Jonášovi
Rostislav Křivánek
Uspávačky skřítka Zamhouřílka Pro všechny děti a pro každé zvlášť Ilustrovala Anna Martinovská
© Rostislav Křivánek, 2009 Illustrations © Anna Martinovská, 2009 © Společnost pro odbornou literaturu – Barrister & Principal, o. s., 2009 ISBN 978-80-87029-69-5
| Úplně žluté hledání
Adam
Princeznička ze zámku, kterou střeží v černé věži, poztrácela, Adámku, sedm žlutých banánků. My je spolu, Adame, ve dne v noci hledáme: Už jsme prošli všechny skrýše, do tmy zírali jsme tiše, prolezli jsme všechny schovky, beruškám nadzvedli krovky, vymetli jsme všechny kouty, koním koukli za chomouty, šťárali jsme v každé díře, dívali se do hmoždíře – jestli spadly do tůně, princezna to odstůně. Takže: konec moldánků! Vlezem všude, a než bude nebe plné červánků, najdeme je, Adámku! 3
Adéla | Usínání v džungli Adélko, Adélo, Ádo, každé zvíře má tě rádo. Slon tě zhoupne na chobotu, pavián ti zuje botu, žirafa půjčí dlouhý krk. A než krokodýl okem mrk, lachtan si s tebou míčem hází, had se ti něžně k nohám plazí a šimpanz tropí skopičiny. Lenochod už je zase líný, líně tě drbe, kde tě svrbí. Už je tu velbloud s dvěma hrby, ten povozí tě po poušti. Tygr tě pozve do houští, budete spolu tiše číhat, kam antilopy chodí líhat. Papoušek vříská píseň ptačí... nebo bys chtěla ticho radši? Tak zavři knížku o přírodě, večer se přikrad jako zloděj. Teď už jen slavík na větvičce zazpívá naší Adéličce blankytně modrou kolíbačku. Adélka spinká. Díky, ptáčku.
Agáta | Tmavě modré tancování U postýlky Agátiny tančí po zdech modré stíny. Za ruce se drží v kole, hned nahoře, hned zas dole, že jim pokoj sotva stačí. No a když se vyskotačí, zalezou si na vteřinku s Agátečkou pod peřinku. Kde se vzaly tyhle stíny u postýlky Agátčiny? Strašidýlka? Ani zdání. Přišly totiž na pozvání! To aby se Agátce, spinkalo jak v pohádce.
5
Albert | Myší rejdy Alberte, jestlipak víš, kde mají sny tajnou skrýš? Hned jak usneš, zavřeš oči, octneš se na kolotoči, plném jiných spících dětí, které spolu s tebou letí do modrého domku s věží, kde na prahu tiše leží hodný bleděmodrý lev. Je tu slyšet zvláštní zpěv a drobounké cupitání. „Tohle je dům snů a přání,“ řekne lev a dlouze zívne. Jestli se ti to zdá divné, kdo to uvnitř pořád šmejdí, tak po špičkách tiše vejdi, zlehka vezmi za kliku… Opatrně, Bertíku! Vida – to tu rejdí myšky, které hází dolů z výšky obláčky bílého chmýří, spočítej je – dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, deset, dvacet… 6
Až se budeš ráno vracet přímou linkou do pelíšku, vezmi s sebou jednu myšku! Cože, že ji nechytíš? Aha, Bertíčku – ty spíš…
Alena | Kouzelná podkolenka Álo, Alčo, Alíčku, mám pro tebe v balíčku bleděmodrou podkolenku upletenou pro Alenku. Ten, kdo si ji navleče – ráno nebo navečer – promění se na to tata, Alenko má boubelatá, stane se z něj, to si piš, velmi čarodějná myš. Tak co, Alenko, už spíš?
7
Andrea | Létající pohádka Povíme si s Andreou pohádečku některou. Žili byli čtyři šneci, čtyři zlatí ptáčci v kleci, čtyři raci poustevníci, čtyři myšky ve střevíci, čtyři brouci střevlíci asi takhle velicí. Teď, Andrejko, říkej se mnou: „Čáry máry bubáci, čarujeme silou temnou, ať se všichni poztrácí!“
8
Už tu nejsou žádní šneci, žádní zlatí ptáčci v kleci, žádní raci poustevníci, žádné myšky ve střevíci, žádní brouci střevlíci asi takhle velicí. Je tu jenom děvčátko. Kampak letíš, pohádko? „Spěchám, letím o dům dál, aby každý klidně spal – na světě je dětí moc.“ Spi, Andrejko, dobrou noc!
Anežka | Ježčí trápení dokolečka Rozpustilá Anežka šlápla ve tmě na ježka, pláče, volá maminku: „Já mám v noze bodlinku!“ Ježek už ji asi hledá na zahradě u souseda, ve křoví i v jahodách, už má o ni vážně strach. Bez bodlinky přetěžko, moje malá Anežko, bude nosit jablíčka, Anežko má maličká.
Zavoláme: „Tatínku! Vyndej mi tu bodlinku. Vrátíme ji ježkovi, který asi těžko ví, ŽE: Rozpustilá Anežka šlápla ve tmě na ježka, pláče, volá maminku: „Já mám v noze bodlinku!“ (a tak dále pořád dokola až do úplného usnutí)
9