institutions? What is cultural participation?

Why does the European Commission consider the concept of working with the public as one of the main priorities of the future EU Creative Europe program? The conference is organized by the Czech office of the Culture program, MEDIA Desk Czech Republic and the Archa Theatre as part of the European Theatron project.

27–28

THEATRE

PÉRÁK – WHAT'S IN A NAME? IT'S ACTIONS THAT COUNT! An historical action fiction by the VOSTO5 Theatre / 20:00 A theatrical spectacle that combines elements of the martial arts with daring stunts and the poetics of original theatre with its characteristic wordplay. In January 2013 the acclaimed production will be newly conceived for the large auditorium of the Archa Theatre, the versatility of which offers audiences a new venue for the fictional protectorate in which the adventures of the Czechoslovak league of extraordinary people takes place, who together with mythic superhero Pérák forever changed our history. Written and directed by: Jiří Havelka.

Tickets: CZK 250/150. Length: 95 minutes.

28–29

THEATRE

Solo for Lu / 20:00 The real life story of Chinese actress, singer and dancer Jing Lu in a theatrical form. The performance will take us on a journey from her childhood in China to her current life in Prague. This intimate story, full of tragedy, adversity and striving for success, is confronted with the global questions of our world and the ambivalent relationship of western society to China, which ranges from admiration of eastern culture to fear of China’s economic hegemony. As Jing Lu is an excellent musician and singer, music plays a major role in the performance. Jing Lu transforms specific sounds into musical motifs and compositions. Director: Jana Svobodová. Music: Michal Nejtek. Performed by: Jing Lu. Tickets: CZK 150 / 90. Length: 80 minutes.

Public filming of the Jan Kraus Show March 6 / 14 / 28 and April 4 / 10 / 18 / 25 always from 19:30. Production and dramaturgy: In Film Praha.

Advance tickets can be purchased at the Archa Theatre box office and online. The program is subject to change.

SPRINGTIME AT ARCHA.LAB The election results are in. This spring a president who some of us elected will take office. The rest of us can now only hope that our systematic work will provide sufficient defence against stupidity, arrogance and apathy.

The Archa.lab is a place for dialogue, new meetings and communication. It is said that nothing new can be created in art; everything has already come before. In a way that’s true: everyone has seen an actor on stage, listened to music and lyrics or noticed theatre lighting.

Like every other laboratory, the Archa Theatre laboratory is a place for experimentation. And like every other laboratory ours too uses mixing, combining, extracting, absorbing and other processes to create new substances, phenomena, situations and images.

Last season, as part of the residence program in the Archa.lab, we “mixed together” the great performance of choreographers Veronika Kotlíková and Tereza Ondrová (VerTeDance). After a year of experimentation “Simulante” was created. Two healthy and two disabled dancers on the stage tirelessly combine their abilities and mutually transmitted their movement codes, which until that time belonged to them alone. The new residents, the duo of Magda Jiřička Stojowska and Tereza Durdilová, brought to the stage a group of school-age children and a group of seniors. What will be the result of their quest and questions spanning two or three generations?

The regular ateliers led by the choreographic duo of VerTeDance has for three years now helped develop the movement, artistic and language skills of children and adults.

They all then meet at the end of the season on the big stage of the Archa Theatre, where in professional conditions they experience a moment of encounter with the public.

Springtime is a time of joy, new birth and surprises for all who have survived the long winter. I invite you to join us in the laboratory of the Archa Theatre!

Come with us to discover, watch, combine, listen and mainly enjoy everything new that this season will bring.

Jana Svobodová Artistic Director of Archa.lab

THE SUMMER SEMESTER AT ARCHA.LAB Image ! Action ! Situation!

A one-time weekend atelier by Jana Svobodová. The subject of the one-time weekend atelier will be creative art as an impulse for theatre action, stories, situations and sound.

The starting point for the acting work will be a picture by American modern painter Edward Hopper. His work is characterized by realistic depictions of various environments, in which one or more solitary figures are lost. Looking at Hopper’s pictures one asks: Where are these people? What are they thinking about? What will happen to them in five minutes, in two days, in a week or in a year? How did they get into this situation?

The atelier will be based on improvisation focusing on cooperation with partners in the context of the given theme.

The atelier is intended for anyone who is interested in this topic. The atelier will take place on March 1, 2 and 3 at the Archa Theatre Studio, Zlatnická 8, Prague 1 New atelier VerTeDance – Simulante Bande An atelier for healthy dancers and dancers with disabilities led by choreographer duo Veronika Kotlíková and Tereza Ondrová.

The atelier will help participants discover their hidden movement abilities.

Starts March 4, 2013 / 17:30–20:00, Archa Theatre Regular ateliers by VerTeDance Creative movement atelier for children ages 3 to 5 The lessons aim to develop the movement skills of preschool children (ages 3 to 5) by means of movement games and improvisation. “The lessons are thematically covered and enriched by a musically dramatic and social element,” says Tereza Ondrová. “We want to support the natural playfulness and imagination of preschool children.”

Starts March 5, 2013, 15:00–16:00, Archa Theatre Studio at Zlatnická 8, Prague 1

Creative movement atelier for children ages 6 to 12 The Creative Movement Atelier develops movement skills by means of contemporary dance techniques in the form of movement games. Children are introduced to the principles of dance improvisation, which both teachers combine with musically dramatic, social and artistic elements. The encounter of an older and a child dancer is one of the

basic principles of the choreographer duo of VerTeDance. Starts March 5, 2013, 16:30–18:00, Archa Theatre Studio at Zlatnická 8, Prague 1 Dance atelier – physical and dance theatre for all ages A dance atelier led by Veronika Kotlíková and Tereza Ondrová that offers an excursion into physical and dance theatre. The course is for people of all ages, beginners and everyone who is interested in dance.

Start March 5, 2013, 18:30–20:00, Archa Theatre Studio at Zlatnická 8, Prague 1 All ateliers conclude with a public performance in the Archa Theatre

Coming soon In June 2013 there will be a one-time weekend atelier with the Palissimo Company led

by Slovak-American choreographer Pavel Zuštiak, one of the best-known representatives of the New York dance scene.

Pavel Zuštiak introduced the principles of his work during the AKCENT 2012 Festival, where he presented the first part of his Painted Bird trilogy entitled Bastard.

For more information go to www.archa.lab.cz

Rozhovor vedl Lukáš Jiřička

FOTO KRYŠTOF HAVLICE

S hudebníkem Janem Burianem o koncertu s názvem Burianovo pozdní odpoledne

An interview with Jan Burian about his concert Burian’s Late Afternoon

Být ženo žádná leg Being a w is no jo

Interview by Lukáš Jiřička

Koncert v Divadle Archa jste nazval Burianovo pozdní odpoledne. Nebude se spíše jednat, ironicky řečeno, spíše o faunovo velmi pozdní odpoledne?

Bude se jednat přesně o to. V programu vystoupí kromě mě samé ženy.

Obklopíte se plejádou výjimečných českých hudebnic. Budou na koncertě hostovat pouze s vlastním repertoárem, anebo budou vašimi skutečnými hudebními partnerkami?

Většinou budou vystupovat s vlastním repertoárem, někdy to ale uděláme jinak.

Nechte se překvapit, já se také nechávám...

Nemáte obavy, že se svět například Dagmar Andrtové-Voňkové nemusí zcela protnout s tím, co dělá raperka a slamerka Bio Masha?

To rozhodně ne. Lidé, kteří na mě pravidelně do Archy chodí, bývají připraveni na všechno. Není to nakonec poprvé, kdy se budou mísit žánry a styly. A v jednom se pozvané dámy jistě protnou – jsou to vynikající a poctivé umělecké osobnosti. Navíc si nemyslím, že by se jejich pohled na svět nějak příliš lišil, jde jen o formu, kterou volí pro své umění.

Ve svém televizním pořadu jste vždy vznášel otázku – čím byste chtěl být v příštím životě. Dokážete si představit, že byste byl žena? Láká vás, coby feministu, tato představa?

Feministou už dávno nejsem – od doby, kdy jsem pracoval na cyklu Muži jsou křehcí. Stav našeho mužství je podle mě tak katastrofální, že bychom problémy měli řešit společně a rovnoprávně – tedy muži a ženy. Feminismus je jen jedna stránka věci. Jsem tedy taky maskulinista a ta představa být v příštím životě ženou mě láká v každém případě.

Musel bych být ale mnohem silnější, trpělivější, důslednější a realističtější, než jsem teď. Jinak bych to nezvládl. Být ženou totiž není žádná legrace.

Co vás na ženách přitahuje? Ženský způsob vnímání světa a uvažování.

Je jiný než náš, a proto skýtá mnohá tajemství. Ale nebojte se, nepřitahuje mě každá žena ani duchovně ani jinak. Některé jsou pěkně nesnesitelné a pitomé stejně jako někteří muži.

ou není grace woman oke Bude mít večer ještě další dramaturgický svorník kromě toho, že bude obklopen spoustou žen?

Doufám, že to budu já a že to bude pořad nejen plný krásy těla, ale i ducha. Možná to má být upozornění, že máme kolem sebe spoustu nejen krásných, ale také talentovaných ženských osobností.

Během koncertu také budete křtít nejen novou knihu sebraných fejetonů, ale i nové dvojalbum Zpěvy u klavíru. Ohlašujete snad po minulém albu, na kterém byla výrazně zastoupena elektronika a beaty, návrat ke skromnější hudební formě?

Není to návrat ke skromnější hudební formě, protože jsem od ní nikdy neodešel. Je to tak trochu splacený dluh těm mým posluchačům, kteří mají moje písničky rádi v té nejprostší podobě za doprovodu klavíru, tak jak je znají z koncertů. Už jsem pro ně dlouho nic neudělal...

A co máte se ženami sám společného?

Je to trochu otřepaná fráze, ale nejspíš pravdivá, že každý člověk v sobě obsahuje oba póly – mužský i ženský, takže mám s nimi společného asi hodně. Chtěl bych mít víc jejich citlivosti, intuice, trpělivosti, empatie, ale nedokážu posoudit, do jaké míry je mám či nemám. Zkouším se na svět často dívat i jakoby ženským pohledem a někdy mám pocit, že se mi to daří. Obohacuje mě to.

Snad to není jen nějaká další trapná mužská iluze...

You have entitled the concert at Archa Theatre Burian’s Late Afternoon. But isn’t it actually about women’s very late afternoon?

That’s exactly what it’s about. Except for me, the program is all women.

You have surrounded yourself with a number of excellent female Czech musicians.

Will they be performing only their own repertoire at the concert or will they actually be your music partners?

Most of them will perform their own stuff, but sometimes we’ll do something else too.

Let’s keep it a surprise...

Do you worry that the world of Dagmar Andrtova-Voňkova, for example, will not necessarily cross with that of rapper and slammer Bio Masha?

Not at all. The people who regularly come to my shows at Archa are ready for anything. It’s not the first time that genres and styles will be mixed together. And there’s at least one thing that all of these ladies share in common: they are all extraordinary and honest artistic personalities. I also think that their perspectives on the world are not necessarily so different, just the form that they choose for their art.

Will the evening have any other dramaturgic keystone in addition to the fact that you will be surrounded by lots of women?

I hope that it will be me, and that in addition to beauty of the body the show will also be full of beauty of the spirit. Maybe there should be a warning that I will be surrounded not only by beautiful but also talented women!

During the concert you will launch a book of collected articles as well as a new double album called Zpěvy u klavíru (Songs at the Piano). After the last album, which featured a lot of electronica and beat, are you perhaps announcing a return to a humbler musical form?

It’s not a return to a humbler musical form, because I never left it. It’s a kind of repayment of the debt to my listeners, who like my songs in their simplest form – me and a piano – as they know them from concerts. I haven’t done anything for them in a long time.

In your TV show you always pose the question – who would you like to be in your next life. Can you imagine being a woman?

As a feminist, are you intrigued by this thought?

I haven’t been a feminist for a long time, ever since I was working on the Men are Fragile series. The state of masculinity is in my opinion so catastrophic that problems should be solved together and equally, that is, men and women. Feminism is only one side of the coin. I’m also a “masculinist”, but yes definitely, the idea of being a woman in my next life is intriguing. But I would have to be much stronger, more patient, thoroughgoing and realistic than I am now. Otherwise I wouldn’t be able to cope. Being a woman is no joke.

What do you like about women?

The female way of looking at the world and of thinking. It’s different than ours, which is why it holds many mysteries. But don’t worry; I’m not drawn to every woman I meet, spiritually or otherwise. Some are completely unbearable and stupid, just like some men.

What do you have in common with women?

It’s a bit hackneyed but probably true that every person contains both poles, male and female. So I probably have quite a lot in common with women. I would like to have more of their sensitivity, intuition, patience and empathy, but I can’t judge to what extent I have or don’t have these qualities.

I often try to look at the world from a woman’s perspective, and sometimes I feel that I’ve succeeded. It enriches me. I hope it’s not just another embarrassing male illusion...

Ve světě bez titánů In a World without Titans

U příležitosti uvedení scénického cyklu čapkovských inscenací Čapek na provázku Divadla Husa na provázku, který bude uveden v dubnu, publikujeme text publicisty Pavla Kosatíka o spisovateli a dramatikovi Karlu Čapkovi.

Karel Čapek (1890–1938) je z těch lidí, na jejichž život a dílo se hledí optikou jejich tragické smrti. Díky ní i ten, kdo od něj nepřečetl ani jednu knihu, ho většinou chová v úctě a umí vysvětlit proč. Za první republiky byli možná větší literární autoři než on – Vančura, Durych. Za Karlem Čapkem se však neohlížíme jenom jako za člověkem, který podal kulturní výkon, ale díváme se na něj jako na toho, kdo byl lepším člověkem než většina. Oběť, kterou přinesl, pak ale často funguje i jako předsudek.

V českém povědomí Karel Čapek funguje jako vzor angažovaného intelektuála dvacátého století. Vyjdeme-li z představy, psal Čapek, že každý člověk má přijmout svůj díl odpovědnosti za vývoj věcí veřejných, pak je těžké si představit, proč by z tohoto pravidla měl být vyjmut právě spisovatel.

Kdo dnes chce Čapkovi rozumět, měl by vnímat, že se od dnešního literáta lišil už typem svého startu. V Čapkově době nebylo výjimkou, aby spisovatel měl filosofické vzdělání. Vědět přesně, jak mysleli staří, a dostat tím i své myšlení pod kontrolu reflexe. Dnes je toto pojetí spíše v menšině, za důkaz talentu se považuje naopak to, vytryskne-li intuitivně a spontánně. Čapkovi však intuice zkombinovaná s řemeslem nestačila, chtěl návod, jak správně myslet, a ve škole ho opravdu získal – i když jinde a jinak, než asi předpokládal. Vliv německé metafyziky, kterou mu tak jako všem předložili jeho profesoři, o své vůli korigoval. Později mu byl vliv amerických pragmatiků často vyčítán: měl poznamenat jeho myšlení relativismem a nedůvěrou k tradičním hodnotám. Ale při bližším pohledu se Čapek jeví asi takovým filosofickým pragmatikem, jako byl jeho vzor a učitel Masaryk pozitivistou: oběma byly vlivy, které poznamenaly jejich mládí, připisovány po celý život, a u obou nesprávně.

Pryč s emocemi Čapkův problém ležel jinde a souvisel s jeho ústředním pojmem humanismu.

Dopracoval se k němu celkem pozdě, až po roce 1918. S důvěrou ke světu se Čapek nenarodil, prvních třicet let života, tedy více než polovinu, prožil spíš ve strachu z existence. Před první světovou válkou nepsal o lásce k lidem, ale vyznával se spíš z nedůvěry k nim. V jeho textech není stopy po dobromyslném světle, bez kterého si vrcholného Čapka nelze představit.

Naopak, pokud třeba jeho rané Trapné povídky vyjadřovaly nějaký životní pocit, pak zhruba onen, který Edvard Munch namaloval do svého obrazu Výkřik: existenční hrůzu a zoufalství, které neberou konce.

Člověk u mladého a předrepublikánského Čapka nebyl dobrý, ale po roce 1918 se jím rychle stal. Po vzniku státu, když se objevila šance být prospěšný způsobem, který si do té doby nedokázal představit, se Čapek rozhodl, že bude věci dělat jinak. Když u Masaryka uviděl, jak humanitní program může zafungovat v politické praxi, jistě se mu ulevilo, že něco takového existuje.

Pokud člověk sdílí Masarykovy ideály, může v životě dosáhnout opravdu důležité satisfakce – tak soudil po roce 1918 Karel Čapek, a v jeho generaci zdaleka ne

jenom on. Oblékl si potom svůj humanismus jako nový kabát, zapnul ho pevně a do smrti ho nesundal.

Spisovatel, který začínal jako nihilista a pro svou literární generaci dlouho razil označení „ztracená“, objevil nový životní plán: psaním sobě i ostatním zpevňovat charakter. Ale dříve než ho na jeho heroické cestě začneme obdivovat, uvědomme si její rub. Dosud Čapek psal o lidech, jimiž cloumali běsové a kteří měli k slunnému životnímu programu daleko asi tak jako postavy Dostojevského. Pokud se rozhodl svůj život přeprogramovat, sotva to šlo udělat jinak než za cenu drastické redukce jejich charakterů. Vševládné emoce byly zameteny pod koberec a na jejich místo byly vyzdviženy spolehlivé, protože krotké ctnosti každodenního života. V Čapkově prvním románě, Továrně na Absolutno, je tento posun vidět. Knihu je možné číst jako varování před titanismem, který se zmocnil moderního člověka – a jak dnes víme, vyústil ve velikášské totalitní režimy. Kdo vidí jenom národ nebo lidstvo a ne konkrétního člověka, ten bude nakonec vraždit, pochopil Čapek. Jenomže emoce poháněly nejen Hitlery a Leniny, ale i jejich odpůrce, kteří, pokud chtěli mít úspěch, museli si často počínat obdobně zuřivě. Čapek však kromě negativních emocí zrušil emoce se vším všudy. Zbyl mu tím rozšafný pan Povondra, u něhož sice nehrozilo, že by kdy někomu ublížil – ale paradoxně, právě tím odpreparováním zlých možností vlastní povahy přestal být člověkem.

Něžně jak od františkána Na pohled se tomu nedalo nic vytknout.

Když měl Čapek odpovědět na otázku, co je v lidském životě pravdivé, odpovídal, že konkrétní soucit, konkrétní láska a konkrétní pomoc člověka člověku. Znělo to, jako by říkal „méně je více“, tedy jako opak rozšířeného velikášství, a proto na Čapkova slova slyšelo mnoho lidí. Pravdivé je to, nač si, lidé, můžete sáhnout. A protože o tom ostatním nikdy nic nebudete doopravdy vědět, vlastně se tím ani nezabývejte, protože z toho nic dobrého nevzejde.

Aniž si to Čapek uvědomoval, člověka tím úžasně zúžil a omezil.

Kdo by tomu papírovému světu, z něhož bylo vymazáno Absolutno, něco vyčítal? Byl nekonfliktní, složený ze samých drobných pravd, bezchybně fungujících skutečností: měna v něm byla pevná a ceny stálé, vlaky jezdily včas a výpravčí jim salutovali, pošťáci nedali pokoj, dokud nedoručili dopis na správnou adresu.

Takový obraz však odpovídal skutečnosti asi tak jako smířlivé pointy Čapkových utopistických děl – v čele s tou nejčastěji ironizovanou z Továrny na Absolutno: když je lidem nejhůř, vždycky jim někdo uleví tím, že dá na stůl klobásy a moravské zelí.

V Čapkově podání to znělo něžně jak od františkána, ale čtenářům se tak zastíralo poznání, že člověk je jiný, podstatně složitější a temnější – a že teprve když se toto vydrží a pochopí, zrodí se pravdivý a smysluplný obraz světa.

Knihy jako mašina?

Někteří teologové vysvětlovali Čapkovo rozpoložení potřebou spisovatele (který jako jeden z prvních ve své generaci vyrostl v ateistické rodině) vyložit svět bez Boha – a v situaci, kdy lidská, v zásadě náboženská touha po nastolení životní a světové idyly dál trvala. V Čapkově často citované filosofické povídce Šlépěj se na toto téma objevuje záhada: stopa ve sněhu uprostřed pláně, ve své osamocenosti nevysvětlitelná a nepojmenovatelná.

Věřící autor by si s podobnou indicií věděl rady a celkem snadno by ji vkomponoval do vize světa prostoupeného principiálním smyslem. Čapkovi však zbyla nejdřív jen překvapením otevřená ústa a po roce 1918 sílící potřeba vysvětlovat svět jako dílo člověka – a k tomu, jak bylo řečeno, vysvětlovat ho pozitivně. Teprve v „hovorech s TGM“ v dvacátých letech, při práci na stejnojmenné knize, mu jeho prezidentský

„guru“ nabídl pojetí života, kdy si člověk může ponechat idealismus, aniž zamhouří oči před vlastními problematickými vlastnostmi. Číst Hovory s TGM nikoli jako Masarykův životopis, ale jako knihu, v níž autor řeší problém, čemu on sám dokáže v životě věřit, není marné. V Masarykových očích však Čapek nakonec k podstatným závěrům nedošel. Jednou mu prezident po tajemníkovi vzkázal, že jeho románům nevěří: „Všechny jsou nějak šroubované.

Jako mašina.“ Dnes jsme na tom ovšem hůře než lidé v Čapkově době. Vnitřní mravní jednota je pro nás něčím tak obtížně dosažitelným, že nám Karel Čapek představu o ní supluje více než dokonale. Mezi jeho současníky však bylo mnoho těch, jimž jeho pojetí nestačilo. „Nouzové, už jen občanské ideály“ Čapkovi (z pozice katolíka) vytýkal třeba nakladatel a esejista Bedřich Fučík.

Konflikty v životě obtěžují a někdy život komplikují až k nemožnosti; co však určitě není možné, je život bez nich. Vždycky nejdřív někdo někde nějak vynikne, s čímž jiný nesouhlasí, vznikne konflikt a z konfliktů časem myšlenkový pohyb. Udělal-li Karel Čapek chybu, když se této skutečnosti lekl, nám ať se to nestane.

Pavel Kosatík redakčně kráceno Použito s laskavým svolením autora.

On the occasion of the presentation of a series of Karel Čapek productions by the Goose on a String Theatre this April, we are publishing an essay about the famous author and playwright by publicist Pavel Kosatík.

Karel Čapek (1890–1938) is one of those people whose life and work are viewed through the lens of their tragic death. As a result, even someone who has never read any of his books reveres him without being able to explain why. There were perhaps greater writers during the First Republic (Vančura, Durych), but we do not think of Čapek merely as someone who produced cultural works, but as someone who was a better person than most. The sacrifice that he made often serves as a prejudice.

In the Czech consciousness Čapek is a model of the engaged intellectual of the 20th century. If we start from the notion, wrote Čapek, that everyone has to accept their share of responsibility for the development of public affairs, it is hard to imagine why an exception to this rule should be made for writers.

To understand Čapek today one must consider that he differed from today’s writers from the very beginning. In Čapek’s time the writer was required to have a philosophical education, to know the minds of the ancients, and to get one’s thoughts under the control of reflection. Today this concept is no longer in vogue. On the contrary, talent is manifested in bursts of intuition and spontaneity. For Čapek, however, intuition combined with craft was not enough. He wanted instructions how to think, and he obtained them at school, though not where he might have expected. He corrected the influence of German metaphysics, which predominated, of his own will. Later he would be criticized for

being influenced by American pragmatists, who left their mark on his thinking in relativism and a distrust of traditional values. Upon closer inspection, however, Čapek appears to be a philosophical pragmatist in the mould of his model and mentor, the positivist T.G. Masaryk. This influence marked both their youths, was attributed to them throughout their lives, but in both cases incorrectly.

Away with emotion Čapek’s problem lay elsewhere and was related to his central concept of humanism.

He worked it out quite late, only after 1918. Čapek was not born with faith in the world.

He spent his first 30 years, more than half of his life, terrified of existence. Before the First World War he expressed little love for people, but rather confessed his distrust of them. His writings contained no traces of that good-natured light, without which you cannot imagine Čapek’s greatest works.

Conversely, when necessary his early Painful Tales expressed a feeling for life similar to that which Edvard Munch painted in “The Scream”: infinite existential dread and despair.

For the young, pre-Republic Čapek, man was evil, but after 1918, he quickly became good. After the establishment of the state, when a chance to be useful appeared in a way that Čapek heretofore could not have imagined, he decided to do things differently. In Masaryk he saw that a humanist program could function in political practice and he was relieved that such a thing existed. If one shares Masaryk’s ideals one can achieve true satisfaction in life. So judged Čapek in 1918, as did many others of his generation. He donned humanism like a new coat, buttoned it tightly and wore it until his death.

The writer who had started as a nihilist and who had long coined the designation "lost" for his literary generation, found a new mission: through writing to strengthen his and other’s character. Before we begin to admire his heroic journey, however, keep in mind the flip side. Until then Čapek had written about people haunted by demons, who were about as far away from a sunny outlook on life as the characters of Dostoyevsky. If he had decided to reprogram his life, he could only do so at the price of a drastic reduction of its characteristics. Overpowering emotions were swept under the rug, replaced by the reliable and tame virtues of everyday life.

This shift can be seen in Čapek's first novel, The Absolute at Large. The book can be read as a warning against Titanism, which empowered modern man, and as we now know, resulted in the spread of totalitarian regimes. Čapek understood that those who see only a nation or mankind as a whole, rather than individuals, will eventually kill. Emotions, however, fuelled not only Hitler and Lenin, but also their opponents, who, if they wanted to win, often had to behave with similar frenzy.

But along with negative emotions Čapek cast aside emotions altogether. What remained was the genial Mr. Povondra, who might never hurt a soul, but because all evil possibilities inherent in nature had been extracted from him, paradoxically ceased to be human.

Gently, as though from a franciscan On the surface this could not be reproached. When Čapek was asked what is true in human life, his reply was compassion, love and helping others. It sounded as though he was saying "less is more", as opposed to megalomania, and therefore for many Čapek’s words rang true. The truth is what people can touch with their own hands. And because you will never really know anything about the rest of it, don’t worry about it, because no good comes of it anyway.

Without even realizing it, Čapek narrowed and restricted mankind. Who could blame this paper world from which the Absolute had been deleted? It was a reality that was easy-going, composed of very small truths, and that functioned flawlessly.

Its currency was stable and the prices never changed. Trains ran on time and the dispatcher saluted them as they passed.

Postmen did not rest until they delivered the mail to the right address. This picture, however, only matched reality like the consolations at the end of Čapek’s utopian stories, like that most ironically understood work The Absolute at Large, where a person in the depths of despair can always be cheered by a helping of sausages and Moravian sauerkraut. In Čapek’s rendition it was as gentle as though coming from a Franciscan, but this hid from readers the knowledge that man is different, much more complex and darker, and that only when this can be endured and understood will a true and meaningful picture of the world come into being.

Books as machines?

Some theologians explained Čapek’s need to be a writer as the need to interpret the world without God (he was one of the first in his generation to grow up in an atheist family), and in a situation where the human, essentially religious desire to establish a life and world idyll continues to persist.

In Čapek’s often cited philosophical story Footprint, a mystery appears on this topic: a footprint in the snow, in the middle of the plains, inexplicable and unnameable in its loneliness. An author who was a believer would know what to do with such a hint and would easily incorporate it into his vision of a world permeated by a sense of principle. Čapek was left only with a surprised open mouth and after 1918 the growing need to explain the world as a work of man, and as has been said, to explain it positively. Only in "conversations with TGM" in the 1920s, while working on the book of the same name, did his presidential "guru" offer him a conception of life, where one’s idealism can be preserved without turning a blind eye to one’s own problematic characteristics. Reading Conversations with TGM not as Masaryk's biography, but as a book in which the author addresses the problem of what he is able to believe in life, is not in vain. In Masaryk's eyes, however, Čapek does not arrive at a substantial conclusion. Once the president sent him a message through his secretary that he does not believe in his novels: "They are all somehow screwed together – like a machine."

Today we're much worse off than the people in Čapek’s time. Internal moral unity is something so difficult to attain for us that Čapek’s idea of it is more than an ideal substitute. Among his contemporaries, however, there are many for whom his concept was not enough. Čapek’s "makeshift, little more than civil ideals" (from the Catholic position) were admonished, among others by publisher and essayist Bedřich Fučík.

Conflicts are irritating and sometimes complicate life to the point of making it unendurable, but a life without conflict is impossible. Someone somewhere will always come out with something that others do not agree with. There will be conflict and over time this conflict leads to the revolution of ideas. Čapek may have been mistakenly terrified of this fact, but let’s not let it happen to us.

Pavel Kosatík abridged version Printed with the kind permission of the author.

NA JMÉNĚ NEZÁLEŽÍ, ROZHODUJÍ ČINY!

AKČNÍ HISTORICKÁ FIKCE DIVADLA VOSTO5

20.–21. 3.

26.–27. 4.

ILUSTRACE H ZA

SCÉNÁŘ A REŽIE JIŘÍ HAVELKA

Eric Truffaz, muž mnoha jazzových tváří

Hudbu dvaapadesátiletého trumpetisty Erika Truffaze je těžké definovat. Ostatně i v rozhovorech s tímto švýcarským Francouzem bývá slovo „change“ tím nejfrekventovanějším. Jeho tvorbu můžete buď rozporcovat podle různých období a napěchovat do škatulek jako jazz, nujazz, funk, jazzrock, etnojazz, hip-hop, elektronika, dub, anebo si uvědomit, že celek je víc než součet jeho částí a že, jak říkal Duke Ellington, existují jen dva druhy hudby: dobrá a špatná. Truffazova tvorba rozhodně patří do té první kategorie.

Truffaz často bývá přirovnáván k Milesu Davisovi, což však při své skromnosti slyší nerad. Právě Davisovo všudypřítomné ego je v kontrastu s Truffazovou pokorou a otevřeností. Ač je s jakoukoli formací médii vnímán jako frontman, mluví hlavně v množném čísle a stejně se projevuje i na pódiu. Svým spoluhráčům dává mnoho prostoru a se zavřenýma očima si vychutnává jejich sóla.

Jedno však s Davisem společné má: „Vždy jsme se pokoušeli o změnu, hledání nových cest je pro nás přirozené, nechceme se někde zastavit,“ řekl Truffaz o svém kvartetu, s nímž vystoupí 12. března v Arše.

Roku 1997 s ním natočil svou první desku Out of a Dream pro prestižní vydavatelství Blue Note, Out of a Dream. Tehdy se ještě prezentoval s poměrně „klasickým“ jazzem, do něhož již na druhém albu The Dawn prosákla drum’n’bassová rytmika a hiphopové frázování. Tato směsice byla vybroušena do ještě přitažlivějších tvarů na následující veleúspěšné desce Bending New Corners.

Do nového tisíciletí vkročil Truffaz s novou formací tří kreativních hudebnických osobností a albem Mantis, na němž byla do látky akustického jazzu vetkána experimentálnější vlákna elektrické kytary spolu s ornamenty arabské hudby. Další album Walk of the Giant Turtle, opět v režii původního kvartetu, odhalovalo skrytou rockovou duši Erika Truffaze. Ubylo na něm d’n’b, přibylo přímočařejších rytmů, zkoumání možností nástrojů i dynamiky – jemné atmosférické pasáže střídá hřmot valícího se kamení. Album Saloua navázalo na experimentálnější odkaz „etnojazzového“ Mantis, jeho sestava však stejně jako kvartet adoptovala rockovou ostrost a přímočarost, kterou začala střídat s dubovými rytmy. Arkhangelsk přineslo

první spolupráci kvartetu a vokalisty (ne-rappera), který už tak pestrou směsici obohatil o baladické i žertovné písně s nádechem šansonu a rytmická sekce jakoby vlivy všech stylů konečně začínala přetavovat ve vlastní originální slitinu. Následovaly tři mezinárodní spolupráce: Paris s „francouzským Bobby McFerrinem“ Sly Johnsonem, Benares s indickými hudebníky a pianistou Malcolmem Braffem a Mexico s elektronickým mágem Murcofem.

Obě poslední alba nahrál Erik Truffaz se svým kvartetem a jsou eklektickým výběrem takřka všech poloh, v nichž se s ním v minulosti ocitl. Desce In Between propůjčila svůj sametově konejšivý, ale i odvážně expresivní hlas Sophie Hunger, zatímco na loňské El tiempo de la Revolución již dostala šanci její mladší následnice Anna Aaron. Vypravíte-li se druhé březnové úterý do Archy, naskytne se vám kromě příležitosti spatřit je obě i možnost zpomalit a vychutnat si originalitu a virtuozitu, které se snoubily se skromností v jednom malém, nenápadném muži, jenž před deseti lety pronesl i tato slova: „Dnešní život je zběsilý, každý chce mít rychlé auto, rychlý internet, rychlou lásku, rychle se najíst… Při rychlé jízdě ale přicházíte o detaily.

Je třeba zpomalit, prohlížet si věci z více úhlů a užívat si je.“ Petr Hanzel

Eric Truffaz, a man of many jazz faces

The music of 52-year-old trumpet player Erik Truffaz is hard to define. Even in interviews, this Swiss Frenchman’s favourite word is “change”. His work can either be divided according to various periods and pigeonholed into jazz, nu jazz, funk, jazz rock, ethno jazz, hip-hop, electronic or dub, or it can be realized that the whole is greater than the parts and that, as Duke Ellington said, there are only two kinds of music: good and bad. Truffaz’s work definitely falls into the first category.

Truffaz is often compared to Miles Davis, which makes the modest musician uncomfortable. Indeed, Davis’s omnipresent ego is in stark contrast to Truffaz’s humility and openness. Although the media likes to refer to him as the front man, he mainly talks about the band as a whole, which can also be seen in his performance on stage. He gives the other musicians a lot of space and relishes their solos with closed eyes. But he does share one thing in common with Davis: “We were always trying new things; looking for new ways is natural for us, we never want to stop,” said Truffaz about his quartet, with which he will perform on March 12 at Archa.

In 1997 he recorded his first album with them, Out of a Dream, under the prestigious Blue Note label. At this point his style was still more or less “classic” jazz, which on the second album The Dawn became infused with drum ’n’ bass rhythms and hip hop phrasing. This mix was polished into an even more attractive shape on the next hit album Bending New Corners. Truffaz entered the new millennium with a new band of three creative musical personalities and the album Mantis, which combined acoustic jazz with experimental guitar and flourishes of Arab music. The next album Walk of the Giant Turtle again featured the original quartet and revealed Truffaz’s hidden rock soul. Drum ’n’ bass was replaced with more linear rhythms and explorations of the possibilities of instruments and dynamics – soft atmospheric passages interwoven with the rumble of rolling rocks. The album Saloua hearkened back to the more experimental ethno jazz Mantis, which like the quartet adopted a rock edginess and straightforwardness. Arkhangelsk was the first cooperation of the quartet and a vocalist

(non-rapper), who enriched the already colourful mix with ballad-like and humorous songs with a hint of chanson and rhythmic sections where the influences of all the styles finally started to be recast into an original alloy. Three international collaborations followed: Paris with “French Bobby McFerrin” Sly Johnson, Benares with Indian musician and pianist Malcom Braff and Mexico with electronic magician Murcof.

Erik Truffaz recorded both of his latest albums with his quartet and they are an electric selection of practically all of his past styles. Sophie Hunger lent her soothingly velvet but also courageously expressive voice to the album In Between, while last year’s El tiempo de la Revolución featured her younger successor Anna Aaron. If you head over to Archa on the second Tuesday in March, in addition to the opportunity to see both of them, you will also have the chance to slow down and enjoy the originality and virtuosity that have been wedded with humility into one small, inconspicuous man, who ten years ago said these words: “Life today is frantic; everyone wants to have a fast car, fast internet, fast love, fast food… But when you’re going fast you miss the details. You need to slow down, look at things from more angles and savour them.”

Petr Hanzel

e, EATRE H l a Š é’ z T a r / é j s LO a, P DIVAD o Vizita Jaroslava Duašk. / Spontanenoěuk e e l ík Divadtané improvizaaVciktora Zbokr,nPjér la Šé’z, Zd

19.6

u a še Nes po Konopá s k a ros lav D u J a .

Zd e ň k i s a t i o n w i t h t o r Z b o r n í k v ik i m p ro s e k a n d V á Konop

6 .

10 FOTO J. M. RUELLAN

DIVAD LO Země / THEATRE z P ro m i a s l í b e n á ( . . . jed s e d La Pře d s nou se n d (. . . o ta vrá t í m O rl icí . ven í , které n e d ay v y tvá Vz niká ve z la ří c re a te I ’ l l re t v t é m fá d by t rá mci evro Divad lo Arc u rn i n a h nad O h p r u) rl icí . P e Archa The s kého pro a s polu s o g o l a r t of j b a d e y t k re to g v ca r) the Ka ether tu Ka raoke a te l i města ra o k wi Eu K

21 / 26 aP

lec

ra

na

ha

dO

rl ic

í

r t o p e p ro h re s i d e n t s o p e . / A p e s t e l e c n a d rf of t h e ject . t ow n o r m a n c e of Kos te l e c

D iv ad

lo

Ar

ch

te

Ko s

lo

D iv ad

R TO FO

AC

T HO

e E u ro

la ev í veče .

Slavnostn stick ý počin . / A ga docu menta ry fi lm ri in ta e xce llenc d o ku m e n a rd s for e w A y k c Koute

Americké sesterské duo, které si pohrává s hip-hopem i operou, uvede své nové album Tales Of A Grass Widow. / The American sister duo, who mix hip-hop with opera, present their new album Tales Of A Grass Widow.

R EM O N Y E C S D R A ENY / AW C Í N Á V Á D PŘE ého k c e t u o K la Cena Pav ck ý Awa rd s uteckého za osobitý te Ko Pave l Kou r udílení Ceny Pavla ening for the Pavel

IC N OJE V A N STA SR DJ FOTO

HUDBA / MUSIC CocoRosie

5 .

4 1 – 13 .6 8 1 – 17 PŘIPRAVUJEME COMING SOON

Chcete chodit na představení v Divadle Archa za skvělé ceny?

Předplaťte si vstupenky do Archy na rok dopředu a užijte si představení se slevou až 50 % !

Want to attend performances at the Archa Theatre for a great price? Pay for your tickets a year in advance and enjoy up to 50% off on performances at Archa!

Archa Kredit 5000 Kč – sleva 50 % 4000 Kč – sleva 40 % 3000 Kč – sleva 30 % 2000 Kč – sleva 20 %

Archa Credit CZK 5‚000 – 50% discount CZK 4‚000 – 40% discount CZK 3‚000 – 30% discount CZK 2‚000 – 20% discount

S Archa Kreditem si kupujete vstupenky s výraznými slevami pro sebe nebo skupinu přátel (až 10 vstupenek na jedno představení). Archa Kredit kartu můžete zakoupit pro své blízké i jako dárek. Vyzvedněte si svou Archa Kredit kartu na pokladně divadla již dnes!

Archa Kredit platí na představení v produkci Divadla Archa.

With Archa Credit you can buy tickets with big discounts either for yourself or a group of friends (up to 10 tickets per show). You can also buy an Archa Credit card as a gift for someone you care about. Pick up your Archa Credit card at the theatre box office today!

Archa Credit is valid for performances produced by the Archa Theatre.

Nový společenský měsíčník pro čtenáře, kteří dokáží ocenit velké příběhy a profily osobností, umějí si užít krásné věci, módu nebo architekturu a zajímají se o moderní technologie a kvalitní jídlo.

WW W.BELMONDOMAG.CZ

Bajkazyl_inz_141x130.indd 4

28.01.13 0:16

generální partner

hlavní partner

4.–13. 3. 2013 PRAHA

Divadlo Archa je podporováno grantem hl. m. Prahy pro rok 2013 ve výši 20.000.000 Kč The Archa Theatre, o.p.s. is supported by a grant from the capital city of Prague

Partneři

Vstupenky a informace: tel. pokladna +420 221 716 333, pondělí–pátek 10.00–18.00 hodin a vždy 2 hodiny před začátkem představení, e-mail: pokladna@divadloarcha.cz / Online prodej a rezervace vstupenek http://vstupenky.divadloarcha.cz/ Divadlo Archa na Facebooku: www.facebook.com/divadloarcha

Mediální partneři

Vydává Divadlo Archa, o. p. s ., Na Poříčí 26, 110 00 Praha 1 / archa@archatheatre.cz, www.archatheatre.cz Redakce Ondřej Hrab, Pavlína Svatoňová, Katarína Dudáková, Lukáš Jiřička, Zuzana Kamenická Překlady Andre Swoboda / Design Mikuláš Macháček / zetzetzet 2013

Vychází v nákladu 4500 ks, první vydání březen 2013 Tisk Tiskárna Glos, Semily / Samostatně neprodejné Tištěno na recyklovaném papíře