Je to takřka neuvěřitelné, ale kongres Pharma Profit se do Olomouce vrátil po dlouhých třech letech. Zřejmě málokdo 8. října 2019, kdy se tam konal napo sledy, tušil, že nějaký zpropadený koronavirus obrátí náš život naruby, takže setkávat se ve větším počtu na jednom místě bude věc zhola nemožná. O to větší radost panovala, když bylo jasné, že po dlouhé pauze můžeme v Olomouci další kongres, v pořadí již patnáctý, uspořádat. Tuto radost ovšem kalil fakt, že jsme ho připravovali v době, kterou lze označit všelijak, jen ne jako jednoduchou. Protože není pochyb o tom, že nastaly eko nomicky špatné časy, a protože je vždy lepší být takříkajíc v obraze než tápat v nejistotách, točil se kongres z velké části právě kolem ekonomiky a její krize. Nebylo by správné si nalhávat, že poslouchat ekonomické prognózy pro blízkou budoucnost bylo něco radostného. Nebylo. Přesto si ale troufám tvrdit, že před nášky na kongresu nabídly i nemalou dávku optimismu. Ukázalo se, že v lékár nách totiž stále existují rezervy, které když se využijí, přinesou ekonomickou prosperitu, a to i v dobách krize. Právě zjištění, že existuje cesta, která vede ke zlepšení a úspěchu, je nepochybně povzbuzením pro celý lékárenský trh.
Jana Hozáková, group manager jana.hozakova@atoz.cz
Hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda v úvodu své přednášky zmínil, že ne lakuje věci na růžovo a neuchází se o přízeň voličů. Tvrdí, že je lépe znát skutečnost, i když není optimistická. Česká, evropská a světová ekonomika pro chází největší krizí minimálně od roku 1989. V této době se potkávají nepříznivé ten dence, a to jak v oblasti geopolitické (válka na Ukrajině, stále napjatější vztahy USA a Číny ohledně Tchaj-wanu), tak v oblasti ekonomické i sociální. Zatím žádná vláda od roku 1989 nečelila tak náročným pod mínkám.
Pro Českou republiku letos nebude vý znamným problémem hrubý národní pro dukt (HDP), očekává se růst kolem 2,4 % HDP, což je ve srovnání s pandemickým rokem 2020, kdy se HDP propadl o 5,5 %, příznivé. Nejvíce trápí domácnosti i prů mysl růst cen s inflací kolem 16,5 %, jak praví prognóza České národní banky (ČNB), možná se celoroční průměr vyšplhá k 17 %. Lze očekávat, že příští rok bude ve znamení ztráty výkonnosti ekonomiky. S nárůstem cen vstupů se snižují výrob cům zisky a omezují možnosti investic i vy tváření pracovních míst. Naopak roste tlak na propouštění, což se v roce 2023 může projevit růstem nezaměstnanosti. Na tuto skutečnost není ČR zvyklá, protože měla nejnižší nezaměstnanost z rozvinutých prů myslových zemí po velmi dlouhé období.
Předstihla v zaměstnanosti dokonce Japonsko.
„V pandemii jsme dokázali problémy odsu nout. Část lidí si vytvořila rezervy, protože nebylo za co utrácet. Prosperitu jsme si ne vytvořili prací jako dříve, ale hodnoty jsme nahradili dluhem ve výši stovek miliard. Tra jektorie vývoje dluhu může směřovat k dlu hové spirále. Zmenšovat dluh však nelze kvůli válečné krizi,“ uvedl mimo jiné Lukáš Kovanda.
Drahotu a inflaci lze chápat jako splácení dluhů vytvořených v pandemii, kdy výrazně klesla výkonnost ekonomiky, ale nenarostla nezaměstnanost. Dynamika dluhu bohužel získala setrvačnost. Investice do podpory ekonomiky nebyly následovány zvýšením produkce, což vytvořilo inflační prostředí. Vysoké ceny jsou příčinou stagnace trhu, což se nyní projevuje na realitním trhu, kde již začíná docházet k poklesu cen a pravdě podobně zlevní i hypotéky, a to v horizontu dvou let.
Centrální banky reagují zvýšením úrokových sazeb. ČNB nechává úrokovou sazbu kolem 7 %. S inflací se vyrovnává bojem za silnou korunu stahováním měny z trhu a nákupem eura. Od druhé poloviny 2023 by mohla ČNB začít se snižováním úrokových sazeb, aby podpořila ekonomiku. Náznaky lze vidět již v posledních měsících v mírném zlevňo vání hypoték. Propouštění zaměstnanců je další protiinflační tlak. Zaměstnavatelé ne budou zvyšovat platy, což může působit také protiinflačně. S tím budou klesat i tržní úro kové sazby.
Destrukce poptávky po pracovní síle jistě in flaci také sníží, ale za cenu likvidace pod niků. Drahota snižuje kupní sílu, snižuje
poptávku po zboží. To je charakteristika doby, která nás nyní čeká. Důsledkem a vý hledem na příštích 12 měsíců je pak spotře bitelská nedůvěra a sociální nejistota. Nízká poptávka zastaví růst cen, a tím se zmírní in flace. Otázkou je, jak se celá společnost vy rovná s trvale zvýšenými cenami, především cenami energií. Hrozí ztráta výkonnosti eko nomiky a propad jejího růstu až do zápor ných čísel. Energeticky náročné oblasti výroby již hlásí redukci produkce či úplné za stavení výroby. „Doufejme, že koncern Volkswagen nepřesune výrobu ze střední a východní Evropy kvůli drahým energiím, což by mělo fatální důsledky také pro roz sáhlý subdodavatelský řetězec,“ podotkl. Je nutné najít náhradu za dodávky plynu z Ruska na celoevropské úrovni, protože elektrická energie se v Evropě z podstatné části vyrábí z plynu. Nasmlouvané dodávky zkapalněného plynu nepokryjí celou potřebu průmyslu i domácností, a navíc poroste i jeho cena. Vysoké ceny pak dopadají na celoevropský průmysl, který tím ztrácí konkurenceschopnost, což nahrává průmy slu americkému i asijskému.
Budoucnost do jisté míry ovlivní možné ukončení války na Ukrajině, rychlé ukončení však není příliš pravděpodobné.
„V příštích letech budeme muset překonat mnoho nesnází a následující roky nám mohou přinést mnohá překvapení, možná některá budou i příjemná, například pokles cen nemovitostí. I v těžké době je nutné za chovat chladnou hlavu a využít všech mož ností, jak tvrdí investoři. Zatím mluvíme o jistém diskomfortu, ale nejde nám o holý život jako na Ukrajině,“ řekl na závěr svého vystoupení Lukáš Kovanda.
Jinzerce ak levně nakupovat, draze prodávat a pozdě platit faktury zněl trochu provokativní název před nášky Filipa Debefa, který na konkrétních příkladech ukázal, jak ekonomicky úspěšně vést nezávislou lékárnu. Jak zdů raznil, řídit lékárnu je stejné jako řídit firmu. „Chci se podělit o několik po znatků, které by měly pomoct při řízení va šich lékáren při ekonomické krizi, ale i v dobách, kdy se daří dobře,“ řekl. A po dotkl, že zisk tvoří tržby minus náklady: „Mám pocit, že všichni v lékárnách to vědí, ale neřídí se tím. A přitom ekonomika lé kárny není nic složitějšího než mít na vě domí, že aby byl zisk, je třeba zvyšovat tržby a snižovat náklady.“ Následně se zabýval jednotlivými výdajovými a příjmovými polož kami a tím, co se s nimi dá dělat za úče lem zvýšení zisku.
Hlavními náklady jsou koupě zboží a mzdy, které má smysl sledovat. S dalšími polož kami, jako jsou nájemné, odpisy dlouhodo
bého majetku, energie apod., se už z pohledu lékárny pracuje obtížněji. Dále je mezi náklady třeba započítat i ty režijní, např. za odpady či licenční poplatky. Pokračoval ekonomickou rozvahou, pro niž použil jako příklad data ze středně velké lé kárny, která má měsíční obrat 1,5 mil. Kč a pracuje s obchodní přirážkou (OP) 30 %. Tato lékárna má hrubý zisk kolem 345 tis. Kč za měsíc. Její měsíční výdaje (mzdy, nájem, odpisy, energie, režie) činí 339 300 Kč. Zisk před zdaněním je tedy 5 700 Kč. „Ptám se, proč takovou lékárnu provozovat. Nemá to totiž smysl a přímo se nabízí ji pro dat. Jsem ovšem ten poslední, kdo by chtěl, aby někdo, kdo vlastní lékárnu, ji prodával. Jestli existuje nějaké nebezpečí v českém lé kárenství, je to situace, kdy zde budou exis tovat dva řetězce, a kromě toho nějakých deset posledních nezávislých lékáren,“ uvedl a nabídl řešení, jak v lékárně zvýšit zisk: „Lze zvyšovat tržby či marži, a je jedno, kterou cestu zvolíte. Ideální je se k tomu do pracovat kombinací obou uvedených fak torů. A samozřejmě také lze snižovat náklady.“
Dále uvedl, že i drobné posuny v ekonomic kých parametrech mají velký vliv na ekono mické výsledky. Například při pouhém zvýšení OP z 30 na 32 % se při měsíčním obratu 1,5 mil. Kč zvýší hrubý zisk z 346 tis. na 363 tis. Kč. V souvislosti se zvyšováním OP doporučil využívat akce a nabídky distri butorů, hlídat cenotvorbu a důsledně dbát na její kontrolu. „Využíváme nabídky, i když se pohybují kolem tří procent, nakupujeme na více měsíců dopředu. Vyplatí se to. Aby se toto dalo dělat efektivně, je třeba praco vat s daty a dělat transferové objednávky. Ale samo o sobě by to nestačilo. Snížení ná kupní ceny nesmí snížit prodejní cenu. To, že levněji nakoupíte, neznamená, že máte sní žit prodejní cenu. Naopak při zvýšení ceny je třeba dát pozor na to, aby se vám nesnížila OP. Nezapomínejte ji připočítat k navýšení
nákupní ceny a nezapomeňte také vždy pře cenit i staré skladové zásoby,“ zdůraznil F. Debef.
Dále poukázal na to, že z dlouhodobých dat jejich lékáren vyplývá, že na tržbách se cca 50 % podílejí OTC produkty s cenou do 200 Kč. A toho se dá využít pro následu jící postup: pokud při OP 30 % je cena pro duktu 112 Kč a zvýší se o pouhých 7 Kč na 119 Kč, rázem se tím OP zvedne na 38 %. Takto je podle něj důležité postupovat hlavně u velmi levných položek.
„Je třeba sledovat, kolik na položkách vydě láváte. Nyní je jedinečná příležitost zvyšovat ceny.
Lidé jsou na zvyšující se ceny nyní zvyklí při všech nákupech, a lépe tak akceptují ros toucí ceny i v lékárně,“ vyzdvihl a upozornil, že práce s cenami a marží nikdy nekončí, a je třeba ji neustále na denní bázi hlídat, protože ne každý zaměstnanec si je vědom spojitosti marže a vlastní výplaty. Zároveň zmínil, že samozřejmě v lékárně nemusí být drahé všechno, že z marketingového hle diska se vyplatí udělat na vybrané výrobky akci, protože to je to, čeho si lidé všimnou. K otázce zvyšování obratu řekl: „Nesnažte se za každou cenu prodávat víc, tlačit prodej položek nebo vnucovat zboží je cesta k od razení zákazníků, ne ke zvýšení obratu.
Pouze uplatněním komplexní péče dosáh nete toho, že budou pacienti víc utrácet a budou se k vám vracet.“
Pokud jde o náklady, je podle F. Debefa zá sadní snižovat je s rozmyslem. Nemá cenu snižovat mzdy či kupovat levnější věci, ale mnohdy se ukáže, že lze sloučit například práci sanitářky a uklízečky, což přinese úsporu.
A pokud jde o pozdní placení faktur, po dotkl, že nemá na mysli jejich placení po termínu splatnosti, ale že je dobré myslet i na ušlý zisk z úroků v případě, když se fak tura zaplatí hned na počátku své splatnosti oproti platbě v nejzazším termínu.
Moderátor: PharmDr. Michal Krejsta, MBA, LL.M., tajemník AVEL ČR a AVEL SK, generální ředitel Lexum
Diskutující: PharmDr. Vladimír Finsterle, MBA, majitel společnosti Pears Health Cyber; Ing. Michal Jurča, provozní ředitel, Benu ČR; Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident, Česká lékárnická komora (ČLnK); Ing. Jan Rohrbacher, výkonný a obchodní ředitel, Alliance Healthcare
úvodu panelové dis kuse s názvem Jak úspěšně projít krizí Michal Krejsta naznačil, že cílem bude prodebatovat aktuální doporučení, příležitosti a rizika stability lékárenské péče v ob dobí krize, zaměřit se na cenu a kvalitu lékárenské péče a dostup nost léků. „Podíváme se na výsledky dohodo vacího řízení v segmentu lékárenské péče i na to, jak úspěšně bojovat se skoky fixních a variabilních nákladů a všeobecně také na pří jmy z dispenzace v případě léčivých přípravků (LP) na předpis i OTC a také na e-commerce,“ řekl. Dále připomněl výsledky zmíněného do hodovací řízení pro rok 2023, z nichž vyplývá, že za každý poskytovatelem vykázaný a zdra votní pojišťovnou (ZP) uznaný výkon 9552 ne boli signální výkon (SIV) se stanovuje od 1. ledna 2023 úhrada ve výši 19 korun. „Ne dávno ještě došlo k dalšímu navýšení, protože do systému přibylo ještě 473 milionů korun, což znamená, že SIV se dostal na 24 korun. Dle mého názoru to je pro lékárníky unikátní mož nost, jak uspět v krizi. Navíc to reflektuje to, co bylo do dohodovacího řízení zasláno před třemi lety, že hodnota SIV by měla být 25 až 30 korun,“ shrnul a dodal, že z dohodovacího ří zení také vyplývá, že nejpozději do 150 kalen dářních dnů po ukončení kalendářního roku budou ZP za převedení listinného receptu do elektronické podoby platit 14 Kč, ale jedná se pouze o recepty na LP hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Doplňující sou částí dohodovacího řízení je také určení rámce fondu pro podporu lékáren v oblastech poten ciálně ohrožených rizikem nedostupnosti léká renské péče, a to ve výši 48 mil. Kč. A dále bonifikace za takzvaný pohotovostní režim. Poté položil otázku, jak jsou účastníci diskuse s výsledky dohodovacího řízení spokojeni a jaké vidí jejich ekonomické dopady na lé kárny.
Aleš Krebs se vrátil do minulosti a připomněl covidové roky: „Tehdy výsledky dohodovacího řízení vypadaly tak, že byla nastavena limitace předchozím referenčním obdobím. A právě v krizi, kdy došlo k podprodukci, jsme začali jednat s ministerstvem zdravotnictví (MZ) a nad relevantními daty o výdejích LP jsme došli k tomu, že na jedno pololetí byl SIV navýšen o čtyři koruny, což je sice významné, ale ještě významnější bylo zrušení limitace. Zrušení limi tace může na první pohled vypadat jako ne podstatné, ale dnes už se díky tomu pohybujeme kolem částky 200 milionů korun ročně, což je významné. Říkám to proto, že ke zrušení limitace došlo v době krize, a hlavně jsme to pak dokázali přenést do dalších doho dovacích řízení, a to považuji za velmi důležité,“ popsal.
Podle něj je ovšem zásadní, že v důvodové zprávě je uvedeno, že financování lékárenské péče je závislé nejen na SIV, ale i na obchodní přirážce, která stále zajišťuje většinu příjmu lé káren: „Dříve se SIV navyšoval pouze o pro centa, která se vztahovala jen k němu, ale obchodní přirážka se vůbec nebrala na vědomí.
To znamenalo, že když došlo ke zvýšení napří klad o pět procent ve všech segmentech, u lé
kárenské péče šlo pouze o tolik procent ze SIV, proto navýšení v absolutních číslech byla tak nízká. V úhradové vyhlášce, která je nyní v při pomínkovém řízení, je uvedeno, že v lékárenské péči je třeba brát v úvahu celý příjem, proto je navýšení takové, jaké je. Nebyl jsem úplně spo kojený s průběhem dohodovacího řízení, ale s dalším jednáním na MZ a s tím, co je uvedeno v úhradové vyhlášce, v podstatě spokojený jsem.“
Na to navázal za segment lékárenské distribuce Jan Rohrbacher sdělením, že s jednáním na MZ jsou velmi nespokojení. „Samozřejmě přejeme lékárníkům zvýšení SIV, což v praxi znamená navýšení plateb o 430 milionů korun za rok. Ovšem mimo SIV jsme chtěli řešit i navýšení společné obchodní přirážky. A proto jsme při pravili s Asociací velkodistributorů léčiv, Gré miem majitelů lékáren, Unií distributorů léčiv a Asociací poskytovatelů lékárenské péče spo lečný návrh na úpravu prvních pěti pásem de gresivní přirážky, v nichž většina veřejných lékáren obchoduje kolem 99 procent sorti mentu. Navrhovali jsme 12procentní zvýšení základu pásma, což by přineslo dle našich vý počtů částku zhruba 750 až 800 milionů korun ročně do společné obchodní přirážky. Zvítězil bohužel tradiční populistický přístup, že ceny předepisovaných léčiv (Rx) a výši spoluúčasti pacienta nelze v současné ekonomické situaci zvyšovat. Dlouhodobě pracujeme v prostředí, kde máme regulované výstupy léků na předpis, ale neregulované náklady, které v posledních měsících dramaticky rostou. To je samozřejmě problém, protože nejen lékárníkům, ale i distri butorům se zvyšují náklady ať už na mzdy, tak na pohonné hmoty a energie,“ popsal a uvedl, že v jejich skladovacím areálu v Malešicích se měsíčně zvýšily náklady na elektrickou energii několikanásobně. „Proto se nyní snažíme i ve spolupráci s ČLnK s MZ jednat, aby měli lé kárníci i velkodistributoři cenu energií zastropo vanou. Uvidíme, jak budeme úspěšní, jednání jsou na začátku. Samozřejmě čím více se nám podaří snížit provozní náklady, o to menší tlak budeme vyvíjet na zvýšení našeho podílu ze společné obchodní přirážky.“ Zároveň poukázal na to, že boj o zvýšení přirážky a nová pravidla cenotvorby léčiv nevzdávají.
Michal Jurča sdělil, že považuje za důležité, že došlo ke shodě, což se v minulosti ne vždy stá valo. Jak vyzdvihl, když lékárenský segment bude navenek působit jednotně, může dosáh nout vyšších cílů. „Jde určitě o průlom, že se hodnota SIV navýšila na 24 korun. Když v rámci plánování na další obchodní rok vezmu pouze náklady na energie a nájemné, které se zved nou, tak nám to pokryje pouze 35 až 40 pro cent jejich rozdílu a zbytek budeme muset najít v rámci úspor. Do toho nepočítám náklady na mzdy a je jasné, že od personálu lékáren pa dají dotazy, zda je budeme valorizovat. Jsem rád, že zde máme alespoň nějakou kompen zaci, řekl a zároveň uvedl, že zůstává optimis tou. „Krize nás přinutila změnit systém uvažování a zamyslet se nad různými oblastmi, například distribucí. Už jsme o tom jednali s Phoenixem, co se týká snížení počtu závozů do lékáren, protože dvakrát denně je podle mého názoru vysoký nadstandard a myslím si, že když bude závoz jednou denně, je to do statečné. Je třeba se také bavit o automati
zaci a digitalizaci, které povedou k úsporám,“ popsal.
Vladimír Finsterle navázal na poznámku o sni žování počtu závozů do lékáren názorem, že to jasně ukazuje na to, že maržový model je vyčer paný: „Když jsme ho zakládali před 25 lety, každý ze segmentů měl svou rezervu. Jestliže dnes distributoři tuto rezervu vyčerpávají na zpětných bonusech, snížení závozů do léká ren znamená navýšení skladu a navýšení skladu znamená kapitál, pro který si jdete na veřejný trh. Pokud sítě vyjednávají snižování zásobování nezávislých lékáren, jde o další ´sekeru´ do jejich ekonomiky, protože budou muset jít na trh pro peníze, anebo lékárnu za vřít. Chápu, že si kolegové pochvalují dohodu, protože situace je kritická, ale na druhou stranu je to jen prodloužení agonie, možná o dva tři roky,“ uvedl a poukázal na to, že krizi lze pova žovat za příležitost, ale na volném trhu, a nikoliv na regulovaném, kde MZ reguluje základní pří jem do lékárny, tedy hrubou marži, nebo její propojení s distribucí. Zároveň vyzval k radikál nímu řešení financování lékárenské péče: „Za aktuálních podmínek vydržíme dva tři roky a zůstane zde jakýsi oligopol. Vždyť v některých městech mají řetězcové lékárny podíl 80 a ne závislé pouze 20 procent. To nemůže dopad nout dobře. Musí dojít k zásadní změně toku financí a změně hodnoty služby, kterou posky tujeme. Musíme politikům vysvětlit, že není možné, aby léky měly osm let stejnou cenu, nebo spíš naopak nižší, když ceny všeho jdou o 20 procent nahoru.“
Zároveň V. Finsterle ještě upozornil na další souvislost týkající se častých výpadků léků: „Vý robci nemají důvod k nám léky dovážet, protože máme jejich cenu nastavenou jako jednu z nej nižších v EU. Vyvezou je do jiných zemí. A jaký to má dopad? Řetězce to díky svému kapitálo vému zázemí řeší tak, že začnou vyrábět své vlastní léky, takže zlikvidují trh fungující na inte rakci mezi lékárnami a etablovanými výrobci léků, zejména generických. A ti si to snad již uvědomují.
M. Jurča poté poznamenal, že jejich lékárny roz hodně nejsou proti jiným preferované, pokud jde o denní závozy léků, ani pokud jde o výpadky léků a jejich případnou rezervaci. „Souhlasím s tím, že model odměňování léká renské péče i distribuce by si zasloužil redefinici, to znamená, že se na ní musí shodnout všechny strany, nejen lékárníci s distributory. V tuto chvíli ale považuji za důležité, že až se bude o tomto jednat, vzhledem k tomu, že je vyšší cena SIV, bude se také při redefinování vycházet z vyšších čísel,“ připojil názor M. Krejsta. K otázce ekonomiky pak J. Rohrbacher ještě dodal: „V minulosti jsme vždy benefitovali z nízké inflace kolem tří procent a z růstu farma ceutického trhu, který se v posledních letech pohyboval kolem osmi procent. Vyšší růst trhu pokrýval nižší inflační trend v nákladech. V celém hospodářství jsme jediný obor, kde tržby (Rx) ještě meziročně rostou, u ostatního trhu OTC a potravinových doplňků prodeje kle sají. Pokud je ale najednou inflace v průměru 16 až 18 procent, a převyšuje tak výrazně růst farmaceutického trhu, celý segment se dostává do problémů. Nemáme šanci z dodatečné marže spojené s růstem trhu pokrýt růst ná kladů, což je zásadní problém a může řadu ma jitelů lékáren dostat do svízelné finanční situace.“
Také A. Krebs zdůraznil, že je třeba udělat systé mové změny úhrad lékárenské péče. A proč to považuje za nezbytné, ukázal na příkladu úhrad Rx přípravků ze zdravotního pojištění, které ne rostou minimálně od roku 2005: „Když se po díváme na data ÚZIS týkající se tehdejších úhrad Rx, jde o velmi podobná čísla jako za rok 2021. A inflaci už dlouhodobě nedožene ani signální výkon ani fixní platby. Už v roce 2019 a 2020 byl pokles reálných příjmů lékáren v porovnání s rokem 2005 kolem 11 procent. Ano, trh třeba může růst, ale data dokazují, že reálná ztráta v našem segmentu je velmi vý znamná.“
V. Finsterle pak ještě upozornil, že systém od měňování je třeba změnit, ale že to bude vyža
dovat jednotu celé lékárenské obce a shodu na tom, jak dále postupovat. A rovněž se zmínil o tom, co by mohlo fungovat ve stávajícím sys tému: „Jde o data, která by lékárníci mohli pře dávat ZP a která by dokumentovala, že role lékárníka tkví v něčem jiném než prostém po dávání krabiček, ale že spočívá v kultivaci správného užívání léků a podobně.“
Na to A. Krebs zareagoval, že vždy připravují podklady, aby mohli lépe argumentovat při jed náních na MZ a v ZP. „Kamkoliv totiž přijdeme, vždy nám řeknou, ať dokumentujeme, co to při nese zdravotnímu systému z hlediska pojištění a co pacientům ohledně jejich zdravotního stavu.“
V panelové diskusi přišla řeč mino jiné i na e-commerce včetně výhledů ohledně dis tančního výdeje Rx přípravků. V. Finsterle v sou vislosti s tím řekl, že e-shopy nejsou strašáci, protože pacient si vybere, zda chce jít do ka menné lékárny a poradit se s lékárníkem, nebo si něco koupí v e-shopu. Jde o jeho svobodnou vůli. „Je lepší se nyní shodnout na distančním výdeji Rx, než do toho začnou vstupovat velké e-shopy typu Amazon či Alza,“ podotkl.
Prezident Krebs ohledně distančního výdeje va roval před tím, aby se něco jen tak vytrhlo z ji ného systému a zde implementovalo, protože každá země, kde již tento výdej funguje, má celý systém a pravidla nastavená jinak.
V závěru pak M. Krejsta všem účastníkům dis kuse položil otázku, zda si myslí, že výrobci, dis tributoři, velké řetězce a e-shopy budou ´tlačit´ na distanční výdej Rx kvůli vyšší do stupnosti a také možnému šetření nákladů?
V. Finsterle: „Jsem přesvědčený, že pokud má mít pacient svobodnou volbu, kde si svůj lék vy zvedne, tak ano.“
A. Krebs: Jedna věc je, zda s tím souhlasím či nesouhlasím, a další věc co očekávám. Očeká vám, že ano.“
M. Jurča: „Ano, je to jedna z velmi pravděpo dobných cest.“
J. Rohrbacher: „Nepřejeme si to, ale asi to na stane.“
téměř roční zkuše nosti s automatizova ným systémem výdeje léků neboli dispenzač ním robotem se ve své prezentaci podělili Lukáš Malý a Ľubomír Mezovský ze společnosti Dr. Max SK, kteří uvedli, že první dis penzační robot byl již před rokem zprovoz něn v nemocniční lékárně v Dunajské Stredě a počátkem letošního října pak byl uveden do provozu již šestý dispenzační robot v Levicích. V současnosti pomáhá au tomatizovaný systém lékárníkům v Košicích, Martině, Nitře a Komárně. Dr. Max plánuje nákup dalších systémů, na řadě je Brati slava.
Lukáš Malý zahájil své vystoupení zdůvod něním, proč se slovenský řetězec lékáren Dr. Max rozhodl investovat do instalace au tomatizovaného systému pro výdej léků: „Hlavním důvodem je nedostatek lékárníků a ani výhled do budoucnosti není optimis tický. Před pěti lety činil počet absolventů farmaceutických fakult 420, loni jen 210.“ Podle legislativy, která je na Slovensku po dobná jako v ČR, musí léky vydávat farma ceut, nikoli farmaceutický laborant jako v mnoha jiných evropských zemích. Počet lékáren na Slovensku se stabilizoval a pohy buje se mezi 2 050 až 2 100, což předsta vuje velmi hustou síť provozoven.
Za poslední dekády se však změnil charak ter lékáren: dříve bylo více komunitních s pevně omezenou pracovní dobou, ale s přibývajícími provozovnami především v nákupních centrech se provozní doba pro dloužila, což si vynutilo směnný provoz a více personálu.
„V době pandemie se na Slovensku zaváděl eRecept, lidé byli více nemocní, a tak se zvý šil tlak na lékárny právě v nákupních cent rech, kam pacienti chodili jak nakupovat, tak pro léky,“ řekl L. Malý.
Automatizovaný systém pro výdej léků se vy platí větším lékárnám se čtyřmi a více výdej ními místy. Při rozvaze, zda robota pořídit, je nutné vzít v potaz počet receptů, tržby za léky na předpis a za volně prodejné léky, počet vydaných balení celkem. Do systému lze vložit i některé zdravotnické prostředky, ale pro mnohé je limitem velikost balení (viz box).
Podstatnou podmínkou je fyzický prostor pro umístění automatu. O jeho velikosti, protože jde o velmi flexibilní systém, rozho duje zamýšlený počet naskladněných polo žek a balení. Zmiňovaný systém (BD Rowa™ Vmax 160) pojme až 4 000 balení na běžný metr. Šířka modulu je 1,63 m, výška může být v rozmezí 1,7–3,50 m a může dosahovat délky od 2,68 do úctyhodných 15 metrů. Prostory lékárny a jejich uspořádání bývá nutné přizpůsobit jak velikosti, tak funkč nosti systému. Za úvahu též stojí, zda si po řídit robota s jedním, nebo dvěma rameny (hlavami), zda zvolit plně automatizovaný (naskladňuje i vydává), nebo poloautomati
zovaný s manuálním naskladňováním. Mezi schopnosti robota patří i přeskladňování pro účelnější manipulaci.
Systém nabízí i další příslušenství, například chladicí modul, který však ubírá prostor pro větší počet balení, nebo dopravníkový pás (podle dispozice lékárny) či modul s vývody přímo na táru.
„Byli jsme tou první lékárnou, kde se musejí vychytat chyby,“ prohlásil Ľubomír Mezov ský, odborný zástupce z nemocniční lékárny v Dunajské Stredě. Zmíněná lékárna je loka lizovaná v těsné blízkosti nemocničního are álu, což z ní činí vysoce vytíženou provozovnu. Na prostoru 325 m2 pracuje v nemocniční části pět zaměstnanců (tři la boranti a dva technickoadministrativní pra covníci), ve veřejné části pět farmaceutů, tři farmaceutičtí laboranti a dva sanitáři. Je zde průměrně za den zpracováno 600 receptů, vydáno 1 600 kusů balení. Měsíční obrat činí 300 000 € (7,4 mil. Kč).
V Dunajské Stredě zvolili automatizovaný systém o délce 7,5 metru, výšce 3 metry a šířce 1,6 metru, která je u tohoto modelu univerzální. Systém je velmi flexibilní, takže jej lze přizpůsobit přímo podle charakteru lékárny a požadavkům investora.
Lékárenský robot je instalován v zadní části oficíny. Slouží jako sklad a dopravníkovými systémy zakončených skluzy („šneky“) jsou vydávány léčivé přípravky expedovány přímo na jednotlivé táry. „Robot nedělá chyby, a pokud k nějaké výjimečně dojde, pak jde o softwarovou záležitost, která se řeší s po skytovatelem IT,“ upozornil Ľ. Mezovský. Instalace robota probíhala bez přerušení provozu v lékárně. Celkem sedm dní trvala příprava prostoru, včetně stavebních prací, deset dní zabrala instalace a oživení robota a necelé tři dny naskladnění 15 000 kusů balení, z čehož je 95 % léků na předpis. Systém „přijme“ jen položky, které jsou ofi ciálně naskladněny a mají příslušné a odpo vídající kódy, čísla šarží a data exspirace.
Funguje také jako „automatická inventura na jedno kliknutí“. Skeny kódů a čísel (včetně unikátních identifikátorů FMD) pro bíhají automaticky a robot může obsluhovat po krátkém zaškolení i laik (sanitář). Systém umí vydávat i podle data exspirace a dříve vydá balení s kratší dobou do exspirace. Může vykonávat více činností najednou, při čemž výdej léku na táru je absolutní prioritou. „Po zadání údajů o léčivém přípravku do in formačního systému lékárny robot vyhledá a vydá přímo na táru správný přípravek během osmi až dvanácti sekund. Díky němu jsme získali více času pro pacienty. Zatímco dříve jsme většinu času trávili vyhledáváním léku, ověřováním správnosti obsahu účinné látky, síly a velikosti balení, nyní můžeme
pacientovi v klidu zodpovědět jeho otázky, poskytnout rady nejen ohledně užívání, ale i obecnější informace o zdraví. Až když ze ´šneku´ vypadne krabička, provedeme fi nální kontrolu, načteme kód FMD a můžeme lék podat pacientovi. Denně vydáme asi 1 600 položek, z čehož u 1 200 kusů nám pomáhá robot,“ vysvětlil Ľ. Mezovský.
Závěrem L. Malý shrnul, co lékárně v Dunajské Stredě automatizace výdeje přinesla. V rámci řetězce Dr. Max vybrali referenční skupinu s podobnou charakteristikou bez automatizo vaného výdeje a sledovali rozdíly. Tržby stouply v Dunajské Stredě o 4 %, produktivita o 13 %. O 50 % klesla plocha skladových pro
stor. Na každé táře došlo k téměř dvouhodi nové úspoře času a pacienti čekali na výdej kratší dobu. Robot poskytuje okamžitý pře hled skladového hospodářství a farmaceuti cení zejména vyšší komfort při expedici. K drobným nevýhodám patří hlučnost doprav níkových pásů a skutečnost, že při poruše stroje nelze vydávat léky. Poruchy však nejsou časté.
„Zkušenosti z prvních devíti měsíců naznačují, že k návratnosti investic dojde do čtyř až pěti let. Automatizovaný výdej je cestou, ve které bychom v příštích letech chtěli pokračovat. Robot se nehodí pro všechny lékárny, ale ve velkých lékárnách s vysokým počtem vyda ných balení usnadňuje výdej a výrazně snižuje riziko omylů při výdeji,“ komentoval L. Malý.
lužbu psychologa a kouče Mgr. Alexan dra Tomečka mohli účastníci využívat v prů běhu celého kongresu. Ukázalo se, že zařadit poradenskou službu do programu byl dobrý krok. O služby renomova ného odborníka, který zná lékárenský trh a jeho vývoj několik desítek let, byl totiž velký zájem.
V dopolední části programu, po ekonomic kém úvodu, následovalo vystoupení Ing. Jany Šlapákové a Ing. Simony Krystlové ze společnosti Mucos Pharma/Nestlé Health Science, které sice při svém vystoupení představily hlavně novinky z portfolia firmy, ale hned v úvodu Jana Šlapáková také infor movala o aktuální situaci týkající se Woben zymu, který je pro společnost Mucos Pharma nejdůležitější značkou a který v po slední době prakticky zmizel z trhu. Důvo dem byl nedostatek bromelainu ve farmaceutické kvalitě. Jana Šlapáková ujistila, že intenzivně pracují na vyřešení uvedeného problému, takže by to nemělo dlouho trvat a Wobenzym by měl být opět
k dispozici. Poté představila novinku s ná zvem Wobecare Enzym. Tento doplněk stravy ve formě tobolek byl na trh uveden letos v říjnu, má vyvážený poměr rostlinných a ži vočišných enzymů a jeho výhodou je i to, že se užívá v dávce pouhé tři tobolky denně. Si mona Krystlová pak prezentovala další no vinku, jež byla v nedávné době uvedena na trh. Jde o Vital Proteins kolageny, které jsou k dispozici ve dvou variantách. Jedna obsahuje hydrolyzované kolagenové peptidy z hovězí kůže a druhá pak hydrolyzované ko lagenové peptidy ze šupin bělomasých ryb. U obou variant se jedná o neochucený prá šek, který se snadno rozmíchává v jakémko liv teplém či studeném nápoji. Synergické efekty v tradičních bylinných směsích byl název přednášky, s níž odpole dne vystoupil PharmDr. Jan Martin, Ph.D. Od historického úvodu se dostal mimo jiné i k výhodám a nevýhodám bylinných směsí. Poté se zaměřil na problematiku synergií včetně uvedení jejich příkladů u současných směsí a na doporučení výrobcům. Dalším bodem odpoledního programu bylo vystoupení Ondřeje Friče, MSc, associate directora společnosti IQVIA, který mluvil o dopadech inflace na cenovou politiku v lé
kárenském prostředí. V úvodu řekl, že pokud jde o retailové lékárny, za poslední rok (v ob dobí 9/2021–8/2022) v segmentu volně prodejných produktů a prostředků pro zdra votní péči vzrostla hodnota prodejů mezi ročně o 16 procent. Pokud jde o objem prodejů, v uvedeném období došlo k mezi ročnímu růstu o cca 15 procent, což je podle Ondřeje Friče spíše návrat k normálu na základě přesunu spotřebitelů zpět do ka menných lékáren než o vyložený růst. Dále uvedl, že pokud jde o jednotlivé distribuční kanály, došlo v posledních 12 měsících ke stabilizaci lékárenských e-shopů, které se na hodnotě trhu v segmentu consumer health (CH) v posledním sledovaném období podílely 14 procenty. Podíl řetězcových lé káren činil cca 46 a lékáren nezávislých pak zhruba 41 procent.
Hlavní část své prezentace Ondřej Frič ale věnoval pohledu na cenovou problematiku. Předeslal, že pokud jde o výkonnost naší ekonomiky oproti 27 zemím EU během ob novy ve 2. čtvrtletí roku 2021 nebyla tak vý razná, byť její předchozí propad v porovnání s EU27 nebyl tak velký. Dále upozornil, že v posledním sledovaném období (2.Q/22) máme ve srovnání se zbytkem Evropy s vý
jimkou pobaltských států vysokou inflaci. Se 17,5 procenta se ČR řadí k zemím s nejvyšší mírou inflace v Evropě, zatímco evropský průměr činí 10,1 procenta. Následně Ondřej Frič představil nástroj na zvaný Pharmacy Intelligence Price Analytics, což je analytický nástroj určený primárně pro lékárníky i výrobce, kteří pracují s ce nami na úrovni regionů, a který pro ně bude u nás k dispozici od ledna 2023. Dále upo zornil, že z analýz tohoto nástroje je patrné, že ceny jsou u nás v regionech velmi roz dílné, a má-li o nich lékárník přehled, může z toho těžit, pokud s cenou produktů pracuje chytře.
Po popisu, jak uvedený nástroj pracuje a co vše umožňuje analyzovat, uvedl příklad kon krétních výsledků analýz cen produktů včetně DPH, přičemž vždy se jednalo o vývoj cen produktů za poslední tři roky od září 2019 do srpna 2022. Z nich například vy plynulo, že v Praze jsou vyšší ceny produktů v rámci CH segmentu než v ostatních kra jích, ale nelze to zevšeobecňovat na všechny produkty ve všech sledovaných obdobích. Příkladem může být přípravek Bepanthen Baby, jehož cena se v Praze z průměrných 317,20 Kč (1/2021) zvýšila za rok o 8,3 %
na průměrných 343,30 Kč (1/2022). Zatímco ale například v Libereckém kraji stál letos v lednu Bepanthen Baby průměrně 337,40 Kč poté, co se jeho cena meziročně zvýšila o 7,7 % z původních 313,30 Kč, například Karlovarský kraj v cenách předstihl i Prahu, protože uvedený produkt tam loni v lednu stál průměrně 320,60 Kč a po nárůstu ve výši 8,2 % byla jeho průměrná cena letos v lednu 347,10 Kč, tedy nejen zhruba o čtyři koruny vyšší než v Praze a o deset korun než v Libe reckém kraji, ale například o 22 korun vyšší než v kraji Vysočina.
Kromě tradičních prezentací se na kongresu konaly i dva workshopy. Jeden z nich vedl Radek Černý, head of sales společnosti Testuj.to, který přiblížil, jaké možnosti lze využít v rámci testování a recenzí doplňků stravy a volně prodejných léčiv. A také přiblížil, jak je možné při prezentaci produktů využít influencery. Druhý workshop nazvaný Sezona nachlazení pod drobnohledem proběhl pod vedením lektorky dispenzační práce PharmDr. Jany Matuškové, která se během něj zaměřila na to, jak v lékárně odborně komunikovat s pacientem v případě samoléčby akutního kašle a při výdeji přípravků na podporu imunity.
Networking
pokračuje online www.facebook.com/pharmaprofit
„Na kongres jsme jako firma přijeli po delší době. Jsme zde hlavně proto, abychom se se svými přípravky připo mněli. Protože naše portfolio je velmi široké, máme na stánku jen určitý výběr produktů, konkrétně zde prezen tujeme naši nejsilnější značku Avène. Máme zde výběr TOP produktů a hlavní důvod naší účasti je snaha stále hledat nové partnerské lékárny, protože usilu jeme o rozšíření distribuce. Pokud jde o návštěvníky stánku, zhruba z 80 procent se jedná o stávající zá kazníky, kteří nás přišli pozdravit. Ale rozdal jsem i několik ceníků a vizitek, takže doufám, že nás čeká i nová spo lupráce. Pokud jde o program, tak asi všechny i mě osobně zajímají ekono mická témata. Tyto prezentace byly zajímavé, byť ne zrovna optimistické.“ Jan Glässner, Pierre Fabre Dermo-Cosmétique Tchequie
„Kongresu se účastníme opako vaně a letos jsme také partici povali na workshopu s názvem Sezona nachlazení pod drob nohledem, vedeném paní dok torkou Matuškovou, jako jeden z hlavních partnerů odborné části zaměřené na antitusika a mukolytika. Jsme rádi, že se po covidových letech můžeme setkat s lékárníky osobně. Pokud jde o novinky, letos zatím ne máme v plánu rozšiřovat naše produktové portfolio v rámci consumer healthcare sekce. Nejen v rámci tohoto kongresu bychom však rádi informovali odborný personál lékáren o no vých klinických studiích, které se týkají léčby pacientů s covid-19 pneumonií a zvýšení účinnosti antibiotik proti bakteriím, které jsou součástí biofilmu. Na kon gresu pozitivně hodnotíme jeho vysokou odbornost a možnost se osobně setkat i s vedením léká ren.
Ing. Irena Wolfschützová, Angelini Pharma Česká republika
„Naše společnost se značkou Eu cerin je pravidelným účastníkem kongresu a tentokrát jeho účastní kům představujeme inovovanou řadu produktů Hyaluron Filler + Elasticity, u nichž přibyla ve slo žení nová účinná látka thiamidol proti pigmentovým skvrnám, a dále zde máme aktuální novinky ze segmentu vánočních balíčků a kazet. Zájem ze strany lékárníků je velký, účastníci kongresu jsou zvyklí, že značka Eucerin bývá na kongresu pravidelně. Pozitivní je, že se u nás zastaví nejen naši stávající zákazníci, ale máme ně kolik kontaktů na klienty nové. Cíl, se kterým jsme na kongres přijeli, byl rozhodně splněn.“
Lucie Vítková, Beiersdorf
Pandemie covidu-19 způsobila, že kongres Pharma Profit se do Olomouce vrátil po dlouhých třech letech. Není proto divu, že příležitost zúčastnit se využilo mnoho pravidelných návštěvníků i nováčků. Přestože doba je složitá a výhledy do budoucnosti nejsou zrovna optimistické, což vyznělo z nejedné přednášky, atmosféra na kongresu byla skvělá. Všichni totiž kvitovali s povděkem, že se mohou osobně zúčastnit, potkat známé, popovídat si. Jak mnohokrát v kuloárech zaznělo, osobní setkání totiž nic nenahradí.
„Už jsem na kongresu poněkolikáté a podnětem k mé účasti se stal fakt, že k lékárně bezesporu patří ekonomika. Protože chci dál fungovat v nezávislé lékárně, hledám nástroje, jak buď zved nout obrat, nebo ušetřit, a to je to, co mě vrací na tento kongres. Přednášky na ekonomická témata rozhodně splni ly moje očekávání. Nyní jsme se začali v lékárně zaměřovat na marži a kontro lu cen a přednáška Ing. Debefa mě ještě víc utvrdila v tom, že to musím dělat důsledněji a na ekonomiku se zaměřit ještě víc. A další bod programu, který mě zaujal, je workshop vedený doktorkou Matuškovou, která má výborné přednášky. A určitě jsou zde i zajímaví partneři, takže se většinou na kongre sech seznámím i s nějakým zajímavým produktem, který mohu zařadit do sorti mentu lékárny. Kongres určitě splnil mé očekávání.“
Mgr. Ivona Ullwerová, Lékárna U Itálie, Náchod
„Na kongresu jsem poprvé a dověděla jsem se o něm z e-mailu, protože jsem franšízant Benu. Viděla jsem program, který mě zaujal, zejména témata týka jící se ekonomické krize v lékárenství, protože to se dotýká nás všech. Je proto důležité najít tipy a rady, jak se s tím vy pořádat. Proto jsem tady. Vyslechla jsem všechny přednášky, byť mě v minulosti na nějakých seminářích některá téma ta tolik nezajímala, nyní mě zajímalo vše, hlavně teď v době po covidu. Velmi zajímavá byla prezentace jak ekonoma Lukáše Kovandy, tak i přednáška Filipa Debefa. Jeho rady, jak si pomoct v provo zu lékárny, pro mě byly určitě přínosné a rozhodně něco z toho zkusím uplatnit v lékárně, v níž působím. Sice mnoho věcí z toho, co jsem zde slyšela, vím, ale Ing. Debef to potvrdil a vysvětlil, takže si to pak člověk uvědomí naplno. Kongres určitě splnil moje očekávání a příště, bude-li možnost, ráda zase přijedu.“ Mgr. Marika Dvorská, Lékárna Benu U Jindřicha, Ostrava
„Mám pocit, že na kongresu už jsem byl, ale již před delší dobou. Rozhodl jsem se přijet, protože po delší době jsem chtěl takovou akci navštívit, něco vidět, poznat, navíc Olomouc je mi blízká a předpokládal jsem, že zde někoho známého potkám. Navíc je kongres v rámci celoživotního vzdělávání dobře obodovaný, je toho víc, proč jsem tady. Z programu se mi velmi líbilo vystoupení ekonoma Lukáše Kovandy, byť nejde o lékáren ské téma, velmi mě oslovil. Partnery, kteří jsou na kongresu, znám prak ticky všechny, ale u některých jsem objevil něco, co jsem neznal. Kongres splnil mé očekávání.“
Mgr. Bohdan Duffek, Lékárna Benu, Valašské Meziříčí
„Mám pocit, že jde o moji třetí účast. Tentokrát jsem přišel proto, že minule jsem byl s kongresem spokojený a jeho dopolední témata jsou velmi aktuální a ekonomická témata na jiných kongresech moc nejsou. Je to proto něco jiného, jde o jiný pohled a jsem maximálně spokojen. Z prezentací byla určitě velmi dobrá přednáška Ing. Debefa, ale celé dopolední pásmo včetně panelové diskuse bylo inspirující. Nabídka partnerů je pro mě tak středně zajímavá. Jsme hlavně receptová lékárna, kde doplňkový sortiment je spíš okrajový, takže se na nabídku podívám, ale není pro mě zásadní. Body do celoživotního vzdělávání mám již splněné, takže kvůli nim jsem nepřijel a kongres nadmíru splnil mé očekávání. Je to jedna z nejlepších akcí, které jsem se v poslední době zúčastnil, pokud jde o obsah stejně jako o občerstvení.“
Mgr. Petr Hanák, Lékárna Domovina, Olomouc
Čas Vánoc je časem obdarování - dermokosmetická péče o pleť značky Eucerin si tedy dovoluje představit svoji výhodnou vánoční nabídku. Vybírat lze z variant přípravků, které respektují daný věk a typ pleti. V luxusní dárkové kosmetické taštičce ve zlaté nebo stříbrné barvě navíc najdete slevový kupón na další nákup v hodnotě 100 Kč
PÉČE PROTI VRÁSKÁM: HYALURON-FILLER + 3x EFFECT
Denní krém (SPF 15) a noční péče s kyselinou hyaluronovou, glycin saponinem a enoxolonem - viditelně vyhlazují jemné linie a vrásky a omlazují vzhled pleti.
Denní krém (SPF 15) a noční péče s magnololem, oligopeptidy a kyselinou hyaluronovou. Zpevňují pleť, vypínají kontury obličeje a viditelně redukují vrásky.
Denní krém SPF 30 a noční krém s obsahem thiamidolu redukují pigmentové skvrny a zabraňují jejich opakovanému výskytu. Pro sjednocený tón a zářivý vzhled pleti.
PÉČE PRO ZRALOU PLEŤ: HYALURON-FILLER + ELASTICITY Inovovaná péče pro všechny potřeby zralé pleti. Denní (SPF 15) a noční krém zlepšují pružnost pleti, vyplňují hluboké vrásky a navrací pleti zářivý sjednocený vzhled. Složení nabízí unikátní kombinaci arctiinu s kreatinem (kolagen-elastin komplex), doplněnou o kyselinu hyaluronovou a thiamidol.
Denní a noční péče s vysokým obsahem koenzymu Q10, který navrací buňkám energii a tím zkvalitňuje proces buněčné regenerace a pomáhá redukovat jemné linie a vrásky.
PÉČE PRO ZRALOU PLEŤ:
HYALURON-FILLER + ELASTICITY 3D SÉRUM + DEPIGMENTAČNÍ KRÉM NA RUCE
Sérum s trojitým anti-age účinkem pro zralou pleť (nabízí kombinaci kyseliny hyaluronové, thiamidolu a arctiinu), doplněné o krém na ruce s depigmentačním účinkem pro redukci pigmentových/stařeckých skvrn.
