Archa noviny 05-06 2017 | Archa Theatre Bimonthly 05-06 2017

Divadlo A

rcha Na P oříčí

26, Praha

1 tel. pokla dn

a +420 22

1 716 333

nic není tak, jak se zdá! nothing is as it seems! květen červen may june 2017

a a th e arch

tre.c

z

OBSAH

PĚT OTÁZEK PRO

ROZHOVOR

Vstupenky a informace: tel. pokladna +420 221 716 333, pondělí–pátek 10.00–18.00 a vždy 2 hodiny před začátkem představení, e-mail: pokladna@divadloarcha.cz.

Online prodej a rezervace vstupenek http://vstupenky.divadloarcha.cz/.

Divadlo Archa na facebooku: www.facebook.com/divadloarcha.

2

Vydává Divadlo Archa, o. p. s ., Na Poříčí 26, 110 00 Praha 1, archa@archatheatre.cz, www.archatheatre.cz Redakce Ondřej Hrab, Pavlína Svatoňová, Lukáš Jiřička, Zuzana Kamenická, Kateřina Krnáčová / Překlady Andre Swoboda, Lukáš Jiřička, Howie Lotker, David Kumermann, Sára Foitová / Design Mikuláš Macháček– zetzetzet Vychází v nákladu 11 000 ks, první vydání květen 2017 / Tisk Indigoprint / Samostatně neprodejné

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / KVĚTEN–ČERVEN 2017

ÚVODNÍK V květnu a červnu čekají Archu dvě velké premiéry.

Krátce po prvním uvedení v Královském vlámském divadle, což je obdoba našeho Národního divadla, budeme mít možnost vidět novou inscenaci Wima Vandekeybuse a jeho souboru Ultima Vez. Wim svůj nový kus nazval Mockument o novodobém spasiteli a Praha jej uvidí dokonce o týden dříve než Paříž.

V červnu čeká naše divadlo další událost.

Japonský tanečník a choreograf Min Tanaka vytváří nový projekt přímo pro Archu. Inscenace vzniká ve spolupráci s osmi tanečnicemi, které si Tanaka vybral na základě konkurzu, na nějž se do Prahy sjeli uchaze­ či z celé Evropy.

Diváci Archy tak mají unikátní možnost sledovat nejnovější tvorbu dvou světových umělců, a zároveň ji porovnávat s jejich předchozími díly, jež Archa soustavně uvádí od svého založení.

Wim a Min se navzájem neznají. Žijí na vzdá­ lených kontinentech a jejich tvorba je velmi odlišná.

Přesto mají mnoho společného. Trápí je směřování dnešního světa. Oba si kladou otázky o podstatě krize současné společnosti a hledají umělecké odpo­ vědi na tyto otázky.

Pro dnešní dobu je příznačné, že právě taneční­ ci jsou schopni velmi radikálních a angažovaných po­ stojů. Je to možná proto, že lidské tělo je důvěryhod­ nějším nositelem pravdy než lidská řeč, což nastiňuje rozhovor s Minem Tanakou o několik stran dále.

Divadlo Archa si vždy kladlo za cíl nedbat na hranice mezi uměleckými žánry. Dokazují to dva hudební programy, v nichž hlavní roli hrají významní čeští výtvarníci. Hudební skupinu Finský barok založil a vede František Skála, který má v současné době výstavu ve Valdštejnské jízdárně Národní galerie.

Ti, kteří znají Frantu Skálu jako zpěváka skupiny MTO Universal, performera tria Tros Sketos nebo člena tajného sdružení BKS, nutně musí poznat další tvář tohoto všestranného umělce.

Skupinu Sváteční Pop, která během červnových koncertů bude zároveň natáčet živé album, založili neméně významní výtvarníci Petr Nikl, Milan Cais a Ondřej Smeykal. Koncerty Svátečního Popu jsou nejen skvělým sluchovým, ale i vizuálním zážitkem.

Všichni se určitě těšíme na koncert Suzanne Vega, ale ani ona není umělkyní jednoho žánru.

Původně chtěla být tanečnicí, později spisovatelkou a až později ji svět poznal jako hudebnici.

Prostě, nic není tak, jak se zdá. Přijďte se o tom přesvědčit do Archy.

Ondřej Hrab

3

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / MAY–JUNE 2017

PREMIÉRY ARCHY VE FOTOGRAFIÍCH

foto Jakub Hrab

Performance Mina Tanaky v NG

foto Jakub Hrab

Performance v instalaci výstavy Keiiči Tahary Fotosyntéza ve Veletržním paláci

Nový projekt rezidentů Archa.lab Spielraum Kollektiv Fidlovačka o česko-německých vztazích, migraci, strachu, českých hodnotách a příslušnosti k národu oslavil své premiéry 16. a 17. března.

4

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / KVĚTEN–ČERVEN 2017

foto Jakub Hrab

Fidlovačka

Afterparty

foto Herman Sorgeloos

foto Jakub Hrab

V geopolitické satiře o kouzelném kníru Afterparty v režii Pietera De Buyssera září Vladimír Javorský a Christelle Cornil.

5

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / MAY–JUNE 2017

ARCHA.LAB

Mezinárodní letní Ohlasy dílen škola divadla dokumentárního v sociálním divadla kontextu 2017 Výzva k účasti 6.–17. září 2017 Divadlo Archa otevírá první ročník Mezinárodní školy divadla v sociálním kontextu.

Výuka bude probíhat pod vedením domácích a zahraničních lektorů.

Dílny dokumentárního divadla pod vedením umělců Divadla Archa umožňují studentům zkoumat principy kolektivní tvorby a zpraco­ vávat uměleckými prostředky dané téma.

Studenti pracují po dobu třech hodin pod ve­ dením odborných lektorů s cílem vytvořit malé představení, které v závěru dílny zahrají svým kolegům. Dílna probíhá ve všech prostorách Divadla Archa.

Výstupem bude prezentace scénické kompozi­ ce v Divadle Archa.

Dílny probíhají v úzké spolupráci s učiteli druhé­ ho stupně základních škol a gymnázií. Vstup do dané společenské tematiky umožňují odborně připravené pracovní listy. Divadelní proces se tak stává další rovinou výukového procesu na školách.

Komunikačním jazykem letní školy bude ang­ ličtina.

Studenti 3. ročníku SOŠ Litvínov-Hamr nám napsali:

Exkluzivní lekce zahraničních tvůrců: Heiner Goebbels: O polyfonii spolupráce Pieter De Buysser: Tvorba a inscenace vlastního textu Henk Keizer: Divadlo v různých společenských lokalitách – město, venkov, vězení, supermar­ ket Mattijs Maussen: Angažovanost jako nástroj budování partnerství v městských kulturních aktivitách

V Divadle Archa se mi líbilo. Všechny části workshopu byly zajímavé. Já konkrétně jsem si vybrala zvuk a hudbu. Bavilo mě improvizovat na jakýsi nástroj, který si pan zvukař sestavil sám ze zavařovaček z Tesca a malých mikro­ fonů. Ráda bych si vyzkoušela i ostatní části, které absolvovali moji spolužáci.

Tereza Laliková

Odborné ateliéry budou zaměřeny na jednotli­ vé složky divadelního jazyka.

Přihlášku formou motivačního dopisu a profes­ ního životopisu zasílejte do 15. května 2017 na summerschool@archatheatre.cz. www.divadloarcha.cz/cz/vzdelavani.html

Nevěděla jsem, co od návštěvy workshopu čekat. Bála jsem se, že to bude klasická nudná přednáška v přetopené místnosti, kde si všichni sedneme na židle a budeme se snažit udržet vzhůru. Naštěstí se moje obavy nenaplnily.

Program byl vymyšlen velmi zábavnou a nauč­ nou formou, kdy jsme se rozdělili do skupinek.

Přidala jsem se do skupiny zaměřené na světlo.

Uvědomila jsem si, jak je vlastně tato práce důležitá a také náročná. Určitě bych si návště­ vu Divadla Archa zopakovala a vyzkoušela si práci v jiné skupině.

Nikola Bahenská Návštěva divadla na mě zapůsobila velmi dobře. Vybrala jsem si skupinku, kde jsme se věnovali zvuku. Nahrávali jsme různé zvuky na ulici, hráli na ručně vyrobené nástroje. To bylo super. Ráda bych někdy navštívila divadlo znovu a zkusila si další skupinky jako třeba světlo a stíny.

Terezie Adamová Pan ředitel byl skvělý a překvapila mě konstruk­ ce divadla.

Martin Havlíček Workshop byl velice poučný. Seznámili jsme se se zajímavými přístupy a technikami, které můžeme využít v naší práci díky našemu velice schopnému lektorovi.

Andrea Víznerová

6

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / KVĚTEN–ČERVEN 2017

Archa.lab tréninkový a vzdělávací program Divadla Archa – Veřejná prezentace ateliérů Archa.lab – Představení rezidentů – Archa.školám – Mezinárodní letní škola divadla v sociálním kontextu Milí přátelé, diváci Archy, účastníci a příznivci Archa.lab, s koncem sezóny vždy přichází čas tradičních prezentací Archa.lab a zajímavých plánů do sezóny příští.

Kromě veřejných prezentací, ve kterých budete moci nahlédnout do kuchyně lektorů dětských ateliérů i ateliérů pro dospělé, vás srdečně zvu na reprízu nového počinu rezidenčního dua Lindy a Mathiase Straubových Fidlovačka aneb Kdo je My? Spielraum Kollektiv tímto projektem zakončil svoji rezidenci Archa.lab. Fidlovačka aneb Kdo je My? i inscenace Busking Unlimited nadále zůstávají na programu Divadla Archa.

Nenechte si je ujít!

Program Archa.školám se těší neobyčejné obli­ bě. Kromě uměleckých prostředků studenti sami objevují důležité momenty v životě společnosti.

Ty pak dále rozpracovávají se svými pedagogy v rámci výuky. Nezbytnou součástí této formy vzdělávacího procesu jsou pracovní listy, na kte­ rých dramaturgie Archy dlouhodobě spolupra­ cuje s metodičkou Michaelou Stoilovou.

Co nás čeká v sezóně 2017/18? Kromě pravi­ delných ateliérů přichází Divadlo Archa a Archa.lab s unikátní novinkou. Po dlouhých přípravách, jejichž součástí byl pilotní ročník, ote­ víráme Mezinárodní školu divadla v sociálním kontextu. Na začátku září se po dobu deseti dnů setkají v Divadle Archa studenti z celého světa, aby pod vedením domácích a zahraničních lektorů divadelními prostředky zkoumali zásadní témata každodenního života. Mezinárodní škola divadla v sociálním kontextu je první školou podobného typu v evropském regionu. Za dra­ maturgii Archa.lab si přeji, aby nejen tato škola, ale i další aktivity Archa.lab přispěly k otevřené, aktivní a odvážné účasti na společenském jevu, kterému říkáme divadlo.

Těším se na vás, Jana Svobodová, umělecká vedoucí Archa.lab

ARCHA.LAB

Program Archa.lab Veřejná prezentace ateliérů Archa.lab 1. čevna 2017 v Malém sále Divadla Archa Fyzické a taneční divadlo pro všechny věkové kategorie / 18.00 Taneční ateliéry pro děti od 4 do 6 a od 7 do 12 let 17.00 Představení rezidentů Archa.lab Spielraum Kollektiv – Fidlovačka aneb Kdo je My? 14. a 15. května 2017 Inscenace o česko-německých vztazích, migraci, strachu a „českých“ hodnotách. Experti všedního dne, kteří mají k otázce češství co dodat, nabízejí různé pohledy na téma národní identity.

Mezinárodní letní škola divadla v sociálním kontextu 6.–17. září 2017/ Divadlo Archa V poslední době se divadelní tvorba stále více zabývá aktuálními sociálními a politickými otáz­ kami. Divadlo Archa ve svém programu prosazuje umělecké postupy, které jsou vyjádřením odvahy hledat aktuální témata, jejichž výrazem je diva­ delní jazyk. Mezinárodní letní škola Divadla Archa je platformou pro experiment a hledání na poli soudobého moderního divadla. Komunikačním jazykem školy je angličtina.

19.–22. 5., 20.00 (21. 5., 18.00) Kolonizace – nový počátek – VOSTO5 / Divadlo Archa / 4+4 dny v pohybu Témata: civilizace, vesmír, technologie Vstupenky: 150 Kč/studenti, 250 Kč/dospělí 31.5. – 1.6., 20:00 Afterparty – Pieter De Buysser / Divadlo Archa Témata: pravda, společnost a politika, součas­ ná Evropa Vstupenky: 150 Kč/studenti, 290 Kč/dospělí 19. 6. a 22.–23. 6., 20.00 Min Tanaka a spol. – A Body Nová inscenace světoznámého japonského tanečníka Mina Tanaky, připravovaná společ­ ně s tanečnicemi, které vybral během pražského prosincového konkurzu.

Témata: současný tanec Vstupenky: 190 Kč/studenti, 350 Kč/dospělí Zájemcům o tvorbu Mina Tanaky doporučujeme také výstavu fotografií ve Veletržním paláci: Keiiči Tahara: Fotosyntéza 1978–1980. Tento cyklus, zkoumající vztah fyzikálního světla a lid­ ského těla, je výsledkem Tanakovy spolupráce s uznávaným japonským fotografem.

Bližší informace na www.ngprague.cz

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / MAY–JUNE 2017

o

7

14.–15. 5., 20.00 Fidlovačka aneb Kdo je My? – Spielraum Kollektiv / Archa.lab Témata: národní identita, česko-německé vzta­ hy, migrace, národní hodnoty Vstupenky: 90 Kč/studenti, 150 Kč/dospělí

ab a.l ch Ar

Struktura výuky: V prvních dnech se studenti seznámí s náplní všech ateliérů. Dále si každý student zvolí hlavní ateliér, který bude v průběhu školy navštěvovat.

Z večerního programu žákům, studentům i jejich pedagogům doporučujeme:

m ra og pr

Principy školy divadla v sociálním kontextu: Výuka na principu sdílení zkušeností.

Respekt ke každému z účastníků jako ke svébytné tvůrčí osobnosti.

Exkluzivní lekce zahraničních tvůrců : Heiner Goebbels: O polyfonii spolupráce Pieter De Buysser: Tvorba a inscenace vlastního textu Henk Keizer: Divadlo v různých společenských lokalitách/město, venkov, vězení, supermarket Mattijs Maussen: Angažovanost jako nástroj budování partnerství v městských kulturních aktivitách

í čn en zid Re

Kdo jsou naši studenti: Všichni, kdo jsou starší 18 let a zabývají se profesi­ onálně divadlem, nebo se jím chtějí v budoucnu zabývat.

Všichni, koho zajímá divadlo jako způsob kolek­ tivní tvorby (devised theatre).

Všichni, kdo chápou divadlo jako výraz osobité­ ho scénického projevu.

Všichni, koho zajímají principy dokumentárního a sociálně-specifického divadla.

Všichni, kdo chápou divadlo jako propojení uměleckých a technických disciplín.

Lektoři pravidelných ateliérů: Ondřej Hrab: Divadlo a sociologie, historické kořeny, produkce a dramaturgie sociálně-speci­ fického divadla Jana Svobodová: Technika úhlů pohledu v kon­ textu sociálně-specifického divadla Jaroslav Hrdlička: Video art a příběh Jan Burian: Hudba a zvuk jako východisko scénic­ ké akce Philipp Schenker: Objekt v kontextu osobního příběhu Pavel Kotlík: Světlo jako prostor

Archa školám

h rní ntá me ku e do let sti zaš bla ci v o en d i rce rez su e vů jí t ci o dr d a je m a a hle Zá is n ab 19. top .

1 9. a.l 20 o .cz .

20 ch 7– živ re 017 nu Ar 0 1 s n í a t 2 e a 2 erv a a obí rofe hath ětn í v č ch p . k v nč Ar obd is a arc 30 a ko lo a p @ je ad la n do va ky 017 Div ad ční do áš í 2 o ih l ář div tiva ob v př v z mo a . s ro íná a p ač ja n ěrk e z áv n c Uz zide Re

Otázky, které si budeme klást: Jakým způsobem se transformuje realita do umě­ leckého obrazu?

Jaké umělecké disciplíny k tomu slouží?

Jak může umělecká činnost ovlivnit společenskou realitu?

Po této úvodní části se po společné rozcvičce bude každý den skládat ze dvou částí: účast na společných lekcích zaměřených na teoretický kontext a práci ve zvoleném ateliéru.

Poslední tři dny školy budou věnované syntéze zkoumaných divadelních prostředků s výsledkem závěrečné scénické prezentace v Divadle Archa.

ROZHOVOR S MINEM TANAKOU

Min Tanaka A Body Japonský tanečník Min Tanaka chystá pro Divadlo Archa novou inscenaci, již nazval A Body (Tělo). Své spolupracovníky si vybíral během prosincového konkurzu a následující únorové dílny. Po dlouhé době bude opět spolupracovat s evropskými umělci.

Letos v březnu byl Min Tanaka opět v Praze. Tančil celý týden v instalaci výstavy fotografií Keiičiho Tahary v Národní galerii. Večer jsme se scházeli v jedné z posledních pražských kaváren, kde mohl Min kouřit, a vedli hovor o podobě nového projektu. dyž jsi vypsal konkurz na tuto inscenaci, K žádal jsi uchazeče, aby reflektovali vlastní situaci v dnešním světě. Jsme stále více svědky toho, že lži a znevažování pravdy vedou k získání politické moci. Svět se přesouvá na velmi nebezpečnou cestu.

Může na to tanec nějak reagovat?

Tanec jako takový na to reagovat nemůže. Ale naše těla reagují. My můžeme mluvit o své situ­ aci, ale to jsou jen řeči. Používáme k tomu jazyk.

Mne trápí, jak jazyk ovládá tělo. Při konkurzu mě nezajímaly pocity tanečníků, pozoroval jsem jejich těla. A jejich těla jsou součástí společnosti.

Tělo je nejbližší prostředí duše. Kdyby uchazeči mluvili o svém vztahu ke společnosti, tak bych jim nevěřil, protože řeč dnes ztratila důvěryhodnost.

Zvlášť v politice jsme svědky toho, že lze slíbit úplně vše a všechny sliby zase lehce porušit. Jak potom můžeme věřit mluvenému slovu? V dáv­ ných dobách si lidé vytvořili jazyk pro důležitou komunikaci. Tehdy to byl upřímný a pravdivý nástroj výměny sdělení. Dnes tomu tak není.

Pokud se naše tělo vzepře degradaci jazyka, je schopno skutečné komunikace. o naší země jezdíš už více než 33 let. Vidíš D rozdíl v tělech lidí tehdy a teď?

V té době lidé mezi sebou moc nemluvili, protože to bylo nebezpečné, o to více měla jejich těla v sobě významnou expresi. Byla v tom temnota a zároveň síla. Cítil jsem touhu. Lidé něco hledali.

Po revoluci jsem měl pocit, že lidé začali používat

A Body (Tělo) Choreografie: Min Tanaka Hudba a zvuková instalace: Nao Nishihara a Jan Burian Světla: Pavel Kotlík Tančí: Ana Leonor Ladas, Grete Smitaite, Katarina Kadijevic, Nella Turkki, Rin Ishihara, Tereza Krejčová, Věra Ondrašíková, Zuzana Pitterová, Min Tanaka a další Premiérová představení 19., 22. a 23. června ve 20.00

8

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / KVĚTEN–ČERVEN 2017

jazyk s nezávaznou lehkostí. Přizpůsobovali jej tomu, jak se mluvilo v Evropě a Americe. Zdá se mi, že dnes už tomu tak není. Lidé začínají být sami sebou a jejich těla mohou mnohé vyjádřit.

Jde tedy o to, co Václav Havel nazýval „životem v pravdě“?

Ano, ale jak mohou lidé žít v pravdě pouze tím, že budou mluvit pravdu? To je nemožné. Pravda žije v lidském těle. Kdyby pravda nebyla v lidském těle, proč by se lidé navzájem zabíjeli? Naše historie je založena na podřizování si lidských těl, zabíjení, nenávisti. Naše existence je vždy spojena s tělem. Tělo je život. Je pravdou samo o sobě.

foto Jakub Hrab

9

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / MAY–JUNE 2017

ROZHOVOR S MINEM TANAKOU

Co znamená pro tělo tanec?

Tanec je něco jiného. Tanec je neviditelný. Ta­ nečník jej odhaluje pohybem svého těla. Vzniká něco mezi ním a publikem. Prostor, který se takto vytvoří, začne sám tancovat.

Může tanec odhalit pravdu ukrytou v těle?

Jen když budou lidé mít zájem dojít až tam, kde tanec vzniká. Historie tance sahá do prehistorie.

Do časů, kdy lidé nepoužívali jazyk. Lidé neměli jiný nástroj komunikace. Tanec vznikl z potřeby komunikovat s ostatními lidmi a s okolní přírodou.

Tento tanec zůstal zakódovaný v lidských tělech.

Je to kód pravdivého vztahu.

tanečníky osobně. Nebudou to těla, která mají jméno. Tělo nepotřebuje jméno. Proto se toto představení jmenuje „A Body“.

J e tedy tento projekt pohledem do bu­ doucna?

Samozřejmě, že se divá do budoucnosti, ale zároveň se otáčí zpět k minulosti. Díváme se zpět a ptáme se, co se to stalo s našimi těly? Ve válkách byly a jsou ženy vždy oběťmi. Vojáci jsou většinou muži a plní rozkazy velitelů. Ženy zůstávají doma a musí existenční situaci řešit samy. Muži – vojáci jsou posíláni na smrt, ženy musí projevit svou trpělivost. Jsou zodpovědné za přežití, za zachování rodu.

T akže více než o uměleckou výpověď pů­ jde o politické a společenské stanovisko?

Jsem o tom přesvědčený. Jde mi však o jinou anonymitu těla, než o jakou usilují totalitní vládci.

Ti za sebou nechávají masové hroby plné be­ zejmenných těl. I u nás v Japonsku máme hroby korejských válečných obětí, jejichž jména nikdo nezná. Kdyby se rozpoutala nukleární válka, zna­ menalo by to milióny mrtvých těl, jejichž jména by pozbyla smyslu. Jde mi o bezejmenné tělo jako nástroj komunikace, jako znak přináležitosti k lidskému druhu.

d tvé poslední velké choreografie O Grimm Grimm pro Divadlo Archa uplynulo skoro dvacet let. Změnila se tvoje tvorba?

Vlastně nevím. Jsem ve stavu očekávání. Věřím, že se moje uvažování o tanci posunulo někam dál a že to bude na naší společné práci znát.

Těla tanečníků na scéně nebudou prezentovat

dyby se představení nejmenovalo K A Body (Tělo), mohlo by se jmenovat Naděje?

Vůbec ne. Jmenovalo by se Naštvanost.

Rozhovor vedl Ondřej Hrab

foto Jakub Hrab

tomto představení budou na scéně V pouze ženy. Proč?

To je spíš náhoda. U většiny mužských uchazečů jsem během konkurzu necítil silnou angažovanost. Zaujali mě z nich pouze jeden nebo dva. Tak jsem se rozhodl pouze pro ženy.

Toto rozhodnutí následně přineslo i téma. Stále žijeme ve společnosti, která je řízena muži. Kdysi

existovala společenství, kde tomu bylo naopak.

A dnes na celém světě začínají být ženy aktivněj­ ší než muži. Muži ztrácejí jistou primitivní svobodu.

10

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / KVĚTEN–ČERVEN 2017

Piškanderdulá – Podtitul Josefe! tento podivný název nese jedno z nejvýznamnějších před­ stavení českého loutkového divadla. Dnes, když je české loutkářství zapsáno do seznamu UNESCO, mohu bez obav říci to, co si myslím už skoro čtyřicet let, že patří k počinům světového divadla. Vše u tohoto představení je jinak, než jak přikazuje divadelní tradice. A jeho osud není rozhodně tradiční cestou ke světové slávě. Je za ním tvrdohlavost a nepřizpůsobivost dvou tvůr­ ců, Věry Říčařové a Františka Vítka. Jejich život je poznamenán neschopností dělat kompromisy.

Není mnoho umělců na světě, kteří tolik zásadově přistupují k určitému druhu umění tak, jako to dělají Věra a František v loutkářství. Jiní by si na jejich místě užívali slávy. Uváděli by kaž­ doročně aspoň jednu novou premiéru, se kterou by vyráželi na světové turné. To je něco, co Věra a František neumějí a nechtějí. Jejich neochota přizpůsobit se divadelnímu establishmentu je až sebezničující. V době největší slávy hradecké­ ho divadla Drak tuto zavedenou scénu, kterou František spoluzakládal, raději opustili, než aby se podřídili tlakům normalizačního kulturního provozu. Se svým dřevěným ansámblem se vy­ dali na cestu odříkání a existenční nejistoty, ale neslevili ze svých vizí. To vše dělá z představení Piškanderdulá unikátní zážitek. Věra a František jej hrají už čtyři desetiletí. Na první pohled se může zdát stále stejné. A přesto je vzrušující se na něj dívat stále znova. V hledišti se scházejí lidé všeho věku. Na židlích sedí dospělí a na de­

11

kách před jevištěm se tísní děti. Ti, které rodiče dovedli na představení v mládí, dnes přivádějí své vlastní potomky.

Jak je možné, že je toto představeni vzrušující i po tisící repríze? Je to tím, že Věra a František neznají rutinu. Oba mají blahodárný dar zvláštní paměti. Jakoby zapomínali, že své představení už někdy hráli. Jakoby každý večer byla premiéra. Do poslední minuty před začátkem přestavují hlediště, uvažují o úhlu pohledu každého diváka, upravují rozmístění loutek a předmětů na scéně. Jakoby jen po čtyřicet let zkoušeli a dnes hráli představení před publikem poprvé. Piškanderdulá je dílem pro všechny lidské smysly. Vůně lipového dřeva, ze kterého jsou loutky vyřezány, se mísí se staro­ bylou zatuchlinou letitých koberců a dek, které jsou rozloženy těsně před scénou. Je to parfém, který by nenamíchal žádný Armani. Ta vůně nás vrací do světa, který už dávno zmizel. Připravuje diváky na mystérium.

V dnešním světě jsme si zvykli, že slova rychlý, dokonalý, high-tech jsou spojována s pozitivním významem. U Piškanderdulá je tomu zcela naopak. Je pomalé, nedokonalé a velice low-tech. Vytváří svůj vlastní svět, kde běžné hodnoty naší každodennosti jsou znejistěny, kde radost a smutek, život a smrt stále existují v rovnováze.

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / MAY–JUNE 2017

Slovo Piškanderdulá v sobě neskrývá žádný jinotaj. Věra s Františkem jej našli jednoho dne napsané na zdi kostela v ulici, kde bydlí.

Našli jej a nechali to slovo žít vlastním životem, nevkládají do něj žádnou interpretaci. Stejně tak přistupují k loutkám. Ty nejsou záměrně oblečené a jejich mechanismus je odkrytý. Věra s nimi mistrně hraje. Jednou vycizeluje gesto do nejmenšího detailu, podruhé nechá loutku krutě spadnout, aby její dřevo zaznělo jako hudební nástroj. Jindy Věra roztočí loutku, až se zamotají nitě. Pak pozoruje, jak se pomalu samovolně rozmotávají. Loutka se točí v opačném směru a tančí svůj vlastní tanec. Po představení v New Yorku někdo řekl, že takové divadlo by dělal John Cage, kdyby byl loutkářem.

Piškanderdulá je esencí historie loutkářství a zároveň stále živou avantgardou.

Můžeme si myslet o cenách Thálie cokoli, ale že v letošním roce výbor udělil cenu za celoživotní dílo Věře a Františkovi, je rozhodnutí, které zaslouží velký respekt. Divadlo Archa je hrdé na to, že je pro Věru Říčařovou a Františka Vítka domovskou scénou a představuje jejich unikátní tvorbu nejen domácímu publiku, ale i divákům v zahraničí.

Ondřej Hrab (s použitím vlastního textu publikovaného v knize František Vítek a Věra Říčařová: Jeden život, již vydalo Muzeum loutkářských kultur, Chrudim v roce 2013).

FRANTIŠEK VÍTEK A VĚRA ŘÍČAŘOVÁ – PIŠKANDERDULÁ. JOSEFE! / 25. 6. / 20.00, 26.6. / 18.00

foto Jakub Hrab

Cena Thálie za celoživotní dílo byla udělena umělcům spojeným s Divadlem Archa

Květen

PROGRAM

4 THOMAS & RUHLLER (NL) – Diner

čt divadlo Chodí po hladině, procházejí zdmi, porušují gravitaci a vzdorují času. To jsou Thomas & Ruhller, perfomeři 20.00 z Holandska, kteří se už desítky let pohybují na pomezí divadla, výtvarného experimentu a filozofie, uvedou v premiéře novou show připravenou exkluzivně pro Divadlo Archa. Vstupné 190 Kč / 70 minut.

10 Finský barok st hudba 20.00

Nadchla vás výstava Františky Skály v Národní galerii? Objevte i jeho hudební tvář. Dravý mix funku, soulu i under- groundu servíruje Skála se svou kapelou. Finský barok je něco, co ve skutečnosti neexistuje. Je to alternativa k hudbě. Legenda evropské alternativy má své kořeny hluboko v českém undergroundu, ale jeho aplégry sahají prakticky do všech kultur. Hudba, která se rodí z napětí mezi špičkovými umělci v rytmu doby a tlaku galaxií. Být svědky jeho koncertu je jako být přítomen zázraku. Vstupné 190 Kč / 120 minut.

11 Univerzální předchůdce Divadlo Vizita čt divadlo 20.00

Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Še’ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka.

Vstupné 230/150 Kč / 120 minut s přestávkou.

13 Divadlo Husa na provázku / Jiří Ort: Alma. Amoroso presto

so divadlo Alma Mahler-Werfel fascinovala současníky, odpuzovala, provokovala k protichůdným výrokům. Alma 20.00 Mahler-Werfel emigruje s Franzem Werfelem přes Francii do USA, Werfel ještě zažije konec války, umírá v roce 1945, Alma se stěhuje z Kalifornie do New Yorku, kde jí dělá společnici Ida zvaná Schulli, dlouholetá přítelky­ ně z Vídně. New York, rok 1957. Alma Mahler-Werfel připravuje interview s reportérem rakouského rozhlasu. Alma se vrací v myšlenkách do minulosti... A nic nemá být přenecháno náhodě. Režie: Gabriela Ženatá.

Vstupné 290 Kč / 90 minut.

14–15 Fidlovačka aneb Kdo je My? Spielraum Kollektiv / Divadlo Archa / Archa.lab

ne/po divadlo Tylova „Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka“ je spojovaná s povzbuzením národního sebevědomí.

20.00 Pochází z ní česká národní hymna. Hra, která byla dlouho vnímaná jako propadák, zažila úspěch až v roce 1917.

83 let po premiéře, rok před vznikem samostatného Československa. Následovala nejen vytoužená fáze české samostatnosti, ale také fáze opětovné nesamostatnosti. Nyní, 100 let po úspěchu Fidlovačky, stojí nacionalistické myšlenky opět v popředí zájmu. Experti všedního dne, kteří mají k otázce češství co dodat, nabízí různé pohledy na téma národní identity. O česko-německých vztazích, migraci, strachu a českých hodnotách. Koncept: Mathias Straub, Linda Straub. Režie: Linda Straub. Dramaturgie: Tomáš Žižka. Vstupné 150/90 Kč / 80 minut.

17–18 EKG – O Lásce a Prázdninách st/čt literatura 20.00

Literární kabaret Igora Malijevského a Jaroslava Rudiše. Účinkují: Tomáš Čada, Kristýna Doupovcová, Roman Franc, Jan Těsnohlídek, Zuzana a další hosté. Hraje Katarzia! Vstupné 190/110 Kč / 150 minut s přestávkou.

19–22 Kolonizace – nový počátek VOSTO5 / Divadlo Archa

ne 18.00 divadlo kdo jsme – kam jdeme – kdo přijde po nás pá/so/po 20.00 Zážitková sci-fi simulace překračující horizont událostí, hranici gravitace a limity lidského vnímání. Lidé od ne­ paměti toužili prozkoumávat daleký vesmír. Co nás k tomu žene? Zvědavost, pokrok, dobrodružství, zvětšování životního prostoru, šíření lidské DNA, anebo jen obyčejná lidská pýcha? Kolonizace nových planet je nevyhnutel­ nou budoucností. Netradiční inscenace Divadla VOSTO5 inspirovaná Archou, evolucí a sci-fi komiksy z časopisu ABC. Inscenace je vhodná pro dospělé a děti od 8 let. Režie: Jiří Havelka. Vstupné 250/150 Kč / 80 minut.

Piškanderdulá Věra Říčařová a František Vítek Čerství držitelé ceny Thálie za celoživotní loutkářské mistrovství uvedou své představení, které je legendou světového loutkového divadla. Dětská hra, která se stala divadelní avantgardou. Tradice, která je již třicet let zároveň neustálým experimentem. „Kdyby John Cage byl loutkář, dělal by takové divadlo,“ prohlásil jeden divák po představení v New Yorku. Vstupné 100 Kč / děti, studenti, senioři 50 Kč / každé další dítě z rodiny zdarma / 60 minut. Bez jazykové bariéry.

25–26 čt/pá divadlo čt / 20.00 pá / 18.00

27 Wim Vandekeybus – The Rage of Staging so přednáška 17.00

Přednáška slavného choreografa o vlastní tvorbě od okamžiku, kdy před 30 lety založil s mladými a nezkušenými tanečníky soubor Ultima Vez až po současnost a také o stejnojmenné knize, která nedávno vyšla.

Mockumentary of a Contemporary Saviour Ultima Vez so–po tanec Nacházíme se v daleké budoucnosti. Lidstvo dospělo do zlomového okamžiku. Strašlivá síla ničí veškerý život 20.00 na Zemi. Stojí vůbec lidstvo za záchranu? Ve svém novém divadelně-tanečním představení Mockument o novo­ dobém spasiteli Wim Vandekeybus prostřednictvím sedmi postav představuje břitký obraz imaginární postavy mesiáše. Utopie a dystopie v kostce. V této futuristické realitě není nic, jak se zdá. Uváděno v angličtině s českými titulky. V sobotu 27.5. uvedeme od 17.30 přednášku Wima Vandekeybuse o principech jeho tvorby. Vstup se vstu­ penkou zdarma, registrace na pokladna@archatheatre.cz. Vstupné 390/190 Kč / 150 minut.

27–29

Dechovka Jiří Havelka / Karel František Tománek / Vosto5 ne/po divadlo „Lidé se mění, dechovka zůstává.“ Hospoda, divadlo, tancovačka… vše ve svérázném hospodském site-specific 20.00 hraném mezi stoly sálu v proměnách času. Stalo se roku 1923. Stalo se roku 1945. Stalo se včera. Děje se pořád.

Dokument o historii, který je víc než jen dokumentem o nás. Když se rozdírají staré rány, když se hledají viníci, je potřeba vykopat a spočítat kosti. Chcete vědět, jak by vám bylo na tancovačce po druhé světové válce? Viděli jste už někdy slavnostní otevření sokolovny? A přejete svým nepřátelům pomník? Přijďte to zažít. Uváděno v KZ Domovina, Na Maninách 32a, Praha 7. Vstupné 300 Kč / student/senior 200 Kč / 75 minut.

28–29

12

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / KVĚTEN–ČERVEN 2017

PROGRAM

31 Afterparty Pieter De Buysser / Divadlo Archa

st divadlo Hra naší doby, popsong našich duší, afterparty našich rituálů. Je pět ráno, Pražský hrad. Ráj je daleko.

20.00 Ceremoniář Jan Ptáček, kterého najal už dávno zmizelý, milovaný, moudrý prezident, nadzdvihne ubrus a objeví pod ním úřednici EU Fanny Racine. Něco se vymklo z rukou. Něco se ale zase může kouzlem v dobré obrátit. Nu, dobrá tedy, dobrá, ale co to je, to dobro? Co dnes znamená Havlův odkaz pro Evropu? Může vzniknout nové spojenectví? A jak by vypadala krajina Adama a Evy na dnešní politické scéně? Text a režie: Pieter De Buysser, účinkují Vladimír Javorský a Christelle Cornil. Uváděno v češtině a francouzštině s anglickými titulky. Vstupné 290/150 Kč / 120 minut.

Veřejné natáčení Show Jana Krause: 3., 10., 17., 24. a 31. ledna vždy od 19.30. Produkce a dramaturgie: In Film Praha. Vstupenky v předprodeji v pokladně Divadla Archa a online. Změna programu vyhrazena.

Červen 1 Afterparty Pieter De Buysser / Divadlo Archa

čt divadlo Hra naší doby, popsong našich duší, afterparty našich rituálů. Je pět ráno, Pražský hrad. Ráj je daleko.

20.00 Ceremoniář Jan Ptáček, kterého najal už dávno zmizelý, milovaný, moudrý prezident, nadzdvihne ubrus a objeví pod ním úřednici EU Fanny Racine. Něco se vymklo z rukou. Něco se ale zase může kouzlem v dobré obrátit. Nu, dobrá tedy, dobrá, ale co to je, to dobro? Co dnes znamená Havlův odkaz pro Evropu? Může vzniknout nové spojenectví? A jak by vypadala krajina Adama a Evy na dnešní politické scéně? Text a režie: Pieter De Buysser, účinkují Vladimír Javorský a Christelle Cornil. Uváděno v češtině a francouzštině s anglickými titulky. Vstupné 290/150 Kč / 120 minut.

7–8 Sváteční Pop / POPrask v Arše I., POPrask v Arše II.

st/čt hudba Sváteční Pop je kapela, která vznikla propojením hyperaktivních výtvarníků a hudebníků Petra Nikla, Milana 20.00 Caise, Ondřeje Smeykala a Jiřího Hradila. Ti našli společnou řeč na hranici poetiky kabaretu, ambientu, solitérního písničkářství a úderné tancovačky. To vše v hávu ryzí audiovizuální improvizace. Čeští „Residents s identitou“ čerpají z bohaté zkušenosti svých četných hudebních a výtvarných projektů a v tomto společném setkání ze sebe cedí to nejlepší. Milan Cais, Jura Hradil, Ondřej Smeykal a Petr Nikl, vizuální projekce: VJ Clad, letecké balety: Ondřej Eremiáš. Vstupné 190 Kč / 120 minut.

12 Sbohem a řetěz

po hudba Už jsme doma, Budoár staré dámy, Mucha, Květy, Zuby nehty, Furt rovně, PVO Tribute, Jarda Svoboda, Krch-off.

19.00 Koncert k 52. narozeninám Filipa Topola. Zatímco se předchozí ročníky festivalu Sbohem a řetěz ohlížely zpět, budeme tentokrát hledět vpřed a uvedeme kapely, které navazují na odkaz české nezávislé scény a pokračují v hudebním směru, který Psí vojáci spoluvytvářeli a jehož byli součástí. Pořádá agentura AMP. Vstupné 380 Kč / 240 minut.

14 Suzanne Vega

st hudba Americká písničkářka a producentka Suzanne Vega patří k nejvýraznějším postavám neo-folkového hnutí po 20.00 čátku osmdesátých let. Pro svou šarmantní neokázalost a výjimečný cit pro příběhy velkoměsta a poetiku ulice získala přízeň publika na obou stranách oceánu. Na svém nadcházejícím koncertu představí písně ze své nové desky Lover, Beloved: Songs from an Evening with Carson McCullers, která vznikla na základě hry o enigmatické americké spisovatelce Carson McCullers. Vstupné sezení 790 Kč / stání 590 Kč / 120 minut.

19 Min Tanaka a spol. – A Body I po tanec 20.00

Nové představení japonského tanečníka Mina Tanaky, které vzniklo pro Archu, s osmi performerkami.

Vstupné 350 Kč / studenti a senioři 190 Kč / 80 minut.

22–23 čt/pá tanec 20.00

Min Tanaka a spol. – A Body II, A Body III

Nové představení japonského tanečníka Mina Tanaky, které vzniklo pro Archu, s osmi performerkami.

Vstupné 350 Kč / studenti a senioři 190 Kč / 80 minut.

25 Rachid Ouramdane: TORDRE Tanec Praha ne tanec

Duet, dvě sóla. Ve dvou intimních a skromných portrétech zkoumá Rachid Ouramdane křehký prostor, který se rozpíná mezi terapií a poezií. Posouvá ještě dále své subtilní umění kompozice a soustředí se na jednoduchost a čistotu pohybu obou tanečnic. Za pomoci tichého vyprávění, nejistého odhalování a trpělivosti zhmotňuje příběh dvou umělkyň, které mají již mnoho let blízko k jeho práci. Koncept a choreografie: Rachid Ouramdane, Annie Hanauer & Lora Juodkaite. Vstupné 450 Kč / 60 minut.

Veřejné natáčení Show Jana Krause: 6., 13., 20., 27. června vždy od 19.30. Produkce a dramaturgie: In Film Praha. Vstupenky v předprodeji v pokladně Divadla Archa a on-line.

Změna programu vyhrazena.

Připravujeme 14. 9. Zahajovací koncert Shakuhachi Festivalu 4. 10. Vertigo a hosté: Lenka Dusilová, Tara Fuki, Vladan Malinjak Q., David Dorůžka 22. 10. Struny podzimu 29. 10. Struny podzimu

13

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / MAY–JUNE 2017

May

ENGLISH PROGRAM

4 THOMAS & RUHLLER (NL) – Diner

Thu theatre They walk on water, pass through walls, defy gravity and time. Thomas & Ruhller, dancers and performers 20:00 from Holland, who for decades have straddled the boundary between theatre, visual experiment and philoso­ phy, will premiere a new show exclusively prepared for the Archa Theatre. Tickets CZK 190 / 70 minutes.

10 Finský barok

Wed music Finský barok is something that does not really exist. It is an alternative to music. This legend of European 20:00 alternative has its roots deep in the Czech underground, but reaches into virtually all cultures. Music that is born of tension among the top performers in the rhythm of time and the pressure of galaxies. To witness their concert is like being present at a miracle. Tickets CZK 190 / 120 minutes.

11 Common Ancestor Divadlo Vizita Thu theatre 20:00

Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjér la Šé'z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník.

Tickets CZK 230/150 / 120 minutes with intermission.

13 Goose on a String Theatre / Jiří Ort: Alma. Amoroso presto

Sat theatre Alma Mahler-Werfel fascinated contemporaries, repelled, provoked contradictory interpretations. Werfel 20:00 emigrates with Franz Werfel through France to the USA. Werfel still experiences the end of the war, dies in 1945.

Alma moves from California to New York, where her companion is Ida Schulli, a long-time friend from Vienna. New York in 1957. Alma prepares an interview with an Austrian radio reporter. Alma returns in spirit to the past... And nothing should be left to chance. Director: Gabriela Ženatá. Tickets CZK 290 / 90 minutes.

14–15 Fidlovačka or Who are We? Spielraum Kollektiv / Divadlo Archa / Archa.lab

Sun/Mon theatre The play Fidlovačka by Josef Kajetán Tyl is associated with enhancing Czech national self-confidence.

20:00 A song from the play became the Czech national anthem. The play, which was long perceived as a flop, only experienced success in 1917, 82 years after the premiere and a year before the establishment of an independent Czechoslovakia. A long-sought phase of Czech independence followed, but also a phase in which indepen­ dence was again lost. Now, 100 years after the success of Fidlovačka, nationalist thoughts are once again in the spotlight. Experts with something to say about Czechness offer different perspectives on the theme of national identity, on Czech-German relations, migration, fear and Czech values. Concept: Mathias Straub, Linda Straub.

Director: Linda Straub. Dramaturgy: Tomáš Žižka. Tickets CZK 150/90 / 80 minutes.

17–18 EKG – Of Love and Holidays

Wed/Thu literature A literary cardiogram with Igor Malijevský and Jaroslav Rudiš. Featuring: Marie Iljašenko and other guests.Music 20:00 by Tomáš Pastrňák and HerrDZ! Hosted by Igor Malijevský and Jaroslav Rudiš.Tickets CZK 190/110 / 150 minutes with intermission.

9–12 Colonization – A New Beginning VOSTO5 / Archa Theatre

Sun 18:00 theatre Who are we? Where are we going? Who will come for us? A sci-fi simulation experience crossing the event horizon, Fri/Sat/Sun 20:00 the edge of gravity and the limits of human perception. Mankind has always longed to discover and explore new places. What drives us? Curiosity, advancement, adventure, enlarging living space, disseminating human DNA or just ordinary human pride? The colonization of new planets is inevitable. The performance is for adults and children ages 8 and up. Director: Jiří Havelka. Tickets CZK 250/150 / 80 minutes.

Piškanderdulá Věra Říčařová a František Vítek A legend of world puppet theatre. A children's play that became an avant-garde theatre production. A tradition that at the same time is a 30-year theatre experiment. "If John Cage were a puppeteer, this is what he would do," said one spectator after a performance in New York. Tickets CZK 100 / children, students, seniors CZK 50 / each additional child free / 60 minutes. No language barrier.

25–26 Thu/Fri theatre Thu / 20:00 Fri / 20:00

27 Wim Vandekeybus – The Rage of Staging Sat lecture

A lecture by the famous choreographer about his work from the moment when he and a group of young and inexperienced dancers founded Ultima Vez 30 years ago to the present day, and about the recently published book The Rage of Staging.

Mockumentary of a Contemporary Saviour Ultima Vez Sat–Mon dance We are in the distant future. Humanity has reached a breaking point. A formidable power will destroy all life on 20:00 Earth. Is humanity even worth saving? In his new theatre-dance performance Wim Vandekeybus through seven characters presents a poignant picture of an imaginary messiah figure. Utopia and dystopia in a nutshell.

In this futuristic reality nothing is as it seems. Performed in English with Czech subtitles. On Saturday, 27.5 at 17:30 Wim Vandekeybus will lecture on the principles of his work. Admission free for ticket holders; register at pokladna@archatheatre.cz. Tickets CZK 390/190 / 150 minutes.

27–29

Brass Band Jiří Havelka / Karel František Tománek / Vosto5 Sun/Mon theatre "People change; brass band remains."

20:00 Pub, theatre, dance hall… Do you want to know what it would be like to attend a dance party after the Second World War? Have you ever seen the festive opening of a Czech "sokol" hall? And would you grant your enemies a monument? A theatre documentary about history that is more than just a documentary about us. Newly presen­ ted at KZ Domovina, Na Maninách 32a, Prague 7. Tickets CZK 300 / students and seniors CZK 200 / 75 minutes.

28–29

14

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / KVĚTEN–ČERVEN 2017

ENGLISH PROGRAM

31 The After Party Pieter De Buysser / Archa Theatre

Wed theatre A play of our time, pop songs of our souls, after-party of our rituals. It's five in the morning, Prague Castle. Paradise 20:00 is far away. Master of ceremonies Jan Ptáček, who was hired by a long gone, beloved, wise president, lifts the tablecloth and discovers beneath it EU official Fanny Racine. Something is amiss. But on the other hand, something can magically turn into good. That's all very well, of course, but what is good? What does Havel's legacy mean for Europe today? Can new alliances be formed? And what would Adam and Eve's garden look like in today's political scene? Written and directed by: Pieter De Buysser. Performers: Vladimír Javorský and Christelle Cornil. In Czech and French with English subtitles. Tickets CZK 290 / 150 / 120 minutes.

Public filming of the Jan Kraus Show: 9, 16, 23 and 30 May always from 19:30. Production and dramaturgy: In Film Praha. Advance tickets can be purchased at the Archa Theat­ re box office and online. The program is subject to change.

June 1 The After Party Pieter De Buysser / Archa Theatre

Thu theatre A play of our time, pop songs of our souls, after-party of our rituals. It's five in the morning, Prague Castle. Paradise 20:00 is far away. Master of ceremonies Jan Ptáček, who was hired by a long gone, beloved, wise president, lifts the tablecloth and discovers beneath it EU official Fanny Racine. Something is amiss. But on the other hand, something can magically turn into good. That's all very well, of course, but what is good? What does Havel's legacy mean for Europe today? Can new alliances be formed? And what would Adam and Eve's garden look like in today's political scene? Written and directed by: Pieter De Buysser. Performers: Vladimír Javorský and Christelle Cornil. In Czech and French with English subtitles. Tickets CZK 290 / 150 / 120 minutes.

7–8 Sváteční Pop / POPrask at Archa I. and POPrask at Archa II.

Wed/Thu music Sváteční pop is a band that was formed by the alliance of hyperactive artists and musicians Petr Nikl, Milan Cais, 20:00 Ondřej Smeykal and Jura Hradil, who together found a common language on the borders of poetry, cabaret, ambient, solo singing, and all-out dance party. All this in the guise of genuine audio-visual improvisation. Czech "Residents with identity" draw from the rich experience of their numerous musical and visual arts projects and their meeting here brings out their very best. Featuring: Milan Cais, Jura Hradil, Ondřej Smeykal and Petr Nikl. Visual projections: VJ Clad. Arial ballet: Ondřej Eremiáš. Tickets CZK 190 / 120 minutes.

Sbohem a řetěz Mon music Stars of the Czech independent music scene Už jsme doma, Budoár staré dámy, Mucha, Květy, Zuby nehty, Furt 19:00 rovně, PVO Tribute, Jarda Svoboda and Krch-off in a concert celebrating the 52nd birthday of Filip Topol. Organi­ zed by AMP. Tickets CZK 380 / 240 minutes.

12

14 Suzanne Vega

Wed music American songwriter and producer Suzanne Vega is one of the most distinctive figures of the neo-folk movement 20:00 of the early eighties. Her charming lack of pretention and exceptional feeling for the poetry and stories of the city streets have won her favour with audiences on both sides of the ocean. At her upcoming concert she will perform songs from her new album Lover, Beloved: Songs from an Evening with Carson McCullers, which is based on a play by the enigmatic American writer. Tickets: seated CZK 790 / standing CZK 590 / 120 minutes.

19 Min Tanaka and co. – A Body I

Mon dance A new performance by Japanese dancer Min Tanaka created for Archa with eight female performers.

20:00 Tickets CZK 350 / students, seniors CZK 190 / 80 minutes.

22–23 Thu/Fri dance 20:00

Min Tanaka and co. – A Body II, A Body III

A new performance by Japanese dancer Min Tanaka created for Archa with eight female performers.

Tickets CZK 350 / students, seniors CZK 190 / 80 minutes.

25 Tanec Praha Tanec Praha Sun dance

A duet, two solos. Rachid Ouramdane explores the delicate space between therapy and poetry in two intimate and modest portraits. He pushes forward his subtle art compositions and focuses on the simplicity and clarity of movement of the two female dancers. With a hushed narrative, self-conscious revelation and patience, a story of two artists who have been close to his work for many years emerges. Concept and choreography: Rachid Ouramdane with Annie Hanauer & Lora Juodkaite. Tickets CZK 450 / 70 minutes.

Public filming of the Jan Kraus Show: 6, 13, 20 and 27 June always from 19:30. Production and dramaturgy: In Film Praha. Advance tickets can be purchased at the Archa Theatre box office and online. The program is subject to change.

Coming Soon 14.9 Opening concert of the Shakuhachi Festival 4.10 Vertigo and guests: Lenka Dusilová, Tara Fuki, Vladan Malinjak Q., David Dorůžka 22.10 The Strings of Autumn 29.10 The Strings of Autumn

15

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / MAY–JUNE 2017

foto Danny Willems

Mockument o novodobém spasiteli Science fiction nepředvídá, ale popisuje. ...

Hovořím o bozích, jsem ateistka. Ale také umělkyně, a tedy lhářka.

Neměli byste mi věřit ani slovo. A to je čirá pravda.

Z úvodu knihy Levá ruka tmy Ursuly K. Le Guin Nacházíme se v daleké budoucnosti. Lidstvo dospělo do zlomového okamžiku. Strašlivá síla ničí veškerý život na Zemi. Jedno dítě nicméně pomůže hrstce lidí do bezpečného úkrytu, ale život v něm není vůbec snadný. Přeživší jsou lid­ ské bytosti, a tak si neustále navzájem překážejí.

A co hůř, tito vyvolení dokonce ani nemohou uniknout životu. Stali se nesmrtelnými, takže ani sebevražda už nenabízí cestu ven.

Nejasný vztah s dítětem ve vnějším světě, vnitřní rozpory, kulturní rozdíly a charakteristicky lidské pudy a potřeby vytvářejí prostředí neutuchající­ ho zmatku. Nade všemi se navíc vznáší stín touhy poddat se ničivému běsnění venku. Stojí vůbec lidstvo za záchranu?

V divadelní a taneční inscenaci Mockument o novodobém spasiteli Wim Vandekeybus prostřednictvím sedmi postav představuje břit­ ký obraz imaginární postavy mesiáše. Utopie a dystopie v kostce. V této futuristické realitě není nic, jak se zdá.

Režie, choreografie: Wim Vandekeybus Tvorba a provedení: Anabel Lopez, Maria Ko­ legova, Yun Liu, Daniel Copeland, Saïd Gharbi, Jason Quarles, Flavio D’ Andrea Text: Bart Meuleman a Ultima Vez Umělecký asistent: Jerry Killick Dramaturgie: Aïda Gabriëls Scéna: Wim Vandekeybus, Meryem Bayram Koprodukce: KVS (Brusel), deSingel (Antverpy), Ircam-Centre Pompidou (Paříž), Premiéra: 14. dubna 2017, KVS, Brusel (Belgie) Wim Vandekeybus: The Rage of Staging V sobotu 27. května v 17.00 se v malém sále koná přednáška slavného choreografa o vlastní tvorbě od okamžiku, kdy před 30 lety založil s mladými a nezkušenými tanečníky soubor Ulti­ ma Vez až po současnost a také o stejnojmenné knize, která nedávno vyšla.

foto Danny Willems

ULTIMA VEZ – MOCUMENTARY OF A CONTEMPORARY SAVIOUR / 27.–29. 5. / 20.00

NOVÁ INSCENACE SOUBORU ULTIMA VEZ

16

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / KVĚTEN–ČERVEN 2017

17

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / MAY–JUNE 2017

FINSKÝ BAROK / 10. 5./ 20.00

foto archiv Finský barok

VÝTVARNÍCI A HUD BA

Někdy v sedmdesátých letech prohlásil Brian Eno něco ve smyslu, že ti, kteří byli v devatenác­ tém století výtvarníky nebo básníky, stali by se v současné době rockovými hudebníky. Výt­ varná stránka pódiové prezentace se ostatně stala mnohdy nedílnou součástí rockových i popových show, někdy spíše jako pozlát­ ko, jindy jako sofistikovaná či nespoutaná svébytnost. V dnešní postpostmoderní době není ovšem výjimkou, že se výtvarníci či básníci v širším slova smyslu stávají rockovými (anti) hvězdami, čímž naplňují de facto současnou podobu renesančního člověka v nových sou­ vislostech. Na naší scéně patří mezi nejpozo­ ruhodnější „archatypy“ tohoto druhu zejména Finský barok a Sváteční Pop. Počátky seskupení Finský barok sahají do poloviny devadesátých let minulého století.

Jakýmsi iniciačním momentem byla fotogra­ fická dvojvýstava Bílý žebrák (František Skála) a Chudáčkové boží (Lukáš Jasanský, Martin Po­

18

lák) v Klatovech. První jmenovaný, který je zcela universálním výtvarníkem s mnoha přesahy do dalších múzických oblastí, což dokazuje jeho aktuální výstava ve Valdštejnské jízdárně, se stal frontmanem coby zpěvák, kytarista a autor skladeb, druzí dva se chopili trubky a pozounu, respektive basové kytary, a základ kapely byl na světě. Mihlo se tu ještě několik hudebníků, ale stabilní k(v)ádr doplnili souputníci Františka Skály (v tomto spojení vlastně Dr. II Škláby Škla­ binského) z tajného společenství BKS (Bude ko­ nec světa), výtvarník Pablo Augeblau čili Pavel Prášil (pozoun a basová kytara) a grafik Prof.

Eckel Eeckelhaft čili Pavel Lev (altsaxofon). Sep­ tet pak dotváří housle konceptuálního umělce Jiřího Černického a bicí sochaře Františka A. Skály, jinak působícího též ve skupině Kabela.

Jejich produkce tudíž vychází „z napětí mezi špičkovými výtvarnými umělci“, kdy je někdo neustále v podmínečném vyloučení nebo sám odchází, ale nikdy k tomu nakonec nedojde.

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / KVĚTEN–ČERVEN 2017

Hudebně by se seskupení dalo snad přelepit škatulkou stará vlna s novým obsahem, pro­ tože jsou tu jasně cítit kořeny v undergroundu, ale i novovlnná dravost, což ovšem nevylučuje ani stopové prvky funku, soulu a řady dalších stylů, žánrů a subžánrů etc. To však neznamená módní eklektičnost, ale řečeno slovy kapely samotné „alternativu k hudbě“.

Výtvarný aspekt je přes obsazení rela­ tivně strohý – základní povinností je mít hnědý oblek, protože hnědá je královna barev (to deklamuje i hit Hnědá), členové musí vypadat staře a chudě, což se musí stále umocňovat. Ka­ pela se ovšem nebrání ani využití technických možností, které Divadla Archa nabízí, a jejich snem je tak především hnědý kouř.

Je zázrakem absolvovat vystoupení Finského baroka, protože takové jsoucno de facto neexistuje, navíc se tento úkaz vyskytuje povětšinou pouze jednou do roka, pokud je to dvakrát, je to už svátek.

SVÁTEČNÍ POP – POPRASK V ARŠE I / 7. 6. / 20.00, POPRASK V ARŠE II / 8. 6. / 20.00

foto Eva Šafránková

Sváteční Pop má exkluzivnost svých vystoupení zakódovanou také již přímo v ná­ zvu. Jejich koncerty s vizuálními kreacemi mají několik rovin a skvěle dávkují všechny možné dovednosti, které skupina čtyř hyperaktivních výtvarníků a muzikantů v jedněch osobách (Petr Nikl, Milan Cais, Ondřej Smeykal, Jiří Hradil) za svou bohatou kariéru nasbírala. Označení pop je poněkud zavádějící, přestože se i s tím­ to fenoménem v jejich tvorbě zcela svébytně pracuje. Ale po hudební stránce by se to snad dalo škatulkovat spíš někam do vod hodně neotřelého artrocku s prvky všeho možného, od jazzůvek až po variace nejrůznějších typů world music či kabaretu. Ale i to je nepřesné a Sváteční Pop si vytváří vlastní styl, který však může v divákovi navozovat pocit čehosi famili­ árního, aniž by musel zrovna propadat pocitu, že mu to něco připomíná.

19

Jasně, zazní tu několik Niklových hitů jako Bella či Vetřelec (Ptáčátko) ze staršího věhlasného alba Nebojím se smrtihlava nebo Vytí z jeho loňské novinky Vosa, ale ty jsou organicky včleněny do celku. I výtvarná perfor­ mance s míšením vody s olejem a barvami, hrou odlesků či rozfoukáváním prášku se již v Niklo­ vých představeních několikrát objevila, stejně jako letecké balety Ondřeje Eremiáše, které přivádějí nad scénu různé vzduchem plovoucí objekty, ale tyhle triky, pokud nejsou skutečně nadužívány, se neomrzí. Jejich recyklace je totiž zcela eto-logická. Navíc právě ve chvíli, kdy se zdá, že už by se něco rozmělňovalo, přijde náhlý zvrat. Vděčné jsou hrátky s olbřímí nafukovací (a splaskávající) špičatou čepicí a veškeré (někdy skvostně toporné) taneční kreace, svítící meče, helmy a sluchátka či Niklovy udivené grimasy. Na jednu stranu je to perfektně vybudovaná show, za jejíž origina­ litou v mnohém pokulhávají právě ty největší

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / MAY–JUNE 2017

popové pódiové prezentace, na druhou stranu je to náramná legrace, při níž se místy můžete skutečně popadat smíchy za břicho. Najdeme tu ovšem i skutečně výrazné hudební momenty, kde hřmí Smeykalovo mohutné didgeridoo nebo si někdo jenom pohrává s drobnými per­ kusemi, Cais si vystřihne pompézní quasidisco nebo se prostě jenom zapíská na gumové prasátko. Přes onu propracovanost je tu pro­ stor pro spontánní rozverné nápady, takže při návštěvě jejich představení nikdy nevstoupíte do stejné řeky.

Petr Slabý (v části o Svátečním Popu bylo použito několik pa­ sáží z autorovy recenze pro Kulturní magazín UNI)

PĚT OTÁZEK PRO SUZANNE VEGA

Zpěvačka, producentka a vypravěčka příběhů z newyorských ulic, Suzanne Vega, patří k nejvýraznějším postavám neo-folkového hnutí počátku 80. let. Její úspěšný debut Suzanne Vega z roku 1985 a následující deska Solitude Standing ji katapultovaly na pozici folkrockové hvězdy.

Pro svou šarmantní neokázalost si získala přízeň publika na obou stranách oceánu. Její koncerty nepostrádají emocionální náboj a naléhavost, což potvrdila mnohokrát i před českým publikem.

Suzanne Vega se do Čech pravidelně vrací, naposledy v Arše vystoupila v červenci 2014.

SUSANNE VEGA / 14. 6. / 20.00

Na svém nadcházejícím koncertu představí písně ze své nové desky Lover, Beloved: Songs from an Evening with Carson McCullers, která vznikla na základě hry o enigmatické americké spisovatelce Carson McCullers.

Suzanne Vega dedávna vás fascinuje dílo spisova­ O telky Carson McCullers. Čím? Proč jste se rozhodla věnovat jí své nejnovější album?

Ty skladby pocházejí z mojí hry o životě a díle Carson McCullers, která bude příští rok uvede­ na v Alley Theatre. Takže je to vlastně mnohem víc než jen věnování.

Její práce je nadčasová. Zabývá se tématy genderu, rasové a sociální nerovnosti, těžkostmi, se kterými se potýkají černoši, i svě­ tem dospívajících dívek.

Jak osobní je pro vás tohle album?

Určitě to není nejosobnější z mých alb. Tím by asi bylo Songs In Red and Gray, na kterém se objevuje i několik písní o mém rozvodu.

arson McCullers není jako spisovatelka C v České republice příliš známá. Mohla byste nám její práci trochu přiblížit? Jak vás napadlo přeložit své zážitky s tímto typem literatury a přetavit je do hudby?

Její tvorba je většinou zařazována do americ­ kého stylu takzvané jižanské gotiky, protože se z velké části odehrává na americkém jihu.

Podle mého názoru ale McCullers všechny jižanské autory převyšuje. Není pouhou regi­ onální americkou spisovatelkou; její psaní se dotýká univerzálních pravd.

Před mnoha lety, když jsem na univer­ zitě studovala divadlo, jsem dostala za úkol přijít na hodinu převlečená za nějakého již nežijícího umělce a odpovídat na otázky jako v televizi. Vybrala jsem si Carson McCullers a opravdu jsem si užila tu proměnu v ni. Tehdy jsem začala pracovat na této hře. Tohle bude třetí a snad konečná verze.

S tudovala jste divadlo a literaturu. Máte k těmto oblastem stále blízko?

Ano, stejně jako k tanci, který jsem studovala skoro deset let, a k psaní. Mám blízko ke všem disciplínám, které lidem umožňují vyjádřit ty nejniternější emoce, myšlenky a nápady.

20

J aký bude váš pražský koncert? A kdy se na vás v Praze můžeme těšit příště?

S Gerrym Leonardem zahrajeme směs starých i nových písní, něco z těch nejoblíbenějších, velké hity i několik překvapení. Budeme hrát jen my dva s kytarou. Moc se na vystoupení v Praze těším!

Rozhovor vedl Lukáš Jiřička Překlad Sára Foitová

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / KVĚTEN–ČERVEN 2017

foto George Holz

21

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / MAY–JUNE 2017

ENGLISH SUMMARY

Nothing is as it seems!

Archa will stage two big premieres in May and June.

Shortly after its first performance in the Royal Flemish Theatre, which is an equivalent of our National Theatre, we will have the opportunity to see a new production by Wim Vandekeybus and his company Ultima Vez. Wim has called his new work Mockumentary of a Contemporary Saviour and Prague will in fact see it a week earlier than Paris.

Another great event will come to our theatre in June. Japanese dancer and choreographer Min Tanaka has created a new project espe­ cially for Archa. The production was created in cooperation with eight dancers whom Tanaka chose on the basis of auditions that brought candidates from all over Europe to Prague.

Archa audiences will thus have the unique op­ portunity to see the latest works of two world artists and to compare them with their previous works, which Archa has continuously presented since the theatre's inception.

Wim and Min don't know each other. They live on distant continents and their work is very different. And yet they have a lot in common.

They are troubled by the direction the world is taking today. They both ask fundamental questions about the crisis facing contemporary society and are looking for artistic answers to these questions.

Today dancers are capable of very radical and engaging attitudes. It is perhaps because the human body is a more trustworthy bearer of truth than human language, as Tanaka discuss­ es in the interview that you will find here.

The Archa Theatre has always sought to disre­ gard boundaries between artistic genres. This can be seen in two music programs in which the main roles are played by well-known Czech visual artists. The band Finský Barok was found­ ed and is led by František Skála, who currently has an exhibit at the National Gallery – Wald­ stein Riding School. Those who know Skála as the singer of MTO Universal, as a performer in the Tros Sketos trio or as a member of the secret association BKS should get to know the other face of this versatile artist.

The Sváteční Pop band, which will also be recording a live album during the June concerts, was founded by no less famous visual artists Petr Nikl, Milan Cais and Ondřej Smeykal. Their concerts are not just great to listen to but also a fantastic visual experience.

No doubt all of us are looking forward to the concert by Suzanne Vega, but she too is an artist in multiple genres. Originally she wanted to be a dancer, then a writer, and only later the world recognized her as a musician.

So nothing is as it seems. Come to Archa and see why.

Ondřej Hrab

Archa.lab residence program Call for applicants The Archa Theatre and Archa.lab are looking for artists in the area of documentary theatre for 2017 – 19. Residence applicants should send a cover letter and professional CV to jana.svobodova@archatheatre.cz.

The deadline for applications is 30 May 2017.

The residence program begins in September 2017 and ends in June 2019.

Archa.lab / the Archa Theatre's training and education program Dear Friends, Archa Audiences, Archa.lab Participants and Supporters, With the end of the season comes the time to present the work that was done in Archa.lab and interesting plans for the next season.

Besides public presentations, during which you will be able to look into the kitchen of the instructors of the ateliers for children and adults, I would like to warmly invite you to an encore performance of the new work by artists in residence Linda and Mathias Straub entitled Fidlovačka or Who Are We? With this project Spielraum Kollektiv concluded its residence at Archa.lab. Fidlovačka or Who Are We? as well as the production of Busking Unlimited will remain in the Archa Theatre program. Don't miss them!

What can we look forward to in 2017/18? In ad­ dition to the regular ateliers, the Archa Theatre and Archa.lab have come up with something new and unique. After a long series of prepara­ tions, which included a pilot year, we are open­ ing the International School of Theatre in Social Context. My hope is that not only this school but also the other activities of the Archa.lab will contribute to open, active and courageous participation in the social phenomenon that we call theatre.

I look forward to seeing you!

Jana Svobodová, Artistic Director of Archa.lab

Archa.lab program Public presentation of Archa.lab ateliers 1. 6. 2017, 17:00–19:00 Physical and Dance Theatre for All Ages 18:00 Dance ateliere for children aged from 4 to 6 and 7 to 12 / 17:00 Performance by Archa.lab residents Spielraum Kollektiv – Fidlovačka or Who Are We? 14. 5. and 15. 5. 2017 A production about Czech-German relations, migration, fear and "Czech" values. Experts of the everyday with something to say about what it means to be Czech offer different views on the topic of national identity.

For those interested in the work of Min Tanaka we also recommend a photography exhibit in the National Gallery in Prague – Veletržní Palace:

22

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / KVĚTEN–ČERVEN 2017

Keiichi Tahara: Photosynthesis 1978–1980. This series, exploring the relationship between physical light and the human body, is the result of Tanaka's collaboration with the renowned Japanese photographer.

More information at www.ngprague.cz

International Summer School of Theatre in Social Context 6–17 September 2017/ Archa Theatre Recently theatrical creation is increasingly focussing on topical social and political issues.

In its program, the Archa Theatre promotes ar­ tistic practices, which are an expression of the courage to examine topical issues expressed in a specific theatrical language. The Archa Theatre International Summer School is a plat­ form for experimentation and investigation in the field of contemporary modern theatre. The courses are taught in English.

Questions we will ask: How is reality transformed into an artistic image? What artistic disciplines serve this purpose? How can artistic activities influence social reality?

Who are our students?

Everyone who is older than 18, is professionally involved in theatre or who wishes to be in the future. Everyone who is interested in theatre as a method of collective creation (devised theatre), who sees theatre as an expression of a personal stage voice. Everyone who is interested in the principles of documentary and social-specific theatre.

Course structure: Initially students will get acquainted with the content of all ateliers. Then each student choos­ es a main atelier to attend. After this introduc­ tory part, the common exercise will consist of two parts every day: attending joint lessons focused on the theoretical context and work in the chosen atelier. The last three days of the summer school will be devoted to a synthesis of selected theatre tools culminating in the final presentation of a small performance at the Archa Theatre.

Instructors of regular ateliers: Ondřej Hrab: Theatre and sociology, the histor­ ical roots of social-specific theatre, production and dramaturgy of social-specific theatre Jana Svobodová: The Viewpoints method in the context of social-specific theatre Jaroslav Hrdlička: Video art and story Jan Burian: Music and sound as a starting point for stage action Philipp Schenker: Objects in the context of personal story Pavel Kotlík: Light as space Exclusive lectures by foreign artists: Heiner Goebbels: On the polyphony of collab­ oration Pieter de Buysser: Creating and staging your own text Henk Keizer: Theatre in various public places/ city, countryside, prison, supermarket Mattijs Maussen: Building partnerships for city scale cultural interventions through engagement

ENGLISH SUMMARY

Min Tanaka: A Body Japanese dancer Min Tanaka has prepared a new production especially for the Archa Theatre entitled A Body. He picked his performers during a December audition and following February workshops. After a long time he will again work with European artists.

This March, Min Tanaka was again in Prague.

He danced for a week in the installation of Keiichi Tahara's photo exhibition at the National Gallery. In the evening we met in one of the last Prague cafés where Min could smoke and talked about the new project. hen you announced auditions for this W production you asked the candidates to reflect their own situation in to­ day's world. We are increasingly seeing that lies and the disparaging of truth lead to the acquisition of political power. The world is shifting onto a very dangerous path. Can dance react to that?

Dance as such cannot react to it. But our bodies react. We can talk about our situation, but that's just talk. We use language for that. I am afraid of how the tongue controls the body.

I was not interested in the dancer's feelings when I was auditioning, watching their bodies.

And their bodies are part of society. The body is the closest environment to the soul. If the candidates talked about their relationship to society, I would not believe them because speech has now lost credibility. Particularly in politics we see that everything can be prom­ ised and all the promises can easily be broken.

How then can we believe the spoken word?

In ancient times, people created a language for important communication. At that time, it was a sincere and true tool for the exchange of messages. Today it is not. If our body resists the degradation of language, it is capable of real communication.

Y ou have been coming to the Czech Republic for more than 33 years. Do you see a difference in the bodies of people then and now?

Back then people didn't talk much with each other because it was dangerous; but their bodies had all the more significant expression in them. There was darkness and strength at the same time. I felt desire. People were looking for something. After the revolution, I felt that people began to use language more casually.

They adapted their language to what was spoken in Europe and America. It seems to me that today it is no longer the case. People have begun to be themselves and their bodies can express much. Truth lives in the human body. If truth was not in the human body, why would people kill each other? Our history is based on the subordination of human bodies, killing, ha­ tred. Our existence is always associated with the body. The body is life. It is true in itself.

What does dance mean for the body?

Dance is something different. Dance is invisi­ ble. The dancer reveals it by moving his body.

Something arises between him and the audi­ ence. The space created in this way will itself start dancing.

23

an dance reveal the truth concealed in C the body?

Only when people are interested in going to where dance originates. The history of dance dates back to prehistory, to the time people did not use language. People did not have another communication tool. Dance originat­ ed from the need to communicate with other people and the surrounding nature. This dance remained encoded in human bodies. It is the code of the true relationship.

T he only performers in this production are women. Why? That's more of a coincidence. For most of the male candidates I did not feel a strong en­ gagement during the audition. Only one or two of them really impressed me. So I decided to go just with women. This decision subsequently led to the subject. We still live in a male-driven society. Once there was a community where it was the opposite. Nowadays, women are becoming more active than men around the world. Men are losing a certain primitive freedom. In wars, women have always been victims. Soldiers are mostly men and they follow the orders of their commanders. Women stay at home and have to deal with the situa­ tion by themselves. The male soldiers are sent to death; women must show their patience.

They are responsible for survival, for preserving the family. The dancers' bodies on the stage will not present the dancers personally. They will not be bodies that have a name. The body does not need a name. That is why this perfor­ mance is called A Body.

S o is this a political and social statement more than an artistic one?

I'm convinced of it. But it is about a different anonymity of the body than the totalitarian rulers were seeking to achieve. They left behind mass graves full of unnamed bodies. Even in Japan, we have tombs of Korean war victims whose names no one knows. If nuclear war broke out, it would mean millions of dead bodies whose names would lose all meaning.

I am interested in the nameless body as a tool of communication, as a sign of belonging to the human species.

I f the performance were not called A Body could it be called Hope?

Not at all. It would be called Anger.

Interview by Ondřej Hrab

More than just a dedication A conversation with Suzanne Vega hat fascinates you about the writings W of Carson McCullers and why did you decide to dedicate your latest album to her?

The songs are from a play that I wrote featuring the life and work of Carson McCullers, which will have its premiere next year at the Alley Theatre. So it's more than just a dedication. arson McCullers is not a well-known C writer in the Czech Republic. Can you please tell me more about her work?

How did you decide to translate (or transform) your experience with this kind of literature to your music?

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / MAY–JUNE 2017

Her work is usually considered American South­ ern Gothic, because much of it is based in the American South. But in my opinion she stands alone among all the Southern writers. She is not just a regional American writer but one who writes about universal truths. When I was in college many years ago studying theatre, I received an assignment to come to class dressed as someone in the arts, who was no longer alive, and be ready to answer ques­ tions as though I were on television. I chose Carson McCullers and I enjoyed the experience of transforming so much, I began this play back then. So this is the third version of the play and I hope it will be the final one. Her work is time­ less, dealing with issues of gender, racial and social inequality, the struggles of black people and the world of adolescent girls.

How personal is this album for you?

It is not my most personal album, certainly.

Songs In Red And Grey, which had a few songs about my divorce, is probably my most person­ al album. hat can we expect at your concert in W Prague and what do you expect when you return to play here again?

Gerry Leonard and I will perform a mixture of old songs and new ones, favourites, hits and surprises. It is just the two of us on guitar. I look forward to playing in Prague!

Interview by Lukáš Jiřička

Mockumentary of a Contemporary Saviour A new premiere by Ultima Vez Science fiction is not predictive. It is descrip­ tive. … I talk about the gods, I am an atheist. But I am an artist too, and therefore a liar. Distrust everything I say. I am telling the truth.

Introduction to The Left Hand of Darkness by Ursula K. Le Guin We are in the distant future. A turning point in the history of mankind has been reached. A dev­ astating force is engaged in utterly destroying all life on earth. With the aid of a child, a few people have nonetheless succeeded in reach­ ing a place of safety. But life in this safe room is far from easy. The survivors, being human, are constantly at odds with one another. On top of all this is the fact that the chosen ones cannot escape life. Immortality prevails, and suicide doesn’t offer any way out.

The ambiguous relationship with the child in the outside world, internal conflicts, cultural differences and the urges and instincts charac­ teristic of humanity make it a time of uninter­ rupted commotion. The desire to surrender to the all-destroying forces of the outside world is always lurking. Is mankind actually worth saving?

In the theatre and dance performance Moc­ kumentary of a Contemporary Saviour, Wim Vandekeybus, through the medium of seven characters, presents an incisive portrait of a messiah as an imaginary figure. Utopia and dystopia at a single glance. Nothing is what it seems in this futuristic reality.

HVĚZDY PROGRAMU / HIGHLIGHTS

27. – 29. 5. 20:00 tanec/dance

Ultima Vez – Mockumentary of a Contemporary Saviour 31. 5. / 1. 6. 20:00 divadlo/theatre

Pieter De Buysser Divadlo Archa Afterparty

14. 6. 20:00 hudba/music

Suzanne Vega

19. / 22. – 23. 6. 20:00 tanec/dance

Divadlo Archa je podporováno grantem hl. m. Prahy pro rok 2017 ve výši 22.400.000 Kč The Archa Theatre, o.p.s. is supported by a grant from the capital city of Prague

Min Tanaka a spol.

A Body

24

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / KVĚTEN–ČERVEN 2017