technologie
Lávka s bambusovou konstrukcí v indonéském Solu Bambus je našich krajích exotický materiál využívaný zejména k dekorativním účelům, avšak v zemích jeho původu se díky své odolnosti, nízké hmotnosti, pružnosti a dostupnosti velmi často uplatňuje jako konstrukční materiál. Zajímavý projekt – lávku pro pěší v indonéském městě Solo – dokončila v roce 2016 nezisková organizace ASF-ID (Architecture Sans Frontières Indonesia).
S
tavby z bambusu mají nezaměnitelnou estetiku. Filigránské a subtilní konstrukce jsou často velmi dekorativní a poskytují velké pole působnosti pro designéry a architekty. Kromě toho má bambus velmi zajímavé stavebně-technické parametry. Významným propagátorem staveb z bambusu je kolumbijský architekt Simón Veléz, který je mimo jiné autorem mostů v Bogotě nebo u Crosswater Ecolodge v čínském národním parku Nankunshan (obr. 1). V jeho portfoliu ale nalezneme řadu dalších velmi zajímavých bambusových staveb.
Vlastnosti bambusu jako stavebního materiálu Bambus patří mezi nejekologičtější stavební materiály. Tato obří tráva velmi rychle roste a má tedy schopnost výrazně přispívat ke zlepšení uhlíkové bilance, kromě toho má pozitivní vliv na podzemní vodu a zpevňuje půdu, čímž omezuje erozi. Po celém světě se vyskytuje více než 1000 druhů bambusu, které jsou využívány k nejrůznějším účelům. Vyskytuje se zejména v tropických a subtropických oblastech, ale zasahuje i do mírného
Obr. 1: Most u Crosswater Ecolodge v čínském národním parku Nankunshan, autor Simón Veléz
pásma a lze se s ním setkat i v nadmořských výškách nad 3000 m. Bambusy se dělí na dva „kmeny“ – bylinné a dřevnaté. Pro stavební účely se hodí zhruba stovka druhů dřevitých bambusů. Bambus může dorůstat výšky přes 30 m, průměr stébla se pohybuje od 10 do 30 cm, stěna stébla se u různých druhů může velmi lišit – může být tenčí než desetina průměru stébla, ale také ve stéble nemusí být vůbec žádná dutina. Bambus je jednou z nejrychleji rostoucích rostlin. V extrémních případech může vyrůst i o metr za den, výšky 25 metrů dokáže dosáhnout za půl roku. Stéblo narozdíl od dřevin neroste do šířky, roste „teleskopicky“ – prodlužují se segmenty mezi kolínky. Po dosažení dospělé výšky začne „zrát“ a plné pevnosti dosahuje po 3–5 letech. To je nejlepší doba pro získání materiálu pro konstrukční účely, protože potom rostlina zase začíná pevnost ztrácet. Bambus má hmotnost zhruba 500–800 kg/m3. Nejsilnější druhy jsou co do pevnosti srovnatelné s tvrdým dřevem. Obecně mají bambusy velmi dobré vlastnosti ve směru souběžně s vlákny (zatížení v ohybu i v tlaku cca 15 N/mm2), možné smykové napětí je ale relativně malé, kolem 1,2 N/mm2, slabší je i pevnost v tahu kolmo na vlákna cca 0,46 N/mm2. Stébla jsou také náchylná k rozštípnutí, proto jsou kritickým místem bambusových konstrukcí spoje. Bambus se proto používá vesměs pro lehké konstrukce. Odolnost bambusu vůči hmyzu a škůdcům je všeobecně lepší než u většiny dřevin, na druhou stranu vzhledem k tenkosti stěny stébla s dutinou má napadení hmyzem nebo houbami vážnější následky než u masivního dřeva. Proto je chemické ošetření bambusu u staveb s požadovanou delší trvanlovostí nutné. V poslední době se používají přípravky na bázi boru, což výrazně rozšířilo možnosti využití bambusu. Bambus má podobné vlastnosti při požáru jako dřevo. K zuhelnatění dochází pomalu a předvídatelně a podobně jako u dřeva i bambus špatně vede teplo. Nicméně problémem je opět tenká stěna, která prohoří a konstrukce ztratí pevnost. Podle rozšířené představy jsou bambusové konstrukce až zázračně odolné při zemětřeseních, ale není to zásluhou materiálu jako takového, nýbrž především charakterem staveb (poměrem pevnosti vůči hmotnosti) a pružností spojů, které dokážou absorbovat energii. Spojování je u bambusových staveb klíčové. Kromě tradičních hřebíků a svazování se začaly využívat šroubové spoje a spřažení s využitím výplní z cementových malt.
Lávka v Solu Obr. 2, 3: Detaily spojení prvků bambusové konstrukce
Město Solo, nazývané také Surakarta, je půlmiliónovou metropolí provincie Střední Jáva. Leží 6/2017
31