Archa Noviny 5-6

Květen—červen Dvacet let May—June Twenty 2014 years

DIVADLO ARCHA — NA POŘÍČÍ 26 — 110 00 PRAHA 1 / TEL. POKLADNA +420 221 716 333 / WWW.ARCHATHEATRE.CZ

OBSAH

Úvodník — 3

Min T

Archa za posledních 20 let — 4

Arch

Rozhovor s Ondřejem Hrabem a Janou Svobodovou — 6

Připr

Engli

Stalo se v Arše — 8

Engli Europ

Program — 10

Engli

Archa.lab — 13

Hvěz

Karaoke Europe — 14 Vstupenky a informace: tel. pokladna +420 221 716 333, pondělí–pátek 10.00–18.00 hodin a vždy 2 hodiny před začátkem představení, e-mail: pokladna@divadloarcha.cz.

Online prodej a rezervace vstupenek http://vstupenky.divadloarcha.cz/.

Divadlo Archa na facebooku: www.facebook.com/divadloarcha.

2

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / KVĚTEN–ČERVEN 2014

Vydává Divadlo Archa, o. p. s ., Na Poříčí 26, 110 00 Praha 1, archa@archatheatre.cz www.archatheatre.cz / Redakce Ondřej Hrab, Pavlína Svatoňová, Lukáš Jiřička, Zuzana Kamenická Překlady Andre Swoboda, Jindra Dvořáková / Design Mikuláš Macháček – zetzetzet Vychází v nákladu 11000 ks, první vydání květen 2014 / Tisk T. A. Print / Samostatně neprodejné

ÚVODNÍK

Tanaka — 16

ha 2010–2014 — 18

ish program — 20

ravujeme — 23

ish Karaoke pe — 24

ish Summary — 26

zdy programu — 28

3

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / MAY–JUNE 2014

Vážení a milí diváci Divadla Archa, jak už nejspíš víte, Archa si bude v červnu připomínat dvacet let existence. Není samozřejmé, že se takového věku dožila – několikrát málem ztroskotala na útesech nepochopení a nezájmu politiků a je téměř zázrak, že dokáže hospodařit s menším rozpočtem, než jaký dostala při svém zrodu do vínku, za což patří dík a obdiv vedení divadla. Je tu však ještě jeden mohutný zdroj energie, jemuž Archa vděčí za mnohé, vlastně za vše: její diváci. Ano, jste to vy, kdo divadlo v těžkých dobách podpořili svou sympatií a účinnou solidaritou. Někteří z vás jí dokonce ve chvílích nejdramatičtějších půjčili své úspory. Na takové publikum Archa nezapomíná, je na něj hrda a udělá pro něj vše, co bude moci.

Divadlo Archa bylo od počátku podnikem do značné míry idealistickým, zároveň však její posádka byla výborně zběhlá ve všech záležitostech praktických. Dramaturgie i provoz divadla, všechna řemesla se vždy dokázala sjednotit a táhnout za jeden provaz. Archa projevila odvahu, když se stala průkopníkem transformace divadla na obecně prospěšnou společnost, a je připravena podělit se o zkušenosti s osvícenou politikou veřejné podpory kulturních institucí, jež získala od svých zahraničních partnerů a přátel.

Kdyby Archa neměla takové obecenstvo, jaké má, tak bych jí přesně takové přál: je inteligentní, náročné, různorodé, a přesto jednolité. Nestárne s divadlem – věkové složení zůstává po dvacet let podobné. Znamená to, že Archa má potenciál přitáhnout i nejmladší generaci. Snad jen na koncertech legend českého undergroundu mírně převažuje legie šedých copánků.

Archa má i svého duchovního patrona.

Min Tanaka, jeden z nejslavnějších tanečníků japonského císařství, byl při křtu divadla v roce 1994, svým rituálem křížení řeky Vltavy znovu otvíral po tisícileté povodni a v červnu se ke svým Pražanům vrátí.

Díky vám a na shledanou v Arše!

Tomáš Vrba předseda správní rady Divadla Archa, o.p.s.

4

Archa uskutečnila 403 zájezdů, hostovala v řadě zemí, nejdále pak v Jihoafrické republice a v Jižní Koreji. Od roku 1994 se v divadle vystřídalo 168 uvaděčů, vysvítilo 6063 žárovek a vytisklo 113 690 metrů (113,69 kilometrů) vstupenek.

Technici v Arše použili během dvaceti let více než 550 km lepicí pásky – tzv. gaffy.

Co pro vás znamená slovo archa? „Záchranu.“ Myslíte, že by Noe přijal do archy i divadlo? „Co vlastně Noe dělá? Shromažďuje na jedno místo vše tak, aby do své lodi zkoncentroval veškerý život. A to je přece ta nejlepší definice divadla: divadlo je malé místo, ve kterém se shromažďují lidé a jejich imaginace, aby zkusili znovu nahlédnout na život.“ Rozhovor s britským režisérem Peterem Brookem, MF Dnes

Inspirace pro velkou část současné vitality českého divadla přišla bezpochyby z Archy, kterou můžeme považovat za alternativní Národní divadlo. John O'Mahony, The Guardian, UK

747 964 je počet diváků, kteří v letech 1994–2013 Archu navštívili.

V uplynulých dvaceti letech v Arše proběhlo 3543 představení.

Ohlasy posledních 20 let

Archa v číslech

V Praze mě nadchl hlad nadšeného publika, projevujícího opravdový zájem o radikální divadlo. Archa jim ho nabízí, a také poskytuje obrovskou podporu hostujícím souborům, včetně DV8.

Je to skvělý příklad vzájemného vztahu mezi souborem, pořadateli a publikem. Lloyd Newson, DV8 Physical Theatre, Velká Británie

V Arše jsem měl poprvé možnost představit se českému publiku a navázat s ním dialog. Mou práci to nesmírně obohatilo. Archa je centrum, které odráží svět, vesmír.

Robert Wilson, režisér, USA

Spolupráce s Divadlem Archa je pro mě důležitá, protože zde mohu představit všechno, co dělám – od projektů přístupných, až k těm velice výlučným. Mám ráda kontrasty a tým Archy mě v tom podporuje.

Prostor Divadla Archa je pro mne ideální, stejně jako pro práci mnoha jiných umělců. Vyhovuje intimním hudebním představením stejně jako divadelním produkcím.

Svou práci v Arše považuji za celoživotní závazek. Diamanda Galás, zpěvačka, USA

ARCHA ZA POSLEDNÍCH 20 LET

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / KVĚTEN–ČERVEN 2014

foto Dušan Tománek

ARCHA ZA POSLEDNÍCH 20 LET

5

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / MAY–JUNE 2014

ROZHOVOR

6

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / KVĚTEN–ČERVEN 2014

foto Jakub Hrab

Rozhovor s Ondřejem Hrabem a Janou Svobodovou o proměně fungování Divadla Archa během jeho dvacetileté existence, specifických rysech českého publika, schopnosti riskovat a nových strategiích produkčních domů v rámci Evropy.

ROZHOVOR P okud se podíváme na dvacetiletou historii Divadla Archa, jak se proměnila jako sama instituce?

Ondřej Hrab: Archu jsme budovali od nuly. Idea Archy vznikla z rozhovorů mezi mnou a Janou, protože jsme oba cítili, že pokud se Praha má připojit ke světovému vývoji soudobého scénického umění, musí zde vzniknout prostor, který by to umožňoval. Nebyl to tedy ten klasický příběh o tom, že se parta kamarádů rozhodla založit si svoje vlastní divadlo.

Museli jsme promyslet celý způsob, jak vytvořit divadlo bez stálého souboru, což znamenalo stvořit dosud nevyzkoušenou strukturu činnosti, a také novou formu komunikace navenek i dovnitř.

Tady, po mnoha letech odtržení od světového vývoje, jsme nemohli hledat vzory k takové funkci divadelní instituce. Proto jsme se snažili poučit u podobně zaměřených divadel na západ od našich hranic – v Německu, Holandsku a Belgii, ale také ve Spojených státech. Bylo potřeba postavit model dobře ekonomicky fungující organizace, která slouží současnému scénickému umění.

Jana Svobodová: Ještě před vznikem Archy jsme se oba déle než deset let věnovali divadlu. Ondřej jeden čas pracoval v HaDivadle a oběma nám bylo jasné, že nechceme mít nic společného s tradiční divadelní institucí.

Měli jsme štěstí, že jsme se celkem brzy dostali do kontaktu s reformátory divadla The Bread and Puppet Theatre, Minem Tanakou, Living Theatre, seznámili jsme se s tvorbou Roberta Wilsona, Jerzyho Grotowského, Tadeusze Kantora a dalších, jezdívali jsme do Polska na divadelní festivaly a snažili se mít co největší přehled o světovém dění.

První fáze budování Archy byla hodně na Ondřejovi. Na začátku 90. let jsme měli malé děti, tak jsem se nezúčastnila všech aktivit, ale stále jsem měla představu, že by zde mělo existovat prostředí pro divadelní výzkum. Tato laboratoř – Archa.lab, vznikla až v roce 2002.

Teprve po těch téměř deseti letech byla Archa jako instituce na divadelní laboratoř připravena, stejně jako byla připravena na rezidence tvůrců, kterým Archa.lab umožňuje v dlouhodobém běhu zkoumat principy a vyjadřovací schopnosti divadla.

J ak se proměnil vztah zahraničních umělců k Arše za posledních dvacet let? Je pro ně již zaběhlým produkčním domem s prověřenou značkou, anebo je láká i jako prostor v Praze, pro západní umělce stále částečně neznámým a v lecčems exotickým prostorem?

OH: Pravděpodobně se jedná o protnutí obojího. Stále si myslím, že atmosféra Archy je unikátní a zahraniční umělci si váží reakcí našeho publika. To možná není tak seznámené s divadelním děním jako například publikum německé, ale má jasný názor a je hlavně hodně mladší. V Německu například v divadlech vidíme spíše intelektuály střední generace, k nám chodí mladší hledající diváci, kteří jsou schopni ze sebe vydat víc, než kdyby pouze pasivně seděli. Sociologické výzkumy, které pravidelně uskutečňujeme, to potvrzují.

7

JS: Když Archa vznikala, byla jsem přesvědčená, že budujeme přesně takové divadlo, jaké všichni chtějí. Že je naprosto normální, když divadelní tvorba nerespektuje rozdíly mezi žánry a styly. Že je přirozené navazovat na burianovskou tradici moderního divadla obohacenou o padesát let světového vývoje.

Nepřestává mě šokovat, že ještě dnes, po dvaceti letech od založení Archy, představujeme pro mnoho lidí nesrozumitelné avantgardní divadlo. Publikum Archy je proto výjimečné.

Oceňuje naopak svobodný přístup k jednotlivým složkám divadelního projevu, odklon od dramatických textů, důraz na fyzické divadlo či na sociální tématiku. Diváci Archy tvoří velmi vzdělanou a kriticky smýšlející úzkou skupinu společnosti. Myslím, že v obecném povědomí přece jen chybí zkušenost alespoň jedné generace, která by přemostila propast mezi uměleckými výboji šedesátých let a postmoderní tvorbou v letech devadesátých.

Druhá propast leckdy vzniká tím, že zde sice vystoupí například výtečný choreograf, jako je Wim Vandekeybus, ale po jeho odjezdu zde vznikne svého druhu prázdno. Snažíme se proto, aby zde svůj prostor měly také projekty, které nejsou jednorázové a mají potenciál pro kontinuitu.

OH: Dnes také musíme bojovat s větším nasazením o publikum. V devadesátých letech bylo étosem společnosti poznávat vše nové, dnes jsou lidé daleko více přesycení. Tenkrát k nám také spíše chodilo publikum, které před tím do divadla moc nezavítalo. Hledali zde nové neobvyklé zážitky a inspiraci. Dnes funguje vše zcela jinak. Vznikly další divadelní prostory – Ponec, Meetfactory, NoD, Alfred ve dvoře, La Fabrika, Studio Hrdinů a donedávna existovalo jasně vyprofilované Divadlo Komedie – s těmi všemi sdílíme jedny diváky. V posledních letech například musíme návštěvníky více motivovat a lákat na samo téma nebo na specifický způsob práce divadelníků, tenkrát stačila kvalita a jinakost. Divákům bylo lhostejné, zda šli na Mina Tanaku, Meredith Monk nebo Jaroslava Duška. Nyní by se jednalo o tři rozdílné typy diváckých skupin.

T enkrát vám možná prošlo daleko víc věcí než nyní.

JS: Nevím, jestli nám před lety někdo něco odpustil. Myslím, že jsme byli vždy pod kritickým dohledem. Jsem přesvědčena, že když chcete dělat divadlo, nesmíte se bát a musíte pořád riskovat. Nikdy jsme nechtěli z Archy dělat výkladní skříň, v níž bychom pouze prezentovali špičkové zahraniční soubory. Nás vždy zajímala komunikace a vzájemné ovlivňování českých a zahraničních umělců. Chtěli jsme vytvořit prostor pro současnou experimentující tvorbu.

S talo se, že jste někdy vsadili na špatného koně?

OH: Několikrát se nám stalo, že jsme investovali mnoho času a peněz do projektů, které vůbec nedošly k premiéře, což se však v divadle stává. Jednou si například režisér poručil vytvořit celou scénografii dopředu, šily se kostýmy, herci byli nastoupení a on přijel zcela nepřipravený. Od té doby hlídáme, aby se věci kupovaly až ve chvíli, kdy jsou nezbytné. Také vyžadujeme, aby proces práce nad inscenací nekončil premiérou. Divadlo je živý organismus,

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / MAY–JUNE 2014

každý den je představení i publikum jiné, premiéra se vlastně odehrává každý večer.

Divadlo vždy souvisí s etikou, zahrává si s nebezpečnými tématy či emocemi. Chová se jako výbušnina, a proto je nutné si zachovat etický postoj. Proto mě několikrát zamrzelo, když lidé, kteří s námi byli ochotni zacházet s touto výbušninou nebo se jí aspoň dotýkat, dali nakonec svůj talent všanc komerci. Asi risk nebyl jejich životní postoj.

JS: V divadle se nemůže hrát na jistotu.

Archa je kromě jiného také škola. Min Tanaka to říká zcela přesně, když tvrdí, že každá škola je investicí do lidí, ale nemůžeme očekávat, že se budou chovat stejně jako vy nebo plně přistoupí na vaši hru. Vždy si na jeho slova vzpomenu, když přichází takový moment zklamání. Pokud bychom neměli tento odstup, asi bychom byli zklamáni neustále.

J ak sledujete tvorbu nezávislých divadel?

JS: Při vyhledávání umělců pro rezidence je nutné orientovat se v tom, co se děje, abychom věděli, koho máme podpořit v jeho tvorbě. Rezidence Magdy Stojowské a Terezy Durdilové končí tuto sezónu premiérou jejich druhé inscenace „4. svět“. Pro příští rok vypisujeme další výzvu pro mladé umělce do 35 let.

OH: Je zajímavé, že zatím rezidenci vždy dostali dvojice tvůrců, nikoliv solitéři nebo větší týmy. Buď má pro práci ve dvojicích česká kultura nějaký značný cit, anebo tím, že sami pracujeme ve dvojici, chápeme, nakolik je pro divadlo přínosný dialog. eláká vás častěji zvát ke spolupráci N divadelníky, kteří sice pracují v plně repertoárovém modu činoherních divadel, ale mají potenciál rozšířit svůj jazyk o zkušenost práce v Arše?

OH: Například s J. A. Pitínským jsme chtěli po Marném tázání nebes pracovat dál, ale byl příliš zatažen do koloběhu práce v repertoárových divadlech. Stejně tak se nám nepodařilo zopakovat spolupráci s Jiřím Pokorným.

Typ divadla, které prosazujeme, vyžaduje také určitý styl práce a nevím, jestli je aplikovatelný na repertoárová divadla. Spíš nám jde o to dát příležitost tvůrcům, kteří se chtějí vyjadřovat jinými prostředky. K tomu slouží Archa.lab.

Mám radost z toho, že přirozeným způsobem navazujeme na tradici progresivních tvůrců českého divadla. Před deseti lety byla Archa jediným divadlem, které se soustavně a kriticky věnovalo odkazu E.F. Buriana u příležitosti stého výročí jeho narození. V letošním roce připravujeme s Davidem Radokem zdivadelněné sympozium u příležitosti sta let od narození jeho otce, Alfréda Radoka.

JS: Je přirozené, že spolupracujeme s tvůrci, jejichž divadelní filozofie a tvůrčí postupy konvenují s typem divadla, které prosazujeme.

Tak je tomu u Jiřího Havelky nebo VerTeDance, se kterými připravujeme další projekty. Mladí tvůrci se navíc mohou přihlásit do našeho rezidenčního programu Archa.lab. Mohou získat cenný čas a prostor pro hledání a experiment.

A pokud jejich práce nakonec dostane tvar divadelního nebo tanečního představení, mají možnost je pravidelně prezentovat divákům.

Pokračování na straně 8.

ROZHOVOR

Arše relativně pravidelně vystupuje V Ultima Vez nebo Min Tanaka. Nemáte dojem, že se pokusem o co nejdůslednější sledování tvorby těchto umělců, který lze považovat za repertoárovost jiného typu, neochuzujete o možná hostování jiných významných tvůrců?

OH: Wim Vandekeyubus je v tomto smyslu skutečnou výjimkou. Troufám si tvrdit, že Vandekeybus je stále jedním z nejdůležitějších choreografů současnosti, který se navíc neopakuje a vůbec se nebojí změny. Má samozřejmě svůj slovník, ale každé jeho dílo je úplně jiné. Min Tanaka zde v posledních letech tak často nebyl, ale je přece úžasné sledovat vývoj tvorby světového umělce už třicet let.

Dnes se z něj stala sice hollywoodská hvězda, zároveň je však stále stejně skromný a jeho tanec neztratil nic na síle a ani na radikalitě vyjádření. Rozhodně nejsou sami, kteří se do Archy vracejí. Pravidelně uvádíme projekty belgického divadla CAMPO. Vícekrát zde vystoupili Rosas, Gob Squad, kanadští P.M.E.

8

a další. Koprodukujeme novou inscenaci She She Pop, kteří budou v listopadu v Arše potřetí.

Stejně tak jako Pieter De Buysser, na jehož nejnovějším projektu se rovněž podílíme.

JS: Ona vzájemnost je velmi důležitým faktorem. Například Robert Lepage je jedním z režisérů, které bychom zde oba samozřejmě chtěli mít. Viděli jsme čtyři nebo pět jeho inscenací, osobně jsme s ním jednali, ale jeho management vždy hostování nějakým způsobem znemožnil, i přes to, že Lepage soukromě navštívil Prahu několikrát. Vandekeybus, Tanaka, She She Pop nebo Lola Arias mají vždy vnitřní důvod se sem vrátit. Spousta umělců považuje své projekty za produkty a chovají se k divadlům jako k nákupčím bez jakéhokoliv vztahu nebo osobních sympatií. Nikdy jsme asi nepozvali žádný projekt nebo soubor, který by tvořili skutečně nesnesitelní lidé.

H ovoříme-li o kritickém přístupu ke společnosti, je na místě se i zeptat, zda je divadlo kritické samo k sobě? Zda například je schopné proměnit své fungování a produkovat levnější inscenace bez pompézních scénografií, recyklovat materiál a chovat se ekologicky atp.?

OH: Jsme součástí platformy s názvem House on Fire, která sdružuje deset evropských produkčních domů. Společně si klademe za cíl průzkum tohoto typu divadla, snažíme se identifikovat umělce uvažující o nezbytnosti proměny samotného modu produkce. Od Lisabonu k Bergenu a od Londýna až k Vídni se hledá způsob, jak proměnit divadlo. Hledáme společnou řeč a nové cesty. V době, kdy eko-

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / KVĚTEN–ČERVEN 2014

nomická krize zasáhla i oblast kultury, si i ti, kteří si dříve mohli dovolit financovat nejnáročnější divadelní projekty, uvědomili, že musí spojit své síly s ostatními. Evropské produkční domy proto začínají sdílet nejen umělecké projekty, ale i principy fungování.

Sami také měníme naše strategie. Spolu s divadly v Berlíně, ve Vídni, v Bruselu nebo v Amsterdamu se stáváme koproducenty při vzniku nových inscenací, které bychom sami nikdy nemohli zrealizovat.

JS: Podobně jsme v rámci evropského projektu Theatron propojeni s divadly, která hledají nové cesty k publiku. Teď v květnu bylo představení Sólo pro Lu pozváno do Německa na první ročník festivalu Burgerbühne. Tento festival „občanského divadla“ se zabývá tvorbou, která dává hlas různým specifickým společenským skupinám. Je dobře vědět, že v našem snažení nejsme sami.

Rozhovor vedl Lukáš Jiřička

foto Dušan Tománek

edostává se Archa pravidelným N uváděním inscenací do systémového konfliktu repertoárového a projektového divadla?

OH: Repertoárové divadlo je založeno na kontinuitě, projektový provoz naopak na neustálém vzniku a zániku. Po určité době jsme zjistili, že ona diskontinuita je sice osvěžující, ale mnohdy i omezující. Zvláště v případě, kdy se snažíte představit určitý divadelní jazyk, metodu práce, nebo dáváte prostor tvorbě v sociálním kontextu, potřebujete k tomu čas a pravidelné opakování.

STALO SE V ARŠE ZA POSLEDNÍCH 20 LET

9

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / MAY–JUNE 2014

PROGRAM

Květen

5–6 4. SVĚT Tereza Durdilová a Magda Stojowska / Archa.lab / Divadlo Archa / PREMIÉRA po/út divadlo 20.00

Kolik průměrně stojí společnost bezdomovec? Jak je možné, že pětadvacetiletá dívka má dluh více než 250 tisíc k orun? Kolik z vás by pracovalo, kdyby nemuselo? Tyto otázky si na závěr své rezidence v Archa.lab položila tvůrčí dvojice Magda Stojowska a Tereza Durdilová spolu se skupinou lidí, kteří se ocitli na hraně chudoby. Režie: Tereza Durdilová, dramaturgie: Magda Stojowska, režijní spolupráce: Kateřina Jungová, hudba: Ondřej Anděra, produkce: Lucie Špačková, Tereza Mašková, účinkují: Jiří Bláha, Dana Doležalová, Anna Hausnerová, Eduarda Heczková, Karel Houska, Pavlína Růžičková, Zdeněk Straka. Vstupné 150/100 Kč / 70 minut.

6 Jak ztratit bydlení snadno a rychle út diskuse 18.00

Panelová diskuse s odborníky o podobách chudoby v současné české společnosti.

Vstupné zdarma.

11–12 Pérák – na jméně nezáleží, rozhodují činy! VOSTO5 ne/po divadlo 20.00

Akční historická fikce Divadla VOSTO5. Divadelní podívaná, která kombinuje prvky bojových umění kaskadérských výstupů s poetikou originálního autorského divadla a typickým slovním humorem. a Scénář a režie: Jiří Havelka. Vstupné 250/150 Kč / 95 minut.

13–14 EKG O Lásce a metafyzice út/st literatura 20.00

Literární kabaret. Účinkují: Bubák, Martin Vopěnka, Petr Vopěnka a Viktor Pivovarov. Hrají Ivonne Sanchez a Jonathan Ramirez Garcia. Večerem provázejí Vít Janota a Igor Malijevský. Vstupné 165/100 Kč / 120 minut s pře- stávkou.

14 Simulante Bande VerTeDance / Divadlo Archa st tanec 18.00

Dva zdraví, dva handicapovaní tanečníci. Něžné doteky, razantní údery a pády. Kde je hranice, kterou někdy n azýváme konvencí? Co se smí? Co je zakázáno, co povoleno? O čem se nemluví? Koncept a choreografie: Veronika Kotlíková a Tereza Ondrová, hudba: DVA. Vstupné 150/100 Kč / 60 minut.

17 Sisters of Mercy so hudba Do České republiky se po pěti letech vrací britská rocková legenda The Sisters of Mercy. Historie kapely se točí 20.00

od roku 1977 kolem frontmana Andrewa Eldritche. Zásadní hudební stopu kapela zanechala v 80. a 90. letech dvacátého století. Za dobu své existence The Sisters of Mercy vydali tři studiová alba, nejvíce energie kapela věnuje živému hraní. V Čechách se The Sisters of Mercy představí svým fanouškům již popáté. Koncert pořádá 10:15 Entertainment, s.r.o. Vstupné 880 Kč / 120 minut.

19 420PEOPLE a hosté: OFFprojects & Please the Trees – OFFLINE po tanec/hudba SEE–LISTEN–INTERACT 20.00

oncert s tancem. Tanec s živou hudbou. Instalace. Interakce. 420PEOPLE zvou na večer/večírek pro fanoušky K současného tance, hudby a setkávání žánrů. Choreografie REEN Václava Kuneše. Nová produkce z dílny nizozemských OFFprojects s názvem OFFline. Koncert Please the Trees. Působivý trojúhelník, jehož pojítkem jsou instalace, dialogy, propojení žánrů, lidí a forem. Vstupné 250/150 Kč / 150 minut.

21–25 Festival Karaoke Europe – festival aktivního umění

Karaoke Europe Festival Karaoke Europe představí čtyři tvůrčí týmy, jejichž umělecké postupy jsou zaměřeny na aktuální

divadlo/hudba/ odborná diskuse

společenské problémy. Karaoke Europe je společný projekt Divadla Archa, maďarského projektu PanoDrama, uměleckého centra Stanica v Žilině na Slovensku a nizozemského souboru 5te Kwartier.

21 Slavnostní zahájení festivalu st 19.30

Karaoke Europe

Slavnostní zahájení festivalu Karaoke Europe.

21 vadí-nevadí.cz / Kdo je srab a kdo hrdina? st Karaoke Europe Jana Svobodová / Philipp Schenker / Divadlo Archa 20.00 divadlo Vadí–nevadí. Nevinná dětská hra, kterou jsme snad všichni někdy hráli. Na půdorysu malého města na východě

Čech se zrcadlí problémy našeho světa. Malá dramata každodenního života, která se dotýkají každého z nás.

Vstupné 190/90 Kč / 90 minut. Uváděno s anglickými titulky.

22 Sympózium na téma: Role umění v sociální interakci čt Karaoke Europe Organizátoři festivalu vyzvali představitele neziskových organizací zabývajících se specifickými problémy 9.30 sympozium

10

arginalizovaných skupin a umělce, kteří vstupují do sociálně napjatého prostředí s cílem vytvořit prostřednicm tvím uměleckých prostředků prostředí pro dialog. Moderované dopoledne bude otevřenou platformou pro novou inspiraci, výměnu zkušeností v průsečíku sociální práce a uměleckých postupů. Vstup zdarma.

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / KVĚTEN–ČERVEN 2014

PROGRAM

Květen

23 Stanica Žilina-Zárečie – 2'16'' a půl pá Karaoke Europe Největší výzvou při práci s dětským orchestrem je dosáhnout ticha. Nastudování Cageovy 4'33'' je v tomto 20.00 divadlo

s myslu vyšší metou než Bachovy koncerty na straně jedné, nebo Schönbergova dodekafonie na straně druhé.

2'16'' a půl je soudobá opera, která vznikla díky spolupráci dětí a profesionálních hudebníků ze Slovenské filharmonie se skromnějšími očekáváními. Její hlavní osou je dětská porce ticha, a také dětské horory. Režie a hudební kompozice: Marek Piaček. Vstupné 150/90 Kč / 70 minut.

24 Orchestre Partout (NL) / Allstar Refjúdží Band (CZ) hudba–tanec–příběhy so Karaoke Europe Orchestre Partout tvoří skupina hudebníků, kteří čekají na nizozemské občanství nebo jej v nedávné době získali.

20.00

hudba Hudebníci pocházejí z nejrůznějších zemí, ze všech koutů světa: Afganistánu, Iránu, Iráku, Sýrie, Myanmaru, Východního Turkmenistánu, Etiopie, Súdánu, Konga, ale i z Holandska a jsou reprezentanty nejrůznějších kultur.

Orchestre Partout vede hudebník Ted van Leeuwen. Autorem většiny hudebních aranží je Lex Pantelic. Allstar Refjúdží Band tvoří hudebníci z Číny, Sýrie, Gruzie, Arménie, Švýcarska, Francie, Spojených států, a také z Čech a Moravy. Allstar Refjúdží Band míchá ve svém repertoáru kurdský folk a pop, zvuk akordeonu východoevropského stylu, čínskou operní a popovou hudbu, švýcarské popěvky z hor, dixieland, dechovku, rap a další žánry.

Autorem aranží a uměleckým vedoucím kapely je Michael Romanyshyn. Vstupné 150/90 Kč / 180 minut.

25 PanoDrama / Otroci Spravedlnosti / Slaves of Justice ne Karaoke Europe Hudební kabaret podle skutečného soudního procesu s dvanácti laiky rozhodujícími o případu z reálného života 20.00

divadlo je založen na 1200 stranách soudního protokolu a na více než stovce hodin výslechů. Pro pražské představení vznikne porota z českých dobrovolníků, kteří společně s týmem PanoDrama vystoupí v jediném uvedení na scéně Divadla Archa. Režie: Anna Lengyel. Simultánní tlumočení do českého jazyka, anglické titulky. Vstupné 150/90 Kč / 120 minut.

26 Divadlo Vizita – Hadry, kosti, kůže! po divadlo 20.00

Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Šé'ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka. Speciální host: Dan Bárta. Vstupné 230/150 Kč / 120 minut s přestávkou.

27 Divadlo Vizita – Opakovaná moudrost út divadlo 20.00

Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Šé'ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka.

Vstupné 230/150 Kč / 120 minut s přestávkou.

Veřejné natáčení Show Jana Krause: 8., 15., 22., 29. 5. vždy od 19.30. Produkce a dramaturgie: In Film Praha. Vstupenky v předprodeji v pokladně Divadla Archa a on-line. Změna programu vyhrazena.

Červen 1 Boys & Girls Magda Stojowska a Tereza Durdilová / Archa.lab / Divadlo Archa/ DERNIÉRA

ne divadlo Autorská inscenace Magdy Stojowské a Terezy Durdilové Boys & Girls přináší nový pohled na otázku vztahu 18.00 nejmladší a nejstarší generace. V projektu se setkává skupina dětí školního věku se skupinou seniorů, jejichž paměť sahá do časů první republiky. Vstupné 150/100 Kč / 60 minut.

2 Kafka Band – Das Schloss

po hudba Unikátní pražské vystoupení formace Kafka Band, kterou tvoří Jaromír 99, Jaroslav Rudiš a hudebníci ze skupin 20.00 Umakart, Tata Bojs, Priessnitz a Lesní zvěř. Atmosféru na pódiu dotvářejí působivé černobílé ilustrace Jaromíra 99 z komiksového Zámku. Koncert se uskuteční v předvečer 90 let výročí úmrtí Franze Kafky. Vstupné 290 sezení/320 Kč v den koncertu / 60 minut.

6 Oslavte s námi 20 let Archy pá slavnostní večer 20.00

Narozeninový mejdan Divadla Archa s MTO Universal, dražbou unikátních divadelních objektů a dalšími překvapeními.

10 Cena Pavla Kouteckého za osobitý dokumentaristický počin út předávání ceny 20.00

Slavnostní večer udílení Ceny Pavla Kouteckého za osobitý dokumentaristický počin. Pořádají Film & Sociologie, Jeden svět a Divadlo Archa.

11 E. F. B. 110 / Emil František Burian – Vojna

st divadlo Přesně v den sto desátých narozenin velkého tvůrce moderního českého divadla uvádí Archa remake jeho slavné 20.00 inscenace. Burianovu Vojnu nastudovali pod vedením režisérky Jaroslavy Šiktancové mladí herci sdružení v divadelním uskupení Voice-Band. Inscenace je z repertoáru divadla DISK. Náročná herecká a pěvecká partitura tentokrát zazní v místech, kde byla uvedena před šedesáti lety naposledy. Po představení se koná diskuze s odborníky a pamětníky. Vstupné 190/150 Kč / 60 minut.

12 Min Tanaka – sólové vystoupení ve veřejném prostoru čt tanec 20.00

Slavný japonský tanečník, režisér a farmář Min Tanaka, se v rámci oslav 20. sezóny Divadla Archa vrací do Prahy.

P rvní představení se koná ve veřejném prostoru. Místo bude včas oznámeno. Sledujte www.divadloarcha.cz.

11

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / MAY–JUNE 2014

PROGRAM

Červen

14–15 Min Tanaka – Šťastný strom

so/ne tanec Min Tanaka, legenda světového tance, vystoupí v Arše s inscenací Šťastný strom. Letos uplynulo třicet let od j eho 20.00 prvního vystoupení v Praze, které v době totality muselo proběhnout v utajení. Za tu dobu ze semínka svobodné imaginace vyrostl mohutný strom. Vstupné 290/150Kč / 60 minut.

16 Divadlo Vizita – Slunná vrata nadosah po divadlo 20.00

Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Šé'ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka.

Vstupné 230/150 Kč / 120 minut s přestávkou.

17 Divadlo Vizita – Hoblem oslaven

Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Šé'ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka.

Vstupné 230/150 Kč / 120 minut s přestávkou.

OBJEVY

út divadlo 20.00

a návraty Discoveries

18 Simulante Bande VerTeDance / Divadlo Archa

st tanec Dva zdraví, dva handicapovaní tanečníci. Něžné doteky, razantní údery a pády. Kde je hranice, kterou někdy 20.00 nazýváme konvencí? Co se smí? Co je zakázáno, co povoleno? O čem se nemluví? Koncept a choreografie: Veronika Kotlíková a Tereza Ondrová, hudba: DVA. Vstupné 150/100 Kč / 60 minut.

20 Peeping Tom – Vader Hellerau, Drážďany pá 20.00

tanec Divadlo Archa pro vás v rámci oslav 20. sezóny připravilo další z oblíbených zájezdů na představení našeho odjezd z Prahy v 17.00 partnerského divadla v Hellerau. V pátek 20. června můžete strávit ve společnosti vlámského souboru Peeping Tom, který na scéně Hellerau uvede nové představení Vader. Vstupné 550,– Kč / zahrnuje vstupenku na představení a zpáteční autobusovou jízdenku do Hellerau. Odjezd v 17.00 z ulice Na Florenci.

24 Veřejná prezentace ateliérů Archa.lab

út tanec Jedním z principů ateliérů Archa.lab je objevování fyzických možností jejich účastníků. Ve speciální atmosféře 16.00 velkého sálu Divadla Archa uvidíte absolventy těchto ateliérů, které vedou Veronika Kotlíková a Tereza Ondrová (VerTeDance): – Ateliéru kreativního pohybu pro děti od 3 do 5 let – Ateliéru kreativního pohybu pro děti od 6 do 12 let – Ateliéru fyzického a tanečního divadla pro všechny věkové kategorie – Ateliéru Simulante bande K dispozici budou informace i přihlášky na všechny ateliéry Archa.lab pro sezónu 2014/15.

Vstup zdarma / 120 minut.

Veřejné natáčení Show Jana Krause: 3., 12., 19., 26.6. vždy od 19.30. Produkce a dramaturgie: In Film Praha. Vstupenky v předprodeji v pokladně Divadla Archa a on-line. Změna programu vyhrazena..

Červenec

11. 7 Akram Khan, Israel Galván – Torobaka Hellerau, Drážďany pá 20.00

tanec Setkání tanečních legend Akrama Khana a Israele Galvána. Virtuózní exploze kathaku a flamenka na pozadí odjezd z Prahy v 17.00 současného tance. Mužský tanec v plné síle, lehkosti a fatalitě. Vstupné 550,– Kč / zahrnuje vstupenku na představení a zpáteční autobusovou jízdenku do Hellerau. Odjezd v 17.00 z ulice Na Florenci.

Archa míří do Hellerau!

Divadlo Archa pro vás v rámci oslav 20. sezóny připravilo další z oblíbených zájezdů na představení našeho partnerského divadla v drážďanském Hellerau. V pátek 20. června můžete strávit ve společnosti vlámského souboru Peeping Tom, který na scéně Hellerau uvede první představení Vader.

11. července vás pozveme na setkání tanečních legend Akrama Khana a Israele Galvána. Pouhý měsíc po premiéře v Hellerau představí choreografii Torobaka, která je virtuózní explozí kathaku a flamenka na pozadí současného tance. Mužský tanec v plné síle, lehkosti a fatalitě.

Za podpory

12

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / KVĚTEN–ČERVEN 2014

ARCHA.LAB

Letní novnky Archa.lab Archa.lab zakončí sezónu veřejnou prezentací svých ateliérů

Archa.lab uvede nový projekt Magdy Stojowské a Terezy Durdilové 4.svět

Archa.lab hledá nové rezidenty pro sezónu 2014/2015

Veřejná prezentace pravidelných ateliérů Archa.lab

Na velké scéně Divadla Archa se 24. června v divadelních světlech publiku představí: 16.00–17.00 Ateliéry kreativního pohybu pro malé a velké děti 17.00–18.00 Taneční ateliér pro všechny věkové kategorie / Ateliér Simulante bande

Nový dokumentárně-divadelní projekt rezidenční dvojice Archa.lab Magdy Stojowské a Terezy Durdilové nese název 4. svět.

4. svět je součástí dramaturgické linie Divadla Archa, která se zabývá problémovými oblastmi současné společnosti. Tvůrčí dvojice tak navazuje na inscenační principy předchozího dokumentárně-divadelního projektu Boys & Girls, který je založen na vztahu dětí a seniorů.

Tentokrát se zabývají lidmi, kteří se ocitli na okraji společnosti. Projektem 4. svět zakončí dvojice Magda Stojowská a Tereza Durdilová svoji rezidenci v Archa.lab.

13

foto Jan Hromádko

and returns

V měsíci červnu se tradičně uzavírají ateliéry Archa.labu veřejnou prezentací v profesionálních podmínkách velkého sálu Divadla Archa. Účastníci všech pravidelných ateliérů mají šanci zažít okamžik, bez kterého divadlo není divadlem, kdy předstoupí před diváky.

Lektorky ateliérů pro malé i větší děti a dospělé tanečníky Veronika Kotlíková a Tereza Ondrová (VerTeDance) chápou závěrečná představení jako ukázku svého způsobu práce v ateliérech. Můžete se tak seznámit s principy společného hledání fyzického výrazu s „tanečníky“ všech generací a různého pohybového omezení.

Po dobu svého působení v Archa.lab vychovala tvůrčí dvojice VerTeDance novou generaci mladých umělců – spolupracovníků Divadla Archa. Pokud máte zájem rozšířit dnes již početnou rodinu Archa.lab, neváhejte a přijďte se podívat !

Přihlášky do všech ateliérů pro nastávající sezónu budou k dispozici.

4.svět Režie: Tereza Durdilová, dramaturgie: Magda Stojowska, režijní spolupráce: Kateřina Jungová, hudba: Ondřej Anděra, produkce: Lucie Špačková, Tereza Mašková. Účinkují: Jiří Bláha, Dana Doležalová, Anna Hausnerová, Eduarda Heczková, Karel Houska, Pavlína Růžičková, Zdeněk Straka.

4. svět je zemí zřízenou stávající společností pro takzvaně nové chudé. Obyvatelé 4. světa ještě donedávna náleželi ke střední třídě a dnes mají status parazitů. 4. svět má svá pravidla, své zákony. Funguje jako oblast experimentů, které provádí současná společnost na těch, kteří vypadli z kola. Životy obyvatel 4. světa vyzývají k prověření utopických představ o kvalitách našeho vlastního života.

Někteří z obyvatel 4. světa: Karel je bývalý číšník, který bydlí na ubytovně a nemůže zavadit o brigádu. Zdeněk býval úspěšným podnikatelem, nyní se živí prodejem Nového prostoru. Jiří je architekt, který pracoval 30 let ve svém oboru, ale nyní ho nevzali ani jako metaře. Pavlíně je teprve 25 let, ale už musí svádět boj s dluhy. Dana je bývalá dlouholetá zaměstnankyně Úřadu práce, která práci opustila kvůli přepracování a nakonec skončila spolu s manželem na ulici ve Španělsku. Farářka Eduarda skrze snahu o pomoc bezdomovcům přichází sama se svou rodinou o bydlení. Anička je sociální pracovnice s vlastní zkušeností se životem na ulici.

Tvůrčí dvojice Magda Stojowská a Tereza Durdilová si společně se skupinou lidí, kteří se ocitli na hraně chudoby, položila tyto otázky: Kolik průměrně stojí společnost bezdomovec? Jak je možné, že pětadvacetiletá dívka má dluh více než 250 tisíc korun? Kolik z nás by pracovalo, kdyby nemuselo?

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / MAY–JUNE 2014

Premiéra: 5. května ve 20.00, repríza: 6. května ve 20.00. Panelová diskuse s odborníky o podobách chudoby v současné české společnosti: 6. května v 18.00. vice info: www.archatheatre.cz umělecké vedení Archa.lab: Jana Svobodová jana.svobodova@archatheatre.cz produkce: Petra Čechová petra.cechova@archatheatre.cz

Pro nastávající sezónu 2014/15 vyhlašuje Archa.lab výběrové řízení na rezidenční projekt Archa.lab je program Divadla Archa zaměřený na vzdělání a výzkum v oblasti soudobého divadla. Cílem rezidenčního programu je podpora mladých umělců v jejich cestě k hledání originálního uměleckého projevu v oblasti scénického umění.

Přihlásit se mohou umělci, kteří se zabývají divadlem, tancem, výtvarným uměním, filmem nebo fotografií jako živou scénickou formou. Tato libovolná scénická forma musí mít základ v reálných zdrojích každodenního života.

Přihlásit se může každý, kdo předloží popis svého projektu a nepřesáhne v čase podání žádosti věkovou hranici 35 let.

Téma pro příští rezidenční období zní: Divadlo všedního dne. Žádost musí obsahovat: 1. Popis projektu.

2. Obrazovou dokumentaci předchozích projektů žadatele.

3. Profesní životopis žadatele.

Termín odevzdání žádosti je 30. června 2014.

PROGRAM

st 21.5 19.30 Slavnostní zahájení festivalu Foyer Divadla Archa st 21.5 20.00 Jana Svobodová/Philipp Schenker/Divadlo Archa: vadí-nevadí.cz (anglické titulky) Velký sál Divadla Archa Kdy jsme hrdiny a kdy poraženými v očích našeho okolí? Kdo je silný a kdo je na konci řady?

Tomáš je Rom. Je mu osm let a žije v Kostelci nad Orlicí. Má tři sourozence, jeho rodiče nemají práci. Tomáš chce být nejlepším tanečníkem.

Vadí? Hanička bydlí v Korytech. Je jí dvanáct a je menší než ostatní. Ve třídě je obětí šikany. Nevadí? Hanička se rozhodla chodit na judo. Chce se naučit bránit. Vadí?

Hanna je Běloruska. Vdala se, když jí bylo devatenáct. Spolu s manželem Yauhenem se účastnila protivládních demonstrací. Později utekli a požádali u nás o azyl. Nevadí? Rok žili v uprchlickém táboře v Kostelci nad Orlicí. Prožili si zde nečekaně těžké období. Chtějí studovat.

Chtějí si najít v Čechách práci a nový domov. Vadí?

Inscenace vadí-nevadí.cz vznikala déle než rok. Autoři konceptu Jana Svobodová a Philipp Schenker spolu s hudebníkem Janem Burianem a videoartistou Jaroslavem Hrdličkou postavili na náměstí v Kostelci stan. Říkali mu Trafika a bylo to místo, kde každý, kdo prošel kolem, mohl vyměnit svůj příběh za příběh někoho jiného anebo také za kávu, cigaretu nebo malý předmět. Přímo v centru města vznikaly kresby, komiksy a krátké animované filmy. Vyprávěly se příběhy.

Koncept, scéna: Jana Svobodová, Philipp Schenker, režie: Jana Svobodová, hudba: Michael Romanyshyn, Jan Burian, video: Jaroslav Hrdlička, světla: Pavel Kotlík, dramaturgie: Lonneke van Heugten, Ondřej Hrab, dramaturgická spolupráce: Anna Lengyel, hudební spolupráce: Ted van Leeuwen, produkce: Lucie Špačková, asistentka produkce: Markéta Prchalová Účinkují: Pavlína Halušková, Hana Charvátová, Richard Janša, Vojtěch Rejchrt, Bára Konířová, Tomáš Jovnáš, Maruška Halušková, Nikola Čonková, Kevin Bundal, Hanna Sharypa, Yauhen Sumouski, Philipp Schenker, Jan Burian, Jaroslav Hrdlička Poděkování: Jing Lu, Petra Čechová, Jiří Němec, ing. Luboš Lerch, Jana Nováková, Soňa Luňáčková, Pavlína Halušková, Tereza Veselá, Michael Romanyshyn, Hudebníci Allstar Refjúdží Bandu: Adrian Ševeček, Philippe Leforestier, Lukáš Mičko, Kryštof Verner Projekt vznikal ve spolupráci se základní školou Gutha-Jarkovského v Kostelci nad Orlicí a za podpory města Kostelce nad Orlicí. Po představení následuje debata s tvůrci a účinkujícími.

14

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / KVĚTEN–ČERVEN 2014

čt 22.5 9.30–12.30 Sympózium Role umění v sociální interakci Malý sál Divadla Archa

Organizátoři festivalu vyzvali představitele neziskových organizací zabývajících se specifickými problémy marginalizovaných skupin a umělce, kteří vstupují do sociálně napjatého prostředí s cílem vytvořit prostřednictvím uměleckých prostředků prostředí pro dialog. Moderované dopoledne bude otevřenou platformou pro novou inspiraci, výměnu zkušeností v průsečíku sociální práce a uměleckých postupů.

čt 22.5 20.00 Stanica Žilina-Zárečie 2'16'' a půl Velký sál Divadla Archa Největší výzvou při práci s dětským orchestrem je dosáhnout ticha.

Nastudování Cageovy 4'33'' je v tomto smyslu vyšší metou než Bachovy koncerty na straně jedné, nebo Schönbergova dodekafonie na straně druhé. 2'16'' a půl je soudobá opera, která vznikla díky spolupráci dětí a profesionálních hudebníků ze Slovenské filharmonie v Bratislavě s realisticky skromnějšími očekáváními. Její hlavní osou je dětská porce ticha, a také dětské horory. Zvuky, které se při tom objevují, mají za úkol vyplňovat mezery a štěrbiny mezi nimi. Výsledek osciluje mezi hudbou a ruchy, mezi vesmírným tichem a Vesmírnou odysseou. Jde přitom o rovnocennou spolupráci dětí a profesionálních hudebníků. Cílem projektu bylo mimo jiné propojit korejské a slovenské děti žijící v Žilině. Výsledná podoba má několik rovin, které odrážejí jednotlivé vývojové etapy. Kromě opery ho tvoří hororové animace vytvořené korejskými a slovenskými dětmi pod vedením lektorky SeEun Lee v létě 2013.

Stanica Žilina je kulturní centrum a zároveň stále funguje jako železniční zastávka. Propojování praktické a umělecké funkce se promítá do koncepce projektů. V projektu 2'16'' a půl se nejedná o tematizaci jinakosti ve smyslu kulturních odlišností nebo osobních rovin účastníků, neboť se tvůrci rozhodli vyhnout zjednodušujícímu zobecnění a schematickému chápání participativního umění. Tvůrci ze Stanice nevycházejí z dopředu definované komunity, ale snaží se tvořit projekty tak, aby samy vygenerovaly komunitu – různorodou, dynamickou a dočasnou.

Režie a hudební kompozice: Marek Piaček, dramaturgie: Ivana Rumanová, Barbora Uríková, video: Algis Kaveckis, animace: SeEun Lee, zvuk: Dušan Dobiaš, Petr Vrba, Hankil Ryu, Jan Burian, scénografie: Marta Hlavajová, hudební spolupráce: Ted van Leeuwen, textové úpravy, překlad: Anna Lengyel, grafická spolupráce: Martin Krkošek, konzultace: Hanka Hudcovičová-Lukšů.

PROGRAM

so 24.5 20.00 Orchestre Partout (NL) / Allstar Refjúdží Band (CZ) Hudba – tanec – příběhy Malý sál Divadla Archa

ne 25.5 20.00 PanoDrama Otroci Spravedlnosti / Slaves of Justice Velký sál Divadla Archa

Orchestre Partout tvoří skupina hudebníků, kteří buď čekají na nizozemské občanství anebo jej v nedávné době získali. Hudebníci pocházejí z nejrůznějších zemí, ze všech koutů světa: Afganistánu, Iránu, Iráku, Sýrie, Myanmaru, Východního Turkmenistánu, Etiopie, Súdánu, Konga, ale i z Holandska a jsou tedy reprezentanty nejrůznějších kultur.

V dnešním světě plném zmatku je hudba nejpřímějším a snad jediným společným dorozumívacím prostředkem. Aniž bychom rozuměli významu textů písní, vždy můžeme rozeznat, zda se jedná o píseň smutnou, veselou, romantickou nebo plnou zlosti. Hudba nám umožňuje komunikovat bez překážek. V našich skladbách se objevují příběhy osobní, poetické, příběhy o ztrátách, tužbách či nadějích, stejně jako ty, které se dotýkají našich každodenních radostí. Pro své členy je Orchestre Partout bezpečným hájemstvím jejich kulturních identit. Pro publikum je Orchestre Partout velkou hudební radostí!

Orchestre Partout vede hudebník Ted van Leeuwen. Autorem většiny hudebních aranží je Lex Pantelic. Manažerem orchestru je Gerard Kooistra. Orchestre Partout vznikl na základě inspirace hudebním sdružením Divadla Archa Allstar Refjúdží Band.

Hudební kabaret podle skutečného soudního procesu s dvanácti laiky rozhodujícími o případu z reálného života je založen na 1200 stranách soudního protokolu a na více než stovce hodin výslechů. V pořadí třetí dokumentární projekt skupiny PanoDrama Otroci Spravedlnosti / Slaves of Justice zkoumá soudnictví se zvláštním důrazem na menšiny. V centru zájmu umělců byl v tomto případě moment, kdy je zákon za zločiny z nenávisti obracen právě proti minoritám, které má ve skutečnosti chránit.

Tak tomu bylo jednoho dne roku 2009. V době, kdy Maďarskem otřáslo několik rasistických vražd Romů, přijelo do jedné romské vesnice kolem třiceti aut obsazených členy neonacistické polovojenské maďarské gardy. Jejich cílem byla další provokace. Romové v emocionálně vypjaté atmosféře jeden z vozů brutálně napadli sekerami, kosami, vidlemi a dalším zemědělským nářadím. Rozbili střechu a okna auta, ze kterého jako zázrakem vyvázli tři gardisté pouze s lehkým zraněním. Útočníci byli zatčeni a obviněni za těžký zločin a také za spáchání trestního činu proti „Maďarům“. Sami Romové se ovšem také považují za Maďary. Devět mužů bylo nedávno odsouzeno dohromady na čtyřicet let. Jeden z odsouzených byl evidentně nevinný. Mladý Rom byl identifikován pouze policistou, prý podle kapuce a ještě k tomu zezadu. Všichni ostatní z vesnice, Romové i bílí obyvatelé, prohlásili, že tam nebyl. Policista později své obvinění stáhl.

Tvůrčí tým PanoDrama zpracoval soudní protokol o tisíci dvou stech stránkách. Spolu s herci provedl více než stovku rozhovorů nejen v samotné vesnici, ale i na jiných místech. Představení Otroci Spravedlnosti sleduje strukturu reálného procesu. Střídá monology, dialogy, scény a sborové výstupy reálných postav – celou dobu se přitom striktně drží principů divadla typu verbatim. Představení končí jednáním poroty sestavené z dvanácti laiků, kteří celý případ sledovali a musí se dohodnout na verdiktu. Pro pražské představení vznikne porota z českých dobrovolníků, kteří společně s maďarským hereckým souborem vystoupí v jediném uvedení na scéně Divadla Archa.

Režie: Anna Lengyel, dramaturgie: Judit Garai, Anna Hars Anna, Anna Merényi, video: Balázs Balogh, Éva Taskovics, světelný design: Balázs Csontos. Účinkují: Kata Bartsch, Eszter Csákányi, József Kadas, Viktor Nagy, Tamás Ördög, Zsófia Szamosi, Krisztina Urbanovits a dvanáct laiků v porotě. Simultánní tlumočení do českého jazyka, anglické titulky.

Původní učitelé dramatu komunitního projektu: Yvette Feuer, Veronika Szabó, spolupracující partneři Karaoke: Jana Svobodová, Philipp Schenker, Ted van Leeuwen.

Allstar Refjúdží Band je hudební sdružení, které vzniklo v rámci inscenace Jany Svobodové a Divadla Archa Tanec přes plot. Inscenace byla postavena na dialogu mezi divadelníky a lidmi, kteří z nejrůznějších důvodů museli opustit svou vlast. Tento dialog vytvořil napětí mezi hloubkou autentického příběhu a hudebním obrazem, který je výrazem uvolnění, radosti a naděje. Allstar Refjúdží Band míchá ve svém repertoáru kurdský folk a pop, zvuk akordeonu východoevropského stylu, čínskou operní a popovou hudbu, švýcarské popěvky z hor, dixieland, dechovku, rap a další žánry. Allstar Refjúdží Band tvoří hudebníci z Číny, Sýrie, Gruzie, Arménie, Švýcarska, Francie, Spojených států a také z Čech a Moravy.

Autorem aranží a uměleckým vedoucím kapely je Michael Romanyshyn.

Allstar Refjúdží Band vznikl v roce 2008 v České republice. V rámci festivalu Karaoke Evropa se oba orchestry setkají na jevišti Divadla Archa.

Festival se koná za podpory

15

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / MAY–JUNE 2014

16

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / KVĚTEN–ČERVEN 2014

foto Archiv Divadla Archa

REFLEXE

REFLEXE

Japonský tanečník Min Tanaka uvede u příležitosti 20. výročí Divadla Archa ve dnech 14. a 15. června další představení ze série Locus Focus. Předcházet jim bude Minovo vystoupení ve čtvrtek 12. června na dosud utajeném místě ve veřejném prostranství. Nabízíme několik osobních reflexí a vzpomínek osobností, které s Minem Tanakou spolupracovali, a to nejen během jeho pražských pobytů, ale například i na jeho farmě v Japonsku.

V roce 1984 tady vládly těžké časy. Po krátkém kulturním uvolnění režim šel do protiútoku.

Zákaz sledoval zákaz. Orwelovský rok byl ve znamení beznaděje. Tehdy jsem dostal vzkaz, že japonský umělec, který právě získal titul Nejlepší tanečník císařství, se chystá do Evropy a mezi vystoupeními ve Vídni a Paříži by mohl přijet do Prahy. V dopise s japonskou známkou a napsaném zeleným inkoustem také stálo, že jeho tanec se hodně liší od evropských norem estetické krásy a že tanečník vystupuje nahý.

Uspořádat něco takového „oficiálně“ nepřipadalo v úvahu. Domluvil jsem se s vedením klubu Na Chmelnici, který byl v té době jedinou oázou (relativně) svobodné kultury v Praze, že na obvodním výboru ohlásí neveřejnou „přednášku o japonském divadle s ukázkami“. Klub byl na okraji Prahy, nebyla na něj soustředěna pozornost ideologických orgánů a v té době byl jakýmsi poutním místem alternativní kultury.

Dodnes si pamatuji na okamžik, kdy jsme se setkali poprvé. Min Tanaka vystoupil z vlaku na Hlavním nádraží jako jeden z mála cestujících z Vídně. Jakési dítě na peróně vykřiklo: „Indián!“. Diváky jsme na představení zvali slovy: „Přijď a neříkej to nikomu“. Klub Na Chmelnici byl plný. Nikdo z diváků však netušil, co jej čeká.

V té době v Praze jen málo lidí něco vědělo o soudobém tanci a až na výjimky nikdo neznal japonský tanec temnot butó. Diváci vnímali Tanakovo vystoupení bez předpojatosti či předem stanovených hodnotových kritérií. To je pro umění ideální situace. Dnes, kdy jsme přehlceni informacemi, už by to nebylo možné. Když Tanaka pomalými pohyby vstoupil na jeviště, bylo divákům jasné, že musí vypnout rozum a zapojit všechny své smysly. Z počátečního zmatení pomalu vyrůstalo harmonické souznění. Od té doby přijížděl Min Tanaka do Prahy pravidelně. Mezi vystoupeními v New Yorku, Paříži či Vídni si vždy na Prahu udělal čas. Od utajených vystoupení v 80. letech se po revoluci přesunul na scénu Národního divadla, kam v době, kdy se Archa ještě stavěla, dovezl svou velkou choreografii Svěcení jara se scénou slavného amerického sochaře Richarda Serry.

Když se Archa v roce 1994 slavnostně otevírala, pozval jsem Mina Tanaku, aby ji spolu s hudebníkem Johnem Calem zasvětili umění. Jeden z Východu s druhým ze Západu symbolicky vytvořili z Archy střed Světa.

V Arše později Min Tanaka uvedl i inscenaci s českými tanečníky a herci. Vzniklo několik dílů cyklu nazvaného Grimm Grimm. České 17

umělce také pozval na svou farmu do Japonska, kde vznikly dvě verze inscenace inspirované drsnými pohádkami bratří Grimmů. K první, uváděné pod širým nebem na úpatí hor, vytvořil hudbu Keiji Haino. Ve druhé verzi pro divadlo Lirio v Tokiu vystupovala Iva Bittová.

Když Divadlo Archa zničily povodně, přijel Min Tanaka do Prahy, aby podpořil jeho obnovu svým benefičním sólovým tancem ve Státní opeře. O několik měsíců později se jeho tanec v mrznoucí Vltavě při znovuotevření Archy zapsal do historie.

V posledních letech přijíždí do Prahy méně často. V Japonsku je stále více znám jako filmový herec. Ve filmových rolích uplatňuje svou unikátní techniku a expresi, která mu přináší filmové ceny. Přestože nedávno začal hrát i v hollywoodských filmech, stále dál žije skromným životem farmáře v horách prefektury Jamanaši. Zemědělská práce a spojení s přírodou jsou neustálou inspirací pro jeho tanec.

Před třiceti lety během svého tajného představení zde zasadil Min Tanaka semínko svobodné imaginace. Od té doby z něj vyrostl mohutný strom.

Ondřej Hrab Min Tanaka změnil nejen můj pohled na pohybové divadlo a na použití scénické hudby v něm, ale výrazně mě ovlivnil i ve vlastní tvorbě, ať už šlo o performance nebo koncerty, nemluvě o tom, že mi pomohl nalézt cestu ke svému tělu během dvou workshopů, jichž jsem se u něj v polovině 90. let účastnil.

Tanaka, kterého jsem poprvé viděl v polovině osmdesátých let, nabídl zcela odlišnou estetiku – tělo nemuselo být dokonalé a pohyb ladný. Ukazoval člověka, jaký je, i s chybami a s jeho limity. Odhaloval jeho animální podstatu, ukazoval jej jako bytost zmítanou silami přírody, mnohdy pro něj nepochopitelnými, a přesto jim vzdorující.

Syrová a temná představení na hraně možností těla doprovázela industriální hudba Minoru Nogučiho, stejně extrémní a působivá, které dojem umocňovala. Zasáhla mne v době, když jsem industriál již poslouchal.

U Tanaky na farmě jsem se účastnil workshopu, neboť jsem si uvědomil, že moje performance jsou banální a začínají se opakovat.

Extrémně náročná dílna mi otevřela svět butó, ukázala mi jeho přístup i zdroje a pomoh-

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / MAY–JUNE 2014

la mi změnit své pojetí, i když jsem se velkým tanečníkem nestal. Hlavně mi ale pomohla porozumět svému tělu a naučila mě, jak s ním pracovat a necítit se omezen jeho limity, což jsem dále rozvíjel.

A všechna Tanakova představení, která jsem za více než čtvrtstoletí viděl, mi ukázala, jak je důležité se neustále vyvíjet, hledat, neustrnout a pokaždé vše prožívat naplno. lex Švamberk, performer, hudebník A a publicista S Minem Tanakou jsem se setkal poprvé při otevření Archy v červnu 1994 a poté jsem svítil i jeho další představení v tomto divadle. Byla to spolupráce od prvního dne přípravy. Řekl, ať něco připravím na zkoušku, a pak si řekneme, co funguje a co naopak ne. Věděl, co chce a zároveň mi poskytl tvůrčí prostor. I když jsem v té době už svítil improvizované divadlo (Vizita), byly to pro mne další velké zkušenosti a jsem moc rád za čas s Minem strávený. Byly to tenkrát krásný archovský časy!

Viktor Zborník, light designer S Minem Tanakou jsem se setkal jako úplný nováček pár dní potom, co mě Ondřej Hrab s Helenou Rousovou pozvali jako studenta produkce DAMU k práci v Arše. Můj první úkol byl zajistit nenápadný ponton u Štvanice tak, aby mistr mohl provést rituální vylití poslední vody z divadla při znovuotevření Archy po povodních v roce 2003 a zatančit přitom na hladině Vltavy. Námořníci z Holešovic ochotně pomohli, ale původní plán se po příjezdu Tanaky do Prahy změnil na přechod koryta Vltavy ze Štvanice na Bubenské nábřeží. Sehnali jsme dlouhé lano a záchranný člun; já jsem si vyzkoušel, co to je nabrat si do rybářských holínek vodu.

Min Tanaka pak jako vrchol znovuotevření Archy přešel Vltavu a určitě nejen pro mě to byl obrovský zážitek. Fotka z této performance od Jardy Prokopa dneska visí v naší ložnici.

Připomíná mi, že divadlo, které mě zajímá, je hlavně rituál a společný zážitek, do kterého dává všechno herec i divák; fyzický zážitek, který mění vnímání času a prostoru, plocha pro přemýšlení. Když Min Tanaka rozmrzal ve starém oranžovém citroënu cestou zpět do hotelu Axa, bylo jasné, že má k Arše výjimečný vztah.

J iří Sulženko, programový ředitel, Plzeň 2015 – Evropské hlavní město kultury Min Tanaka – Šťastný strom Série sólových vystoupení cyklu Locus Focus k výročí Divadla Archa 12. června – ve veřejném prostoru (místo bude oznámeno) sobota 14. a neděle 15. června, 20.00, Divadlo Archa

ARCHA 2010–2014

18

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / KVĚTEN–ČERVEN 2014

ARCHA 2010–2014

19

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / MAY–JUNE 2014

ENGLISH PROGRAM

May

5–6 4th WORLD Premiere Mon theatre 20:00

What is the average cost for society of one homeless person? How can a 25-year-old girl have more than CZK 250,000 in debt? How many of us would work if we didn't have to? Creative duo Magda Stojowska and Tereza Durdilová posed these questions at the end of their residence in the Archa.lab together with a group of people who have found themselves on the edge of poverty. Director: Tereza Durdilová. Dramaturgy: Magda Stojowska.

Directorial assistance: Kateřina Jungová. Music: Ondřej Anděra. Production: Lucie Špačková, Tereza Mašková.

Performers: Jiří Bláha, Dana Doležalová, Anna Hausnerová, Eduarda Heczková, Karel Houska, Pavlína Růžičková, Zdeněk Straka. Tickets: CZK 150/100 / 70 minutes.

6 How to quickly and easily lose your home Tue discussion 18:00

A panel discussion with professionals on poverty in the Czech Republic.

Free entrance.

11–12 Pérák – What's in a Name, It's Actions that Count! VOSTO5

Sun/Mon theatre An historical action fiction by the VOSTO5 Theatre. A theatrical spectacle that combines elements of the martial 20:00 arts with daring stunts and the poetics of original theatre with its characteristic wordplay. Written and directed

by Jiří Havelka. Tickets: CZK 250/150 / 95 minutes.

13–14 EKG Of Love and Metaphysics Tue/Wed literature 20:00

An evening hosted by Igor Malijevský and Vít Janota. Featuring Yvonne Sanchez.

Tickets: CZK 165/100 / 120 minutes with intermission.

14 Simulante Bande VerTeDance / Divadlo Archa

Wed dance Two healthy dancers and two disabled dancers. Gentle touches, sharp blows and falls. Where is the border 18:00 that we sometimes call "convention"? What is permitted? What is forbidden? What is kept silent? Concept and choreography: Veronika Kotlíková and Tereza Ondrová. Music: DVA. Tickets: CZK 150/100 / 60 minutes.

17 Sisters of Mercy Sat music 20:00

British rock legends The Sisters of Mercy return to the Czech Republic for the first time in five years. The history of the band has revolved around lead vocalist Andrew Eldritch since 1977 and the band made its greatest mark in the 80s and 90s. The Sisters of Mercy have released only three studio albums, having spent most of their time focussing on live performance. This will be the band's fifth concert in the Czech Republic. Organized by 10:15 Entertainment, s.r.o. Tickets: CZK 880 / 120 minutes.

19 420PEOPLE and guests: OFFprojects & Please the Trees – OFFLINE Mon dance-music SEE–LISTEN–INTERACT 20:00

concert with dance. Dance with live music. Installations. Interactions. 420PEOPLE invite you for an evening of A contemporary dance, music and genre mixing. Choreography REEN by Václav Kuneš. A new production from the workshop of Dutch company OFFprojects entitled OFFline. Concert Please the Trees. A moving triangle linked by installations, dialogues and the interaction of genres, people and forms. Tickets: CZK 250/150 / 150 minutes.

21–25 Karaoke Europe Festival – Festival of Active Art

Karaoke Europe The Karaoke Europe Festival presents four creative teams whose artistic approaches focus on current social

theatre/music expert debate

issues. Karaoke Europe is a co-project by the Archa Theatre, the Hungarian project PanoDrama, the Stanica centre for the arts in Žilina, Slovakia and the Dutch company 5te Kwartier.

21 Festival Opening Wed 19:30

Karaoke Europe

21 vadí-nevadí.cz / Who's a chicken and who's a hero?

Wed Karaoke Europe Jana Svobodová, Philipp Schenker / Archa Theatre 20:00 theatre Vadí–nevadí (matters–doesn't matter) is a popular children's game that everyone in the Czech Republic knows.

When are we heroes and when are we losers in the eyes of those around us? The problems of a small town in East Bohemia reflect those of the world at large. Tickets: CZK 190/90 / 90 minutes. With English subtitles.

22 The Role of Art in Social Interaction Thu Karaoke Europe 9:30 symposium

The festival organizers invited representatives of non-profit organizations dealing with specific problems of m arginalized groups and artists who enter socially tense environments with the aim of creating a space for dialogue by means of art. The moderated morning will open with a platform for new inspiration and an exchange of experiences at the intersection point of social work and artistic approaches. Free entrance.

23 Stanica Žilina-Zárečie – 2'16'' and a Half Fri Karaoke Europe 20:00 theatre

20

The biggest challenge when working with a children's orchestra is to achieve silence. The staging of Cage's 4 '33'' is in this sense a higher goal than Bach's concerts on the one hand or Schönbergian dodecaphony on the other. 2'16'' and a Half is a contemporary opera, which was created thanks to the cooperation of children and professional musicians from the Slovak philharmonic with humbler expectations. It revolves around a children's portion of silence and children's horrors. Director and musical composition: Marek Piaček. Tickets: CZK 150/90 / 70 minutes.

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / KVĚTEN–ČERVEN 2014

ENGLISH PROGRAM

May

24 Orchestre Partout (Netherlands) / Allstar Refjúdží Band

(Czech Republic) music–dance–stories Sat Karaoke Europe 20:00 music

A joint concert by unique formations of musicians who had to leave their country. Orchestre Partout is made up of a group of musicians who are waiting for Dutch citizenship or who recently obtained it. The musicians come from countries from every corner of the world: Afghanistan, Iran, Iraq, Syria, Myanmar, East Turkmenistan, Ethiopia, Sudan, Congo as well as from the Netherlands and are representatives of the most various cultures.

Orchestre Partout is led by musician Ted van Leeuwen. The author of most of the musical arrangements is Lex Pantelic. The Allstar Refjúdží Band is made up of musicians from China, Syria, Georgia, Armenia, Switzerland, France, the USA as well as Bohemia and Moravia. The Allstar Refjúdží Band mixes in its repertoire Kurdish folk and pop, East-European-style accordion, Chinese opera and pop music, Swiss mountain chants, Dixieland, brass band, rap and other genres. The author of the arrangements and the artistic head of the band is Michael Romanyshyn.

Tickets: CZK 150/90 / 180 minutes.

25 PanoDrama / Slaves of Justice Sun Karaoke Europe 20:00 theatre

A musical cabaret based on a real court case with more than 1,200 pages of court reports and more than a hundred hours of testimony. A jury of Czech volunteers will be created for the Prague performance, who together with the PanoDrama team will stage one sole performance at the Archa Theatre. Director: Anna Lengyel.

Simultaneous interpretation into Czech. English subtitles. Tickets: CZK 150/90 / 2 hours.

26 Divadlo Vizita – Clothes, Bones, Leather!

Mon theatre 20:00

Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjér la Šé'z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník. Special guest: Dan Bárta. Tickets: CZK 230/150 / 2 hours with intermission.

27 Divadlo Vizita – Repeated Wisdom Tue theatre 20:00

Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjér la Šé'z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník. Tickets: CZK 230/150 / 2 hours with intermission.

Public filming of the Jan Kraus Show: May 8, 15, 22 and 29 always from 19:30. Production and dramaturgy: In Film Praha. Advance tickets can be purchased at the Archa Theatre box office and online. The program is subject to change.

June 1 Boys & Girls Magda Stojowska and Tereza Durdilová / Archa.lab / Archa Theatre / Finale Sun theatre An original production by Magda Stojowska and Tereza Durdilová that brings a new perspective on the 18:00 relationship of the youngest and oldest generations. In the project a group of schoolchildren meet a group of seniors whose memories go back to the time of the First Republic. Tickets: CZK 150/100 / 60 minutes.

2 Kafka Band: Das Schloss Mon music 20:00

he unique Prague performance of Kafka Band, made up of Jaromír 99, Jaroslav Rudiš and musicians from the g roups Umakart, Tata Bojs, Priessnitz and Lesní zvěř. The atmosphere on stage will be enhanced by the fantastic black & white illustrations of Jaromír 99 from his comics The Castle. The concert will take place on the eve of the 90th anniversary of Kafka's death. Tickets: CZK 290 seated /CZK 320 at the door / 60 minutes.

6 Celebrate Archa's 20th birthday with us!

Fri celebration 20:00

A birthday party for the Archa Theatre with MTO Universal, auction of unique theatre items and other surprises.

10 Pavel Koutecký Awards for Achievement in Documentary Film Tue

awards show

An awards show organized by Film & Sociologie, One World and the Archa Theatre.

11 E.F.B. 110 / Emil František Burian: Military Service

Mon theatre On the 110th birthday of the great creator of modern Czech theatre the Archa Theatre will present a remake of his 20.00 most famous production. Burian's Military Service is being staged by young actors from the Voice-Band theatre

group under the direction of Jaroslava Šiktancová. The production is from the repertoire of the DISK Theatre. The

challenging score, both from an acting and a vocal point of view, will now be heard in a place where it was

last performed almost 60 years ago. A discussion with Burian experts and contemporaries will follow the perfor- mance. Tickets: CZK 190/150 / 60 minutes.

12 Min Tanaka – A solo performance in a public space Sat/Sun dance 20:00

Renowned Japanese dancer, director and farmer Min Tanaka, a legend of world dance, returns to Prague for the 20th anniversary of the Archa Theatre. The first performance will take place in a public space. The location will be announced shortly. Check on www.divadloarcha.cz

14–15 Min Tanaka – The Happy Tree Sat/Sun dance 20:00

Min Tanaka, a legend of world dance, will perform at Archa with his production of The Happy Tree. This year m arks the 30th anniversary of his first performance in Prague, which during the totalitarian era had to take place in secret. Since then the seeds of free imagination have grown into a mighty tree. Tickets: CZK 290/150 / 60 minutes.

June

ENGLISH PROGRAM

16 Divadlo Vizita – Sunny Gates Within Reach Mon theatre 20:00

Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjér la Šé'z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník.

Tickets: CZK 230/150 / 2 hours with intermission.

17 Divadlo Vizita – Celebrated by a Planing Tool Tue theatre 20:00

Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjér la Šé'z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník.

Tickets: CZK 230/150 / 2 hours with intermission.

18 Simulante Bande VerTeDance / Divadlo Archa

Wed dance Two healthy dancers and two disabled dancers. Gentle touches, sharp blows and falls. Where is the 20:00 border that we sometimes call "convention"? What is permitted? What is forbidden? What is kept silent? Concept and choreography: Veronika Kotlíková and Tereza Ondrová. Music: DVA. Tickets: CZK 150/100 / 60 minutes.

20 Peeping Tom – Vader Hellerau, Dresden Fri dance 20:00 departure from Prague

at 17:00

As part of celebrations for its 20th season the Archa Theatre has prepared another in its series of popular trips to performances at our partner theatre, the Hellerau in Dresden. Spend Friday, June 20 in the company of Flemish g roup Peeping Tom, which will be presenting its first performance Vader at Hellerau. The bus leaves the Archa Theatre from Na Florenci Street at 17:00. Tickets: CZK 550 (includes ticket to the performance in Hellerau and return journey by bus).

24 Public presentation of Archa.lab ateliers Tue dance 16:00

One of the principles of the Archa.lab atelier is to discover the physical abilities of its participants. In the special a tmosphere of the large auditorium of the Archa Theatre you will have the opportunity to peer into the workshop of Veronika Kotlíková and Tereza Ondrová and see the graduates of their ateliers: – Atelier of Creative Movement for children ages 3 to 5 – Atelier of Creative Movement for children ages 6 to 12 let – Atelier of Physical and Dance Theatre for all ages – Simulante bande Atelier Information and application forms for all of the Archa.lab ateliers for the 2014/15 season will be available.

Free entrance / 120 minutes.

Public filming of the Jan Kraus Show: June 3, 12, 19 and 26 always from 19:30. Production and dramaturgy: In Film Praha. Advance tickets can be purchased at the Archa Theatre box office and online. The program is subject to change.

July 11 Akram Khan, Israel Galván – Torobaka Hellerau, Dresden Fri dance 20:00 departure from Prague

at 17:00

Dance legends Akram Khan and Israel Galván invite you to a virtuoso explosion of kathak and flamenco against the backdrop of contemporary dance. Masculine dance in all its power, simplicity and fatality. The bus leaves the Archa Theatre from Na Florenci Street at 5:00 p.m. Tickets: 550 CZK (includes ticket to the performance in Hellerau and return journey by bus).

Supported by

22

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / KVĚTEN–ČERVEN 2014

PŘIPRAVUJEME / COMING SOON

23

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / MAY–JUNE 2014

KARAOKE EUROPE FESTIVAL

Wed May 21 19:30 Festival opening Archa Theatre Foyer Wed May 21 20:00 Jana Svobodová/Philipp Schenker/Archa Theatre: vadí-nevadí.cz (English subtitles) Archa Theatre large auditorium

Thu May 22 9:30–12:30 The Role of Art in Social Interaction Archa Theatre small auditorium

When are we heroes and when are we losers in the eyes of those around us? Who is strong and who is at the back of the line?

Tomáš is a Roma. He is eight years old and lives in Kostelec nad Orlicí. He has three siblings and his parents don't have work. Tomáš wants to be the best dancer. Hanička lives in Korytech. She is 12 and is smaller than her peers. She is bullied in school. So she decided to do judo. She wants to learn to defend herself.

Hanna is Belorussian. She got married when she was 19. Together with her husband Yauhen she took part in anti-government demonstrations. They later fled and sought asylum in the Czech Republic where they lived through unexpectedly hard times for a year in the refugee camp in Kostelec nad Orlicí. Now they want to study. They want to find work and a new home in the Czech Republic.

The production of vadí-nevadí.cz was created over more than a year. Concept creators Jana Svobodová and Philipp Schenker together with musician Jan Burian and video artist Jaroslav Hrdlička pitched a tent on the main square in Kostelec nad Orlicí. They called it the Newsstand and it was a place where everyone who passed by could exchange their story for someone else's or for a coffee, cigarette or small item.

Right in the centre of the town were created drawings, comics and short animated films. Stories were told.

Concept and sets: Jana Svobodová, Philipp Schenker. Director: Jana Svobodová. Music: Michael Romanyshyn, Jan Burian. Video: Jaroslav Hrdlička. Lights: Pavel Kotlík. Dramaturgy: Lonneke van Heugten, Ondřej Hrab. Dramaturgical assistance: Anna Lengyel. Music cooperation: Ted van Leeuwen. Production: Lucie Špačková. Production assistant: Markéta Prchalová.

Performers: Pavlína Halušková, Hana Charvátová, Richard Janša, Vojtěch Rejchrt, Bára Konířová, Tomáš Jovnáš, Maruška Halušková, Nikola Čonková, Kevin Bundal, Hanna Sharypa, Yauhen Sumouski, Philipp Schenker, Jan Burian, Jaroslav Hrdlička Special thanks: Jing Lu, Petra Čechová, Jiří Němec, Luboš Lerch, Jana Nováková, Soňa Luňáčková, Pavlína Halušková, Tereza Veselá, Michael Romanyshyn, musicians of the Allstar Refjúdží Band: Adrian Ševeček, Philippe Leforestier, Lukáš Mičko, Kryštof Verner The project was created in cooperation with the Guth-Jarkovsky Elementary School in Kostelec nad Orlicí and with the support of the town of Kostelec nad Orlicí.A discussion with the creators and performers follows the performance.

The festival organizers invited representatives of non-profit organizations dealing with specific problems of marginalized groups and artists who enter socially tense environments with the aim of creating a space for dialogue by means of art. The moderated morning will open with a platform for new inspiration and an exchange of experiences at the intersection point of social work and artistic approaches.

24

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / KVĚTEN–ČERVEN 2014

Thu May 22 00:00 Stanica Žilina-Zárečie 2'16'' and a half Archa Theatre large auditorium The biggest challenge when working with a children's orchestra is to achieve silence. The staging of Cage's 4'33'' is in this sense a higher goal than Bach's concerts on the one hand or Schönbergian dodecaphony on the other. 2'16'' and a Half is a contemporary opera, which was created thanks to the cooperation of children and professional musicians from the Slovak philharmonic with humbler expectations. It revolves around a children's portion of silence and children's horrors. The sounds that are heard have the task of filling in the gaps and crevices between them. The result oscillates between music and noise, cosmic silence and a cosmic odyssey. It is an equal cooperation of children and professional musicians.

Among other things the project aims to bring together Korean and Slovak children living in Žilina. The resulting project has several levels that reflect the different developmental stages. In addition to opera it constitutes horror movies created by Korean and Slovak children under the guidance of teacher SeEun Lee in the summer of 2013.

Stanica Žilina is a cultural centre that at the same time still operates as a railway station. The link of practical and artistic functions is reflected in the project design. The 2'16'' and a Half project is not a thematization of otherness in terms of cultural differences or the personalities of the participants , because the creators decided to avoid simplistic generalizations and a schematic understanding of participatory art. The creators from Stanica do not rely on a pre-defined community, but try to create projects so that they themselves generate a community, one that is diverse, dynamic and temporary.

Director and musical composition: Marek Piaček. Dramaturgy: Ivana Rumanová, Barbora Uríková. Video: Algis Kaveckis. Animation: SeEun Lee. Sound: Dušan Dobiaš, Petr Vrba, Hankil Ryu, Jan Burian. Sets: Martu Hlavajová. Music cooperation: Ted van Leeuwen. Text revisions and translation: Anna Lengyel. Graphics: Martin Krkošek. Consultant: Hanka Hudcovičová-Lukšů

KARAOKE EUROPE FESTIVAL

Sat May 24 20:00 Orchestre Partout (NL) / Allstar Refjúdží Band (CZ) Music – dance – stories Archa Theatre small auditorium

Sun May 25 20:00 PanoDrama Slaves of Justice Archa Theatre large auditorium

Orchestre Partout is a group of musicians with a refugee background.

Some are still awaiting asylum, others have already obtained Dutch citizenship. All live in two cultures, their "own" and the Dutch. The members come from many different countries: Afghanistan, Iran, Iraq, Syria, Myanmar, East Turkestan, Ethiopia, Sudan, Congo and even Holland. In a world full of Babel, music is our common and most direct language. Without understanding the literal meaning of the texts, you can still feel if the song is happy, sad, romantic or angry. In music, we communicate without any obstacles.

Our music is filled with stories that are personal and poetic, stories about loss, longing and hope, just like those that touch our everyday joys.

Orchestre Partout is for its members a safe haven for their cultural identity.

For the audience Orchestre Partout is a musical joy! Orchestre Partout is led by musician Ted van Leeuwen. The author of most of the musical arrangements is Lex Pantelic. The manager of the orchestra is Gerard Kooistra. Orchestre Partout was inspired by the Archa Theatre's Allstar Refjúdží Band.

PanoDrama's third verbatim production Slaves of Justice investigates the justice system with a particular focus on minorities and how the hate crimes statute is turned against the very minorities it is supposed to protect. One day in 2009 about 30 cars filled with members of the Neo-Nazi paramilitary Hungarian Guard arrived in a Roma settlement to provoke the terrorized residents. The Roma viciously attacked one of the cars with axes, scythes, forks and all possible tools, shredding its roof and windows. Miraculously the three inside got out without so much as a scrape.

The attackers were arrested and charged with committing a felony as well as a hate crime against Hungarians, a group to which they too of course belong. Nine men were recently sentenced to 40 years altogether, including one innocent Roma, whom a policeman claimed to have recognized from behind, despite the fact that he was wearing a hood, and who later withdrew his statement. Everyone else in the village, Roma and white people alike, said he couldn't have been there.

PanoDrama got hold of the 1,200-page-long court report and its creative team and cast conducted over a hundred interviews in the village and elsewhere. The show follows the structure of the real trial interspersed with monologues, dialogues, scenes and choir-pieces of the real-life characters, all the time strictly adhering to the tenets of verbatim theatre. The show ends with a jury of 12 laypeople as an acting jury, who deliberate about the case they heard for the first time that night and potentially bring back a verdict. Members of the original juries trained with PanoDrama's two drama teachers over a period of three months at weekends and were selected following a search all over the country.

In the present version the jury consists of Czech laypeople with whom PanoDrama and the Archa Theatre have worked in preparation for the Karaoke version of the play.

Director: Anna Lengyel. Dramaturgy: Judit Garai, Anna Hars Anna, Anna Merényi. Video: Balázs Balogh, Éva Taskovics. Light design: Balázs Csontos.

Performers: Kata Bartsch, Eszter Csákányi, József Kadas, Viktor Nagy, Tamás Ördög, Zsófia Szamosi, Krisztina Urbanovits and 12 laymen in the jury. Simultaneous interpretation into Czech, English subtitles.

Original drama teachers of community project: Yvette Feuer, Veronika Szabó. Cooperating partners: Jana Svobodová, Philipp Schenker, Ted van Leeuwen.

The Allstar Refjúdží Band is a music group that was created as part of a production by Jana Svobodová and the Archa Theatre called Dance Through the Fence. The production was based on a dialogue between theatre professionals and people who for various reasons were forced to leave their country. This dialogue created tension between a profoundly real story and a musical image which in expression is freer, more joyful and hopeful. In its repertoire the Allstar Refjúdží Band mixes Kurdish folk and pop, Eastern European style accordion, Chinese opera and pop music, Swiss mountain chants, Dixieland, brass band, rap and other genres. The Allstar Refjúdží Band is made up of musicians from China, Syria, Georgia, Armenia, Switzerland, France, and the USA as well as the Czech Republic. The author of the arrangements and band leader is Michael Romanyshyn.

The Allstar Refjúdží Band was formed in 2008 in the Czech Republic.

As part of the Karaoke Europe Festival both orchestras will meet on the stage of the Archa Theatre.

Supported by

25

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / MAY–JUNE 2014

ENGLISH SUMMARY In recent years he has come to Prague less often. In Japan, he is increasingly known as a film actor. He applies his unique technique and expression to his film roles and has garnered awards. Although he has recently started to appear in Hollywood movies, he still continues to live the humble life of a farmer in the mountains of Yamanashi Prefecture. Agricultural work and connection with nature are a constant inspiration for his dance.

Thirty years ago, during his secret performances Min Tanaka planted the seed of free imagination. Since then it has grown into a mighty tree.

T omáš Vrba, Chairman of the Board of Trustees of the Archa Theatre

Min Tanaka – The Happy Tree

A series of solo performance in the Locus Focus cycle in honour of the 20th anniversary of the Archa Theatre. June 12 – in a public space (location to be announced). Saturday, June 14 and Sunday, June 15, 20:00 Archa Theatre.

In 1984 hard times reigned. After a short cultural relaxation the regime went into counterattack mode. Ban followed upon ban.

The Orwellian year was marked by hopelessness. Then I got a message that a Japanese artist who had just won the title of best dancer of the Empire was headed to Europe and that between performances in Vienna and Paris he could come to Prague. In a letter with a Japanese postmark and written in green ink he stated that his dance is very different from European standards of aesthetic beauty and the dancer performs naked. Arranging something "officially" was out of the question.

I arranged with the management of the club Na Chmelnici, which was then the only oasis of (relatively) free culture in Prague, to report 26

Drawing Pavel Reisenauer

tady a teď here and now

Dear audience of the Archa Theatre, As you probably already know, in June Archa will celebrate its 20th anniversary. It is hardly a given that it has survived this long. Several times it nearly foundered on the reefs of the incomprehension and disinterest of politicians.

It is something of a miracle that it has managed to operate with a smaller budget than it had in its early days, for which thanks and admiration are due to the theatre's management. But there is another huge source of energy to which Archa owes much and in fact everything: its audience. It is you who supported the theatre in difficult times with your sympathy and active solidarity. In the most dramatic moments some of you even lent their savings. Archa has not forgotten you. We are proud of you and will do everything in our power for you.

From the very beginning the Archa Theatre was idealistic, while at the same time its crew was well versed in practical matters.

Dramaturgy and theatre operations, all the crafts were always able to unite and pull together. Archa showed courage in becoming a pioneer to transform the theatre into a public benefit corporation, and is ready to share experiences with enlightened public policy support of cultural institutions that it received from its foreign partners and friends.

If Archa did not already have such an audience, it is the one I would wish for them: intelligent, challenging, diverse, and yet united.

It does not age with the theatre – the demographic structure remains the same after 20 years. This means that Archa has the potential to attract the youngest generation. Only at concerts of Czech underground legends does one see legions of grey braids.

Archa also has a spiritual patron. Min Tanaka, one of Japan's most famous dancers, was present at the baptism of the theatre in 1994, ritually crossed the Vltava River at the reopening of the theatre following a thousand-year flood, and this June will return to Prague.

Thank you and see you at Archa!

a non-public "lecture on Japanese theatre with demonstrations" to the District Committee. The club was on the outskirts of Prague, was not a focus of attention of ideological institutions, and at the time was a sort of pilgrimage site for alternative culture.

I still remember the moment when we first met. Min Tanaka stepped off the train at the main station as one of the few passengers from Vienna. A kid on the platform shouted "Indian!"

We invited audiences to the peformance by saying "Come, and don't tell anyone."

The Na Chmelnici club was full. No one in the audience had any idea what awaited them. At that time few people in Prague knew anything about contemporary dance and with few exceptions nobody knew the Japanese Butoh dance of darkness. The viewers watched Tanaka's performance without bias or predetermined value criteria. This is the ideal situation for the arts. Today, when we have information overload, it would not be possible. When Tanaka with slow movement came on stage, the audience realized that they must turn off their minds and engage all of their senses. From the initial confusion a harmonic consonance slowly grew.

Since then, Min Tanaka has come to Prague on a regular basis. Between performances in New York, Paris and Vienna, he always took time to come to Prague. From the secret performance in the 80s after the revolution he moved to the National Theatre, where at the time when the Archa was still being built, he brought his great choreography The Rite of Spring with sets by famous American sculptor Richard Serra.

When the Archa was inaugurated in 1994, I invited Min Tanaka along with musician John Cale to consecrate it with art. One from the East and the other from the West symbolically created from Archa the centre of the world.

Later Min Tanaka performed at Archa with Czech dancers and actors. This resulted in several parts of a cycle called Grimm Grimm. He also invited Czech artists to his farm in Japan, where there were two versions of performances inspired by the harsh tales of the Brothers Grimm. Keiji Haino created music for the first, presented in the open air at the foot of the mountains. Iva Bittová performed in the second version for the Lirio Theatre in Tokyo.

When Archa was destroyed by floods, Min Tanaka came to Prague to support its reconstruction at a benefit solo dance at the State Opera. A few months later, he danced in the freezing Vltava River at the reopening of Archa.

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / KVĚTEN–ČERVEN 2014

Ondřej Hrab

Summer news at Archa.lab – Archa.lab will end the season with a public presentation of its ateliers.

– Archa.lab will present a new program by Magda Stojowska and Tereza Durdilová called 4th World.

– Archa.lab is looking for new residents for the 2014/2015 season.

P ublic presentation of regular Archa.lab ateliers In June the Archa.lab ateliers traditionally close with a public presentation in the Archa Theatre's large auditorium.

The atelier teachers for young and older children and adult dancers Veronika Kotlíková and Tereza Ondrová (VerTeDance) see the final performance as a demonstration of their method of work in the ateliers. In this way you can get to know the principles of the mutual search for physical expression with "dancers" of all generations and various movement limitations.

If you are interested in joining our growing Archa.lab family, please do not hesitate to come and see! Application forms for all ateliers for the upcoming season will be available.

J une 24 in the large auditorium of the Archa Theatre: 16:00–17:00 Atelier of creative movement for young and older children 17:00–18:00 Dance atelier for people of all ages / Simulante bande atelier

rcha.lab is looking for a resident proA ject for the upcoming season 2014/15.

Archa.lab is an Archa Theatre program that focuses on education and research in the area of contemporary theatre. The goal of the residence program is to support young artists in their journey to find original artistic expression in the area of stage art.

Artists who focus on theatre, dance, visual arts, film or photography as a live stage form can apply. This free stage form must be based on real sources from everyday life.

Anyone who submits a description of their project and who is not older than 35 at the time of submission can apply. The theme for the next residence period is: The Theatre of Everyday. The application must contain: 1. A description of the project.

2. Image documentation of previous projects by the applicant.

3. The applicant's professional CV. The deadline for submitting the application is June 30, 2014.

ENGLISH SUMMARY ew documentary – the theatre project N by the Archa.lab resident duo Magda Stojowska and Tereza Durdilová is called 4th World.

4th World is part of the dramaturgical line of the Archa Theatre which focuses on problem areas of contemporary society. The creative duo follows up on the production principles of their prior documentary theatre project Boys & Girls, which is based on the relationship of children and seniors. This time they focus on people who find themselves on the edges of society. With 4th World Magda Stojowska and Tereza Durdilová complete their residence at Archa.lab. agda Stojowska/Tereza Durdilová: M 4th World The 4th World is a country established by modern society for the so-called new poor. The residents of the 4th World were until recently part of the middle class, but today have the status of parasites. The 4th World has its own rules, its own laws. It functions as an area for experiment, carried out by contemporary society on those who have "fallen off the wheel".

The lives of the residents of the 4th World call upon us to review our utopian ideas about the quality of our own lives. Director: Tereza Durdilová. Dramaturgy: Magda Stojowska.

Assistant director: Kateřina Jungová. Music: Ondřej Anděra. Production: Lucie Špačková, Tereza Mašková. Performers: Jiří Bláha, Dana Doležalová, Anna Hausnerová, Eduarda Heczková, Karel Houska, Pavlína Růžičková, Zdeněk Straka. Premiere: May 5, 20:00, encore: May 6, 20:00. Panel discussion with experts on poverty in contemporary Czech society: May 6, 18:00 More info: www.archatheatre.cz

Archa heads to Hellerau As part of celebrations for its 20th season the Archa Theatre has prepared another in its series of popular trips to performances at our partner theatre, the Hellerau in Dresden.

Spend Friday, June 20 in the company of Flemish group Peeping Tom, which will be presenting its first performance Vader at Hellerau.

On June 11 you are invited to a meeting with dance legends Akram Khan and Israel Galván. Just a month after the premiere in Hellerau they will present Torobaka, a virtuoso explosion of kathak and flamenco against the backdrop of contemporary dance. Masculine dance in all its power, simplicity and fatality.

A personal connection is always vital An interview with Ondřej Hrab and Jana Svobodová on the changes that the Archa Theatre has undergone throughout the 20 years of its existence, the specific characteristics of Czech audiences and the ability to take risks.

L ooking back at the 20-year history of the Archa Theatre, how has it changed as an institution?

Ondřej Hrab: We built Archa from scratch.

The idea of Archa was created out of discussions between me and Jana, when we both felt that if Prague was going to join world developments of contemporary stage art, a space 27

must be created here to permit it. We had to invent a whole way of creating theatre without a permanent ensemble, which meant an as yet untried structure of activities and a new form of communication both outwardly and internally.

After many years of being cut off from world developments, there were no models for this kind of theatre in the Czech Republic.

That's why we tried to learn from similar theatres in the west – in Germany, Holland, Belgium, and the USA. Jana Svobodová: Even before founding Archa we had both been devoted to theatre for more than ten years. Ondřej used to work for the HaDivadlo and it was clear to both of us that we didn't want to have anything to do with traditional theatre institutions. We were fortunate to come into contact with theatre reformers like The Bread and Puppet Theater, Min Tanaka and Living Theatre, and we got to know the work of Robert Wilson, Jerzy Grotowsky, Tadeusz Kantor and others. We travelled to Poland for theatre festivals and tried to have the broadest possible understanding of world events.

The first phase of building Archa was mostly on Ondřej's shoulders. At the start of the 90s we had a small child, so I didn't participate in everything, but I still thought that there should be a space here for theatre research. This laboratory – the Archa.lab – was only created in 2002. For the first time in almost ten years Archa was as an institution ready for a theatre laboratory, just as it was ready for the creative residences which the Archa.lab facilitates long-term to investigate the principles and expressive abilities of theatre. ow has the relationship of foreign artists H towards Archa changed in the past 20 years? Do they already see it as a tried and tested brand or does it attract them as a space in Prague for western artists who are still partially unknown and as a kind of exotic place?

OH: It's probably a mixture of the two.

I still think that Archa's atmosphere is unique and that foreign artists appreciate how our audience reacts to their performances. They are perhaps not quite as familiar with theatre events like German audiences, for example, but it has a clear opinion, and is much younger.

JS: When Archa was founded I was convinced that we were creating exactly the kind of theatre that everybody wants. I thought it was perfectly normal that theatre work does not respect the differences between genres and styles. It does not cease to shock me that to this day, 20 years after the founding of Archa, we represent for many people an incomprehensible avant-garde theatre. The Archa audience is exceptional.

Then there is the fact that when an outstanding choreographer like Wim Vandekeybus performs here there is a kind emptiness after his departure. That's why we strive to make space here for projects that are not one time only and have the potential for continuity.

OH: Today we also have to fight more vigorously for attendance. In the 90s the social ethos was to get to know everything new; today people are far more glutted. At that time people may have been far more forgiving than now.

JS: I don't know if people ever forgave us.

I think we were always under critical scrutiny.

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / MAY–JUNE 2014

I believe that if you want to do theatre, you can't be afraid and you still have to take risks.

We never wanted Archa to be a storefront where we only presented the top foreign productions. re you ever tempted to work with peoA ple from traditional repertory theatre who might have the potential to expand their language through their experiences at Archa?

OH: Well, we wanted to keep working with J. A. Pitínský after Questioning Heaven in Despair, for example, but he was too drawn into the cycle of work in repertory theatres. In the same way we did not succeed in repeating our cooperation with Jiří Pokorný.

The type of theatre that we promote also requires a certain style of work and I don't know if it's applicable to repertory theatre.

What we really want to do is give the opportunity to artists who want to express themselves in other ways. That is what the Archa.lab is for.

JS: It's natural that we work with artists whose theatre philosophy and creative approach correspond to the type of theatre that we promote. This is the case with Jiří Havelka or VerTeDance, with whom we are preparing further projects. Young artists can also apply for our Archa.lab residence program. They can obtain valuable time and space to search and experiment. And if their work in the end acquires the shape of a theatre or dance performance, they have the opportunity to regularly present it to audiences. ltima Vez and Min Tanaka regularly U perform at Archa. Do you ever think that you are depriving yourself by not hosting other renowned artists?

OH: Wim Vandekeyubus is in this sense a real exception. I think that he is still one of the most important contemporary choreographers and he never repeats himself and is not afraid of change. Of course he has his own vocabulary, but each of his works is completely different. Min Tanaka hasn't been here as often in recent years, but it's still been incredible to follow the development of a world artist for thirty years. Now he's a Hollywood star, but at the same time he is just as humble and his dancing has lost none of its power and radicalness of expression. And they are not the only ones to keep returning to Archa. We regularly present projects by Belgian theatre company CAMPO. Other return performers include Rosas, Gob Squad, P.M.E. from Canada, and others. We are co-producing a new production by She She Pop, which will perform in Archa for the third time this November.

JS: Vandekeybus, Tanaka, She She Pop and Lola Arias always have an inner reason to come back here. Many artists see their project as products and treat theatres as buyers without any relationship or personal understanding. I don't think we have ever invited any project or company created by or made up of truly intolerable people.

Interview by Lukáš Jiřička