S/S 2019 95 CZK • 4,50 € • 3,50 £
Bohemian rhapsody Malá země, velký talent
Welcome to the dark side 5 pravidel černých interiérů
Květy zla Krása, která (ne)umírá
Speed Art Dating Umění v době konzumu
Spánek, který má duši. Kontinentální postele Spirit Continental / Adaptix Dokonalé pohodlí pro tělo i duši. Ruční česká výroba s netušenými možnostmi přizpůsobení vzhledu i funkce postelí. Um našich řemeslníků, prvotřídní technologie a individuální styl pro Vaši osobitost. www.spirit-continental.cz
CZ I-LIVING \ Pod Soutratím 1559/5; Praha 10 \ www.i-living.cz GALLPRO – styl bydlení \ Brněnská 2365/49; Žďár nad Sázavou \ www.gallpro.cz Ložnice21 \ Areál Ponávka, Škrobárenská 483/6; Brno \ www.loznice21.cz Postele Losiná u Plzně \ Losiná 299, Nezvěstice \ www.postelelosina.cz Sleep Centrum \ Jeremiášova 2722/2a,155 00 Praha 5 \ www.sleepcentrum.cz MATEX Spirit Continental \ Revoluční 1403/28, 110 00 Praha 1 \ www.matex.cz NORE TRADE - DŮM NÁBYTKU \ Minská 109, Brno \ www.noretrade.cz Rimex Interier s.r.o. \ Horní lán 12A, Nová Ulice, 779 00 Olomouc \ www.rimexol.cz Beneš nábytek \ Otavská 1453, 370 11 České Budějovice \ www.benesnabytek.cz SK Sleep4U \ Galvaniho 15; Bratislava \ www.sleep4u.sk MAPEMI Žilina \ M. R. Štefánika 8103/203; Žilina \ www.matrace-mapemi.sk NOVA sedačky \ Soblahovská 3161; Trenčín \ www.novasedacky.sk NOVA sedačky \ Novozámocká 104 (vedľa chladiarni); Nitra \ www.novasedacky.sk
ART OF LIVING | OBSAH
S/S 2019
Str. 8
News
Str. 16
Ikony Budiž světlo
Str. 26
Milano report Salone del Mobile 2019
Str. 32 Fotostory Květy zla
Str. 38
Element 5 pravidel černých interiérů
Str. 46
Manpower Jan Prokop a Petr Kubík o hodinářském ateliéru Prokop & Brož
Str. 50
Deep into… Zaostřeno na český design, architekturu a umění
Str. 80
De-konstrukce Yooo, mazlíček z nylonu
4
OBSAH | ART OF LIVING
Str. 82
Architektura Cesta z města
Str. 98
Art profil Berlinde De Bruyckere
Str. 102
Art Talk Anna Povejšilová a Jason Carey
Str. 110
Invitation Speed Art Dating
Str. 112
Culture Therapy
Str. 118 Update
Str. 124
Choice
Str. 128
Orbis Pictus
5
ART OF LIVING | EDITORIAL
EDITORIAL Vážení čtenáři, co je známkou toho, že „umíme žít“? V nejnovějším vydání Art of Living by to klidně mohla být hospoda v Máslovicích. Na architektonickém přepracování tradičního venkovského hostince ve vsi s několika sty obyvateli je vidět, že kvalitní design umí pozvednout i ryze prozaické místo a má odezvu i tam, kde bychom to nečekali. Je-li přestavba navíc provedena s úctou a pokorou, dokáže objektu vdechnout novou energii, díky které současnost navazuje na minulost a dokáže obstát i v budoucnu. Nakonec, design je pouhým spojením formy a funkce – ideální stav věci nastává až v okamžiku, kdy se tyto dvě složky spojí ještě s duší. Máslovická hospoda není součástí našeho časopisu náhodou: hlavní téma tohoto čísla je totiž český design, architektura a umění. Koncentrace talentu v těchto oborech je u nás v přepočtu na počet obyvatel úctyhodně vysoká. Ikony minulosti nejsou nostalgickou vzpomínkou, ale solidními základy pro novou generaci, jež má nemalé ambice. Česká kreativita se tak opět stává významným vývozním artiklem. Styl těchto výtvarníků není jednotvárný, vždyť byl formován historickým vývojem, náladami národa a vizemi společnosti. I jejich výrobky, ať už jde o hračky nebo nábytek, proto nesou niterné sdělení. Na stránkách Art of Living ale samozřejmě najdete mnohem víc než jen lokální tvorbu. Zaujal mě třeba profil současné belgické umělkyně Berlinde De Bruyckere, která své pocity ze stavu světa sděluje skrze znepokojující skulptury. Jejich energii nemusíme hledat – najde si vás sama při prvním setkání a je tak silná, že ji není snadné ustát. Neznamená to ale, že by principem tvorby Berlinde byl šok, to by bylo příliš jednoduché. Emoce útočící na animální vzorce v nás mají totiž řadu dalších vrstev a právě jejich odhalování směřuje ke skutečnému poznání sebe sama. Koneckonců umělcem není ten, kdo se dokáže inspirovat ostatními, ale ten, kdo dokáže inspirovat ostatní. Příjemné čtení, listování a otevírání nových obzorů vám přeje
Jitka Krulcová Šéfredaktorka
6
Výjimečná díla nyní na předaukční výstavě od 23. dubna do 25. května Aukce: palác Žofín neděle 26. května od 12 hodin
.cz
Fr an
odl k e i
r ale g . ww ů
tiš
ek
Ku ha dn vyv pka o íc en láva : Pl oc a: 4 cí
od
00
00
1 | w víkend a h ra ně 7, P včet
h na y p
ce
:2 8 říč 0 – 000 né II 60 0 00 00 K 00 č 00 Kč
dní enně o r á od
00
N
n vře e t O
ART OF LIVING | NEWS
Křeslo pro padoucha Kdyby fanoušci interiérového designu měli jmenovat jednu slavnou filmovou scénu, pak by jí byla bezesporu epizoda ze sedmdesátkové bondovky Agent, který mne miloval, v níž si hlavní zlosyn ve svém doupěti na Sardinii hoví v pohovce ve tvaru písmene S od dánského designéra Vernera Pantona. Model vyrobený z ohýbaných ocelových lanek se stal okamžitě po premiéře senzací, jíž letos zpět do života uvedla firma Montana, která s Pantonem úzce spolupracovala. Původní autorův návrh byl rozpracován do několika modelů křesel a sedacích souprav a doplněn o systém polic. Sofa jsou dostupná ve dvou provedeních, a to z chromu nebo z chromu s lakováním. Kožené nebo semišové se dodávají v osmi barvách.
Český Krumlov je nově bohatší o noblesní ubytování v hotelu Měšťák, jež se už nemusí rdít mezi celorepublikovou designovou konkurencí. O výjimečnou rekonstrukci pokojů se postaralo studio Mar.s architects, jež se ve trojici samostatně stojících gotických domů ze čtrnáctého století soustředilo na podtržení původních historických prvků, jako jsou vyřezávané renesanční trámové stropy nebo parketové podlahy. Zlatá barva prostupuje na tapetách, centrálních mosazných svítidlech nebo v podobě sanity od italské firmy Fantinii interiéry laděnými do krémových odstínů. Koupelny jsou vyvedeny v ambiciózní minimalistické šedé stěrce z betonu v kombinaci s obklady od společnosti Mutina. Třešinkou na dortu je pak atypický, na zakázku vyrobený nábytek z drásaného dubu a závěsná svítidla od londýnského studia Buster + Punch.
ŽIVOT PODLE DIORA Snad s výjimkou Coco Chanel a Karla Lagerfelda nenajdete ve světě módy obdivovanější osobnost, než je Christian Dior. Jeho odkazem se tentokrát inspirovalo italsko-americké duo Dimore Studio, které pro interiérovou značku Dior Maison vytvořilo čtrnáct na objednávku vyráběných produktů. Leitmotivem kolekce je souhra zlata, stříbra a bronzu, které navozují atmosféru Diorova oblíbeného osmnáctého století, k nimž se přidává plexisklo a ratanový výplet, jež patří k nejdůležitějším znakům tohoto francouzského módního domu. Stojany na deštníky, vázy, svícny nebo podnosy jsou inspirovány kubismem a surrealismem, jež patřily mezi návrhářovy nejmilovanější umělecké směry, a některé předměty jsou dokonce ověnčeny samotným podpisem monsieur Diora.
Zmražený Mondrian O to, aby byla kuchyně sebevědomou ozdobou každého interiéru, se dlouhodobě stará proslulý italský výrobce Smeg. Před třemi lety se například spojil s módní značkou Dolce & Gabbana, s níž na milánském veletrhu Salone del Mobile představil limitovanou sérii lednic dekorovanou typicky pestrobarevnými sicilskými vzory, kterými tento brand proslul. Letos se u Smegu inspirovali plátny nizozemského avantgardního umělce Pieta Mondriana, jehož geometrické mřížky s barevnými výplněmi designéři aplikovali na metr a půl vysoké chladničky z řady 50’s Retro Style. 8
www.lucis.eu
ART OF LIVING | NEWS
Deset plus čtyři Většina z nás k desátým narozeninám dostala luk nebo panenku, italský brand sedacích souprav Mattiazzi si ale ke kulatému výročí svého založení nadělil hned několik novinek od čtyř renomovaných designérů. Zatímco Brit Jasper Morrison do edice přispěl klasickou dřevěnou stoličkou, židle s kovovým sedátkem od Sama Hechta a Kim Colin řeší nedostatek místa v malých bytech zabudovaným úložným prostorem. Německý tvůrce Konstantin Grcic se zase na řadě podílel objektem Cugino, jenž se ze stoličky umí proměnit na stolek. Židle Leva od architektonického studia Foster + Partners pak vychází z tvaru vesla, s nímž má společné to, že využívá minima prostředků k dosažení maximální funkčnosti.
KOČIČÍ ZÁLEŽITOST Porodnost ve vyspělých zemí klesá a páry i singles si místo dětí raději pořizují domácí zvířata. Ty po zásluze rozmazlují, čehož si jsou designéři dobře vědomi, a tak jich stále více přichází s nábytkem, z nějž se mohou radovat jak páni domu, tak jejich lidští majitelé. Z této iniciativy pochází I elegantní kočičí prolézačka od korejského studia Jiyoun Kim sestávající ze tří módně štíhlých tyčí, několika dřevěných plošin, škrabadla, polstrovaného pelíšku a dvou provázků s kuličkami. Všechny součásti jsou vyvedeny v trendy terakotové barvě a jejich uspořádání je možné měnit podle preferencí čtyřnohých uživatelů.
Nejnovější počin mezinárodního designového kolektivu Mandalaki je důkazem, že obor svítidel v současnosti prochází kreativní renesancí. Kolekce barevných projektorů Halo je, dle slov autorů, založena na myšlence přenesení slunce do interiéru, tvoří ji proto kompaktní lampy, které na zeď promítají ohromující sférické obrazy sestávající z hřejivých odstínů žluté, oranžové a červené. Barevné spektrum svítidel je vybráno tak, aby co nejpřesněji odpovídalo frekvencím světla při západu slunce. 10
STUDIO NIKA
PŘEDSTAVUJE NOVOU ZNAČKU ITALSKÉHO DESIGNU
+420 739 211 619 Umělecká 1, Praha 7 info@studionika.cz
www.studionika.cz
ART OF LIVING | NEWS
VODNÍ DYSTOPIE Německá umělkyně Katrin Spranger na loňském londýnském veletrhu Decorex prezentovala svůj pohled na nepříliš pozitivní budoucnost světa. Objekty s názvem Aquatopia reagují na omezené zásoby vody a na varování OSN, které říká, že do roku 2025 budou dvě třetiny lidské populace trpět jejím nedostatkem. Spranger proto cestovala časem směrem kupředu a pomocí skla a zoxidované mědi vytvořila kolekci inspirovanou vodními systémy. Její lahve, vany a další kousky vznikly metodou galvanoplastiky. Předměty působí, jako kdyby byly dlouhou dobu pod vodou, zatímco suché rostliny symbolizují klíčovou roli vody pro život.
Opravdová barva roku Australské kreativní duo Jack + Huei nebylo zrovna nadšené z toho, že firma Pantone zvolila barvou letošního roku zářivý, oranžovočervený odstín s názvem Living Coral. Podle umělců se totiž rozhodně nejedná o obraz realit – klimatické změny v roce 2016 způsobily rozsáhlé, až třicetiprocentní vybělení Velkého bariérového útesu, který je největším živoucím organismem na světě. Proces zesvětlování neustává, a tak Jack a Huei demonstrativně navrhli, aby se barvou příštího roku stal odstín Bleached Coral, tedy tón tyrkysové, jež dosahuje téměř bělostného vzhledu.
Pokud plánujete cestu do Las Vegas, pak si nenechte ujít šanci strávit noc v hotelu The Palms Casino Resort. V nové budově Sky Villa totiž najdete autorské kusy od britského umělce Damiena Hirsta. Těšit se můžete na šest původních děl, ale i na nábytek a textilie s motivy Hirstovy práce. Vystaveni jsou tu žralok ve formaldehydu, skříňka na léky plná diamantů i hejno motýlů. Takto řešený interiér ve spojení s výhledem na celé město vychází na dvě stě tisíc dolarů na noc.
Estetika kvantové fyziky Společnost IBM uvedla na trh první komerčně dostupný kvantový počítač na světě. Zatím sice vznikl v jediném kuse, ale IBM nevylučuje ani budoucí vstup na běžný trh. Prozatím je možné si výpočetní výkon stroje, který ke své funkci využívá jevy kvantové fyziky, pronajmout. Technika, která jinak běžně zabírá celou místnost, se navíc tentokrát vešla do elegantní skleněné krychle, která zajišťuje pro takový stroj nezbytné stálé prostředí. Kromě praktičnosti je toto řešení i mimořádným estetickým počinem. 12
Maximální flexibilita vaření a dokonalý design. Indukční varná deska Siemens freeInduction Plus nastavuje zcela nové standardy, pokud jde o flexibilitu a zážitek z vaření. Díky modulární indukční technologii se deska automaticky přizpůsobuje potřebám kuchaře. Celkem 56 oválných mikro-induktorů automaticky zjistí pozici a tvar nádobí a aktivuje se pouze v případě, kdy je výkon potřeba. Nastavení dynamicky následuje pohyb hrnců a pánví po ploše desky, původní nastavení se automaticky přenáší na novou pozici. Na 90cm desku je možné najednou libovolně umístit a přemisťovat až 6 hrnců nebo pánví různých velikostí a tvarů. Barevný dotykový 6,2-palcový TFT displej a elegantní světelné lišty activeLight zaručují intuitivní používání. Světelné lišty po stranách desky podtrhují prvotřídní design a zároveň pomocí různých barev uživatele informují o požadovaných krocích a aktuálním dění na desce. Deska má k dispozici inteligentní cookingSensor Plus, který dokáže přesně kontrolovat teplotu uvnitř nádobí. Nikdy už se nic nepřevaří ani nepřeteče z hrnce na desku. Funkce cookConnect zase umožňuje vzájemnou komunikaci desky s odsavačem par tak, že fungují v naprostém souladu.
Více informací o spotřebičích Siemens naleznete na: www.siemens-home.bsh-group.com/cz
ART OF LIVING | NEWS
PO NÁS POTOPA
Z POPELA
Kolekci třinácti objektů na pomezí nábytku a surrealistických soch představilo proslulé brazilské duo Campana Brothers v rámci své první sólové výstavy v londýnské Carpenters Workshop Gallery. Jejich nejnovější počin s názvem Hybridism je inspirován biblickým příběhem Noemovy archy, a tak zahrnuje například křesla potažená kůží obrovské amazonské ryby arapaimy velké nebo stolky a kabinety s motivy zvířat z odlévaného bronzu nebo hliníku. Brazilská dvojice touto nábytkovou sérií odráží neutěšený obraz současného světa.
Amsterdamské studio Formafantasma dokončilo svůj tříletý projekt pro britského výrobce Dzek, na jehož konci stojí dlaždice a obklady vyrobené z vulkanického popela sicilské sopky Etny. Po sérii chemických testů se designérům podařilo stabilizovat sopečný popel natolik, aby jej mohli v tekutém stavu nanést v tenké vrstvě na porcelánový obklad. Výsledné hnědé odstíny v sobě nezapřou inspiraci sedmdesátými lety. Projekt navíc poukazuje na potenciál sopečného popela v průmyslovém designu.
Elpíčka proti cenzuře
Z pustiny na stůl Čtveřice designérů z londýnské Královské akademie umění představila v projektu From Wasteland to Living Room řadu keramického nádobí vyrobeného z průmyslového toxického odpadu, jemuž se říká červený kal. Silně zásadité rudé bahno vzniká při výrobě hliníku, materiálu klíčového pro fungování moderní společnosti, a dosud muselo být skladováno v odkalištích, aby nepoškozovalo životní prostředí. Kolekce šálků, misek a čajových konviček v různých odstínech terakotové tak nabízí řešení otázky jeho recyklace.
V rámci aukce digitálního muzea Collecteurs se bleskově vydražilo celkem 48 dosud nevydaných projevů a skladeb od proslulých intelektuálů a hudebníků, mezi něž se řadí i lingvista a filozof Noam Chomsky, muzikant Alex Somers, avantgardní skupina Sigúr Ros nebo trip-hopové duo Massive Attack. Coby nosič těchto audio záznamů byly zvoleny gramofonové desky nahrané speciální rentgenovou metodou. Kvůli povaze materiálu může být však každé LP z této kolekce přehráno pouze desetkrát, než se zničí a jeho poselství bude navždy ztraceno. S vinyly s jasně vymezenou dobou expirace přišla charitativní organizace The University of the Underground v rámci projektu s naléhavým názvem The Library of Dangerous Thoughts, který má upozornit na palčivé téma cenzury a potřebu celospolečenského přístupu ke vzdělávání.
Německý výrobce domácích spotřebičů Teka přichází na český trh s troubami Wish vybavenými dvěma čisticími systémy. Vybrané nové modely jsou osazeny funkcí DualClean, jež umožňuje v jednom přístroji využívat jak pyrolýzu, tedy čištění vysokou teplotou, tak režim HydroClean, jehož princip je založen na mytí silou páry. Požadovaná metoda z programu DualClean je aktivována pouhým otočením ovládacího knoflíku na spotřebiči. 14
Hyde Luxe Parasol, Cane-Line Design Team Praha 2, Vinohradská 1200/50 T/ +420–286 017 701-6 WWW. PAVILON.CZ WWW.STOCKIST.CZ
Conic Collection Design by Foersom & Hiort-Lorenzen MDD
ART OF LIVING | IKONY
Budiž světlo …řekl Bůh. A bylo světlo. A pak přišli designéři a dali mu tvar, jas a krásu. Následujících sedm svítidel tvoří ikonografii tohoto výtvarného kánonu. Připravil: Jan Tomeš Foto: archiv
16
IKONY | ART OF LIVING
Panthella Dánský designér Verner Panton je považován za jednoho z nejvlivnějších výtvarníků dvacátého století. Koneckonců ladně prohnuté židli z jednoho kusu plastu nikdo neřekne jinak než „pantonka“ a jeho příjmení nesou i lampy Panthella, které navrhl v roce 1971. Pantonovým cílem bylo u tohoto modelu vytvořit svítidlo, jehož základna i stínidlo se budou chovat jako reflektor. Světelný zdroj je proto ukryt v duté plastové polokouli a trubkovitá základna slouží k rozložení světla v prostoru. Panthella se vyrábí ve třech velikostech a nepřeberném množství barev.
17
ART OF LIVING | IKONY
Anglepoise Britský designér George Carwardine pracoval ve třicátých letech na nových závěsných systémech pro automobily. Během svého výzkumu sice přišel na praktické uspořádání pružin, ovšem aplikoval jej na stolní lampu, kterou bylo díky kloubové sestavě s pérky možné libovolně natahovat a sklápět. Carwardine si nechal svůj vynález patentovat a už v roce 1935 musel svítidlo se jménem Anglepoise začít pro velký zájem produkovat sériově. Lampa je ve výrobě dodnes, a to v několika velikostech i materiálových provedeních. Dostupná je taktéž v nástěnné verzi, a dokonce také v obřím, skoro dva metry vysokém vyhotovení.
18
IKONY | ART OF LIVING
PH Artichoke Jeho strukturu se snaží napodobit zástupy plagiátorů a epigonů, originál ale může být jen jeden. Lustr PH Artichoke, který v roce 1958 navrhl dánský designér Poul Henningsen pro firmu Louis Poulsen stejné provenience, se skládá ze sedmdesáti dvou listů, jež ohraničují světelný zdroj a odrážejí paprsky do listů podkladových, a tak svítidlo rozptyluje světlo po celé místnosti. Není těžké uhodnout, kde hvězdicovitý lustr přišel ke svém tvaru: jak už název napovídá, vychází z bodlákovitého úboru artyčoku.
19
ART OF LIVING | IKONY
Spiders Padesátá léta byla v Evropě navzdory poválečné bídě érou velkých myšlenek a nových podnětů. Od komplikovanosti a dekorativnosti let minulých měl potřebu odpoutat se také francouzský designér Serge Mouille, který právě v této době tvořil minimalistická černá svítidla. Mezi jeho nejslavnější počiny paradoxně patří bezejmenná série stolních i stojacích lamp a lustrů na útlých ramenech, která připomínají pavoučí nohy. Názvy jednotlivých modelů jsou odvozeny od počtu výběžků, na nichž jsou uchycena stínidla se žárovkami – pro jednoduchost se jim ale anglicky přezdívá Spiders. Díky svým uměleckým kvalitám zastanou v interiéru také funkci závěsné skulptury.
20
IKONY | ART OF LIVING
IN-EI Ne všechny populární modely svítidel pocházejí od pracovních stolů produktových designérů – například autorem řady lustrů a lamp se jménem In-Ei je japonský módní návrhář Issey Miyake. Jeho plisované oděvy vytvořené matematicky pravidelnými, natrvalo sežehlenými záhyby látek stejně připomínají měkké sochy či objekty, a tak je v roce 2010 přenesl pro společnost Artemide do interiérové kolekce. Tyto předměty z recyklovaných materiálů ukrývají žárovku ve svém vnitřku a jejich organické formy jsou navrženy tak, aby co nejlépe rozptylovaly světlo do okolí. 21
ART OF LIVING | IKONY
Sputnik Milán není nejznámější pro překrásné katedrály ani výtečnou kuchyni, v žebříčcích italských měst drží jiné prvenství: zrodilo se v něm neuvěřitelné množství designových směrů a značek. Jedním takovým výrobcem je Stilnovo, který funguje už od roku 1946. Firma se hned pár let nato stala jedním z představitelů italského ekonomického boomu, a to díky designérovi Ginu Sarfattimu a jeho lustru Sputnik, jímž si rodiny vybavovaly nově postavené, moderní domy. Nakonec co bylo v době space age svůdnějšího než na oběžnou dráhu vysílané satelity, jimiž je tento kus inspirován?
22
IKONY | ART OF LIVING
Arco Ne nadarmo se říká „zlatá šedesátá“. Tato dekáda totiž dala kultuře tolik nového, že její estetika i dnes působí svěže a současně. Zářným příkladem kultovního objektu oné doby, jež rozhodně neztrácí na aktuálnosti, je stojací lampa Arco, kterou pro italskou společnost Flos v roce 1962 navrhli bratři Achille a Pier Giacomo Castiglionovi. Svítidlo nese všechny znaky italské poválečné renesance: za jejím funkčním vzhledem stojí tehdejší poptávka po věcech, které šetří místo, a zbavují se dekorativního nánosu první poloviny dvacátého století. Podle tehdejších trendů byl tvar Arca inspirován každodenním předmětem, jímž byla v tomto případě pouliční lampa.
23
ART OF LIVING | STYLE
Zostřené smysly Pokud by existovalo u interiéru něco jako definice smyslnosti, součástí jejího základního popisu by byla kůže, lak a samet.
3 1
Difuzér s interiérovou vůní inspirovanou Florencií Aquaflor, prodává Floritage / 3 600 Kč/1000 ml
Otočné stolní zrcadlo Pepe s mramorovým podstavcem Menu / 13 170 Kč
5 4
Do vysokého lesku lakovaný nápojový kabinet s vnitřním osvětlením a zrcadlem Mai Tai Black Tie / 320 600 Kč
Ikonická lampička Base Ghisa z mosazi a železa v designu od Luigi Caccia Dominioniho z roku 1953 Azucena / info o ceně na vyžádání
2
6
7
Jednořadý kovový stojan na víno Ptolomeo. K dostání ve dvou velikostech a čtyřech barevných provedeních.
Polstrované a sametem potažené křesílko Maya s nízkou opěrkou a mosaznými nožkami s patinou
Dekorativní kožený paraván Mantice se satinovanými mosaznými detaily. K dostání ve stovce odstínů kůže.
Opinion Ciatti / od 21 280 Kč
Brabbu / 83 400 Kč
Baxter / info o ceně na vyžádání
24
Find your piece of Bohemian Crystal Heritage PR E C I OSA F LAGS H I P STO R E — Rytířská 29, Praha 1 www.preciosalighting.com
ART OF LIVING | WHAT’S UP
Při vytváření kolekce koberců Persian Colors španělská značka Nanimarquina čerpala z perské kultury a umění. Koberce této kolekce jsou ručně tkané ze 100% vlny za využití tradičních postupů.
Milano report Salone del Mobile 2019 Nadčasovost a kvalita řemeslné práce, které jdou ruku v ruce s volbou přírodního materiálu, patřily mezi hlavní motivy letošního ročníku největšího veletrhu nábytku na světě, který v dubnu proběhl v Miláně. Důraz na ekologii a udržitelnost se však designéři nebáli prolnout s módními trendy, jakými jsou měkké a oblé tvary, teplé barvy a comeback okázalosti. Připravila: Diana Hyková Foto: archiv
26
Závěsné svítidlo Pendulum od značk y Bomma z ručně foukaného skla je inspirováno Newt onovou houpačkou demonstrující zachování hybnosti a ene rgie. Design pochází od Studia deForm.
WHAT’S UP | ART OF LIVING
S
tále naléhavěji je na trhu designu cítit potřeba definovat univerzální zařízení interiéru, tedy přijít s takovým vybavením, které je přijatelné pro co nejširší veřejnost. Výsledkem tohoto snažení je trend, který můžeme pojmenovat poetickou jednoduchostí. Nezaměňujme ji však s minimalismem devadesátých let – současná tendence se snaží propojovat pamperismus s důmyslným designem. Tento přístup se objevil u kompaktní stohovatelné židle Atelier Chair, jež kombinuje štíhlé proporce a geometrické linie s jednoduchými, elegantními detaily. Zhotovilo ji švédské TAF Studio ve spolupráci se značkou Artek pro restauraci Národního muzea ve Stockholmu. Ztělesněním řemeslné zručnosti a technologické dokonalosti je také sofa Trigono, které pro firmu Alias vytvořil architekt a designér Michele De Lucchi. K těmto požadavkům se váže i obliba reedic kultovních kousků, díky nimž se značky pohybují v bezpečných vodách osvědčených jmen. Brand Carl Hansen & Son v Miláně oživil ikonickou jídelní židli CH30, kterou v roce 1954 navrhl dánský designér Hans Wegner. Důkazem, že se pozornost výrobců v poslední době obrací k historii italského nábytku, je společnost Poltrona Frau, jež na veletrhu uvedla nové ztvárnění knihovny Turner s otáčivým středem od Gianfranca Frattiniho ze šedesátých let. K časům dávno minulým se výtvarníci navrací také hojným využíváním materiálů, jako je kámen, surové dřevo, ručně tkané textilie nebo beton s obsahem barevných pigmentů. EKOLOGIE S PŘÍMĚSÍ ZLATA Udržitelnost a zodpovědný přístup k bydlení jsou ostatně témata, která stejně jako minulý rok rezonovala celou výstavou. Toto uvědomění se v oblasti interiérů prosazuje společně s recyklací, a tak designéři čím dál častěji hledají nové způsoby, jak opětovně uplatnit již použitý materiál. Návštěvníci Salone se pak na každém rohu setkali s kousky, jež svým tvarem evokovaly přírodními elementy: za všechny jmenujme třeba sofa Gogan, které
Dynamická instalace Carousel of Light z portfolia Preciosa Lighting byla složená z téměř osmi tisíc čirých, opálových, jantarových a růžových koulí, které byly ve skupinách po čtyřech umístěny na dvou tisících závěsech.
27
ART OF LIVING | WHAT’S UP
Španělka Patricia Urquiola vytvořila pro značku Moroso a jehož vzhled připomíná placatý kámen omletý vodou a časem. Pro stejného výrobce dánský designér Edward van Vliet vymyslel modulární sofa Josh s bavlněným či lněným potahem dekorovaným grafikou ve stylu japonského aranžování květin ikebana. Kromě toho se na scéně znovu objevuje ratan a sametové čalounění v podzimních odstínech, jako jsou terakotová, medová, hnědá, khaki a barva šalvěje. Tyto tóny se promítly do kolekce koberců Persian Colors od španělské značky Nanimarquina. Patrný je také příklon k používání přírodních materiálů a nezvyklých látkových řešení. Kupříkladu italský výrobce Antonio Lupi na Salone del Mobile představil set umyvadel a van s názvem Cristal Mood vyrobený z barevné pryskyřice. K tomuto trendu se přidává velký revival zlata, které je důkazem, že v nábytkářství stále přetrvává myšlenka spojení pohodlí a prvoplánového přepychu. Povoleny jsou všechny odstíny vzácného kovu, od zašlých až po výraznější odlesky. Značka Desirée v tomto duchu představila stolek Arlon s kovovou základnou ve zlaté povrchové úpravě. Významné místo tento rok v Miláně zaujímaly tapety. Ty byly nejčastěji dekorovány rostlinnými vzory, jež navozují iluzi panenské přírody. Tento trend reflektuje řada tapet Wanderlust, kterou pro obchod Londonart vytvořil holandský designér Marcel Wanders. Stěny si lze ale v duchu trendů ozdobit také zvířecími motivy nebo sceneriemi na jednobarevném podkladu nazývanými toiles de Jouy, které byly populární v osmnáctém století.
Poetické svítidlo Madre navrhl designér Andrea Anastasio pro italskou firmu Foscarini.
Velký revival zlata v interiéru pokračuje i letos, povoleny jsou všechny jeho odstíny. PROSTOR BEZ HRANIC Zřetelným trendem letošního Salone del Mobile byl přechod od navrhování jednotlivých kusů k vytváření celých místností. Podlahy se odrážejí v povrchových úpravách stěn, čalounění a nátěrová barva zas dávají vyniknout sofistikovanému osvětlení a vybrané odstíny mají bezprostřední návaznost na textilie v interiéru. V duchu tohoto trendu svoji nabídku představila značka Vitra, a to hned na čtyřech pavilonech zařízených pro čtveřici osobností: kreativní ateliér pro nomáda, komfortní lounge pro podnikatele, sladěný svět sběratele a fantazijní budoár bohéma. V každém z nich mohli návštěvníci spatřit nejnovější produkty značky Vitra, mezi nimiž byla k vidění například pohovka Vlinder od holandské autorky Helly Jongerius. Rafinované propojení tkaných vzorů, barev a textur vytváří na povrchu sofa pes28
Minimalistické sofa Trigono, které vytvořil architekt a designér Michele De Lucchi pro Alias, je ztělesněním řemeslné zručnosti a technologické dokonalosti.
WHAT’S UP | ART OF LIVING
Značka Dedon představila sedací soupravu Mbarq, jejímž autorem je německý designér Sebastian Herkner.
trou abstraktní kompozici vynikající mimořádnou sytostí a hloubkou. Přehoz zakrývá většinu gauče, tedy sedák, opěradlo i područky, a drží pevně na místě jen díky vlastní váze. Budí proto dojem pestrobarevného motýla s roztaženými křídly. Nastavený směr měl však ještě jedno vyústění, a to smazání rozdílů mezi interiérem a exteriérem, díky čemuž svou pozici posílil venkovní nábytek. Ten bylo možné spatřit na mnoha výstavních plochách a třeba výrobce Flexform mu ve spolupráci s architektem Antoniem Citteriem dodal až opulentní vzhled. Značka Dedon, jejíž outdoorový nábytek je charakteristický elegantní a čistou estetikou, nezklamala ani tento rok a mezi novinkami v jejím portfoliu se objevila sedací souprava Mbarq, jejímž autorem je německý designér Sebastian Herkner. SVĚTELNÁ SHOW Na výstavní ploše bylo letos k vidění i nepřeberné množství osvětlení, za což může odnož veletrhu s názvem Euroluce zaměřená na svítidla
Významné místo tento rok v Miláně zaujímaly tapety, nejčastěji dekorované rostlinnými vzory, jež navozují iluzi panenské přírody. a příbuzné technologie, která se koná každé dva roky a střídá se s přehlídkou kuchyní EuroCucina. Tento rok na ní našly místo jak designérské skvosty, tak kusy vyzdvihující ekologickou udržitelnost a úsporu energie. Můžeme tedy říci, že trendy, které spatřujeme v nábytku, se zrcadlí i v oblasti osvětlení. Comeback tedy slaví pojetí svítidel coby uměleckých, vysoce zdobených děl. Lustry jsou větší a propracovanější než v minulých letech a čerpají z prvků přírodního světa. Český výrobce Preciosa Lighting odhalil dynamickou instalaci Carousel of Light složenou z téměř osmi
Ze spolupráce značek Pomd‘Or x Rosenthal a dánského designéra Edwarda van Vlieta vznikla kolekce koupelnového vybavení Equilibrium. Kolekce získala ocenění German Design Award 2019.
tisíc čirých, opálových, jantarových a růžových koulí, které byly ve skupinách po čtyřech umístěny na dvou tisících závěsech. Průměr instalace dosáhl osmi metrů a kouzelnou atmosféru křišťálového kolotoče doplnily houpací koníci. Zahanbit se nenechal ani další český výrobce Brokis, který představil světla Ivy od výtvarnice Lucie Koldové inspirované přírodní strukturou popínavého břečťanu. Sklárna Bomma ze Světlé nad Sázavou pak na veletrhu uvedla svítidla Pebbles od Borise Klimka, jež jsou složena z malých svítících oblázků různých barev a velikostí. Jakub Pollág a Václav Mlynář ze Studia deForm, kteří jsou zároveň kreativními řediteli značky, vytvořili svítidlo Pendulum, jež vychází z Newtonovy houpačky a zachycuje okamžik tělesa v pohybu. Tím chtěli autoři sdělit myšlenku, že se svět okolo nás neustále mění. Na první pohled zaujme též lampa Madre navržená pro italskou firmu Foscarini. Pochází z dílny designéra Andrea Anastasia a je metaforou světla v matčině lůně. Matná skleněná lampa slouží i jako váza a promyšleně
Výrobce Carl Hansen & Son v Miláně oživil ikonickou jídelní židli CH30, kterou v roce 1954 navrhl dánský designér Hans Wegner. 29
ART OF LIVING | WHAT’S UP
Zřetelným trendem nové sezony je přechod od navrhování jednotlivých kusů nábytku k vytváření celých místností. integruje tepelně odolnou vrstvu, která ochraňuje květiny před uschnutím. „Tvar lampy odkazuje na široké boky bohyně Matky, božstva, které chrání plodnost země,“ nechal se slyšet autor. Podobně vyšperkovaná byla také novinka od italské značky Catellani & Smith, jež tento rok v Miláně uvedla závěsné svítidlo 56 Petits Bijoux. Kus inspirovaný vesmírem a noční oblohou je tvořen sérií různě velkých kruhů s LED zářivkami spojenými v kouli s průměrem sto dvacet centimetrů.
Jednou z novinek značky Moroso bylo modulární sofa Josh dekorované grafikou ve stylu japonského aranžování květin ikebana, design Edward van Vliet.
V rámci Euroluce zazářilo závěsné svítidlo 56 Petits Bijoux od italské značky Catellani & Smith.
30
ŠÁRECKÝ DVŮR U N I K ÁT N Í B Y D L E N Í S B A R O K N Í D U Š Í NA PRESTIŽNÍM MÍSTĚ PRAHY 6
s a r e c k y d v u r. c z
ART OF LIVING | FOTOSTORY
Květy zla Trpělivost přináší růže, ale její pěstování není procházkou růžovým sadem. Všichni, kdo se na tuto trnitou cestu vydali, pochopí návaly hněvu, které mohou vyústit v esteticky kvalitní zločin. Styling: Daniela Strmisková Foto: Josef Kubíček
32
FOTOSTORY | ART OF LIVING
Prsten Plume de Paon S / bílé zlato s diamanty / Boucheron / 305 500 Kč Prsten Lierre de Paris / bílé zlato s diamanty / Boucheron / 296 400 Kč Váza Crust / Sebastian Kitzberger / prodává Cihelna Concept Store / 8 470 Kč Mramorový hmoždíř / H&M Home / 949 Kč Ubrus ze sepraného lnu / H&M Home / 999 Kč Květinová vazba / Mat Flowers
33
ART OF LIVING | FOTOSTORY
Náhrdelník Serpent Boheme / žluté zlato s lapis lazuli / Boucheron / 187 200 Kč Prsten Serpent Boheme / bílé zlato s perletí / Boucheron / 41 600 Kč Prsten Serpent Boheme / žluté zlato s malachitem / Boucheron / 41 600 Kč Prsten Serpent Boheme / žluté zlato s lapis lazuli / Boucheron / 41 600 Kč Váza Bandaska / Studio Dechem / 14 600 Kč Rozprašovač / Zahrada na niti / 390 Kč Květinová vazba / Mat Flowers
34
FOTOSTORY | ART OF LIVING
Náramek / náhrdelník Jack / žluté zlato s diamanty / Boucheron / 230 100 Kč Prsten Epure / bílé zlato s diamanty / Boucheron / 59 800 Kč Prsten Epure / růžové zlato s diamanty / Boucheron / 54 340 Kč Květinová vazba / Mat Flowers
35
ART OF LIVING | FOTOSTORY
Náramek Grosgrain / bílé zlato / Boucheron / 167 700 Kč Náramek Grosgrain / růžové zlato / Boucheron / 154 700 Kč Náramek Grosgrain / žluté zlato / Boucheron / 154 700 Kč Prsten Quatre Radiant Edition L / bílé zlato s diamanty / Boucheron / 260 000 Kč Prsten Quatre Radiant Edition L / žluté zlato s diamanty / Boucheron / 232 700 Kč Prsten Quatre Red Edition S / bílé a žluté zlato s červenou keramikou a diamanty / Boucheron / 143 000 Kč Skládací nůž / Olgoj Chorchoj / prodává Nespresso / info o ceně na vyžádání Kameninové kuchyňské prkénko / H&M Home / 399 Kč Květinová vazba / Mat Flowers
36
FOTOSTORY | ART OF LIVING
Prsten Hans / žluté zlato / Boucheron / 123 500 Kč Prsten Nuri / růžové zlato se safíry, tsavoritem a diamanty / Boucheron / 357 500 Kč Váza Ruins Tower / P3L1 / prodává Cihelna Concept Store / 13 310 Kč Semišový bičík Sensua / Lelo / prodává Intimity / 1 250 Kč Květinová vazba / Mat Flowers
37
ART OF LIVING | ELEMENT
WELCOME DARK SIDE aneb 5 pravidel černých interiérů Bílé interiéry jsou klasikou, která nezklame. Na poli designu je však v současnosti upřednostňována černá, s jejíž pomocí je možné vytvořit elegantní celek bez toho, aby barva místnost svou energií rušila nebo opticky zmenšila. Není to těžké – stačí se držet několika jednoduchých pravidel.
Připravila: Lenka Komrsková Foto: archiv
38
ELEMENT | ART OF LIVING
Přírodní barvy, dřevité doplňky i umělá kožešina přinesou do černého interiéru útulnost, jak názorně předvedl dánský výrobce Vipp.
39
ART OF LIVING | ELEMENT
Odhoďte předsudky Trend černých tónů (ano, i černá má své odstíny) v bydlení začal už loni a rozhodně na scéně ještě chvíli zůstane. Důvod jeho oblíbenosti je nasnadě: černá je maximalistická barva, která umí interiéru dodat rozměr opulence. Nejčastější obavou v otázkách širšího použití černé je ta z optického zmenšení místnosti. Tento předsudek však nemá opodstatnění, pokud zvolený pokoj disponuje velkými okny nebo dominantním lustrem, jež ho zásobují dostatkem světla. Černá dokáže vytvořit větší prostor stejně snadno jako bílá také díky jednotlivým kusům v tmavém tónu, které místo pocitově rozdělí na více sekcí.
2.
40
1.
1. Černý lustr Melt stylově oživí temný interiér. Tom Dixon / 20 400 Kč 2. Rozhodnete-li se pro celočernou kuchyni, nezapomeňte do ní vložit kontrastní prvek. Lustr je ideální volbou.
ELEMENT | ART OF LIVING
2.
Začněte postupně
1.
Pokaždé, když se člověk doma chystá vyzkoušet něco nového, je záhodno postupovat pomalu a zlehka. Černou můžete do interiéru zařadit nejprve ve formě závěsů, povlečení či grafiky na zeď – jinými slovy vsaďte na prvky, které můžete snadno odstranit, když nakonec zjistíte, že vám zrovna tento směr nevyhovuje. Až když jste si stoprocentně jistí, že si do života chcete pustit černou, posuňte se k hodnotnějším a trvalejším kouskům, jako jsou lampa nebo noční stolek. Jakmile se s černou sžijete, dejte se do úprav hlavních částí domu.
Černobílé fotografie podtrhnou hlavní motiv interiéru a zároveň dodají prostoru na osobitosti.
4. 1. Velice žádanou kombinací je nesmrtelné spojení „black and white“. 2. Vonná svíčka s číslem 6 byla inspirována legendárním butikem. Yves Saint Laurent / 2 150 Kč 3. Černou ložnici zjemníte přírodními barvami v různých tónech. Pro harmonickou atmosféru zvolte šedou. 4. Umělecká lampa Mercury má na stěně vyvolávat dojem zatmění slunce. Woud / 14 100 Kč
3.
41
ART OF LIVING | ELEMENT
1.
2.
Nebojte se textur a materiálů Aby černá neproměnila interiér v tísnivou kobku, stačí, když se budete držet jednoduchého pravidla: je jím kombinace materiálů v různých odstínech této barvy. Stěny proto vymalujte matnou černou, přidejte kožené sofa a na podlahu zvolte lesklý černý mramor. Hra s materiály, texturami a kombinacemi matu, lesku a dalších struktur přinese do monochromatického interiéru život. Nezalekněte se ani načerno natřených cihel nebo tón v tónu sladěných koberečků. O hřejivý aspekt domova se pak u černých interiérů postará dřevo – v tomto případě sáhněte po ebenu pro zachování nerušeného vzhledu.
1. Jedním ze způsobů, jak interiér nezahltit černou, je přidat do něj vzory. Třeba v podobě mramoru.
3.
2. Skulpturální židle Fan kombinuje dřevo a kůži. Tom Dixon / 44 600 Kč 3. Přírodní mýdlo české výroby obsahuje uhlí a je šetrné k životnímu prostředí. Almara Soap / 129 Kč 4. Není důvod, proč se bát několika odstínů černé na jedné ploše. Jen dbejte na kombinaci struktur a materiálů.
42
4.
ELEMENT | ART OF LIVING
1. Lustr Black Cherry z ručně foukaného skla a kovu od designérky Niky Zupanc se stane okrasou každé místnosti. Nika Zupanc / od 34 590 Kč
1.
2. Řešením černého interiéru pro méně odvážné je zasvětit této barvě jen jednu či dvě stěny v místnosti. 3. Dvojice sloupových reproduktorů Kharma Exquisite Galileo se postará o dokonalý zvuk. Prodává Voix. Kharma / 1 378 000 Kč
2.
Vsaďte na protiklady Tmavý celek vždy oživí kontrastní doplňky. Výhodou černé je, že se k ní, co se barev týče, hodí jakákoli další. Zelené rostliny na černém pozadí vytvoří zajímavé přírodní scenerie, zatímco světlejší tóny šedé vykouzlí v místnosti poklidnou atmosféru. Pokud hledáte harmonii, zajistí ji bílá nebo krémové a béžové tóny – teplá medová a karamelová letos mimochodem zažívají velký comeback. Cítíte-li se v černobílé kombinaci jako doma, pak můžete ostrost tohoto spojení dovést k dokonalosti geometrickými vzory, které jsou aktuálně také velmi populární.
Dramatický, avšak minimalistický look v černém interiéru obstarají detaily v barvách, jako jsou smaragdová nebo bordó.
3.
43
ART OF LIVING | ELEMENT
Hrajte si se sklem a kovem Černá si skvěle rozumí s minimalistickým zásahy do své struktury. Například sklo jí přidává další rozměr bez toho, aniž by narušilo celkovou atmosféru, a dřevo černý interiér jedině zútulní. Výborně si ale černá rozumí i s kovy – tóny zlaté či bronzové dodají místnosti na okázalosti a chrom se postará o elegantní vzhled navozující éru první poloviny dvacátého století. V černém prostředí se nekladou meze extravaganci, a to třeba v podobě dekoračního neonového nápisu, jenž je trendy akcentem loftového designu.
1. Černé nádobí je originální a elegantní. Dejte šanci třeba tmavým sklenicím. Lehmann / 320 Kč 2. Difuzér Earth přináší do interiéru zároveň zemitou vůní a přírodní prvek. Tom Dixon / 2 550 Kč 3. Sázíte-li na solitéry, pak si jistě zamilujete skříňku Loyalty ze dřeva, skla a mosazi od designérky Niky Zupanc. Sé / od 881 000 Kč
1.
2.
3.
S CHUTÍ DO ČERNÉ Tmavé barvy do interiérů volí obecně především zastánci odvážných vizí, proto po ní sahá spousta moderních barů a bister. Jeden designový skvost z poslední jmenované kategorie představuje i podnik Campo Modern Grill v polské Vratislavi, v němž jsou do černé oděny stolky, židle, ale také celá stěna. K nim jsou do kontrastu postaveny kožené sedačky v módní terakotové barvě, police ze světlého dřeva a svítidla ze skla. Podobu restaurace navrhli designéři ze studia Buck, kteří se nechali inspirovat jihoamerickými motivy.
44
ART OF LIVING | MANPOWER
Jan Prokop a Petr Kubík: Na zakázku vyrobené hodinky podtrhují individualitu člověka Česká společnost Prokop & Brož je jednou z nejvýraznějších značek domácí hodinářské scény. Její portfolio se skládá pouze z malosériových kusů a ze solitérů, jejichž vzhled i funkce si klienti mohou nechat upravit podle svých přání. „Tento náročný podnikatelský model funguje jen díky souhře techniky a estetiky,“ říkají spoluzakladatel firmy Jan Prokop a hlavní návrhář manufaktury Petr Kubík.
Připravil: Jan Tomeš Foto: Ondřej Pýcha
46
MANPOWER | ART OF LIVING
47
ART OF LIVING | MANPOWER
Ve Švýcarsku nebo ve Francii má ruční výroba malosériových hodinek několikasetletou tradici. Navazujete svojí prací na kapitolu české historie? Jan Prokop: V Čechách je malovýroba v podstatě až novodobá záležitost, protože hodinářská výrobní historie na našem území sahá pouze někam do roku 1949, kdy byl založen pobočný závod Chronotechny Šternberk v Novém Městě nad Metují, z něhož vznikl dnešní Elton – výrobce náramkových hodinek Prim. Jenže to byla továrna, ale zakázková výroba, tedy ta malá, kusová, ta je tady až v současnosti. Petr Kubík: Přímé navázání na českou historii máme například v grafice číselníku modelu Kupka, který je inspirován výtvarnou tvorbou tohoto českého malíře. Je mi ctí, že se jako designér mohu podílet na budování povědomí zakázkové výroby v Česku právě prostřednictvím Prokop & Brož, a přímo tak psát novou kapitolu české historie – byť je v oboru hodinařiny zatím relativně krátká. Zatímco firma Prokop & Brož hodinky vyrábí, jejich vzhled je z velké části prací Petra Kubíka. Jak tento vztah funguje? JP: Já a Martin Brož vždy rozhodujeme, jestli je design zralý na posunutí do výroby. V procesu designu spočívá můj vklad v tom, že zastupuji estetické vnímání a požadavky zákazníka. Zároveň se snažím vše propojit s naší představou o hodinkách s dlouhotrvající hodnotou a skloubit vzhledovou harmonii s ergonomií a možnostmi výrobních technologií. Občas přicházím i s i novými podněty pro další vývoj designu. Jakkoliv je Petr náš dvorní designér, podoba každých hodinek je výsledkem spolupráce. PK: Prvním projektem bylo podílení se na vzniku už zmíněných hodinek Kupka, čímž naše partnerství odstartovalo. V praxi funguje tak, že základní přání probere se zákazníkem Honza a já se pak věnuji konkrétní podobě samotného designu. Práce na projektu může být velmi různá, od návrhu nové grafiky číselníku, podoby ručiček, korunky, řemínku až po koncept pouzdra hodinek. Někdy také zasahuji do hodinového strojku, například při skeletonizaci, ale třeba i do grafiky tištěné brožury nebo návrhu prezentačního stolu. Baví mě, že každý projekt je něčím jiný. Značka byla založena roku 2012. Věděli jste už od začátku, že se chcete zaměřovat na zakázkovou výrobu? JP: Ano, chtěli jsme se věnovat ať už unikátním solitérům nebo malým privátním sériím. Naše roční produkce čítá dvacet, maximálně třicet kusů hodinek a nechceme v tomto smyslu výrazně navyšovat tyto počty. Skrze personální zajištění bychom jich ani víc nedokázali vyhotovit. Jak se na technickém a designovém provedení vašich hodinek odráží fakt, že si vyrábíte vlastní komponenty? JP: Je pravda, že většina částí našich hodinek je naší výroby, ať už jde o pouzdra, víčka, korunky, nožky, číselníky, základny, moduly, některá kolečka…
48
V podstatě skoro všechno, co k produkci hodinek potřebujeme, snad jen kromě safírových skel. Hodinky jsou komplexní produkt a design se samozřejmě odráží na pouzdře, na konkrétních dílech, a dokonce se jej snažíme promítnout i do už zmíněných ozubených kol nebo do tvaru můstku strojku. PK: Mým úkolem je návrh designu, z nějž následně tvořím 3D model, vizualizace a všechny části pro výrobu, a to včetně výkresových schémat s rozměry. Vše musí být v harmonii jak vizuální, tak funkční. A vše zároveň samozřejmě musí být vyrobitelné. Součástí designu je tedy vlastně i konstrukce a technologie, jež jde ruku v ruce. Právě dialog mezi estetikou, technologií a funkčností je v našem segmentu klíčový a pro mě při navrhování atraktivní. Čím víc částí hodinek mohu navrhovat, tím je práce zajímavější. Měl jsem například zadání, kdy pouzdro muselo být vyrobitelné pouze na tříosé frézce. Náročnější je udělat design s omezenou technologií než mít úplně volné ruce, já se ale rád stavím k výzvám čelem.
„Jen za loňský rok jsme uvedli deset novinek. Troufnu si říci, že v tomto ohledu jsme jedna z nejinovativnějších hodinářských manufaktur v Evropě.“ - Jan Prokop
Od čeho se odvíjí finální podoba jednotlivých hodinek? PK: Navrhování pro firmu Prokop & Brož je specifické proti ostatním projektům v produktovém designu. Je to dáno tím, že se jedná o hodinařinu v klasické podobě. Musí se velmi citlivě hledat vizuální forma tvaru a správně volit jednotlivé technologie a postupy. Je to celé opravdu o jemných detailech. Někdy ladím průběh křivek o setiny milimetru. Je až s podivem, co lidské oko dokáže rozpoznat v konkrétní kompozici. Ale tímto vyladěním pak vzniká, dle mého názoru, trvalá estetická hodnota, která nebude podléhat měnícím se trendům, takže finální podoba je syntézou všech aspektů: přání zákazníka, estetiky, harmonie, vyrobitelnosti, technologie i konstrukce. JP: Většina našich modelů vychází z klasických kulatých hodinek. Zaprvé je to levnější výrobně, zadruhé je to bezpečnější, co se týče zatěsnění hodinek proti vniknutí vody. Tyto technické a funkční důvody vedou k tomu, že drtivá většina všech náramkových hodinek je kulatá. Díky tomu, že to mají lidé i tak zafixované, tak nemá smysl vymýšlet ultrakosmické tvary. Takže jsme vyšli z toho, že potřebujeme hodinky kulaté, které budou svým charakterem umožňovat variabilitu různých materiálů a barevných kombinací, protože když už vyvíjíme produkt a stojí nás to relativně hodně peněz, tak chceme z toho
MANPOWER | ART OF LIVING
základu mít možnost udělat co největší množství kombinací, abychom byli schopni vyhovět co nejširší základně klientů.
svou identitu. Chodí za námi lidé, kterým se líbí naše hodinky a náš přístup k zákazníkům.
Do jaké míry pak do vzhledu hodinek zasahuje zákazník?
PK: Snad jen dodám, že zákazník může vnímat unikátní hodinky rovněž jako investici nebo jako rodinné bohatství.
PK: Zákazník je do procesu částečně vtažen záměrně, ale je to na úrovni výběru z variant či komentování. Během tvorby totiž většinou připravím několik možných řešení a z těchto variant si pak vybírá klient. Celý proces ale máme vždy pod plnou kontrolou, aby nebylo možné díky více nabízeným variantám zkombinovat části z různých variant, které by vizuálně nebyly v harmonii. Někdy to je pouze o výběru ze současného portfolia a změně arabských číslic na římské, někdy se to týká návrhu kompletního nového modelu. S jakým nejextravagantnějším přáním jste se zatím setkali? PK: Tímto způsobem bych asi přání zákazníků nedokázal zhodnotit. Teď jsou pro mě zajímavé hodinky Reform, které jsou svým vzhledem diametrálně odlišné od předchozích modelů. Líbila se mi práce na skeletonizaci strojku, na návrhu hodinek Spirála, kde je čas zobrazován netradičním způsobem, nebo třeba na návrhu mikrostruktury číselníku hodinek Project X. Každý kus má svá specifika – třeba Opera klade důraz na co nejtenčí profil pouzdra. Šíře možností, s níž se dokážeme poprat, se postupně zvětšuje, takže o vyložené extravagantnosti třeba budeme mluvit někdy příště.
Doplňujete svoji páteřní kolekci o nové modely? JP: V zásadě ano. Jen za loňský rok jsme uvedli deset novinek. Troufnu si říci, že v tomto ohledu jsme jedna z nejinovativnějších hodinářských manufaktur v Evropě. PK: Na novinkách pracujeme neustále, nestává se totiž, že by někdo přišel a řekl, že chce hodinky přesně tak, jak už byly realizovány. Čili páteřní série se neustále rozrůstá a vzniká širší portfolio inspirace pro zákazníky. Takže v portfoliu nemáte výrazného favorita, co se zákaznické oblíbenosti týče? JP: Při výrobě třiceti hodinek ročně to vlastně ani není možné. Jedná se opravdu o zakázkovou výrobu, proto má také Petr dost práce a neustále dělá na inovacích a úpravách. Většina zákazníků má přání, která přesahují přebarvování jednotlivých komponent. Jedná se o zásadnější změny grafiky číselníků, úpravu délky a tvaru ručiček, což asi nejvýrazněji ovlivňuje dojem z hodinek.
Jste schopni navrhnout na zakázku i komplikaci? JP: Určitě. Je potřeba říci, že návrhem komplikací se zabývá Martin Brož. On je hodinář a ten, který musí rozhodnout, jestli případně i náš výmysl je realizovatelný, ale většinou to jde obráceným směrem: Martin vyvine komplikaci, a když přijde zákazník, který chce něco extra, tak Martin musí nejprve říct ‚Ano, to půjde.‘ Pak teprve můžeme vstoupit do hry celkového tvarování produktu. PK: Poté následuje proces tvorby designu, který ukáže například to, co komplikace udělá na číselníku ve vztahu k proporcím celých hodinek. Komplikace ale v zásadě příjemně zpestřují mou práci, posouvají možnosti tvorby a otevírají nové možnosti.
PK: Tím, že si zakládáme na tom, že jsou všechny prvky hodinek sladěny a esteticky dohromady fungují – že si takzvaně povídají – pak je vlastně potřeba vždy zasáhnout do více komponentů.
„Někdy ladím průběh křivek o setiny milimetru. Je až s podivem, co lidské oko dokáže rozpoznat v konkrétní kompozici.“ - Petr Kubík
Kdo je vlastně zákazník značky Prokop & Brož? JP: Je to předně člověk, který už nasytil své základní materiální potřeby, takže má kde bydlet, v čem jezdit a kam cestovat. Má hodinky, má jich dokonce několik, ale chce kus, který vyjádří jeho individualitu. Nejenže si chce udělat radost, ale zároveň chce nosit na ruce unikát, tedy něco, čím vybočí ze zaběhlých limitů. Někomu stačí jen monogram na korunce, někdo naopak chce, aby hodinky ladily s jeho autem, jiní se inspirují třeba námořní tematikou. Každopádně většinu našich klientů tvoří muži. Je to dáno tím, že hodinky jsou technická věc a pány budou vždy zajímat hračičky, jako jsou auta, motorky nebo právě hodinky. Navíc v současnosti jsou hodinky dle mého názoru jediným akceptovatelným šperkem, jímž je muži dovoleno podtrhnout
Zasáhla vás nějak vlna smartwatch? JP: Smartwatch představuje naprosto jinou kategorii našeho oboru. Samozřejmě i já takové hodinky mám, protože běhám, jezdím na inlinech a na kole a chci mít k dispozici měření rychlosti, vzdálenosti, tepu, ušlých kroků. To všechno je pěkné, ale nikdy to nenahradí mechanické hodinky, které vyrábíme my. PK: Mechanické hodinky mají v sobě ukrývat hlubší hodnotu, krásu a pevně věřím, že i určitou nadčasovost.
49
ART OF LIVING | DEEP INTO…
BOHEMIAN RHAPSODY
50
Str. 52
Str. 60
Str. 66
Fotostory
Český kubismus
Talenty nové generace
Přírodní výběr
Život na hraně
3× Velká designérská emancipace
DEEP INTO… | ART OF LIVING
Rozlohou ani obyvatelstvem sice Česká republika nepatří mezi největší státy na světě, počtem designérů, architektů a dalších výtvarníků, kteří ovlivnili dějiny svých oborů, se ovšem řadíme mezi velmoci. Následující kapitoly jsou věnovány jak postavám z učebnic, tak mladým a talentovaným nadějím budoucnosti a jejich ambiciózním projektům.
Str. 70
Str. 72
Str. 76
Jakou hodnotu skutečně má česká architektura
Venkov jinak
Umění
Hospoda v Máslovicích
Fotografie na třech frontách
(Z)bouraná Praha
51
ART OF LIVING | DEEP INTO…
Přírodní výběr Čeští a slovenští designéři mají jasno ve volbě materiálů, jimiž zhmotňují své myšlenky. Vítězí u nich sklo, dřevo, kámen i hlína. Představujeme vám selekci jejich nejzdařilejších počinů z poslední doby.
Styling a koncept: Denisa Strmisková Foto: Josef Kubíček
52
DEEP INTO… | ART OF LIVING
ZPUPNÉ ZÁTIŠÍ Tisíce let se člověk snažil zkrotit přírodu a dnes si konečně uvědomuje, že jeho úsilí nikdy nepřinese kýžený výsledek. Flóra se tak do bytů vrací v divokém podání. Stůl Václav / Aman Original / 33 000 Kč Květináče Planter / Studio deFORM pro Haenke / 700 Kč
53
ART OF LIVING | DEEP INTO…
Vázy Bandaska / Dechem / 1 400 Kč (malá) a 5 300 Kč (velká) Mramorové vázy / Veronika Švábeníková / 6 050 Kč (malá) a 9 680 Kč (velká) / prodává Cihelna Concept Store Váza Meadow / Roman Šedina / 1 600 Kč / prodává Deelive
54
DEEP INTO… | ART OF LIVING
BAREVNÉ VÝBOJE Jako blesky z čistého nebe se na poli designu v minulých sezonách objevily kousky se zářivým pigmentem. S neutrálně pojatým interiérem neválčí a dodávají mu energii. Vázy Bandaska / Dechem / 1 400 Kč (malá) a 5 300 Kč (velká) Vázy Dřevěná / Sebastian Kitzberger / 6 534 Kč (malá) a 8470 Kč (velká) / prodává Cihelna Concept Store, Miska Ferrous / Martina Hudečková / 1 335 Kč / prodává Cihelna Concept Store
55
ART OF LIVING | DEEP INTO…
VŠITÉ DĚJINY Historie je matka moudrosti. Chytří výtvarníci z ní čerpají inspiraci v podobě naturálních textilií, jejichž revival na sebe bere nejrůznější formy. Tapiserie No. 9 / Studio Geometr / 45 980 Kč / prodává Cihelna Concept Store
56
DEEP INTO… | ART OF LIVING
ODRAZ SOUČASNOSTI Pryč s hranatými tvary! Přítomnost definují oblé linie a jemné povrchy, které vycházejí z poptávky po komfortně zařízeném domově. Zrcátka / Veronika & Viktorie / 1 210 Kč (malé) a 6 050 Kč (velké) / prodává Cihelna Concept Store Svícen Muffins / Lucie Koldová a Dan Yaffet pro Brokis / 2 045 Kč
57
ART OF LIVING | DEEP INTO…
ZEMSKÁ PŘITAŽLIVOST Kámen nemusí jen tížit. V podobě doplňků dokáže odlehčit i mnoha jinými elementy vybavený interiér. Mísa Granit / Ľubomír Ontkóc / 11 860 Kč / prodává Cihelna Concept Store Vázy Meadow / Roman Šedina / 1 000 Kč (malá) a 1 600 Kč (velká) / prodává Deelive Brož Spálené srdce / Veruna Collection / 5 082 Kč / prodává Cihelna Concept Store
58
NÁRODNÍ GALERIE PRAHA
EL PŘÍT
PŘÍ TEL PLU S
PODPOROVATEL BUĎTE V OBRAZE. STAŇTE SE ČLENEM! NEOMEZENÝ VSTUP A NETRADIČNÍ ZÁŽITKY PO CELÝ ROK. JIŽ OD 450 KČ.
KLUB PŘÁTEL NÁRODNÍ GALERIE PRAHA
RODIN A
IOR N E S
K zakoupení na všech pokladnách NGP nebo na www.ngprague.cz.
ART OF LIVING | DEEP INTO…
Život na hraně Připravil: Jan Tomeš Foto: archiv
60
DEEP INTO… | ART OF LIVING
Zatímco svět obdivoval kubismus na plátnech malířů, čeští výtvarníci aplikovali metody tohoto směru na nábytek. Ačkoli jejich snahy po pouhých třech letech ukončil nástup první světové války, zapsaly se jejich předměty do dějin celosvětového kulturního dědictví.
P
raha byla na sklonku devatenáctého a dvacátého století jedním z center avantgardy. Do české metropole tehdy přicházely ideály vídeňské moderny, která byla laboratoří na poli tvorby interiéru, čeští myslitelé a umělci se však poohlíželi také po novinkách z Paříže, kde směry vznikaly snad s úderem každé hodiny. Mezi výrazná hnutí tamní scény patřil kubismus, jenž se, inspirován pozdními, silně geometrickými malbami postimpresionisty Paula Cézanna, jal nahlížet na objekt z mnoha hledisek, dekonstruovat jej a pak ho opět skládat dohromady. Tento postup, který mezi lety 1907 a 1911 svými díly cizelovali především Pablo Picasso a Georges Braque, se na našem území promítl také do nábytku, který navrhovali kupříkladu Pavel Janák, Josef Gočár,
Vlastislav Hofman nebo Josef Chochol. Není náhodou, že ačkoli se ve všech případech jednalo o architekty, Hofman se věnoval třeba ještě scénografii a grafice a Chochol se zabýval mimo jiné i urbanismem. Specifikum českého kubismu je totiž síla, s níž tento proud zasáhl mnoho odvětví umělecké a užité činnosti. UMĚNÍ VE SLUŽBÁCH BYDLENÍ Kubismus začal do Prahy pronikat okolo roku 1910 a padl zde na úrodnou půdu – mladí výtvarníci v něm viděli možnost, jak revoltovat proti dekorativní secesi, jež symbolizovala staré pořádky a dekadenci rakousko-uherské monarchie. Po neshodách s konzervativním směřováním významného spolku Mánes založili výše jmenované
osobnosti avantgardní sdružení Skupina výtvarných umělců, jehož členy byli také spisovatel Josef Čapek nebo malíř Emil Filla. Tato mezioborovost dovolila Skupině aplikovat kubistické postupy nejen na malbu či na sochařství, jak tomu bylo v jiných zemích, ale také na literaturu, divadlo, nábytek či architekturu, díky čemuž je české pojetí kubismu zcela unikátní. Praha se tak může pyšnit ryze kubistickými stavbami, jako jsou Chocholova Kovařovicova vila z roku 1913 nebo Gočárův Dům U Černé Matky Boží, jenž byl dokončen už o rok dříve. Co se týče kubistického nábytku, ten začal vznikat roku 1911 a důraz byl u něj kladen na jednolitost a střídmost. Ačkoli šlo o průkopnické výrobky, stále se formálně opíraly o historické směry, a to především o baroko, klasicismus, ale i empír
61
ART OF LIVING | DEEP INTO…
a biedermeier. Kubisté však tyto proudy zbavovali zdobnosti a klasickou pravoúhlou konstrukci podrobovali kosení a lámání hran. Za vůbec první počin na poli českého kubistického nábytku je považována židle navržená Pavlem Janákem. Kus dramatického vzhledu s opěradlem ve tvaru trojúhelníku, rozšiřujícím se sedákem a mírně zalomenýma nohama v sobě spojuje vysokou uměleckou hodnotu a funkčnost, tedy dvě charakteristiky, jež byly pro autory kubistického nábytku klíčové. Dalšími významnými objekty z této doby jsou příborník se skleněnými výplněmi a zkosenými nárožími z pera Josefa Gočára nebo křesla s do špičky se zužu-
62
jícíma nohama od Vlastislava Hofmana. V druhé vývojové fázi českého kubistického nábytku, tedy v letech 1912 a 1913, byly objekty koncipovány spíše jako umělecká díla, jež neměla praktické využití. Těsně před vypuknutím první světové války se však návrháři vrátili k původní myšlence „umění pro život“, a nábytek v tomto období byl dokonce dekorován barevnými a vzorovanými potahy. JANÁKOVY DĚTI Kubistický nábytek byl dělán na zakázku – jednotlivé kusy byly nejčastěji určeny obyvatelům konkrétní vily. Tehdejší podniky nebyly schopny
kubistický nábytek vyrobit, a tak z této nouze a potřeby mít neustále po ruce kvalitní řemeslníky založili Gočár, Janák a Chochola roku 1912 Pražské umělecké dílny, kde byla realizována drtivá většina jejich návrhů. Už jen kvůli technické náročnosti, ale také kvůli specifickému vzhledu nebylo možné kubistický nábytek produkovat pro širší veřejnost, a tak se kubismus do domovů středních a nižších tříd dostával nejčastěji skrze vázy, cukřenky, šálky na kávu a další drobné předměty, jež od počátku dvacátého století vyrábělo družstvo Artěl. Vývoj českého kubistického nábytku nakonec přerušila první světová válka, po jejímž skončení se už
DEEP INTO… | ART OF LIVING
nepodařilo navázat na tradici této tvorby. V interiérech se pod vlivem Francie začal prosazovat dekorativní styl art deco, jehož hýřivá povaha odpovídala euforii, která ve společnosti zavládla po čtyřech ničivých letech války. Český kubistický nábytek ovšem nebyl zapomenut a kromě art deca na něj v pozdějších desetiletích navázali další směry i jednotliví autoři. Jeho tvarosloví si oblíbil kupříkladu italský designér a architekt Alessandro Mendini, jenž v roce 1978 představil sofa Kandissi, které spojuje prvky kubismu s estetikou postmoderny. Příznačně nazvaná Janák Chair pro značku Vitra je pak replikou původní židle z roku 1911, pouze křiklavou barevností a vzorováním odpovídá potřebám raných devadesátých let. Janákovo příjmení nese také křeslo z roku 1987 od české skupiny Atika, která se sice rozpadla v roce 1992, tedy po pouhých pěti letech od založení, za svého působení však umně zpracovala prvky kubistického nábytku do soudobé podoby. Z odkazu českých výtvarníků roku 2003 vycházel německý designér Konstantin Grcic při navrhování židle One, jež sestává z geometricky řešeného opěradla a sedadla stojících na jedné noze ve tvaru jehlanu. Oblíbenými se staly také duplikáty původního kubistického nábytku, které v roce 1993 začala díky designérům Michalu Froňkovi a Janu Němečkovi produkovat značka Artěl, nástupce prvorepublikového závodu. Jen o několik let později na tyto snahy navázala firma Modernista, jež se ovšem kromě kubistického nábytku zaměřuje i na reedice kusů a doplňků z období funkcionalismu či „bruselu“.
63
ART OF LIVING | DEEP INTO…
24 IKON českého designu Vlastislav Hofman, židle Slavný český sochař Josef Mařatka si nechal od architekta a designéra Vlastislava Hofmana navrhnout tuto geometricky tvarovanou židli jako součást svého interiéru, který zosobňoval podstatu českého kubistického hnutí.
1902
František Anýž, stolní lampa V meziválečném Československu nebylo většího specialisty na svítidla než Františka Anýže, jehož kovové lampy koncipované po vzoru myšlenek umělecké školy Bauhaus byly nedílnou součástí tehdejších domácností.
1930 1911
64
Jindřich Halabala byl ve třicátých letech kreativním ředitelem UP Závodů a zároveň jedním z nejproduktivnějších nábytkářských designérů. Po experimentech s kovovou trubkou věnoval stejné úsilí dřevu, čehož je důkazem křeslo H70.
1931 1930
Jan Kotěra, křeslo Mistr české secese a průkopník moderní architektury navrhl dvojici bohatě tvarovaných křesel pro interiér pánského pokoje Karla Hoffmeistera, klavírního pedagoga na pražské konzervatoři. Křesla dnes patří Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze.
Otto Rothmayer, zahradní židle
Jindřich Halabala, polohovatelné křeslo H70
Ladislav Žák, křeslo Siesta Jeden z nejelegantnějších příkladů meziválečného trubkového nábytku navrhl architekt Ladislav Žák. Jeho křeslo Siesta pro Krásnou jizbu, pobočku nakladatelství Družstevní práce, doplňovalo ve své době architektem navržené interiéry.
Bohumil Južnič, dřevěné mísy V této sérii dřevěných nádob se funkcionalistický designér Bohumil Južnič odklonil od přísného modernismu a hledal novou výtvarnou expresi v rukodělné výrobě. K přírodnímu tvarosloví jej inspirovala Skandinávie.
1935 1931
Žák Josipa Plečnika Otto Rothmayer je známý především díky architektonickým a interiérovým úpravám Pražského hradu. V padesátých letech navrhl také unikátní prototypy kovových křesel a židlí, jejichž půvab přeložil do kusů evokujících sochařské solitéry.
1944 1940
1950 Karel Koželka a Antonín Kropáček, stůl
Všestranný grafik, výtvarník, designér a teoretik Ladislav Sutnar použil při výrobě svého legendárního čajového servisu sklo Simax, které je odolné vůči vysokým teplotám. Tenkost materiálu vdechla setu nezaměnitelnou krásu.
Jednoduchá konstrukce a vysoce elegantní provedení – těmito vlastnostmi oplývá drobný konferenční stolek, který architekti Karel Koželka a Antonín Kropáček vytvořili v polovině čtyřicátých let. Získali za něj stříbrnou medaili na trienále v Miláně.
Antonín Kybal uvedl do naší textilní tvorby abstraktní umění. Navrhoval závěsy, nábytkové potahy i tapiserie. Jeho koberce ze třicátých let jsou v podstatě obrazy hýřící oblými tvary a pestrými barvami.
Systémová kolekce skříněk U450 se stala nedílnou součástí mnoha obývacích pokojů šedesátých let. Její autor Jiří Jiroutek se nechal inspirovat dobovým skandinávským modernismem a vytvořil nepopiratelnou ikonu českého designu.
1955
Ladislav Sutnar, čajový soubor
Antonín Kybal, koberec
Jiří Jiroutek, skříňka U450
1955
Miroslav Navrátil, židle Sklolaminát a plast byly v padesátých letech novými materiály, které designérům dovolily ve větší míře experimentovat s organickými tvary. V československých podmínkách byl hlavním reprezentantem tohoto směru nábytkářský designér Miroslav Navrátil.
DEEP INTO… | ART OF LIVING
Naše země zažila během dvacátého století hned několik historických kotrmelců. Jen na jedno jsme se mohli spolehnout: na tvůrčího ducha českých výtvarníků, z jejichž prací představujeme hrstku těch nejvýznamnějších. Připravil: Adam Štěch Foto: archiv
Josef Hůrka, stolní lampa Díky elegantním křivkám ocelového stojánku se tato stolní lampa stala nejpopulárnějším návrhem Josefa Hůrky, který se v šedesátých letech zaměřil výhradně na design svítidel pro podniky Napako, Lidokov a Drupol.
1957
Antonín Hepnar, svítidlo Libuše Niklová, nafukovací hračky Práce s plastem a nafukovacími strukturami přivedla Libuši Niklovou k nadčasovým podobám dětských hraček, které vyráběl podnik Fatra. V sérii nafukovacích zvířat spojila vytříbenou technickou stránku se zábavnou formou.
1965 1960
Během osmdesátých let vytvořil umělecký řemeslník a designér Antonín Hepnar originální soubor svítidel, v nichž experimentoval s materiály i světelnými zdroji. Dvoudílná lampa z roku 1988 je vyrobena z polotovarů glóbusů.
1987 1970
Jaroslav Ježek, servis Elka Takzvaný bruselský styl zavládl na české výtvarné scéně na konci padesátých let poté, co v roce 1958 uspěl československý pavilon na světové výstavě v Bruselu. Organické tvarování objektů, kterému se dostalo celosvětového uznání, se výrazně projevilo v produkci porcelánu, v jehož tvorbě vynikal především Jaroslav Ježek.
Maxim Velčovský, váza Holínka Rony Plesl, váza Nippon Po praxi v italské sklárně Barovier & Toso se Rony Plesl vrátil do Prahy, kde se začal věnovat autorským skleněným objektům. Ty jsou charakteristické výraznými archetypálními tvary a použitím řemeslných technik, jak je zřejmé ze série váz Nippon z neprůhledného skla.
1998 1988
2002 1999
Boda Horák, pohovka Tlející list
Zbyněk Hřivnáč a Jan Šrámek, křeslo pro restauraci Alfa Interiér legendární restaurace a kavárny Alfa na Václavském náměstí navrhli architekti Zbyněk Hřivnáč a Jan Šrámek jako koncepční umělecké dílo. Patřila do něj i křesla vyrobená z ohýbaných dýhových prutů.
Skupina designérů Atika svou experimentální a kontroverzní tvorbou kritizovala šeď komunistické společnosti a absurditu jejího uspořádání. Boda Horák byl jedním z nejvýraznějších představitelů seskupení. Pohovka Tlející list patří k jeho charakteristickým, romanticko-dekadentním kreacím.
Když Jakub Berdych a Maxim Velčovský založili studio Qubus, vdechli současnému českému designu nový konceptuální a umělecký směr. Váza ve tvaru holínky se stala symbolem jejich ironického a často kritického přístupu k podobě interiérových doplňků.
Olgoj Chorchoj, lustr Tim Svítidlo Tim představuje velkorysost současného českého sklářství. Obrovské, ručně foukané stínidlo v podobě bubliny je pokaždé trochu jiné a svou nepravidelností oslavuje krásu tradičního řemesla v novém tisíciletí.
2011 2003
2015
Eva Eisler, tác Mono-cimetric
Jiří Pelcl, kolekce nábytku Strip Do československého postmoderního hnutí Atika patřil také Jiří Pelcl, jen o dekádu později už však aktivně působil na mezinárodní scéně. V roce 1998 navrhl úspěšnou sestavu nábytku Strip pro renomovanou pařížskou galerii Neotu.
Nekorunovaná královna českého minimalismu Eva Eisler se kromě tvorby šperků věnuje i celé řadě dalších designérských úkolů. Série Mono-cimetric skládající se z nábytku a doplňků je ukázkou jejího architektonického přístupu ke geometrickým, až skulpturálním formám.
Lucie Koldová a Dan Yeffet, svítidlo Muffins Během pařížské stáže v ateliéru designéra Arika Levyho potkala Lucie Koldová designéra Dana Yeffeta, s nímž navrhla kolekci svítidel Muffins. Kousek je nezaměnitelný díky dřevěné podstavě a skleněnému stínidlu.
65
ART OF LIVING | DEEP INTO…
Velká designérská emancipace Letošnímu ročníku cen Czech Grand Design dominovaly ženy. Obsadily první místa ve většině kategorií a rozhodně se nejednalo o anomálii: nová generace designérek úspěšně realizuje své koncepty a přetváří obor k obrazu svému. I následující tři česká studia boří klišé současného uměleckého projevu, jemuž doposavad vévodili muži, a nebojí se neotřelých výrazových prostředků, ani práce v několika kreativních odvětvích naráz.
Připravil: Adam Štěch Foto: archiv
66
DEEP INTO… | ART OF LIVING
ŠTĚPÁNKOVÁ & KLADOŠOVÁ KDO: Anna Štěpánková a Terezie Kladošová RUKOPIS: Kombinování módy a produktového designu ZVLÁŠTNÍ POČIN: Kolekce koberců Chopit
K
reativní duo Anny Štěpánkové a Terezie Kladošové je unikem české scény. Ve své tvorbě propojily dvě disciplíny – módu a produktový design – které i přesto, že existují vedle sebe, jsou si v mnoha polohách vzdáleny. Absolventky Umprum se však nezabývají jen prolnutím obou disciplín, ale i netradičním uchopením dalších mezioborových médií, a tak se v díle mladých autorek objevuje jak textil, tak prostor. Dvojice na sebe upozornila především kolekcí experimentálních vlněných koberců Chopit s figurálními motivy lidského těla, zvířat a architektury. Produkt se v tomto případě proměňuje v umělecké dílo, osobní objekt s výrazným smyslovým přesahem. Podobné jsou i jejich chlupaté polštáře Salone del Unicorn, které představují bájné jednorožce v podobě roztomilého bestiáře. Ostatně zvířata jsou silným leitmotivem jejich tvorby. V restauraci Eska sítě Ambiente nainstalovaly dva obří kohouty visící od stropu a výlohy butiku módního domu Hermès v Pařížské ulici proměnily v elegantní drezuru. Ve čtyřech oknech vytvořily ve spolupráci s mistrem kovotlačitelem dynamické a vtipné koňské figury, pro něž se designérky inspirovaly v prostředí českého loutkářství. Obě výtvarnice se však zároveň zabývají svými vlastními autorskými počiny. Anna Štěpánková navrhla například židli Tamashii založenou na tradici japonského truhlářského řemesla dýhy nebo edici rozverných interiérových objektů Personas. Terezie Kladošová se naopak věnuje navrhování oděvních řad, mezi nimiž vynikla loňská dámská kolekce Merino Recycle. Vznikla recyklací starých zbytků materiálů, které designérka použila k výrobě pestrobarevných oděvů. Nakonec sklidila takový úspěch, že si za ni odnesla absolutní vítězství na cenách Czech Grand Design. 67
ART OF LIVING | DEEP INTO…
MY DVĚ KDO: Monika Matějková a Veronika Watzková RUKOPIS: Práce s dřevem ZVLÁŠTNÍ POČIN: Série figurek Zahumny
68
Š
perk, sklo, hračky, scénografie a objektová tvorba – to vše patří do portfolia dvojice My Dvě, které se skládá z absolventek Umprum Moniky Matějkové a Veroniky Watzkové. Zatímco Matějková studovala design a sklo, Watzková absolvovala na téže škole ateliér K.O.V. a ještě předtím scénografii na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Pracují společně i zvlášť, jak je to ostatně u podobných současných kreativních projektů obvyklé, a jako duo se zaměřují na navrhování a výrobu rafinovaně provedených drobných dřevěných předmětů, které spojují improvizaci dětské hry s představivostí dospělých. Prvním takovým počinem byla řada Mimozem, zábavná dřevěná stavebnice založená na principu klasických hracích kostek. Designérky zhotovily modulární systém, který se dá variovat do nepřeberného množství objektů zpodobňující fantastickou vesmírnou architekturu či kosmické rakety. Později v roce 2017 rozvinuly podobný princip ve velkorysejším měřítku a vytvořily sérii figurek Zahumny. Pět soustružených objektů je inspirovaných mytologií českých pohádek a tradicí české loutky a hračky. Postavy princezny, čerta, draka, mudrlanta a spravedlivé smrti jsou ručně malovány a vyrobeny z masivního dřeva. Jejich konstrukce je založena na principu takzvané hračkářské pyramidy: dají se rozebírat a připomínají jakési hračkářské totemy. V jejich stylizaci se ozývají nejenom české modernistické hračky od výtvarnice Minky Podhajské, designéra Ladislava Sutnara nebo malíře Václava Špály, ale i rozverná pestrobarevná estetika italského umělce Ettora Sottsasse a jeho skupiny Memphis z osmdesátých let, která je v současném designu stále velmi aktuální. Za pozornost stojí i sólové projekty obou designérek. Matějková absolvovala ateliér skla se sérií skulpturálních výstavních vitrín Display, v níž se zabývala adjustací uměleckých děl v čistě provedených dřevěných a skleněných piedestalech. Veronika Watzková zase překvapila skleněnými nádobami Bon, které vznikly ve spolupráci s designérem Stanislavem Holým. Téma japonského řemesla pěstování rostlin propojila autorka se svým šperkařským citem pro detail, aby vznikla intimní a poetická kolekce skla.
DEEP INTO… | ART OF LIVING
PALMA DE ALMA KDO: Magdaléna Vojteková a Viktorie Prokopová RUKOPIS: Postmoderní estetika ZVLÁŠTNÍ POČIN: Kolekce Riviera
Z
aměřují se na šperkařský design, nábytek, umělecké objekty, módu a instalace, jejich práce ale vždy vyniká jedním spojovacím prvkem, jímž je postmoderní estetika. Pražské studio Palma de Alma založily kamarádky a bývalé spolužačky Magdaléna Vojteková a Viktorie Prokopová, které ve své tvorbě stojí na hranici artového výrazu a snahy o funkčnost, praktičnost a především pak vyprávění osobních výpovědí, které jsou často hlavní složkou jejich produktů. Sílu soukromých vzpomínek autorky podtrhují nevtíravým smyslem pro humor a formální poezií. Jejich první počin Riviera v roce 2017 pozorovatele zavedla do ustrnulého světa melancholického středomořského resortu. Ručníky s motivy palem v pestrých barvách osmdesátých a devadesátých let doplňovaly sandále a plovací destičky
v odstínech průzračné mořské hladiny. Designérky vytvořily alegorii letního lenošení a netradiční výbavu pro slunečné dny u bazénu. Na Středomoří nenechají Vojteková s Prokopovou dopustit – často cestují do Itálie a okouzlení stylem života na způsob dolce vity je přítomno i v jejich dalších projektech, a to včetně šperkařské kolekce Frutti di Mare inspirované mořskými živočichy. V loňské edici nábytku Resort pro změnu pokračovaly s vizuálně silnými kusy, jež jsou založeny na osobních zkušenostech, cestování a všedních chvílích. V této minisérii, jež se skládá z nízkého křesla a konferenčního stolku, se studio symbolicky přesunulo od bazénu do hotelového pokoje a jednotlivé objekty vycházely především z anonymního nábytku a dekoru levných ubytovacích zařízení, které byly v devadesátých letech vybavovány nejčastěji zářivými tóny a vzory postmoderního umění. Jejich křeslo elementární geometrie a elegantního vzhledu je tak čalouněno béžovým sametem a orámováno tlustými konturami bílých trubic, které fungují jako nohy a područky zároveň. Stůl evokuje bohatě zdobený mramorový vzor, je však vyroben z imitace laminovaného plastového povrchu, jenž opět odkazuje na materiálové standardy devadesátých let. Kolekce byla na loňském Designbloku představena v divadelně komponované instalaci se sametovými záclonami, rostlinami a nápaditými typografickými prvky od studia Creative Nights. Designérky tuto řadu prezentovaly také na milánském Salone del Mobile v rámci výstavního programu Meet My Project. 69
ART OF LIVING | DEEP INTO…
(Z)bouraná Praha
„Transgas, Libeňský most, hotel Praha v ohrožení! Praha přichází o architektonické dědictví!“ hlásají transparenty na demonstracích a komentáře na sociálních sítích. Jsme opravdu svědky dramatického zásahu do pražské městské krajiny, nebo je to jen další bouře ve sklenici vody? Česká metropole se nakonec přestavovala už několikrát, ať už z pragmatických nebo čistě módních důvodů. Připravil: Matej Šišolák, šéfredaktor časopisu Architect+ Foto: archiv
C
o mají společného globální oteplování, prezidentské volby a bourání budovy z období normalizace? Všechno jsou to důvody, kvůli kterým byli obyvatelé hlavního města ochotni opustit vyhřáté kanceláře a studovny a jít projevit svůj názor na pražská náměstí. Co se týče architektury, ta snad nikdy nebyla tak v kurzu jako dnes – na záchranu staveb se organizují protestní akce a sepisují petice. „Nacházíme se v období, kdy prožíváme velmi silné vnímání historicity. Civilizace se nostalgicky obrací dozadu, a proto jsme na vrstvy minulosti citlivější. Navíc jsou pro nás dobře čitelné, i laici poznají třeba stáří každé z nich,“ řekl v rozhovoru pro časopis Architect+ historik umění a pedagog Richard Biegel, který je také předsedou vlivného spolku Klub Za starou Prahu a ředitelem Ústavu pro dějiny umění FF UK v Praze. Paradoxní je, že ochranitelský pud u současné mladé generace, která jej
70
vyjadřuje nejhlasitěji, nevyvolává jen architektura historická, ale z hlediska několikatisícileté existence stavebního umění také ta „včerejší“, tedy z období socialismu, k jejímuž dědictví se mladí obecně moc rádi nehlásí. K nedávné historii jsou však citlivější všechny věkové kategorie a interpretují ji pozitivněji než kdy předtím za posledních třicet let. „S architekturou se buď nějakým způsobem identifikujeme, nebo ji odmítáme. Teď převládá naše historizující vědomí, které je otázkou okamžiku – za deset let to může být jinak,“ vysvětlil Biegel dále v interview. HIPSTEŘI PAMÁTKOVÉ PÉČE Nutno říci, že ochrana staveb brutalistní architektury, v jejímž duchu byl postaven kupříkladu v posledních měsících silně medializovaný Transgas
DEEP INTO… | ART OF LIVING
v Praze, je jen pověstnou špičkou ledovce dnešní retro vlny – ono historizující vědomí se totiž projevuje i v běžném životě architektů. Památková péče se pomalu, ale jistě stává sexy termínem, podobně jako donedávna téměř sprosté slovo urbanismus. Být památkářem stejně jako městským inženýrem už není něco, co člověka odsuzuje k roli společenského otloukánka, ale spíše naopak: veřejnost přisuzuje oběma profesím čím dál větší váhu. Naše ještě pořád mladá svobodná republika je, přirozeně, mimořádně citlivá na cokoli dokumentující bohatost jejího kulturního dědictví, a tak se mnoho historiků z nejmladší generace pasuje do role rytířů hlídajících celistvost památkových zón. Ve své omezené sebereflexi se však podobají spíše ekologickým aktivistům, ačkoli žádného zatím nenapadlo jít uvázat se řetězem třeba k pilíři Libeňského mostu. Termíny jako „střešní krajina“, „uliční čára“ a podobné, jimiž se tito historici zaklínají, se stávají mantrou, proti níž současní architekti jen velmi těžko hledají protiargumenty. V centrech měst se poté povolují jen minimální stavební zásahy ve snaze zakonzervovat vybraný historický charakter lokality a kvalitní nová architektura v památkových rezervacích téměř nevzniká. Stupňující se rigiditu mladých ochránců památek paradoxně odmítá i jejich učitel: „Vcházejí do situace, kterou vnímají polarizovaně, a velmi rychle se pouštějí do hájení své ‚tvrze‘. Výsledkem je mnohem tvrdší neporozumění, než jaké by mohlo vzniknout. Takto to být nemá ani na jedné straně,“ prohlásil Biegel. Druhým leitmotivem ochranářských tendencí je snadná identifikace nepřítele. Jen málokdy se zvedne vlna protestů vůči výstavbě nové nemocnice, domova důchodců, školky či psího útulku. Investorem a iniciátorem zásahů do rostlé městské krajiny jsou ale zpravidla developeři, které lidé v současnosti vnímají jako nepřátele non plus ultra. Podnikatelé, jejichž pověst se blíží exekutorům a podomním prodejcům, jsou snadným terčem, navíc přicházejí s plánem na stavbu „obyčejných“ bytových, administrativních, komerčních či polyfunkčních domů, a to s vidinou výdělku. Zpravidla je lze za podobnou iniciativu snadno rozpoznat a onálepkovat, rozvojový potenciál jejich zásahu není pro odpůrce důležitý. Přitom častokrát je záměr developerů oprávněnou alternativou rozumného využití již nevyhovujícího domu, potažmo parcely, a navíc mohou být jediným zdrojem potřebného kapitálu. Ani zde ale není záhodné vidět věci černobíle – na mapě Prahy můžeme vidět developerské zásahy do struktury města více i méně povedené. Do první kategorie lze zařadit třeba Corso Karlín, kdežto do druhé by patřil kupříkladu obchodní dům Palladium. ODBORNÍCI V KLINČI V otázce, do jaké míry památky či stávající stavby chránit, se navíc neshodnou ani odborné kruhy. „Je jen málo profesí, jejichž zástupci se dohadují na veřejnosti. Architekti jsou bohužel jednou z nich,“ říká Roman Koucký, architekt a autor Metropolitního plánu Praha. Nejde pouze o diskuzi ve stylu líbí a nelíbí, ale o zásadní rozpory v odborném diskurzu. Stačí připomenout jeden z aktuálních pražských případů: Libeňský most. Stavba dokončená v roce 1928 podle návrhů Pavla Janáka a Františka Mencla je dnes považována za jediný kubistický most na světě. Ani to však nestačí na jeho záchranu. Tristní péče provázející devadesát let jeho existence se podepsala na katastrofálním stavu konstrukce a část městských politiků se přiklání k údajně levnější variantě postavit na jeho místě most nový, pragmatický, funkční a… Nezajímavý. Zdálo by se přitom, že odpověď na otázku zbourat, či renovovat most nemůže být tak těžká. Exaktní posouzení skutečného stavu mostu a navržení nejsprávnější metody jeho případné záchrany by podle všeho nemělo být problematické – buď most zachránit lze, nebo ne. Bohužel jeden posudek střídá druhý, obvykle protichůdný. Pod oběma najdeme podpisy slovutných odborníků ze stavitelské branže. Není proto divu, že je laická veřejnost zmatena a svou přízeň dávkuje pouze na základě momentální náklonnosti či názo-
rové blízkosti k té či oné skupině zastánců či odpůrců. Při posuzování, zda historickou stavbu zbourat, či nezbourat, je přitom zásadní postupovat případ od případu. Přístup nelze zobecnit, precedenty zde neplatí. I proto najdeme známá jména architektury tu v rolích obhájců, tu v rolích oponentů bourání historických staveb – za všechny vzpomeňme známého a žádaného architekta Víta Másla, jenž je zastáncem rekonstrukce Libeňského mostu a zároveň příznivcem demolice brutalistních ikon, jakými bývaly Transgas nebo hotel Praha. Transgas sám o sobě je dalším příkladem stavby, která spíše rozděluje nejen laickou, ale i odbornou veřejnost. Jeho právo na existenci se odhodlaly hájit osobnosti, jako jsou popularizátor architektury a kurátor Adam Gebrian či respektovaný historik a dlouholetý ředitel Muzea umění Olomouc Jindřich Vybíral. Kvality stavby a zejména pak způsob, jakým dům pracuje s místem v dnešních, nikoli historických souvislostech, kromě zmíněného Másla zpochybňuje i děkan liberecké fakulty architektury Osamu Okamura či jeden z nejuznávanějších architektů dneška Josef Pleskot. MĚSTO JAKO ŽIVÝ ORGANISMUS Nostalgické vzpomínání na budovy, s nimiž nás pojí zážitky z dětství či dospívání, je záležitostí přísně osobní a pozitivní vzpomínky žádné argumenty odborníků nevyvrátí. I zde je však potřeba podívat se do minulosti: Praha má s bouráním a přestavbami bohaté zkušenosti. Téměř každý z obdivovaných pražských paláců zažil několik přestaveb a modernizovalo se nejen kvůli proměně funkce toho kterého domu, ale i z čistě módních důvodů. Šlechtické rody i městská honorace chtěla držet krok s dobou. Někdy se bouralo bohulibě, tedy ve snaze přinést do města nový život a nové pořádky, někdy se snaha o přestavbu opřela třeba o hygienické důvody – ty byly jedny z hlavních argumentů známé pražské asanace z přelomu devatenáctého a dvacátého století, ačkoli zlí jazykové tvrdí, že radním šlo spíše o prosazení záměrů tehdejšího „developmentu“ na úkor lukrativních pozemků na území tehdejšího chudého židovského ghetta. „Devatenácté století také napáchalo mnoho chyb a má na svědomí mnoho špatných vstupů, zejména do historických měst. Stavěly se velké budovy, ať už pošty, muzea či divadla, což způsobilo urbanistické otřesy právě v historických centrech. Šlo o dost pragmatickou epochu, která městům hodně dala, ale také hodně vzala,“ řekl Pleskot v rozhovoru pro Architect+. Je tedy zřejmé, že univerzální řešení v otázce bourat, či nechat stát, neexistuje. Autor tohoto textu se kloní k tomu, aby nejdůležitějším kritériem při posuzování hodnoty stavby z dnešního pohledu byl její smysl. Ono by bylo fajn mít ve městě například „několikapatrovou obálku na počítač“, jak byl Transgas původně koncipován, otázkou ale je, zdali a za jakou cenu by budova byla ještě schopna plnit svoji funkci. Protože jen živá stavba, naplněná odpovídajícím programem, může fungovat. Pokud jí život nejsme schopni zajistit, asi nezbývá než ji oželet.
BRUTALISMUS Brutalismus je architektonický styl navazující na modernu a funkcionalismus. Na rozdíl od matematického funkcionalismu dává větší prostor autorskému vidění a dekorativnosti, které jsou nejčastěji vyjádřeny nepravidelnými betonovými plochami odlévanými často do záměrně drsného a hrubého dřevěného bednění. V České republice v tomto stylu navrhovali třeba manželé Machoninovi, autoři obchodního domu Kotva, Jan Prager, který stál za budovou bývalého Federálního shromáždění, či Stanislav Bubeníček, z jehož pera vzešel Hotel Intercontinental.
71
ART OF LIVING | DEEP INTO…
72
DEEP INTO… | ART OF LIVING
Hospoda v Máslovicích Vidět potenciál v nesourodém stavebním shluku přílepků, na jejichž kvalitě se podepsal čas i ničivá síla ohně, to už vyžaduje talent. A ten týmu z Atelieru Bod Architekti evidentně nechybí. Jejich rekonstrukce vesnického lokálu ve středních Čechách možná nebude téma pro světový design a architekturu, ale odráží pochopení autorů pro to, co dané místo potřebuje. Připravil: Radomír Dohnal Foto: archiv
73
ART OF LIVING | DEEP INTO…
Z
apomeňte na tempo českého velkoměsta – už sedm kilometrů od východního okraje Prahy se nachází vesnice Máslovice, kde život ubíhá v jiném rytmu. Je tu až překvapivý klid a člověk si říká, kam se poděl ten hluk a davy lidí, na které jsme z metropole zvyklí. V Máslovicích teď žije právě tolik obyvatel, kolik je dnů do roka, tedy 365. Ve všední dny sem jezdí šestadvacet autobusových spojů a k nejbližší železniční zastávce je to odsud dva kilometry. Máslovice jsou prostě vesnice s příjemnou, zbytečně neuspěchanou atmosférou. Posledních pár let tu ale něco citelně chybělo – hospoda. Ať už se člověk do středočeských končin vydal kvůli rekreační oblasti v Libčicích, pro radu do zdejšího včelařského ústavu anebo se nechal nalákat na muzeum másla, místní evropskou kuriozitu, nebylo si tu kde sednout. Tedy, laviček je na návsi dost, u posezení se tady ale nedostávalo přijatelné formy občerstvení. Kroky výletníků většinou intuitivně vedly k největší jednopatrové budově v geografickém centru obce, kde se skutečně nacházel objekt ne nepodobný hospodě. Jenže pak mohli turisté jen zklamaně hledět na vývěsní štít, který značil, že ve zmíněném objektu se nachází jen autoservis. Ptát se tu po hospodě znamenalo zpovídat pamětníky. Ano, hospoda to dřív bývala, ale teď chybí. Nic proti zarytým abstinentům, ale hospoda na českou vesnici prostě patří. Nejde přece jen o pivo: je to veřejná zpravodajská místnost, 74
lokální burza práce, politické kolbiště i místo sněmů. Tohle vám prostě raw bistro s chlebíčky a avokádovou pěnou nezprostředkuje. VZKŘÍŠENÍ Z POPELA Situace se nezlepšila, ani když zmíněná autodílna ukončila provoz – poměrně rozlehlý objekt začal chátrat a dílo dokončil požár. Máslovice se tak světu mohly pochlubit jen nelichotivou ruinou, která hyzdila jinak hezké srdce obce. Vše se naštěstí začalo měnit k lepšímu, když zdejší úřad roku 2014 iniciativně vypsal architektonickou soutěž se záměrem zpracovat návrh rekonstrukce bývalé hospody, jejíž součástí mělo být i zázemí pro konání kulturních a sportovních akcí. I přes ekonomické možnosti zadavatele, který stanovil strop rozpočtu na sedm milionů korun, se tu brzy sešlo hned jedenáct zajímavých projektů. Vítěz ale může být jen jeden a v tomto případě si vavříny odnesla sestava Zdeňka Rothbauera, Vojtěcha Sosny, Jakuba Straky a Jáchyma Svobody, tedy tým z Atelieru Bod Architekti. Jejich projekt zaujal porotu úctou ke stávajícímu objektu, ale také nově navrženým prostorem předzahrádky pod stromy, který „vytváří důvěrně známý a potřebný vesnický veřejný prostor i s ohledem na nedaleké muzeum.“ Řešení fasád posouvá výraz objektu za hranice všednosti a přehledné prostory sálu vytvářejí příjemné prostředí
DEEP INTO… | ART OF LIVING
pro máslovické obyvatele i víkendové návštěvníky. Přepracovaný prostor zádveří umožňuje propojit i oddělit provozy a přináší možné budoucí spojení objektu se dvorem. Na celé řešení se však hodí dívat se také očima architektů. Z hlediska pozice a celkové orientace by objekt obstál bez negativní kritiky: nachází se na strategickém místě, ve středu obce na návsi a místo intuitivně láká návštěvníky. Je nepřehlédnutelné a dobře zasazené do jemného tkaniva života vesnice. Původní stavba však trpěla chaotickou vnitřní dispozicí, protože se v minulých desetiletích poměrně živelně rozrůstala, nalepovaly se na ni nejrůznější přístavky a docházelo k nepříliš koordinovaným přístavbám. Výsledek pak připomínal bludiště s užitnou plochou více než čtyři sta metrů čtverečních. Když do téhle prostorové srostlice vstoupily plameny, bylo zapotřebí vyřešit nejen vzhled, ale také celkovou logiku provozu.
Hospoda na českou vesnici prostě patří a zdaleka v ní nejde jen o pivo. RAZANTNÍ ZÁKROK Jak pod jednu střechu vměstnat svatby, přednášky, občanská setkání, taneční zábavy, sportovní aktivity, případně i filmová představení a hudební koncerty? Bod architekti toho dosáhli tím, že si na profilu stavby jasně vymezili dva trakty. V máslovické hospodě tak části obslužné a obsluhované bezprostředně navazují na náves v celé délce východní fasády. Do těchto dvou objemů pak architekti zasadili propojující dispoziční schéma kříže, které dává každému jasnou představu o orientaci v interiéru bez zbytečného bloudění. Hlavní vchod do domu je přímo z návsi a vedlejší vstup ze dvorku. Na ten hlavní navazuje chodba, která propojuje všechny provozy a vertikální komunikace. Vpravo se nachází lokál s výčepem, vlevo sál. Směrování hostů zajišťují velké dveře, jehož dvě protilehlá křídla do sebe zapadají, a tak slouží k oddělení zádveří a zbytku chodby, čímž vzniká jeden velký propojený prostor sálu a hospody. Sál je poté možné otevřít směrem do vydlážděné návsi třemi velkými francouzskými okny. „Získáváme tak další plochu využitelnou pro vnitřní dění, které se tímto organicky propojuje s venkovními prostory před hospodou,“ prozrazují architekti. Radovánky vesnické tancovačky se tak přenášejí až pod stromy před hospodou, tedy přesně tak, jak bývalo zvykem. Plány jsou jedna věc, ale realita umí být krušnější. Při komplexní rekonstrukci pohostinského zařízení byla nejprve kompletně odstraněna střecha, došlo na „vybrání“ podlahy až na úroveň základů a vybourání provozně nadbytečných přístaveb. V počáteční fázi zůstaly
z poloviny hospody vlastně jen holé obvodové stěny. Poměrně radikální kroky se ale bohatě vyplatily – s novými stropy, kvalitní střechou a tentokrát systematicky řešenými odpady se přece jen dá lépe kouzlit. Kromě klasického lokálu a sálu dnes v objektu máslovické hospody narazíme na
příruční sklad, šatnu pro účinkující, kuchyni, bar i bezbariérové toalety. V druhé fázi se součástí objektu stalo i zázemí pro ubytování. Dlouho chátrající prostory na návsi tak díky architektům prošly kompletní proměnou a Máslovice se mohou chlubit novou dominantou. 75
ART OF LIVING | DEEP INTO…
Fotografie na třech frontách Platforma Fotograf je největší českou institucí propagující fotografické umění. Skrze časopis, galerii a každoročně pořádaný festival napomáhá lidem zorientovat se v dění v tomto oboru a coby nekomerční organizace slouží jako nezávislý referent v domácím i mezinárodním prostředí. Kromě toho podporuje výjimečné talenty – třeba Miroslavu Večeřovou, jejíž tvorba se zaobírá vztahem člověka a přírody. Připravila: Daniela Kozáková Foto: Miroslava Večeřová
F
otograf vznikl před patnácti lety jako první domácí časopis o současné i klasické artové fotografii. Dnes je jediným periodikem, které díky anglické jazykové mutaci a mezinárodní distribuci šíří informace o českém vizuálním umění za hranicemi naší země. K vystavování titul přistoupil v roce 2009, kdy otevřel vlastní prostor Fotograf Gallery, jenž sídlí v centru Prahy a nabízí návštěvníkům vhled do aktuálních přístupů k fotografii a do prolínání této disciplíny s dalšími uměleckými kategoriemi. Fotograf Festival je prozatím nejmladším projektem organizace, přesto patří k již etablovaným a divácky vyhledávaným událostem podzimní kulturní sezony v Praze. Díky početné účasti vystavujících a odborníků ze zahraničí k nám přináší neotřelé náměty a přístupy. Připravovaný ročník s podtitulem Archeologie euforie se bude zpětně ohlížet na rezonanci geopolitických změn osmdesátých a devadesátých let ve vizuálním umění, ale také na paralelně probíhající rozpad nadvlády fotografie při nástupu nových médií komunikace a digitální produkce. SYMBIÓZA FOTKY A OBRAZU Sběratele fotografie pak potěší portfolia, která Fotograf vydává dvakrát do roka a jež přinášejí vybraná díla předních výtvarníků mladé a střední generace. Každá edice, do níž je od šesti autorů a autorek vybráno po pěti snímcích, je de facto malou, koncepčně připravenou tematickou sbírkou, která před-
76
stavuje to nejzajímavější, co u nás v dnešní době na dané téma vzniklo. Při nákladu pouhých tří kusů je každé portfolio unikátní, pečlivě technicky připravenou kolekcí, na níž tým Fotografa vždy spolupracuje přímo s vybranými tvůrci. Takový projekt ale nezřídka překročí stín jednorázového příspěvku, jak tomu bylo třeba v případě výstavy Isotonic Song dvojice Miroslavy Večeřové a Pavla Příkaského, která v galerii Fotograf proběhla letos na jaře. Náklonnost k nadané, nyní třiatřicetileté Večeřové projevila instituce již před několika lety, kdy s její tvorbou nejprve seznámila čtenáře časopisu, aby následně její zátiší zařadila do portfolia nesoucí název Místo. Dalším krokem v podpoře této autorky, jež dnes již trvale působí v Londýně, byla výstava se současným výtvarníkem Pavlem Příkaským. Práce Miroslavy Večeřové je pevně ukotvena ve fotografii a médiích pohyblivého obrazu, zatímco jádrem tvorby jejího tvůrčího partnera je malba v kombinaci s instalací. Jejich tandemová práce je postavena na neustálém přemosťování mezi materialitou a technickými obrazy, kde rukodělný a malířský prvek je protějškem častých tematických výpůjček z oblasti vědy v její chladné a popisné schematičnosti. Na společné expozici rozvíjeli myšlenku o společném základu všech živých organismů a poetickými prostředky polemizovali s představou člověka jako měřítka všech věcí. Základní metaforou pro toto bádání se stala přítomnost soli v tělních tekutinách lidí a zvířat.
DEEP INTO… | ART OF LIVING
Ústřední krajina ruky (olej na kůži), ze souboru Too Soon, 2015, Miroslava Večeřová
77
ART OF LIVING | STYLE
Golden Age Současné trendy nahrávají opaku decentního pravidla, které říká, že méně je více. V nové sezoně je totiž více jedině více. Jedním z hlavních proudů této nové školy okázalosti je využívání odstínů zlaté a drahých kovů, a to na všech druzích materiálů. Třeba následovně.
Stropní svítidlo s rozměrným mosazným svítidlem od Paoly Navone
Pohovka Audrey v designu od Massima Castagna. K dostání také s koženým čalouněním.
Gervasoni / 12 150 Kč
Gallotti Radice / od 216 000 Kč
Originální hodiny ukazující čas pomocí slov. Přední desku lze měnit za jiná barevná provedení. Qlock Two, k dostání v klenotnictví Dušák / 78 300 Kč
Ultra HD televizor Bild 9.55 s OLED displejem silným jen sedm milimetrů a integrovaným Soundbarem. Dekorativní rám inspirovaný bauhausem ukrývá kabeláž.
Mosazný nástěnný svícen v geometrickém stylu Menu / 2 700 Kč Kávový stolek se zrcadlovou deskou na subtilní trojnožce Draenert / info o ceně na vyžádání 78
Loewe / 230 000 Kč
ŽIVOT S PULSUJÍCÍM MĚSTEM V ZÁDECH
Okouzlí Vás historií i moderním detailem a nabídne kvalitní bydlení v překrásném srdci Prahy. PSN vložila důvěru v ateliér OOOOX, který se postaral o návrh mladistvého ducha projektu. Přáním PSN bylo vytvořit moderní a originální bydlení s duší a spojit neorenesanční dům se současnou architekturou. Opletalova ulice se nachází v památkové rezervaci v hl. m. Praze – Nové Město, která je od roku 1992 prohlášena za památku světového kulturního dědictví UNESCO.
Volejte 725 753 753
www.rezidenceopletalova.cz
ART OF LIVING | DE-KONSTRUKCE
YOOO, MAZLÍČEK Z NYLONU Neštěká, ani nepřede, zato svým nevšedním vzhledem poutá zájem okolí. Narodil se v ateliérech italské značky Prada, kde od japonské architektky Kazuyi Sejimy dostal do vínku kromě roztomilého kabátu také praktický charakter. Připravil: Jan Tomeš Foto: Prada
T
ento kousek se v kolekci módního domu na letošní jaro a léto objevil díky projektu Prada Invites, skrze nějž návrhářka Miuccia Prada vyzvala tři výtvarnice, aby pro ni vytvořily neobyčejné předměty z nylonu. Italská architektka Cini Boeri do edice přispěla taškou, kterou je možno dle potřeby rozšířit nebo zmenšit, zatímco americká autorka Elizabeth Diller vymyslela vak na oblečení, jejž se v několika krocích umí proměnit na šaty. A protože Kazuyo Sejima ráda jen tak kreslí na papír fantaskní zvířata – třeba když zrovna skicuje budovy, za něž posléze dostává prestižní ocenění – přišla s hravým přehozem ze soustavy odnímatelných kapes a barevných psaníček organických tvarů. Celé dílo je korunováno půvabným jménem: Yooo. Není náhodou, že volba materiálu padla u této řady právě na nylon. Batohy a tašky z funkční textilie ozdobené kovovým trojúhelníkem s emblémem Prada se v polovině osmdesátých let staly tak populární, že italskou rodinnou značku pozvedly na globální fenomén. O současný comeback nylonu se postaral cyklus módních trendů, díky němuž jsou opět in praktické, sportovně laděné oděvy. Když se k těmto rysům připojí smysl pro humor jako v tomto případě, je snadné této klasice od Prady znovu podlehnout.
80
DE-KONSTRUKCE | ART OF LIVING
iuccia Prada narazila na voděodolný nylon na vojenské M stany, když v osmdesátých letech hledala nový materiál, ze kterého vyrábět kabelky. Dnes jej značka produkuje v hypermoderní a ekologické továrně, kterou loni otevřela u toskánského města Valvigna.
řehoz sestává ze tří hlavních částí, P které je možné oddělit.
šechny barevné kapsy jsou V odnímatelné a použitelné jako malé tašky.
cho slouží zároveň jako rukojeť, U ramínko a polštář do letadla. K azuyo Sejima vytvořila dvě varianty přehozu: kruhový a lineární.
81
ART OF LIVING | ARCHITEKTURA
Cesta z města Z víru metropole lze uniknout i jinam než jen na český venkov. Samotáři si dnes přijdou na své jak v jihoamerické poušti, tak na posvátné hoře vikingů. Připravil: Radomír Dohnal Foto: archiv
82
ARCHITEKTURA | ART OF LIVING
GCP WOOD CABINS HOTEL: OVÍNĚNI DŘEVEM A SLUNCEM Francouzský architekt Marco Lavit Nicora připravil milovníkům romantické dovolené útočiště jen kousek od malebných avignonských mostů. Má podobu ukotvených prámů, které se jako oddělené apartmány nesou na klidné hladině v zátočinách jezera La Lionne u městečka Châteauneuf-du-Pape. GCP Wood Cabins Hotel nabízí návštěvníkům to nejlepší z francouzského venkova: z diskrétního odstupu obydlí skrytého v rákosinách lze obdivovat staletá stromořadí, sluncem prozářenou krajinu pokrytou nekonečnými vinicemi nebo hnízdící vodní ptactvo. Dřevěné rošty po obvodu obytného ostrůvku vytvářejí intimní odstup od okolního světa a nabízejí vše, co je potřeba k relaxaci, tedy prostornou ložnici, saunu, vnější vířivku a kuchyňský kout s lednicí zásobenou vynikajícím vínem. Ubytování přitom splňuje nejnáročnější ekologické standardy. Nakonec příroda zde hraje hlavní roli – čas tu za zvuku šumění vlnek, které na hladině prohání příjemný vítr, plyne pomalu a odměřuje jej jen vzdálená ozvěna zvonů z avignonské katedrály.
83
ART OF LIVING | ARCHITEKTURA
PIEDRAS BAYAS BEACHCAMP: TROCHU JINÝ PLÁŽOVÝ RESORT Když se kosmonauti z NASA připravovali na přistání na Měsíci, jedna z jejich zkušebních lokalit se nacházela na pobřežním cípu chilské Atacamy, nejsušší pouště světa. Průměrná denní teplota zde šplhá k padesáti stupňům a v noci klesá na nulu. Přežít v tomhle suchu a na zesklovatělém písku už vyžaduje specializaci, a proto je zdejší fauna a flóra naprosto odlišná od toho, co je k vidění jinde ve světě. Do těchto kulis navrhl místní architekt Camilo Moraes obytné buňky Piedras Bayas BeachCamp, jež se také z minima prostředků snaží vytěžit maximum. Ty jsou spíše instalacemi než stavbou – sázejí na ekologické principy stavitelství a nezanechávají za sebou prakticky žádnou stopu. Obsahují vlastní chemickou dekontaminační jednotku i klimatizační systém, přičemž obojí pohání solární panely. Moraesovy chatky jsou tak praktickou ukázkou konstrukcí s nulovým dopadem na životní prostředí zasazených do nedotčené krajiny. Objekty s ní splývají díky přísné volbě lokálně dostupných materiálů, tedy dřeva a rákosu. Prožitek ze svobody neohraničeného místa prohlubují působivé výhledy na pobřeží.
84
ARCHITEKTURA | ART OF LIVING
FINN LOUGH RESORT SPA: POKLAD NA KONCI DUHY O Irsku se někdy hovoří jako o zemi, kde se zrodil déšť. U zátok smaragdového jezera Finn Lough by tomu člověk i věřil – prší tu totiž skoro každý den. Není to ale nutně na závadu jako v případě přírodních lázní Finn Lough Resort Spa od portugalského architekta Luíse Rebela de Andradeho. Zařízení se totiž skládá z izolovaných obytných objektů vybavených saunami, z nichž je možné vyběhnout přímo na chladivý déšť. Všechny stavby, včetně terapeutických, jsou rozesety a pocitově ztraceny v příbřežním porostu, a tak každá chata nabízí naprosté soukromí. Jednotlivé objekty jsou odděleny stěnou vegetace – a často také hutnou mlhou. Navzájem je propojují jen pěšinky vinoucí se lesem, jež vedou na jednotlivé procedury. Každá ze zdejších chat je tvarem a pojetím jedinečná, byť jsou zdejším leitmotivem dřevostavby se zkosenou oxidovanou střechou. 85
ART OF LIVING | ARCHITEKTURA
72HOUR CABIN: TERAPIE LESNÍ SAMOTOU Bezprostřední uvolňující zkušenost z chvilky samoty – takový lék ordinuje švédská designérka Jeanna Berger prostřednictvím projektu 72hour Cabin. Toto obydlí slouží jen jako vnější obálka, která má obyvatele krýt před nepříznivými vlivy počasí a činit pobyt na izolovaném ostrově Henriksholm v západním Švédsku pohodlným. Vybavení pěti obydlí se omezuje na dvoumístnou postel, úložný prostor a prosklené stěny, které zajišťují co nejtěsnější kontakt s okolím. O soukromí tu však nemusíte mít strach, instalace se nacházejí dostatečně daleko jedna od druhé. Pointa pobytu v 72hour Cabin je vědecky podložena lékaři ze stockholmského výzkumného centra Karolinska Institutet, kteří prokázali, že po třech dnech pobytu v lůně přírody, ať už je strávíte rybařením, čtením nebo koupáním, dochází u ubytovaných v tomto minimalistickém zařízení ke zlepšení hodnot krevního tlaku až o sedmdesát procent.
86
ARCHITEKTURA | ART OF LIVING
87
ART OF LIVING | ARCHITEKTURA
LITTLE HOUSE: ZÁLIV JAKO NA DLANI Rovných dvacet metrů čtverečních – víc už základy moderní stylové chaty Little House nepotřebují. Domek totiž sází na výškový profil, který z něj činí malou rozhlednu ztracenou mezi lesy u městečka Seabeck v západním americkém státě Washington. Stavba plně využívá strategické pozice na zalesněném skalním ostrohu, ze kterého shlíží na chladné vlny tichomořské zátoky Dabob Bay. Ostře řezané rysy budovy se mezi jehličnany překvapivě ztrácejí a tělem mate i nenápadná šedivá fasáda z cedrového dřeva, za níž se ukrývají tři prosvětlené překrývající se úrovně. Hřejivé vyznění dodávají interiéru obklady z borovice i bílé překližkové překlady nábytku. Tým architektů MW Works na tomto projektu jasně ukázal, že práci s vertikálou rozumí: užitného prostoru se tu nakonec nachází přes sto metrů čtverečních, tedy dost na to, aby tu dva lidé strávili poklidnou a ničím nerušenou dovolenou. Scenerie zarámovaného zálivu navíc nikdy neomrzí. 88
ARCHITEKTURA | ART OF LIVING
THE HOODED CABIN: U VIKINSKÝCH BOHŮ Sever Norska je přitažlivý nedotčenou přírodou, která ale umí ukázat i svou nevlídnou tvář. S přibývajícími metry výšky stoupání na posvátnou vikinskou horu Imingfjell ubývá sil a zima člověku může na dlouhé túře způsobit nemalé komplikace. Na vrcholu Imingfjell ale čeká příjemné překvapení, kde si můžete vychutnat subpolární krásy, a přitom se přidržet bezpečí lidské civilizace. Je jím útulna The Hooded Cabin, která tady ve výšce 1130 metrů nad mořem zajišťuje výletníkům maximální obytný komfort. Studio Arkitektværelset As si dalo záležet, aby střechou o zkosení dvaceti sedmi stupňů nezakryla výhled na rozbouřený fjord v hlubinách pod útesem, ale také ochránila obyvatele dřevostavby před silnými poryvy ledového větru. Dělená okna a trojvrstvé provedení izolace za bytelnou dubovou fasádou jsou tady naprostou nezbytností. Interiér od architektky Grethe Løland pak ohromí hravostí, s jakou se pohoda uvnitř potýká s divoce urputnou krajinou za okny.
89
ART OF LIVING | ARCHITEKTURA
90
ARCHITEKTURA | ART OF LIVING
HAMMERFEST: NÁVŠTĚVNÍK Z KOSMU Hranice vědomí se posouvají a lidé chtějí neustále objevovat něco nového. Nic proti dovoleným v tropech, dobrodruzi ale míří na sever, aby do zasněžených plání otiskli svou stopu jako první. Norsko se snaží na tento trend navázat, a proto místní turistická asociace s pomocí Spinn Arkitekter vytvořila chatu do extrémních podmínek, do níž se promítla nejmodernější technika. Na základě fotogrammetrického programu byl vytvořen trojrozměrný model povrchu ze šupin, které kolem základní stavby vytvořily ochranný krunýř vyrobený z lepeného masivu, který je podobně odolný, jako by byl z betonu – jen je o poznání ekologičtější. Chata Hammerfest díky ní připomíná mimozemský organismus nebo obří mořskou houbu vyvrženou na souš. Prvotní rozpaky cestovatelů z této podivné skládačky ale po nahlédnutí dovnitř vystřídá úžas: jsou tady kamna, palandy a stůl, tedy v zásadě všechno, co člověk potřebuje v severské pustině k přežití.
91
ART OF LIVING | ARCHITEKTURA
A BARN: DOMOV V ZELENÉM ÚDOLÍ Norské údolí Myrkdalen je fenomén, jehož kouzlo už dávno neobjevují jen milovníci zimních sportů. Na svazích zdejších hor se totiž nachází jedna z nejrozsáhlejších oblastí pro celoroční treking ve Skandinávii. Těšit se tu můžete na procházky nekonečnými zelenými pastvinami, které leží ve výšce tisíce metrů nad mořem. Čistý vzduch, křišťálová hladina ledovcových jezer a ozvěna cinkajících kravských zvonců evokují rakouské Alpy, prostředí je tady ale přece jen divočejší. Ubytování zde skýtá stavení A Barn od ateliéru OPA Form, kteří původní stáj a sklad píce přestavěli na elegantní chatku. Mistrně zpracovaná rekonstrukce do dřevěné schrány vsadila nezávislý obytný modul vedený ve střízlivě asijském stylu, k němuž náleží posuvná dvířka, povrch krytý žíněnkou tatami a nenáročné provedení úložného a spacího prostoru. Celý objekt je vyhříván otevřenými kamny. Dřevěný vnitřek expanduje z původního profilu fasády ven prosklenými okny, jež obyvatelům zpřístupňují výhled na okolní pohoří. Že tu není dořešené osvětlení? Nebojte, v noci se tu usíná za zelenkavého svitu polární záře.
BAKKEDRAGET: S ÚCTOU K HISTORII Přísné regule dánské ochrany přírody jen nelibě hledí na zástavbu na územích přírodních rezervací. Výjimku mají pouze objekty, které byly zbudovány před jejich vyhlášením, což je i případ chaty Bakkedraget postavené v roce 1905. Majitel se loni rozhodl tuto dřevostavbu zachránit a oživit její bývalou krásu, postup architektů přitom musel plně odrážet historizující vzhled. Neznamená to ale, že by se interiér neměl proměnit takovým způsobem, aby odpovídal požadavkům moderního sezonního obydlí. Podstatou projektu se tedy stala ambice zachování autentičnosti, kterou rozvedlo vytvoření oddělených nik uvnitř domu. Odlehčená konstrukce a prosvětlení podkroví rozšířilo obytný prostor, přibyla dvouvrstvá termální izolace a objekt dnes může být celoročně využíván výletníky na pěších cestách. Zvláštní pozornost si tu zaslouží dva prvky: elegantní průnik kamennou mozaikou obkládané koupelny a citlivě rekonstruovaná historická krbová kamna, která tuto prostornou chatu plní hřejivou atmosférou. 92
ARCHITEKTURA | ART OF LIVING
DUBLDOM: NA VRCHOLU ZEMĚ Pokud opravdu milujete zimu a v žilách vám proudí nemrznoucí směs, riskněte výlet do ruské Kandalakši. Tato vesnička ztracená za polárním kruhem se totiž nachází jen kousek od města Murmansk, nejstudenějšího místa planety. Zimní teploty kolem minus padesáti jsou pořádným dobrodružstvím, na druhou stranu se tu lze ubytovat ve velmi útulných podmínkách ubytovny DublDom. Její tvůrci ze studia BIO-architects pojali osmimístný domek jako praktickou ukázku toho, co vše jejich produkt ustojí v nehostinných přírodních podmínkách. V tomto konkrétním případě realizaci dominovaly požadavky na klimatickou odolnost a energetickou efektivitu, autoři ale museli počítat i s co nejmenší hmotností – stavba totiž musela být na místo kvůli nedostatku infrastruktury dopravena helikoptérou. Interiér je pak vytvořen s ohledem na průběžné modifikace: postele jsou sklápěcí a stolky lze skládat. Nenáročné, šedivé barevné provedení interiéru má své opodstatnění – nic totiž nesmí narušovat výhled z obřího okna, které zabírá celou jižní stěnu.
93
NEJVĚTŠÍ ČESKÝ ČASOPIS O ARCHITEKTUŘE
PŘEDPLATNÉ ČASOPISU ARCHITECT+ NA WWW.ARCHITECT-PLUS.CZ
www.architect-plus.cz
ArchitectPlusMagazine
architectpluscz
KONCEPT | ART OF LIVING
DV VÝTRŽNÍCI
Připravil: Jan Tomeš Foto: König galerie
Bankomat zasazený do panelu? To že je umění? U dánsko-norské dvojice Elmgreen & Dragset je potřeba vnímat každé dílo v souvislostech: třeba tenhle kus z minulého roku se jmenuje Socha svobody a nefunkční přístroj je nainstalován do jedné z původních částí berlínské zdi. Duo založené v polovině devadesátých let se ostatně nikdy neštítilo černého humoru ve službách společenské, politické a kulturní kritiky. V roce 2005 postavili plně vybavený obchod módní značky Prada v texaské poušti – snad proto, aby si v době mánie luxusních kabelek mohli jednu koupit i tamní kojoti – a před třemi lety otevřeli v Pekingu fiktivní umělecký veletrh s výmluvně prázdnými rámy a němými sochami místo zástupců galerií. Tento rok se s těmito dvěma podvratnými živly můžete setkat hned v několika institucích. Do začátku září trvá ve Státním muzeu v Kodani expozice There I Belong, na níž duo kurátorsky dohlíželo, věnovaná rodinným hodnotám. Hned poté Centrum sochy Nasherových v Dallasu vystrojí Elmgreenovi a Dragsetovi retrospektivu, která bude přístupná až do ledna příštího roku.
95
ART OF LIVING | STYLE
Kritérií hodnocení kvality prostředí pro práci je celá řada, designová rovina má ovšem zásadní dopad na kreativitu a výkonnost. Nepodceňujte sílu krásy ani v domácí pracovně.
Home office Stolní lampa Caravaggio s naklopitelným ocelovým stínidlem potaženým vysoce lesklou barvou Republic of Fritz Hansen, prodává Stockist / od 13 349 Kč
Propracovaná silueta křesla Sveva v designu od Carla Colomba s vnější skořepinou polstrovanou kůží. Sedací a opěrné polštáře jsou plněné peřím.
Stoprocentně hedvábný pléd s třásněmi a koženou tkaničkou na převázání. K dostání ve čtyřech neutrálních barevných odstínech.
Flexform, prodává Stockist / od 167 909 Kč
Poltrona Frau / 21 800 Kč
Porcelánový hrnek s kontrastním art deco vzorem H Deco Hermès / 2 950 Kč
Statement pracovní stůl Blade z jasanového masivu v kombinaci s kovovou konstrukcí
Velkorysý policový systém v kombinaci skla a kovu s různými povrchovými úpravami
Giorgetti / info o ceně na vyžádání
Galotti Radice / info o ceně na vyžádání
Stylový stojánek na psací potřeby v kombinaci stříbrného a zlatého zrcadlového finiše beyond Object / 2 720 Kč
96
...art of tiles BISKUPSKÁ 8, 110 00 PRAHA 1 WWW.ASSO.CZ WWW.ASSOPLUS.CZ
od 1993_dlažby_obklady_mozaiky_kámen_sanita_koupelnový nábytek a doplňky_terasy_fasády_bazény
ART OF LIVING | PROFIL
Niterná naléhavost BERLINDE DE BRUYCKERE Na její sochy nelze zapomenout – tedy pokud se na ně vydržíte dívat. Bylo by pohodlné vnímat bezhlavé fragmenty lidských a zvířecích těl z vosku a koňských kůží jen jako pouhé morbidní aranže, jež se snaží za každou cenu šokovat, belgická výtvarnice Berlinde De Bruyckere ale prahne po tom, aby lidé skrze její sochy viděli především krásu a naději. Připravila: Adéla Rusňáková Foto: archiv
98
PROFIL | ART OF LIVING
la jetí v
ři ent p mom struje 11–2012) 0 a ilu Zkáz ound (2 W The
o stníh
osud
u,
99
ART OF LIVING | PROFIL
h kýc ten vá 10) í ž vyu 9–20 och 00 ní s an (2 ě n u r tvá ku, Q uz s ém ho vo k c i ist evné r eal K r ev ba t s r v
B
lesk umění zasáhl mladou Berlinde v katolickém internátu, respektive v tamním kostele, kam chodívala obdivovat obrazy a sochy. Aby unikla osamělé atmosféře církevní školy, brala do ruky papír a tužku a ztrácela se v lesích kolem domku své babičky, kde trávila mnohá odpoledne. Vybudovala si tak lásku k přírodě a přirozenému, jimž dnes úpěnlivě věnuje svoji tvorbu. Přestože má čtyřiapadesátiletá sochařka na kontě desítky výstav po celém světě a dostalo se jí mezinárodního uznání, sama skromně tvrdí, že nikdy nebudovala kariéru a míjí ji dění na současné artové scéně. Ostatně od narození žije a pracuje pouze v belgickém Gentu a možná je to právě jistá míra izolace, která stojí za naléhavostí, jakou oplývají její lehce děsivá díla. DISTANC OD LÍBIVOSTI První slabiky vlastního uměleckého jazyka začala De Bruyckere artikulovat na začátku devadesátých let, kdy na znamení zranitelnosti zakrývala plátnem nábytek. Témata křehkosti, destrukce a krásy pak začala rozvíjet vytvářením voskových soch bez očí – a často i bez hlav. Na úzkostnost slabších jedinců dosud mocně působí její výstava se jménem In Flanders Fields z roku 2000, kdy v muzeu v západobelgických Yprách vystavila pětici koňských těl, jimiž upomínala na smrt v kontextu první světové války. Nakonec právě u tohoto města byl roku 1917 Němci poprvé použit smrtící plyn yperit. Do námětů, jako jsou deformace či zranitelnost, se autorka pouští záměrně a s prostým vysvětlením: doba, v níž žijeme, není jednoduchá, a je proto údělem každého umělce, aby neobelhával sebe ani své publikum prvoplánově krásnými věcmi. Při tvorbě pracuje De Bruyckere nezvykle systematicky. Vždy si nejprve zvolí motiv, k němuž až následně staví jakýsi ilustrativní katalog. Ten poukazuje na 100
výchozí body každého jejího díla a je bezprostředně hrubý. Je tedy důkazem upřímnosti, s jakou výtvarnice promlouvá k sobě i ke svému publiku. Neobyčejně realistickými částmi těl Berlinde prezentuje lidskou schránku v její zranitelnosti a syrovosti, před níž většina přivírá oči, a tak vystavuje pozorovatele konečnosti lidského bytí. Skrze své sochy umělkyně otevírá bolestnou, potřebnou, a přesto tolik opomíjenou problematiku truchlení po zesnulých, jež je nezbytné pro přijetí pomíjivosti vlastní existence. POSLOVÉ EMOCÍ K realizaci svým způsobem odpudivých objektů volí De Bruyckere především vosk, s jehož pomocí navrství na plastiku až dvacet různobarevných nánosů, které nejsou silnější než dva milimetry. Tímto způsobem vzniká hyperrealistická replika lidského těla, jež svým hladkým povrchem svádí k doteku a tím i k hlubšímu ponoření se do samotného díla. Koneckonců neobyčejný cit pro výběr materiálů definuje autentičnost tvorby této belgické sochařky, která za nejpřirozenější a nejsnazší způsob předání sdělení považuje opravdovost. Kromě vosku využívá i koňské kůže – právě v koni totiž De Bruyckere vidí sílu a spojení s člověkem a jeho duší. K nejvýraznějším autorčiným příspěvkům z poslední doby na toto téma patří sousoší No Life Lost II, které třemi sepnutými koňskými těly ve vitríně odkazuje na zkázy první světové války, tedy na motiv, jež se též prolíná celou uměleckou výpovědí sochařky. RÁNY MINULOSTI Od morbidně působících koňských či lidských těl se De Bruyckere často obrací ještě k námětu stromu. V rámci benátského bienále v roce 2013 například
PROFIL | ART OF LIVING
vystavila sochu Kreupelhout, jež svým vzhledem evokovala vyvrácený kořen a soubor kostí zároveň. Voskem vykreslené rány byly zakryty obvazy a výtvarnice se tímto dílem snažila stáhnout pozornost na zranitelnost přírody a člověka. Takovýmto způsobem poškozený strom s pahýly místo kořenů, jaký tvůrkyně spatřila poprvé před lety při procházce u rekonstruovaného mostu, podle slov De Bruyckere představuje pocit lidské vykořeněnosti, která nemá šanci se zahojit. Tyto myšlenky jsou stejně hrůzostrašné a fascinující jako radikální styl autorky, ať už nechává zkázou přejít jakýkoli všední objekt, do nějž může člověk promítnout svou identitu. Při sledování deformovaných fragmentů z dílny belgické sochařky by tak návštěvníci uměleckých institucí měli prožít paletu bouřlivých pocitů od zděšení přes truchlení až po moment uklidnění, kdy stanou tváří v tvář destrukci jako neodvratitelné a přirozené transformaci každého z nás.
Archetypální ikona koně coby mementa první světové války z expozice v rakouském inatura Erlebnis Naturschau (2015)
Inge (2001)
101
ART OF LIVING | ART TALK
Anna Povejšilová a Jason Carey: Trh s uměním má velký potenciál Tradice sběratelství umění u nás byla v období komunismu necitlivě přerušena. Situace se však mění a lidé si k ní opět nacházejí cestu. A navíc, český i globální trh s uměním má nyní velký potenciál, jak se shodují Anna Povejšilová a Jason Carey z oddělení impresionismu a moderního umění aukční síně Christie’s v Londýně. Oba byli hostiteli únorového večera Christie’s s názvem Art in Conversation v pražské galerii Cermak Eisenkraft, kde se hovořilo o současných trendech na trhu s uměním. Připravila: Daniela Kozáková Foto: Vlado Kníž
102
ART TALK | ART OF LIVING
103
ART OF LIVING | ART TALK
Proč jste si pro událost, jakou je Art in Conversation, vybrali právě Prahu? Anna Povejšilová: Tuto akci uvádíme ve spolupráci s galerií Cermak Eisenkraft a dalším partnerem, realitní kanceláří Svoboda & Williams, která reprezentuje Christie’s International Real Estate na českém trhu. Nakonec i aukční dům Christie’s působí mezinárodně, a tak spolupracujeme se sběrateli po celém světě. Česká republika je zemí, kterou z pozice Christie’s pečlivě sledujeme, jelikož ve střední Evropě vidíme kromě početné sběratelské základny i enormní potenciál. Art in Conversation proto vnímáme jako příležitost strávit více času nejenom s našimi stálými klienty, ale i s lidmi, jež umění rozumějí, baví je, ale kteří se s námi dosud nepotkali. Jason Carey: Úkolem Christie’s je nejen pořádat aukce, ale podobnými událostmi také rozvíjet vášeň pro umění kdekoli, kde pro to máme vhodnou příležitost. Kde vidíte největší výzvy českého trhu s uměním? AP: Český umělecký trh má podle mě velký potenciál, což je způsobeno nejen zvyšující se životní úrovní, ale hlavně rostoucím zájmem o umění a jeho podporu. Jednou z největších překážek je stále přerušená tradice sběratelství během období komunismu. Ta se včetně mecenášství začala obnovovat až v devadesátých letech. Za posledních pět let se však v této oblasti objevilo mnoho aktivit. Čeští sběratelé mají tendenci sbírat to, co dobře znají a k čemu mohou doma získat dostatek informací. Na začátku se tedy soustředili na české autory, postupně se však začínají dívat na díla ve svých kolekcích v globálním kontextu. Čeští autoři často pobývali v zahraničí a měli přátele mezi významnými výtvarníky například ve Francii, v Rakousku nebo v Německu. A dialog českého a zahraničního umění v jedné sbírce může velmi pěkně fungovat. V případě, že se chce český sběratel zorientovat na mezinárodní scéně, jak mu umíte pomoci? JC: Velice rádi komukoli poradíme v tom, kteří autoři si v daném okamžiku dobře vedou nebo po jakých dílech je zrovna poptávka. Můžeme se sběrateli prodiskutovat konkrétní dílo, jeho odhadní cenu či porovnat dřívější aukční prodeje. AP: Máme také vzdělávací institut Christie’s Education, jehož cílem je pomoci lidem zorientovat se ve světě umění. Nabízí krátkodobé i dlouhodobé kurzy, během nichž je možné nahlédnout pod pokličku celého průběhu aukce. Studenti se mohou podívat do depozitáře a vidí, jak probíhají naše interní procesy. Sběratelé získávají cenné informace, které mohou dále využít při formování vlastní sbírky. Christie’s si v souvislosti s uměním vybaví i mnoho lidí, jež nejsou sběrateli nebo se umění vůbec nevěnují, a to ve spojitosti s obrazem Salvator Mundi od Leonarda da Vinciho, jenž byl nejvýznamnějším prodejem roku 2017 a stal se celebritou ještě během předaukčních výstav na několika kontinentech. Stane se tato strategie ukázat dílo co nejširšímu publiku a podpořit tak zájem o něj běžným nástrojem? JC: Trh s uměním je globální, proto se snažíme významné dílo, ať to je Leonardo nebo třeba sbírka Rockefellerových, představit napříč světadíly. Je to způsob, který umožňuje nejen nejvýznamnějším sběratelům, ale i širší veřejnosti, seznámit se s těmito skvosty a ocenit jejich neskutečnou krásu a kvalitu předtím, než budou znovu prodána do soukromých rukou. AP: Je to nádherný pocit mít možnost zprostředkovat širší veřejnosti zážitek vidět tato díla na vlastní oči. Přestože většina obecenstva nejspíš nebude 104
ART TALK | ART OF LIVING
105
ART OF LIVING | ART TALK
na zmíněný obraz přihazovat, je to čistá radost vidět mistrovskou malbu na vlastní oči. Snažíme se lidi podporovat v tom, aby se k nám přišli podívat na předaukční výstavu, která je volně přístupná, a prohlédli si obrazy i další umělecké předměty často z významně větší blízkosti než v muzeu. Díky tomu je mohou vnímat z úplně jiné perspektivy. Stále více zákazníků se ke Christie’s dostává přes online prodeje, aukční síň uspořádala také první aukci za podpory technologie blockchainu, tedy decentralizované databáze. Podařilo se vám prodat i práci vytvořenou umělou inteligencí. Jak se daří propojovat tyto nové nástroje s tradičním pojetím aukčního domu? JC: V tomto směru jsme progresivní a snažíme se zaujmout publikum napříč různými kategoriemi a cenovými hladinami. Může se stát, že se klienti začnou zajímat o Picassovu keramiku online a za několik let sbírku rozšíří o jeho práce na papíře. Jejich sběratelská vášeň může gradovat až ke koupi některé z Picassových olejomaleb. AP: Existuje ještě jeden aspekt online prodeje: může to být příjemnější způsob účasti pro ty, kteří se přímo v aukční síni ještě necítí komfortně. Internet pro ně může představovat vhodnou příležitost vyzkoušet si, co nákup obnáší, což může novému sběrateli dodat odvahu, aby se příště zúčastnil dražby už přímo v aukční síni.
Je trh s uměním závislý na výkyvech v globální ekonomice?
Je vzrůstající počet klientů, kteří nakupují v Christie’s online, dán jejich věkem, nebo se jedná o obecný trend značící změnu nákupních zvyklostí?
JC: Vždy, když vzrůstá nedůvěra v globální finanční trhy, lidé se více zajímají o koupi kvalitního díla, aby jím rozšířili investiční portfolio. Máme za sebou jeden z nejlepších roků v kategorii impresionismu a moderního umění i díky výjimečné sbírce Rockefellerových. V aukci na konci února byly zastoupeny další dvě významné kolekce, což ukazuje, že sběratelé jsou stále ochotni dát významná díla do prodeje. Z toho lze usuzovat, že zde je a vždy bude zájem na straně kupujících o práce nejvyšší kvality, a to zejména z období dvacátého století. Co je zajímavé v rámci naší kategorie, tedy impresionismu a moderny, je geografické rozvržení poptávky, jež se mění podle toho, jak se konkrétně daří které lokální ekonomice. Kolem roku 2007 jsme zaznamenali rostoucí poptávku od ruské klientely, ale ta se v letech 2008 a 2009 přelila ve prospěch kupujících z Číny. Ti byli v tomto období tahouny rekordních částek. Nyní tu zase máme jiné ekonomiky s významným potenciálem, například Indii, kde se aktuálně vytváří velmi silná sběratelská základna.
JC: Naši klienti, již jsou aktivní online, jsou zastoupeni ve všech věkových kategoriích. Většina zákazníků již nyní listuje spíše v elektronickém katalogu než v tom tištěném a nejedná se pouze o třicátníky, ale i padesátníky nebo šedesátníky.
Do kategorie impresionistů a moderního umění zřejmě valná většina čtenářů zařadí Pabla Picassa nebo Clauda Moneta, ale existují v ní jména, jež zatím nejsou příliš známá a třeba i na aukcích se objevují sporadicky. Kdo je v této skupině vaším černým koněm?
AP: Online prodej je spíše o konkrétních dílech nebo předmětech. Pokud se jedná o zajímavý kus, pak si ho kupující vždy najdou a nezáleží na tom, zda se draží online nebo naživo v aukční síni. Ačkoliv je dílo vystaveno online, stále ho držíme fyzicky, zkoumáme, hodnotíme jeho stav, prostě není umístěno jen někde ve virtuálním prostoru.
AP: Pro mne to jsou určitě velikáni české moderny, kteří jsou dle mého názoru stále mezinárodně nedoceněni. Kdykoli se na dražbě objeví František Kupka, Josef Šíma nebo Toyen, je to pro mě silný zážitek a mám radost, že mohu sledovat rostoucí zájem o jejich díla v celosvětovém měřítku. Před rokem jsme v Londýně prodali výjimečného, vysoce kvalitního Kupku z jeho slavné Série C. Byl o něj mezi sběrateli takový zájem, že se ten večer jednalo o kus s největším počtem dražitelů. Další Kupkův obraz La cathédrale (cca 1920) jsme už letos prodali za bezmála osm set tisíc liber.
„Online prodej je příjemnou alternativou pro ty, kteří se v aukční síni ještě necítí komfortně.“
JC: Jedním z umělců, jenž zatím není znám každému, ale mají potenciál k dalšímu růstu, je dle mého názoru Paul Signac. Zatímco Georges Seurat je nejopěvovanější představitel pointilismu konce devatenáctého století, Signac je mu osobností a mistrovským stylem velmi blízko. V naší únorové aukci jsme měli jeho nejlepší práci, která byla dosud dražena, a to olejomalbu přístavu Saint Tropez zahalenou ve zlatém slunečním oparu. Toto dílo výrazně přeskočilo odhad a konečnou cenou 19,5 milionu liber stanovilo nový aukční rekord tohoto umělce. Děkujeme galerii Cermak Eisenkraft (www.cermakeisenkraft.com, Instagram: cermak_eisenkraft) za možnost pořízení fotografií v jejích prostorech. 106
Places to buy modern & contemporary art > Dlouhá 12, Prague | SmetanaQ Smetanovo nábřeží 4, Prague | CermakEisenkraft.com | # Cermak_Eisenkraft
PŘEDPLAŤTE SI ART OF LIVING ČASOPIS O UMĚNÍ, DE SIGNU A ARCHITEKTUŘE
CENA
159 KČ*
+
*Předplatné obsahuje dvě vyd
ání (jaro/léto, podzim/zima).
DÁREK K PŘEDPLATNÉMU
DVĚ VSTUPENKY DO MUSEA KAMPA
PŘEDP TNÉ OBJEDNÁVEJTE na www.send.cz nebo na +420 225 985 225. Dárek k předplatnému do vyčerpání zásob. CHCETE PŘEDP TNÉ DAROVAT? Napište nám, rádi vám jej zpracujeme jako dárkový voucher.
artoflivingcz.cz
artoflivingcz
www.artoflivingcz.cz
STYLE | ART OF LIVING
4 5
MEXICKÁ VLNA Nadčasová estetika Mexikem inspirovaného stylu čerpá z jedinečné kombinace předkolumbovského odkazu a přiznaných technik tradičního řemesla.
3
1
2
1 Terakotové vázy ze série Gardenias od Jaime Hayona, BD Barcelona 8 500 Kč/ks • 2 Rustikální stolek ze surového ořechového dřeva, Oliver Conrad 9 200 Kč • 3 Modulová lenoška s potahem ze stoprocentní panenské vlny, GAN od 35 610 Kč • 4 Závěsné houpací křeslo v kombinaci lana, kůže a mosazi z kolekce Objets Nomades, Louis Vuitton 761 370 Kč • 5 Svítidlo s pohyblivou sférickou konstrukcí v designu od Vernera Pantona z roku 1960, Verpan info o ceně na vyžádání 109
ART OF LIVING | INVITATION
Speed Art Dating Nejefektivnější způsob, jak se seznámit s tím nejvýraznějším, co právě vzniká na současné české scéně – to je ve zkratce Speed Art Dating neboli událost, na níž se setkávají umělci, teoretici, sběratelé i široká veřejnost. V pražském kulturním centru Ex Post takové akce pořádá výtvarník Prokop Bartoníček. Připravila: Daniela Kozáková Foto: Prokop Bartoníček
A
kce měla být původně ironickým happeningem, kterým chtěl jeho autor publiku přiblížit, co vše dnes musí umělec absolvovat pro to, aby se jeho práci dostalo adekvátní pozornosti. Událost ale nakonec
nabrala jiné obrátky a hosté večer využili po svém. „Přizvaní teoretici si vyhlídli nové osobnosti ke spolupráci, sběratelé nakupovali díla a influenceři na Instagramu sdíleli obsah, se kterým by se jejich fanoušci pravděpodobně jinak nikdy nesetkali,“ vypráví Bartoníček. Bylo mu tedy jasné, že Speed Art Dating může být efektivním nástrojem a příležitostí, jak nenuceným způsobem propojit současné umění a odbornou i laickou veřejnost. Začal proto koncept pravidelně opakovat. „Vybraní umělci se na Speed Art Dating představují sběratelům, teoretikům, novinářům a dalším zainteresovaným zájemcům. Mají sedm minut na to, aby přiblížili sebe i svoji práci. Jejich představení má formu profesionální prezentace, ale zároveň je i jistou performativní situací. Akce je spontánní a otevřená, měla by však vést k soustředěnému jednání,“ vysvětluje Kamil Nábělek, významný český kunsthistorik a teoretik, který se k realizačnímu kolektivu Speed Art Dating přidal po roce jeho existence. „Jedná se o formát, v němž se obvyklá vernisážová nezávazná konverzace či postupné oťukávání potenciálního zájmu proměňuje v precizní nástroj,“ dodává. Po skončení prezentací se závěrečného slova ujímají někteří z hostů a rozpoutává
JAK TO FUNGUJE? Během této seznamovací akce, která je přístupná veřejnosti, účastníci poznají kolem osmi osob ze dvou skupin: první tvoří umělci a druhou sběratelé, teoretici a popularizátoři. Zájemci o účast se mohou kdykoli přihlásit na webu instituce. Co z jejich setkání vznikne, je pak už pouze na nich. „Snažíme se, aby na každém večírku byli z jedné třetiny zastoupeni končící studenti výtvarných akademií, z jedné absolventi pár let po škole a z jedné relativně etablovaní mladí autoři. Stejně tak mezi ‚art lovers‘ najdete rovným dílem ty, kteří se v umění pohybují celý život, tak i jedince, kteří k němu teprve hledají cestu,“ vysvětluje Prokop Bartoníček. Minulá setkání si nenechali ujít například galeristka Olga Trčková, architekt Petr Kolář, malíř Jakub Hubálek, rapper Vladimir 518, fotografka Hana Knížová, art law expertka Daniela Kozáková nebo šéfkurátor Galerie Středočeského kraje Richard Drury. Příští Speed Art Dating proběhne v září 2019, akce je určena jak pro zvané hosty, tak pro širší veřejnost.
se spontánní diskuze, která je podpořena drinky z místního pop-up baru.
Vybraní umělci se na Speed Art Dating představují sběratelům, teoretikům, novinářům a dalším zainteresovaným zájemcům. Mají sedm minut na to, aby přiblížili sebe i svoji práci.
110
INVITATION | ART OF LIVING
Laser Screen Printing (2014) Prokop Bartoníček
111
ART OF LIVING | CULTURE THERAPY
Chleba nad zlato Holistický přístup si zaslouží nejen pleť, ale i chuťové buňky. Alespoň toho názoru je čím dál více šéfkuchařů v čele s Italem Massimem Botturou, jehož kulinářská bible Bread Is Gold uctívá jednoduché ingredience a v duchu hnutí „no waste“ ukazuje, jak lze z každodenních surovin připravit tříchodová menu michelinského střihu. Na čtyřech stech stranách Botturovi sekunduje ještě plejáda přizvaných světových šéfkuchařů, mezi nimiž stojí za zmínku René Redzepi, Alain Ducasse, Mauro Uliassi nebo Albert Adrià.
VÝBUŠNÉ UMĚNÍ Destrukcí jedné substance okořeněnou dramatickým dýmem vznikají plátna čínského umělce Cae Guo-Qianga. Ten totiž „maluje“ obrazy inspirované kulturou své domoviny pomocí střelného prachu a ohně. Pro melbournskou galerii NGV International vytvořil dosud největší třicetimetrové hedvábné plátno s názvem Transience II (peony), když za účasti publika v melbournské továrně odpálil jedenáct metrů dlouhou kresbu různě barevným střelným prachem. Díla jsou součástí výstavy Melbourne Winter Masterpieces probíhající od 24. května.
Rozpitá hranice reality Pokud vám nevadí vystoupit z jistot, jimiž se řídí život, zamiřte do argentinského muzea Casa Naranja. Do poloviny června tam umělec Leandro Erlich konfrontuje návštěvníky prostřednictvím video projekcí a optických iluzí s tím, co vnímáme jako realitu. Instalace různých všedních objektů, jako jsou eskalátory, výtah nebo okna, mají příchozího pohltit a podtrhnout důležitou polohu člověka v chápání veškerého známého bytí. Expozice je otevřena až do 15. června.
112
Spojení kultury a krásy podle módního domu Dior mělo možnost naživo zhlédnout několik vyvolených v Římě při baletním představení věnovaném americkému skladateli a hudebníkovi Philipu Glassovi. Pro jeden tanec z triptychu, Nuit Blanche, navrhla šestnáct kostýmů kreativní ředitelka značky Maria Grazia Chiuri. Oči obecenstva se v Teatro dell’Opera di Roma upíraly na italskou balerínu Eleonoru Abbagnato v nadýchané tylové sukni s ručně šitými květinami z hedvábí.
ART OF LIVING | CULTURE THERAPY
500 let geniality Rok 2019 je rokem Leonarda da Vinciho. Italský renesanční mistr a vizionář, jehož všeobjímajícím dílem se dodnes zaobírají umělecké instituce, popkultura i milovníci konspiračních teorií, zemřel na zámečku Clos Lucé ve středofrancouzské obci Amboise přesně před pěti sty lety. A tohoto výročí náležitě využívají kulturní autority po celém světě. Mimo výstav v Louvru, ve florentské galerii Uffizi a na hradě Sforzesco v Miláně se člověk s da Vincim setká třeba i ve Queen’s Gallery v Buckinghamském paláci, kde je do listopadu ke zhlédnutí dvě stě výtvarníkových skic a kreseb. Jedná se tak o největší da Vinciho expozici za posledních pětašedesát let.
KÝČ JAK BIČ Hlavní výstava Kostýmního institutu Metropolitního muzea v New Yorku, která se každoročně otevírá začátkem května, už hostila retrospektivu britského couturièra Alexandera McQueena nebo poctu punkovému hnutí. Vůbec poprvé se však tato expozice, která je na programu až do 8. září, zaobírá historií kýče. Jeho důležitost pro lidovou i vysokou kulturu je v sálech ilustrována na kouscích z dílen značek Gucci nebo Moschino, ale i na modelech vysoké krejčoviny od domu Schiaparelli. Účinek těchto na výsost extravagantních kreací zvyšují kresby od Oscara Wilda nebo barokní portréty francouzských panovníků ze sbírky muzea.
Velká česká architektura v malém
V březnu proběhl v pražském Centru architektury a městského plánování křest knihy Michaely Hečkové s titulem 20000. Číslo funguje jako symbol, uvnitř totiž najdete neotřelého průvodce současnou českou architekturou ve dvacítce tuzemských vesnic a měst, jejichž počet obyvatel nepřesahuje – ano – dvacet tisíc. Kniha je dokumentem i reportáží o stavu českých obcí, na jejichž zdánlivě malém prostoru realizovalo projekty dvacet čelných architektonických studií, jako jsou Mjölk, OK Plan Architects nebo ORA.
114
MODELOVÁ ŘADA
ODSAVAČE, KTERÉ PLNÍ VŠECHNA VAŠE PŘÁNÍ … protože naše největší přání je to, abychom splnili ta Vaše.
Vyvážený a ekonomický provoz
Efektivní osvětlení LED
www.teka.com
Nízká spotřeba energie
ART OF LIVING | CULTURE THERAPY
OSLAVA INDIVIDUALITY Pohledu do inspirativních interiérů, do nichž své osobnosti vtiskly lidé jako designér Karim Rashid, herec Billy Baldwin, návrhářka Coco Chanel nebo umělec Cy Twombly, jsou zasvěceny strany jarní knižní novinky s názvem Interiors: The Greatest Rooms of the Century od nakladatelství Phaidon. Vysoce estetický katalog předkládá na čtyři sta stranách prostory ve výstředních château, elegantních městských vilách, luxusních penthousech i autenticky pojatých rančích. Díky možnosti zvolit si barvu sametového přebalu knihy aspiruje tento soubor na status sběratelského kousku.
Vzpomínka na Paříž JEDNODENNÍ GIGANTICKOU TROJROZMĚRNOU ILUZÍ OSLAVIL FRANCOUZSKÝ STREETARTOVÝ UMĚLEC JR TŘICETINY PROSLULÉ PYRAMIDY PŘED MUSÉE DU LOUVRE. OPTICKÉHO KLAMU, JEŽ ODHALUJE PODZEMÍ FREKVENTOVANÉHO MÍSTA, VÝTVARNÍK DOCÍLIL PAPÍROVÝMI ARCHY S POTISKEM ČERNÝCH A BÍLÝCH TEČEK, KTERÉ JSOU PRO JEHO PRÁCI CHARAKTERISTICKÉ. JEN POUHÝ DEN PO ODHALENÍ INSTALACE ZAČALY TYTO LISTY PAPÍRU MIZET NEJEN JAKO SUVENÝRY. KRÁTKÝM TRVÁNÍM PROJEKTU JR ZVÝRAZNIL PRCHLIVOST OKAMŽIKU, NESTÁLOST PŘÍTOMNOSTI A DŮLEŽITOST VZPOMÍNEK.
116
Vinařství Mouton Rothschild už pětasedmdesát let oslavuje každou první lahev vína daného ročníku jedinečnou etiketou, za jejímž ztvárněním vždy stojí světově uznávaný malíř. Teprve letos na jaře se ale vinařství rozhodlo vydražit
Vinná plátna Rothschildů prostřednictvím trojice aukcí v Hongkongu, Londýně a New Yorku pět vinět z let 2008 až 2014. Každá byla vyvedena v pěti exemplářích a výtěžek události byl věnován na renovaci paláce ve Versailles. O pozornost zájemců soupeřila výtvarná zpracování od současných umělců Anishe Kapoora, Jeffa Koonse, Giuseppeho Penoneho, Bernara Veneta nebo Leho Ufana.
ADVERTORIAL | ART OF LIVING
PROSTOR A ZVUK Navzdory skutečnosti, že akustická pohoda výraznou měrou ovlivňuje celkový dojem z interiéru, řeší zvukové parametry rezidenční architektury jen menšina architektů. Zejména pokud jde o plánování budoucího poslechu hudby či sledování domácího kina. V rozhovoru s technickým ředitelem společnosti Voix Miroslavem Mlčůchem nás zajímalo, jakým způsobem lze k navrhování přistoupit právě z akustického hlediska. Připravil: Matej Šišolák, autor je šéfredaktorem časopisu Architect+ Foto: Ondřej Kroutil
Zatímco u budov pro veřejný sektor se akustika řeší poměrně často, v rezidenčním bydlení se klade důraz spíše na zvukovou izolaci. Způsob šíření zvuku tak zůstává na okraji zájmu. Co může architekt udělat pro to, aby dům dobře „zněl“?
poslech ještě příjemný. Vhodným způsobem, jak zlepšit vlastnosti místnosti, je – pokud se používají sádrokartonové příčky – volit speciální akustický sádrokarton.
K reproduktorům se dodávají i stojany různého designu. Jak moc jsou pro celkový zvuk důležité? Může si architekt navrhnout vlastní, které budou lépe ladit s celkovým řešením interiéru?
Záleží na typu zákazníka. Pokud se jedná o uživatele, jenž má zájem o běžný systém, který nemá velký akustický tlak, tam může mít architekt, řekl bych, volnější ruku. Dnes se v interiéru často používají leštěný kámen, sklo nebo vitríny, ty ale nejsou pro šíření zvuku zrovna vhodné. Pokud se jedná o uživatele, jenž je hodně hudebně založen a bude klást důraz na kvalitu aparatury, předpokládám, že nebude reproduktory plánovat do místnosti, která bude vypadat jako skleník.
Důležité je, aby byly hlavně pevné a těžké. Měly by stát na hrotech či gumových podložkách či na kameni. Platí, že čím kvalitnější reproduktor, tím méně bude rezonance pronikat do stojanu – u těch méně kvalitních je tento průnik citelný. Anebo je potřeba zvolit reproduktory přímo navržené do regálů. Existují speciální skříňky, kde vrchní deska leží na ocelových kuličkách, aby se vibrace nepřenášely.
Proč je problém v oněch zmíněných, dnes tak populárních interiérových materiálech?
Zabýváte se i potřebnou kabeláží?
Největší problém lesklých tvrdých povrchů je, že odrážejí zvuk po celé místnosti a člověk pak slyší jen dozvuky, echa. Zvuk, který se šíří jako koule, k posluchači dorazí v různých časových intervalech. Spektrum slyšitelnosti od dvaceti hertzů do dvaceti kilohertzů může být velmi nevyrovnané.
Nejlepší je, když se k návrhu dostaneme ještě během projektování interiéru či stavby. Podle vzdáleností a kvality celého systému navrhneme kabeláž a necháme ji zabudovat. Zda si zákazník nainstaluje i audio soupravu, je pak na něm. Cena kabeláže netvoří v nákladech na stavbu nějak dramatickou položku. Pokud jde o velmi populární domácí kino, tak když rozvody nenainstalujeme během stavby, nenatáhneme je tam už nikdy.
Přesto, dokázali byste ozvučit i takovou vilu Tugendhat? V první řadě je potřeba najít místo, odkud budou reproduktory hrát neutrálně. Záleží na velikosti reproduktorů, ale minimální vzdálenost od zdi se může pohybovat od půl do jednoho a půl metru. Zeď za reproduktory by neměla rezonovat a prostor by měl být vyvážený, aby stereo bylo symetrické. Pak bychom udělali jednoduché zásahy: položili koberec, pověsili závěsy či obrazy na zeď. Místnost by měla být vhodně zatlumená, ale nepřetlumená. Na druhou stranu, každý reproduktor má určitou maximální hlasitost, kdy je jejich
ba ve stereo kvalitě. Ale jinak platí, že nejlepší zvuk pro poslech hudby získáme reprosoustavou s vlastní ozvučnicí.
Co když jsem ve fázi, kdy chci prostorový zvuk, ale nechci zasekávat rozvody do hotových zdí? Architekti jsou často raději, když reproduktory nejsou vidět. Mohou zabudované soustavy hrát stejně kvalitně jako ty volně stojící? Opět záleží na preferenci. Zákazníci, kteří mají rádi prostorový zvuk, se dívají na plátno či na filmy v televizi a chtějí si vychutnat 3D efekt ozvučení, tak pro ně představují zabudované reproduktory nejlepší volbu. Dá se z nich pak poslouchat i hud-
Pokud nechcete mít v interiéru viditelné kabely, druhou možností je zapojit systém bezdrátově. Je potřeba mít pro každý reproduktor elektrickou zásuvku, protože se musí použít aktivní soustava. Nicméně nestačí použít nějaký základní router, ale zvolit i kvalitní Wi-Fi. Ale i výrobci akusticky mimořádných bezdrátových řešení říkají: „Pokud můžete, používejte kabely!“ 117
ART OF LIVING | UPDATE
Samsung Galaxy Fold Ohebné displeje mají v budoucnu ovládnout svět technologií a jedna z prvních praktických ukázek tohoto výdobytku přichází ze světa mobilních telefonů. Luxusní Samsung Galaxy Fold se špičkovou výbavou a schopností proměnit se v tablet by se měl do prodeje dostat na přelomu dubna a května, jeho cena je ale závratná a pohybuje se okolo dvou tisíc eur. Galaxy Fold má kromě vnitřního, složitelného displeje také menší vnější displej a výbavou odpovídá novinkové řadě Galaxy S10. Samsung / přibližně 50 000 Kč
UP Huawei MateBook X Pro Čínská společnost Huawei uvádí na český trh řadu notebooků, jež nesou společné označení MateBook. Mají elegantní a minimalistický design, který je podtržen povedenou výbavou. Počátkem roku firma představila ještě vylepšený model MateBook X Pro, jenž už je v českých obchodech také k dostání. A má rozhodně co nabídnout: mezi přednosti „profi“ verze patří například špičkový displej s úhlopříčkou 13,9 palce s pracovním poměrem stran 3 : 2, čtečka otisku prstů nebo zvukový systém Dolby Atmos. Huawei / 43 990 Kč
Welt Chytré hodinky nejsou záležitostí pro každého. Už třeba proto, že nemusí vyhovovat vašemu vkusu. Ale existují i elegantnější cesty, pomocí nichž lze sledovat svou fyzickou aktivitu ve smart rozlišení. Patří k nim třeba chytrý pásek Welt, který se nyní dostává na trh. Klasický kožený pásek ukrývá v pouzdře u spony baterii a elektronické srdce. Průběžně měří třeba obvod nositelova pasu, míru fyzické aktivity a pomocí aplikace dovede uživateli poradit v otázkách nastavení ideálního standardu zdravého životního stylu. Welt / od 5 700 Kč
118
UPDATE | ART OF LIVING
Klipsch Bar Soundbar Hlasové asistenty, jako jsou Alexa nebo Google Assistant, můžete nově používat i se soundbary slavné americké značky Klipsch. Firma letos představila novou sérii svých zařízení, která vylepší zvuk domácího kina a zároveň umožní ovládat hlasem chytrou domácnost. Soundbary, jež se vyrábějí v několika velikostech od čtyřiceti do čtyřiapadesáti palců, používají materiály a částečně i technologie špičkové řady Reference, chytré funkce však mají jen některé modely. Soundbary půjde pořídit i se subwoofery nebo bez nich. Klipsch / od 7 000 do 35 000 Kč podle konfigurace
DATE Mui
HTC Vive Focus Plus Místo v obýváku lze využít i nevšedním způsobem, kupříkladu k hraní her ve virtuální realitě. Tchajwanský výrobce HTC před nedávnem představil nezávislý headset se jménem Vive Focus Plus, který k fungování nepotřebuje propojení s počítačem. Plus využívá inovativní ultrazvukové ovladače a na trh se dostane v letošním druhém čtvrtletí za blíže neurčenou cenu. Je ale jisté, že bude dražší než standardní Vive Focus.
Neobvyklý doplněk do domácnosti vymyslela japonská společnost Mui Lab. Minimalistický přístroj na první pohled vypadá jen jako obyčejný dřevěný špalík, uvnitř se však nachází vestavěný digitální displej, který zobrazuje čas, informace o počasí a další zprávy podle předvolby. Sdělení mohou být i hlasového charakteru – Mui v sobě obsahuje hlasového asistenta od Googlu. Jedná se tedy o reproduktor, přes nějž můžete ovládat i chytrou domácnost. Mui / 13 000 Kč v předprodeji
HTC / cena nestanovena
119
ART OF LIVING | STYLE
FROZEN
3
Ušlechtilou estetiku chladu lze vyjádřit prostřednictvím povrchů, palety tónů bílé a stříbrné i tvaroslovím designových forem. Nejpůsobivější je ovšem kombinace všeho.
4
6
2
1
5 1 Minimalistické nástěnné hodiny Punto y Coma s kyvadlem a chromovým finišem, Nomon 11 550 Kč • 2 Monoblokové polyethylenové křeslo Plié od Ludovicy a Roberta Palombo, Driade 26 400 Kč • 3 Stropní svítidlo z foukaného skla Frozen od Maxima Velčovského, Lasvit 46 900 Kč • 4 Modulární skříň s lakovaným povrchem, MDF Italia 63 800 Kč • 5 Přístavné stolky, případně barové židle Tab.u s dřevěným rámem potaženým ručně prolamovaným hliníkem, Opinion Ciatti od 7550 Kč/ks • 6 CD přehrávač CD2500 MkIV se čtyřmi nezávislými analogovými moduly, Oracle, prodává Voix 289 290 Kč 120
EXKLUZIVNÍ INTERIÉROVÉ DVEŘNÍ SYSTÉMY v ývoj, v ýr oba , r ea liz a c e WWW.DORSIS.CZ
ART OF LIVING | ADVERTORIAL
Daniel Purgert: ZAHRADA BY MĚLA BÝT DRUHÝM OBÝVÁKEM Před lety se nebál prodat byty v Praze a koupit za ně bagry. Dnes s jejich pomocí povyšuje realizaci zahrad na mistrovské řemeslo. Daniel Purgert z rodinné firmy Zahrady snů se nakonec nezalekne ani tak velkých úkolů, jakými jsou modelace pozemků v satelitech. Připravila: Markéta Slezáková Kuncová Foto: Michaela Purgertová
122
ADVERTORIAL | ART OF LIVING
Co vás přimělo k takovému rozhodnutí a proč jste investoval zrovna do techniky? Byl to záměr. Veškeré návrhy zahrad se do té doby opíraly o limity strojů a ochotu bagristů. Jistě znáte ty situace, kdy si v životě říkáte: ,Buď teď, nebo nikdy.‘ A modelace zahrad je fascinujícím otiskem člověka v přírodě. Jejich krása je ve výškách, v hloubkách i ve tvarech. A jestli jsme chtěli naše autorské práce posunout dál, museli jsme se osamostatnit. Co to obnášelo? Potřebovali jsme mít k dispozici specializovanou techniku, množství příslušenství, vynikající partu lidí a v mém případě také rodinu, která je motorem všeho. Pak na to potřebuje ještě jisté charakterové rysy a sny, fantazii a neutuchající touhu tvořit. V čem jste pro zákazníka výhodou? Především v přístupu a ceně. Abychom obstáli v konkurenci, máme obvyklou cenu služeb. Pramení to z nezávislosti na dodavatelích a z efektivity organizace zakázek. Naše specializace společně s vlastím vybavením zaručuje ještě jednu přednost: záruku kvality od jediného dodavatele. Jak vytváříte zahradu? Mám na klienta celý soubor otázek. Vše, co při naší debatě postřehnu, nebo o čem se třeba jen zmíní, zanesu do plánu. Zákazník je v podstatě au-
tor a zahrada je dílem podle jeho přání. Vše realizujeme společně, čímž má celá zakázka jednotný styl, ať už jde o kameny, vodu, chodníčky, dlažbu nebo ploty. Takto ucelené, nejvýznamnější práce pak nesou označení Original Garden. Jedním s témat, kterým se zabýváte, jsou zahrady v satelitech, což je dnes hojně diskutovaná věc. Domy na těchto sídlištích stojí na relativně malých pozemcích. Jak se zde uplatňuje vaše specializace na modelaci zahrad? Zrovna při takovýchto projektech uplatňuji své dovednosti více než kdekoli jinde. Na volném prostranství a v lokalitách s větším prostorem by zahrada měla být citlivě začleněna do okolní krajiny, ale v satelitech se nacházíte na bývalém poli v hustě koncentrované výstavbě. Téměř každý tam má zájem oddělit se pohledově od souseda. Převládá pocit, že jediné, co člověku zbývá, je zasadit dvě stovky tújí po obvodu pozemku a zbývající plochu obsadit trávníkem a bazénem. Ale možnosti jsou mnohem rozmanitější – takový prostor skýtá možnost naprosto individuálního pojetí vycházejícího z budoucího využití. Nabízí tak příležitost stvořit vlastní krajinu, vlastní mikrosvět, s menšími ohledy na okolní začlenění. V podstatě tam umíme modelovat zahradu se vším, co k ní patří, tedy se zídkami, schody i skálami, které do zahradní kompozice vnášejí dynamiku. Zahrada by měla být nepřehlédnutelná – v podstatě takový druhý obývací pokoj se vším, o čem jste kdy snili, když jste se rozhodli pro domek se zahradou. 123
ART OF LIVING | CHOICE
SLADKÉ LETNÍ TRIO Šperkařská značka Bulgari odhalila limitovanou řadu tří parfémů jako stvořených pro nadcházející horké dny. Vůně Omnia Coral díky tónům rozkvetlých ibišků, zralých granátových jablek a aromatických cedrů instantně přenese na tropický ostrov, zatímco Omnia Crystalline v sobě snoubí asijskou hrušku nashi s lotosovými květy a bambusem z Dálného východu. Rozverné aroma Omnia Pink Sapphire si zase pohrává s růžovým pomelem, granátovým jablkem a esencí z plumérie.
Mikrokosmos Jaffa Telavivská čtvrť Jaffa proslula značkovými butiky, trendy bary a neopakovatelným geniem loci, který se zde utváří už čtyři tisíce let. Příznačně nazvaný hotel The Jaffa, který se zde otevřel na sklonku minulého roku, je pak reprezentantem tohoto mikrokosmu: stavba je kombinací nové budovy a francouzského kláštera z devatenáctého století, jehož rekonstrukcí strávil britský architekt John Pawson celých deset let. Ve vstupní hale se kromě dvou obrazů od Damiena Hirsta nacházejí i dva stoly na vrhcáby a zbytky křižácké pevnosti ze třináctého století, kdežto bar je umístěn v původním církevním prostoru, a tak se zde drinky popíjejí s výhledem na vysoká historická okna s barevnými skly. V některých pokojích jsou lůžka umístěna hned pod lomenými gotickými oblouky.
124
STYLE | ART OF LIVING
Domácí wellness Koupelna může být všedním místem, stejně jako domácím chrámem relaxace a centrem každodenních rituálů. Určující rozdíl mezi těmito dvěma polohami spočívá v detailech.
6 Liftingová a zpevňující maska s aplikačním štětcem
1
La Mer / 6 819 Kč
Kartáč na dlouhé rukojeti z javorového dřeva pro masáž a prokrvení těla při koupeli Meraki / 720 Kč
4 2
Přírodní niche toaletní voda s tóny citrusů, neroli, frézie a bílých růží Florascent / 1 399 Kč
Růženínový masážní váleček na obličej proti otokům a pro zlepšení detoxikace pleti
7 Extrajemné ručníky s krátkým hustým smyčkováním v kombinaci modalu a bavlny
Smyssly / 1 480 Kč
Hamam / od 765 Kč
3
5
Marseillské mýdlo z čistého olivového oleje bez přídavku barviv
Broušený křišťálový zásobník na kosmetické pomůcky
Theophile Berton / 69 Kč
Zodiac / 10 440 Kč
125
ART OF LIVING | CHOICE
Módní únik Německá návrhářka Jil Sander se už od konce šedesátých let profilovala jako průkopnice minimalistické módy, u níž hrají hlavní role precizní střihy a jasně definovaná silueta každého kousku. Z této podstaty vychází i nová řada Jil Sander+, která pochází z pera současných kreativních ředitelů značky Lucie a Luka Meierových. Kolekce se orientuje na mimoměstské oblečení a je inspirována turistikou, horolezectvím, lyžováním a snowboardingem. Utilitární prvky a funkční textilie se v ní mísí s pohodlným řešením jednotlivých oděvů. V jednom looku se tak pojí například džíny, arktické bundy a boty s vysokou podrážkou nebo prošívané svršky připomínající deky, úpletové šaty a holínky.
ZNAMENÍ MEDUSY Na letošním milánském týdnu designu bylo odhaleno hned pět kolekcí nábytkářské značky módního domu Versace. Extravagantní řady s názvy Pop Medusa, Medusa, Jungle, Rhapsody a Logomania, jež byly na realistickém setu vystaveny spolu s vybranými uměleckými kousky a na zakázku vyrobenými tapetami, jsou ovlivněny antickou mytologií, popkulturou a znaky typickými pro tento italský brand. Do obchodů tak budou uvedeny porcelánové talíře se zlatými medúzami, barokními květinami a logy z devadesátých let nebo sklenice a dekantéry z jednobarevného krystalu v odstínech žluté, červené a modré.
Prosekárna na Letné Po pobočkách na pražských Vinohradech a v Myslíkově ulici na Praze 1 Prosekárna v minulých měsících otevřela další dva chrámy zasvěcené italským bublinkám, a to ve Vysočanech a nejnověji také na Letné. V selekci šumivých vín z odrůdy Glera tady musíte ochutnat ušlechtilé nefiltrované Col Fondo Casa Belfi s nulovým zbytkovým cukrem. 126
CHOICE | ART OF LIVING
Design v uvozovkách Virgil Abloh, zakladatel módní značky Off-White a v současnosti také designér pánských kolekcí domu Louis Vuitton, vytvořil pro Ikeu koberce s typickým znakem jeho autorského brandu, tedy s lehce ironickým popisem produktu v uvozovkách. Červený koberec proto nese název Blue, černý zase Grey a zelený Wet Grass. Do řady patří také stůl, židle, sofa, zrcadlo či hodiny, vše v cenovém rozpětí od 15 do 320 dolarů. Spolupráce způsobila nemalý poprask a už nyní se kousky z jednodenních pop-upů na internetu přeprodávají za desetinásobky původních cen.
GRAFFITI VE SLUŽBÁCH GLAMOUR Francouzský návrhář Christian Louboutin se proslavil botami s ultra vysokými jehlovými podpatky a podrážkou s charakteristicky červenou barvou, už několikrát ale otevřeně přiznal také náklonnost ke graffiti. Po loňské edici bot byla letos streetartovými motivy obdařena beauty řada LoubiGraffiti, která čítá čtyři rtěnky a šest laků na nehty. Zatímco rtěnky přinášejí odstíny rudé, vínově červené, mandarinkové a magenty, laky na nehty si oblíbí ženy, které se nebojí výstředností v tónech modré, sytě oranžové a černé.
Pop-up Gucci Decór v Miláně Gucci, jedna z nejpopulárnějších módních značek současnosti, otevřela na milánské ulici Via Santo Spirito pop-up store, který bude k dispozici až do konce června. Na místě je kromě obsáhlé interiérové kolekce Gucci Decór připravena i technologie rozšířené reality, která umí digitálně přenést designové kousky přímo do zvoleného bytu – hned je tak jasné, jestli se stylové židle či paravány hodí do konkrétní místnosti. Obsáhlá edice nábytku a doplňků s vintage nádechem je prací Alessandra Michela, který se stará i o oděvní linie značky. 127
ART OF LIVING | ORBIS PICTUS
Orbis Pictus Zrak je nejdůležitějším z pěti smyslů člověka. Jeho hlavní rolí je umožňovat orientaci v prostoru. Vybrali jsme pro vás šestnáct snímků z poslední doby, které vám umožní orientaci nejen v prostoru, ale i na umělecké a designové scéně. Prostě se jen dívejte a nechte obrazy vyprávět příběhy. Připravili: Lenka Komrsková, J. J. Tichovský, Jitka Krulcová, Jan Tomeš, Adéla Rusňáková Foto: archiv
128
ORBIS PICTUS | ART OF LIVING
ARCHITEKTONICKÝ ŠPERK Propojení maskulinních linií a feminní růžové barvy definuje novou kolekci české šperkařky Karly Olšákové. Ta se v řadě Into the Pink pustila do interpretace stavby La Muralla Roja od proslulého katalánského architekta Ricarda Bofilleho, která na konci šedesátých let vyrostla ve španělském městě Calp. Vznikly tak malé architektonické modely ze dřeva, stříbra a nerezové oceli, které navzdory velikosti vertikálních linií a měkkosti růžové vyznívají ryze minimalisticky.
129
ART OF LIVING | ORBIS PICTUS
130
ORBIS PICTUS | ART OF LIVING
ROK PAŠÍKA Čína se zbavuje nálepky továrny na laciný nábytek a uvádí do mezinárodních vod jednoho talentovaného designéra za druhým. Zářným příkladem nové generace čínských výtvarníků je Mario Tsai, jež své studio založil před pěti lety ve městě Hangzhou na východu země. Celosvětové publikum zaujal stolkem s úložným prostorem, který v návaznosti na letošní čínský rok prasete připomíná vzhledem toto cenné hospodářské zvíře.
131
ART OF LIVING | ORBIS PICTUS
FOTKA JE NEJLEPŠÍ KUCHAŘ Jednou z finalistek letošních cen Czech Grand Design se stala fotografka Michaela Karásek Čejková, kterou porota ocenila za její koláže, jimiž přispěla do kuchařky s názvem 4 × 7. Ta vznikla ve spolupráci s pražským Bistrem No. 19. Autorka knihy receptů Kristina Netíková upřednostnila tato výtvarná díla před obyčejnými snímky jídel. Mezi další zajímavé počiny Čejkové patří koláže k hudebnímu albu Chameleo od české zpěvačky Never Sol nebo fotografie ke kolekci Homa od šperkařky Janjy Prokić.
132
ORBIS PICTUS | ART OF LIVING
HLAVNĚ NEPOHLAVNĚ Izraelská designérka Avigail Segal představila projekt s názvem 132, jenž zkoumá rozložení moci v genderových strukturách domácí a veřejné sféry. Segal pomocí keramiky vytvořila prostředí vyvedená v jednom tónu, jejichž cílem bylo zdůraznit ústřední roli domácího prostředí v procesu formování vnitřních genderových definic. Scenerie ukazuje dvě židle, stůl, koberec a kaktusy, jež doplňuje doprovodné video, na němž neznámá žena používá další keramické kousky, jako jsou boty na platformě, vějíř, konev na zalévání květin a hadr na uklízení. Monotónně až úzkostně působící objekty zobrazují sterilní situaci, která má za úkol zpochybnit sociální vnímání a zakořeněné rozdělování genderových rolí.
133
ART OF LIVING | ORBIS PICTUS
ABECEDA VE SKLE Značka Rückl patří s datem založení v roce 1846 mezi nejstarší výrobce českého křišťálu. Mistrovské řemeslo a unikátní výrobní postupy se v této nižborské sklárně předávaly z generace na generaci, aby v kombinaci s moderní estetikou zažily v dnešní době renesanci. Pod vedením uměleckého ředitele Ronyho Plesla vznikly nové kolekce, které všechny pevně stojí na několika pilířích, jimiž jsou vysoce kvalitní ruční brus, moderní tvary a svěží pastelové barvy. Po velkolepém uvedení na předloňském Designbloku nyní sklárna přichází se zbrusu novou linií ABC. Ta navazuje na dnes již ikonické skleničky Pink a dává zákazníkům lákavou možnost zapojit vlastní kreativitu. Plesl pro skleničky vytvořil originální písmo, celá kolekce tak umožní kombinovat barvy i písmena a vyjádřit tak to, co máte na srdci. K dostání na webu značky i v obou kamenných prodejnách v Praze a v Nižboru.
134
ORBIS PICTUS | ART OF LIVING
135
ART OF LIVING | ORBIS PICTUS
PIGCASSO Jen málokterý živočich by se dokázal odvděčit za záchranu svého života. Prasnice Pigcasso však tento „dluh“ nebere na lehkou váhu a své majitelce, bojovnici za práva zvířat Joanne Lefson, která ji ve čtyřech týdnech věku zachránila z jihoafrických jatek, vše postupně splácí. S láskou totiž maluje a její díla se hojně prodávají s cenovkou kolem 450 liber. Pro letošní rok, kdy si Čína připomíná rok vepře, se dokonce stala tváří značky Swatch, která jedno z jejích pláten transformovala na číselník svých hodinek. Ty byly vyprodány během několika okamžiků.
136
ORBIS PICTUS | ART OF LIVING
137
ART OF LIVING | ORBIS PICTUS
TANGENT Japonské studio Nendo v čele s designérem Okim Satem představilo čtveřici křišťálových podnosů a misek Soft Pond, které vznikly pro interiérovou značku Atelier Swarovski Home. Vrstvením modrých či zelených plošek řezaných křišťálů se Nendu podařilo vytvořit iluzi pohledu do hlubin jezer a rybníků. Součástí letošní kolekce pro rakouskou sklárnu Swarovski je ovšem i řada Tangent, jež se skládá z křišťálových disků vsazených do černé subtilní konstrukce. Tyto objekty na sebe podle zvolené velikosti přebírají úlohy svícnů, zrcadel nebo misek.
138
ORBIS PICTUS | ART OF LIVING
PÍSKY ČASU Nejsou to pouze náramkové hodinky, kterými se chce prezentovat nedávno vzkříšená značka Czapek Genève, ale také solitéry reprezentující základní indikace času. První takovýto projekt zavedl ateliér do dob, kdy jemná mechanika ještě neexistovala a čas se odměřoval za pomoci vodních, kouřových anebo také přesýpacích hodin. Osmnácti kusy limitovaná edice Sands of Time vznikla záměrně v karlovarských sklárnách Moser – koneckonců zakladatel společnosti František Czapek se začátkem devatenáctého století narodil v Čechách. Ručně tvarované pětiminutové přesýpací hodiny z křišťálu měří dvacet centimetrů a jsou vyplněny křemičitým sklářským pískem.
139
ART OF LIVING | ORBIS PICTUS
TERAPIE ZNEKLIDNĚNÍM Nahý muž nízkého vzrůstu sedí v přídi veslice. Paže má zkřížené, krk toužebně natažený a do nicoty se dívá unavenýma očima. Není zřejmé, odkud se vzal, ani kam jej bárka nese, z jeho tváře však můžeme číst ostražitost, nervozitu a zvědavost. Sledujeme osamělou postavu ve stavu sebezpytování, australského umělce a autora tohoto díla Rona Muecka však daleko víc zajímá, jaké pocity v jeho hyperrealistické plastiky projektují sami pozorovatelé. Vzbuzuje ve vás tato socha soucit, empatii, lítost, nebo znechucení? Až do 11. srpna si můžete utřídit pocity v Galerii Rudolfinum, která tento kus zařadila do výstavy A Cool Breeze, jež se zaměřuje na lidské tělo v pojetí moderního sochařství.
140
ORBIS PICTUS | ART OF LIVING
ZE ŽIVOTA HMYZU Z děl německé umělkyně Gaby Wormann promlouvá na jedné straně obliba Franze Kafky, na straně druhé fascinace surrealistickým světem švýcarského malíře H. R. Gigera, jehož oblíbené téma – biomechaniku – posouvá do nových sfér. Její díla snoubí preparovaný hmyz s reálnými hodinářskými komponenty. Nesmrtelnost jejích MeCre neboli Mechanical Creatures je garantována transparentními kazetami ze skla a tropického dřeva wenge, ve kterých jsou prezentovány.
141
ART OF LIVING | ORBIS PICTUS
ILUMINACE OKAMŽIKU Kooperace mezi kultovním ateliérem MB & F a švýcarským výrobcem hodin L’Epée 1839 přinesla další ovoce. Předobrazem byla tentokrát sedmá generace extravagantních hodinek Maxe Büssera nazvaná Horological Machine – Aquapod, jejímž motivem byla interpretace medúzy. Za nevšedním vzhledem šestikilových stolních hodin Medusa, které lze i zavěsit, tentokrát stojí Fabrice Gonet, jenž jim vtiskl doslova mimozemské křivky. Kopule z unikátního skla vznikly na ostrově Murano, a to ve třech barvách: zelené, modré a růžové. Největší komplikací však bylo využít je jako součást konstrukce mechanického stroje indikujícího čas za pomoci dvojice rotujících prstenců s arabskými číslicemi zvýrazněnými zářivě zeleným luminiscenčním nánosem. Stroj při plném nátahu nabídne týdenní rezervu chodu. Pro celý svět vzniknou pouze tři edice limitované počtem padesáti kusů, přičemž cena jednoho je 699 000 korun.
142
ORBIS PICTUS | ART OF LIVING
UNDER Skandinávie je na poli designu bezednou studnicí inspirace. Bez povšimnutí ale rozhodně nezůstane ani Under, první podmořská restaurace v Evropě, která se nachází na jihu Norska u obce Lindesnes. Podnik se kromě mimořádného architektonického zpracování od studia Snøhetta pyšní také menu zaměřeným na fine dining, k jehož přípravě se zde využívají především lokální suroviny. Degustační menu se v tomto zpola ponořeném objektu, jenž je zároveň výzkumným centrem podmořského života, mění podle sezony a vychází zhruba na šest tisíc korun na osobu. Restaurace je schopna pojmout až čtyřicet hostů najednou, už nyní ovšem rezervační systém směřuje návštěvy až na podzim.
143
ART OF LIVING | ADVERTORIAL
LA GRANDE BELLEZZA Studio Nika přivezlo do ČR italskou značku Gallotti&Radice, kterou odprezentovalo v pražském Karlíně. Zákazníky láká na takzvaný Design Living Concept, který nabízí kompletní řešení interiérů. Tomu napomáhá i nejnovější kolekce značky, která elegantně propojuje různé povrchy, struktury a materiály.
N
ávštěva butiku Gallotti&Radice nadchne návštěvníky v mnoha ohledech. Produkty jsou kupříkladu navrženy tak, aby navzájem ladily a doplňovaly se, díky čemuž lze z výrobků z jedné řady vytvořit harmonické a sofistikované řešení pro jakýkoli prostor. Tento přístup je navíc podpořen nadčasovým ztvárněním kousků, pro něž jsou charakteristické kombinace materiálů a především pak řemeslné zpracování skla. Není náhodou, že firma Gallotti&Radice už od svého založení v roce 1955 klade důraz na ručně vyráběné povrchové úpravy a dekory ze skla a ze dřeva – tyto suroviny navíc podrobuje neustálému výzkumu a vývoji nových technologických procesů zpracování. OD POHOVEK KE SVÍTIDLŮM Pozornost si v portfoliu Gallotti&Radice zaslouží příborník Pandora s jedinečnou povrchovou úpravou z plátků zlata, ale i stůl Eyl navržený bratry architekty Oscarem a Gabrielem Burattovými či výrazné sofa a pouf s názvem Cloud od známého designéra Massima Castagny. Jeho rukopis nese také ikonické osvětlení Bolle, které bylo navrženo jako samostatný objekt do vysokých prostor s až šestimetrovými stropy. Je proto jako dělané do interiérů honosných rezidenčních projektů. Už z tohoto výčtu je zřejmé, že produkty společnosti Gallotti&Radice nabízejí díky talentovaným výtvarníkům kreativitu, různorodost a estetickou vytříbenost, a to ve vzájemné harmonii. Značka kromě už zmíněných mistrů dlouhodobě spolupracuje i s dalšími renomovanými jmény designového světa, jako jsou Pinuccio Borgonovo, Carlo Colombo nebo studio Artefatto, dává ale také prostor mladým designérům, mezi něž patří italský ateliér Lanzavecchia+Wai nebo Federica Biasi. Nejnověji pak firma spolupracuje s duem David & Nicolas, které pro ni navrhlo art decem inspirovaný stůl Prism. Více informací najdete na www.studionika.cz.
144
ADVERTORIAL | ART OF LIVING
145
ART OF LIVING | TIRÁŽ
Časopis Art of Living vydává Conventia Events, s. r. o. Adresa redakce: Na Florenci 1332/23 Nové Město, 110 00, Praha 1 S/S 2019
CEO: Zuzana Melicharová / zuzana.melicharova@premiummediagroup.cz Editor-in-chief: Jitka Krulcová / jitka.krulcova@premiummediagroup.cz +420 724 230 235 Editor: Jan Tomeš / jan.tomes@premiummediagroup.cz Art Director: Monika Majarová / monika.majarova@premiummediagroup.cz Contributors: Adam Štěch, Daniela Kozáková, Matej Šišolák, Luděk Vokáč, Jan Tomeš, Radomír Dohnal, Adéla Rusňáková, J. J. Tichovský, Lenka Komrsková Styling/Set Design: Denisa Strmisková Foto: Josef Kubíček, Ondřej Pýcha Cover: Archiv Louis Vuitton / křeslo Bulbo, Campana Brothers Proofreading: Adéla Rusňáková Head of Sales: Iveta Šlemrová / iveta.slemrova@premiummediagroup.cz +420 724 432 165 Business Development Director: Tanja Kovač / tanja.kovac@premiummediagroup.cz +420 773 577 761 Senior Media Consultant: Erika Drbohlavová / erika.drbohlavova@premiummediagroup.cz +420 734 892 315 Marketing Manager: Iveta Písaříková / iveta.pisarikova@premiummediagroup.cz +420 734 790 600 Produkce: Milan Novák / milan.novak@premiummediagroup.cz Tisk: Triangl, a. s., distribuce: Adiservis WWW.ARTOFLIVINGCZ.CZ
@artoflivingcz
Art of Living CZ
REGISTRAČNÍ ČÍSLO MK: MK ČR E-23466 ISSN: 2571-1970 146
AD Beatrice Rossetti - Photo Federico Cedrone
Praha 2, Vinohradská 1200/50, T/ +420–286 017 701-6 www.pavilon.cz www.stockist.cz