Účastníci expedice Vojtěch Bodlák
776605592
Lada Chromelová
733523053
Daniel Homola
724914755
Přemysl Jurák
777056730
Nikol Kouřimská
606712568
Martin Král
777152075
Šárka Malošíková
606175536
Anna Seho
774191093
Hana Seho
774733014
Magdaléna Stodolová
776743361
Marek Spálenka
721248161
Matyáš Řehák
720233779
Filip Vlach
774165433
Zdeněk Völfl
774164499
Tato publikace je vzdána k příležitosti exkurze Kodaň volně navazuje na exkurze pořádané Ústavem navrhování II Organizace a grafické zpracování: Šárka Malošíková Duben 2017 Náklad 6 ks
2
Kde bydlíme? Copenhagen Backpackers Reventlowsgade 10A 1651 København V
+45 30 14 40 14 T reception@copenhagen-backpackers.dk E copenhagen-backpackers.dk W hostel je hned vedle hlavního nádraží
Cesta z letiště? přiletíme na terminál 3 metro i vlak jsou umístěny u terminálu 3 metro jezdí v intervalech 5 min, vlak 10 min jízdenky možné koupit v automatu (je třeba mít drobné nebo kreditku) anebo u DSB
3
4
5
6
7
Kodaň Kodaň je hlavní a největší město Dánska. Leží na
nější životní úrovní a rovněž s nejšetrnějším přístupem k
daně rostl a město bylo posíleno zemními pracemi.
východním pobřeží ostrova Sjælland a částečně na
přírodě na světě. Je zde největší skandinávské letiště.
Římskokatolická církev vybudovala katedrály v Ro-
ostrově Amager. Kodaň je sídlem dánské královny.
Jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí je
skilde a Lundu a položila tak základ k rozvoji těchto
bronzová socha malé mořské víly v blízkosti historické
sídel. Kodaň, která se nachází mezi těmito městy, tak
pevnosti Kastellet ze 17. století.
měla ideální polohu pro dopravu a obchod.
První zmínka o Kodani pochází z 11. století a hlavním městem se toto přístavní sídlo stalo ve století patnáctém. V 17. století, za vlády Kristiána IV. se stala
Dnešní dánský název København pochází ze stře-
Kodaň významným centrem regionu. Od roku 2000
dověkého pojmenování v dánštině, které bylo
je mostem přes Øresund spojena se švédským Mal-
Køpmannæhafn (Přístav obchodníků).
mö. Z Kodaně a Malmö se tak pomalu stává jedna
Rozvoj města Regionální plánování začalo po druhé světové válce, když byl v lednu 1948 publikován návrh „Re-
metropolitní oblast, kde v okruhu 50 km žije cca 2,7
Prvotní osídlení a středověk
gionálního plánu pro větší Kodaň“. Navrhoval rozvoj
milionu obyvatel.
Podle archeologických průzkumů tu první trvalé
města podél S-trains linek, což zajistilo rychlejší dopra-
osídlení vzniklo v 11. století. Ve 12. století význam Ko-
vu do města. Město mělo zůstat centrem výroby a
Kodaň byla označena za jedno z měst s nejkvalit-
služeb, okolo stanic vlaku se měly soustředit servisní střediska. Okolo každé stanice mělo být postaveno bydlení pro 10 000 obyvatel. V 60. letech byl rozvoj města podle tohoto plánu neudržitelný, rozvoj byl příliš rychlý. Byl vypracován nový plán Figure 2. V tomto plánu byl připraven rozRozloha 88,25 km² Počet obyvatel (2017) 602 481 (město) 1 295 686 (aglomerace) Etnika 76,14% Dánové 23,86% další Hustota zalidnění: 7 000obyv. / km² Starosta Frank Jensen (SD) Nadmořská výška 8
1-91 m n. n.
voj jihozápadní oblasti okolo města. Jelikož rychlost rozvoje města byla neudržitelná i podle druhého plánu, začala nad rozvojem Kodaně diskuze. Vznikla instituce, která se zabývala rozvojem města, The Regional Planning Council. Výsledkem dlouhé debaty a práce instituce byl roku 1973 „Regionální plán 1973“. Plán měl řešit problém s dopravou. Do té doby byla doprava vedena hlavně okolo S-train linek směrem z předměstí do města, Byla potřeba vybudovat okruh, který odvede dopravu z centra. Rychlý rozvoj města téměř zastavil, roku 1973 ropný šok. Roku 1989 byl vypracován plán „Regionální plán 1989“. Vše má být soustředěno v okolí hlavních do-
pravních tepen, hlavně S-trains linek. Dalo by se říci, že tímto je suburbanizace řízená. Poslední „Finger Plan“ byl vytvořen roku 2007. Podle jejich studie Hansena a Petersena z roku 1980 docházelo od konce druhé světové války zhruba do roku 1978 k odlivu lidí z centra města do okraje. Suburbanizace se poté zpomalila a počet obyvatel v centru se už nesnižoval, ale pouze stagnoval. Stádium suburbanizace bylo mezi lety 1945 a 1978 a očekává se pokračováním stádia desurbanizace. Oproti stavu v roce 1950, kdy ve městě žilo více lidí než v okolí, tak v roce 1989 už žilo v okolí města 2,5 krát více lidí než ve městě. Počet obyvatel ve městě a okolí se také zvýšil.
9
The Story Behind Failure: Copenhagen’s Business District Ørestad Lea Olsson Jan Loerakker, článek z webu www.failedarchitecture.com, 2013 (kráceno) ”Recently we have witnessed the mounting of very
The European planning trend illustrates an increased
point. Firstly, the suburbanized control in a northwest
large development projects in European and Ameri-
use of the strategic master plan in which public-pri-
direction towards other municipalities resulted in an
can cities. There is a striking physical similarity among
vate partnerships play a significant role and it also
erosion of the tax base of the city of Copenhagen.
the schemes and also a convergence embodied in
illustrates a shift away from traditional planning tools,
Secondly, an international debate around the issue of
private-sector involvement and market orientation.”
as we know it from the zoning plan. This is also present
globalization and city competition arose and pushed
Although joint collaborations in the form of public-
in Copenhagen and the following will depict the shift
Copenhagen into new metropolitan strategies and
-private partnerships are by no means new, they gain
from a period of stable development, exemplified by
partnerships to attract affluent inhabitants.
importance in all levels of present large-scale urban
the ‘Finger Plan’ to one of market-oriented thinking.
developments in Europe. The increasing number of
Similar to a number of other cities, a renewed focus was put on the industrial areas along the harbour
alliances between state and private capital mirrors a
Zoom two: Copenhagen
front. The ambitions were high and the atmosphere
market-led approach to city planning and reminds us
Worked out in 1947 the ‘Finger Plan’ became a
became almost euphoric: the development of the
representation of modern state-led planning in Co-
North Harbor, the Inner Harbor (providing the Copen-
The term ‘public-private partnership’ is to be unders-
penhagen. Especially after the Second World War
hageners with a new Theatre House by Lundgaard/
tood as a negotiated business deal in which trade-offs
the plan successfully helped control suburbanization
Tranberg, a new Opera House by Henning Larsen and
are made, and risks, benefits and profits are shared.
in corridors around infrastructural veins of rail system.
a new Arts Academy at Holmen), the South Harbor
The cooperative partnership applied to urban models
In between the linear suburban developments green
(with the Harbor Bath of PLOT and MVRDV’s silo-dewe-
will have a big impact on the way we plan cities and
zones prospered.
llings at Islands Brygge; and Sluseholmen by Sjoerd
of the relevance of a debate around this matter.
the question is how to keep the balance between
It was the ‘regional plan committee’ under the state
Soeters) and with the development of Ørestad (with
that formed the layout of the Finger Plan and their ini-
a.o. the Concert Hall of Jean Nouvel). As you can al-
tial inspiration for the plan was found in Abercrombie’s
ready tell by the number of acclaimed masterpieces
Zoom one: Europe
‘Greater London Plan 1944’. From 1947 approximately
it was nearly as constructing a new Copenhagen wi-
According to Christiaanse (2009) European cities
240.000 new housing units were constructed. Planning,
thin the existing one. It can be argued that the many
seem to have developed a new generation of tools
rationalization and industrialization of the housing con-
new developments along the harbour front became
for urban development. This reflects a Europe where
struction following Le Corbusier and CIAM Modernist
a competitive factor and very influential on the out-
“cities are copying each other’s formulas and specific
principles were prevailing and reflected a new, strong
come of the Ørestad project.
characteristics”. This dedication to a common toolbox
relation between the architect and its client – the
in urban planning makes it possible to have a debate
state.
“control and laissez-faire”.
Another important focus was put on the new cross-border region between Copenhagen and Malmö
around current trends in urban management across
As the Finger Plan took shape, so did the city. The
and the connection with the Kastrup International
Europe. The point of departure for this discussion is set
most privileged population saw itself moving out into
Airport, placing the region as a new focal point in
in Ørestad, Copenhagen – however the same study
the suburbs leaving behind inner-city neighbourhoods
the Nordic domain. And since the East opened with
could equally well have been carried out in a dozen
in poor conditions. Two major issues influenced the de-
the fall of the Iron Curtain and Sweden and Finland
of other mid-sized cities in Europe.
cision making of the Copenhagen authorities at this
were going to be part of the EU in the near future,
10
Copenhagen was made to be a new focal point in Scandinavia.
This alliance made around the development of the metro was a way to share risk and profit, but at
In many ways the development of Ørestad epi-
the same time it provoked a dependency between
tomized a break with the original Finger Plan. First of
the two actors. Whether this state of reliance was to
all the orientation of development altered – pointing
be considered beneficial or not – whether it was fa-
eastwards towards Malmö away from the fingers,
vourable for the state to rely profoundly on private
secondly the planning of Ørestad reflected the chan-
investors – is a cornerstone in the debate around pub-
ged role of the state – now working in closer relation
lic-private collaborations.
to private investors.
In the planning of the metro, a system similar to that
“Following a long period of stable development of
of ‘the closed system’ [“The closed system ruled by equilib-
the welfare city, in which the relationships between
rium derives from a pre-Keynesian idea of how markets work.
different stakeholders were fairly constant and the
It supposes something like a bottom line in which income and
planning system was very influential, the impact of
expenses balance […] familiar to urban planners in the ways
globalization and market-oriented thinking tore what
infrastructure resources for transport get allocated.” (Sennett,
seemed to be a well-established order into pieces.”
2006: 2)] became the fundament for the development.
Without the metro there would be no Ørestad – and Zoom three: Ørestad
the two became heavily dependent on each other.
It can be hypothesized that an unequal balance
By stressing the importance of the metro and the
within the public-private alliance caused a disjointed
new bridge to Malmø, the Ørestad Development
urban tissue in Ørestad City. To explain this assumption
Corporation furthermore tried to evoke an image of
we will point at two critically discussed and characte-
connectivity, aiming at a cosmopolitan user group in
ristic objects in the plan.
a global setting. The development of the metro didn’t go as planned.
The metro
This turned out to be the most crucial issue in the deve-
The formulation of the policies behind the embryo-
lopment of the Ørestad project. Massive cost overruns
nic, driverless metro in Ørestad had two goals. The
in the metro construction, disappointing ticket sales,
one goal was to realize a new public transport system,
larger debts than foreseen, a severe lack of interest in
which would be directed by the Ørestad Develop-
the building plots around the metro line – subsequent-
ment Corporation (owned by the city of Copenhagen
ly forced the Ørestad Corporation to serve according
and the Ministry of Finance) to service not only Øre-
to harsh market terms opposite to the initial urban
stad but also Malmö and Copenhagen – the other
planning ideas and allowed the private Norwegian
goal was to sell out building sites along this new met-
developer Steen & Strøm to construct a huge inward-
ro line “especially targeting high-paying multinational
-facing shopping mall at the most prominent location
private firms”. The profits from the sales of these sites
in Ørestad.
would then consequently finance the metro. 11
natural park. With the Fields initiative the controversy became further intensified by assertions from environmentalists groups who referred to the expected increase in car traffic. The Ørestad Development Corporation ignored this citizen-represented group. 3. With regard to street liveliness the central area of Ørestad, with the construction of Fields, ultimately lost its opportunity for real urban quality. “The large shopping mall was allowed to turn in an inward-facing direction, without the slightest attempt to create life in the surrounding streets”. Research of ‘Kay Fiskers Square’ (the new central square in Ørestad) by Jan Gehl substantiates this assertion. In spite of 7000 pedestrians daily the square remains rather empty all day. The average number of people present on the square is 5.5, which reflects the transitional rush from the metro to Fields. As comparison is given the ‘Aker Brygge Square’ in Oslo which is used by 5000 pedestrians daily but has an average number of 212 people present on the square. As an object the shopping mall in Ørestad remains one of the most present results of the state’s panicked The shopping mall
Ørestad Development Corporation of its at that time
The shopping mall became a safeguard project for
severe debt operating closely on the premises of the
the state. Opened on 9th of March 2004 the huge
private sector, on the other hand outdistanced the
box-type centre, named Fields, with vast display win-
connection to citizens and their local needs. This could
dows and only one huge, main entrance dropped
be seen in the light of three issues:
down at one of the most alluring parcels in the centre
1. Launching Fields had been decided by the Øre-
of Ørestad. The state had found a project to gene-
stad Development Corporation, thus supported by
rate revenues to pay back the large debts from the
the state, against Danish planning guidelines, which
metro investments. Enthusiastically the Ørestad Deve-
prevented large out-of-town shopping centre con-
lopment Corporation congregated and advertised
struction to protect local trade.
the initiative. Establishing Fields on the one hand bailed out the 12
2. The whole Ørestad project was initially controversial: the area was vacant because it was a protected
turn towards private-sector involvement and market orientation. Fields generates a big turnover thus belonging to the group of big-profit forms. The outcome of especially the Ørestad City, mentioned above, is not a fruitful situation for neither private nor public developers. It is obvious that within a public-private partnership both sectors want minimum risk and maximum profit. Despite Ørestad Development Corporation’s initial ambitions for urbanity the risk of joining the project has proved huge: very little profit is made at the moment as most apartments and office projects are impossible to rent out or sell.
The lost ones – urban use values and democratic space
about the role of the government vis-à-vis private in-
ject shows that an important factor in guaranteeing
Throughout this essay we highlighted the danger
vestors and its negligence towards ‘the third player’
urban quality is to keep public influence throughout
– the citizens and NGO’s.
the process.
of a low quality urban space in relation to the state’s turn towards market-oriented planning. The Ørestad
Because of the scale of the plan and driven by the
project started with an overwhelming array of opti-
need for high profits, the Ørestad project developed
mism and ambitions, glossy project folders and flashy
in a top-down and non-participatory way. This while
This essay doesn’t try to blame the public-priva-
websites presented an image of the development as
Denmark traditionally has a strongly present civil so-
te model for certain urban failures, but rather tries to
becoming the opposite of a dull and monotonous
ciety and participatory local government system.
make clear what factors are determining a positive
place, full of vibrant urbanity. But if we look at the built
Furthermore, because of the environmental issues at
or negative outcome. Looking at the role that, for in-
environment of Ørestad today we see that large parts
hand in the area, there was enough reason for pu-
stance, architectural firm BIG played in the Ørestad
of the urban areas are disjointed with “architecturally
blic discussion and protest. In the case of Ørestad
development, this leaves us with the question how we
indifferent and totally oblivious objects” (Kvorning: in
however, the government gave an ‘exceptional sta-
should position ourselves as architects and urban pla-
Christiaanse: 187). Numerous previous studies already
tus’ to the development because of its (inter)national
nners in this contemporary power structure. Should we
revealed the difficulties in transforming the often ima-
importance, ruling out local influences. This may have
work in close affiliation with private investors who give
ginative intentions for new urbanity into a built reality.
been productive on a management level, but had a
us room to express ourselves – or will this limit our social
The public spaces in Ørestad lack the friction of user
very negative effect on the judgement of the project
role? Will the state only allow us to build the mediocre
groups and ownership, the overlap of scales, to be
in the public opinion.
– or do we need public influence to add meaning-
successful.
A multifaceted profession
When politicians hand over too much power to pri-
ful and long-lasting buildings and spaces to the city?
The aim of Ørestad to create a vibrant urban life and
vate parties they lose the opportunity to take local
In the precarious balance of public-private partner-
at the same time primarily service an affluent cosmo-
interests into consideration. This undermines the local
ships the answer of our discipline to those questions
politan elite runs the danger of ending up with public
democratic process and can be a negative effect
will be crucial in guaranteeing the quality of our future
spaces that are too homogeneous. Furthermore the
of the public-private partnership. The Ørestad pro-
environments.
privately developed individual architectural masterpieces have a tendency to stop designing at their front door, resulting in a cityscape as an ‘island of blocks’ with a lack of coherence and resistance in the public realm. “Throughout Ørestad’s development there were huge difficulties connecting the project to the social, civic and cultural domain. In the initial phase, the project was heavily criticized for its exceptional status, and this made it more difficult for non-governmental groups and citizens to participate and influence its development.” (Majoor 2008: 129) The second aspect in this discussion is concerned 13
Vester Voldgade
Hauser Plads
COBE, GHB Landskabsarkitekter realizace:
2013
Karres + Brands, Polyform Arkitekter ApS realizace:
2011
Ulice Vester Voldgade byla vnímána pouze jako
Starý parking pod náměstím byl přeměněn v kanceláře
dopravní tepna, stejně tak přilehlá náměstí byla vyu-
a sklady Renholdu - společnost zajišťující údržbu města. Umístě-
žívána zejména pro parkování. Nová úprava přinesla
ní v centru města zajišťuje úsoru času a zdrojů. Světlo vstupuje
omezení provozu jen na dva pruhy, zbudování pruhu
do podzemních prostor skrze vnitřní atrium. Kromě samotných
pro cyklisty a také zvýraznění tří významných bodů:
kanceláří jsou v místě pro asi 100 zaměstnanců umístěny šatny,
Vartov, Dantes Plads a vstupu do školy Classenske Le-
jídelna a také vjezd pro čistící vozidla. Na budově je navrženo
gatskole. Ke slunečním paprskům otočená východní
dětské hřiště pro místní děti.
strana ulice se přeměnila v promenádu.
14
Most Cirkelbroen
Cyklistický had
Strudio Olafur Eliasson
Dissing + Weitling
adresa:
Christianshavns Kanal
adresa:
mezi Dybbølsbro
realizace:
2015
a Islands Brygge
realizace:
2014
Most se svým vzhledem odkazuje ke Kodani jako přístavnímu městu plnému lodí a jejich stěžňů. 5 vůči
Díky novému mostu se podařilo vy-
sobě posunutých kruhů nutí procházející i projíždějící
řešit chybějící spojení mezi dvěma
zpomalit a prohlédnout si město.
vodou oddělenými částmi. Most meandruje nad nábřežím a hladinou přístavu ve výšce 6-7m. Je 4 m široký a 190 m dlouhý s 30 m dlouhou rampou.
15
Israels Plads COBE soutěž:
2008
realizace:
2014
Israels Plads leží v místě bývalého městského opevnění. Po zrušení hradeb místo sloužilo jako živé tržiště, ale od padesátých do devadesátých let se z něj stalo velké parkoviště. Nová úprava od ateliéru COBE přináší návrat živého veřejného prostoru se srpotovišti a dětským hřištěm využívanýmiškolami v blízkém okolí. Povrch náměstí je lehce přizvednut jako koberec a dřívější parkování je doslova zametento pod něj. Stromy z přilehlého parku volně prostupují do náměstí. Ročně místo navštíví přes 5 milionů lidí, stejně, jako obyvatel celého Dánska.
16
Nørreport - stanice metra a její veřejný prostor COBE adresa:
Nørreport Station
soutěž:
2009
realizace:
2015
Nørreport je nejrušnější stanicí v Dánsku. Denně přepraví 250 000 cestujících. Stanice má několik objektů se zaoblenou vznášející se střechou. Jejich tvarování vycházelo ze studia nejoblíbenějších pěších cest. Vznikl otevřený veřejný prostor, který se zaměřuje především na potřeby cyklistů a chodců. Na místě může parkovat až 2 500 kol. Aby zůstal veřejný prostor přehledný, byly prostory pro kola zapuštěny o 40 cm vůči okolnímu chodníku. Vzniky zapuštěné „záhony pro kola“.
17
Náměstí univerzity KUA
Kalvebodské vlny
COBE realizace:
JDS ve výstavbě
realizace:
2014
Nový městský prostor studentského kampausu pro Kodaňskou
Nábřeží leží přímo naproti v létě velmi populární části Islands Brygge. Kalvebrod Brygge
univerzitu v Amageru (KUA) se stane jedním z největších náměstí
byl donedávna synonymem neutěšeného místa plného kanceláří bez veřejného života.
ve městě. Vytváří plynulý přechod mezi novými budovami uni-
Návrh přináší dvě hlavní náměstí, která zasahují až do vody. Jsou tvarovány podle orien-
verzity a přírodní reservací Amager Fælled. Hlavním motivem
tace ke slunci a převládajícím větrům. Místo nabízí prostor pro pořádání festivalů, výstav
jsou 3 kopce na nichž a pod nimiž bude parkovat 2 070 kol. Mezi
a dalších událostí spojených s předním postavením Kodaně v kreativním světě. Náměstí
nimi se nachází hlavní prostor pro setkávání.
jsou naplněna řadou aktivit, které mohou využít místní a zastavit se tak při každodenním schonu města.
18
Superkilen BIG architects, Topotek1 + Superflex realizace:
2012
také hřištěm. Centrální plocha Superkilenu je černá,
objekt doprovází cedulka s popisem věci - co to je
nalézají se tu objekty jako velká marocká kašna nebo
a odkud.
Projekt velkého rozsahu vzešel z vyzvané soutěže vy-
šachová hra. Zelená plocha park zakončuje. Vysta-
Cyklostezka prochází parkem jako prostředek ke
hlášené městem Kodaň a filantropickou neziskovou
vené kusy byly pečlivě vybírány v těsné spolupráci s
spojení jednotlivých ploch. Červené javory, japon-
organizací Realdania a cílem soutěže bylo vytvořit
veřejností a jsou mezi nimi například posilovací stroje
ské sakury, modříny, palmy z Číny a libanonské cedry
městský prostor se silnou identitou v lokálním i globál-
viděné na pláži Venice v LA, poklopy kanálů z Izraele,
byly v parku vysazeny proto, aby poskytovaly stín v
ním měřítku.
palmy z Číny či neony z Kataru nebo Ruska. Každý
a také pro vzbuzení zájmu o různé druhy vegetace.
Park „Superkilen“ navržený architekty z kanceláře BIG architects, krajináři ze studia Topotek1 a umělci ze skupiny Superflex, definují tři barevně kódované plochy. Park je prostředkem integrace kultur zastoupených v dané lokalitě, což konkrétně znamenalo, že obyvatelé byli vyzváni, aby se účastnili procesu navrhování. Rozlehlá část náměstí s velkými bloky červených, oranžových a magenta čtverců funguje jako rozšíření sousední sportovní haly, která je domovem řady odpočinkových a kulturních aktivit a samozřejmě je
19
Signalgården
Radiorækkerne
ONV arkitekter + Schul landskab
Danielsen Architecture
adresa:
Amagerfælledvej 135
adresa:
Tom Kristensens Vej 14
realizace:
2011
realizace:
2010-2014
plocha:
5 830 m2
plocha:
10 500 m²
Rezidenční
nízkoenergetický
koplex
postavený
podle konceptu obecních bytů AlmenBolig+, které poskytují dostupné ekologicky udržitelné bydlení. Čtyři řadové domy o 3-4 podlažích uzavírají vnitřní dvůr. Byty jsou buď jen v přízemí anebo přes 2-3 podlaží. Každý byt má přístup na soukromou zahradu, střešní zahradu nebo balkon. Dům byl připraven z prefabrikovaných dílů, které bylo možné na místě sestavit za velmi krátkou dobu. Domy mají solární panely na střeše a rekuperační ventilační systém. ONV arkitekter postavili i sousední blok zvaný Bostedet Amagerfaelledvej
20
Studentská kolej Bikuben AART Architects adresa:
Amagerfælledvej 50A
realizace:
2006
plocha:
7 000 m²
cena:
16 000 000 EUR
Osamělost a nedostatek sociálních kontaktů jsou časté problémy mnoha studentů. Kolej Bikuben poskytuje místo pro setkání. Tvar budovy je velmi klidný. Aby bylo dosaženo co největšího možného kontaktu mezi společnými a soukromými místnostmi a současně bylo zachváno soukromí obyvatel, jsou společné místnosti ovinuty kolem centrálního atria dvojitou spirálou. Díky tomu se v budově nenachází pro koleje typické dlouhé chodby. Kuchyně, pobytové části, tělocvična, prádelna a střešní zahrada se obtáčí kolem centrálního prostoru. V koleji je ubytovaných 107 studentů.
21
Studentská kolej Tietgen Lundgaard & Tranberg Architects adresa:
Rued Langgårdsvej Vej 10-18
výraz ještě více posilují zvýrazněné jednotlivé progra-
soutěž:
2002
mové prvky. Kruhový tvar domu, který je symbolem
realizace:
2006
rovnosti a společného zájmu, což kontrastuje s vyční-
plocha:
26 800 m²
vajícími prvky vyjadřujícími jednotlivé byty. Základní
vnitřní dvůr otevřen: 6:00-18:00
inspirací při navrhování bylo střetnutí kolektivního a
web:
individuálního.
http://tietgenkollegiet.dk/en/
Válcový tvar sám sebe ukončuje a obíhá kolem vnitřProjekt studentských kolejí mohl vzniknout díky štěd-
ního dvora. Horní podlaží jsou uspořádána tak, aby
rému daru nadace Nordea Denmark. Podmínkou bylo
pokoje byly po vnějším obvodu s výhledem do okolí,
umožnit realizaci “kolejí budoucnosti“ prostřednictvím
zatímco společné funkce jsou orientovány do vnitřní-
jasné architektonické ideje. Ubytování pro přibližně 400
ho dvora. Společně užívané prostory mají dramatickou
studentů odkazuje na mezinárodní složení.
podobu tvarů vyčnívajících do vnitřního dvora. Jed-
Jednoduchý kruhový tvar studentských kolejí Tietgen
notlivé byty mají různou hloubku, čímž proměňují
je jasnou urbanistickou odpovědí na okolí. Dynamický
rytmus vnější fasády a dodávají charakteristický výraz
projekt vytváří se svým okolím silný kontrast. Skulpturální
s ostře řezanými liniemi. Zároveň se tím odhaluje jedinečnost každého z obyvatel a zároveň neutralizuje urbanistický potenciál mohutné válcovité formy. Vstup do vnitřního dvora
je
pěticí
otevřených
průchodů, kudy je zároveň vertikální přístup do horních pater jednotlivých pěti segmentů. Každé podlaží (u všech pěti sekcí) se skládá ze 12 studentských pokojů uspořádaných kolem společenského prostoru s kuchyní. Potřebné zázemí kolejí je umístěno v přízemí. 22
půdorys přízemí
23
Bytový dům 8 BIG adresa:
Robert Jacobsens Vej
a rampách. Terasovitým odstupňováním se podařilo
spolupráce:
Ole Elkjaer-Larsen
příznivě osvětlit obytné prostory a navíc poskytnout
Henrick Poulsen
co nejlepší výhledy na nedalekou přírodní rezervaci
realizace:
2010
Kalvebod Fælled.
náklady:
73 000 000 Euro
návštěva:
10:00 - 16:00 během týdne
trojrozměrnou rezidenční čtvrti. Skrz celým blokem se
ne víkendy a prázdniny
táhne ulice se 150 řadovými domky. Cesta se pro-
zakázáno:
jezdit po rampách na kole
plétá ze spodní úrovně ulice až na vrchol domu a
křičet a zdržovat se před okny
zpět dolů. Společenský život a vzájemná setkávání
„Dům 8 je spíše než architektonickým objektem
sousedů je tradičně omezeno na úroveň parteru, ale Dům 8 rozšiřuje tyto možnosti až do nejvyšších podlaží domu. Dům 8 je druhým realizovaným příkladem naší architektonické alchymie – myšlenka promíchání tradičního složení obchodů, řadových domů a bytů netradičním způsobem – kdy namísto zlata vytváříme přidanou hodnotu. Směs různých funkcí nám umožňuje najít v celkové kompozici ideální umístění pro každou z aktivit – obchody směřují do ulice, kanceláře se severním osvětlením a byty obrácené ke slunci Bytový dům ‚8 Tallet‘, který je největší svého dru-
a otevřeným výhledům.
hu v celém Dánsku. Projekt svými rozměry (230 x 100
Dům 8 je blokovou zástavbou, která se uprostřed
metrů) i využitím připomíná soběstačný městský blok.
zauzluje a zkroutí, aby zvýšila kvalitu života místních
Desetipodlažní objekt o celkové rozloze 62 000 m²
obyvatel.“
však nabízí pestřejší funkce než jen bydlení. V domě, jehož půdorys připomíná číslici osm, vedle sebe žijí singles, rodiny s dětmi i senioři. Rozsáhlý komplex kromě 476 bytů různých velikostí obsahuje také obchody, mateřskou školku, kavárnu, restauraci a dva parky k odpočinku. Komerční plochy jsou přístupné z parteru. Byty jsou umístěny v horních podlažích nad nimi, kam je však přístup po venkovních schodištích 24
Bjarke Ingels
půdorys řadových domů
dispozice penthousu
půdorys přízemí
25
Bytový dům VM PLOT - Julien de Smedt, Bjarke Ingels adresa:
Ørestads Blvd. 59C
Ve všech bytech je místnost vysoká přes dvě patra
realizace:
2004-2005
orientovaná na sever a panoramatický výhled smě-
náklady:
25 200 000 Euro
rem na jih. Tento projekt přehodnocuje a vylepšuje
půdorys bytu v15c
typologii Le Corbusierova Unité d‘Habitation; středoKdyž lidé jsou různí, tak proč jsou si všechny byty
vé chodby jsou krátké a mají denní osvětlení na obou
tolik podobné? Domy VM tvoří dva obytné bloky tva-
koncích, prochází domem jako vystřelená kulka. Byto-
rované do písmene V a M. Při jejich tvarování bylo
vý soubor VM nabízí více než 80 různých typů bytů (v
pamatováno na přísun denního světla, zabezpeče-
domě M je celkem 95 a v domě V je 114 bytů), které
ní soukromí a umožnění výhledů. Přímému pohledu
jsou programově variabilní a umožňují přizpůsobit se
k sousedům bylo zabráněno tím, že jsou obě desky
individuálním potřebám současného života – mozaika
bytovek mírně zatlačeny do středu pozemku, aby dia-
rozmanitosti životních stylů.
gonálně umožnily panoramatické výhledy do okolní.
26
půdorys bytu v30
Horské bydlení BIG a JSD adresa:
Ørestads Blvd. 55
šikmý výtah, který se pohybuje podél vnitřních stěn
realizace:
2008
kopce. V některých místech dosahuje výška stropu 16 metrů, což prostoru propůjčuje dojem podobný tomu
Jak zkombinovat krásu předměstského dvorku se so-
v katedrále.
ciální intenzitou městské hustoty? „Horské apartmány“
Severní a západní fasády kryjí perforované hliníkové
(Mountain Dwellings) jsou druhou generací domů VM
pláty, jež dovnitř garáží propouštějí vzduch a světlo.
– stejný klient, stejná velikost a stejná ulice. Nicméně
Otvory na fasádě vytvářejí obrovskou reprodukci Eve-
program představuje tentokrát ze 2/3 parkování a z
restu. Ve dne se budou tyto díry na lesklé hliníkové
1/3 bydlení. A co když se garáže stanou základnou,
ploše jevit jako černé a gigantický obraz bude při-
na níž budou umístěny terasovité apartmány – jako
pomínat fotku s hrubým rastrem. V noci bude fasáda
betonový svah kopce pokrytý tenkou vrstvou bydle-
osvětlena zevnitř a bude vytvářet dojem fotonegativu
ní, kaskádovitě sestupující z 11. podlaží až na úroveň
různých barev, protože každé podlaží garáží má jinou
ulice? Raději než vyprojektovat dvě samostatné bu-
barvu.
dovy stojící vedle sebe (parking a obytný blok) jsme se rozhodli obě funkce sloučit do symbiotického vztahu. Parkování musí být navázáno na ulici, zatímco byty vyžadují sluneční svit, čerstvý vzduch a výhledy; všechny byty proto mají osluněné střešní zahrady, nádherné výhledy a parkovací místa na 10. podlaží. Budova je vybavena rozsáhlým zavlažovacím systémem, který střešní zahrady udržuje zelené. Jediné, co byt od zahrady odděluje, je skleněná fasáda s posuvnými dveřmi, jež do interiéru vpouští světlo a vzduch. Gigantické garáže pojímají 480 parkovacích míst a
27
Frøsilos - Rezidence Gemini MVRDV adresa:
Islands Brygge 32
realizace:
2003-2005
plocha:
9 800 m²
Způsob řešení nového zásahu do stavby vychází z konstrukčních limitů sila. Do kruhových betonových stěn sila je těžké vytvořit velké otvory. Pokud by se byty umístily dovnitř sila, znamenalo by to, že prostory, do nichž jsou důležité pohledy, by byly vytěsněny byty a zničily by tak nejvíce vzrušující stránku současného stavu sila: jeho prázdnotu. Obrácením plánovaných pater z vnitřku ven byl problém odstraněn. Umístěním všech příček dovnitř sila mohlo být docíleno co největších výhledů a maximální míry flexibility půdorysů. Výtahy, schodiště, vedení a kanály proměnily vnitřek sila na ‚super šachtu‘. Obě jádra jsou zakrytá transparentní střechou z ETFE fólie, vytváří výstřední lobby, kde nachází lidé v již chráněném prostředí cestu do svých bytů.
28
Sømærk, přístav Teglvaerkshavnen Vandkunsten adresa:
Peter Holms Vej
které bylo možné ušetřit, protože nebylo třeba kupovat
soutěž:
2003
pozemek, zaplatí zavážku, na které vznikne parkování
Domy byly postaveny jeden za druhým pomo-
realizace:
2008
a bytové domy. Návrh studia vandkunsten ale plochu
cí jeřábu, který se postupně pohyboval z jedné
plocha:
9 800 m²
nezasypal. Namísto toho navrhl umělý ostrov s jedno-
strany umělého ostrova na druhou. Hlavní konstrukce
podlažním parkováním, aby auta nezamořovala uliční
je z prefabrikovaných betonových dílů. Prefabriková-
prostor. Domy samotné se navíc dostaly blíže k vodě.
ny byly kvůli komplikovanosti staveniště také balkony,
Nové paluba se stala místem k plavání, rybaření.
schodiště a plně vybavené koupelny.
Projekt má necelých 120 bytů, z nichž polovina jsou byty sociální a druhá polovina je v soukromém vlastnictví. Představitelé kodaňského přístavu vybrali vodní
Budovy jsou poměrně úzké a dostávají světlo ze
plochu, na níž měl ze soutěže vzejít modelový projekt
dvou, případně tří stran. Okna jdou od podlahy ke
pro rozvoj přístavu.
stropu a jsou umístěny vedle příček, aby se v době,
Myšlenka byla založena na předpokladu, že peníze,
místnosti co nejvíce světla.
kdy je severské světlo nejvíce omezené, dostalo do
29
Sluseholmen
Metropolis
Arkitema + 20 dánských i zahraničních architektů
Future Systems
realizace:
2005-2008
adresa:
Sluseholmen 24
byty:
800
realizace:
2007
plocha:
133 000 m²
byty:
44
Návrh rozvoje části Sluseholmen se odkazuje na zá-
Obytná věž na špičce nového developmentu
stavbu Amsterdamu, Benátek nebo Christianshavnu.
Suseholmen je obložena modrými prefabrikovanými
Část zástavby na osmi obytných ostrovech stojí přímo
panely. Byty mají příčnou dispozici umožňující výhled
na hraně kanálu. Byly předem stanoveny pravidla pro
na obě strany bývalého přístavu.
skořápku budov, proporce, materiály a barvy. Upro-
Frederikskaj
střed dvorů jsou zelené oázy s různými charaktery.
DISSING+WEITLING adresa:
A. C. Meyers Vænge 11C
realizace:
2008
byty:
152
Obytný komplex je umístěn mezi dvěma kancelářskými bloky. Proto bylo hlavním cílem návrhu Metropolis západní pohled a půdorys
vytvořit vlastní venkovní prostor kolem vyhloubeného kanálu, kde je umístěna i budova, která všem obyvatelům domů nabízí kuchyni, kryté ohniště a skladování kajaků.
30
jeden z bloků Sluseholmen
Modrý roh
Obytný komplex na Krøyer Plads
Vandkunsten
Vilhelm Lauritzen Architects + COBE
adresa:
Store Søndervoldstræde 11
realizace:
realizace:
1988-1989
byty:
byty:
6
Navrhovat na rohové parcele může být zrádné.Díky otevření se do bytů dostává více světla. Dům představoval novou formu městské obnovy a přinesl do místa neziskové bydlení. Na fasádu byly použity levné ocelové plechy, které odkazovaly spíše k industriálním budovám a vytvořily tak výrazný kontast k okolí.
31
Bydlení ve fabrice na torpédové čluny
Studentské bydlení na Margretheholm
Vandkunsten
Vandkunsten
adresa:
Galionsvej
Vnější fasáda je vůči
adresa:
Flyhangargade
realizace:
2001-2003
původní
konstrukci
realizace:
2014-2015
byty:
67 (75-275 m²)
zapuštěna. Vzniká tak
byty:
84
plocha:
9 200 m²
kontrast vůči původní
plocha:
3 400 m²
budově, která byla Hala MTB pro údržbu a opravu lodí pro dánské ná-
zvenčí zcela hladká.
V roce 2014, kdy začalo s přestavbou čtvrti, byla
mořnictvo byla postavena v roce 1954. Budova
Byty
jsou vsazeny
strážnická škola pro dánské námořnictvo z roku 1939
o rozměrech 32x160x15 m dokládá dobové nadšení pro
do původní struktury
dlouhodobě opuštěná a v technicky špatném stavu.
velké struktury ze železobetonu. V 90. letech námořnic-
a mají vlastní nezávis-
Přestavba udržuje opotřebený charakter,přitom dodá-
tvo místo opustilo a Kurt Thorsen, stavební magnát, viděl
lý konstrukční systém.
vá soudobé prvky a vytváří tak výrazný kontrast mezi
v objektu potenciál pro bytovou výstavbu.
Parkování je skryto
starým a novým.
Hlavním témtem stavby je střední ulice otevřená k nebi, kterou v několika místech přetínají příčné lávky.
32
v podzemí.
33
Dánské centrum architektury (DAC) a BLOX
Dánská královská knihovna - Černý diamant
OMA
Schmidt Hammer Larsen Architects
adresa:
Strandgade 27B
adresa:
Søren Kierkegaards Plads 1
web:
http://www.dac.dk/en
web:
http://www.kb.dk/en/
otevírací doba výstav: po-ne 10-17 (st až 17-21 zdarma)
soutěž:
1993
a knihkupectví:
po-pa 8-17 (st do 21)
realizace:
1995-99
so-ne 10-17
otevírací doba:
po-pá 8 -21
so 9 - 19 (ne zavřeno)
prohlídka:
60 DKK
Centrum se nachází v bývalém přístavním skladu nadohled od Dánské národní banky a Skuespilhusetu. V brzké době bude přesídleno do nové budovy BLOX,
Dánská královská knihovna je největší z knihoven se-
která kromě centra architektury poskytne obyvatelům
verských států. Budova, kam se knihovna přestěhovala
Kodaně a návštěvníkům kavárnu, restauraci, bydlení,
a která je dodnes využívána vznikla v roce 1906 pod
kanceláře, podzemní parkoviště, dětské hřiště a ino-
vedením architekta Hanse J. Holma na kodaňském
vační hub. Stavba se také dotkne úprav nábřeží, bude
ostrůvku Slotsholmen. Budova imituje severoitalskou stře-
zbudována nově cyklistická lávka přes kodaňský přístav
dověkou a raněrenesanční architekturu, bere si inspiraci
a vznikne i náměstí zvané Bryghuspladsen. Budovou
také z kaple Karla Velikého v Cáchách.
na úrovni parteru prochází Ring 2. Denně tímto místem
V roce 1989 došlo ke sloučení knihovny Kodaňské
projede 25 000 aut. Otevření je plánováno na začátek
univerzity s Královskou knihovnou. Nová budova je na-
roku 2018. Investorem je dánské filantropické sdružení
zvána Černý diamant (Den sorte diamant). V budově
Realdania.
jsou jak knihovní depozitáře, tak koncertní sál. Přesto, že svými sedmi patry okolní historickou zástavbu značně převyšuje, nepůsobí arogantně. Chtělo by se říct, že je sebevědomá, toto označení však není přesné. Určitě má švih, ale způsob, jakým temná hmota opticky drtí prosklené přízemí, evokuje spíš určitou zarputilost.
34
Dánská národní banka Arne Jacobsen a Eywin Langkilde adresa:
Havnegade 5
soutěž:
1961
realizace:
1965-1978
plocha:
48 131 m²
otevírací doba:
po-pá 9-16
(zákaz fotografování v interiéru)
Pro stavbu Dánské národní banky byl zbourán celý blok domů a stávající budova banky. Budova je navržena v modlu 420x450 cm, který se propisuje nejen na fasádě, ale i v interiérech. Podstavec a štíty budovy jsou obloženy zeleným mramorem. Boční stěny tvoří zavěšená skleněná fasáda, jedna z inovací té doby. Budova byla kvůli požadavkům na nepřerušený provoz banky vystavěna ve 3 fázích. Centrální schodiště ve vstupní hale je zavěšeno na červených ocelových táchlech. 6 tapisérií ve vstupní loby jsou dílem Kima Navera. Dánská národní banka patří mezi Jacobsenova nejlepší díla.
35
Dánské královské divadlo
Molo Kvæsthus
Lundgaard & Tranberg
Lundgaard & Tranberg
adresa:
August Bournonvilles Passage 2-8
adresa:
Sankt Annæ Pl. 36
soutěž:
2002
realizace:
2016
realizace:
2008
plocha:
17 430 m²
plocha:
21 000 m²
prohlídky:
pouze v dánštině
možno nahlédnout do foyer
Projekt řeší široké území od Dánského královského divadla až po Nyhavn. Zajišťuje parkování ve 3 podzemních podlažích a mění molo na multifunkční městský prostor. Povrch mola je pokryt drážkovaným betonem, v severní části mizí povrch pod vodní
Tmavě hnědá cihla pro obklad nové budovy dánské-
hladinou. Na náměstí vystupují malé pavilony, ve kterých je kavárna, malá scéna,
ho královského divadla byla navržena speciálně pro
prodej vstupenek pro prohlídky města na vodě a vstup do podzemního parkování.
tento projekt. Hlavní dominantou je sklem obložené hor-
Parkování je osvětleno denním světlem skrze podélné atrium.
ní podlaží, ve kterém se nachází kanceláře a backstage pro herce. Ve foyer, které lemuje celou přední fasádu otočenou k přístavu, je kavárna a restaurace. Jeho skleněná fasáda byla navržena tak, že i při rozsvícení světel nedocháyelo ke zrcadlovému efektu a byl zachován průhled z interiéru do exteriéru. Ve srovnání s budovou opery nebyl tento projekt kontroverzní a jako u jednoho z mála veřejných projektů se podřilo dodržet rozpočet.
36
Opera
Přístavní lázně
Hennig Larsen
PLOT (BIG+JSD)
adresa:
August Bournonvilles Passage 2-8
adresa:
Islands Brygge
realizace:
2001-2004
realizace:
2003
plocha:
21 000 m²
plocha:
2 500 m²
prohlídky:
pro 30 návštěvníků za 2 500 DKK
návštěvníci:
600
Budova dánské opery je jednou z nejmodernějších
Lázně znamenají pro návštěvníky totéž, co pláž - chodí
a zároveň nejdražších budov tohoto typu na světě.
se sem bavit s přáteli a užít si slunce. Proto je třeba, aby
Stavba byla financována Nadací Møller (spoluzakla-
stavba umožňovala především vodní radovánky. Lázně
datel firmy Maersk). Hlavní sál má 1492 nebo 1703 míst
jsou zdarma, a proto se musí limitovat počet návštěvní-
podle velikosti orchestru, kromě hlavní scény má ještě
ků. I tak je ale jejich číslo vysoké, protože je zde dostatek
dalších 5 jevišť na zkoušení. V podzemí je také sál pro tzv.
prostoru na slunění, nejen na pobyt ve vodě. V jihozá-
černé divadlo Takkelloftet s 200 místy.
padní části jsou pod zvednutou plošinou, která slouží
Møller sám dohlížel na užití materiálů
podobně jako tribuna ukryty šatny a sauny.
a cestoval po světě, aby osobně vyzkoušel, který materiál jak stárne. Kvůli tomu také nesouhlasil s užitím celoskleněné fasády směrem k přístavu. Výsledkem je ocelový rastr vyplněný sklem. Stavba byla věnována městu. Mnozí politici ale nebyli předání nakloněni, protože si stát operu v podstatě musel koupit, protože se Møller darováním vynul dani.
37
Koncerthuset Jean Nouvel The Main Concert Hall, Studio 1, is raised ten meters
adresa:
Emil Holms Kanal 20
realizace:
2009
above street level with the upper Foyer under its „belly“,
plocha:
26 000 m²
giving the impression of a big wooden sculpture. Es-
kapacita hl. sálu:
1 800 míst
calators and elevators in the upper Foyer lead to the
prohlídky:
pouze v dánštině
different levels of the Concert Hall. As a minimum all the surfaces of the hall weigh 100
The complex, part of the TV network‘s new Headquar-
kg per square meter which insures the best possible
ters in Copenhagen, contains all facilities for Danish
reproduction of the lowest sounds. This means that
Broadcasting Corporation‘s music production.
most surfaces consist of up to six layers of plaster and
Nouvel‘s design encloses a series of volumes, housing
plywood.
a different program or function, in a 45 meter tall re-
When the Danish National Symphony Orchestra lea-
ctangular box with transparent blue „screen“ walls. The
ves the hall to other musical genres, large curtains are
building will be constantly changing depending on the
drawn out of the slots in the wave walls to optimize the
lighting conditions and the time of day; both revealing
acoustics of the hall as required.
and concealing the interior. At night the building lights up with images projected on the „screen.“
studio 2
The other studios in the building are laid out in a row below the huge concert hall, separated by glass walls.
The architecture dematerializes and becomes a ma-
The style of Studio 2 is rough, inspired by the classic film
tter of light and surface effects. The DR Concert Hall
studios of Hollywood. With seating for ‚only‘ 540 people,
consists of four „studios,“ all very different in size and de-
this studio is somewhat smaller than the concert hall,
studio 4
sign, and thus well suited to all kinds of music. The foyer is distributed over seven levels - from 2.5 meters underground to about 30 meters above ground level. From the Foyer the public can see the Concert Hall (Studio 1) „floating above the ground“ and the musicians playing in studio 2, 3, and 4. The lower Foyer, with access to three smaller halls, is located below street level. Offices and other functions are located around the halls in the northern part of the complex. The walls are of concrete, a so-called „elephant skin,“ where the concrete is cast with intermediate plastic layers, producing the special folds in the concrete. 38
studio 3
but the two stages are identical. The walls are clad with birch panels decorated with portraits of selected musicians representing a wide range of musical genres, thus emphasising that the studio will be used for all 2
sorts of music, from classical to rock. To cater
4
3
to the different requirements of the various genres, the wall panels can be rotated on rails to regulate the acoustics. Studio 3, the smallest studio of the Concert Hall, has neither a fixed staged nor permanent seating. The room looks like a black box theatre, with black walls that have alternating matte and glossy panels. The walls are
5
of lacquered wood and felt, and they contain a number of doors that can be opened
1
to regulate the sound in the room. The black
2
and white interiors are inspired by the keys on a grand piano.
6
The scarlet-coloured Studio 4 is primarily to be used for choir and chamber 2
3
4
music. Acoustics are regulated by felt-clad triangular wall panels that can be turned to achieve the desired effect. The stage is composed of podiums, which makes this studio highly flexible.
1
1
1
hlavnĂ sĂĄl
2
studio 2
3
studio 3
4
studio 4
5
restaurace
6
lounge 39
Spalovna odpadů Amager
Přímořské centrum mládeže a jachtklub
BIG
PLOT
adresa:
Vindmøllevej 6
horu. Řada pěších stezek má objekt propojit přilehlým
adresa:
Amager Strandvej 13
soutěž:
2011
parkem a sousední obytnou čtvrtí. Další zvláštnost má
soutěž:
2002
realizace:
probíhá
na starosti berlínské kreativní studio realities:united, kte-
realizace:
2004
ré navrhlo komín vypouštějící kruhové oblaky pokaždé, V Kodani vznikne udržitelný lyžařský areál. S tímto
když spalovna spálí určité množství odpadu.
Klient původně celou čtvrtinu rozpočtu vyhradil na de-
scénářem přišla dánská kancelář BIG, která společně
kontaminaci zeminy. Autoři zjistili, že místo je znečištěno
s realities:united a německými zahradními architekty
těžkými kovy, a je proto stabilizované. Rozhodli se tedy
Topotek 1 a Man Made Land zvítězila v mezinárodní
položit přes celý pozemek dřevěnou podlahu a využít
soutěži na novou úpravu odpadové skládky v Kodani.
tak finance raději na architekturu/stavební program/
Vypisovatelem soutěže byla elektrárenská společnost
výsledek než na neviditelný odpad.
Amagerforbrænding, jejíž ředitelka vyzdvihla, že by ví-
Stavba musí společně sloužit dvěma různým klientům:
tězný projekt mohl být hezkým a užitečným přínosem
jachtařskému klubu a centru mládeže. Jejich přání si
pro rozvoj města a stát se novým symbolem Kodaně. Ar-
však protiřečily: dům mládeže potřeboval venkovní
chitektonický tým nespatřuje v budově pouze izolovaný
prostor pro děti na hraní, jacht-klub vyžadoval většinu
objekt, ale vytváří překvapivou vizi pro tuto speciální a
pozemku pro uskladnění svých lodí. Stavba je výsledkem
negativně vnímanou spalovnu odpadu. Nový objekt
vyjednávání s těmito dvěma neslučitelnými požadavky.
má být přičleněn ke stávající infrastruktuře a využíván
Všudepřítomné tvrdé povrchy v interiéru jsou zamýšleny
také k volnočasovým aktivitám. Střecha elektrárny o
jako kontrast k dřevěnému exteriéru. Jsou opakem toho,
rozloze 31000 m² vzsoká 85 m má posloužit jako obyvate-
na co jsme běžně zvyklostí (dřevo uvnitř, asfalt venku).
lům a návštěvníkům Kodaně jako lyžařská oblast s různě obtížnými sjezdovkami. Projekt s názvem „Hedonistická udržitelnost“ má proměnit industriální stavbu v zelenou
40
Mořské lázně Kastrup
Sportovní centrum Prismen
White arkitekter AB
Dorte Mandrup
adresa:
Vindmøllevej 6
adresa:
Holmbladsgade 71
realizace:
2004
realizace:
2006
Nové lázně sestávají ze dvou objektů - jeden přímo
The schemes most pronounced feature
na moři, druhý na břehu s hygienickým zařízením a
is a large translucent membrane that stret-
převlékarnou pro handicapované. Hlavní objekt stou-
ches between the sports and culture centre
pá postupně až do výšky 5 metrů. Nosná konstrukce je
arena, and the four characteristic end walls
ponechána viditelná na vnějším lící objektu. Je pobita
of the neighbouring public housing scheme.
dřevem azobe s vysokou odolností. Lázně jsou přístupny všem zdarma.
The building´s structure is composed of steel and timber covered with opalescent polycarbonate panels with a low U-value. This translucent cover offers excellent daylight conditions and at night the structure appears as a glowing crystal. The building will be used for a variety of daily sport and cultural activities such as concerts and theatre performances. The dynamic landscape inside allows for various activities to take place on different levels in visual contact with each other.
41
Gymnázium Ørestad
Denní centrum Červený roh
3XN
ONV arkitekter
adresa:
Ørestads Boulevard 75
Otevřené části atrií poskytují prostor pro komunitu
adresa:
Sundholmsvej 12
realizace:
2007
a vyjadřují ambici školy směrem k interdisciplinárnímu
realizace:
2013
plocha:
12 000 m²
vzdělávání.
plocha:
1 600 m²
Gymnázium v Ørestadu je prvním gymnáziem v Dánsku založeným na nových vizích obsahu studia, předmětů, organizace a učebního systému, které představují reformu dánského vzdělávacího systému středních škol pro žáky od 16-19 roku. Hlavními tématy pro návrh se tedy stala komunikace, interakce a synergie. Prostory jsou velmi různorodé a umožňují individuální i týmovou práci. Cílem je naučit studenty zodpovídat za své vlastní učení. 4 podlaží ve tvaru bumerangu se točí okolo centrálního prostoru s kruhovým schodištěm. Každé podlaží nabízí 4 typy zón pro učení.
42
Ved Glyptoteket ĹĄkolka Vandkunsten
ModrĂĄ planeta 3XN
43
Ústředí SEB Lundgaard & Tranberg
44
Centrum rakoviny a zdraví Nord Architects
45
Bagsværdský kostel Jørn Utzon
46
Grundvigský kostel Jensen Klint
47
Bytový dům VM BIG
48
49