Schody by Ateliér MáMA

ateliérový workshop

SCHODY Ústav navrhování II FA ČVUT ZS 2015/16

ateliér Zavřel – Zdebská

ateliér Kordovský – Vrbata

ateliér Hlaváček – Schleger – Liesler

ateliér Mádr – Malošíková

ateliér Seho – Světlík

úvodní slovo

harmonogram

Workshop: Stairs (english summary)

ateliér Hlaváček

– Schleger – Liesler ateliér Kordovský – Vrbata ateliér Mádr – Malošíková ateliér Seho – Světlík ateliér Zavřel – Zdebská

recenze

organizace workshopu

31 45 59 75

úvodní slovo „Research by design“ – již dlouho přemýšlím, co toto sousloví vlastně znamená. Věčnou otázku, zda je architektura technický obor nebo umění (nebo snad obojí?), vytěsnila otázka, jak se v našem oboru dá dělat věda a výzkum. Teoretický výzkum začne u architektury, ale záhy míří k jiným oborům jako třeba k sociologii, psychologii, ke stavební fyzice či jiným stavebním podoborům… Nakonec je ale nejdůležitější fyzické stavění. K vytvoření unikátního díla může architekt využít výsledky výzkumů z celé řady jiných oborů, to jedinečné se však zrodí z nápadu, ve kterém je přítomen um, vývoj a vynález těch předchozích. A zde je možná klíč k odpovědi, co znamená to dnes tak módní heslo „research by design“. Je to hledání, jak spojit do hmotné podoby nové materiály, nové postupy, nové nazírání věcí a dějů, a vytvořit novou atmosféru, která povznáší a inspiruje. A tento proces jsme chtěli vyzkoušet s našimi studenty. Udělat rukama to, co se zrodilo v jejich hlavě, podle dalšího frekventovaného hesla „learning by doing“. Každý z ateliérů našeho ústavu – ateliér Hlaváček – Schleger – Liesler, ateliér Kordovský – Vrbata, ateliér Mádr – Malošíková, ateliér Seho – Světlík a ateliér Zavřel – Zdebská – měl šanci zrealizovat svůj vybraný návrh bytového schodiště podle jednotného zadání. Cílem tohoto experimentu nebyla jen architektonická soutěž o nejlepší návrh, ale i společná práce na detailech, dílenské dokumentaci, přípravě realizace, stavbě i zabezpečení jejího hladkého průběhu, prezentace a obhájení vlastního návrhu i celého projektu. Inspirací nám byl mimo jiné podobný projekt, probíhající již několik let na ETH Zürich pod vedením profesora Toma Emersona a návštěva RPBW v Janově, která byla součástí naší školní exkurze, kde na nádvoří kanceláře Renza Piana stojí „mock-ups“ – vzorky částí jeho staveb v měřítku 1:1. Odvahu posilovalo i vědomí úspěchu našeho Airhousu na březích Pacifiku v USA. Každý ateliér, resp. každý student, měl navrhnout schodiště ze dvou velkoformátových biodesek (6000 x 2500 mm) a k tomu měl ještě k dispozici překližkovou desku standardního formátu, spojovací materiál a menší finanční obnos k individuálním doplňkům. Velkoformátová dřevěná deska byla zvolena pro své velké možnosti a nestandardní vlastnosti. Pro zpracování zvoleného materiálu byl zajištěn nejmodernější způsob zpracování na cnc fréze. A zdánlivá drobnost – dvouzávitový vrut, který zcela pevně přitáhne dvě desky k sobě, že mohou být spojeny na střih, nás přímo nadchla. Během našeho projektu tak byla možnost se seznámit detailně jak se současnými technologiemi, tak možnostmi využití dřeva „nové generace“. Pět zrealizovaných schodišť už může být dostatečným dokladem toho, jak se nám to povedlo. Co mohou posoudit jen zúčastnění, je pevnost stmelení kolektivu studentů jednotlivých ateliérových týmů i týmu pedagogů našeho ústavu. Entuziasmus, který naplnil nádvoří školy, a získané zkušenosti z úspěchů i zklamání nás doufám dovede k dalšímu pokračování našeho kurzu „jak se vyhnout zakopnutí o vlastní nohy“. Všem, kteří byli s námi, děkuji.

V Praze 1. 11. 2015

Hana Seho

harmonogram

29. 9.

představení workshopu studentům při společné prezentaci Ústavu navrhování II

1. 10. – 11. 10.

návrhy schodišť v ateliérech

výkresová dokumentace a modely (1:20),

detaily, axonometrie, předběžný nářezový plán

1. 10.

přednáška schody (Šárka Malošíková, Jan Světlík)

12. 10.

přednáška o spojovacích prvcích – Ing. Jaroslav Štok – SFS intec s.r.o.

12. 10.

výběr nejlepšího schodiště v každém z pěti ateliérů

12. 10. a 14. 10.

konzultace statiky s Ing. Tomášem Bryčkou

16. 10.

výkresová dokumentace vítězného návrhu (1:10) + detaily (1:1)

výpis materiálu, nářezový plán – spotřeba, prořez, postup montáže

21. 10.

nářezové plány

22. 10.

školení o bezpečnosti práce

21. 10. – 27. 10.

výroba dílů na cnc fréze

26. 10.

instalace kontejneru na nádvoří školy

29. 10. – 31. 10.

dovoz nařezaných dílů na nádvoří školy

29. 10. – 2. 11.

montáž schodů na nádvoří školy

2. 11.

vernisáž

2. 11. – 13. 11.

VÝSTAVA 5 SCHODIŠŤ před Fakultou architektury

Workshop: Stairs english summary

The goal of this experimental workshop was to offer students of the five design studios of the Department of Architectural Design II at the Faculty of Architecture at CTU in Prague more than is demanded by the official studio course programme – the possibility to test their designs on 1:1 scale including all practical aspects. Inspiration was, among other things, drawn from similar workshops that are being regularly held by Professor Tom Emerson at ETH Zurich, but also from an organised visit to the Renzo Piano Building Workshop in Genoa, where the office courtyards are used to test and display full-scale mockups of various building elements and details. The assignment hence was to design a staircase 2.8 m high respecting the Czech regulations that apply to residential stairs design. Every studio was provided with the same material and financial support: ▪ 2 pcs of spruce cross-laminated timber boards, 2500 x 6000 mm, 40 mm thick ▪ 1 pc of pine plywood board, 1250 x 2500 mm, 10 mm thick (the boards were cut by CNC machines) ▪ screws and other accessories, tools, scaffolding etc. ▪ 1000 CZK per team for additional building material required by the design During first week every student elaborated his or her own stair design, including a 1:20 physical model. Every studio then set up a jury and chose one design in accordance with the studio’s philosophy. This was then followed by teamwork with the aim to create a 1:10 or 1:5 physical model, detailed drawings, and to prepare the production and assembly of the studio´s staircase.The assembly itself took place in the courtyard of the Faculty of Architecture building. A shipping container was used as an central supporting its roof thus becoming an observation post and resting deck. An exhibition of preliminary physical models was set up inside the container. The finished object became a popular meeting point for both students and passers-by and an excellent manifestation of the creativity of the students of the five studios: Hlaváček – Schleger – Liesler, Kordovský – Vrbata, Mádr – Malošíková, Seho – Světlík, and Zavřel – Zdebská. The workshop initiated on October 1, 2015 and culminated by an official inauguration in presence of the Dean of the Faculty of Architecture and the Rector of the Czech Technical University on November 2. The subsequent exhibition was held until November 18, 2015.

ateliér

Hlaváček – Schleger – Liesler

Schleger

Hlaváček Filozoﬁe ateliéru Hlaváček – Schleger – Liesler spočívá v zásadách trvale udržitelného rozvoje architektury jako celospolečenského fenoménu zdraví a krásy. Důraz je kladen na navrhování pro časový horizont nejméně pro rok 2060 a na použití všech aspektů ekologického stavění v souladu s postupným zvyšováním kvality života. Výsledkem jsou elegantní a střídmé návrhy, fungující na ekologických energetických principech s využitím energie Slunce a aplikující obnovitelné a recyklovatelné materiály.

Liesler

Viktor Šmidberger (stavbyvedoucí) Maria Sklenáriková (zástupce stavbyvedoucího) Barbora Blahová Šárka Budíková Dominik Burda Barbora Cahová Dominika Dašková Anna Dománková Tomáš Durdis Adéla Chmelová Tereza Chvojková Michaela Jandeková Martin Král Eliška Kubišová Šárka Linhartová Michala Prouzová Václav Přibyl Pavel Struhař Sarah Tošnerová

stavba

Aneta Bartáková Matúš Ficko Denisa Hrušková Debora Štysová Jan Vagaday

foto&video výstava

Jana Fišarová (vedoucí) Tereza Chvojková Adéla Chmelová Vojtěch Klapač

brožura

Nikola Macháčová (vedoucí) Marcela Bumerlová Sandra Gulázsiová Jiří Jeřábek Jan Lebl

příběh našich schodů

Striktně omezeni materiálem a rozpočtem, avšak s nespoutanou fantazií, jsme se pustili do návrhu schodů. Kontext zadání schodiště, které bude stát pouze několik dní před školou, sváděl nad úlohou přemýšlet jako nad sochařským dílem, u něhož je nejdůležitější ukázat kreativitu a ohromit kolemjdoucí. Když jsme si ale položili otázku “k čemu schodiště slouží?”, došli jsme k závěru, že naše schody by měly být obyčejné v tom nejlepším slova smyslu. Hlavním úkolem schodiště je přece přivést jeho uživatele k určitému cíli, ať už to jsou dveře chrámu, nebo naší vlastní ložnice. Proto jsme se rozhodli využít podmínek, ve kterých se bude schodiště nacházet, a navrhli na kontejner malé posezení. Kolemjdoucí si tak může na kontejneru chvilku odpočinout, kochat se díly milých kolegů Aleny Šrámkové a Romana Brychty, nebo si prohlédnout brožuru, která vypráví příběh stavby našich schodů. Jednoduchost a minimalistický přístup jsou prostředky, které jsme použili k vytvoření krásného a funkčního díla. Schodiště odhaluje svůj konstrukční princip a podstatu již při prvním setkání, nenucená každodennost návrhu je podtržena detailem stínové spáry. Ta podporuje estetický dojem z celé konstrukce a slouží k eliminaci nepřesností při výrobě a častého problému dřevěných schodišť - vrzání. Věříme, že Vám bude tiše sloužit a hlavně, že ho budete užívat s láskou.

Šárka Budíková – Václav Přibyl – Mária Sklenáriková – Viktor Šmidberger, autoři návrhu

Hlaváček – Schleger – Liesler

Hlavně S Láskou

ateliér

Hlaváček – Schleger – Liesler

workshop

ateliér

Xxxxxxxxx

nejdřív jsme se vybavili...

potom jsme měřili...

vrtali...

hoblovali...

a řezali...

ateliér

Hlaváček – Schleger – Liesler

Ä?asto debatovali...

a kontrolovali...

ateliér

Hlaváček – Schleger – Liesler

a za všech okolností jsme se dobře bavili!

ateliér

Hlaváček – Schleger – Liesler

použitý materiál

borová překližka tl.10mm 6000x2500 mm

guma tl. 5mm 1m2 + hřebíky na kotvení

184 vrutů RAPI-TEC SK 6x80/50

2 smrkové biodesky tl.42mm 6000x2500 mm

ateliér

Hlaváček – Schleger – Liesler

+3,750

výkresová dokumentace

+2,850

GSEducationalVersion

±0,000

+3,750

+2,850

±0,000

ateliér

Hlaváček – Schleger – Liesler

další návrhy

Marcela Bumerlová Sandra Gulázsiová Denisa Hrušková Šárka Linhartová Sarah Tošnerová Jan Vagaday

Martin Král

Dominik Burda

Aneta Bartáková

Barbora Cahová Dominika Dašková

Matúš Ficko

Adéla Chmelová

Michaela Jandeková Vojtěch Klapač Eliška Kubišová Michala Prouzová

Barbora Blahová Anna Dománková Jana Fišarová Tereza Chvojková Jan Lebl Nikola Macháčová Pavel Struhař Debora Štysová

ateliér

Hlaváček – Schleger – Liesler

Kordovský Xxxxxxxxxxx – Vrbata

ateliér ateliér

Dušan Bartoš Tomáš Hucek Veronika Hušková Lukáš Rehberger Štěpán Růžek Petra Remsová Daniel Sýkora Mária Tomková Václav Ulč Zuzana Ungerová Jitka Vozandychová Anna Vršková Anna Zikmundová Tomáš Krč Vojtěch Vyskočil Alena Plášková

Ondřej Novák Monika Přijalová David Česal Martin Fornůsek Vojtěch Janda Veronika Landová Filip Meinelt Gabriela Metalová Ladislav Vejsada Karolína Volencová Petr Vošmik Gabriela Zámborská Ondřej Černý Petr Čmolík Pavel Svoboda Aleš Kouřim

Viktor Šmídberger Eliška Vrbková Vladimír Kladiva Lucie Paldusová Barbora Medová Jakub Med Hana Sýkorová Martin Šimek Simon Jemec Barbara Koren Diego Gonzales Claudio Morales Eduardo Juan Yilmaz Tugce Nalibani Jeta Kindrat Stenakh

Navrhované varianty

ateliér

Kordovský – Vrbata

34 5

ateliér

Kordovský – Vrbata

Ladislav Vejsada

Pohled

ateliér

Kordovský – Vrbata

Půdorys

Řez

ateliér

Kordovský – Vrbata

Nářezový plán

Detaily

ateliér

Kordovský – Vrbata

Realizace

Mádr – Malošíková Xxxxxxxxxxx

ateliér ateliér

Kdo jsme?

režie:

“Tým, který má červená trička. A stejně ho skoro nepostřehnete, protože blesk je jeho pomalejší brácha. Tým, kde všichni spolupracují. Můžeš se zapojit i ve dvanácti letech a nudit se už nebudeš nikdy. Tým, který ze školy vyhazuje noční hlídač. Tým, který rád vaří. Někdy i dvakrát denně. Tým, který má dobrý jméno – prostě MáMA.”

Josef Mádr Šárka Malošíková

Ateliér MáMA se pod vedením Josefa Mádra a Šárky MAlošíkové snaží o tvorbu progresivních, zároveň smysluplných a ekonomických projektů. V tomto semestru pracujeme kromě schodů s prostory v Mnichově Hradišti.

v hlavních rolích: Iveta Bernatová šéfdesignerka

Tomáš Bursík kutilmaster Sebastian Mádr všudevlezvšudybud

dále hráli: Co tvoříme? Nechtěli jsme z desek dělat malá dřívka, pracovali jsme s plochou. Zábradlí a schodnice jsou opticky rozděleny. Každý stupeň je z jedné strany připojen ke schodnici a z druhé strany k zábradlí, což vytváří dojem levitace.

Jak pracujeme? Po spravedlivém hlasování celého ateliéru jsme vybrali návrh Ivety. Tím se nám role architektky a šéfdesignerky určila. Dále bylo nezbytné zvolit stavbyvedoucího, který by byl schopný zkoordinovat práci na staveništi. Naší jedinou volbou byl Tomáš, a tak se stal pravou rukou autorky. Následně jsme zvolili čtyři „parťáky“ – Marka, Viktora, Bětku a Valentýnu – a ti sestavili své realizační týmy. Ty se postupně střídaly při vyvrtávání děr, broušení hran a zavrtávání šroubů, a tak si každý mohl vyzkoušet realizaci v praxi. Workshop SCHODY zafungoval jako výborná teambuildingová akce.

Adam Brich Kateřina Čalounová Věra Fišerová Pavel Fuchs Adéla Grůšová Adéla Hajšmanová Valerie Heyworth Jan Chaloupek Aneta Nápravníková Eliška Reichmannová Marek Spálenka Eva Svobodová Adam Škarka Alžběta Šmejkalová Lucie Špetová Kristýna Trpkošová Viktor Uher Valentýna Vaclíková Oliver Župa kamera:

Kdo míří vysoko, volí schody od MáMY.

Štěpán Tomš Monika Čurdová

19. září 2015

5. říjen 2015

8. říjen 2015

12. říjen 2015

12:00 Vyhlášení soutěže

15:00 První konzultace a představení návrhů

15:00 Druhá konzultace

17:00 Zvolení finálního návrhu

14. říjen 2015

19. říjen 2015

22. říjen 2015

26. říjen 2015

16:00 Konzultace se statikem

18:00 Odeslání nářezového plánu

14:00 Školení BOZP

9:00 Řezání na CNC ateliér

Mádr – Malošíková

29. říjen 2015

14:00 Oficiální zahájení workshopu

14:28 Fasování uniformy

15:11 Stále netrpělivě čekáme na příjezd materiálu

15:52 Příjezd materiálu a vykládání

15 x 250 x

29. říjen 2015

15:59 Fasování nářadí a spojovacích prvků

16:05 Broušení hran jednotlivých dílů

16:45 Západ slunce

17:36 Zabrání celého kontejneru materiálem ateliér

Mádr – Malošíková

30. říjen 2015

7:58 Sraz

8:01 Začátek práce

8:17 Předvrtávání děr

8:46 Zavrutování první příložky

30. říjen 2015

8:51 Polití spodní desky kafem

8:52 Setření skvrny od kafe

9:14 Přivrtávání dalších příložek

10:21 Přenesení zábradlí ateliér

Mádr – Malošíková

30. říjen 2015

10:22 Málem náraz zábradlím do betonového sloupu

11:00 Upevnění obou desek sponami

11:08 Propojení schodnice s deskou zábradlí

11:14 Zvedání první bočnice

30. říjen 2015

11:27 Přenesení bočnice ke kontejneru

11:35 Zvedání druhé bočnice

11:42 Přimontování prvního stupně

12:57 Poslední stupeň a poslední vrut ateliér

Mádr – Malošíková

30. říjen 2015

13:15 Oběd – polévka Minestrone

13:46 Doladění posledních nedodělků

14:01 HOTOVO!

14:03 Úklid odřezků a nářadí

30. říjen 2015

14:18 Zátěžová zkouška

15:40 Přípitek

16:02 Práce na brožuře

17:06 Večeře – Segedínský guláš ateliér

Mádr – Malošíková

[prostor pro velkoformátovou fotografii] na spad bez číslování stránky

ateliér

Seho – Světlík

Představení ateliéru

Anna Bredová Klára Březnová Nikola Čermáková Eliška Ďásková Mona El Hamoui Barbora Hönlová Diana Imrichová Zuzana Jedličková Monika Jůzová Ladislac Kaduk Michal Kápl Lukáš Kopp Alžběta Majnušová Marta Malenka The Anh Nguyen Ondřej Nosek Lucie Paletová Kristýna Plischková Mária Posypanková Vojtěch Rudorfer Huyen Thu Tran Marek Trokan Martina Váňová Dagmar Wanglerová Petra Zajíčková

Naše realizace byla velkou výzvou v mnoha ohledech. Autor se rozhodl odpovědět na otázku skloubení zakřivenosti točitého schodiště s ortogonalitou deskových prvků. Hlavní nosnou konstrukcí je prostý spirálový nosník, který má zároveň funkci zábradlí. Je tvořen jednotlivými deskovými segmenty, které jsou do sebe pod určitým úhlem zaklesnuty, což vytváří výsledný polygonální tvar, jenž může připomínat krunýř pásovce. Funkci vřetena nahrazují samotné stupně tak, že se o sebe principem ,,schod o schod” vzájemně opírají. Výsledkem je tedy vřetenové schodiště bez vřetena.

První tři vybraná schodiště

Monika Jůzová

Ondřej Nosek

Eliška Ďásková

ateliér

Seho – Světlík

Půdorys

Pohled

Pohledy

ateliér

Seho – Světlík

Nářezový plán

Jednotlivé dílce

Zábradlí

Stupnice

Podstupnice

ateliér

Seho – Světlík

Postup montáže

ateliér

Seho – Světlík

Perspektivy

ateliér

Seho – Světlík

ateliér

Seho – Světlík

[prostor pro velkoformátovou fotograﬁi] na spad bez číslování stránky

ateliér

Zavřel – Zdebská

foto LubomĂr Kotek

Zdeněk Zavřel Markéta Zdebská Matúš Berák 01 Michal Bílek 02 Jakub Brejša 03 Jakub Daniel 04 Jiří Foller 05 Maroš Galáž 06 Stefan Knecht 07 Kristýna Lennerová 08 Anton Lukáč 09 Laura Molínová 10 Thu Huong Phamová 11 Tomáš Rudý 12 Daniela Salvová 13 Petr Slavíček 14 Martin Smola 15 Pavlína Šilhánková 16 Dagmar Tománková 17 Kristýna Tomanová 18 Marek Ulč 19 Nikola Žuchová 20

ateliér

Zavřel – Zdebská

ateliér

Zavřel – Zdebská02 79

ateliér

Zavřel – Zdebská

4665 4665 173 173

4492 4492 450 450

560 560

122 122

980 980

173 173

Detail A Detail A 141 183 141 183

4167 4167

141 141

4350 4350 4492 4492

3 3 1616 3 3 6 6 1515 6 6 1010 1515 3 3

2828

4040

2727

4040

2222

4040

půdorys

detail A

vítězné schody – autor: Jakub Daniel

126°

21 54°

Detail B

126°

pohled

detail B

“Chtěl jsem co nejlépe pracovat s deskovým materiálem a přitom ho zbavit bednovitosti a těžkopádnosti. Dalším krokem pak byl návrh samotného schodu, po kterém by chůze měla být co nejpohodlnější. Tyto aspekty mě dovedly k myšlence plošné proﬁlace jednotlivých schodnic a jejich následnému spojení závitovými tyčemi.”

ateliér

Zavřel – Zdebská

axonometrie/princip konstrukce 84

1170

1065

+2,800

16 15 14

Detail C

13 12 11 10

8 7 6

/28

5 17

2800

5 4 3 2 1 +0,000

řezopohled ateliér

Zavřel – Zdebská

277

hranol 80x100mm

+2,800

165

závitová tyč M16

matice distanční M20 podložka M18 82

WT-S/T 6,5 x 65 mm

50 2

ocelový plech tl. 3mm 50

kontejner

detaily kotvení

hranol 80x100mm 50

matice distanční M20

ocelový plech tl. 3mm

204

ocelový plech tl. 3mm

204

hranol 80x100mm

110

408

ateliér

Zavřel – Zdebská

nářezový plán – smrkové biodesky tl. 40 mm o rozměru 6 x 2,5 m

2 23

1170

1065

110

10 110

spojovací materiál

distanční matice M20

120

utahovací matice M16

kloboučková matice M16

podložka M18

288

závěs

204 10

10 204

2800

D Detail D

šroub M8x60

šroub M8x80

šroub M5x70

závitové tyče M16 2m Cena celkem

8 3740 Kč

ateliér

Zavřel – Zdebská

ateliér

Zavřel – Zdebská

ateliér

Zavřel – Zdebská

recenze

Ateliérový workshop SCHODY je povedeným příkladem týmové práce, která je dnes v praxi architekta, troufám si tvrdit, nezbytná. Termín „tým“ tu navíc můžeme vnímat hned v několika rovinách. Na samotném projektu se podílelo všech 5 ateliérů Ústavu navrhování II. Následně probíhala jistě náročná koordinace v samotných ateliérech, kdy se na projektování a samotné realizaci podílely desítky lidí. To vše by pak bylo i tak málo bez pomoci přizvaných odborníků a mecenášů celé akce. Workshop mi připomněl moje studia na BME, kdy jsme podobně jako pedagogové a studenti na FA ČVUT, navrhovali během semestru drobné stavby, z nichž jsme tu „vítěznou“ o prázdninovém workshopu stavěli. Vnímal jsem však jeden podstatný rozdíl. V našem případě přicházela vlastní iniciativa od nás – studentů. U workshopu „SCHODY“ se však jednalo o impuls a organizaci ze strany pedagogů, kteří navíc o zájem studentů museli z počátku doslova bojovat. Po několikadenní výstavě schody z předprostoru fakulty zmizí a zůstane po nich jen tento obrazový dokument, který velmi důstojně dokumentuje usilovnou práci. Bohatý obrazový materiál výborně archivuje nejen samotný výsledek, ale hlavně celý proces vzniku. Na první pohled rozmanité návrhy schodišť tvoří harmonický celek. Ne jinak je tomu i u této graficky krásně provedené brožury. Přál bych všem zúčastněným, aby tento workshop nebyl posledním, aby se z toho stal zvyk, jehož iniciativu převezmou studenti.

Ján Stempel profesor, vedoucí Ústavu navrhování I na FA ČVUT a praktikující architekt

Tak to tu ještě nebylo. Všímám si následujícího: ▪ šokující časový plán: ▪ individuální návrhy za 12 dní ▪ výběr nejlepšího za jeden den ▪ přesné plány za 10 dní ▪ výroba za 12 dní ▪ montáž všech schodišť za 3 dny ▪ celková doba 31 dní ▪ dřevo nové generace ▪ dokonale fungující dílny s cnc frézou a podporou fachmanů ▪ koordinace cca 100 studentů, produkčních a truhlářů ▪ úsměvy na tvářích týmů po měsíci stresu Každý výrobek včetně použitého materiálu je precizní. Idea kontejneru jako nosné konstrukce a zároveň chráněné výstavní prostory je precizní. Výstava v externím předprostoru fakulty, vůbec způsob použití místa, produkce brožury a PR obecně je precizní. Teď věřím, že z fakulty budou vycházet budoucí mistři se stejnou vášní pro detail a materiál jako pro návrhy celých čtvrtí. Toto je pokus o pár pokorných poznámek. Jsem si jist, že vystavené práce vlastně žádné komentáře nepotřebují.

Jaroslav Šafer profesor a významný architekt

Nechat studenty architektury na zahájení prací v ateliérech něco navrženého také skutečně vyrobit byl výborný nápad. Jen asi pedagogové hned neodhadli, co za obrovské organizační úsilí to od nich bude vyžadovat, aby studenti měli hezky všechno ke své tvorbě předem připraveno. Ale materiály, nářadím, technologiemi i výrobou také přispěly firmy z oboru, takže se vše za rozumný peníz nakonec podařilo. Ukázalo se pak, že opravdu není nad to zkusit si svou fantazii opracovat vlastníma rukama. Zajímavý byl již rozjezd, kdy každý zkusil vymyslet nějaké schodiště. Je to ostatně doloženo u jednotlivých ateliérů. První práce studentů odpovídaly většinou úrovni výtvarného kroužku páté třídy základní školy. Jen obtížně se dolovaly myšlenky, vhodné pro rozpracování k realizaci. Nakonec ale každý ateliér něco k výrobě vhodného vybral. Narazilo se přitom na omezení vzdělávacího systému vůbec. Pro řadu studentů je škola jakýmsi prodloužením mládí, poslední příležitostí pro nezávazné hry. Neuvědomují si, že experimentovat si mohou do sytosti po skončení školy, až si na to vydělají, a že ve škole mají především pracovat na prohloubení své vzdělanosti. Snad by bylo proto vhodné uchazečům ještě před přijetím naznačit, že uměním vždy byla zkušenost spojená se znalostmi. Zatím jsou ale již od základní školy vedeni hlavně k sebedůvěře a umění komunikovat. Povzbuzeni přihlouplými architektonickými časopisy mají obvykle pocit, že tím skutečným architektonickým dílem je udělat něco jinak, než se to dělá normálně. Nechápou přitom, že svévolné porušování ustálených kulturních vzorců je jen důkaz tvůrčí nemohoucnosti. Že architektura je především služba uživateli, a ne pubertální srandičky. Že design v té povrchní marketingové formě, která se pitvoří po takzvaném současném výtvarném umění, je pouze stylistický nástroj konzumu. Nicméně, naštěstí nutnost udělat schody, po kterých se dá chodit, nakonec brutálně vyřadila různé rádobyvýtvarné kreace, i když snahu naivně exhibovat na úkor funkčních požadavků se přece jen zcela nepodařilo vymýtit, jak je vidno z výsledků. Ateliér Mádr s červenými tričky asi neměl tříštit pozornost mezi reklamu a konstruování. Dojem levitace z rozdílného připojování stupňů, který autoři deklarují, nevzniká ani náhodou, schodiště je přece k vidění vždy buď jen z jedné nebo z druhé strany. Spíše to působí těžkopádným dojmem dodatečného zpevňování a konstrukčního zmatku. Asi první, co technika napadne, je otázka, jak se leze do té boudy. Chodit se po tom ale dá a i zábradlí je dostatečně tuhé. První ze dvou točitých schodišť, z ateliéru Seho, je snaživým pokusem udělat z placičky kuličku. Ukázalo se ale, že je to značně náročné výrobně i montážně. Výsledek se při chůzi dosti chvěje,

a stupně mající v nejužším místě nulovou šířku také jistoty nepřidají. Velké měřítko zábradlových dílců v tomto směru svou mohutností trochu mate, ale soudě podle reakcí odborné veřejnosti je prý zvnějšku velmi zajímavé vizuálně. Druhé z točitých schodišť z ateliéru Kordovský přináší poučení, jak může být zdánlivě jednoduchý princip konzoly nakonec složitý a jak nutnost dotlačit nastřelený prvotní nápad v časové tísni k realizaci vede k dalším a dalším složitostem. Spousta spojovacího materiálu, pracné truhlářské detaily a nakonec improvizované nevyhovující zábradlí v odlišné technologii. Příště se asi vyplatí více přihlédnout také k tomu, že dřevo a kov jsou materiály odlišné fyzikálně i chemicky a nelze je jen tak kombinovat. Ale schodiště je dostatečně tuhé a stupně vyhovují pro chůzi v celé své šířce. Jednoramenné schodiště z ateliéru Zavřel důsledně využívá technologických možností velkoformátové desky a průmyslového řezání. Spojovacích prvků je minimum, schodiště je velmi únosné a pohodlné pro chůzi i údržbu. Jen se zpočátku pozapomnělo na statické řešení konzolového vyložení zábradlí, a tak, i když má jako jediné ze všech nahoře příjemné madlo, tuhost zábradlí je nevyhovující. Dodatečně to na této realizaci prakticky vylepšit nelze, ale do budoucna je koncepční řešení tohoto problému jednoduché a možné i v duchu takto zvolené technologie. Jednoramenné schodiště ateliéru Hlaváček sice technologicky i konstrukčně asi nejlépe odpovídalo použitým deskovým a spojovacím materiálům, ale závěrečná prezentace studentů doplatila na současný vzdělávací systém, který pomíjí reflektování kulturního, místního a časového kontextu a vysílá na univerzity mládež bez jakéhokoliv vzdělanostního základu. Vzhledem k času, který byl na celou akci vymezen, a také vzhledem ke stupni profesní připravenosti realizačních týmů, je však akci Schody v souhrnu výsledků možno považovat za velký úspěch. Byla to ukázka skutečné pedagogické práce: teoretická příprava, ověření vlastních schopností navrhování, realizace funkčního prototypu, vyhodnocení, prezentace. To vše v dělné atmosféře a s nasazením. Je to naznačení cesty, která může vést studenty architektury k profesní poctivosti a k respektování skutečných požadavků dobrého stavění. Budoucí architekti se k realizaci postavili s nadšením a výsledkem je výjimečné dílo. FA ČVUT se tímto počinem opět dostává do čela našich škol architektury. Jen je škoda, že zajímavé konstrukce budou vzápětí demontovány.

Josef Šanda přednášející pozemního stavitelství na UMPRUM a externí konzultant na FA ČVUT

organizace workshopu záštita | Zdeněk Zavřel vedoucí projektu | Hana Seho specifikace spojovacího materiálu | Ladislav Vrbata specifikace dřevěného materiálu | Josef Mádr, Markéta Zdebská zajištění kontejneru | Petr Kordovský zajištění dřevěného materiálu | Markéta Zdebská komunikace s dodavateli | Hana Seho, Markéta Zdebská statika | Tomáš Bryčka nářadí | Tomáš Durdis, Dalibor Hlaváček koordinace a příprava podkladů pro pochozí konstrukci kontejneru | Dalibor Hlaváček, Václav Přibyl výroba pochozí konstrukce kontejneru | Šárka Budíková, Dalibor Hlaváček, Martin Král, Josef Mádr, Václav Přibyl, Pavel Struhař, Štěpán Tomš, Zdeněk Zavřel, Markéta Zdebská koncepce výstavy | Jan Světlík koncepce brožury | Šárka Malošíková plakáty a grafický vizuál| Martin Král oficiální video a fotodokumentace ČVUT | VIC, Lubomír Kotek fotodokumentuce | Martin Čeněk, Štěpán Tomš PR a propagace | Kateřina Rottová, Martin Král

Poděkování:

Dodavatelé a partneři:

Jana Tóthová, Jaroslav Liška a jeho tým

biodesky | NOVATOP s.r.o. dřevěné trámy a OSB desky | JAF HOLZ spol. s r. o.

Podpořeno:

spojovací materiál | SFS intec s.r.o., HPM TEC, s.r.o.

SGS 2015

výroba dílů | Tesařství Biskup s.r.o.

RPMT 2015

kontejner | Metrostav a.s.

Schody Publikace k ateliérovému workshopu Ústav navrhováni II, FA ČVUT, ZS 2015/16

vydal | Ústav navrhování II, Fakulta Architektury ČVUT v Praze Thákurova 9, Praha 6 – Dejvice, 166 34, www.fa.cvut.cz

vydání první, prosinec 2015 náklad 150 ks

ISBN 978-80-01-05864-0