Architect+ 6/2018 by Conventia Events s.r.o.

Revue for the presentation of Czech and Slovak architecture Revue pro prezentaci eské a slovenské architektury

Prosinec December 2018

Prosinec / December 2018 Cena: 185 K / Price: 7 EUR

EDITORIAL

VERZE 2018 Rok plný změn kon í. Architect+ má za sebou dalších dvanáct měsíců a 6 ísel. Byl to rok, jenž jsme si nazvali „konsolida ním , ve snaze vrátit asopisu, který se neformálně, ale

o to hlasitěji hlásí k odkazu původního Architekta. asopisu, který byl dlouhé desítky let ur ujícím periodikem v oboru. Bohužel, „Architekt s k je dnes asopisem v neaktivním důchodu a jeho internetové stránky dodnes p ipomínají, jak nedůstojně se titul na odpo inek odebral.

Právě držíte v rukou 13. íslo nového Architec(k)ta. Za dva roky existence zažil taky

několik poměrně dramatických turbulencí a změn. ekněme tedy, že v rukou držíte šesté íslo „nového nového Architec(k)ta . Za átkem roku jsem jej ozna il za Architect++

a nazna il směr, kterým se chceme ve vydavatelství dále ubírat. Výsledkem tohoto

snažení je šest ísel v nové grafice a hlavně s trochu jiným obsahem. asopis má funk ní a výkonnou redak ní radu, pevnou periodicitu, povedlo se jej ekonomicky stabilizovat

a e-mailové i osobní reakce, které mám tu est od vás získávat, nazna ují, že to byl krok správným směrem. Samoz ejmě ‒ nespíme na vav ínech, pochval si vážíme, snažíme

se pou it z p ípadných chyb a dennodenně p emýšlíme, jak titul ještě vylepšit. Protože náš cíl vytvá et reprezentativní a důstojný asopis věrně odrážející eskou a potažmo i slovenskou architektonickou tvorbu se nemění ani v p íštím roce.

asopis Architect+ je a má být asopisem na dlouhé tení. asopisem, kterému obrazně

íkáme „slow food . asopisem ke tení, ale s výrazným obrazovým doprovodem.

asopisem neuspěchaným, hloubavým a klidným ‒ navzdory tomu, že se nebojíme ani

t askavých témat (viz t eba Kulatý stůl v tomto ísle). asopisem o architektu e, ale nejen pro architekty: srozumitelným pro všechny, komu není stavební umění cizí. Naším závazkem do roku 2019 je v tomto trendu pokra ovat. Na závěr dovolte poděkovat všem spolupracovníkům i kolegům, již zmíněné pracovité redak ní radě a v neposlední adě i vám, tená ům. Zárove bych rád využil tento

prostor a pop ál všem klidný konec roku a hodně štěstí a krásné architektury v roce p íštím.

P iznám se, že je to p ání malinko sobecké ‒ protože ím kvalitnější projekty se vám p íští rok povedou, tím lepší bude i náš asopis. Všechno dobré! Matej Šišolák P.S.: Mohli bychom to p ejít, ale do nového roku se pat í vstupovat s istým štítem. Takže oprava minulé opravy: Jedním z autorů budovy Národní technické knihovny je opravdu Adam Halí , a nikoli „Adam Uhlí . Adame, fakt promi .

OBSAH

Revue pro prezentaci eské a slovenské architektury

CEO:

Zuzana Melicharová

zuzana.melicharova@premiummediagroup.cz ŠÉFREDAKTOR: Matej Šišolák

matej.sisolak@premiummediagroup.cz +420 608 215 740

LAYOUT, GRAFICKÁ ÚPRAVA, ZLOM: Lenka Holubová

KRESBA NA OBÁLCE: Miloš Fekar REDAKCE:

Adam Štěch REDAK NÍ RADA:

Martin Barry, Maroš Fe ík, Igor Kova evi , Petr Lešek, Jan Šépka, David Tichý, Jaroslav Wertig

JAZYKOVÁ REDAKTORKA: Adéla Rus áková HEAD OF SALES: Iveta Šlemrová

iveta.slemrova@premiummediagroup.cz +420 724 432 165

SALES MANAGERS: Erika Drbohlavová

erika.drbohlavova@premiumediagroup.cz +420 734 892 315 Tanja Kovac

tanja.kovac@premiummediagroup.cz +420 773 577 761 PRODUKCE:

008

082

Milan Novák

milan.novak@premiummediagroup.cz TISK:

Triangl, a. s.

001

Editorial

002

Obsah

DISTRIBUCE:

eská pošta, Adiservis, Mediaservis

RO NÍ P EDPLATNÉ:

Cena 900 K , studenti 600 K Objednávky:

www.architect-plus.cz

E-mailem: postabo.prstc@cpost.cz Telefonicky: 800 300 302

AKTUALITY 004

Evolution Design: Flexhouse

006

Ateliers Jean Nouvel: La Marseillaise

007

Ji í Weinzettl: Chata u rybníka

008

Lenka Míková: Relax Táboritská

Cena: 185 K / 7 € Registra ní íslo MK: E 22707

ROZHOVOR 010

Ond ej Bohá : 5 let IPRu, hlava III.

asopis ARCHITECT+ vydává

Architect plus, s. r. o. I O: 049 51 573

ADRESA REDAKCE:

Na Florenci 1332/23 Nové Město, 110 00, Praha 1

íslo 13 (06/2018)

Vychází 6x ro ně

Vyšlo: 18. prosince 2018 www.architect-plus.cz

REALIZACE 014

Vallo ‒ Sadovský: Soukromý ve ejný prostor

024

Imro Vaško: Malý Berlín v Malém ímě, Venturi a Caesar v Trnavě

026

Hana Ryšavá, Martin Štěpánek, Markéta Kamená: Dům smutku v novém rouše

034

Petr Pištěk: Na půli poslední cesty

OBSAH

086

014

052

TÉMA: LANDSCAPE

NEZNÁMÁ STAVBA

036

Kulatý stůl: Architekti krajiny, krajina architektů

040

Projektil architekti: Zelený klín Zbraslavi

050

Štěpánka Šmídová: Jak odolat líbivosti

052

M1 Architects: Park Na Špici

096

Stavba roku 2018

062

Jitka Trevisan: Park Na Špici a jeho revitalizace o ima krajiná ské architektky

100

Městská knihovna v eské Lípě

064

Zuzana Hocková, Radim Kounek: Kde kola chytají druhý dech

INTERIÉR 070

Kogaa studio: V desitlérce

DESIGN 078

Adam Štěch: Designblok 2018 ‒ Dvacet let designu

082

Archibook: Funk ní sochy sou asného interiéru

HISTORIE 086

Adam Štěch: Luis Barragán a mexická moderna

092

Adam Štěch: Tábornická škola v Lipnici nad Sázavou

SOUTĚŽ

SERVIS 104

Architektura dětem

106

Výstavy

108

P ednášky, debaty

109

Architektonické soutěže

110

Marketplace

MÉDIA 111

Jaroslav Wertig: Pražské veduty

112

Adam Štěch: Ellie Stathaki a architektura v ikonickém lifestylovém magazínu

114

Nové knihy

AKTUALITY

FLEXHOUSE Místo: Curych, Švýcarsko Autor: Evolution Design Spoluauto i: Stefan Camenzind, Marco Noch, Patrick Uihlein, Mark Pinter, Silke Ebner, Vanessa Riecke Investor: soukromá osoba Hlavní dodavatel: Reynaers Aluminium Hlavní subdodavatelé: PREFA Aluminiumprodukte Projekt: 2016 Realizace: 2016 Foto: Peter Wuermli

Rodinný dům, který je obto en organickou kontinuální linkou fasády a pater zárove vyrostl na unikátní parcele s výhledem na Curyšské jezero. I tak exkluzivní místo však vyžadovalo velmi propracované architektonické ešení. Úzký pozemek je totiž z jedné strany těsně lemován silnicí a z druhé železni ním koridorem. „Je to velmi dynamický pozemek; odehrává se kolem něj hodně pohybu. Nachází se na okraji obce, kde se bydlení setkává s p írodou. Železni ní tra za pozemkem je velmi rušná, na straně druhé je velmi ostrá zatá ka silnice, ale i krásný výhled na jezero. Chtěli jsme vytvo it budovu, která by odrážela veškeré toto pnutí, íká architekt Stefan Camenzind ze studia Evolution.

Vznikla tak radikální organická forma futuristického vzez ení. Expresivní architektura zosob uje své okolí a p etvá í ho v p ekvapivý obytný celek. Tvůrci navrhli t ípodlažní stavbu, usazenou na lichoběžníkovité základně, zárove tvo ící ást kontinuální linie bo ních fasád i jednotlivých pater. Fasáda je na zaoblených místech obložena bílými šablonami spole nosti PREFA Aluminiumprodukte, které dodávají exteriéru výrazný charakter. Pod prvním podlažím stavby se ještě nachází sklepní prostory a parkování, p ístupné ze silnice. Architekti pracovali p edevším s okolní krajinou a výhledem na ní. „Dali jsme prostoru směr pohledu. Když cestujete autem nebo vlakem, pozorujete okolí

v ur itém úhlu pohledu, ur itým specifickým způsobem a právě tento motiv jsme se snažili p enést na tento dům. Každé patro má trochu jiný výhled. V p ízemí je to na jihovýchod, v prvním pat e zase na jihozápad. A z teras v nejvyšším pat e jsou výhledy panoramatické témě na všechny strany, íká Camenzind. Architektura domu je fluidní a dominují jí zaoblené formy, v exteriéru i interiéru. Dům p ipomíná svým organickým designem lo a jeho terasy v nejvyšším pat e pokryté d evěnými palubkami kapitánský můstek. Architekti zárove pracovali s co nejefektivnějším využitím vnit ních prostor. Zadní stěny pokojů jsou opat ené vestavěnými úložnými prostory. Bílé plochy dopl ují v interiéru d evěné podlahy. istotu celku dopl ují jen některé ikonické kousky nábytku, nap íklad od manželů Charlese a Ray Eamesových, Gerrita Rietvelda i Arneho Jacobsena. Z ekologického hlediska dům vyhovuje švýcarským standardům Minergie. Zahrnuje inovativní prvky v etně tepelně aktivovaných betonových podlah, které se p ipojují ke geotermálním tepelným erpadlům. Ty ho zah ívají v zimě a naopak chladí v létě. Skleněné fasády jsou trojitě zasklené a mají vnější žaluzie pro optimální ovládání tepelného zisku ze slune ních paprsků.

AKTUALITY

LA MARSEILLAISE Místo: Marseille, Francie Autor: Ateliers Jean Nouvel Spoluauto i: Vincent Delfaud, Nathalie Sasso Investor: Constructa Hlavní dodavatel: Ductal Projekt: 2018 Realizace: 2018 Foto: Michèle Clavet a Stéphane Aboudaram/WE ARE CONTENT(S)

Nejnovější dominantu p ístavu v jihofrancouzském Marseille má na svědomí hvězda sou asné francouzské architektury a držitel Pritzkerovy ceny Jean Nouvel. Svůj nový mrakodrap La Marseillaise umístil hned vedle administrativní věže p epravní spole nosti CMA CGM od Zaha Hadid Architects z roku 2013, která je se svou výškou 142 metrů jen o 7 metrů vyšší než nová Nouvelova realizace v nově se rozši ujícím se kancelá ském distriktu Euroméditerranée. Se svalovou architekturou Zahy Hadid má však nová věž La Marseillaise pramálo spole ného a vykazuje kvality, kterými je Nouvelova architektura v poslední době známá p edevším. Je vizuálně lehká, detailně rafinovaná a p edevším koloristická. Nouvel a jeho tým použili pro stavbu kancelá ské věže nápadné barevné schéma, které symbolickým způsobem odkazuje k Marseille i celé Francii. Všechny ty i fasády totiž architekti obarvili 27 různými

odstíny bílé, ervené a modré barvy a vytvo ili architektonické malí ské plátno, které kontrastuje se svým monochromatickým industriálním okolím. „Věže po celém světě vypadají p íliš podobně, asto se zdají být zaměnitelné ‒ mohou existovat kdekoli. Z ídkakdy popisují své město, jsou vysoké, ale anonymní... Má věž je jedine ná, její ambice je p esvěd ivě pat it ke svému místu, odrážet st edomo skou atmosféru, slunce a mo e, vysvětluje Nouvel svou koncepci. Architekt se barev nikdy nebál. Naopak, barvy hrají v některých jeho projektech zásadní roli. Zaoblená věž Torre Agbar v Barceloně je neustále se promě ujícim barevným obrazem. Pavilon pro galerii Serpentine v Londýně byl zase působivou ódou na ervenou. A kone ně plavecký bazén Les Bains des Docks v Le Havru je istě bílou strukturou s rafinovaně schovanými barevnými detaily. La Marseillaise je vizuálně dynamickou

věží promě ující se z každého úhlu pohledu. Její optické a kinetické efekty podporuje i struktura fasády z lehkého pravoúhlého rastru lišt, slunolamů a balkonů. Subtilní konstrukce a jejich technická poetika p ipomínají lyricko-inženýrský design francouzského modernisty Jeana Prouvého. Na rekonstrukci jednoho z jeho prefabrikovaných domů se Nouvel p ed několika lety také podílel. Slunce, stín a barvy vyvá í dynamicky se promě ující divadlo na pozadí dramatické krajiny města a jeho skalnatého okolí. Za lehkou fasádou se skrývá 35 000 m2 kancelá ských ploch na 31 podlažích. 12 slouží administrativě Aix-Marseille-Provence. Věž obsahuje také restaurace, školku a cyklistické parkoviště ve svém p ízemí. Stavba je zatím největší z p ipravovaného komplexu Quais d Arenc developerské spole nosti Constructa, která v těsném sousedství plánuje další t i výškové budovy kancelá í a luxusních bytů.

AKTUALITY

CHATA U RYBNÍKA Místo: Vyso ina Autor: Ing. arch. Ji í Weinzettl (Atelier 111 architekti, s. r. o.) Investor: soukromá osoba Hlavní dodavatel: Truhlá ství Milan Vlk, Pejškov Hlavní subdodavatelé: Pila Ji í Beneš, JANOŠÍK OKNADVE E, s. r. o., TON, a. s., Cosmopolitan design Projekt: 2016 Realizace: 2018 Foto: BoysPlayNice

V idylicky zvlněné krajině Vyso iny v blízkosti nevelkého rybníka navrhl architekt Ji í Weinzettl jednoduchou d evěnou stavbu s charakteristickou siluetou několika drobných sedlových st ech vytvá ející rytmickou kompozici. Chata se skládá ze ty elementárních hmot, archetypálních symbolů domu, které architekt propojil do

kompaktního, a p esto rozehraného celku. „Inspirováni tradi ními rybá skými boudami navrhli jsme na b ehu rybníka, zasazeného v malebné krajině Vyso iny, malou chatu. Její velikost limituje legislativa. Maximální zastavěná plocha 50 m2 a maximální výška 5 m vyžadují pro rekreaci rodiny specifické dispozi ní uspo ádání, hovo í o projektu architekt Ji í Weinzettl ze studia Atelier 111 architekti. Hlavní objekt chaty je tvo en t emi propojenými a kaskádovitě odsko enými hmotami. „Skrze minimální zádve í lze vstoupit do úst ední místnosti, obytné kuchyně, jejíž sou ástí je i nevelký podkrovní prostor ur ený pro spaní dětí. Kuchyně disponuje nádherným výhledem na vodní hladinu, stejně jako ložnice a obývák, dopl uje architekt. Každý z modulů je opat en rozměrným prosklením smě ujícím k vodní hladině, které rozbíjí monotónní tvarový koncept kompaktních d evěných tvarů. Nevelký

interiér se tak opticky rozši uje a propojuje s okolní krajinou. První hmota s obývacím pokojem je otev ena velkým zasklením i na druhou stranu. Vzniká tak prosvětlený obývací pokoj s minimálním nábytkovým vybavením a volně stojícími litinovými kamny. Jasný rastr hnědě namo ených prken, jimiž je opláštěn exteriér budovy, kontrastuje se světlým d evěným obložením interiéru, ze kterého lze hned několika prosklenými dve mi vystoupit na b eh rybníka. tvrtý stejně tvarovaný objekt je odtržen a stojí opodál. „Samostatný objekt nabízí skladový prostor a krytou verandu p edurenou nap íklad pro sušení rybá ských sítí nebo jen tiché vnímání okolních krás, zakon uje architekt, který vytvo il minimální, rustikální, a p esto moderní obytnou stavbu. Minimalismus a pokora skandinávského st ihu se v ní setkává s typickou eskou krajinou v povedeném harmonickém svazku.

ROZHOVOR

5 LET IPRU, HLAVA III.

Ondřej Boháč je třetím ředitelem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Instituce, o níž je hodně slyšet nejen v Praze a která před pár týdny oslavila teprve páté výročí své existence… Nebo – „už“ páté? V této souvislosti poskytl našemu časopisu Ondřej Boháč rozsáhlý rozhovor.

Málo se ví, že vy jste v IPRu od jeho za átků. Za ínal jsem jako asistent a pak editel kancelá e primátora Tomáše Hude ka. V rámci mých kompetencí jsem měl na starosti i p erod Útvaru rozvoje města (ÚRM) na Institut plánování a rozvoje (IPR). Nicméně moje první pracovní smlouva s ÚRMem se datuje už do roku 2006, kdy jsem se v rámci studií zabýval právě geoinformatikou neboli GIS, což je dnes jedním ze stěžejních pilíů inností IPRu. P itom nejste vzděláním architekt. Vystudoval jsem sociální geografii a regionální rozvoj. Pod pojmem geografie si ale nemůžeme p edstavovat zeměpis, jádrem geografie je hledání komplexních ešení a kontextuální p emýšlení. Což jsou atributy, které jsou podle mého názoru p i práci na rozvoji města extrémně nutné. A když jde do tuhého ‒ můj děde ek je architekt a celý život pracoval v Útvaru hlavního architekta a pak v ÚRM. Někte í zaměstnanci jsou tady od školy a znají se. Díky němu mám takovou živou pamě , když něco pot ebuji, jdu se ho zeptat. Zmínil jste sběr dat, ímž je Praha opravdu výjime ná. Snažili jsme se získat obdobná data z jiných eských a moravských měst a bez výsledku Praha s tím za ala hrozně brzo. Po ídit si obdobná data je velmi drahé a je velkou výhodou, že máme systém jejich sběru již zaběhlý. I Praha do něj po ád investuje velké množství financí, padne na něj velká ást našeho rozpo tu. Ale už je to takové zavedené rodinné st íbro, takže se toho držíme. Když si vezmete metropolitní plán ‒ jsou to data p evedená do grafiky. Data nám poskytují úplně jiný rozměr p emýšlení a plánování a uvažování o městě. IPR oslavil 5 let od svého vzniku, tedy od zmíněné transformace. Co se vám nejvíce povedlo a kde naopak cítíte rezervy? Obecně si myslím, že IPR v mnoha parametrech foukl městu svěží vítr do plachet. Poskytnutí prostoru, co IPR dostal v době svého vzniku, považuji za velmi state ný krok od tehdejšího vedení města. Myslím, že vznik IPR p inesl poměrně dramatický efekt a stal se impulzem i pro mnoho dalších organizací a městských institucí, aby byly v ně em state nější, za aly víc p emýšlet a hlavně aby vystoupily ze zaběhlého stereotypu. Pokud jde o proměnu města jako takového ‒ pravdou je, že projekty se p ipravují dlouho a ty první hmatatelné výstupy za ínají být patrné až te . T eba soutěže na ve ejná prostranství „doběhnou v horizontu let. Z námi zpracovaných dokumentů musím zmínit naši vlajkovou lo : územní/metropolitní plán. Vedle něj vznikl strategický plán, manuál ve ejných prostranství IPR se velmi aktivně zhostil komunikace těchto témat, jež p ed 10 lety ještě nikoho nezajímaly. Nedělám si iluze, že by to te bylo dramaticky jinak, ale tím, že jsme byli velmi aktivní a tla ili jsme agendu aktivně do médií, tak se najednou otev el obrovský prostor a za alo se o našich tématech víc mluvit. Velkou kontroverzi má z mého pohledu za sebou další důležitý dokument: pražské stavební p edpisy.

Já je naopak považuji za jedine ný dokument a vě ím, že je ustojíme dál V neposlední radě si myslím, že IPR dal významný impulz i jiným městům, protože kdyby nebyl IPR, tak nevznikne Kancelá architekta města Brna, nevznikne stejný ú ad v Karlových Varech, te se o to snaží v Bratislavě. A nebýt nás, tak myslím, že se neza ne o tom všude mluvit. Hvězda IPRu svítí za hranicí města mnohem víc, protože my jsme utopeni v denních bojích o konkrétní parcely a konkrétní ešení, jsme zahlceni běžnou agendou a asto nevnímáme, že naše působení navenek je velmi významné. Praha je díky tomu obdivovaná a ani o tom neví. Kromě „pětiletky IPRu nedávno oslavilo první výro í i vaše „dítě Centrum architektury a městského plánování (CAMP) p edstavuje velký úspěch, protože jej navštěvují desetitisíce lidí. Praze podobné za ízení zjevně chybělo. P itom myšlenka CAMP není nikterak geniální, podobnou organizaci má každé solidní město ‒ my jsme jen „udělali standard moderním způsobem. Líbí se mi, že prostor je zajímavý designově a funguje. Jak jsem ekl ‒ myslím, že s námi zavanul erstvý vítr. Myslím, že v budoucnu bude velmi záviset na vedení města, jak moc si bude chtít nechat foukat do plachet. To je ale vždycky politické rozhodnutí. Už jsme nakousli myšlenku, že se vám poda ilo z územního plánování vytvo it docela sexy téma. Možná i z toho důvodu nabíráte hodně mladých lidí Myslím si, že pro absolventy technických škol, zejména architektury, ale t eba i pro absolventy p írodních věd, je dobré mít v životopise uvedeno, že pracovali pro IPR. Smůla je, že sem p ijdou, zůstanou t eba pět let a pak se seberou a jdou někam jinam. Ale s tím nic neuděláme. My jsme městská organizace, emuž odpovídají i platy. Někdy v nadsázce íkám, že jsme lepší HR oddělení: Pošlu někoho kvalitního na jednání, on se vrátí s pracovní nabídkou. Tudíž se kolegy už bojím někam posílat a radši chodím všude sám (smích) Na druhé straně je ale důležité mít kvalitní zaměstnance, protože pot ebujeme, aby byli na jednáních protistraně kvalitními partnery. Jejich odchody mě samoz ejmě mrzí, protože do nich asto hodně investujeme, ale asi se s tím musíme smíit a brát to trochu jako další z našich úkolů Pohybujete se mezi t emi mlýnskými kameny: ve ejnost, kterou do procesu městského rozvoje ím dále tím více vtahujete; město a soukromý kapitál, který je v Praze velmi živý. Jak svou roli vnímáte? Já tomu v nadsázce íkám hromosvod. Protože dohody o území nikdy negenerují všeobecnou spokojenost: Vždycky jsou všichni alespo trochu naštvaní. Má to tak být a někdo si to musí odnést a tím někým jsme obvykle my. P esto si myslím, že je vlastně dob e, že nemáme kulaté razítko, že nemůžeme rozhodovat silou. Nicméně mnoho profesních kolegů z architektonické obce by bylo radši, kdyby naše rozhodnutí mělo sílu „zjevené pravdy . My ale nejsme v pozici hlavního architekta, který vyty í program, a město jej pak lineárně napl uje. Já si myslím, že je to velké nepochopení stávající doby, protože kdybychom se takto chovali,

ROZHOVOR

tak to naše snahy rychle poh bíme. P itom je strašně nep íjemné nemít tu moc, a zárove se snažit naše cíle napl ovat. Ta pozice je vysilující a frustrující, ale zárove je úplně jasné, že kdybychom moc měli, arogance zvítězí. Vnímám naše postavení jako zdravé. Mediátor nemůže „mít to největší dělo , protože pak by byl se vším velmi rychle hotový Dneska už se musí město plánovat jinak. Informa ní spole nost je nesmírně složitá a provázaná. Nejde p ipravit strategii a 20 let ji nezměněnou napl ovat. Zažil jste t i primátory (B. Svoboda, T. Hude ek, A. Krná ová). Do jaké míry se politické vedení města podepisuje na jeho rozvoji? Jste odborná organizace, které by mělo být jedno, kdo městu vládne, pokud se jej snažíte vy ešit tak, aby bylo dlouhodobě udržitelné. Skute nost, že se za 5 let existence IPRu vyst ídali t i primáto i, ty i radní pro územní rozvoj a ty i editelé této instituce, svědí o „stabilitě prost edí, v němž se pohybujeme. Když mi kdekdo dává za p íklad Víde , já musím odpovědět: Ve Vídni je 20 let jeden primátor a 80 let tam vládne sociální demokracie, tak to p edstavuje stabilitu, kde se dá plánovat t eba velká bytová politika. My v té nestabilitě umíme žít, ale ona zárove vysílá signál, jak to obecně vypadá v Praze s ízením města. Prahu eká vážná diskuse o ízení města, protože stávající systém je témě neovladatelný. Dnes je primátor skoro jako erný rytí z Monty Pythonů: Má osekané ruce a nohy, ale p esto od něj o ekáváme velký výkon. Dle mého názoru je nefér, že primátor mediálně všechno odnáší, protože jeho p ímý vliv na rozvoj města je malý. V Praze a jejích městských ástech je 1300 volených zastupitelů, což je nep edstavitelné íslo. Navíc je každé ty i roky obnovujeme Politika je emeslo, ale zárove i umění dohodnout se a dohodu zrealizovat. Málokdo to umí, zbytek se to musí nějakou dobu u it. Neustálým obnovováním trochu zkušených lidí se město p ipravuje o akceschopnost. Budeme si muset íct, jestli je to správné. Jestli se město ídí samo, nebo jestli jej ídí stát. Protože dnešní rozvoj města neur uje „plánova , ani primátor. Tuto kompetenci p evzali dopravní policajt, hygienik a památká ‒ ili státní ú edníci, nikoli městští. Pokud je to podle nás správné, nemá v jeho ele stát volený primátor, ale vrchní ú edník dosazený ministrem vnitra i premiérem Stávající princip je pok ivený. Státní správa

a samospráva jsou tak promíchané, asto i na jednotlivých pozicích, že de facto by měl jeden ú edník od pondělka do st edy „kopat za Prahu a tvrtek pátek za stát. On ani neví, co má dělat. Debata o ízení města nás ještě eká a je velmi vážná a nutná, protože jestli neza neme být akceschopnější v rozhodnutích a jestli nebudeme pružněji reagovat na výzvy, které se sem z informa ně propojeného světa derou, skon íme na periferii. Mluvili jsme o tom, že nemáte „kulaté razítko . Jakými nástroji naopak disponujete p i prosazování vašich návrhů? Nejen, že my jej nemáme, ale nemá ho ani hlavní město Praha, což je horší. Protože my jsme schopni se dohodnout s magistrátem, jsme p íspěvková organizace města a mezi námi je veliká synergie. Ale ani město o své budoucnosti dnes reálně nerozhoduje. My máme na jedné straně spoustu skvělých bloka ních nástrojů, ale chybí nám ty progresivní Myslím, že naprosto klíovým rozhodnutím je vrácení územního rozhodování zpátky na magistrát. Protože město má mít jedno místo, kde se územní rozhodnutí vydávají. Všechno ostatní, t eba stavební povolení nebo menší území se mohou nadále povolovat na městských ástech. Velké věci, jako je t eba rozhodování, kde by se měly stavět byty, zde je pot eba mít nadhled a možnost výstavbu reálně povolovat. Do roku 2003 to tak fungovalo. Někte í architekti p ímo mluví o tom, že by se jim líbil „návrat do Pa ížské , tedy do doby, kdy se územní rozhodnutí vydávaly na spole ném magistrátním odboru. Ano. A pravdou je, že do roku 2003 se v Praze taky povolovalo Je nutné si ale uvědomit, že ten odbor se nerozpustil z věcných, ale z politických důvodů. Podle mého názoru to souviselo s tím, že p edtím fungovala silná politická osa v rámci magistrátu, městských ástí a nakonec i ministerských a náměstkovských funkcí. astokrát byly všechny obsazeny zástupci ze stejné pravicové strany. P ípadná rozhodnutí nebyl problém zprocesovat. Jakmile tato podpůrná pyramida zmizela, systém byl najednou vystavený zátěži normálních procesů a záhy se ukázalo, že nefunguje. Pražská územní rozhodnutí byla obětí této destabilizace ‒ jeden pražský radní se snažil získat podporu ve své straně výměnou za

SOUKROMÝ VEŘEJNÝ PROSTOR

REALIZACE

AUTOŘI: VALLO SADOVSKY ARCHITECTS

MÍSTO: TRNAVA, SLOVENSKO

REALIZACE

u bo lo v l ta řís ér Va , jak í p i u cí a Atel tázk yužit k y . u o v s t r n av y n a t n é h r a n n ď r o ek tru T ově odno vé oc r l h o n dp ik zn v ce al o plno átk v tor omů hled a na i pam s o pr ch d tects lient kam ý k . ý i n ín ř e j a n s k A rc h av k y o d m ě s t a e V šť ad s p l m ky mě dovs pož oru vate t t S a o u b i p r o s o by l sk ého áním l v c e e ká č i o

01 Dostavba jižního k ídla rekonstruovaného měš anského domu 02 Vstup do komplexu z Peka ské ulice

REALIZACE

AUTOŘI: VALLO SADOVSKY ARCHITECTS

MÍSTO: TRNAVA, SLOVENSKO

NÁDVORIE Místo: Trnava, Slovensko Investor: Trnka Investments Auto i: Matúš Vallo, Oliver Sadovský, Marián Stanislav, Viliam Zají ek, Mateja Vonkomerová, Marcel Vadík, Zuzana Krej í ová, Elena Šoltésová/Vallo Sadovsky Architects Spoluauto i: Michal Marcinov, Katarína Stanislavová Projekt: 2017 Realizace: 2018 Zastavěná plocha: 1030 m2 Foto: BoysPlayNice

03 Průchod z Troji ního náměstí do prostoru Nádvo í 04 Uli ní fasáda rekonstruovaného, původně gotického domu, nadstavěného ve 30. letech 20. století 05 Vnit ní fasáda rekonstruovaného objektu s kancelá í kulturního centra Malý Berlín 06 Podloubí měš anského domu ze Štefánikovy ulice tvo í hlavní vstup do Nádvo í.

REALIZACE

MALÝ BERLÍN V MALÉM ŘÍMĚ,

VENTURI A CAESAR V TRNAVĚ TEXT: IMRO VAŠKO

Složitosti a protimluvy v projektu Nádvoří v Trnavě od ateliéru Vallo Sadovsky Architects (VSA). (POLYFUNKČNÍ OBJEKT ŠTEFÁNIKOVA 3 – 4 TRNAVA) 17

Půlhodinu cesty autem po dálnici, 44 km od Bratislavy na východ se nachází sedmdesátitisícové okresní a krajské město Trnava, sídlo arcibiskupství a dvou univerzit a jedno z nejvýznamnějších historických a kulturních center Slovenska. Poloha města na hlavní železni ní trati Bratislava ‒ Žilina ‒ Tatry ‒ Košice, která lineárním půlkruhem kopíruje povodí Váhu a hlavních horských masivů karpatského oblouku a spojuje nejdůležitější ekonomické a vzdělanostní body země, dělá z Trnavy nejen neopomenutelný tranzitní bod, navzdory geografické blízkosti s hlavním městem si Trnava udržuje svůj nezaměnitelný status bez tendence splynutí s Bratislavou. Bývalé svobodné královské město a cíl německé kolonizace ve 13. století, kdy Trnava dostala rozsáhlé městské opevnění, se po tureckém obsazení Ost ihomi do města uchýlil i ost ihomský arcibiskup a Trnava byla dvě stě let církevním i kulturním st edem Uherska. V roce 1635 zde založil arcibiskup Péter Pázmány první univerzitu na uherském území a město se stalo st ediskem slovenské vzdělanosti. V novodobé historii Trnavy byla severozápadně od města v Jaslovských Bohunicích postavena i první jaderná elektrárna na Slovensku a založením automobilky Peugeot-Citroën v roce 2003 s výrobou témě dvou set tisíc malých vozidel ro ně se Trnava vedle Bratislavy (Škoda Volkswagen), Žiliny (KIA Motors) a Nitry (Jaguar Land Rover) stala „montážní dílnou generující rychlý ekonomický růst nového Slovenska. Do tohoto silného, kulturně-historického

a ekonomicky rozvinutého městského prost edí vstoupil nedávno s projektem kulturního centra Nádvo í trnavský rodák, jeden z nejúspěšnějších slovenských podnikatelů, zakladatel a spolumajitel slovenské softwarové antivirové firmy ESET Miroslav Trnka. Po Andreji Kiskovi je Miroslav Trnka dalším filantropem vstupujícím do ve ejného prostoru Slovenska drásaného tvrtstoletými turbulencemi rodící se nové demokracie, avšak na rozdíl od Kisky se Trnka žádným způsobem nechce p ímo zú astovat politického života, spíše chce být aktivní z pohledu ob ana a poskytovat peníze na ešení problémů, nap íklad s korupcí. Zatímco spoluzakladatel firmy ESET Peter Paško provozuje uměleckou galerii, Trnka hraje v hudební skupině Lost Clusters, v Bratislavě postavil budovu Binárium, inkubátor za ínajících podnikatelů a v Trnavě otev el jeden z největších soukromých investi ních projektů do kultury v rámci Slovenska ‒ kulturní centrum Nádvo í, pro který oslovil ke spolupráci hudebníky z Pary s jejich architektonickým ateliérem Vallo Sadovsky Architects. Trnka, který vylu uje podporu politických stran, se nap íklad i altruisticky angažuje v oblasti komunální politiky. V nastávajících volbách primátora Bratislavy se rozhodl podpo it architekta Nádvo í Matúše Valla, protože vě í, že Bratislava by se tak stala lepším místem pro život. Lepším místem pro život je pro Trnku i jeho projekt Nádvo í. Multifunk ní centrální polove ejný městský prostor, který do t í st edověkých nádvo í někdejšího

AUTOŘI: VALLO SADOVSKÝ ARCHITECTS

MÍSTO: TRNAVA, SLOVENSKO

RECENZE

16 Dostavba severního k ídla s pobytovou terasou 17 Interiér restaurace Akadémia 18 Uli ní fasáda rekonstruovaného měš anského domu ve Štefánikově ulici

královského města a města kostelů, nazývaného i Malý ím, p inesl do pěší zóny univerzitního a automobilového centra oživující sdružený projekt tvo ený urbánní substancí původně t í historických parcel měš anských domů s vygenerovaným mixem nového architektonického programu kulturního centra Malý Berlín, co-workingového centra, několika bytů a dotovaného bydlení pro nadané studenty, restaurace Akadémia a retrokavárny Thalmeiner, pekárny Chlieb náš, květiná ství, ateliéru grafického studia Pergamen, dílny mladého vývojá e a rozhlasového studia trnavského rádia. Polove ejný charakter Nádvo í tvo í okolní provozy, které ho aktivují, a už formou gastroterasy, nebo různými akcemi. Během archeologického průzkumu obou propojených nádvoí bylo nalezeno mnoho archeologických nálezů, které jsou dnes prezentovány v p ízemí komplexu a místa jejich nálezů jsou v dlažbě vyzna ená designovými stopami. Nejvýznamnější nález praný e, který byl z ejmě v minulosti umístěn na náměstí p ed budovou, je taktéž instalován p ímo na nádvo í. Byly sem zasazeny ty i platany, pod nimiž je sezení, a plošiny nádvoí nabízejí prostor pro různorodá venkovní uspo ádání. Celý komplex nádvo í je p ístupný z hlavního trnavského Troji ního náměstí a p ilehlé Štefánikovy ulice. Architektura Nádvo í VSA sestává z koláže ve ejných, polove ejných a privátních otev ených a uzav ených prostorů, ty rekonstruovaných a p estavěných měšanských domů různých slohových období, t í novodobých moderních p ístaveb

a dvou prázdných prostorových rámových konstrukcí ve tvaru domů citujících kultovní nádvo í muzea Franklin Court ve Filadelfii postmoderních architektů Venturi & Rauch z roku 1976. Nádvo í kromě erných ocelových venturiovských konstrukcí tvo í rekonstruované historické stavební substance, konzervativní novotvary zděných domů s okenními otvory nejen na vertikálních stěnách, ale i ve st ešních světlících hliníkových šikmých st ech s turellovskými průhledy na oblohu nebo s rámovanými vedutami na horizonty města. Kone ně architektonickou kompozici završuje vnitroblokový objekt se skleněnou strukturovanou fasádou s horizontálně děleným d evěným rastrem lamel, architekturou p inesenou z dnešního architektonického urbánního diskurzu. Neo-post-post-modernistickou koláž kulturologických citací posledních dekád architektonické historie završuje symetrická tvercová kompozice ty platanů tvo ící ekologickou zelenou architekturu altánku ‒ centrálního ve ejného prostoru náměstí ‒ nádvo í ‒ antické agory, která oslavuje ambice investora ‒ rodiny Trnkových a architektů VSA ‒ vytvá et architekturu svobody a demokracie nově transformující se (slovenské) spole nosti. Vallo Sadovsky Architects operují v komplikovaném labyrintu historických vrstev městské zástavby historické Trnavy a re-mixované programové typologie architektonického provozu sou asného kulturního prostoru novými metodami architektonického navrhování, které nepoužívají isticí a zjednodušující

architektonický jazyk moderny, ale mnohozna né, svobodné a otev ené navrhování pracující s množstvím protichůdných dat a vstupů. Rozmanitý postmoderní jazyk se tak po ty iceti letech vrací do hybridního uvažování nové architektonické generace. Složitosti a proti e ení dnešní komplikované doby měnících se životních a architektonických stereotypů a typologií, pestrost a různorodost fyzických a virtuálních obrazů každodenního rychlého a dynamického života se promítají do mnohozna ného formálního jazyka dnešní generace architektů a architektury. Svěd í o tom i poslední letošní p íběh udělování slovenských cen za architekturu CE-ZA-ARCH. Trnavské Nádvo í p esvěd ilo nejen odbornou porotu, ale i hlasování ve ejnosti a projekt získal nadšenou podporu ze dvou asto protichůdných stran. Navíc projekt Nádvo í s dalšími nominovanými architekturami ukázal neudržitelnost existující modernistické typologické kategorizace architektury, když dnešní architektonická profese musí reagovat na měnící se každodennost a staré stereotypy se hroutí pod tlakem hybridnosti dnešní doby. Ambiciózní intervence v centru Trnavy je spole ným dílem nových filantropů, architektů, kulturních aktivistů, vzdělané nastupující generace a optimistické vůle spole nosti i obyvatel města. Synergie rozmanitého, složitého a protimluvného je návodem budování svobodného a kreativního ve ejného prostoru nového milénia. Autor je architekt a kurátor, působí na VŠUP v Praze.

REALIZACE

DŮM SMUTKU V NOVÉM ROUŠE

AUTOR: HANA RYŠAVÁ, MARTIN ŠTĚPÁNEK, MARKÉTA KAMENÁ

MÍSTO: PLANÁ

REALIZACE

Kontemplace, spočinutí, rozjímání… Původní smuteční síň dostala zcela novou podobu – tentokrát bez zbytečné piety ke stávajícímu objektu, ale s respektem k uživatelům a vytváří důstojné prostředí pro poslední rozloučení.

REALIZACE

PŘÍSTAVBA A STAVEBNÍ ÚPRAVY SMUTEČNÍ SÍNĚ

SITUACE

Místo: Dvo ákova 939, Planá Investor: Město Planá Auto i: Hana Ryšavá, Martin Štěpánek, Markéta Kamená Dodavatel: ColorMax, s. r. o. Projekt: 2013-2014 Realizace: 2018 Fotografie: Martin Štěpánek

EZY

AUTOR: HANA RYŠAVÁ, MARTIN ŠTĚPÁNEK, MARKÉTA KAMENÁ

01 Hlavní vstup 02 elní pohled

MÍSTO: PLANÁ

REALIZACE

PŮDORYS

TÉMA

ZELENÝ KLÍN ZBRASLAVI

AUTOR: PROJEKTIL ARCHITEKTI

MÍSTO: PRAHA-ZBRASLAV

LANDSCAPE

Výhonek příměstského lesa vyplňující terénní zlom dvou výškových úrovní na břehu Vltavy. Lesopark, který byl donedávna spíše lesem než parkem, je po úpravách opět vstřícný vůči náhodným návštěvníkům i místním obyvatelům. A jako mnohokrát ani v tomto případě by to nešlo bez nezbytné dávky lokálpatriotismu…

TÉMA

PŮDORYSY - DETAILY

Mapa On-Line

REKONSTRUKCE LESOPARKU BELVEDER

SITUACE

Místo: Praha Zbraslav Auto i: Ond ej Hofmeister, Petr Lešek ‒ Projektil Architekti, s. r. o, Miloslav Fekar (mobiliá , altány, studánky) Spolupráce: Anna Jen ková, Bohdana Linhartová, Marek Sankot Investor: Městská ást Praha Zbraslav Rozloha lesoparku: 40 993 m2 Statistika: Délka zpevněných cest: 1920 m, z toho délka d evěných palub 227 m, délka hlavních pramenů: 141 m, po et schodů: 358, po et jezírek: 3, po et studánek: 2, po et lavi ek: 6 volně stojících + 3 na hrázích + 2 na mostku, po et informa ních tabulí: 8 malých + 1 hlavní Náklady na obě etapy: 25,7 milionu K Projekt: 2010 www.geoportalpraha.cz, Realizace 1. etapy: 2011, dotace MHMP © Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, stránka vytvořena: 3.8.2016 16:29:36

Realizace 2. etapy: 2015, dotace OPPK Dodavatelé: SP s. r. o., Swietelsky, s. r. o. Fotografie: Andrea Lhotáková, Miloslav Fekar

370

AUTOR: PROJEKTIL ARCHITEKTI

MÍSTO: PRAHA-ZBRASLAV

LANDSCAPE

01 Altán na rozcestí nad pramenem je srdcem lesoparku. 02 Vstupní brána se studánkou a lavi kou pod lípou 03 Starý mostek p es roklinu s novou lavi kou a zábradlím

PŮDORYS

TÉMA

PARK NA ŠPICI

AUTOR: ATELIER M1 ARCHITEKTI (PAVEL JOBA, JAKUB HAVLAS, JAN HÁJEK)

Mnoho let zapomenutý park nacházející se na atraktivním soutoku Labe a Chrudimky se díky skromné a citlivé a revitalizaci stal novou vycházkovou destinací obyvatel Pardubic.

MÍSTO: PARDUBICE

LANDSCAPE

TÃ&#x2030;MA

AUTOR: ATELIER M1 ARCHITEKTI (PAVEL JOBA, JAKUB HAVLAS, JAN HÁJEK)

MÍSTO: PARDUBICE

LANDSCAPE

Autorská zpráva V těsné blízkosti městského centra Pardubic na poloostrově na soutoku Labe a Chrudimky se nachází park ve tvaru špice, odtud název Park Na Špici. Cílem revitalizace bylo oživit zpustlý park, doplnit jej o pobytová místa a objekty, jež by park u inily atraktivním pro pobyt, relaxaci i sportovní aktivity obyvatel Pardubic. Dále bylo pot eba park zp ístupnit pěší lávkou p es Chrudimku z městského centra. Nejprve jsme se pro podlouhlý park snažili definovat dvě ohniska, okolo nichž se mohou aktivity soust edit a rovnoměrně rozvíjet. Jedním ohniskem na západě je špice poloostrova s lávkou, schody k Chrudimce a stavbami Loděnice. Druhým ohniskem na východě je prostor jezero i ák, nad jehož hladinou jsme navrhli „japonský d evěný pavilon, okolo nějž jsou soust eděna nová relaxa ní a sportovní za ízení ‒ dětské h iště, molo na Labi, sportovní h iště, fitness ostrůvky, lanovka atd. Jednotícím znakem pro stavby v parku je použití p írodních, civilně působících materiálů. St ední ást parku i po revitalizaci zůstává zónou ochrany p írody Natura 2000, na jezírku i ák zůstává revitalizací nedot ené hnízdiště vodního ptactva. Jezírko i ák je totiž původním meandrem Labe z doby p ed narovnáním koryta eky v první polovině 20. století. Podstata úkolu spo ívala ve zvýšení atraktivity a funk ních možností parku pro obyvatele, vyzvednutí kvalit í ních a jezerních vodních ploch p i sou asném zachování p írodního základu prost edí. Stavební i vegeta ní zásahy byly zárove limitovány zna ně omezenými prost edky z dotace Evropské unie. Hlavní kvalitou poloostrova je velké množství vodních b ehů a vodních ploch. P ed revitalizací byla náb eží Labe i Chrudimky pustá, bez chodníků a bez jediné lavi ky. Na obou náb ežích jsme navrhli mlatové stezky s dubovými lavicemi a široké pobytové stupně vedoucí až do vody. Na Labi je z ízeno plovoucí molo i venkovní sprcha ‒ jednoduchá esence tradi ní í ní plovárny.

04 Architekti vytvo ili i vlastní návrhy parkového mobiliá e. 05 Důležitým leitmotivem celého projektu bylo vytvo ení p íjemného p ístupu k vodě. 06 Asijsky inspirovaný pavilon má st echu pokrytou doškami.

Nad hladinou jezera i ák jsme vytvo ili romantický d evěný pavilon, do nějž jsou soust eděny hlavní „stavební funkce (klubovna a zázemí dětského h iště s kuchy kou, krytá terasa s ohništěm, WC, správce) a z jehož terasy lze pozorovat život ptactva na jeze e. Pavilon je postaven z ásti nad vodní hladinou, specialitou tohoto objektu bylo pilotové zakládání ve vodě. Konstrukce pavilonu je sestavena z opracovaných dubových kmenů v kombinaci s rákosovou st echou. Pod st ešní konstrukci, kryjící terasu nad hladinou, je vestavěn d evěný „box s mod ínovým obkladem, v němž jsou soust eděny vytápěné prostory s instalacemi. V těsné blízkosti pavilonu je nově vytvo eno dětské h iště, v němž většina herních prvků je vytvo ena atypicky p i v mezioborové spolupráci architekt-socha . Motivem herních prvků je život

v p írodě ‒ mikrokosmos. Děti se stanou stejně velkými jako brouci, erv, houba, květiny nebo bobule. V p írodním konceptu parku jsme nechtěli pouze instalovat paušální katalogové herní prvky, ale vytvo it původní poetické prost edí, v němž by dostala prostor dětská fantazie. Sportovní h iště vzniklo na stopě původního zpustlého asfaltového h iště ob ích rozměrů, které bylo zmenšeno. H iště má zaoblený tvar, měkce vložený mezi stromy a travnaté plochy. Barevné oranžové sítě i barevný koncept herních ploch jsou navrženy tak, aby souzněly se zelení a nepůsobily tvrdě. Nová cestní sí v parku ve většině rozsahu vychází z původních rozpadlých asfaltových cest, nebylo naším záměrem násilně vstupovat do parku s odlišnou strukturou cest. Cesty jsou provedeny z okrově barveného asfaltu, z mlatu okrové barvy a z drobných žulových odseků. Okolo cest jsou rozmístěny lavi ky „kláda z dubových hranolů. Mezi městem a poloostrovem bylo pot eba navrhnout spojovací lávku pro pěší. Idea velmi jednoduchého klenutého tvaru vycházela jednak z nutnosti zajistit vysoký průplavní profil lodím, ale i z archetypu romantických lávek z Japonska nebo Benátek, kde chodec mí í proti obloze. Vystoupání na vrchol oblouku je tak zárove důvodem pro zastavení, rozhlédnutí nad hladinou a korunami stromů. Zárove je z vrcholu oblouku z etelně viditelná věž zámku jako orienta ní bod. Lávka je zkonstruována velmi jednoduše a efektivně z lepených mod ínových vazníků v trojkloubovém konstruk ním systému, jenž efektivně využívá vzklenutý tvar lávky pro namáhání na tlak, díky emuž je konstrukce o rozponu 44 m a světlé ší ce 3 m velmi štíhlá. Náklady na vybudování lávky inily 6,3 mil. K + DPH, což je cena, která sama o sobě svěd í o vysoké úspornosti konstruk ního ešení. Okolo lávky na špici poloostrova jsme navrhli p edmostí, sestávající náměstí ka p ed lávkou, z pobytového schodiště u vody, skupiny nových i rekonstruovaných budov Loděnice kanoistického oddílu a z pobytové dlážděné plochy na špici ostrova, kterou jsme pracovně nazvali Mys, doplněné světelným výtvarným dílem Stébla.

ZHODNOCENÍ ÚSPĚŠNOSTI PROJEKTU: Náklady na projekt byly striktně omezeny evropskou dotací ve výši 32,4 mil. K . Projekt se poda ilo realizovat o 2 mil. K levněji. Za tuto ástku byla realizována obnova velkého množství cestních sítí, ploch, zcela nová infrastruktura i výstavba nových stavebních objektů a lávky. Již od prvních měsíců od otev ení revitalizovaného parku se ukázal velký zájem ve ejnosti. Ve srovnání s původním zpustlým parkem bez lidí sem dnes mí í rodiny s dětmi, cyklisté i běžci. Park ožil.

TÉMA

KDE KOLA CHYTAJÍ DRUHÝ DECH

AUTOR: EKOENGINEERING

MÍSTO: OSOBLAHA

LANDSCAPE

Unikátní odpočívka pro kola a jejich majitele na trase nedaleko známé úzkokolejky v Osoblaze. Kousek od polských hranic leží nenápadná realizace se skandinávským espritem.

TÉMA

01 Pohled z Horního nástupního úseku na Dolní terasu 02 Dolní terasa s posezením 03 Dolní nástupní úsek

EZY

CYKLOODPOČÍVADLO OSOBLAHA Místo: Osoblaha Auto i: Zuzana Hocková, Radim Kounek / EKOENGINEERING CZ Projekt: Roman Frýza / Technoprojekt Investor: Obec Osoblaha Celková plocha: 560 m2 Náklady: 2 900 000 K Projekt: 2008 Realizace: 2010 Fotografie: Martin Kube ka (www.martinkubecka.cz)

SITUACE

AUTOR: EKOENGINEERING

MÍSTO: OSOBLAHA

LANDSCAPE

Autorská zpráva Vzhledem k ilému turistickému cyklistickému ruchu se obec rozhodla z ídit cykloodpo ívadlo, které by zábavně nau nou formou p iblížila zajímavosti z obce Osoblaha a z celého regionu. V blízkosti lokality se nachází cyklostezky, autobusová zastávka a ob erstvení. Pozemek se nachází v intravilánu obce a je v centrální ásti obce cca 250 m od náměstí. V blízkosti pozemku je hlavní autobusové nádraží (cca 50 m), ob erstvení a památník obětem druhé světové války. Pozemek je ze severozápadu a severovýchodu lemován ulicemi. Na jihovýchodě plynule navazuje na památník a z jihozápadu sousedí s pozemkem, který je v majetku města. Terén je lenitý. Má miskovitý charakter, svažuje se ze všech stran do st edu. Ze západní strany je svah nejprudší, s p evýšením se odhaduje 4 m. Cykloodpo ívadlo na první pohled zaujme svým netradi ním ztvárněním ‒ jedná se o jakýsi okruh ve tvaru „žárovky tvoený na sebe navzájem navazujícími lomenými plochami. Cykloodpo ívadlo má prvotně spl ovat pot eby pro cyklisty

(úkryt p ed deštěm a sluncem, ob erstvení ‒ pítko a zajištění informací o obci a jejím okolí, co se tý e sou asnosti, historie, p í-

rody a jiných zajímavostí). Zárove však bude sloužit i jako atrak-

ce pro zdejší mládež, která může cykloodpo ívadlo používat jako brusla skou dráhu nebo být na houpa kách a v zimě jako sá kovací i bobovací kopec.

Celé cykloodpo ívadlo je p evážně navrženo jako lehká d evěná

konstrukce. Jen pro vytvo ení krytého p íst ešku byly použity ocelové rámy.

Rampa je tvo ena obvodovými d evěnými trámy uloženými na

betonových polštá ích. Osová vzdálenost obvodových trámů je

p evážně 1800 mm. Obvodové trámy jsou zaklopeny dubovými

palubkami s minimálními mezerami mezi jednotlivými deskami. P íst ešek je tvo en p í nými ocelovými rámy zakotvenými v zá-

kladových patkách v nezámrzné hloubce. P es ocelové trámy jsou položeny podélné d evěné trámy se záklopem z dubových palubek. V ásti p íst ešku, kde se p edpokládá pobyt osob, je vytvo-

en kompletní záklop z OSB desek s položenou PVC hydroizolací.

REALIZACE

MÍSTO: BRNO

V DESTILÉRCE

AUTOR: KOGAA STUDIO

01 Architekti pracovali s dostupnými materiály a jejich surovými vizuálními kvalitami. Mimo jiné použili v interiéru nábytek z kolekce Máj od Ji ího Pelcla pro zna ku Egoe. 02 Vstupní ást do historického industriálního objektu

REALIZACE

Kosmopolitní pracovní prostor Distillery vznikl v jednom z klenotů brněnské industriální architektury pod taktovkou mladého architektonického studia Kogaa.

REALIZACE

THE DISTILLERY Místo: Brno Autor: KOGAA Studio Spoluauto i: Alexandra Georgescu, MA, Tomas Kozelsky, MSc., Viktor Odstr ilík Investor: Social Reactor Hlavní dodavatel: n/d Subdodavatelé: n/d Projekt: 2015 Realizace: 2018 Foto: BoysPlayNice

03 Interiér využívá různé výškové úrovně stávajícího prostoru. 04 Industriální prostor architekti zútulnili květinami i svítidly od designérky Ilse Crawford pro zna ku IKEA.

EZY

PŮDORYS 1. NP

AUTOR: KOGAA STUDIO

MÍSTO: BRNO

REALIZACE

DESIGN

DESIGNBLOK 2018

DVACET LET DESIGNU

Letošní Designblok, který tradičně proběhl na konci října, se nesl v duchu oslav a rekapitulace. Slavilo se totiž 20. výročí této nejprestižnější tuzemské výstavy designu stimulující české užité umění a módu již dvě desetiletí. Desítky tisíc návštěvníků mohly zhlédnout rekordní počet vystavujících v několika expozicích. Průmyslový palác hostil tradičně Superstudio, kde se představují výrobci a komerční subjekty stejně tak jako Openstudio, kde jsou naopak zastoupeni nezávislí tvůrci a designérská studia. Ve vedlejším lapidáriu tzv. Art House nabídl instalace na pomezí umění a designu. Novinkou byla letos výstava Manifest, kterou kurátorsky zpracovali zakladatelé přehlídky Jana Zielenski a Jiří Macek a prostřednictvím autorských projektů v historických prostorách paláce Colloredo-Mansfeld si kladli otázku, čím vším může design v současnosti být. Kromě hlavních výstavních expozic mohli návštěvníci zhlédnout i desítky menších projektů a otevřených showroomů po celé Praze. V naší reportáži přinášíme vlastní subjektivní výběr toho nejzajímavějšího, co jsme na Designbloku 2018 zaznamenali.

LEXOVÁ SMETANA Cenu za nejlepší produkt získala mladá dvojice absolventů pražské UMPRUM Terezie Lexová a Matěj Smetana, kte í p edstavili kolekci skulpturálních volně stojících zrcadel Mirror Stage. Velká kruhová zrcadla umístili na barevné organicky tvarované konstrukce a vytvo ili vysoce estetické objekty s dominantní p ítomností v interiéru. lexova.smetana@gmail.com

SOFFA BY CANAPÉ Letošní ocenění za p ínos Designbloku nap í kategoriemi si odnesli edito i magazínu Soffa, který ve spolupráci se Sotheby s Czech Republic p ipravil trnáctidenní pop-up kulturní prostor Canapé. A to v prostorách výjime ného developerského projektu v centru Prahy Obecní dvůr. Stylizované interiéry se světovým i eským designem hostily sérii prezentací, p ednášek, workshopů a ve írků. Zárove jste se mohli v Obecním dvo e pokochat sou asným uměním, ochutnat vynikající kávu nebo si zacvi it jógu a skrze design tak objevit sou asný zdravý velkoměstský životní styl. www.soffamag.cz

TEXT: ADAM ŠTĚCH

FOTO: ARCHIV ZNAČEK

DESIGN

GLASSBROTHERS

DIPLOMA SELECTION

Po své výstavě Posedlost v pražské galerii Kvalitá vystavilo designérskosklá ské duo Filip a Lukáš Houdkovi svou kolekci svítidel a objektů inspirovaných světem cyklistiky v expozici letošního Art Housu, která byla jako tradi ně umístěna v prostorách socha ského lapidária. Celé instalaci dominoval lustr sestavený z konstrukce p ipomínající cyklistické rámy se skleněnými koly jako světelnými objekty. Kolekce p ipomíná váše svých autorů, kterou je cyklistika, a zárove vzdává hold Marcelu Duchampovi a jeho ready-madům. www.hgatelier.com

Hvězdně zastoupená mezinárodní porota již poněkolikáté rozhodla o vítězi cen Diploma Selection, která je ur ena pro erstvé evropské absolventy prezentující své závěre né školní práce, a to v kategoriích produktový design a móda. Sekce produktového designu p inesla opět velmi rozmanitý výběr projektů od průmyslových produktů až po konceptuální umělecké experimenty. Vítězem se stal německý designér Alexander Schul, který porotu zaujal svým projektem Substantial, sérií nábytku a dopl ků vyrobených ze standardizovaných desek z recyklovaného plastu. Za ním se umístili konceptuální a emeslné projekty Lieke Li, která p edstavila spekulativní kolekci objektů sloužících ke zprost edkování stavu deprese a jejích úskalí ve ejnosti. T etí místo obsadil britský designér Luke Fuller se svou kolekcí nádob Unearthing Port Talbot. www.designblok.cz/cz/diploma-selection

MARCIN RUSAK Polský designér Marcin Rusak, který studoval v Londýně Royal College of Art, již několik let rozvíjí své experimenty s prysky icí a květinami, které nechává do prysky ice zalévat, a vytvá í tak permanentní florální dekor. Letos byl na Designblok pozván poprvé a své nejnovější výsledky kolekce Flora vystavil v historickém prost edí lapidária. Jednalo se o volně stojící socha ské objekty, které posouvají užité umění do oblasti volného výtvarného zpracování. www.marcinrusakstudio.com

ONLY2 Mladá eská zna ka na výrobu kancelá ského nábytku Only1, kterou založila spole nost U1, se spojila s architektonicko-designérským duem Vrtiška Žák a spole ně p edstavili kolekci kancelá ských stolů. Variabilní systém dovoluje individualizaci vašeho pracovního prost edí, ve kterém si můžete navolit vše, co na stole právě pot ebujete. Stoly, které se dají spojovat do větších celků, jsou opat eny praktickými kovovými p epážkami sloužícími jako nástěnky, věšáky i poli ky. www.u1.cz

DESIGN

RONY PLESL eský sklá , designér a pedagog Rony Plesl již několik let smě uje ve své tvorbě k monumentální skleněné plastice relevantní na sou asné umělecké scéně. Svůj vývoj p edstavil i na letošním Designbloku v expozici Art Housu, kde vytvo il prostorovou instalaci, které dominovaly skleněné naturalistické tvary z uranového skla zá ící v ultrafialovém světle. Instalace Fire Walk with Me byla inspirovaná estetikou filmů Davida Lynche. Objekty z k iš álového a uranového skla vznikly unikátní technologií ve spolupráci se zna kou Bolety. Centrální objekt doplnil výrazně erveným stolem a zavěšenými maskami, které jako by levitovaly nad touto esteticky vycizelovanou kompozicí. www.ronyplesl.com

VITRA eské zastoupení švýcarské zna ky Vitra p ivítalo do své kolekce nový multifunk ní produkt, stoli ku Stool-Tool od německého designéra Konstantina Grcice, spoluprací s vycházející hvězdou tuzemské fotografie Michaely Karáskové. Ta zachytila stoli ku v mnoha každodenních i stylizovaných kompozicích a demonstrovala tak její široké využití. Instalaci fotografií vytvo il designér Zbyněk Krulich. www.vitra.com

LUKÁŠ NOVÁK Znovuobjevování starých emeslných technik a vůbec použití emesla jako takového je v sou asném designu velmi populární. Stejnou váše pro originální a méně známé techniky má i absolvent ateliéru skla pražské UMPRUM Lukáš Novák, který vytvo il svou autorskou kolekci nádob Lost and Found. Základní tvary váz Novák ozvláštnil psychedelickými vzory vzniklými technikou lithyalinu, techniky, u které se využívá tzv. nehomogenity polodrahokamových skel v kombinaci s lazurami. Výsledek navazuje na historii a zárove je po formální stránce velmi sou asný. www.lukasnovak.org

NANOVO Již několik let sbírají zakladatelé zna ky Nanovo starý modernistický nábytek, renovují ho a dále p eprodávají. Letos se rozhodli jít ještě dál a ve spolupráci s modernistickým designérem Ji ím Jiroutkem oprášili jeden z jeho ikonických produktů. Jedná se o kabinet U453, který Jiroutka navrhl v šedesátých letech a během své produkce se stal populárním kusem nábytku v domácnostech tehdejšího eskoslovenska. Jeho erné a růžové lakované šuplíky se staly symbolem tzv. „bruselského stylu . Dnes si tento kousek můžete v Nanovo po ídit v licencované re-edici zbrusu nový, a to i v etně další ikony šedesátých let, alouněného k esla Miroslava Navrátila, autora známých sko epinových seda ek v tramvajích T3. www.nanovo.cz

KAREL MATĚJKA Cenu za nejlepší svítidlo Designbloku si p ekvapivě neodnesla žádná silná zna ka, které na eském trhu operují, ale nový projekt One Zero designéra Karla Matějky. Jeho ultraminimalistické svítidlo navazuje na to nejlepší z p irozeného designu italských mistrů, p edevším Achilla Castiglioniho. Důmyslný elektronický systém vyvažování umož uje, aby se celá lampa nakláněla a zablokovala témě ve všech polohách. www.karelmatejka.com

DESIGN

PALMA DE ALMA Palma de Alma je pražské designové studio založené Magdalénou Vojtekovou a Viktorií Prokopovou, absolventkami ateliéru K. O. V. na UMPRUM v Praze. Jejich práce je založena na silných osobních vzpomínkách se smyslem pro humor a formální poezii. Tentokrát se studio inspirovalo ký ovitými hotelovými pokoji devadesátých let a p edstavuje kolekci Resort. Tu tvo í nízké k eslo a konferen ní stolek v barvách a površích navazující na pozdní postmodernu konce minulého století. K esla elementární geometrie nepostrádají elegantní vzhled, jsou alouněná v béžovém sametu a rámovaná výraznou bílou konstrukcí. Stůl naopak evokuje mramorový vzor, ve skute nosti z dekorativního laminátu, který odkazuje na materiálové imitace hotelového nábytku devadesátých let. www.palmadealma.com

MILIMU Jako každý rok spolupracovali na prezentaci zna ky na výrobu kožených kabelek Milimu designérky Miliny Havrlantové grafi tí tvůrci Jan Kloss a Matěj in era. Letos vytvo ili minimální scénografii dvou základních barev na téma „What day is it? „Today. „My favorite day. Vznikla tak iluze svítání, kterou doplnilo kruhové svítidlo symbolizující vycházející slunce. Mezi tím byly jednoduše nataženy provázky, na kterých byly pověšeny kabelky. Instalace oslavující každý nový den získala cenu za nejlepší instalaci designéra. www.milimu.com

MANIFEST Hlavní kuráto i Designbloku Jana Zielenski a Ji í Macek letos věnovali velkou pé i doprovodné výstavě Manifest, která symbolicky oslavila 20 let této pražské p ehlídky. Do prostor Colloredo-Mansfeldského paláce pozvali několik domácích i zahrani ních tvůrců a každému z nich poskytli jednu samostatnou místnost pro libovolnou instalaci. Výstava p edstavila zcela odlišné p ístupy k sou asnému designu, produkty i na míru vytvo ené instalace. Vrcholem celé expozice byla instalace Yes, We Can designéra Maxima Vel ovského, který vytvo il prostorový objekt z několika tisíc plechovek symbolizující sou asný stav konzumerismu a zárove se svou zlatou barvou dopl ující hlavní barokní sál paláce. Mezi dalšími designéry, kte í se p ehlídky zú astnili, byli Eva Eisler, Jaime Hayon, Marlene Huissoud, Jorge Penades, Zorya, deFORM, Olgoj Chorchoj, Chmara & Rosinke a další. www.designblok.cz

NEZNÁMÉ STAVBY

01 02

TÁBORNICKÁ ŠKOLA

TEXT: ADAM ŠTĚCH

01 Dynamická struktura tábornické školy osazená d evěnými slunolamy 02 Ustupující fasáda zadní ásti objektu 03 Klasické tábornické chaty se nacházejí nedaleko školy.

FOTO: FILIP ŠLAPAL

NEZNÁMÉ STAVBY

v Lipnici nad Sázavou

Unikátní dílo české organické architektury skryté ve stínu lesního porostu uprostřed Vysočiny. Organické tendence nebyly v prost edí eské architektonické scény nikdy p íliš reflektovány a používány. Ve druhé polovině t icátých let to byli zejména brat i Lubomír a estmír Šlapetovi, kte í se pod vlivem německého architekta Hanse Scharouna tímto směrem intenzivně zabývali a realizovali několik významných, p edevším vilových staveb. Podobné tendence tehdy aplikovali ve své tvorbě i Bohuslav Fuchs, Jaroslav Frágner, Vladimír Grégr i někte í další méně známí tvůrci. Nová citlivost materiálů, jejich rozmanitost a bližší vztah k p írodě za aly být v architektu e aktuální právě v polovině t icátých let, kdy podobné principy za al ve své tvorbě používat také Le Corbusier, jak to nap íklad vidíme v realizaci jeho vlastního bytu v Pa íži. A právě Le Corbusier výrazným způsobem ovlivnil dalšího eského architekta výjime ně pracujícího s organickými prvky. Tím byl Jaroslav Vaculík (1921‒1995), který v paížském ateliéru Le Corbusiera strávil krátkou dobu p ed rokem 1950. Byl tam tehdy doporu en Lydiem Gahurou, pod kterým pracoval jako projektant pro firmu Ba a ve Zlíně. Vaculík se ještě p edtím sta il vyu it zedníkem

a v roce 1945 nastoupil na studium na Fakultě architektury a pozemního stavitelství VUT. Za pouhý rok však p estoupil k profesorovi Pavlovi Smetanovi na pražskou VŠUP, kde také získal státní stipendium na studium architektury v Pa íži. Po svém návratu úspěšně dokon il studia na VŠUP a založil družstevní ateliér v roce 1954. Bohužel toto období trvalo velmi krátce a Vaculík byl odsouzen za „rozkrádání národního majetku a ve vězení strávil témě dva roky. Zde pracoval spole ně s Bed ichem Rozehnalem a dalšími vynikajícími architekty v tzv. „basaprojektu , v rámci kterého pravděpodobně pracovala na designu rekrea ního areálu Vystrkov u Orlické p ehrady. Po svém propuštění zůstal typologii věrný a v rámci eskoslovenského svazu mládeže navrhl několik rekrea ních objektů, ze kterých vyniká právě neortodoxní stavba tábornické školy v Lipnici nad Sázavou (1965‒1970). Už p ed svou perzekucí v roce 1958 navázal Vaculík na své zkušenosti z Francie a navrhl lehkou montovanou chatu V1. Tento prefabrikovaný koncept miniaturního objektu z vlnitého plechu byl postaven hned v několika exemplá ích, a to zejména na ždá ském poloostrově Slapské

p ehrady. Vaculík v jednom z nich bydlel. Stavba byla podle „corbusierovských principů vynesena na lehkých ocelových pilotech a na své st eše měla prostornou terasu. Vaculík se snažil navrhnout lehký montovaný a prefabrikovaný dům, který by mohl být vyráběn v sériích. V tomto smyslu mají jeho experimenty mnoho spole ného s dobovou tvorbou francouzského inženýra, konstruktéra, designéra a architekta Jeana Prouvého, který proslul svými prefabrikovanými koncepty rodinných domů a dalších staveb. Jestliže je chata V1 podobná tvorbě Jeana Prouvého, tábornická škola v Lipnici nad Sázavou zase odráží organické a brutalistní tendence Le Corbusiera. Objekt je bizarním p íkladem autorského a zcela osobního pochopení aktuálních avantgardních p ístupů s více než zajímavým výsledkem. V tvorbě architekta Jaroslava Vaculíka tvo í zcela výjime né postavení. Svou betonovou organicky tvarovanou formou je pravděpodobně nejodvážnějším a nejoriginálnějším dílem v jeho karié e. Na rozdíl od lehkých geometrických konstrukcí a prefabrikovaných chat V1 nebo dalších rekrea ních objektů, které můžeme vidět na jeho stavbách rekrea ních st edisek v Nespekách

NEZNÁMÉ STAVBY

04 Velké pásové okno kopíruje zaoblenou fasádu jídelny. 05 Pilí nesoucí lampu a markýzu nad vstupem. 06 V interiéru jsou použité hrubé p írodní elementy v etně neopracovaného kmene. 07 Organicky prohnutý prostor jídelny. 08 Na míru navržený krb a židle z d evěných kulánů. 09 Škola se nachází v blízkosti lomu. Napravo od ní je umístěna sauna, také podle Vaculíkova návrhu.

i kolem Slapské p ehrady, je tábornická škola betonovým solitérem pevně spojeným s místem a témě jako skála vrostlým do okolního prost edí lesa. V tomto p ípadě je formální podoba stavby více spojena s Vaculíkovou volnou socha skou tvorbou, v rámci níž tvo il také abstraktní betonové plastiky nebo autorský design. Tábornická škola se nachází nedaleko města Lipnice nad Sázavou v areálu lesního zatopeného lomu a dnes je sou ástí eské tábornické unie. Budova vznikla jako sou ást programu tábornických škol, který vypracoval v roce 1963 Vlasta Snopek jako volnější alternativu k ízeným socialistickým pionýrským táborům. K samotné budově, která je vzdálena několik stovek metrů od okresní silnice, se dostaneme po lesní cestě. V její bezprost ední blízkosti se nachází zatopený lom a několik dalších rekrea ních za ízení, jako jsou miniaturní tábornické chatky i sauna, která je též dílem architekta Jaroslava Vaculíka. Samotná jednopodlažní budova školy je organickým způsobem zasazena do p írodního terénu těsně nad hranou zatopeného lomu. Její lenitý organický půdorys v sobě skrývá spole enské prostory, jídelnu, zázemí organizace a ubytování. St edem architektonické kompozice školy je šnekovitě zato ený sál jídelny a spole enské místnosti, který se pásovým oknem otevírá směrem k lomu. K tomuto zato enému vejcovitému půdorysu se pak

p idává několik dalších prostor azených za sebou kaskádovitým způsobem. Ty jsou p ístupné jednotlivými vstupy z druhé strany budovy. Režný beton kombinovaný se surovým d evem odpovídá nejenom místu realizace, ale p edevším jejímu ú elu. Organická architektura se zde spojuje s výraznými prvky d evostaveb, které můžeme dnes spojovat s životním stylem trampů tak, jak ho již v období první republiky prosazovali někte í jeho zastánci a zárove ovliv ovali podobu organické architektury. Většinou vlastnoru ně stavěné chaty a tábornické osady inspirované americkými sruby se staly již od t icátých let typickým fenoménem, jehož centra můžeme najít právě v oblastech, kde Jaroslav Vaculík provozoval svou architektonickou innost. Vaculíkova tábornická škola je tak ojedinělým p íkladem architektury, ve které se spojují na první pohled dva zcela odlišné p ístupy. Profesionální práce architekta s formálními a stylovými principy tehdejší světové progresivní architektury zprost edkované prací v ateliéru Le Corbusiera i etbou některých asopisů s témě kutilským ztvárněním některých detailů stavby. Práce se surovými fošnami i kulány d eva. Takovým zá ným p íkladem „kutilské i „zálesácké reinterpretace mezinárodního stylu padesátých a šedesátých let mohou být i d evěné okenní žaluzie na

oknech, které nám ihned p ipomenou slavné Le Corbusierovy slunolamy. P esná záme nická práce Le Corbusierových stínidel se však ve Vaculíkově p íkladu mění v surovou podobu neopracované fošny. Posunutí podobných detailů je v tábornické škole typické a je to tím, co z této architektury vytvá í něco výjime ného. S d evěnými prvky se pak setkáme p edevším v interiéru stavby. Ten je nejlépe ešený v hlavním sále, který je rozdělen interiérovou p í kou na ást jídelní se stoly a na ást spole enskou s krbem a lavicemi. Trámový strop, fortelné d evěné stoly i d evěný pilí tvo ený reálným kmenem stromu s osekanými větvemi tvo í hlavní d evěné prvky interiéru. Pilí je jako monumentální samorost zakomponovaný do celkové architektonické koncepce. V interiéru stavby pak ještě nalezneme vestavěné jídelní stoly, které rytmicky rámují k ivku fasády, oto ené směrem k lomu i působivý krb, který je vyveden z interiéru komínem výrazného nautického charakteru. Ten pak v exteriéru spole ně s dalšími prvky, p edevším ostrými tvary betonu, dodává celé stavbě na podobě lodi, i chcete-li, parníku. K celkovému charakteru stavby též pat í kyklopské zdivo, které je na některých místech exteriéru i interiéru zakomponované p ímo do betonové hmoty.

SOUTĚŽ

Sportovní stavby ovládly 26. ročník soutěže

STAVBA ROKU V aktuálním ročníku prestižní celorepublikové soutěže STAVBA ROKU se prezentovalo dvaačtyřicet objektů. Odborná sedmičlenná porota a sbor expertů hodnotili kvalitu stavebního provedení, architektonického návrhu a uživatelský komfort.

Do soutěže se mohly p ihlásit stavby nové i rekonstruované, urbanistické realizace ve ejného prostoru, úpravy krajiny, pozemní bytové i nebytové budovy, inženýrské a dopravní stavby, specifická stavební díla postavená na území R, ale i v zahrani í p i splnění soutěžních podmínek. Stavební díla musela být dokon ená, uvedená do provozu, p edaná do p edběžného užívání nebo zkolaudovaná nejpozději do konce května roku 2018. V p ípadě realizace mimo naše území musel být investor, zpracovatel projektu nebo dodavatel stavby registrován v R. Všechny stavby byly posuzovány ve dvou kolech z pohledu kvality nezávislou odbornou porotou a sborem expertů. P edsedkyní poroty byla doc. Ing. Radomíra Sedláková, CSc., jejími leny byli Ing. Ji í Koliba (MPO R), Ing. Ladislav Vaněk (MPO R), Ing. arch. akad. arch. Jan Vrana (Nadace ABF), Ing. arch. Ji í Krej ík (Nadace ABF), doc. Ing. František Kulhánek, CSc. (SPS), Ing. Renata Zda ilová, Ph.D. ( KAIT). První kolo hodnocení proběhlo v ervnu 2018, v průběhu ervence porota

navštívila všech dvacet devět staveb, které postoupily do druhého kola posuzování. Patnáct staveb nominovaných na tituly bylo vyhlášeno v zá í 2018. Sbor expertů s devětadvaceti specialisty se podílel na udělování zvláštních cen. Soutěž organizuje Nadace ABF ‒ Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství jako nada ní program ízený radou programu za ú asti spoluvypisovatelů, kterými jsou ministerstvo průmyslu a obchodu, KAIT a Svaz podnikatelů ve stavebnictví. Partne i podporující tuto soutěž jsou spole nosti Baumit, eskomoravský Beton, Lafarge, For Arch, Státní fond rozvoje bydlení a Státní fond dopravní infrastruktury. Doc. Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc., p edsedkyně poroty, hodnotí letošní ro ník: „P i prohlídkách staveb se znovu potvrdilo, že dobrou stavbu dělají t i zásadní faktory ‒ investor, architekt a dodavatel. Porota zvažovala klady a zápory, komplexnost, nápaditost, ekonomii i ekologii, stejně jako energetiku a také použití metody BIM. Již tradi ně se projevuje, že nositelem stavebního vývoje jsou soukromé

firmy, jednotlivci, zájmové spole nosti. Ve ejných investic je málo, a dále dopluje: „Velmi zajímavé byly rekonstrukce, jež neznamenají již dávno jen památkovou obnovu historického objektu, ale skute né oživení stavby, její nový vstup do sou asnosti, a to nejen funkcí, ale v adě p ípadů i nápaditým dotvo ením. Velmi mne těší, že stále narůstá po et staveb pro bydlení, mezi nimi po dlouhé době kone ně také jedna ur ená k nájemnímu bydlení. A za skvělé považuji, že mezi stavbami jsou takové, které jsou ur eny prvo adě pro běžné, nikoliv vrcholové, sportování, a že jsou to velmi nápaditá architektonická díla.

Udělené tituly a zvláštní ceny v soutěži STAVBA ROKU 2018 (bez pořadí)

TITUL STAVBA ROKU 2018 SPORTOVNÍ HALA DOLNÍ BŘEŽANY Autor: SPORADICAL, Aleš Kubalík, Josef Kocián, Jakub Našinec, Veronika Sávová

SOUTĚŽ

01 Zimní stadion Škoda Icerink 02 Sportovní hala Dolní B ežany 03 Rodinný dům v Neveklově 04 Palác Špork, Praha 02

Projektant: VPÚ DECO PRAHA, a. s. Dodavatel: PKS stavby, a. s. P ihlašovatel: PKS stavby, a. s. Investor: Obec Dolní B ežany

03 04

Hodnocení poroty: Titul STAVBA ROKU 2018 je udělen sportovní hale, jež se svým vzletným architektonickým pojetím stala novým aktivním místem obce.

TITUL STAVBA ROKU 2018 Cena České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ve spolupráci s Ministerstvem kultury ČR PALÁC ŠPORK, PRAHA Autor: Stanislav Fiala, spolupráce ‒ Ji í Václavů, Petr Jehlík, Zuzana Bohá ová, Tomáš Oth Projektant: Fiala+Nemec, s. r. o. Dodavatel: Hinton, a. s. P ihlašovatel: Hinton, a. s. Investor: Palác Špork, a. s. Developer: Sebre, a. s. Hodnocení poroty: Titul STAVBA ROKU 2018 je udělen městskému paláci, jenž byl nenápadně vytvo en nápaditou rekonstrukcí a dostavbou starších staveb. Zvláštní cena KAIT ve spolupráci s Ministerstvem kultury R je udělena za p íkladnou a citlivou rehabilitaci historické stavby v Pražské památkové rezervaci se žádoucím zapojením do parteru města. Realizace je také p íkladem dobré

spolupráce všech zú astněných partnerů výstavby v kontextu dnešních trendů pé e o památkový fond.

TITUL STAVBA ROKU 2018 ZIMNÍ STADION ŠKODA ICERINK, PRAHA-STRAŠNICE Autor: Ing. arch. B etislav Plachý, spolupráce Vrtiška Žák Projektant: Generální projektant ATELIER A+B ‒ Ing. arch. B etislav Plachý Dodavatel: Subterra, a. s. P ihlašovatel: PADOK Investments, s. r. o. Investor: PADOK Investments, s. r. o. Titul STAVBA ROKU 2018 je udělen souboru sportovních staveb, nápaditě ekologicky a energeticky ešenému, nabízejícímu aktivní p íležitosti pro všechny.

TITUL STAVBA ROKU 2018 RODINNÝ DŮM V NEVEKLOVĚ Autor: MgA. Michal Kunc, Atelier Kunc Architects, Ing. arch. Alžběta Vrabcová, DMAE Architects Projektant: Ing. arch. Jan Pavel Vl ek Dodavatel: TFH d evěné skeletové domy, s. r. o. P ihlašovatel: Atelier Kunc Architects Investor: soukromá osoba Titul STAVBA ROKU 2018 je udělen jednoduché, dokonale promyšlené stavbě citlivě umístěné v krajinném prost edí nevelké vsi.

SOUTĚŽ

05 Zastavovací plán Letiště Praha 06 Tunel Nordfjördur 07 Rezidence U Michelského mlýna 08 Administrativní budova Nekázanka 11 09 Luka Living Rental Apartments and Shopping Centre 10 Rekonstrukce vodárenské věže Na Výšinách

TITUL STAVBA ROKU 2018 Cena veřejnosti REZIDENCE U MICHELSKÉHO MLÝNA, PRAHA Autor: Ing. Milan Mlada Projektant: AGE project, s. r. o. Dodavatel: Syner, s. r. o. P ihlašovatel: AGE project, s. r. o. Investor: Lysithea, a. s. Titul STAVBA ROKU 2018 je udělen nově pojatému obytnému bloku citlivě posazenému v kompozi ně náro ném městském prost edí.

TITUL ZAHRANIČNÍ STAVBA ROKU 2018 TUNEL NORDFJÖRDUR, ISLAND Projektant: Mannvit hf. Investor: Vegagerdin Dodavatel: Metrostav, a. s. P ihlašovatel: Metrostav, a. s.

Titul Zahrani ní stavba roku 2018 je udělen za vytvo ení ojedinělé dopravní stavby v náro ných terénních a klimatických podmínkách, se z etelem k p ínosu pro kvalitu životního prost edí.

TITUL URBANISTICKÝ PROJEKT ROKU 2018 ZASTAVOVACÍ PLÁN LETIŠTĚ PRAHA Autor: doc. Ing. arch. Radek Lampa, dipl. arch. David Chisholm, Ing. arch. Tomáš Prouza, Ing. Libor Hrdoušek, Ing. arch. Tomáš Kroužil, Ing. arch. Pavel Fajfr, Ing. arch. Martina Chisholm, akad. arch. Vít Máslo, Ing. arch. Zuzana Kodešová, Ing. arch. Jan Pech, Ing. arch. Jaroslav Zima Po izovatel: eský Aeroholding, a. s. Stupe dokumentace: zastavovací plán P ihlašovatel: Aeropolis, Sdružení ateliérů: ra15, a. s., + CMC ARCHITECTS, a. s., + D3A, s. r. o.

SOUTĚŽ

Zvláštní ceny soutěže STAVBA ROKU 2018 Cena předsedy Senátu Parlamentu ČR Cena poroty REKONSTRUKCE VODÁRENSKÉ VĚŽE NA VÝŠINÁCH, PRAHA Autor: prof. Ing. Mgr. akad. arch. Petr Hájek, Ing. arch. Tereza Keilová, Mag. arch. Cornelia Klien, Ing. arch. Benedikt Markel, Ing. arch. Martin Stoss Projektant: Petr Hájek ARCHITEKTI, s. r. o. Investor: Městská ást Praha 7 Dodavatel: PP 53, a. s. Stavbyvedoucí: Ing. Ladislav Dvo ák

Dodavatel: Subterra, a. s. P ihlašovatel: di5 architekti inžený i, s. r. o. Investor: HTL SERVIS, spol. s r. o.

Cena za veřejný prostor ministerstva pro místní rozvoj a Asociace pro urbanismus a územní plánování REVITALIZACE VSTUPNÍ PLOCHY U BLUDNÉHO BALVANU, OSTRAVA Projektant: PROJEKTSTUDIO EUCZ, s. r. o. Dodavatel: Stavos Stavba, a. s. P ihlašovatel: Statutární město Ostrava ‒ městský obvod Poruba Investor: Statutární město Ostrava ‒ městský obvod Poruba

P ihlašovatel: PP 53, a. s.

Cena Ministerstva průmyslu a obchodu ČR

Cena Centra pasivního domu

SCHAEFFLER PRODUCTION CZ, S. R. O., ZÁVOD SVITAVY

LUKA LIVING RENTAL APARTMENTS AND SHOPPING CENTRE, PRAHA

Autor: TEEN engineering, s. r. o.

Ideový autor: Ing. Vítězslav Vala; Bc. Tomáš Kašpar, MBA

Projektant: TEEN engineering, s. r. o. Dodavatel: IMOS Brno, a. s., závod Ostrava

Cena Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR

P ihlašovatel: Schaeffler Production CZ, s. r. o. Investor: Schaeffler Production CZ, s. r. o.

Cena Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství a CZ BIM ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA NEKÁZANKA 11, PRAHA Autor: di5 architekti inžený i ‒ Filip Hegner, Martin Vot el, Tereza Va ková, Tomáš Vyšohlíd, Slávka Gallovi ová, Na a Pizinger (spolupráce s Optimal, Minet, Morix, Perspektiv a kol.) Projektant: di5 architekti inžený i, s. r. o.

Architekt: Ing. arch. David Chromík (CAMA Architekti, s. r. o.); Ing. arch. Jan Pokorný (Chapman Taylor, s. r. o.) Projektant: Ing. arch. David Chromík (CAMA Architekti, s. r. o.); Ing. Michal Pokorný (m3m, s. r. o.); Ji í Kos (Chapman Taylor, s. r. o.) Investor: Luka Residential, s. r. o.; Ing. Vítězslav Vala Construction management: Bc. Tomáš Kašpar, MBA; Ing. Ond ej Buriánek (Bilfinger Tebodin Czech Republic, s. r. o.) Dodavatel: Hinton, a. s.; Matteo, s. r. o.; SIKO KOUPELNY, a. s. P ihlašovatel: Luka Residential, s. r. o.

100

SOUTĚŽ

MĚSTSKÁ KNIHOVNA V ČESKÉ LÍPĚ P edmětem soutěže bylo zpracování architektonického návrhu na výstavbu městské knihovny, který by nalezl ešení využití celého prostoru v proluce vymezené Škroupovým a Je ábkovým náměstím a Tržní ulicí za p edpokladu, že návrh bude respektovat historické, kulturní, prostorové a funk ní souvislosti tohoto místa. Město chtělo získat p edstavu o možnosti využití lokality v centru města, ve které by vznikla městská knihovna, a v p ípadě dalších prostorových kapacit ešeného území pak prostor pro další možné využití. Ú elem soutěže bylo ově it možnosti a limity ešeného území pro stavbu knihovny, nalézt nejvhodnější ešení ze souboru soutěžních návrhů a tyto návrhy ocenit.

TYP SOUTĚŽE: Ideová, architektonická, veřejná, jednofázová soutěž Vyhlašovatel: Město eská Lípa Zástupce a organizátor soutěže: Spole nost Petra Parlé e, o. p. s. Termín soutěže: 11. ervna ‒ 20. srpna 2018 Po et odevzdaných návrhů: 22 Po et posuzovaných návrhů: 20 ÁDNÍ LENOVÉ SOUTĚŽNÍ POROTY: Nezávislí: Ing. arch. Petr Brožek Ing. arch. Eva Ková íková Ing. arch. Jaroslav Wertig Závislí: PhDr. Dana Kroulíková, editelka Městské knihovny eská Lípa Mgr. et Mgr. Pavla Procházková, zastupitelka NÁHRADNÍCI SOUTĚŽNÍ POROTY: Nezávislí: Ing. arch. Ji í Jan ourek Závislí: Ing. Hana Ezrová, vedoucí oddělení investic a dotací

PŮDORYS 2. NP

MÍSTO: ČESKÁ LÍPA

SOUTĚŽ

SITUACE

1. CENA (návrh č. 3) 250 000 Kč Autor: Bc. Jakub Vašek Spoluautor: Ing. arch. Igor Hobza (monom works, s. r. o.) Hodnocení poroty: Porota na návrhu ocenila urbanistický p ístup emancipující Je ábkovo náměstí díky negaci zástavby. Návrh nejlépe komunikuje ve ejnou funkci budovy. Akumulací vstupů vytvá í shromaž ovací a rozptylový prostor, vytvá í funk ní dispozice a nejlépe provozně konvenuje funkci ve ejné knihovny. Návrh je komplexní a vyrovnaný p edevším v interiérech a kvalitě vnit ního prost edí. Urbanistické klady p evážily nad neuspokojivostí architektonického ešení fasády.

101

SOUTĚŽ

3. NP

2. NP 2. CENA (návrh č. 20) 150 000 Kč

SITUACE

Kláštern í

Autoři: Ing. Martina Šotolová, Eva Macejková, Oskar Madro, Ondřej Machač, Šimon Semerák

náměstí Osvobození

nám ěst í T.G . Ma sar yka

Hodnocení poroty:

Tržní

Jeřábkovo náměstí

Porota oce uje vizuálně výrazný socha ský p ístup, velkou prostupnost parteru, programovou bohatost pro různé funkce prostoru jako spole enského centra. Návrh pat í ke kapacitnějším. Jisté rezervy jsou v dispozicích 1. NP. Porota měla problém s identifikací ve ejné funkce budovy z vnějšího pohledu.

Škroupovo náměstí

Sokolská

102

GSEducationalVersion

1. NP

MĚSTSKÁ KNIHOVNA ČESKÁ LÍPA PŮDORYSY M 1:200

PŮDORYS 1. NP

MÍSTO: ČESKÁ LÍPA

103

SOUTĚŽ

1.0

3. CENA (návrh č. 9) 75 000 Kč

PŮDORYS 1. NP A 2. NP

0.09

1.0

1.01

1.0 0.10

C‘

Autoři: Ing. arch. Markéta Smrčková, Bc. Jakub Dvořák, Bc. Michal Bílek, Bc. Roman Balšán

1.05

1.02 0.08

1.21 0.01 0.11

1.03

1.01

0.09

1.04 0.10 0.02

C‘

1.20

Hodnocení poroty:

A 1.05 0.05

0.08

0.02

0.04

název místnosti

0.01 0.02 0.03 0.04 0.05 0.06 0.07 0.08 0.09 0.10 0.11

schodišťový prostor chodba vstup do galerie výstavní prostor wc výstavní prostor výstavní prostor výstavní prostor převýšený do 1np výstavní prostor sklad technologie

20 50 3 15 27 39 36 8 85

1.14 1.17

1.15

A‘

1.16

LEGENDA MÍSTNOSTÍ název místnosti

1.01

hala / kanceláře

1.03 1.04 1.05 1.06 1.07 1.08 1.09 1.10 1.11 1.12 1.13 1.14 1.15 1.16 1.17 1.18 1.19 1.20 1.21

kancelář kancelář galerie 1pp kavárna bar kavárna / zázemí wc dámy wc invalida wc muži hala / multifunkční sál šatna / sál wc muži wc ženy wc invalida sál depozitář schodišťové těleso venkovní atrium sklad

27 11 11 11

PŮDORYS 1PP 1:200 1.02 kancelář

č.m

137 16 19 6 3 6 25 27 5 6 3 145 89

č.m

název místnosti

1.01 1.02 1.03 1.04 1.05 1.06 1.07 1.08 1.09 1.10 1.11 1.12 1.13 1.14 1.15 1.16 1.17 1.18 1.19 1.20 1.21

hala / kanceláře kancelář kancelář kancelář galerie 1pp kavárna bar kavárna / zázemí wc dámy wc invalida wc muži hala / multifunkční sál šatna / sál wc muži wc ženy wc invalida sál depozitář schodišťové těleso venkovní atrium sklad

27 11 11 11

130 29

2.11

137 16 19 6 3 6 25 27 5 6 3 145 89 130 29

PŮDORYS 1NP 1:200

20 50 3 15 27 39 36 8 85

1.13

schodišťový prostor chodba vstup do galerie výstavní prostor wc výstavní prostor výstavní prostor výstavní prostor převýšený do 1np výstavní prostor sklad technologie

LEGENDA MÍSTNOSTÍ

1.06

B‘

A‘

č.m

1.12

0.03

B‘

0.05 0.06

1.10

1.09

LEGENDA MÍSTNOSTÍ

B‘

0.01 0.02 0.03 0.04 0.05 0.06 0.07 0.08 0.09 0.10 0.11

1.11 1.07

LEGENDA MÍSTNOSTÍ

A‘

1.08

0.07

název místnosti

1.19

0.07

0.11

č.m

1.18

0.06

0.01

Porota oce uje romanti nost, hravost, nápaditost. Návrh pracuje s citlivostí, má dobré mě ítko vů i náměstí a komponovanost propojení vnitroprostoru. Výhrady má porota k uzav enosti vů i náměstí, zast enosti hlavního vstupu a p emí e drobných nápadů.

0.03

2.12

3.16

3.17 2.13

3.1

2.14

3.1

PŮDORYS 1NP 1:200

PŮDORYS 1PP 1:200

C‘

3.12 2.12

3.16

3.17 2.11

2.01

2.13

3.15

2.14

3.14

2.15 2.06 3.11

2.02

2.10

C‘

3.13

3.10

3.12

2.03

2.01 2.05 2.04 2.15 2.06

2.05 2.04

schodišťový tubus hala knihovna A zázemí knihovnice komunikace / knihovna knihovna depozitář wc invalida wc ženy wc muži knihovna hala/ kanceláře wc kancelář kancelář venkovní terasa

16 10 3.10 18 235 120 3 8 8 310 27 4 18 11 46

2.07

16 10 18 235 120 3 8 8 310 27 4 18 11 46

PŮDORYS 2NP 1:200

2.08

3.06 3.01 3.09

LEGENDA MÍSTNOSTÍ

A‘

2.09

LEGENDA MÍSTNOSTÍ

A‘

2.09

3.03

3.08

PŮDORYS 2NP 1:200 č.m

název místnosti

3.01 3.02 3.03 3.04 3.05 3.06 3.07 3.08 3.09 3.10 3.11 3.12 3.13 3.14 3.15 3.16 3.17

knihovna depozitář sklad / úklidová místnost wc ženy wc muži komunikace malý sál / učebna studovna PC učebna 10míst studovna studovna PC učebna 5 míst studovna kancelář kancelář wc hala / kancelář

170 120 10 9 9

3.05

3.04

A‘

60 15 27 38 16 15 10 11 18 4 27

schodišťový tubus hala knihovna zázemí knihovnice komunikace / knihovna knihovna depozitář wc invalida wc ženy wc muži knihovna hala/ kanceláře wc kancelář kancelář venkovní terasa

2.08

3.7

č.m

název místnosti

3.01 3.02 3.03 3.04 3.05 3.06 3.07 3.08 3.09 3.10 3.11 3.12 3.13 3.14 3.15 3.16 3.17

170 120 10 9 9

PŮDORYS 3NP 1:200

B‘

název místnosti

2.01 2.02 2.03 2.04 2.05 2.06 2.07 2.08 2.09 2.10 2.11 2.12 2.13 2.14 2.15

B‘

č.m

LEGENDA MÍSTNOSTÍ

ODMĚNA (návrh č. 15) 25 000 Kč

název místnosti

2.01 2.02 2.03 2.04 2.05 2.06 2.07 2.08 2.09 2.10 2.11 2.12 2.13 2.14 2.15

3.02

B‘

2.03

č.m

B‘

2.02

2.10

2.07

3.11

LEGENDA MÍSTNOSTÍ

+12,500

PŮDORYS 3NP 1:200 +8,500

+4,100

Autoři: MgA. Petr Souček, MgA. Filip Kotlář, MgA. Stanislav Pech, MgA. Tamara Staňková, MgA. Kamila Vaníčková, Johana Rusková, Lazur Evelina Petrivna Hodnocení poroty:

+12,500 - 1,400

+8,500

POHLED ZÁPADNÍ

- 3,500

ŘEZ B-B’

+4,100

+13,000 - 1,400

Porota pozitivně kvituje práci s vnit ními charaktery prost edí a oce uje výtvarný p ístup ztvárnění návrhu. ešení se však hodí pro spíše vědecký typ knihovny než požadovaný ve ejně p ístupný prostor. Handicap vidí porota v tvrdém vztahu k ve ejnému prostoru náměstí. POHLED ZÁPADNÍ

- 3,500

ŘEZ B-B’

+8,500

+4,100

+13,000 +0,000

- 3,500

+8,500

POHLED SEVERNÍ

ŘEZ C-C’

+4,100

+0,000

+13,000

- 3,500

POHLED SEVERNÍ

ŘEZ C-C’

+8,500

60 15 27 38 16 15 10 11 18 4 27