Bohemia Living 4/2012 by Bohemia Living

4/2012

PodzimnĂ nostalgie 1

Archiv Bohemia Living

Všechna starší čísla najdete v archivu a prohlížet si je můžete kdykoli!

Bohemia Living je a bude vždy zdarma. Pokud se vám ale časopis líbí,

můžete nás v naší práci podpořit a poslat nám dárcovskou SMSku! Za časopis lze dobrovolně zaplatit 25 nebo 40 Kč. Pro návod na odeslání SMS klikněte ZDE. Platit můžete i přes PayPal nebo PaySec

Děkujeme! 2

Nostalgie a vzpomínání Podzim mám ráda. Samozřejmě hlavně období babího léta a procházky za slunečných odpolední, kdy mi pod nohama šustí barevné listí. Ale i pozdější období má své kouzlo. A i když ve mě probouzí někdy trochu melancholikou náladu, užívám si to. Počasí láká k tomu zůstat doma, zachumlat se do deky, dát si horkou čokoládu a pustit si třeba krásný film pro pamětníky. Tento čas mě také většinou donutí vyndat pletací jehlice, které celý rok leží ladem ve skříni, a vytvořit nějaký hřejivý módní doplněk. Pokud na vás podzim působí také melancholicky, zkuste toho využít a pojďte s námi nostalgicky vzpomínat. Na staré časy z filmů pro pamětníky (strana 12), na pozůstatky industriální éry a budovy, které tu z těch dob zůstaly (strana 80) nebo na naše předky a milované osoby, které tu již nemohou být s námi (strana 50). A kdyby na vás padl splín, uvařte si dobré domácí jídlo (strana 102) a rozveselte se zářivými barvami, třeba jako v pracovně na straně 18! Užijte si krásný barevný a trošku nostalgický podzim!

Jana Pěkná šéfredaktorka

obsah

3 Editorial 4 Obsah 6 Redakce

Eko život 66 Ekologické praní 71 Skeletování listů

Styl 8 Redaktorky doporučují: zpátky do práce 10 Pracovna po anglicku 12 Svět filmů pro pamětníky 14 Průmyslová revoluce 16 Bohemia Living Handmade

Architektura 80 O hnědých polích a zapomenutých stavbách 90 Bohemian living Michaela Vystavěla Kuchyně 102 Barvy a chutě podzimu 114 Perníkový dezert s povidly 117 Pod pokličkou restaurace

Dekor 18 Neon raw pracovna 50 Podzimní vzpomínání 58 Polička starých časů 62 Jednoduchá úchytka

Zahrada 120 Hudba a tanec trav v zahradě 132 Zadaďte si ostřici

Návštěva 28 Magnetický svět Michaely Petrů 41 Vášeň pro boty Terezy Kunstové

134 Knihovnička

102

dekor

Jan

ŠÉ F R

KA OR KT

a kná Pě

ED A

Redakce

Vladi mí r

a Me

iDesignér

dlová

DA RA

Dan u

š e

á ňkov Va

ZA H

La Maison Lavande

My a zahrada

bo vá

ST Y

Alice Ne

Mámou stylově

ělková

rová nge La

Vivi - L uc i

L TY

jm Ve

NÁ V

Pav lí n a

A ĚV ŠT

Ren ata

OR EK

Pavlín a

V yko

KU C

EKO

ivá

N HY

DE KO

u d ová

Ja n

Ene la vie

Maison de Plaisance

dláč Se

CH I

čková chá

El-

o Hm

Sandra

Ene - Ja

DE K

vá

Kokino home

Mlsná kočka

A TU R K TE

Vintage blog

Kř

Quality design

P OD

PO K

Mic h

nková

Jak se bydlí

ub í Ro la

ková

OU ČK I L

Words we didn’t say

Tomáš Pěkný - fotograf a grafik Kateřina Drápalová - blog Catalina peče

OR EK

Šárk a

íková adn uř

Další spolupracovníci a členové týmu:

Ma Maison Blanche

„Vždycky, když dávám do kabelky tu nejhezčí z příšerných reklamních propisek, co se dá vybrat z naší domácí sbírky, říkám si - musím si koupit nějakou hezkou!“ Jana S.

Renata

„S těmito sešity v sympatickém minimalistickém designu s vámi určitě bude každý chtít sedět v lavici. Navíc si je můžete namixovat přesně podle svých potřeb - ať do školy, na kurzy či na cesty.“

Zpátky

do práce

Návrat z prázdnin a dovolených zpět do pracovního procesu či do školy není nikdy příjemný. Když si ale pořídíme něco pro radost, hned jde práce lépe od ruky.

„Tahle nadčasová klasika se mi ani při práci nikdy neokouká.“

Vivi

„Každý den zažívám nezapomenutelné okamžiky a přeju si, aby mi v paměti nikdy nevybledly. Celoživotní deník si je pamatuje za mě.“

Šárka

styl

Alice

Sandra

„Když pracuji na svém laptopu, potřebuji mít sepnuté vlasy. S tímto gumičkovým klubíčkem je vždy budu mít čím uchytit. Navíc je to originální dekorace a hravá antistresová pomůcka.“

„Adresář je skvělým pomocníkem, který s námi zůstává po mnoho let. O to víc se pak hodí v romantickém vintage stylu.“

Pavlína „Občas nestíhám... Kdybych měla tenhle skvost na svém stole, tak i hlídání času by bylo radostnější.“

Ene

Mlsná kočka

„Místo obědu z fastfoodu si raději vychutnám vlastní domácí jídlo donesené do kanceláře v praktickém obalu.“

„Novinka od Moleskine - černé rozkládací album rozhodně na vašem stole zaujme. Pro inspiraci co s ním podniknout se podívejte na video.“

Pracovna

Foto: Anglická sezóna

dekor

KOUPIMESI.CZ 5 990 KČ

po anglicku

Jen si to představte. Začal pracovní den a vy se přesouváte do své pracovny. Připravíte si voňavý čaj Earl Grey s mlékem a s ranními novinami se uvelebujete v pohodlném koženém ušáku. Následně za prostorným pracovním stolem vyřizujete došlou poštu a všechny nezbytné formality. Společnost vám dělá sklenka pravé skotské whisky a svazky odborné literatury seřazené v masivní knihovně, se kterou se v mžiku ocitáte v Cambridgeských či Oxfordských studovnách. Líbí se vám tato představa? Přeneste se do časů staré Anglie a zažijte takový den s námi! Připravila: Alice Nehybová

Více inspirace:

ANGLICKÁ SEZÓNA 20 700 KČ

ALMI DÉCOR 146 000 KČ

styl UP LUX 1 339 KČ

NASTENNE—HODINY.EU 2 190 KČ

FORLADIES.CZ 3 790 Kč LA BOHEME CAFE 210 KČ

Čaj Harney&Sons pije i anglická královna!

ALMI DÉCOR 4 540 KČ

GANT HOME 5 999 KČ

CHESTERFIELD SHOWROOM 35 500 KČ

styl

Když se díváme na legendární filmy staré 70 let, jakoby se zastavil čas. Bezstarostně sledujeme romantické scény, elegantní róby, zvlněné blond kadeře, uhlazeně galantní nápadníky, nablýskaná auta a načančané interiéry. Nebo na straně druhé skromné venkovské chalupy dýchající láskou, doma upečeným chlebem a s poctivě vyrobeným nábytkem. A co je nejdůležitější – konec je u prvorepublikových filmů vždycky šťastný! Možná právě proto jsou filmy pro pamětníky i po 70 letech stálicí našich nedělních odpolední. Stylovou atmosféru černobílých snímků si teď můžete přenést do vašeho domova, do městského bytu i do venkovské chalupy. Připravila: Vivi

Film Dva týdny štěstí s Adinou Mandlovou je milou situační veselohrou o tom, jak chudá dívka ke štěstí přišla. Krásná hrdinka vyhrála dva týdny dovolené v luxusním hotelu, ale nic není tak jednoduché, jak to z počátku vypadá. Ve filmu si užijete krásnou architekturu, pohled na prvorepublikové vily i neodolatelné interiéry.

Film Nebe a dudy je lidovou komedií s nakažlivou atmosférou, ve které exceluje Jindřich Plachta jako dobrosrdečný chudý dělník Fábera a Jaroslav Marvan jako protivně namyšlený továrník. Velká část filmu se odehrává v prosté, ale idylické chaloupce, která bude inspirací pro každého milovníka pohádkových, prostých stavení. A že ve filmu dojde k napravení jednoho padoucha, to je příjemná třešnička na dortu. 12

ANTIK PRAHA 350 KČ

RETRO NÁBYTEK 4 490 KČ

E-OBRAZY.CZ 134 KČ

MA MAISON 4 680 KČ

INTERIÉR DE L‘ART 22 370 KČ

ANTIQUE MOBEL 15 000 KČ

Svět filmů pro pamětníky TRUHLY.CZ 3 390 KČ

ANTIQUE STORE 750 KČ HODINÁŘSKÝ OBCHOD 3 200 KČ

INTERIÉR DE L‘ART 5 570 KČ

ANTIQUE STORE 500 KČ

TRUHLÁŘSTVÍ KAMLAR cena k doptání

Foto: House Doctor

ANGLICKÁ SEZÓNA 5 900 KČ

Průmyslová revoluce

Industriální styl je trendy. Vybrali jsme na našem trhu výrobky, se kterými docílíte té správné atmosféry. Připravila: Jana Pěkná

MA MAISON BLANCHE 1 799 KČ

Více inspirace:

KARE 16 900 KČ NORDIC DAY 1 899 KČ

styl

ALMARA SHOP 599 KČ

PRESSER 1 590 KČ

DESIGN BUY 2 499 KČ

ANGLICKÁ SEZÓNA 99 KČ

KARE 9 900 KČ

PRESSER 6 360 KČ MILAAN.INTERIER 4 440 KČ

Bohemia Living

HANDMADE Galerie české originální rukodělné tvorby je tentokrát na téma

podzim, vzpomínky, nostalgie, vintage. Všechny autory vám postupně představíme na našem blogu.

Royal Time: brož vyrobená

z hodinkových součástek a glitrů. Marie Šimánková

Velký hrnek: částečně glazovaný, částečně režný patinovaný Marie Mastná

Modřenka: mistička točená, vykrajovaná, malovaná. Vanda a Valerie (Atelier V+V)

Budoár starého přítele: s autorskými fotografiemi chladnokrevných koní Helena Görnerová

Sladké snění: háčkovaný povlak na polštářek Alena Přichystalová

Radostná nástěnka: na cokoli,

k čemu se váží hezké vzpomínky či plány do budoucna. Také na náušnice, korále či náramky. Rosa Mitnik

Obrazy podzimu: autorská ilustrace Nora Devečková

Hippie ve žluté: kožený náramek s květinamy a lehkým rytím ve stylu Hippies. Petr Dudek

New Spirit: věčně elegantní a nesmrtelný puntík na kabelkce v retro vzhledu. Katarína Bestr

Bližší informace o projektu a témata na další čísla si přečtěte na NAŠICH STRÁNKÁCH.

dekor

Neon raw pracovna Neonové barvy jsou pořád in! Bát se jich nemusíte, někdy stačí opravdu málo. V kombinaci s industriálními doplňky, surovými materiály a špetkou odvahy vytvoříte i v malém koutku opravdovou stylovku. Připravila: Šárka Ouřadníková

Plechovka přetřená na bílo a polepená neonovým proužkem slouží na ukládání štětců.

Černá plechová krabička po hodinkách s nalepeným křížem slouží jako malá lékárnička, kdyby vás náhodou z té růžové rozbolela hlava.

Jak krásná může být i suchá větev s neonovou růžovou...

Chcete mít také puntíkatou tužku? Odpověď je snadná, polepte ji!

I blok do kabelky může být stylový.

Černý motiv srdce i puntíkatý rám jsou vytvořené z lepiček.

dekor

Co budete potřebovat

DIY

Neonovou, černou a puntíkatou lepičku Drátěné doplňky Typografické dekorace Zvýrazňovače a samolepicí bločky Obyčejné tužky Výstřižky z časopisů Suchou větev a oblázky Starou zavařovačku, plechovku a krabičku s víčkem Rámeček na fotky a hranatou vázu

Jak na to 1. Zapomeňte na kudrlinky, dekorace z květinářství a co na to řeknou sousedi. Vystavte si tentokrát věci, o kterých by vás ani ve snu nenapadlo, že se doma dají použít. Základem je minimalismus, kov a nadčasová černá. 2. Dejte věcem nový význam – kalíšek na tužky vyměňte za vázu, dekorační nádobu vytvořte ze staré sklenice od okurek, místo korkové nástěnky lepte inspiraci rovnou na zeď. 3. Natírejte, polepujte a sbírejte předměty podobných tvarů a materiálů.

Sinfonie Kolekce

inzerce

– klasický styl v moderním pojetí – mimořádná elegance provedení i detailu vzoru – nejkvalitnější materiály – perfektní a profesionální šití - závěsy, římské rolety, dekorační válce, potahy a mnoho dalšího

www.dekoria-style.cz

návštěva

Magnetický

svět barev Seznámily jsme se na workshopu Magnetické hrátky, který pořádala Michaela Petrů pro děti v kavárně Divoké matky. Zatímco děti se zabavily skládáním krajiny z magnetů na stěně a malováním, dospělí mohli obdivovat krásně barevné a interaktivní obrazy. Slovo dalo slovo a my jsme se s Míšou setkali v jejím ateliéru a navštivili ji doma, abychom ji mohli vyzpovídat. Text: Jana Pěkná Foto: Tomáš Pěkný

Jaké bylo tvé dětství? Vyrůstala jsi v umělecké rodině? Mí rodiče umělci nejsou, ale teta pracuje v Národním divadle jako desinatérka, vyrábí dekorace a kostýmy. A bratranec se dal taky na kumšt, teď dostudoval VŠUP. Takže přímo od rodičů to nemám. Zjišťovala jsem si také nějaké historické kořeny a jeden z mých předků byl mědirytec. A jak jsi se tedy dostala k malování? Viděli rodiče, že máš talent a rozhodli se ho rozvíjet? Dali mě do Lidové školy umění, kreslila jsem hodně a asi se to našim líbilo. V podstatě už na základce jsem se sama rozhodla, že bych se chtěla vydat tímto směrem, a potom, když už jsem byla přesvědčená, že půjdu na výtvarnou střední školu, chodila jsem do různých přípravek… To je skvělé, že jsi měla takhle jasno už od malička, někdo na to, co by vlastně chtěl v životě dělat, přijde třeba ve třiceti… No, nikdy není pozdě (smích). Pravda je, že táta z toho nadšený moc nebyl, bál se, že se uměním nedá moc vydělat. Ale přesvědčili jsme ho. V té souvislosti mi to nedá, abych se nezeptala: dá se uměním uživit? Určitě dá. Já mám spolužačky, které ještě nemají děti a naplno se tomu teď věnují a docela prodávají. Jsou ale opravdu pilné, hodně toho namalují, skoro nikam nechodí. Vyžaduje to opravdu hodně času. Takže po střední škole jsi šla na vysokou. Absolvovala jsi i zahraniční stáž v Holandsku. Jaké to bylo? Určitě jsem chtěla někam do ciziny. 30

Holandsko jsem si vybrala, protože mi bylo sympatické a bylo to skvělé, dokonce dodnes děláme nějaké projekty s Holanďany - nedávno proběhla taková výměnná výstava já vystavovala v Amsterodamu a oni tady v Praze. Následovala stáž v atelieru Kurta Gebauera... Ke Kurtu Gebauerovi jsem šla proto, že mi to na malbě připadalo jednotvárné, chtěla jsem zkusit větší experimenty, kombinace s nějakými objekty, instalace. Přemýšlela jsem víc konceptuálně než mi malba umožňovala. Profesor z toho moc nadšený nebyl, považoval konceptuální tvorbu za jakýsi boom a vlastně se to dělo na úkor klasické malby, kterou on preferoval. Jak jsi se dostala k magnetům? Začlo to během studia na AVU, kdy jsem dostala grant na projekt „Play“. Šlo o obrazy pro dětskou nemocnici Motol, které by zároveň fungovaly jako hry a děti se s nimi mohly zabavit. Obrazy měly fungovat jako hry i ve svislé poloze. Hledala jsem pro to vhodný materiál a tak došlo na magnety. Vznikly z toho hravé obrazy s figurkami a různé puzzle, s nimiž se díky magnetům dalo hrát, skládat i vrstvit. Obrazy jsem pak vystavila v roce 2003 v galerii Doubner. Co chystáš v blizké budoucnosti? Chtěla bych posunout malbu dále a kombinovat ji i s jinými materiály než s magnety. Ale co se týče magnetické tvorby, tak bych ji chtěla završit takovou specifickou instalací – pojmout výstavní prostor úplně jiným způsobem, než při klasické výstavě, kdy má každé dílo vymezené místo. 32

dekor

Ale to je takový větší projekt na dlouho, řekněme na 2 roky. Hledám vhodný prostor a uvidím, jak to dopadne. Co tě baví na tvé práci nejvíc? Co tě inspiruje? Nekonečně mnoho možností, variabilita, baví mě vizuální změny, kdy se obraz dá nekonečně kombinovat, měnit struktura, barva, kompozice. Nebaví mě jen tak klasicky malovat, ale chtěla bych se dostat někam dál. Třeba trošku prohloubit možnosti interakce a technologii a zkusit i jiné možnosti magnetismu. To ale není jednoduché, pokud nejste zrovna fyzik. Co děláš když nemaluješ? Ráda tancuju, dělám orientální břišní tanec nebo tribal, což je jeho modernější verze - teď jsme třeba nacvičovali na představení s kamarádkou. To zabere taky dost času. Ale bohužel se nedostanu na kurz častěji než jednou týdně. Ráda taky jezdím na bruslích nebo na výlety do přírody. Ale nejvíc času ti zabere asi dcera? To ano. Je jí 2,5 roku, takže teoreticky jsem pořád na mateřské. Pokud se chci věnovat i práci, je tonáročnější, ale manžel je taky na volné noze, takže se může přizpůsobit a v péči se střídáme. A dcera tě přivedla i na nápad s workshopem? Hodně lidí mi říkalo třeba na vernisážích, že shání pro děti podobné magnety.

dekor

Dokonce si mysleli, že když je ta výstava interaktivní, že je pro děti. Tak to jsem jim říkala, že určitě ne, že si můžou hrát taky. Na tom to bylo založené, aby si i dospělí mohli hrát. Ale protože jsem viděla, že si s tím děti tak rády hrají, tak jsem si řekla, že pro ně udělám něco speciálního. Dokonce se mi podařilo domluvit se s jedním výrobcem a některé magnety se začaly vyrábět sériově, takže je možné zakoupit několik variant ze série Krajina. Worshopy bych chtěla dělat i nadále, práce s dětmi mi přijde hodně inspirativní, berou to spontálně a je zajímavé sledovat, jak děti uvažují. A jak se projevuje tvoje tvorba v tvém bytě? V podstatě jsem zrealizovala doma 2 instalace na stěně. Jednu v dětském pokoji a jednu v ložnici. Ale už se musím krotit, jinak by tu všechno bylo za chvíli natřené magnetickou barvou (smích). Dcera si s tím také dost hraje, což je super. Také jsem pro ní dělala obrazy ze suchých zipů nebo hravou stěnu, která sloužila původně proto, aby nelezla kam nemá. Jinak manžel vyrobil většinu nábytku, který tu máme, třeba kuchyňská linka je celá jeho dílem. A já jsem si navrhla přehoz přes sedačku.

Míši tip: Jak si udělat doma magnetickou stěnu 1. natřete zeď magnetickou barvou dle návodu ve třech vrstvách 2. můžete ještě přetřít akrylovou barvou v libovolném odstínu 3. umístěte magnetky 4. vytvořte obraz podle své představy Obraz je možné měnit a hrát si s ním podle nálady. Slouží také jako netradiční doplněk v bytě. Ukázka magnetického designu zde.

IKEA 599 KČ

Stylová inspirace z bytu Míšy Petrů

PÉBÉO 275 KČ

Polic natř e GORM ela M mod íša na a um ro do d ístila ěts pok kého oje.

VLADEKO 1 990 KČ

AZ PAPÍR 250 KČ

IKEA 3 990 KČ

ELIDIS 172 KČ

návštěva

Žiju s vášní pro boty Návrhářka Tereza Kunstová je talentovaná, je krásná, mladá, sympatická, miluje svou práci, miluje boty. S vášní pro krásné botky je nás více, ovšem Tereza si ty své vysněné umí nakreslit a hlavně si je umí i vyrobit. Tereza vystudovala VŠUP v Praze v ateliéru Design oděvu a obuvi pod vedením Liběny Rochové. Vystavuje na Designbloku, na Design Supermarketu. Spolupracuje s oděvní značkou KATARZE. Text a foto: Pavlína Vejmělková

Terezo, proč právě boty? K botám jsem se dostala úplně náhodou. V přihlášce na střední uměleckou průmyslovku jsem vypňovala dvě kolonky. V té první byl obor, který chci studovat a v té druhé obor náhradní (to kdyby ten vysněný náhodou nevyšel). Strašně moc jsem chtěla studovat grafiku, to byl ten můj vysněný obor. Bohužel byl o ni velký zájem. Design obuvi a módních doplňků se s návalem studentů nepotýkal. Napsala jsem ho do té „záchranné“ kolonky s tím, že hlavní je, se na školu dostat a že se mi potom třeba povede přestoupit. Přijali mě do ateliéru bot a zaječí úmysly se brzo vytratily.

Vybrala sis pražskou VŠUP - ateliér Design oděvu a obuvi, to tedy není škola, na kterou by bylo jednoduché se dostat! Než mě přijali, tak jsem si myslela, že je to těžké, možná skoro nereálné. Tříkolové talentové zkoušky a vědomí, že do každého ateliéru si vyberou tak dva až tři z přihlášených, to byl velký stres!

Zjistila jsi, že boty jsou pro tebe to pravé? Ano, škola mě moc bavila. A když jsem vybírala vysokou školu, tak jsem věděla, že chci ten obor studovat dál.

Kdo, nebo co, tě nejvíc ovlivňovalo? Těžko říct jedno konkrétní jméno. Když jsi v prostředí lidí, kteří něco nového tvoří, vzájemně to mezi sebou konzultují, tak to

Ale přijali tě a ty jsi mohla šest let studovat na té, pro tebe nejúžasnější, škole. Bavilo tě to tam? Byl to opravdu splněný sen? Dnes přiznávám, že má původní představa o VŠUP byla možná trochu naivní, určitě mnohem idealističtější. Ale studium mě bavilo.

má samozřejmě velký vliv i na tvou práci. Na to, jak sama o věcech, o designu začneš přemýšlet. Je to super hlavně v prvních dvou letech, většina se v té době ještě ve své tvorbě hledá a ta možnost, že nablízko vidíš, jak pracují ostatní tě rychle posouvá dál. Navíc tam funguje zdravá rivalita a ta je také potřeba.

výroba. Ta obnáší krájení, kosení, lepení, zaklepávání, šití, broušení... Je to množství technologických prostupů.

Spolupracuješ s módní oděvní značkou KATARZE, pro jejich kolekce vytváříš zajímavé a netradiční boty. Pracuješ také na zakázkách? Holky z KATARZE jsou mé spolužačky Často to bohužel funguje tak, že škola a především kamarádky z UMPRUM. Máme a studium je takový svět sám pro sebe bez společný ateliér, tudíž spolupráce s nimi napojení na realitu. Hledání uplatnění vznikla naprosto samozřejmě. KATARZE je potom skok do hodně studené vody. se specializuje na home wear a já pro ni Jak jsi tu realitu vnímala a vnímáš ty? několikrát navrhla a zrealizovala kolekci Realita je taková, že jsem vystudovala obor, domácí obuvi. Zakázky samozřejmě velice který u nás prakticky vítám. Tato práce s sebou neexistuje. Nejsou „Velkým zdrojem inspirace přináší ještě další důležité tu firmy, u kterých momenty. Zákazník je pro mě materiál, bych našla uplatnění, může mít speciální přání, zkoumání jeho možností pro které bych mohla jasnou představu, jak mě neustále posouvá pracovat. Člověk by bota měla vypadat, se musí probíjet sám, může mít netypický tvar v nápadech dál.“ na volné noze. Musí být chodidla atd. Tady sám sobě manažerem, shánět materiály, je důležitá vzájemná komunikace a nutnost komponenty. A s dodavateli vyjít maximálně vstříc. Je to vždycky fajn je to tu podobné jako s výrobci - nejsou. zkušenost a člověk se hodně naučí. Takže najít vhodný komponent je tak trochu oříšek. Vytváříš i jiné doplňky? Během studia jsem několikrát pracovala Co vůbec práce designéra bot obnáší? na kolekci kabelek, teď se opravdu Co všechno musíš umět, aby vznikla nová soustředím spíš na boty, ale realizace tašek bota? je hned za botami mou druhou oblíbenou Je toho dost. A hlavně to není pouze činností. o tužce a papíru, i když to bez kreslení nápadů a návrhů nejde, ale je to jenom Kde hledáš a nacházíš inspiraci? začátek. Velkým zdrojem inspirace je pro mě materiál, zkoumání jeho možností mě Máš tedy v hlavě úžasný nápad... neustále posouvá v nápadech dál. Snažím se ho v různých variantách hodit Nekonečně mnoho inspirace čerpám na papír. Potom začíná opravdový vývoj. z přírody. Ráda dělám jednouché věci Zásadní je výběr kopyta - ten z velké části se zajímavou strukturou, formou určuje tvar samotné boty. Velice důležitý a na to je ispirace z přírody ideální. je výběr vhodného materiálu, jeho možnosti tě mohou posunout zase Boty jsou vnímány jako módní záležitost. o kus dál. Následuje hledání ideálních V jaké míře tě ovlivňují nové trendy? tvarů, linek přímo na kopytě. Vypracování Nové trendy sice vnímám, mohu z nich střihu, zkoušky a potom samotná i čerpat, rozhodně jim ale nepodléhám.

ale pokud má ty správné linie a proporce, tak to může být hotové sochařské dílo. Na botách mám ráda elegantnost, tvarovou jednoduchost. Sama se takové věci snažím dělat i nosit. Kdo u nás podle tebe boty umí? Na to je celkem těžké odpovědět. Obuvnická tradice tu byla přetržena a těch lidí, kteří se tomu věnují je v Čechách velice málo. Jsou tu malí soukromníci, kteří se věnují zakázkové obuvi. To je třeba pan Zachariáš, který dělá luxusní, ručně šitou pánskou obuv na míru. To je člověk, který boty opravdu umí. Ovšem většina takových ševců se zabývá především právě pánskou obuví, ta nepodléhá tolik trendům a pánové nemají potřebu svou obuv tolik podřizovat módě. Chtějí kvalitně zpracovanou obuv, která především vydrží.

Mám ráda, když si věci svou hodnotu udrží bez ohledu na změny trendů. Pravda je, že se nenechávám ovlivňovat trendy a ani příliš nesleduji ostatní tvůrce, chci mít čistou hlavu pro své nápady. Co materiály? Jaké používáš ráda? Ráda si vyzkouším i ty nové, každý má určité vlastnosti a je zábava na ně přicházet, ale v zásadě jsem dost věrná usni. Je to skvělý materiál, tradiční a na obuv ten nejlepší. Ráda si s materiálem hraju a useň tuto možnost nabízí, velmi dobře se tvaruje. Na tom byla založena také moje diplomová práce. Použila jsem sedlářskou useň, kterou jsem za mokra zpracovávala do požadovaných tvarů.

Jaký je tvůj profesní sen, meta? Kam míří tvé vize o budoucnosti? Je to spolupráce s větším výrobcem nebo vytvoření vlastní značky? Ideální by byla spolupráce s větším výrobcem, získání dalších zkušeností a později třeba založení něčeho svého. Navrhování bot má blízko k návrhům oděvů, je to obor, který bys chtěla zkusit? Já vlastně tyto dva obory vnímám jako dost

Jaký styl bot je ti blízký? Jaké boty nosíš ty sama? Mám strašně ráda boty na podpatku, bohužel je příliš nenosím. Ráda je ale navrhuju a ráda je také v obchodech okukuju. Může to být jednoduchá lodička, 44

odlišné. Obuv má přísná kritéria, kterých se musíš při navrhování držet. Kopyto ti jasně udává tvar, obuv nesmí být příliš otevřená, aby z nohy nespadla, ani příliš uzavřená, aby šla sundat z kopyta. Může být šperkem na noze, ale stále je to především funkční záležitost. Oděv je oproti tomu mnohem svobodnější. De facto je spojuje pouze ta móda. V průběhu let na VŠUP jsem se několikrát věnovala menší kolekci oděvů, ale přiznám se, že větší potěšení mám z realizace bot. Svůj šatník ale řešíš? Určitě! A dokonce mě to moc baví! Takže v tvé skříni nejspíš uvidíme co? Originální věci, často z druhé ruky. Miluju jednoduché tvary, pánské střihy, ráda nosím košile. Ráda hledám modely z těch nejlepších materiálů v second handech. Někdy se dají sehnat opravdu úžasné věci. No a mám i pár originálních kusů od kamarádek návrhářek. Bydlíš v nádherném vinohradském bytě. Je vidět, že tu neproběhla žádná radikální modernizace... Právě proto jsme si ho vybrali. Bydlím tu se dvěma dalšími přáteli a ten původní trochu (trochu dost) zanedbaný vzhled nás nadchnul. Spatřili jste vysoké stropy, dřevěné dvoukřídlé dveře, původní parkety a bylo rozhodnuto! Přesně tak to bylo. Všechno ale bylo hodně zašlé, takže jsme se s nadšením pustili do různých vylepšení povrchů. Natírali jsme dveře na bílo, výmalbu stěn jsme také udělali bílou barvou. V pokojích jsou původní staré parkety. V kuchyni ale byla podlaha hodně zdevastovaná, tak jsme v hobby marketu koupili úžasné PVC - je hodně tmavé se strukturou vytlačovaných koleček. Je tak netradiční, že nám hned padlo do oka. A navíc bylo docela levné.

Ta podlaha opravdu vypadá perfektně! Mě ještě hodně nadchla vaše koupelna - stará vana na nožičkách, nádherná stará dlažba... Ta stará vana tu byla, ale vypadala strašně. Natřeli jsme ji barvou v šedém odstínu, který se objevuje i na podlaze. Stejnou bavou jsme vylepšili i okno nad vanou. Kombinace barev staré dlažby je tak zajímavá, že jsme ji ničím nezakrývali, i když je hodně prošlapaná. A jak jste byt zařizovali? Já mám ráda jednodušší věci, přírodní materiály, kombinaci nového a starého, použitého nábytku. Takže tu mám novou kovovou postel a vedle ní stolek po babičce s moderní červenou židlí. Stůl a židle v kuchyni také kdysi používaly naše babičky. Potravinovou almárku pořídila kamarádka na Aukru, trochu ji vylepšila patinou. Světla v co nejjednodušších tvarech jsou z Ikea. Máme tu hodně květin a na okně pěstujeme bylinky. Terezo, poslední otázka. Jak se žije designérům bot v Česku? Řekla bych, že dost těžko. Ale nechci to vzdávat a zkoušet dělat něco jiného. Pořád si myslím, že přijde doba, kdy lidi budou chtít nosit originální boty. Věřím, že se vrátí tradice ručně šitých bot, bot dělaných na zakázku. Moc ti to přeju!

EOSVETLENI.CZ 666 KČ

IKEA 1 990 KČ

KUPZAROVKY.CZ 9 566 KČ

STYLOVÁ INSPIRACE z bytu Terezy Kunstové

IKEA 49 KČ

EANTIK 4 990 KČ IKEA 3 290 KČ

VILLEROY & BOCH 75 968 KČ

EDEN KOUPELNY cena k doptání

dekor

Podzimní vzpomínání Pojďte s námi v podzimním nostalgickém čase trochu vzpomínat. Připravte si doma zátiší s upomínkami na své předky: fotografiemi a obrázky, starými dopisy či předměty, které patřily těm, kteří již nejsou mezi námi. K podzimu patří neodmyslitelně Dušičky. Mnozí z nás nemají o těchto svátcích příliš informací a ani neznají jejich historii. Pokud je to i váš případ, můžete to spolu s námi na následujících stránkách napravit. Připravila: Sandra El–Hmoudová

1. listopad - Svátek všech svatých Svátek všech svatých vychází z tradic keltských a později je převzalo i křesťanství. Keltský nový rok Samhain (konec léta) byl dnem, kdy se stírala hranice mezi světem živých a mrtvých. Věřilo se, že se duše zesnulých v tento čas vracejí na zemský povrch a živí mohou navštívit podsvětí. Svátek všech svatých je oslavou mrtvých, kteří již dosáhli své blaženosti, zatímco Dušičky jsou vzpomínkou na ty, kteří prochází očistcem a blaženosti zatím nedosáhli. Bývalo zvykem prostírat u večeře pro zesnulé příbuzné, kteří

v tuto dobu mohli přijít na návštěvu, nebo vystavovat za oknem zapálenou svíčku ve vyřezané řepě (později v dýni), která měla bloudícím duším mrtvých posvítit na jejich cestu. Lidé se také převlékali do starých cárů a malovali si obličeje, aby se uchránili před zlými duchy. Tradice Samhainu přežila do současnosti v podobě Halloweenu, který se slaví 31. října především v anglicky mluvících zemích - jak v Irsku a Británii, tak i např. ve Spojených státech, kam tento svátek přenesli irští emigranti.

2. listopad - Svátek všech zesnulých (Dušičky) Tento svátek slavíme z úcty k našim předkům. Říkalo se, že pokud o Dušičkách prší, oplakávají duše zemřelých své hříchy. Podle lidové víry prý v předvečer svátku Dušiček vystupují duše mrtvých na jednu noc z plamenů očistce, kde pykaly za své hříchy. Právě z toho důvodu se plnily domácí lampy máslem místo oleje, aby si duše mohly zchladit své popáleniny. Dušičky se vracely zpět do plamenů ve chvíli, kdy začal ráno zvonit kostel. Keltové pro duše z očistce zapalovali ohně, aby se mohly ohřát a strávit s nimi noc. Do ohně vhazovali různé potraviny,

kterými chtěli vykoupit duše mrtvých. Dnešní alternativou této tradice je zapalování svíček. Za dávných časů se na vsích peklo pečivo zvané dušičky. Bylo to čtyřhranné pečivo, zadělávané mlékem a plněné povidly nebo mákem, a byli jím obdarováni chudí lidé postávající u kostela, či hřbitova. Právě v tento den jezdíme na hřbitovy, abychom si připomněli naše předky a blízké, kteří již nejsou mezi námi. Rozsvícením svíce a položením květin symbolizujeme víru a věčný život. Tato tradice však trpí ztrátou povědomí o významu těchto svátků a na hrobech tak často vídáme umělé kytice, které mají s věčným životem pramálo společného.

dekor

DIY

Polička starých časů

Navštívili jsme místní bazar, z kterého jsme si donesli starší poličku. Pomocí našeho návodu ji můžete i vy využít k jinému účelu než k zavěšení. Vzpomínáte rádi na své předky? Poličku jsme pojali jako vzpomínkové místo na prababičku. Do poličky jsme umístili památeční věci a fotografie. Pokud obdivujete severský styl bydlení, docílíte jej pomocí pokojové rostliny svícník, starých křížků a fotek. Madona a stará kniha dodávají obrázku nostalgii starých časů a navozují atmosféru. Připravila: Vladimíra Medlová

dekor

Budete potřebovat:

starou poličku, opalovací pistoli, jemný smirkový papír, brusnou houbu, základní syntetickou barvu, vrchní syntetickou barvu požadovaného odstínu, velký a malý štětec

Postup:

1. Poličku očistíme pomocí horkovzdušné pistole nebo smirkovým papírem až na dřevo.

4. Pomocí smirkového papíru začneme postupně zbrušovat nátěry v různých místech. Vznikne nám tak jemná patina. (obr. 1). Povrch zbruste hlavně na rozích, krajích a viditelných místech.

2. Základní barvu si naředíme v poměru, který je uveden na plechovce. Začneme natírat po vláknech a v celé délce dřeva. Po zaschnutí základní vrstvy je dobré povrch přebrousit brusnou houbou. Tento postup opakujeme dvakrát.

5. Pro dosažení lepšího efektu si namíchejte tmavší odstín syntetické barvy (použila jsem fialovou) a namočte do ní jen špičku štětce, který ještě otřete.

3. Pomocí štětce naneseme i vrchní barvu. Postup opakujeme nejméně dvakrát. Poličku necháme alespoň týden zaschnout, abychom mohli vytvořit patinu. Pokud byste začali moc brzy, došlo by ke strhnutí barvy a zanášení smirkového papíru.

Štětcem velmi zlehka potřete místa, která jste brousili (obr. 2). Docílíte tak věrohodnějšího efektu staroby (obr. 3) 6. Pokud se vám pomocí štětce podaří vytvořit velká šmouha (obr. 4), nelekejte se. Po zaschnutí barvy jí houbičkou zjemníte a odstraníte nežádoucí přebytek (obr. 5).

dekor

Jednoduchá úchytka

DIY

Při renovaci starého kusu nábytku jsem došla do bodu, kdy bylo potřeba vybrat vhodnou úchytku. Objednat repliku? Najít vhodnou velikost v bazarech? Koupit novou? Vyrobit! Co nejjednodušeji, jinak a s vtipem. Připravila Jana Ducháčková

dekor

Potřeby pásek kůže 21x2 cm, vrtačka, šroubovák, samořezný šroub s kulatou hlavou a podložkou, noční stolek. Návod Pásek po lícové straně přehněte 2 cm od kraje (vznikne malý čtverec) a pak takto celé znovu na polovinu. Delší část přehnutého pásku přijde vsunout pod prvotní čtverec kůže. Připravte si vrták o něco menší než je průměr šroubu. Vrtačkou projeďte složenou kůži, všechny tři díly naráz, poté zvlášť i stolek. Šroubem spojte kůži a nakonec úchytku přišroubujte ke stolku.

dekor eko

Ekologické praní připravila: Renata Křivá

Na vlastní kůži a rodině jsme vyzkoušeli ekologické praní. Se dvěma věčně špinavými malými dětmi to byl test přímo zátěžový! Po 9 měsících praní a testování různých výrobků a způsobů praní se s vámi chceme podělit o naše zkušenosti.

7 x o ekologickém praní

1. Ne všechny ekologické prostředky jsou skutečně ekologickými ve smyslu jejich složení a dopadu na ekologii. Zajímejte se o složení, pokud není uvedeno, výrobek raději nekupujte. Diskutabilní jsou zejména látky jako Zeolit A, polykarbonáty, fosfonáty nebo citráty. 2. Pokud začnete prát ekologicky, je možné, že při prvním praní oblečení získá šedý nádech a objeví se na něm zaprané skvrny, dříve zamaskované rozjasňovači z běžných prostředků. Způsobuje to reakce se zbytky chemických prostředků. Nenechte se odradit, během pár dalších praní se vše odstraní. 3. Prádlo nepředpírejte, ale raději namáčejte. Ušetříte tak prací prostředky, vodu i energie. 4. Perte oblečení z rubové strany. Je to pro prádlo i barvy mnohem šetrnější. 5. Pro odměřování pracích prostředků používejte vždy dávkovací pomůcky. Množství prostředku závisí na tvrdosti vody – čím tvrdší, tím více prostředku je nutné použít. Prací prostředek je nejlepší dávat přímo do bubnu pračky - pak je možné snížit dávku i o třetinu. 6. Pro ekologické, hygienické a úsporné praní je nejideálnější teplota 40 °C, pro oblečení miminek a nemocných pak 60 °C. 7. K ekologickému praní patří neodmyslitelně i ekologický spotřebič. Při jeho pořizování vybírejte v třídě nízkoenergetických praček.

Praní Běžné prací prostředky mohou obsahovat zeolity, tenzidy, balastní plnidla, parfémy, barviva či naopak bělidla, jejichž výsledkem je prádlo zdánlivě čisté a „jako nové“. Prádlo však není více čisté než u ekologických prostředků, ale jen zářivější. A to díky optickým rozjasňovačům a bělidlům, které jsou v přírodě velmi těžko odbouratelné. Ekologické prací prostředky nezatěžují přírodu (ani svými obaly, které bývají většinou recyklovatelné), jsou přátelské k pokožce alergiků a nic nemaskují. Problém u ekologického praní bývá se zářivě bílou. Pokud chcete mít prádlo co nejvíce bílé, přidávejte k praní bílého ekologické bělidlo nebo v něm prádlo občas vybělte (nejlepším ekologickým bělidlem jsou sluneční paprsky).

Bělící prostředek Klar pro alergiky Stačí při praní bílého prádla přidat k pracímu prostředku, www.cestaprirody.cz, 147 Kč

Prací prášek Qalt Excel

Prací prášek na bílé prádlo a pleny Yellow & Blue Český prací prostředek na bázi mýdlových ořechů, který již obsahuje i ekologické bělidlo. www.branakdetem.cz, 158 Kč

Oblíbený český prací prostředek se značkou Ekologicky šetrný výrobek. Obstál v mnoha testech, vhodný pro alergiky, zajímavá je jeho cena i dostupnost v běžných hypermarketech či přímo v e-shopu výrobce. Jeho prací výsledky jsou i z naší zkušenosti velmi dobré. Ovšem u tohoto výrobku nás dost zarazila jeho „chemická“ vůně a rovněž složení (zeolity). Nejsme úplně přesvědčeni o jeho označení jako ekologický. www.qalt.cz, 6 kg za 276 kč 67

Skvrny Oblečení se skvrnami před praním namočte (nejlépe co nejdříve). Před praním přetřete skvrny žlučovým mýdlem či jiným prostředkem na skvrny.

Žlučové mýdlo na skvrny Sonett Vysoce účinný pomocník na všechny těžko vypratelné skvrny, nám se osvědčil dokonce i na skvrny již staršího data. www.branakdetem.cz, 37 Kč

Ecoballs jsou dva míčky naplněné „keramickými“ kuličkami, bez obsahu mýdla (není třeba dlouhé máchání), vhodné i pro alergiky. Po naší zkušenosti jsou Ecoballs vhodné spíše pro praní běžně špinavého barevného (v případě hůře vypratelných skvrn je doporučujeme potřít žlučovým mýdlem) a jemného prádla. Je lepší jej kombinovat s jinými pracími prostředky. Nejlépe několikrát vyprat prádlo s Ecoballs a pak jednou za čas jiným prostředkem. Velmi pozitivní jsou nízké náklady praní (distributoři uvádí pouze 1,90 Kč/prací cyklus). Dobře poslouží spíše v rodině bez malých špindírů, www.smartprodukty.cz, 294 Kč

Aviváž Komerční aviváže jsou v podstatě chemikálie, které mají prádlo změkčit a dodat mu vůni (často až příliš silnou). Avšak ve skutečnosti to znamená, že v prádle zůstávají zbytky dráždivých chemických látek, které jsou ve styku s naší pokožkou. Důkazem jejich „síly“ je skutečnost, že vůně z chemické aviváže v oblečení zůstává i po několika ekologických pracích cyklech. Z hlediska svého složení jsou aviváže považovány za jedny z nejvíce zatěžujících pro životní prostředí. Nejekologičtější aviváž je – žádná aviváž. Čím ji nahradit? Ocet Místo aviváže přidejte do posledního máchání cca 100-200 ml octa (do nádržky pro aviváž). Ocet prádlo stejně jako aviváž změkčí, působí

antistaticky, desinfikuje, oživuje barvy a zabraňuje žloutnutí prádla při žehlení. Nezanechává zápach. Vonné silice Pokud chcete při ekologickém praní dodat oblečení příjemnou vůni, přidejte do pračky kousek látky (ponožku) s několika kapkami vonné silice. Silice sice prádlo ovoní, ale nemá tak silný a dlouhotrvající účinek jako chemické aviváže. Proto je dobré do skříní s čistým prádlem umístit vonné sáčky a mýdla.

Prací sliz

Jde o prací prostředek složený z mýdla a sody. Známý je rovněž pod názvem mýdlový či jelení sliz. Vyrobíte si jej sami doma z místních surovin (není třeba neekologické dopravy), recept je velmi jednoduchý a levný (1 kg sody cca 30 Kč, jádrové mýdlo cca 10 Kč). Díky surovinám jej lze považovat za ekologický prací prostředek vhodný i pro alergiky. U nás se tento způsob praní osvědčil nejvíce. Mýdlo je velmi vděčným ekologickým prostředkem, vyrábí se zmýdelňováním tuků živočišného i rostlinného původu působením louhu. Mýdlo se ve vodním prostředí velmi rychle a úplně biologicky rozkládá na látky v přírodě běžné. Mýdla vhodná pro přípravu slizu: Jádrové (jelení) mýdlo, mýdlo Palma Kokos a Kamzík, mýdlo Lanza, Marseillské mýdlo (čistě přírodní), mýdlové vločky Vladěnka. Prací soda rozpouští tuk, změkčuje vodu, odstraňuje skvrny, desinfikuje. Je součástí mnoha běžných pracích prášků. K dostání je soda krystalická a prášková (ta údajně způsobuje větší zašednutí prádla).

mýdlové vločky rozpusťte. Přisypte sodu a za stálého míchání přilijte 10-12 l horké vody. Nechte ztuhnout (trvá to několik hodin). Výsledná konzistence může být od řídkého slizu až po hutný pudink, obojí je v pořádku. Toto množství vystačí až na jeden měsíc běžného praní. Mýdlový sliz skladujeme v uzavřené nádobě (kanystr, PET láhev či kyblík s uzávěrem).

Praní: Pro dávkování použijte kelímek o obsahu 250 ml. Na běžně zašpiněné prádlo stačí jeden kelímek, na velmi znečištěné (a nejlépe předem Recept: namočené prádlo s trochou prací sody) Kostka mýdla o hmotnosti 175 g až dva kelímky (500 ml). Dávkujeme nebo 250 g mýdlových vloček přímo do bubnu pračky. V případě 250 g krystalické sody velmi tvrdé vody se doporučuje ještě nebo 150 g práškové sody přidat k hlavnímu praní půl kelímku Voda až kelímek prací sody (nám se však Kýbl u praní bílého prádla soda navíc Postup: neosvědčila, prádlo zešedlo). Místo Mýdlo nastrouhejte, zalijte jedním litrem aviváže použijte ocet a vonné oleje vařící vody a za občasného míchání (viz předchozí). 69

dekor

eko

EKO

Skeletování listů Jemné krajkové kostry listů jakoby nám svou krásou chtěly připomenout, že patent na dokonalost patří pouze přírodě. Často je najdete při toulkách podzimním lesem nebo při procházkách u vody. Jednoduchým způsobem si je vyčarujete i doma. Text, styling a foto: Renata Křivá

dekor

Nejjednodušší dekoraci získáte vložením listu do rámu, ať už je podložíte barevným papírem, nebo jen přichytíte na sklo rámu či přilepíte na zeď páskou (místo washi pásky udělá parádu i obyčejná izolační páska z hobbymarketu).

Pokud je nemáte čas ihned zpracovat, rozložte je do vody nebo zamrazte.

Co budete potřebovat: Čerstvé listy 1 hrnek krystalické sody 4 hrnky vody Starý zubní kartáček/tupý štětec a pinzeta Bělidlo (např. Savo) Barvy (jedlé barvy, tuž, dekorační barva ve spreji apod.)

Jak na to:

Vezměte hrnec odpovídající velikosti, nasypte sodu (jistě ji budete mít doma z výroby pracího slizu) a přilijte vodu. Přiveďte k varu a vložte listy. Vařte na mírný stupeň či plamen. Doba vaření záleží na druhu listu – pro dubový a javorový stačí 45 minut, u břečťanu až 90 minut. Listí během vaření zhnědne a na jeho povrchu se může soda srážet. Vyvařenou vodu v průběhu dolévejte.

Skeletování se provádí s ještě čerstvými zelenými listy. Nejlépe se kostry získávají z listů s pevnou a hustou strukturou. My jsme dosáhli nejlepších výsledků s listy břečťanu, javoru a dubu. Použít se však dají i listy magnolie a hortenzie. Skeletování se nepodaří s listy, které jsou křehké a mají řídký skelet.

Po uvaření hrnec odstavte. Buď jej nechte vychladnout, pokud však listy chcete ihned zpracovat, vkládejte je postupně do misky se studenou vodou. S dubovými a javorovými listy se nám osvědčilo pracovat na podložce s jemnou strukturou a namočeným starým zubním kartáčkem.

Přejíždějte jím po listech (nebojte se zejména u dubových listů ze začátku přitlačit) z obou stran tak dlouho, až se z nich začne oddělovat dužnina a kostra listu bude co nejvíce čistá. U listu břečťanu je nejlepší v misce s vodou narušit pinzetou v místě stopky jeho vnější obal a ten ještě s pomocí štětce z obou stran stáhnout. Zbytky dužniny očistěte štětcem. Poté listy opláchněte v misce s vodou a dejte osušit na papírovou utěrku. Tip: Aby se skeletování dařilo, musí být listy dostatečně uvařené (zejména břečťan) avšak ne rozvařené (pozor u křehčího javoru). Během vaření raději vyjměte na zkoušku jeden list, ochlaďte jej ve vodě a vyzkoušejte, zda se již dužnina uvolňuje.

Dalším krokem je namáčení v bělidle. To odstraní zbytky dužniny z listů a zhnědlou kostru listu vybělí do světle béžového odstínu. Listy by neměly zůstat v bělidle dlouho nebo příliš zkřehnou (platí to zejména pro břečťan), stačí cca 5-10 minut. Vybělené listy vyjmeme z bělidla, opláchneme v misce s vodou a necháme uschnout na papírové utěrce. Poté je buď vylisujeme zatížené v knize, nebo na mírný stupeň přežehlíme přes látkový kapesník. Pokud chcete listy obarvit, můžete je buď ihned po opláchnutí od bělidla namočit do misky s barvou (nám se nejvíce osvědčila tuš, ale použít se dají i jiné rozpustné barvy) nebo po uschnutí a vyrovnání nastříkat dekoračním sprejem.

Pokud rádi darujete svým milým knihu, překvapte je neobvyklou upomínkou v podobě vloženého listu.

Stejnou technikou, jakou jsme v dubnovém čísle vyráběli papírové misky, můžete vyrobit i dekorativní misku z listových skeletů. Zvenku misku obalte potravinovou folií, přikládejte jeden list po druhém a opatrně jej pomocí štětce fixujte lepidlem na tapety (po zaschnutí zprůhlední). Pro zpevnění nalepte na spodek misky kolečko papíru o velikosti dna. Miska může sloužit jako dekorace nebo jako efektní stínítko svícnu (dejte pozor, aby listí bylo z dosahu plamene).

Listové skelety jsou působivé ozdoby na zabaleném dárku. Nejlépe vyniknou na jednoduchém přírodním papíru (my jsme použili výztuhu z balícího papíru)a s režným provázkem. 79

dekor

architektura

O hnědých polích a zapomenutých stavbách Vzpomínky časem zvolna létají, šuměním křídel svých nás zvou, k těm krásným se stále znova vracíváš, ostatní se zvolna rozplynou... Patříte-li mezi Husákovy děti, které se životním stylem, oblékáním, nebo aspoň poslechem krutého českého metalu řadili mezi „hašišáky“, zajisté poznáte hit roku 1986 – Vzpomínky od Citronu. Na obranu dobrého vkusu autorky tohoto článku musím uvést, že z metalového oblouznění vyrostla a úvodní (snad) verš má pouze uvést dobu, do které se teď chce ve svých vzpomínkách vrátit. Současně se omlouvá „vekslákům“, „somrákům“ a „depešákům“, pro něž žádný vzpomínkový song nemá. Jaký by vlastně byl? Napište! Text a foto: Jana Sedláčková

dekor

Městská brownfields - Brno Většina obyvatel a návštěvníků Brna, používajících autobusovou dopravu, chodívala v těch dobách na autobusové nádraží Zvonařka nevábným betonovým nadchodem, který umožňoval překlenout území staré strojírenské továrny – Vaňkovky (alias národního podniku Zetor Brno). A možná, že náhodní procházející už ani rozpadajícící se továrnu nezaregistrovali - já sama si pamatuji spíš divoce rostoucí zeleň, z níž občas vykoukl vzdorující kus holé zdi. Takové zakleté industriální království. Naštěstí město Brno pochopilo, že opuštěné průmyslové areály uprostřed měst mají skvělý potenciál a původní plány, počítající s likvidací všech objektů, byly upraveny. Nyní tedy můžeme vyrazit za nákupy do moderní stavby Galerie Vaňkovka, ale současně navštívit výstavu v kulturním centru Vaňkovka, které sídlí v budově bývalé slévárny.

Z Wikipedie: Brownfields (angl. hnědé pole) je urbanistický termín označující opuštěná území s rozpadajícími se obytnými budovami, nevyužívané dopravní stavby a nefunkční průmyslové zóny. Vyznačují se často obrovskými rozměry (např. areál Vojtěšské hutě v Kladně), negativními sociálními jevy (bezdomovectví, krádeže kovů) a ekologickou zátěží. Na druhou stranu na řadě brownfields stojí technicky a kulturně cenné budovy včetně unikátního technologického vybavení. Proto není v pořádku, pokud se při přestavbě těchto oblastí přistupuje k plošné asanaci bez předchozího průzkumu ze strany orgánů památkové ochrany. Označení brownfields vychází z barvy opuštěných staveb na leteckých a satelitních snímcích. V češtině se tyto pozemky někdy označují jako brownfieldy. Teorie trvale udržitelného rozvoje upřednostňuje novou zástavbu brownfields před výstavbou na zelené louce (angl.greenfields).

Podobný průmyslový areál téměř v centru Brna – Zbrojovka – na svůj nový osud stále čeká. Poslední plány vlastníka oznamovaly, že zde hodlá vybudovat celou novou městskou čtvrť. Kdy? Až bude ekonomika v lepší kondici. Už aby to bylo, docela by se mi líbilo, bydlet ve Zbrojovce. Naposled jsem tam byla v roce 2010, kdy se v prostorách areálu konal první ročník Fashion Marketu (trhu s módou českých designérů a autorů).

Venkovská brownfields Opuštěné výrobní areály nemají na svých územích jen velká města, v mnoha vesnicích si jistě lámali hlavy třeba s chátrajícími objekty po bývalých JZD. V mé rodné vísce nástupnická zemědělská firma úspěšně pokračuje v činnosti, ale mívali jsme tu kdysi

lihovar. Bourání lihovarského komína byla určitě událost roku. Z lihovaru do dnešního dne přežily pouze sklepy, v nichž je nyní provozováno společenské centrum.

Mezi venkovskými brownfieldy bývají i fary. V dětství jsem do farské zahrady vozila bedýnky s vlastnoručně natrhaným rybízem, sídlila tam výkupna ovoce.

Mnohem lepší využití našli pro budovu fary provozovatelé známého Café Fara v Klentnici. Budovu rekonstuovali důsledně historickým způsobem. Původní dispozici zůstaly beze změny a novému provozu plně vyhovují. Nebo, jak mi zajisté dáte za pravdu - pokud jste Café Fara již navštívili, tam vás tak omámí kombinace genia loci a zajímavých lahůdek, že na zkoumání funkčnosti půdorysného řešení nemáte hnidopišské kapacity. Ale na co zbudou síly každému – dojít si na toaletu. Je taktéž velice půvabná, zařízená důsledně stylově. Klozet s keramickou horní splachovací nádržkou byl dovezen z Anglie, jinak většina vybavení kavárny byla pořízena ve starožitnictvích nebo vetešnictvích.

Romantické opuštěné vily, zchátralé továrny a manufaktury Jsou i ve vašem okolí taková (zdánlivě) zapomenutá místa? Vnímáte je jako vzpomínku na zašlou slávu, lákají vás k tajné prohlídce? Nebo brbláte, že se tam schází podivné existence a roste divoké bejlí? Napište nám na blog! Příznivci omšelých, tajuplných a zaprášeně industriálních prostorů se mohou scházet na facebookové stránce Sdružení pro dokumentaci a ochranu opuštěných staveb (http://www.facebook.com/opustenestavby ). Databázi brownfields v Česku najdete na http://www.brownfieldy.cz/ . 89

architektura

BOHEMIAN LIVING Dům z roku 1908 v klidné brněnské ulici upoutá kolemjdoucí neobvyklou a citlivě zrekonstruovanou historickou fasádou v geometrickém secesním stylu. Za ní se skrývá nejen byt majitele, ateliéry a keramické dílny, zajímavá zahrada, depozitáře ale hlavně spousta vložené práce, umění a invence. Text a foto: Renata Křivá

Už když nahlédnete do vstupu do domu, bude vám jasné, že se nejedná o zcela obvyklý dům. Je to místo zrcadlící osobnost majitele s vlastní atmosférou, úctou k minulosti a hlavně láskou k umění. Samotný vstupní průjezd působí spíše jako vstup do galerie – světlá podlaha ve vysokém lesku, rozptýlené osvětlení a znovuobjevené fresky na zdech.

Nenechal se zastrašit a s pomocí pražského Mladého světa (tehdy již ve vzrušené předrevoluční náladě) celou kauzu zmedializoval, vznikl dokonce investigativní dokument KFP režiséra Harvana. V zimě v domě popraskala a zamrzla voda. Když na jaře roztála, zaplavila dům a jeho okolí, a to na celé dva roky. Z domu byla ruina napadená dřevomorkou.

Původně pavlačový dům, v jehož dvoře za první republiky sídlila likérka, se podařilo brněnskému výtvarníkovi Michaelovi Vystavělovi získat po revoluci po peripetiích s tehdejším Národním výborem. Přestože nynější majitel splnil ještě před tím podmínku státních úředníků, odkoupil původní vybavení a započal s opravami, našel jednoho dne vstupní dveře s vyměněnými zámky a pečetěmi. 92

dekor

Ortel nového majitele nad původní stavbou domu však naštěstí nakonec nezněl „zbourat“, ale „zachránit co se dá.“ Pan Vystavěl se pustil do rekonstrukce, od které jej všichni zrazovali. Podařilo se mu zachovat přední část domu s fasádou, na jejíž obnově spolupracoval s památkáři a ve své keramické dílně vyrobil repliky štukových prvků. Zdevastovanou zadní pavlačovou část nechal zbourat a podle návrhů svých a architekta Sekvence nově postavit.

„Při projektování bytu jsem chtěl dosáhnout toho, aby byl dům zevnitř průhledný,“ říká majitel. Proto navrhl otevřenou vnitřní dispozici s volnými průhledy, zejména mezi jižní a severní částí bytu, a s prosklenou dřevěnou konstrukcí tvořící severní stěnu bytu směrem do dvora. Ústředním bodem, ke kterému směřují všechny průhledy v bytě, je pak výhled na husovický kostel, což je zejména v noci při jeho osvětlení poutavá podívaná. Zařízení bytu je směsicí nábytku, který se podařilo zachránit z původního vybavení domu, autorského výtvarného umění a pokojových rostlin. Kamkoliv se podíváte, uvidíte poskládaná pomalovaná či čistá plátna, keramické sošky, sádrové odlitky, repliky soch a v prosklených prostorech spoustu pokojových rostlin, kterým dominuje „les“ tlustice v keramických květináčích. „Před několika lety jsem si koupil takovou malou tlustici za 12 Kč. Když ji pak musím zastřihnout nebo se některá náhodou ulomí, tak je mi ji tak líto vyhodit, že ji vždycky znovu zasadím.“ Nejmladší, téměř tříletý, synek vnáší svými hračkami a zejména svou přítomností do celého bytu dětskou radost.

„Architektura by neměla být nikdy dokončená, měla by umožňovat inspiraci k dalšímu růstu a změnám.“

Také dvůr prošel v posledních letech velkou přestavbou. V jeho zadní části majitel podle vlastního projektu vybudoval novou vilu pro ateliéry v nízkoenergetickém standardu, a protože poprvé stavební firma zbudovala dílo s nevyhovující statikou, tak se opět bouralo a až v režii majitele a jeho syna Šimona se stavba napodruhé zdařila.

Vznikla i bezúdržbová okrasná zahrada s biotopem a o patro výše ve stejném stylu také terasa k bytu výtvarníka. Velký důraz kladl majitel na osvětlení prostoru. Celý dvorní trakt propojuje inspirace Japonskem, které navštívil: velké prosklené stěny tvořené dvoukřídlými dveřmi a otevřené loftové prostory pasivní vily; kamenná zahrada s okrasnými kameny a japonskými dřevinami. Snad díky tomu na vás na nádvoří dýchne atmosféra prázdnin a dovolené. Vlastní byt výtvarníka je situován do prvního patra původního domu.

V proskleném vstupním prostoru bytu vás kromě zařízení zaujme výmalba příčky oddělující prostor od kuchyně. S mramorinem, který tu vytvořila firma, nebyl výtvarník spokojen a tak si malbu dotvořil sám. Dalším originálním prvkem výmalby je zrekonstruovaná stropní freska v přilehlém pokojíku. 95

Kuchyň je ústředním bodem bytu i výtvarníkovy práce, zde v noci před stojanem s plátnem a obrovskou televizní obrazovkou, která je jedním z jeho zdrojů inspirace, nejraději tvoří. Je od vstupních prostor oddělena jen natolik, aby vzniklo dost prostoru pro zabudování kuchyňské linky a přitom byl zachován průhled do severní části bytu, na terasu a hlavně výhled na kostel. Ani návštěva toalety a následně koupelny vás nenechá v tomto bytě bez údivu. Na wc se nachází překrásná keramická plastika a čas zde strávený se může při prohlížení motivů pořádně protáhnout. V koupelně zase upoutává pozornost prosklená příčka ve stěně, která vyvolává zdání jako by ve zdi stékal proud vody. Její váha je tak velká, že zeď pod ní musela být vyztužena vlakovými kolejemi. Pokud se z kuchyně vydáte proskleným vstupem, který je neuvěřitelnou shodou náhod a díky zálibě ve stolaření dílem známého malíře a pedagoga Petra Kvíčaly, směrem k venkovní terase, neminete bez povšimnutí kout s původním ateliérem, ve kterém výtvarník pořádá výtvarné kurzy. Police jsou tu zaskládány sádrovými modely, autorskou keramikou, sochami, soškami a jejich částmi, bustami, dózami, plechovkami a dalším výtvarným materiálem, na stolech bují tlusticový háj, kolem dokola velká plátna a nad vámi prosklený strop. Nejlépe toto místo vystihuje, v jeho pravém smyslu, slovo – bohémský. Dům i byt stále prochází dalšími úpravami a rekonstrukcemi.

Majitel má spoustu dalších plánů a nápadů, avšak všechno dění spojuje jeho jasná vize: „Architektura by neměla být nikdy dokončená, rytmus života se mění – člověk je sám, pak založí rodinu, má malé děti, děti vyrostou a odejdou… Rozšiřují se nám koníčky a zájmy. Proto by měla umožňovat inspiraci k dalšímu růstu a změnám.“ O málokterém místě můžu tak rozhodně tvrdit, že je odrazem osobnosti svého majitele jako právě o tomhle domě a především jeho bytě. Nenechá vás odejít bez toho, aby ve vás nevzbudilo spoustu dojmů a emocí, stejně jako sám výtvarník Michael Vystavěl.

„Při projektování bytu jsem chtěl dosáhnout toho, aby byl dům zevnitř průhledný.“

dekor

100

Michael Vystavěl Brněnský výtvarník. Do jeho širokého záběru zájmů patří fotografie, grafika, experimentální keramika, amatérské animované filmy, kresba a především malba. Od roku 1973 vedl grafické studio, poté vyučoval fotografii, působil v základním uměleckém školství, momentálně je na volné noze. Ve svém ateliéru pořádá večerní výtvarné kurzy kresby a malby a kurz keramiky. V posledních letech a současnosti se věnuje převážně malbě. Vznikají série obrazů, jejichž hlavní inspirací jsou média – špatná dokumentární novinářská fotografie či přenášení vlastních fotografií z televizní obrazovky na plátno (tzv. malování fotoaparátem), v nichž hledá další potenciál a inspiraci k dalšímu výkladu či pátrá po dalších jejich vrstvách a hloubce. Další oblastí jeho inspirace jsou věci na okraji společnosti (bulvár, kýč). Podnikl mnoho cest po celém světě, svou zálibu v cestování pak promítá do série Města, kde jsem se cítil dobře, která představuje mentální mapy měst autora. Momentálně na svém malířském stojanu nanáší na plátna vrstvy akrylu, vitrážových a olejových barev v obrazcích inspirovaných nanotechnologií, na které jej fascinuje propojení elektroniky a biologie.

101

kuchyně

Barvy a chutě

podzimu

Kvapem se blíží podzim hýřící barvami. Ranní mlhy a možná i lehké mrazíky střídá ještě hřejivé slunko babího léta, dozrává sezónní ovoce, lesy snad budou plné hub a zanedlouho nastane i doba honů. Však ne nadarmo se říká: „Podzim na strakaté kobyle jezdí“. Patří se proto, a byla to u nás tradice, využít všechny dary zahrad a lesů také na talíři. Zkuste si proto sami připravit nějaké tradiční zvěřinové menu. Co takhle jako předkrm domácí srnčí paštiku s Armagnacem, podávanou se smaženými švestkami, jako hlavní chod pečenou daňčí plec na jalovci doplněnou ragú z lišek a hřibů, podávanou s domácími těstovinami. A jako dezert? K podzimu přece také neodmyslitelně patří oranžová barva dýní. Připravte si tedy jednoduchou sladkou tečku v podobě lehkého dýňového poháru, který bude po bohatém hodování to pravé. Dobrou chuť! Připravila: Pavlína Vosyková

102

103

dekor

104

Srnčí paštika podávaná se smaženými švestkami Výroba domácí paštiky je překvapivě snadná. Chce to jen trochu více času, ideálně dva večery. Výsledek se rozhodně vyplatí.

Vše po částech vkládáme do mixéru, zalijeme potřebným množstvím vývaru a mixujeme na co nejjemnější konzistenci haše.

Suroviny:

Do jemné směsi přidáme posekané (či umleté) srnčí maso, vejce, Armagnac a paštikové koření podle chuti, orientačně však 10 gramů. Paštikovou terinu vyložíme plátky anglické slaniny. Směs důkladně promícháme a naplníme jí připravenou terinu téměř k hornímu okraji. Přečnívající plátky slaniny pak přehneme směrem do nádoby a zakryjeme alobalem. Zbytkem směsi naplníme další vhodné (varné) nádoby, které taktéž zakryjeme alobalem. To vše pak postavíme do pečící nádoby (na vyšší plech, pekáč) a přidáme vroucí vodu, která bude sahat asi do dvou třetin výšky teriny. Vkládáme do trouby předehřáté na 150 stupňů a pečeme asi hodinu a půl. Zda je paštika hotová jednak vidíme a také zjistíme pomocí špejle. Terinku vyjmeme z vodní lázně, odstraníme alobal a její povrch rovnoměrně po celé ploše zatížíme. V chladné místnosti nebo v lednici necháme zatíženou paštiku nejméně do druhého dne.

1 kg srnčího ořezu 250 g vepřových jater 2 celá vejce 0,5 l zvěřinového vývaru 3 šalotky 3 bobkové listy 10 kuliček jalovce 4 kuličky nového koření 8 kuliček celého černého pepře 10 g paštikového koření (já používám směs z obchodu Koření od Antonína, která se skládá z: nového koření, zázvoru, skořice, muškátového ořechu, pepře, bobkového listu, bazalky, tymiánu a 10% soli) 0,5 dcl Armagnacu 150 g tenkých plátků anglické slaniny Na pánvi osmahneme najemno nakrájenou šalotku a přidáme kousky srnčího masa. Přidáme koření (s výjimkou paštikového) a zvolna dusíme do změknutí masa. V případě potřeby doléváme vývar. Změklé maso necháme zchladnout do druhého dne a pečlivě odstraníme všechny kousky koření (proto je udáván přesný počet kuliček).

Plátky domácí srnčí paštiky podáváme s opečeným toustem a jako přílohu můžeme zvolit třeba smažené švestky.

Polovinu takto upraveného srnčího masa najemno nasekáme (nebo nahrubo semeleme), polovinu společně s játry rozmixujeme.

105

Smažené švestky Připravíme si: 20 kusů švestek (pro tuto přípravu se hodí výhradně pevné nepřezrálé plody) mandle 2 dcl mléka 1 vejce asi 10 - 15 dkg hladké mouky špetku soli párátka Pokud nemáme mandle loupané, spaříme je vařící vodou a potom zbavíme slupek. Švestky omyjeme, důkladně osušíme a podélným řezem opatrně otevřeme tak, abychom je poškodili co nejméně. Vyjmeme pecky a nahradíme je mandlemi. Pokud máte větší švestky a malinké mandle, klidně dejte mandle dvě. Pak opatrně spíchneme párátkem. V misce rozšleháme mléko s vejcem a špetkou soli a pak postupným přidáváním mouky vymícháme husté palačinkové těstíčko, do něhož švestky ponoříme. Správná hustota těstíčka musí umožnit, aby se v něm švestky celé obalily a ulpělo na nich v silnější vrstvě. Takto obalené švestky vkládáme do vysoké vrstvy rozpáleného oleje (ideální je fritéza) a smažíme dozlatova. To bude trvat asi dvě minuty. Mandle uvnitř malinko zkřehne a chuť horkých švestek se rozplývá v ústech. V této podobě jsou smažené švestky připraveny jako příloha k naší paštice. Tip: Smažené švestky obalte ve skořicovém cukru a je tu skvělý lehký moučník.

106

107

dekor

108

Pečená daňčí plec Potřebujeme: 1,3 až 1,5 kg dančí plece bez kosti 150 g uzeného špeku 100 g tenkých plátků anglické slaniny 1 dcl Ginu 20 kuliček jalovce sůl čerstvě mletý pepř 6 šalotek 2 dcl suchého červeného vína 2 lžičky rajského protlaku 50 g másla Maso očistíme, protkneme klínky uzeného špeku, posypeme nahrubo rozdrceným jalovcem a bohatě zastříkneme ginem. Poté poklademe plátky anglické slaniny a srolujeme a svážeme potravinářským provázkem do úhledného tvaru. Povrch opět posypeme drceným jalovcem, zastříkneme ginem a necháme

zakryté v chladu marinovat 24 hodin. Pak nakrájíme zbylý uzený špek na kostičky, které necháme v pečící nádobě vyškvařit. Na získaném tuku opečeme maso ze všech stran, aby se jeho povrch zatáhl a při pečení zůstalo uvnitř šťavnaté. Poté maso podlijeme zvěřinovým vývarem a zpočátku zakryté pečeme v předehřáté troubě na 180 stupňů asi 1 a 1/2 hodiny. Asi v polovině pečení přidáme oloupané a na kolečka pokrájené šalotky. Maso odkryjeme a podlijeme červeným vínem. Po upečení maso vyjmeme a výpek zastříkneme ginem, přidáme rajský protlak, vše provaříme a nakonec zjemníme máslem. Před podáváním z masa odstraníme provázek a krájíme na silnější plátky. Podáváme na nahřátém talíři podlité šťávou z pečeně. 109

Ragú z lišek a lesních hub

Domácí široké nudle

Suroviny:

Suroviny na těstoviny pro 4 osoby:

200 g lišek 100 g hříbků 1 červená paprika několik snítek tymiánu 3 šalotky olivový olej 20 g másla sůl čerstvě mletý pepř

400 g hladké mouky 4 celá vejce 4 lžíce olivového oleje extra virgine špetku soli

Šalotky nakrájíme na tenká půlkolečka, červenou papriku na menší kostičky. Důkladně očištěné lišky, jsou-li větší, rovněž překrojíme, hříbky nakrájíme na kostky. Na rozpálené pánvi ve směsi olivového oleje a másla orestujeme šalotky. Přidáme papriku a po chvíli i houby a snítky tymiánu. Lehce opepříme, osolíme a vše restujeme do změknutí hub. Nakonec vyjmeme zbylé větvičky tymiánu bez lístečků a ragú zjemníme přidáním kousku másla.

Z uvedených surovin vypracujeme hladké těsto, které necháme alespoň půl hodiny odpočinout v lednici zabalené do potravinové fólie. Poté těsto na ploše poprášené hladkou moukou důkladně rozválíme na co nejtenčí plát. Ten lehce zaprášíme moukou a necháme vyschnout - odpočinout. Pak z plátů nakrájíme rádlem nebo nožem nudle široké podle vlastního přání. Hotové nudle necháme opět proschnout. Nakonec těstoviny vhodíme do vroucí, dostatečně osolené vody s několika kapkami olivového oleje a vaříme v závislosti na síle těsta přibližně 7 minut tak, aby byly „al dente“. Scedíme, přidáme asi lžíci olivového oleje a dobře promícháme.

110

111

dekor

112

Dýňový dezert Suroviny: 1 menší dýně Hokaido 250 g ricotty 3 – 4 lžíce medu 1 lžičku skořice 220 ml smetany ke šlehání kvalitní čokoládové sušenky (mohou být třeba s oříšky) oříšky na posypání Dýni po povrchu důkladně omyjeme, nakrájíme na osminky a zbavíme semínek. Lehce zakápneme olivovým olejem a pečeme asi 45 minut – dokud slupka není naprosto měkká. Zchladlou dýni důkladně rozmačkáme vidličkou. Přidáme dvě lžíce ricotty, osladíme podle své chuti medem nebo javorovým sirupem. Dochutíme skořicí. Do zbytku ricotty opatrně přimícháme ušlehanou smetanu. Poté dýňovou směs naplníme do zdobícího sáčku, bílou směs do druhého sáčku. Do sklenic na dno rozdrobíme čokoládové sušenky a pak už tvoříme střídavě jednotlivé vrstvy dezertu – podle výšky nádob. Povrch zdobíme posekanými ořechy. 113

kuchyně

114

Perníkový dezert

s povidly

Připravila: Kateřina Drápalová

Ingredience: Těsto: 150g povidel (ideálně s kousky švestek) 350ml plnotučného mléka 350g hladké mouky 250g cukru krupice 1 ½ lžičky sody strouhaná kůra z 1 citronu 30g kvalitního kakaa (20% tuku) 2 lžičky skořice ½ lžičky mletého zázvoru 50g rozpuštěného másla 2 vejce Krém: 200g krémového sýru (typu Philadelphie) 200g zakysané smetany vanilkový cukr dle chuti Postup: Těsto: Povidla rozmícháme v mírně teplém mléce. Mouku smícháme s cukrem, sodou, citronovou kůrou, kakaem, skořicí a zázvorem. Pak přidáme máslo, vejce a povidla s mlékem. Důkladně promícháme na hladkou směs. Těsto nalijeme na vymazaný a vysypaný plech (cca 30x40 cm). Pečeme v předehřáté troubě na 175 stupňů asi 15-20 minut dozlatova. Necháme vystydnout, ozdobíme krémem a servírujeme. Krém: Sýr rozšleháme dohladka a přidáme smetanu s cukrem. Opět šleháme, dokud nevznikne hladký krém. Dáme do lednice chladit asi na 15 minut – krém trochu ztuhne a nebude řídký. Poté jím naplníme cukrářský sáček a použijeme. Porcí: 24 Skladování: 4 dny Příprava: 45 minut 115

dekor

Zvenku nenápadná hospůdka kousek od stanice Hradčanská zaujme svou ležérností a pohodovou atmosférou, hlavně však jasně žlutým vozem značky Fiat 500 nad barem. Vítaným překvapením, zvláště pro mne, byla čepovaná „malinovka“, domácí limonády, slušný výběr vín a výborné pivo.

RESTAURANT 500 Na Valech 16, Praha 6 www.500restaurant.cz

Interiér převážně ze dřeva, betonu a kovu zve k posezení, třeba že jen na „jedno“. Pokud si však chcete pochutnat na něčem výborném k zakousnutí, tady máte velký výběr. Uvnitř nekuřácká část (zahrádka kuřácká), výborné poctivé jídlo.

Světová kuchyně: italská, hamburgery, různé druhy masa, české denní menu (tzv. závodka), týdenní speciality. Text: Michaela Roubínková

116

Naše p netra lus: di mask ční indus ot a triáln interi í styl éru.

Kuchař Daniel Šebek Jak jste se dostal k řemeslu? K řemeslu jsem se dostal tak, že už od dětství jsem chtěl vařit a to se mi splnilo. Nejoblíbenější jídlo? Třeba hamburger, ale musí být poctivě udělaný, z pořádného masa. Například jaké máme tady v nabídce. Jaká je filozofie Vašeho vaření?

Majitelé Jan a Martin Kaiserovi Jak jste se dostali k vlastnímu podniku? Martin: Jsem vyučený kuchař. Asi před dvanácti lety jsme otevřeli první provozovnu na Praze 1 (Jakubská ulice – Giallo rossa, pozn. red.), pak jsme otevřeli další pobočku stejného jména. Potřebovali jsme někam expandovat a naskytla se nám možnost těchto prostor na Hradčanech, ale nechtěli jsme, aby se další podnik jmenoval stejně. Věděli jsme ale, jak to bude vypadat: chtěli jsme mít fiata nad barem. Ale jméno jsme pořád neměli. Tak jsme se jednou bavili s kamarádem a on řekl, že pětistovka,

tak jsme nechali pětistovku. Nejsme žádní fanoušci fiata, to ne, spíš je to jako zajímavost. Prostě lidi si řeknou: „To je ta restaurace, kde dobře vaří a hlavně tam mají nad barem fiátka!“ (smích). Ale spousta lidí to přehlídne, pak se postaví k baru a řekne: „Tady nad námi je auto!“ Je to náš symbol.

naše podniky dělaly pizzu a těstoviny. Nicméně tady to vždycky byla hospoda. Už sto let. Takže jsme to chtěli založit na tom, aby se tu udrželi místní, lidi v okolí i noví hosté. A myslím si, že italská kuchyně je jedna z nejpopulárnějších v Čechách, speciálně v Praze a už je tak dlouho zakořeněná, že lidi nevyžadují, aby to byla Spíš máme problém s tím, jen italská kuchyně. že jak máme napsanou Tak tady máme hodně číslovku 500, tak lidi neví, masa, hamburgery, jak to číst. těstoviny, pizzu, Jestli je to pětistovka, ale i točené pivo, pět set nebo pětikilo, aby si v tom každý každý tomu říká po svém. něco našel. Což je pro nás nevýhoda, budeme muset sjednotit Jan: Jo, abychom měli logo, jinak propagovat, dobré pivo. My se o to napsat PĚTISTOVKA. pivo staráme a chválí nám ho. Na tom si zakládáme A jaká je filozofie Vašeho taky. podniku? Martin: Vlastně před tím

118

zahrada

Hudba a tanec trav v zahradě

Okrasné trávy a jim podobné rostliny vnášejí do prostoru jemnou příchuť v podobě vzdušnosti, lehkosti, pohybu a dynamiky. Jejich obliba v zahradách je proto na stálém vzestupu - jak zahradníci postupně objevují a zařazují další botanické druhy pro účely okrasného zahradnictví a ruku v ruce s tím také šlechtí nové kultivary vhodné svými tvary, odolností a nenáročností. Text: Danuše Vaňková

120

121

Traviny jsou úžasné tím, že z nich lze vytvořit nepřeberné množství seskupení, stylů, doplňků v zahradách nebo na jednotlivých záhonech s dalším pozitivem: jejich údržba bývá velmi jednoduchá, pokud jsou vybrány správné druhy pro konkrétní podmínky. Různé třtiny, bezkolence, ozdobnice, biky, ostřice – mezi nimi se dá vždy vybrat vhodný zástupce pro zamýšlené působení. Krásné je proso v jemnosti lat, dochan ve tvaru klásků, rákosík ve splývavém efektu nebo ostřice Grayova s hvězdičkovitými měchýřky i metlice trsnatá se zlatavými obláčky květních stébel nad listy. Pokud by bylo záměrem docílit červenavých odstínů, lze použít teplomilnou imperatu či proso. Krásné jsou modravé trávy jako kostřavy, ječmenice, ovsíř; přitažlivou kompozici vytvoří kromě žlutě panašovaného rákosíku také žluté a bronzové kultivary ostřic. A v neposlední řadě poskytnou šťavnatou zeleň mnohé ozdobnice, ostřice, dochany. Tvarově se traviny dají použít téměř jakkoli, od vějířů, kopců, pokryvů půdy až po sloupovité útvary v malém i velkém (od několika decimetrů po dva metry).

123

Tvary a barvy travin jsou podstatnými kritérii při tvorbě celé dekorační kompozice, kterou je možné vysázet pouze z nich, nebo jako smíšenou skupinu z trvalek, cibulovin, dřevin a ostatních skupin (třeba letniček, kapradin, přesliček atd.). Při vhodné kombinaci vyniknou díky kontrastům různé barvy, tvary a struktury. Vyjímat se budou vedle sebe tenké až nitkovité listy trav a velkolisté trvalky nebo keře, podle měřítka scenérie. Také seskupení vystoupavých trsů vyrůstajících z plazivého porostu jalovců bude atraktivní kontrastní výsadbou, která zaujme. Avšak v sousedství mohou naopak růst podobné typy rostlin, například trávy a kosatce nebo trávy a denivky. Trávy se výborně hodí do přírodních partií, kde budou působivé v kompozici s kmínky stromků nebo v lučním společenstvu. Zjemní a vnesou přirozenost i do seskupení trvalek (obzvláště dobře působí s živými barvami květů), nebo do smíšených záhonů s jehličnany (oblíbená nízkoúdržbová kombinace). Bezchybné spojení nastane sousedstvím trav s pevnými materiály, jako je kámen, beton, dřevo, sklo aj., neboť jejich měkká, poddajná, dynamická struktura bude vždy v dramatickém kontrastu s tvrdou, jednoznačnou hmotou. Často se proto využívají traviny, kapradiny a jiné jemně splývavé rostliny v lemech cest, aby poněkud zvlnily a schovaly tvrdé okraje, nebo se trávy a ostřice s úspěchem vysazují do štěrku a ke kamenům, které oživí zelení a pohybem.

125

Všechny předchozí varianty lze využít pro tvorbu zahrady v určitém stylu nebo pro jeho dotažení do efektního konce. V minulém čísle Bohemia Living jsem zmínila přírodní styl, ve kterém trávy nesmí chybět, ale stejně tak jsou nepostradatelné v dokreslení např. japonského nebo městského stylu. Okrasné trávy jsou v zahradě vždy působivé, moderní i přirozené a zároveň s poměrně nenáročnou údržbou jsou ideální volbou jako samostatný porost na záhonech či v kombinacích s ostatními skupinami rostlin.

127

128

Podle barvy:

Dekorativní trávy

žluté ostřice vyvýšená Carex elata ´Bowles Golden´, ostřice japonská Carex morrowii Áureomarginata´, rákosík japonský Hakonechloa macra Áureola´, bezkolenec modrý Molinia caerulea Áurea´ kovově šedé proso prutnaté Panicum virgatum ´Heavy Metal´

do červena ostřice Buchananova Carex buchananii, Imperata cylindrica ´Rubra´, ozdobnice čínská Miscanthus sinensis ´Goliath´, Miscanthus sinensis ´Malepartus´, proso prutnaté Panicum virgatum ´Rehbraun´, Panicum virgatum ´Rotstrahlbusch´ Podle tvaru:

vějířovité trsy modré bezkolenec rákosovitý Agropyron magellanicum, Molinia arundinacea kostřava ametystová ´Carl Foerster´, Festuca amethystina, Molinia arundinacea kostřava sivá Festuca ´Transparent´, dochan cinerea, ovsíř vždyzelený psárkovitý Pennisetum Helictotrichon alopecuroides, pěchavy sempervirens, smělek Sesleria sivý Koeleria glauca, ječmenice písečná do tvaru V (vzpřímené Leymus arenarius trsy) třtina chlupatá do bíla Calamagrostis zblochan vodní Glyceria brachytricha, ozdobnice maxima var. variegata, čínská Miscanthus chrastice rákosovitá sinensis ´Strictus´, Phalaris arundinacea var. bezkolenec rákosovitý picta, ozdobnice čínská Molinia arundinacea Miscanthus sinensis ´Windspiel´ ´Variegatus´, Miscanthus sinensis ´Morning sloupovité trsy Light´, bezkolenec třtina ostrokvětá modrý Molinia caerulea Calamagrostis x ´Variegata´ arundinacea ´Carl 129

Foerster´, proso prutnaté Panicum virgatum ´Heavy Metal´ splývavé trsy rákosík japonský Hakonechloa macra, Sporobolus heterolepis trychtýřovité trsy ozdobnice čínská Miscanthus sinensis ´Gracillimus´, Miscanthus sinensis ´Morning Light´ fontány ozdobnice velká Miscanthus floridulus (giganteus), ozdobnice čínská Miscanthus sinensis ´Zebrinus´ klenuté trsy kostřavy Festuca, ostřice hosrká Carex montana, ječmenice písečná Leymus arenarius pokryvné ostřice muskingumenská Carex muskingumensis S ozdobným květenstvím: třeslice prostřední Briza media, ostřice Grayova Carex grayi, dochan psárkovitý Pennisetum alopecuroides

dekor

g! áš blo n e t j Sledu ranými S vyb i vás trávam ně p postu míme sezná bněji. o r d o p

130

131

zahrada

Zasaďte si ostřici

132

Rostlina Ostřice muskingumenská Botanické jméno Carex muskingumensis Rostlinná čeleď Cyperaceae šáchorovité Původ Severní Amerika Sezónní efekt jaro - podzim Výška 0,6 m Šířka 0,6 m Popis světle zelená ostřice připomínající malou palmu, tvoří husté souvislé porosty

Péče v pozdním podzimu ostříhat u země, také se mohou ostříhat rozkleslé letní trsy

Kvete VI - VII, hnědé klásky v malých latách

Uplatnění v designu od dubna tvoří zelený koberec v polostínu nebo tvoří skupinky s kapradinami, trávami, polostinnými trvalkami

Půda výživná, vlhká Světelné podmínky polostín Teplotní zóna 4 (nejnižší teplota -34,4 až -28,9 °C)

Přednosti ostřice velmi brzo rašící a rychle narůstající travina s ozdobnými listy

133

knihovnička

knihy

ROMANTIC ENGLISH HOMES Kolekce 13ti anglických domů, malých i velkých, ale vždy zařízených s láskou k tradici a se sběratelskou vášní pramenící do dokonale ladícího eklekticismu. Skvělá knížka na noční či konferenční stolek. Prodává Book Depository za 31,28 EUR (poštovné do ČR zdarma) ALBUM LIDÍ Jedinečné obrazové album lidských typů, profesí, povah či rolí. Toto hravé a chytré album francouzského umělce skrývajícího se pod jménem Blexbolex bylo díky svému výjimečnému grafickému pojetí vyhlášeno Nejkrásnější knihou světa za rok 2009. Prodává Baobab za 369 Kč

134

SKLÁDEJ A TVOŘ Návody na nadčasové modely z papríru zabaví celou rodinu za pošmourných podzimních večerů. Prodává Bux za 269 Kč. KNITTING BLOCK BY BLOCK Přichod chladnějšího počasí je jako dělaný pro ruční práce. Pokud hledáte nové nápady na pletení, v této knize najdete 150 netradičních vzorů pletených do čtverců, z nichž můžete sestavit deky, tašky či svetry. Prodává Book Depository za 21,99 EUR. INDUSTRIAL PAMĚŤ VÝCHODISKA Seznamte se s průmyslovým dědictvím a s novými trendy v jeho chápání. Historie, nostalgie ale i to jak se tyto stavby mohou stát novým výhodiskem - od stavebních konverzí po uměleckou inspiraci.

Pojďte k nám do týmu! Pokud vás baví Bohemia Living a chtěli byste se s námi podílet na jeho tvorbě, podívejte se na naše stránky. Třeba hledáme právě vás!

Prodávají Knihy ABZ za 723 Kč MUŽ, KTERÝ CHTĚL BÝT ŠŤASTNÝ O tom, že největší dobrodružství, které nás může potkat, je objevování sebe sama. Není tak těžké najít skutečné štěstí, jen musíme chtít. Prodávají Knihy ABZ za 188 Kč

Pokud umíte anglicky, vřele doporučujeme tuto útlou knízku. Je od první stránky až do tiráže přeplněná motivací a vtipem. Aneb: brát se moc vážně a nedělat chyby není vždy to nejlepší. Prodává Book Depository za 7,15 EUR.

Klikněte sem pro více informací.

135

Příští číslo vychází 9. listopadu! Pokud se vám časopis líbil, pošlete nám dárcovkou SMSku! Děkujeme!

Registrujte se

a příští vydání dostanete přímo do mailu!