VSTYLE

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:11

Stránka 1

VOLVO

MAGAZÍN ZIMA 2005

OSTROVY, KDE KVETOU SKÁLY A VLÁDNE MALSTRÖM CESTOPIS

1

HP_FT8750220x285VStyle

28.11.2005

9:30

Str. 1

PRO DOBROU FOTOGRAFII NEMUSÍTE DALEKO HP Photosmart Tisk fotografií v profesionální kvalitě

HP PHOTOSMART 8750 • profesionální tiskárna formátu A3 • r ychlost tisku formátu A4: 19 str. za min. ČB, 18 str. za min. barevně • systém 9 inkoustů HP Vivera* s životností délší než 100 let • možnost přímého tisku z fotoaparátů se standardem PictBridge nebo paměťových karet CompactFlash™ , SD/MMC, Sony Memory Stick, xD • bezdrátová technologie Bluetooth®

Tiskněte fotografie v profesionální kvalitě až do formátu A3+ ve zcela věrných černobílých i barevných tónech. Díky tiskovému systému s devíti inkousty HP Vivera zůstanou vaše fotografie po celé generace bez sebemenších barevných změn.

Správa barev na platformě ICC profilů zaručuje precizní barevnou shodu i při tisku na různé materiály. Tiskárnu HP Photosmart je možné sdílet v síti nebo využít bezdrátového připojení.

HP PHOTOSMART 8450 • tisk fotografií mimořádné kvality do formátu A4 • tisk barevné fotografie formátu 10 x 15 již za 27 sekund • HP Photoret Pro (8 inkoustů) • kvalita barevného tisku až 4 800 x 1 200 dpi • možnost přímého tisku z fotoaparátů se standardem PictBridge nebo paměťových karet CompactFlash™ I/II, IBM® MD, SD/MMC, SMMC, SM®, Sony MS/Pro/Duo, xD • bezdrátová technologie Bluetooth®

HP SCANJET 4890 • digitalizace až šestnácti 35mm diapozitivů nebo třiceti rámečků s negativy současně • možnost skenování střední a velkoformátové fólie • hardwarové rozlišení až 4 800 x 9 600 dpi s 48bitovými barvami • nejrychlejší způsob skenování několika obrázků do samostatných souborů – přibližně 10 s na obrázek • snadné obnovení starých nebo poškozených fotografií – skenovací software k odstranění prachu, škrábanců a obnovení vybledlých barev

VOLEJTE 261 108 108 NAVSˇTIVTE www.hp.cz KONTAKTUJTE partnery HP

*AÏ 108 let pfii vystavení pod sklem a více neÏ 200 let pfii uloÏení v albu; pfii pouÏití tfiíbarevné inkoustové tiskové kazety HP 344, modré fotografické inkoustové tiskové kazety HP 101 a ‰edé fotografické inkoustové tiskové kazety HP 102 na fotografick˘ papír HP Premium Plus Photo Paper. Na základû testu blednutí na svûtle pod sklem a testu degradace za pokojové teploty (blednutí ve tmû) uskuteãnûného spoleãností Wilhelm Imaging Research, Inc. pro obdobné systémy. Dal‰í informace t˘kající se podmínek pfii testování dodateãné trvanlivosti naleznete na http://www.hp.com/eur/faderesistance. © 2005 Hewlett-Packard Development Company, L. P. V‰echna práva vyhrazena.

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:58

Stránka 3

6

14 MILÍ âTENÁ¤I,

26

18

39

34 4 KALEIDOSKOP

26 V O R Start do rozboufieného Atlantiku

6 R O Z H O V O R Africká poznání

29 S O U T ù Î

Matse Karlssona

30 E V R O P A N Unie na síti

10 G E N T L E M A N Pastva pro oãi

31 G E N Právo na ‰tûstí

12 E V O L U C E Dovolená tam nahofie

32 G A S T R O Podmanivé kouzlo

14 D E S I G N Svoboda projevu 18 T É M A Kouzlo obchodu s umûním

prosincov˘ch svátkÛ 34 C E S T O P I S Ostrovy, kde

pfies 31 000 námofiních mil, fyzické vypûtí, hra emocí, vá‰ní a nervÛ, nedostatek spánku a jedno náhradní obleãení na nûkolik t˘dnÛ. To jsou jen nûkteré z pfiekáÏek a nástrah pfií‰tích osmi mûsícÛ, které od zaãátku listopadu proÏívá sedm posádek nejnároãnûj‰ího a nejvût‰ího etapového závodu na svûtû Volvo Ocean Race. Po dvou letech pfiípravy vystartovaly posádky na v souãasnosti nejrychlej‰ích plachetnicích s nároãn˘m cílem – obeplout svût. Jednotlivé t˘my tvofií v drtivé vût‰inû muÏi. V kaÏdém z nich dfiímá klukovská touha vyhrát, pokofiit pfiírodní Ïivel na technicky dokonal˘ch „hraãkách” pro velké chlapy. Îene je stejná vá‰eÀ, jako kdyÏ malí zakusili pocit prvních potyãek a mûfiení sil. Jen hraãky se zmûnily, v˘raz v oãích pfii vítûzství a poráÏkách v‰ak zÛstává stejn˘.

Australan Glenn Bourke, kter˘ závod vede, v rozhovoru fiíká: „Îivot je vlastnû jeden velk˘ závod. KdyÏ Ïil ãlovûk v jeskyních, byl jeho hlavním úkolem lov. Tisíce let evoluce byl muÏ lovcem a dnes lov vystfiídal sport. UÏ nemusíme lovit ‰elmy a zabíjet je. Máme sport.” I kdyÏ muÏi dospûjí, chlapectví z jejich Ïivota nezmizí.

A to neplatí jen o touze vyhrávat v extrémních sportech. Je hezké pozorovat tatínky, ktefií s nad‰ením vyráÏejí do hraãkáfiství nakoupit autodráhy sv˘m synkÛm, a tû‰í se, Ïe si budou koneãnû moci opût vefiejnû hrát. KdyÏ Volvo uvádûlo na trh S60, dostali pánové na slavnostní premiéfie zmen‰ené modely na dálkové ovládání. Pfiála bych vám vidût, jak seriózní v˘razy byznysmenÛ vystfiídalo klukovské nad‰ení, kdyÏ malé „es‰edesátky” prohánûli parkovi‰tûm Kongresového paláce. Oni, ale vlastnû my v‰ichni jsme v podobn˘ch okamÏicích zase sami sebou, zapomínáme na svazující pravidla a normy svûta, ve kterém se dennû pohybujeme. Skok s padákem, odpálení golfového míãku z nejvy‰‰ího bodu ostrova, kde trávíme jinak klidnou dovolenou, to v‰echno jsou momenty, na které se nezapomíná. Nemají Ïádn˘ racionální smysl, nepfiinesou Ïádn˘ uÏitek, a pfiesto právû ony nám uvíznou ãasto v pamûti a mnohdy rozebûhnou sled tûch nejúÏasnûj‰ích okamÏikÛ.

kvetou skály a vládne Malström

22 T R E K R O N O R ·védsk˘ film Ïije

38 T I P Y na zimu

24 D R I V E Kvûtináã v Atlantiku

39 I D E N T I T A

V-style magazín Volvo Auto Czech, s.r.o. Roãník V Zima 2005 Vydavatel Volvo Auto Czech, s.r.o., V Oblouku 731, PrÛhonice 252 43, IâO 63981726 Evidenãní ãíslo MK âR E 12667 ·éfredaktorka Petra DoleÏalová, e-mail: dolezalova@v-style.cz Editor Jindfiich Novák Redakce Natálie Veselá, Patrik Balogh Foto obálky Petra DoleÏalová Obsah a v˘roba Boomerang Publishing s.r.o., e-mail: info@bpublishing.cz Grafická úprava Radek Rytina Uzávûrka ãísla 25. 11. 2005, âasopis v elektronické podobû najdete na www.volvocars.cz Uzávûrka podkladÛ inzerce Jaro 2006 20. 2. 2006 Prodej inzerce Michal Koubek, Boomerang Publishing, 244 023 103, e-mail: michal.koubek@bpublishing.cz Vychází 3 x roãnû

3

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

16:16

Stránka 4

KALEIDOSKOP

Osobnost

·VÉD·TÍ ATLETI V BOJI PROTI DOPINGU

V dobû dopingov˘ch afér nikoho nepfiekvapí, Ïe jsou úspû‰ní vrcholoví sportovci jaksi pfiedem v podezfiení, nestojí-li za jejich úspûchy uÏívání nepovolen˘ch látek. Tato skuteãnost navíc odrazuje fiadu divákÛ od sledování sportovních pfienosÛ, a prestiÏ ‰ampionÛ tak klesá. ·véd‰tí atleti se proto rozhodli zapojit do boje proti dopingu tím nejlep‰ím zpÛsobem: vlastním pfiíkladem. Christian Olsson, Carolina Klüftová nebo Stefan Holm, to jsou jména olympijsk˘ch medailistÛ, ktefií se v roce 2002 se‰li, aby podpofiili nadaci, jeÏ má za cíl oãistit sport od zakázan˘ch podpÛrn˘ch prostfiedkÛ, a podepsali se pod my‰lenku „ãistého sportu” (Clean Sport), tj. sportu bez dopingu. Navázali tak na snaÏení ·védské sportovní konfederace, díky nûmuÏ se ·védsko v roce 1998 stalo jednou z devíti zakládajících ãlensk˘ch zemí International Anti Doping Arrangement (IADA), a téÏ na úsilí ‰védské vlády, která v roce 2002 podpofiila antidopingovou agenturu (World Anti Doping Agency). I kdyÏ v‰echny v˘‰e uvedené instituce pracují jak na národní, tak na mezinárodní úrovni, zde jde o aktivitu vze‰lou pfiímo od atletÛ – o to je cennûj‰í. V˘sledkem jejich práce je tzv. certifikát ãistého sportu, o nûjÏ se mohou sportovci s otevfien˘m pfiístupem k problému ucházet. Pfiedtím ale musí splnit ãtyfii kritéria: projít v pfiedchozích dvanácti mûsících nejménû dvûma testy na zakázané látky, b˘t pfiipraven na testování kdykoliv bûhem roku (= po v˘zvû neodmítnout testování), správnû vyplnit internetov˘ test o dopingu a prokázat znalost problematiky, a navíc ve svém sportovním Ïivotopisu nemít dopingov˘ trest v trvání 18 mûsícÛ a více.

Pfiipadá vám to jako ve ‰kole? MoÏná, ale pokud víte, Ïe se jako vrcholov˘ sportovec mÛÏete prokázat ãist˘m ‰títem, jistû takov˘ certifikát stojí za to.

Vûda

ROBOTI S âERVEN¯M K¤ÍÎEM

Zranûní vojáci na boji‰ti to dnes nemají jednoduché. První svûtová válka byla snad posledním konfliktem v dûjinách lidstva, kdy obû strany respektovaly nedotknutelnost zdravotnického personálu, a uÏ od druhé svûtové války je docela bûÏné, Ïe se stfiílí i na sanitky a na ty, ktefií jdou zachraÀovat Ïivoty. V souãasnosti se provádûjí dÛkladné zkou‰ky a nebude dlouho trvat, neÏ na moderní boji‰tû vyrazí valk˘ry – ne ale ty, které podle tradice odná‰ely umírající Vikingy do Valhally, n˘brÏ mechaniãtí pomocníci, ktefií se postarají o to, aby se kaÏdému dostalo ãistého obvazu a nitroÏilní v˘Ïivy. Robot Valkyrie by se mûl na boji‰tích objevit nejpozdûji do deseti let (ãeká se dokonce daleko dfiíve) a jeho práce bude spoãívat v dopravû ranûn˘ch mimo palebnou zónu a poskytnutí pfiípadné první pomoci. Pro tento úãel bude vybaven nejen vleãn˘mi nosítky s neprÛstfieln˘m ‰títem, ale i základní v˘bavou tlakov˘ch obvazÛ a ti‰ících prostfiedkÛ. V bezpeãné zónû pak pfieloÏí ranûného na palubu automatick˘ch evakuaãních prostfiedkÛ, které sice vypadají jako dvû rakve na koleãkách, ale v pfiípadû potfieby mohou pouÏitím systému Da Vinci zachránit vojákovi Ïivot provedením nejnutnûj‰í operace na dálku; operatér samotn˘ bude sedût v bezpeãí a s pfiístrojem ho bude spojovat satelitní nebo rovnou Wi-Fi spojení. (Systém Da Vinci byl s úspûchem nûkolikrát vyzkou‰en a v souãasnosti jej napfiíklad koupila praÏská Nemocnice Na Homolce.) K ruce bude robotu Da Vinci také mechanická „instrumentáfika” Penelope. Ta se bude starat o skalpely, peány a v‰echny dal‰í potfieby, které by mohl robot pfii práci potfiebovat, a v pfiípadû potfieby mu je podá ãi vymûní. Samotn˘ koncept robotického zachránce je vlastnû nástavbou na bûÏné architektufie prÛzkumného a pyrotechnického robota PackBot, kter˘ je americkou armádou nasazován do bojov˘ch operací v Afghánistánu a Iráku.

foto 3x Isifa, 1x Profimedia

Událost

D O B R O T Y Z E S U P E R M A R K E T Ò BûÏn˘ spotfiebitel v âeské republice znejistûl. MÛÏe za to série pfiípadÛ, pfii kter˘ch potravináfiská inspekce odhalila v nûkolika supermarketech pro‰lé potraviny, jeÏ byly vydávány za ãerstvé, nátlakové akce vedoucích na zamûstnance, pfiedraÏování nebo nedodrÏování slibovan˘ch slev. Jeden pfiíklad za v‰echny, t˘kající se u nás konãícího fietûzce Meinl: na pfiíkaz vedoucího om˘valy prodavaãky staré salámy ve slané nebo octové vodû a pak je potíraly olejem, aby vypadaly ãerstvû. S˘ry napadené plísní musely vykrajovat a znovu prodávat. Nûkolik mûsícÛ pro‰lé potraviny byly ukládány v chladírnû, familiérnû naz˘vané kafilérka. Jsme v podobn˘ch ‰okujících odhaleních v˘jimkou, nebo se jedná o vûc, která se bûÏnû stává i v zahraniãí? Dá se fiíct, Ïe aã jde vût‰inou o nadnárodní spoleãnosti, záleÏí vÏdy na situaci v dané zemi. V zakládajících státech EU jsou totiÏ podporovány kontrolní komise pfiímo z fiad spotfiebitelÛ a tlak vefiejnosti je natolik velk˘, Ïe si Ïádná z firem podobné praktiky nedovolí. Naopak tam, kde je‰tû probíhá ostr˘ konkurenãní boj o rozdûlení trhu, neváhají manaÏefii sáhnout po opatfieních za hranicemi hygienick˘ch norem i zákona. Hlavním cílem je co nejvût‰í objem objednan˘ch a prodan˘ch v˘robkÛ, protoÏe pak lze ekonomickou silou tlaãit na dodavatele. To, co u nás nyní probíhá, je logick˘m vyústûním situace, jeÏ se stala neúnosnou. Vzhledem k tomu, Ïe poãet podnûtÛ státním orgánÛm od obãanÛ mnohonásobnû vzrostl, mÛÏe se koneãnû bl˘skat na lep‰í ãasy.

Snad i ãesk˘ spotfiebitel po letech pasivity zaãíná prosazovat starou pravdu: nበzákazník – nበpán..

4

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:12

Stránka 5

Produkt

K ¤ E S L O J A K O M A Z L Í â E K Domácí kino. Kdo by je‰tû neznal fenomén, kter˘ zachvátil trh a pomalu se stává bûÏnou v˘bavou domácnosti. AÈ uÏ zaãínáte u koupû vût‰í televize, pfiehrávaãe videokazet ãi DVD, nebo pokraãujete i v˘konnou audio soustavou, první krok jste tím udûlali. Pro ty, ktefií uÏ v‰e potfiebné mají, ale poÏitek ze sledování filmu stále není dokonal˘, pfiiná‰íme jeden tip: myslete také na pohodlí pfii sezení u obrazovky! PrÛzkumy totiÏ uvádûjí, Ïe prÛmûrn˘ divák zmûní bûhem jednoho celoveãerního filmu svou pozici aÏ tfiistakrát. Znamená to tedy, Ïe ani technická kvalita domácího kina ho nemÛÏe k sobû pfiipoutat natolik, aby se nevrtûl. Jin˘mi slovy má potíÏe s nalezením vhodné a pfiíjemné polohy. DÛvod je prozaick˘ – neustále se setkává s problémem váhy vlastního tûla, která dlouho pouÏívaná místa zatûÏuje. Otázkou zÛstává, co s tím.

S fie‰ením pfii‰la norská firma Ekornes, která nábytek vyrábí uÏ pfies sedmdesát let. Systém PlusTM, jenÏ pouÏila pfii v˘robû sv˘ch kfiesel znaãky Stressless, respektuje zásady správného podpírání krãní a bederní pátefie – dvou nejproblematiãtûj‰ích míst. Kromû toho nabízí pfiizpÛsobení pozice sedáku a opûradla v závislosti na zákazníkovû hmotnosti.

Souãástí soupravy k domácímu kinu jsou také napfiíklad rohové odkládací stolky nebo ãalounûné podnoÏníky. A aby byl záÏitek opravdu skvûl˘ i po estetické stránce, u v‰ech v˘robkÛ si mÛÏete vybrat ze sedmi odstínÛ dfieva, ãtyfi druhÛ kÛÏe, tfií typÛ textilií a z více neÏ sta barev. Dále máte k dispozici dvû nebo tfii velikosti kfiesel. Jak název napovídá, pfii sledování oblíben˘ch filmÛ si kaÏd˘ uÏije opravdovou domácí pohodu beze v‰ech stresÛ. A pfiesto Ïe se jedná o posezení pro nároãného zákazníka, nejde o nedostupn˘ komfort.

Místo

NEW ORLEANS – JAZZ A ZKÁZA

Konãilo léto a ãas dovolen˘ch, kdyÏ pfii‰ly první zprávy o niãivé katastrofû, která zasáhla mûsto, v nûmÏ se narodil jazz. New Orleans ve své tfiísetleté historii pfiestál nejednu boufii, ale v tomto rozsahu, s nutn˘m vylidnûním celého zatopeného mûsta, se musel pot˘kat poprvé. Tam, kde hrály na kaÏdém rohu pouliãní muzikanti, v salonech jazzbandy a cestou na hfibitov co chvíli funebrácké jazzové dechovky, v‰e ztichlo. Na ãas zmizeli v‰ichni potomci francouzsk˘ch i ‰panûlsk˘ch kolonistÛ, smí‰en˘ch s indiánsk˘m a ãerno‰sk˘m obyvatelstvem, restaurace pfiestaly vyváfiet místní variantu gulá‰e zvanou gumba a proslavené bary i nevûstince osifiely. Ulice zaplavila voda a bahno, s nímÏ místní bojují odnepamûti – celé mûsto totiÏ vyrostlo v baÏinách mississippské delty pod úrovní rozlehlého jezera i mofie. Na jeho rozmachu se zpoãátku podílela strategická poloha pfiístavu, zaloÏeného v roce 1718 otrokáfii. Díky rozvoji Ïeleznice v‰ak v˘znam fiíãní dopravy poklesl, mûsto bylo ãásteãnû odfiíznuto od hlavních tahÛ, ãímÏ se zachoval originální duch mûsta a navzdory pokroku je v ulicích stále cítit cosi starosvûtského: nebo alespoÀ donedávna bylo. DokáÏe se louisianská perla z katastrofy vzpamatovat a podafií se vÛbec zdej‰í genius loci obnovit? Je pravda, Ïe jiÏ ‰est t˘dnÛ po fiádûní hurikánÛ bylo dokonãeno vysou‰ení domÛ a oprava protrÏen˘ch hrází se blíÏila k závûru. Armádní Ïenisté se ãinili a první obyvatelé se zaãali vracet do sv˘ch domovÛ.

V‰ude v‰ak leÏely hromady odpadkÛ, které úfiady nestíhaly odklízet, a stopy po nich jsou patrné dodnes. K depresím a obavám z budoucnosti pfiispívá i to, Ïe místní firmy zaãaly okamÏitû propou‰tût své zamûstnance, ãasto z nutnosti, protoÏe byly samy nenávratnû po‰kozeny. Na druhou stranu ne‰tûstí paradoxnû pfiispívá k rÛstu státní ekonomiky, protoÏe obnova si Ïádá nové prostfiedky – materiál, zboÏí i sluÏby, zejména stavební práce.

Ani svût nezÛstal k postiÏen˘m neteãn˘ a do New Orleansu proudí zahraniãní pomoc v podobû financí i napfi. odborníkÛ na obnovu památek nebo záchranu vytopen˘ch archivÛ. Není tedy vylouãeno, Ïe mûsto bude opût synonymem jazzu a pohody, a také jeho trefná pfiezdívka Big Easy získá znovu svÛj smysl.

5

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

16:17

Stránka 6

AFRICKÁ POZNÁNÍ NA·E ÎIVOTNÍ CÍLE NEJSOU PR¯ TAK DÒLEÎITÉ, JAKO JE SAMOTNÁ CESTA K NIM, ¤ÍKÁ SE V MNOHA MOUDR¯CH KNIHÁCH. CESTA MATSE KARLSSONA, ·VÉDSKÉHO EKONOMA, VEDLA Z KONCERTNÍCH SÁLÒ AÎ DO AFRIKY, KDE NA POZICI ¤EDITELE SVùTOVÉ BANKY BOJUJE PROTI CHUDOBù. POVÍDÁME SI NA TERASE PRAÎSKÉHO RUDOLFINA, KDE O TÉTO PROBLEMATICE P¤EDNÁ·Í V RÁMCI LETO·NÍ KONFERENCE FÓRUM 2000. NA MÍSTù, KTERÉ JE PANU KARLSSONOVI BLÍZKÉ NEJEN Z DOBY, KDY V PRAZE STUDOVAL HUDBU, ALE TAKÉ Z MNOHA NÁV·TùV S JEHO âESKOU MANÎELKOU. V ¤ÍJNOVÉM SLUNCI MHOU¤Í OâI A ODHODLANù HOVO¤Í O SV¯CH PLÁNECH A ÎIVOTNÍM POSLÁNÍ.

TEXT A FOTO PETRA DOLEÎALOVÁ

6

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

16:17

Stránka 7

ROZHOVOR

MYSLÍM, ÎE GLOBALIZACE NABÍZÍ P¤EDEV·ÍM DALEKO VÍCE MOÎNOSTÍ, ZKU·ENOSTÍ, INSPIRACE A SVOBODY. SVOBODY TAKOVÉHO DRUHU, JEÎ VÁM DÁ MOTIVACI OBOHATIT SVÒJ ÎIVOT, ALE SAMA O SOBù NEGARANTUJE, ÎE DOSTANETE, CO CHCETE. Urãitû sám vnímáte, jak moc se Praha zmûnila od 70. let, kdy jste tady studoval hudbu. Jaké pozitivní a negativní zmûny – kromû zmûn politick˘ch – pozorujete?

Je tady spousta laciné komerce, se kterou nesouhlasím. Na druhou stranu si myslím, Ïe mladá generace není zkaÏená novotami a má smysl pro krásu i podstatné vûci. Vnímám energii a zájem, které z ní vyzafiují. Právû v ní vidím tu pozitivní zmûnu.

Hrajete stále na kontrabas?

BohuÏel ne. Mám doma tfii nástroje, ale ty tvofií spí‰e exponáty sbírky mého soukromého muzea. Hudbu v‰ak stále poslouchám, a dokonce ãastûji, neÏ kdyÏ jsem sám hrál.

Máte tedy jin˘ koníãek, pfii kterém relaxujete?

Moc rád vafiím a nejradûji pro hodnû lidí. Baví mû experimentovat, zkou‰et nová jídla a vyuÏívat pfii tom nové suroviny. Teì napfiíklad africké.

Dafií se vám skloubit cestování a práci s rodinn˘m Ïivotem? Pfiestûhoval jste do Afriky i svou rodinu?

Ano, Ïijeme spoleãnû v Ghanû, oblíbili si ji stejnû jako já. Cestování znamená pro rodinu vÏdy velkou zátûÏ, i pfies to, Ïe je nesmírnû inspirující. Ale jsem tady spokojenûj‰í, ve srovnání s mou dfiívûj‰í prací cestuji ménû. Kromû Ghany dohlíÏím na Sierru Leone a Libérii, takÏe zÛstávám rodinû nablízku.

Co vás vlastnû pfiivedlo k práci, které se dnes vûnujete?

Dvacet let jsem pracoval v mezinárodních organizacích a v politice se snahou zv˘‰it porozumûní odli‰n˘ch kultur, které by pfiedcházelo vzájemn˘m konfliktÛm. Vypracovali jsme nûkolik strategií. Pozdûji jsem pocítil potfiebu vrátit se a pracovat nûkolik let v první linii. Chtûl jsem realizovat vûci, které jsme dfiíve teoreticky plánovali. Dnes se snaÏíme zmûnit situaci ve zmiÀovan˘ch tfiech zemích. Ta nejvyspûlej‰í se mÛÏe dotáhnout na zemû se stfiedním hrub˘m národním produktem na hlavu (více neÏ 756 dolarÛ za rok – pozn. red.) bûhem deseti let. Na opaãném konci leÏí Libérie, která se vzpamatovává ze dvacet pût let trvajícího konfliktu. Rád bych dokázal, Ïe dfiívûj‰í úsilí nebylo jen plan˘mi fieãmi.

A máte pro to podmínky? Dafií se vám své pfiedstavy naplÀovat?

Myslím, Ïe jsem schopen pracovat zpÛsobem, jak˘m opravdu chci. Proto je pro mû souãasné zamûstnání doposud tím nej‰Èastnûj‰ím.

Prostfiedí je velmi otevfiené a lidé touÏí po zmûnách. Samozfiejmû bych se teì mohl rozpovídat o problémech, které fie‰íme, ale povaÏuji za dÛleÏitûj‰í zdÛraznit, Ïe máme moÏnost a schopnost uskuteãnit zajímavé plány. Rád bych získal více penûz pro jejich podporu a zmûnil nûkterá globální pravidla. Nejvût‰í v˘znam pro mû ov‰em má, Ïe pracujeme s lidmi a skuteãnû mûníme jejich Ïivot.

Co povaÏujete za nejvût‰í úspûch, kterého se vám podafiilo v Africe dosáhnout?

V souvislosti se svou prací jsem velmi opatrn˘ s pouÏitím termínu úspûch. Myslím ale, Ïe nejvíce jsme napomohli stabilizování situace v Siefie Leone, kde zufiila deset let obãanská válka. Práce na‰ich mírov˘ch jednotek byla nejvût‰í mírovou operací na svûtû. UÏ dlouho se snaÏíme mnoho vûcí zmûnit. Dosáhli jsme ekonomického nárÛstu 7–9 procent roãnû, coÏ je ohromné. Rodiny koneãnû posílají své dûti do ‰kol, poprvé uspofiádali lokální volby.

Sestavili jsme zvlá‰tní program pro rozvoj – místní komunity si mohou samy urãit, do ãeho chtûjí investovat – potfiebují-li postavit most, rozvody vody nebo tfieba zdravotní stanici.

Mohou pfiijít a poÏádat o financování. Program

MATS KARLSSON (*1956) pochází ze Stockholmu. Vystudoval filozofii a lingvistiku, v letech 1978–1980 studoval ve Vídni a v Praze hru na kontrabas. Nûkolik let hrál ve Stockholmské filharmonii a pfiitom studoval ekonomii. Potom zaãal pracovat pro ‰védskou vládu. Ve Svûtové bance dfiíve pracoval jako viceprezident zodpovûdn˘ za globální komunikaãní programy a vztahy s Organizací spojen˘ch národÛ. V minulosti pÛsobil v rámci ‰védského ministerstva zahraniãí jako státní tajemník pro mezinárodní rozvojovou spolupráci a zastával funkci guvernéra africké, asijské a meziamerické rozvojové banky. Od roku 2002 pracuje ve funkci fieditele Svûtové banky pro Ghanu, Libérii a Sierru Leone. Se svou ãeskou manÏelkou má dvû dcery, dvojãata.

se jmenuje Rapid Results Initiative a podmínkou získání grantu je uskuteãnûní projektu bûhem sta dní. Poprvé jsme tento systém vyzkou‰eli na ãtrnácti místech, kde fungoval velice dobfie. Nyní probíhá na mnoha dal‰ích místech. Je tûÏké odhadnout, jak zde uspûjeme, leÏí pfied námi ohromná práce. Není snadné postavit na nohy zemi, která kvÛli konfliktu utrpûla tak velké ztráty. Je tfieba se utkat s negativní historickou zku‰eností, která zde zanechala hluboké stopy.

UmoÏÀuje vám tento zpÛsob financování vût‰í kontrolu nad korupcí?

Vládû musíme finance poskytnout, ale je tfieba zmûnit zpÛsob, jak˘m pracuje. Proto platí ve v‰ech tfiech zemích nov˘ zákon, kter˘ upravuje, jak˘m zpÛsobem musí vláda postupovat pfii nákupu vûcí. Také pracujeme s komunitami.

Existuje názor, se kter˘m nesouhlasím – Ïe vláda nebude nikdy fungovat. Bez její podpory by transformace nebyla moÏná.

Máte kontrolu nad prostfiedky, které jim poskytujete?

Jsme vût‰inou závislí na vládních kontrolních mechanismech, o nichÏ víme, Ïe nejsou stoprocentní. Samozfiejmû jim mÛÏeme poskytnout pracovníky, ktefií by v˘daje kontrolovali, a také je spoleãnû s nimi obãas pfiezkoumáváme. Ale základním pravidlem potfiebn˘m pro rozvoj je práce s lidmi, ne pro nû. To je klíãem k úspûchu. NepomÛÏe, pokud do jejich zemû pfiijdete, nûco pro nû udûláte a kaÏd˘ svÛj krok kontrolujete. Tyto zemû jsou tak obrovské, Ïe malé individuální projekty nemají vÛbec Ïádn˘ smysl. Musí se zmûnit zpÛsob, jak˘m celá zemû funguje.

Co podle vás pfiiná‰í a bere lidem globalizace?

Myslím, Ïe globalizace nabízí pfiedev‰ím daleko více moÏností, zku‰eností, inspirace a svobody. Svobody takového druhu, jeÏ vám dá motivaci obohatit svÛj Ïivot, ale sama o sobû negarantuje, Ïe dostanete, co chcete. MÛÏe také vyústit v mnoho negativních událostí, protoÏe Ïijeme daleko provázanûji. Pokud nûkdo udûlá chybu, bude mít dopad na cel˘ systém.

Proto globalizace vyÏaduje daleko striktnûj‰í instituce, které by vyvaÏovaly její otevfienost.

Otevfienost si pfieje kaÏd˘. Pokud se nûkdo, kdo cel˘ Ïivot bydlel v malé vesnici v jiÏních

7

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:12

Stránka 8

AFRICKÁ POZNÁNÍ

âechách, pfiestûhuje do Prahy, získá úplnû nové obzory a pfiíleÏitosti. Îijete-li v Praze a otevfie se vám zbytek Evropy, mÛÏete se nauãit a dûlat mnohem více, totéÏ pak nastane mimo Evropu. V‰ude se mÛÏete nûco nauãit. Nikdo nedokáÏe zastavit na‰i touhu poznávat svût.

Nakonec musíme pfiijmout více rÛzn˘ch identit. Podobnû, jako kdyÏ jste jako dítû napsali svou adresu – ta a ta ulice, mûsto, okres, zemû, kontinent, Zemû, vesmír...

Pfiijel jste na Fórum 2000, kde se hodnû diskutuje o problému chudoby. Proã se situace zlep‰uje tak pomalu? Jak velká ãást odpovûdnosti leÏí na bohat˘ch a jak velká na chud˘ch? Lze otázku chudoby vÛbec efektivnû vyfie‰it? Nejsou to pouze utopické vize?

Není to utopie. ·védsko, kde jsem se narodil, bylo pfied stovkou let velice chudou zemí. MÛj otec pocházel z deseti synÛ, z nichÏ dva v dûtství umfieli. Maminka mûla dal‰í tfii sourozence, jeden z nich zemfiel na tuberkulózu. Tenkrát to bylo normální. Bûhem padesáti let se podafiilo promûnit ·védsko ze stavu naprosté chudoby v pomûrnû bohatou zemi. Korea byla transformována bûhem ãtyfiiceti let. Proto vûfiím, Ïe i v Africe mÛÏeme zvládnout totéÏ. Zodpovûdnost musíme sdílet. Na nich leÏí spousta práce, je ale potfieba i na‰í pomoci.

PomÛÏeme jim nejenom finanãní podporou, ale pfiedev‰ím, zmûníme-li zpÛsob jejich obchodování se svûtem tak, aby mohli získat vlastní pfiíjem a vytvofiit pracovní místa.

Jak˘m zpÛsobem bychom mohli pomáhat my âe‰i?

KaÏdá zemû se musí v této otázce sama rozhodnout. Jsem rád, Ïe âeská republika a Evropská unie tyto zemû podporují. Pokud sami pfiijedete do Afriky, poznáte tváfií v tváfi její obyvatele, pochopíte, jak zajímav˘m a dynamick˘m zpÛsobem Ïijí, jsem si jist˘, Ïe pocítíte touhu jim pomáhat. Také je dobré poznat práci tûch, ktefií jiÏ pro africké zemû pracují. Jejich dlouholeté zku‰enosti vás urãitû nasmûrují.

Je ‰védsk˘ pfiístup k této otázce nûãím specifick˘? Na jedné stranû se ·védové snaÏí b˘t technologicky v˘jimeãní, kupovat si nové vûci, na stranû druhé pomáhá ·védsko chud˘m zemím.

Má tato pomoc podporu vefiejnosti?

Myslím, Ïe velkou, protoÏe sami jsme byli v nedávné minulosti velice chudí. KdyÏ se mÛj otec narodil, ·védsko nebylo demokratickou zemí, Ïeny nemohly volit. NeÏ dospûl, vychodil pouh˘ch ‰est let ‰koly, a podmínky byly podobné rozvojov˘m zemím. ·védsko, ale i kaÏdá jiná demokratická zemû, nesmí podle mého názoru postrádat tfii dÛleÏité elementy. Za prvé demokratickou kulturu, umût spoleãnû komunikovat, a o tom je právû Fórum 2000.

Musí existovat prostor, kde si mohou lidé sednout kolem stolu a nalézt spoleãné fie‰ení jakéhokoliv problému. Ve ·védsku se takto fie‰ily i neshody mezi ·védskem a Norskem.

Neválãili jsme spolu, kdyÏ se Norsko a ·védsko rozdûlily, hovofiili jsme o tom. Stejn˘m zpÛsobem jsme postupovali, kdyÏ Ålandské ostrovy získaly ãásteãnou nezávislost na Finsku a ·védsku. Válce jsme se opût vyhnuli. Myslím, Ïe tento tradiãní dialog je nesmírnû dÛleÏit˘, a proto demokratická kultura ve smyslu komunikace je nejpodstatnûj‰ím elementem. Za druhé – mûli jsme vÏdy trÏní ekonomiku, ale stát urãoval pravidla trhu, aby ·védsko zÛstávalo stále sociálním státem.Tento kompromis je nesmírnû dÛleÏit˘. Pokud by ekonomika byla pouze fiízena státem, vznikl by zde velk˘ prostor pro korupci. Pokud by ji fiídil pouze trh, nefungovala by. Proto je tfieba mít siln˘ stát spoleãnû se siln˘m trhem. Tato kombinace pfiedstavuje druh˘ element. Tfietím je pak moÏnost kaÏdého ãlovûka vzdûlávat se. Vrátím se zpût k mému tátovi – vychodil pouze ‰est tfiíd, av‰ak ve sv˘ch dvaceti letech dostal ‰anci dálkovû studovat, a díky tomu se ve své kariéfie posunul úplnû jinam. Naz˘vám to revolucí talentÛ, které dostanou moÏnost se rozvíjet.

Mohou lidé, ktefií nebyli chudí, chudé vÛbec chápat? Jak je to s mladou generací, která vyrostla v blahobytu?

Myslím, Ïe ne. Je velmi sloÏité pouze spoléhat na své vzpomínky. I u vás jste mûli chudobu, moÏná víte, jak Ïili vበdûdeãek s babiãkou, a moÏná právû oni ji proÏili. Mnoho lidí v ní Ïije stále. Ale mladí lidé by podle mého názoru mûli cestovat, poznávat, naslouchat a samozfiejmû komunikovat. Dostat se k jin˘m kulturám co nejblíÏ.

ZdÛraznil jste potfiebu vzdûlávání. Jak˘m zpÛsobem ho podporujete v Africe?

Usilujeme o to, aby mohl chodit do ‰koly kaÏd˘ chlapec i dûvãe. Zvlá‰È úspû‰ní jsme

v Ghanû, kde se kaÏd˘m rokem jejich poãet zvy‰uje. BlíÏí se osmdesáti procentÛm, a dokonce máme témûfi stejné mnoÏství chlapcÛ a dívek. Jsme na dobré cestû dostat do ‰kol v‰echny dûti. Nyní se soustfiedíme hlavnû na kvalitu vzdûlání, tak aby ho skuteãnû mohly vyuÏít ve sv˘ch profesích.

Vzdûláváte jejich uãitele, nebo jim poskytujete své vlastní?

Ne, pouze je financujeme, ostatní zafiídí sami.

Samozfiejmû v‰e pfiedem projednáváme a peãlivû pfiipravujeme rozpoãty. Ale jinak do tohoto procesu sami nevstupujeme. To je právû mylná pfiedstava, Ïe je Svûtová banka organizací lidí, ktefií bûhají po svûtû a pracují za ostatní.

Afriãané mají tisíce uãitelÛ i své vlastní organizace a my jim pomáháme financovat jejich vlastní schopnosti a zdroje.

Co vám osobnû dává Ïivot v Africe?

Mnoho, dostáváte daleko více, neÏ sami dáváte. ·tûdrost, jejich moudrost. Jakmile se k lidem pfiiblíÏíte, nauãíte se skuteãnû poslouchat.

Chyba mnoha cizincÛ spoãívá v tom, Ïe si myslí, Ïe jsou chytfiej‰í. Ale to není pravda, máme pouze odli‰né zku‰enosti. KdyÏ si toto uvûdomíte, mÛÏete z nich ãerpat celou dobu, coÏ je úÏasné. Existuje spousta faktorÛ, které ovlivnily Ïivot AfriãanÛ, z nichÏ mnoh˘m nerozumíme a ani si je neuvûdomujeme. Historie se zaãala psát v Africe nûkolik set tisíc let zpátky, kdeÏto mimo ni je stará ménû neÏ sto tisíc let. Co to znamená v dlouhém období? Nበv˘voj byl odli‰n˘, a proto je tfieba jim dobfie naslouchat.

Uãíte naslouchat i své dûti? Má va‰e práce vliv na jejich v˘chovu?

Ano, rád bych v nich prohloubil hodnoty, jako jsou tolerance, empatie a respekt. Setkání s tolika rÛzn˘mi kulturami mû pfiesvûdãilo o tom, Ïe jsou tyto vlastnosti klíãové. SnaÏím se také inspirovat jejich intelektuální a citovou zvídavost, aby samy pochopily, co mají udûlat.

Poznaly va‰e dûti Ïivot sv˘ch vrstevníkÛ v Africe? Myslíte, Ïe se jednou profesnû vydají va‰í cestou?

Chodí do ‰koly s domorod˘mi dûtmi, takÏe uÏ zvládají mluvit anglicky po ghansku... Je jim teprve deset, takÏe doufám, Ïe budou mít dobré podmínky a dost ãasu se rozhodnout, ãím chtûjí b˘t.

EXISTUJE SPOUSTA FAKTORÒ, KTERÉ OVLIVNILY ÎIVOT AFRIâANÒ, Z NICHÎ MNOH¯M NEROZUMÍME A ANI SI JE NEUVùDOMUJEME. HISTORIE SE ZAâALA PSÁT V AFRICE NùKOLIK SET TISÍC LET ZPÁTKY, KDEÎTO MIMO NI JE STARÁ MÉNù NEÎ STO TISÍC LET. 8

Řekni mi, kde bydlíš, já ti povím, kdo jsi...

Světově dobrá adresa V každé světové metropoli jsou adresy, kde by chtěl bydlet každý, ale může jen někdo. V samotném srdci Prahy u Václavského náměstí, na unikátním místě mezi Františkánskou zahradou a Vodičkovou ulicí, vzniká exkluzivní bytový projekt, který definuje skutečnou první třídu luxusního bydlení. Pohádkový výhled, kdy Prahu budete mít na dlani, 33 rezidenčních bytových jednotek v nadstandardním vybavení, vlastní podzemní parkování a okna do poetické Františkánské zahrady.

NENECHTE SI UJÍT JEDINEČNOU INVESTICI DO NEMOVITOSTI, JEJÍŽ CENU ZHODNOTÍ ČAS. NĚKTERÉ PŘÍLEŽITOSTI SE TOTIŽ NASKYTNOU JEN JEDNOU ZA ŽIVOT.

www.frantiskanskazahrada.cz Výhradní prodejce Realitní společnost České spořitelny, a. s.

Vinohradská 180, 130 11 Praha 3

www.rscs.cz tel. +420 224 309 701 Developer:

RFZ_V-Style_220x285.indd 1

19.9.2005 9:15:00

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

16:17

Stránka 10

GENTLEMAN Ve svûtû televizní techniky jiÏ dávno není nic ãernobílé, a proto je obtíÏné urãit, zda je lep‰í plazma, ãi LCD.

PASTVA PRO OâI CELOSVùTOV¯ TREND UKAZUJE, ÎE BUDOUCNOST SVùTA TELEVIZE PAT¤Í PLOCH¯M OBRAZOVKÁM. I DÍKY STÁLE P¤ÍZNIVùJ·ÍM CENÁM SI TAK MNOZÍ Z NÁS JIÎ BRZY POLOÎÍ DVù ZÁSADNÍ OTÁZKY: KTER¯ OBRAZ ZE STùNY SVÉHO POKOJE BUDEME MUSET TELEVIZNÍ ZÁBAVù OBùTOVAT A JAKOU TECHNOLOGII ZOBRAZENÍ VLASTNù ZVOLÍME? TEXT PETR MÁRA FOTO SONY

Plazma a LCD jsou v souãasnosti hlavní rivalové na poli ploch˘ch obrazovek a v˘robci se nás snaÏí pfiesvûdãit, Ïe právû jejich televize je ta nejúÏasnûj‰í a pouÏitá technologie pro na‰e oãi zdaleka nejlep‰í. Ve svûtû televizní techniky ale jiÏ dávno není nic ãernobílé, a proto je obtíÏné urãit, zda je lep‰í plazma, ãi LCD. VùT·Í BERE V·E? Displeje z tekut˘ch krystalÛ (LCD) se vyznaãují pfiedev‰ím men‰í úhlopfiíãkou (standardnû 30–114 cm), zatímco plazma jasnû dominuje v oblasti velk˘ch obrazovek – nabízí úhlopfiíãku mezi 82 aÏ 152 cm. Zaãátkem leto‰ního roku pfiedstavila spoleãnost Samsung dokonce plazma obrazovku s úhlopfiíãkou 259 cm! JestliÏe tedy zájemce klade hlavním dÛraz na rozmûry, obû technologie si pfiíli‰ nekonkurují. Pokud má na stûnû k dispozici ménû prostoru, zvolí LCD, v opaãném pfiípadû sáhne po plazmû. Oproti bûÏnému CRT televizoru je potfieba u obou technologií poãítat s tzv. pozorovacím úhlem. Pfii pohledu ze strany se na monitorech mûní barvy, jelikoÏ dochází k jinému lomu svûtla v bodech. Dobré televize ale zvládají plnû postaãující pozorovací úhel v rozpûtí 160–170 stupÀÛ.

PRO A PROTI âasto diskutovanou v˘hodou plazmy je zvládání rychl˘ch pfiechodÛ a zmûn obrazÛ. V tomto smûru LCD panely v minulosti

10

hodnû zaostávaly, a nebyly proto doporuãovány pro poãítaãové hry. Nyní jiÏ LCD obrazovky s obnovovací frekvencí niωí neÏ 16 ms zvládají rychlé zmûny dobfie, ale i pfiesto se dá v této oblasti povaÏovat plazma za vítûze. Pomyslnou v˘hodou na stranû LCD je v‰ak vy‰‰í jas obrazovky, takÏe za hor‰ích svûteln˘ch podmínek jsou lépe pozorovatelné. TotéÏ platí i o kontrastu – LCD nabízí v porovnání s plazmou i dvojnásobn˘ kontrastní pomûr. LCD proti plazmû vede také ve spotfiebû energie. Nev˘hodou plazma obrazovky je i její zahfiívání v prÛbûhu provozu a vy‰‰í citlivost na manipulaci – zobrazovací body jsou napfi. hodnû háklivé na umístûní v horizontální poloze, coÏ mÛÏe zapfiíãinit i vznik tzv. mrtv˘ch bodÛ. To jsou pixely, které ztratily svou schopnost zmûny.

CO BY MùLA NOVÁ TELEVIZE UMùT? AÈ uÏ se rozhodnete pro LCD, nebo plazmu, nezapomeÀte si pfied nákupem obraz nové televize pofiádnû prohlédnout a otestovat i na bûÏném televizním vysílání (nikoliv jen DVD).

Rozhodnû pak lze doporuãit nákup televize s vy‰‰ím rozli‰ením – ideálnû HDTV-ready, kter˘ se vyznaãuje kvalitnûj‰ím obrazem zpÛsoben˘m vy‰‰ím rozli‰ením (a tím i zjemnûním) obrazu oproti dnes oblíbenému DVD.

AKČNÍ MODELY 05/06 V AUTORIZOVANÝCH PRODEJNÁCH

10 990,-

SET SIGMA XCM + IX 3.10 vyšší sportovní lyže

8 490,-

8 990,-

SET FIREBIRD XOC + IX 3.10 sportovní lyže

6 990,-

SET FIREBIRD X-SPIRIT LADY + 2.5.9 LADY dámská rekreační lyže

SET FIREBIRD XOP + 3.10 rekreační lyže

6 990,-

5 490,-

6 490,-

4 990,-

platí do vyprodání zásob

WWW.BLIZZARD.CZ

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

V˘tah do vesmíru?

Pfiiznejme si to: nûco podobného by normálnû myslícího ãlovûka nenapadlo.

12

16:17

Stránka 12

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:13

Stránka 13

EVOLUCE

DOVOLENÁ TAM NAHO¤E...

MÒÎE NÁM TO SICE JE·Tù PO¤ÁD P¤IPADAT JAKO VùDECKOFANTASTICK¯ FILM, ALE REALITA VESMÍRN¯CH LETÒ PRO (SKORO) V·ECHNY JE TADY. KDY POLETÍTE NA OBùÎNOU DRÁHU VY? TEXT ROBERT âAPEK FOTO ARCHIV

Dalo by se fiíct, Ïe rok 2004 znamenal pro dob˘vání vesmíru totéÏ jako rok 1903 pro letectví. Srovnání se zápisem do historie, kter˘ udûlali bratfii Wrightové, se samo nabízí – a nevypadá pro nás pfiíli‰ lichotivû. Kosmické technologie bohuÏel poznamenalo to, Ïe byly v první fiadû vyvíjeny pro potfieby armády, a je‰tû pfied deseti lety bylo tedy naprosto nepfiedstavitelné, Ïe by se do vesmíru vydal nûkdo jin˘ neÏ státní zamûstnanec.

AMERICK¯ SEN – OTÁZKA CENY Plány NASA jsou v tomto okamÏiku jasné: návrat na Mûsíc a dobytí Marsu. Agentufie pfiitom zaãínají ‰lapat na paty soukromníci – loni na podzim na samotné hranice vesmíru vylétla SpaceShipOne a od základu zmûnila na‰e vnímání vesmíru. Dvojice Burt Rutan a sir Richard Branson, která stojí za úspûchem SpaceShipOne, snad nejlépe zosobÀuje novou fázi naplnûní amerického snu. Tihle dva vûãní kluci ukázali celému svûtu, Ïe kdyÏ se chce a máte v kapse pár zbyteãn˘ch milionÛ, tak to jde. Vesmír uÏ není jen místo, kter˘m se prohánûjí satelity a pípající druÏice, ale prostor, kam se mÛÏe vydat za pfiijatelnou cenu (témûfi) kaÏd˘ z nás. A jaká Ïe ta cena je? Spoleãnost Virgin Galactic prodává své „orbitûnky“ za 190 000 dolarÛ, coÏ je ve srovnání s dvaceti miliony, které za v˘pravu na Mezinárodní vesmírnou stanici zaplatil kaÏd˘ z trojice vesmírn˘ch turistÛ, doslova pakatel.

HOTEL S NEJLEP·ÍM V¯HLEDEM Zatímco ostatní mluví o tom, jak se do vesmíru dostat, nevadská spoleãnost Bigelow Aerospace uÏ hodlá na orbitální dráze stavût hotel – a to ne ledajak˘. Má jej tvofiit nafukovací plá‰È, uzavfien˘ do nosné konstrukce; v tomto smûru bude Bigelow tûÏit ãásteãnû i ze zku‰eností jin˘ch – podobn˘ projekt svého ãasu plánovala NASA pod názvem TransHab. V pfiípadû zbytnûlého státního molocha v‰ak pÛvodní nápad po velk˘ch plánech pohfibily politické a rozpoãtové tahanice. PÛvodnû mûlo jít o dal‰í pfiíspûvek amerického vesmírného programu k projektu ISS a modulární TransHab mûl slouÏit nejen jako ubikace posádky, ale plánovalo se i pouÏití ve formû laboratofií a dal‰ích pracovních prostor.

Koneãná verze habitatu s plánovan˘m názvem Nautilus bude odhadem váÏit nûco mezi dvaceti a tfiiadvaceti tisíci kilogramy, pfii plném nafouknutí mûfiit na délku zhruba

14 metrÛ a na ‰ífiku témûfi 7 metrÛ. Celkov˘ uÏitn˘ obsah dosáhne aÏ tfií set tfiiceti krychlov˘ch metrÛ, coÏ uÏ je pomûrnû velkorysé fie‰ení.

VYVEZTE Mù AÎ NAHORU! V˘tah do vesmíru? Pfiiznejme si to: nûco podobného by normálnû myslícího ãlovûka nenapadlo. KdyÏ psal sir Arthur C. Clarke svÛj román Rajské fontány, jen sotvakdo si myslel, Ïe by se jeho nápad mohl stát skuteãností (coÏ se mu stalo uÏ podruhé – bûhem druhé svûtové války jednou svou prací docela pfiesnû pfiedjímal satelitní komunikaci). Pfiesto se zaãíná o vesmírném v˘tahu mluvit ãím dál ãastûji jako o Ïivotaschopné alternativû zpÛsobu, jak˘m se budou lidé v budoucnu dopravovat na obûÏnou dráhu. Pokud by to vy‰lo, uÏ nikdy bychom se za humna Zemû nedostávali pomocí neohraban˘ch a drah˘ch nosiãÛ, které se k nebi derou jen pomalu, s obrovsk˘m hlukem a ãasto selhávají.

V pfiípadû vítûzství „v˘taháfiÛ“ by nás ãekala relativnû laciná a klidná cesta v pohodlné kabinû, která by ze v‰eho nejvíc pfiipomínala vagony luxusních vlakÛ. Jako vÏdy jde i tentokrát o dokonalé skloubení jednoduch˘ch fyzikálních principÛ s posledními v˘kfiiky chemie: pruh extrémnû pevn˘ch a lehk˘ch nanovláken by stoupal ze Zemû aÏ na geostacionární obûÏnou dráhu, kde by se ve v˘‰ce zhruba 35 786 kilometrÛ nacházelo protizávaÏí ve formû koneãné stanice.

Vypou‰tûcí stanice na zemském povrchu by byla vysoká asi padesát kilometrÛ a pás, po kterém by jezdily „kabiny“ v˘tahu, by udrÏovala napnut˘ stará dobrá odstfiedivá síla.

DÛleÏitá je také bezpeãnost – díky extrémní lehkosti nanovláken by cel˘ dlouh˘ pás v˘tahu nemûl váÏit víc neÏ tisíc tun a pfii pfietrÏení by se pomalu rozprostfiel na velké plo‰e s témûfi nulov˘mi ‰kodami na majetku, o Ïivotech nemluvû.

UblíÏit by v˘tahu nemûly ani meteority. Vût‰ím kusÛm by se mûl dokázat vyhnout pouÏitím manévrovacích motorÛ na vesmírné koneãné, u men‰ích kusÛ by pak byla v˘tahu k dobru pevnost materiálu. A cena za jednu cestu?

Zhruba dvû stû dolarÛ za kilogram hmotnosti – níÏ uÏ to opravdu (pfiinejmen‰ím zpoãátku) nepÛjde!

TûÏko fiíct, kdy bychom se mohli doãkat prvního v˘letu v˘tahem na obûÏnou dráhu. Je ale tfieba dodat, Ïe i ty nejskeptiãtûj‰í hlasy nemluví o dobû del‰í padesáti let.

Nejvût‰í optimisté kladou zahájení v˘roby dostateãnû velkého pásu z nanovláken je‰tû do tohoto desetiletí.

V pfiípadû vítûzství „v˘taháfiÛ“ by nás ãekala relativnû laciná a klidná cesta v pohodlné kabinû, která by ze v‰eho nejvíc pfiipomínala vagony luxusních vlakÛ.

VESMÍR UÎ NENÍ JEN MÍSTO, KTER¯M SE PROHÁNùJÍ SATELITY A PÍPAJÍCÍ DRUÎICE, ALE PROSTOR, KAM SE MÒÎE VYDAT KAÎD¯ Z NÁS. 13

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

16:18

Stránka 14

Stolování, Lisa Wildén „MÛj stÛl – mÛj hrad.

A taky doupû. Je to mé vlastní teritorium ve vefiejném prostoru.”

NÁBYTKÁ¤SK¯ KONCERN EFG POSKYTL STUDENTÒM STÒL NOSTRA Z DÍLNY P¤EDNÍ DÁNSKÉ DESIGNÉRKY SUSSE FISHER A DÁL UÎ JIM PONECHAL ÚPLNOU VOLNOST. 14

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:13

Stránka 15

Zvlnûn˘, Johanna Strand a Anna Irinarchos „Ergonomika je tak funkãní. Chtûli jsme ji naru‰it mûkãími a hravûj‰ími doplÀky.”

DESIGN

SVOBODA PROJEVU PRACOVI·Tù. PROSTOR, KDE VùT·INA Z NÁS TRÁVÍ VELKOU âÁST V·EDNÍHO DNE. MÍSTO, KTERÉ BY MùLO B¯T NEJEN FUNKâNÍ, ALE ZÁROVE≈ BYCHOM SE V NùM MùLI CÍTIT DOB¤E. MLADÍ ·VÉD·TÍ DESIGNɤI UKÁZALI CESTU, JAK VYHNAT NUDU Z NA·ICH KANCELÁ¤Í.

TEXT NICOL GALE FOTO ARCHIV AKIT

Sedím s kamarádkou v pfiíjemné praÏské kavárnû. PÛvodnû jsme chtûly jít na obûd, nakonec je z toho „kafe”. Chápu, má novou práci, je to dfiíã a chce se uvést v nejlep‰ím svûtle. UÏ pÛl hodiny ze sebe sypu poslední novinky, ona nervóznû poposedává a oãima hledá ãí‰níka. „Nezlob se, ale fakt uÏ musím zpátky, mám toho moc.” Nezlobím se, znám ji. Práci v kanceláfii zboÏÀuje a víc si toho fiekneme „po mailu”. Vût‰inou po‰le odkaz na zajímavé webové stránky, obãas obdrÏím nûjak˘ ten vtípek. Tisíckrát si domlouváme schÛzku a pak se vidíme nanejv˘‰ pfied vánoãními svátky.

Napadlo mne, jak asi vypadá její nové pracovi‰tû, ale není ãas na dal‰í otázky. Pfiedstavuju si místnost s prosklen˘mi dvefimi typu kanceláfie detektiva Phila Marlowa, za stûnou z mléãného skla tu‰íte stÛl a obãas zachytíte pár slov telefonního hovoru. Nebo sedí v úhledném kost˘mku za stroh˘m stolem v fiadû s dal‰ími kolegy a obãas vykoukne pfies stolov˘ paraván a neodlepí se od své koleãkové Ïidle? Vybíráme si své zamûstnání i podle prostfiedí, ve kterém pak prosedíme vût‰inu dne, nebo jsme schopni pfiizpÛsobit se? Je v práci spokojená, protoÏe se tam cítí „jako doma”?

Vzpomínám si na vlnu nad‰ení, kdyÏ se pfied deseti lety propagovalo heslo „Více radosti v kanceláfii”. Rozevláté tvary pracovních

hnízd oÏivily pestré barvy, nezapomínalo se na místa krátk˘ch setkání, relaxaãní koutky nabízely zamûstnancÛm chvilku k zamy‰lení. Velkoplo‰né kanceláfie „open space” jsou stále siln˘m trendem, i kdyÏ se pfiibrzdilo ve smûru variability a flexibility. V˘robci nespí na vavfiínech a konkretizují novou cestu pfiímo pro vበstÛl. UÏ nepotfiebujete tolik místa, v‰echno máte v poãítaãi a parametry va‰í kanceláfiské techniky se smrskly na minimum. Stále ãastûji se objevují v˘‰kovû nastavitelné stoly, flexibilní rámy nabízejí svobodu pohybu. Na trhu s kanceláfisk˘m nábytkem najdete snad v‰echny tvary stolov˘ch desek, na jaké si vzpomenete. Máte tedy svobodu vytvofiit pracovi‰tû odpovídající opravdu va‰im potfiebám?

Krásnou inspiraci a motiv k zamy‰lení jsem objevila na v˘stavû mlad˘ch ‰védsk˘ch designérÛ. Nábytkáfisk˘ koncern EFG jim poskytl stÛl Nostra z dílny pfiední dánské designérky Susse Fisher a dál uÏ jim ponechal úplnou volnost. ¤e‰ení, které studenti designu pfiedstavili, mi vzalo dech. Vtipnû si pohráli s my‰lenkou svobody projevu v tom nejkrajnûj‰ím smyslu v rámci kanceláfiského nábytku a své v˘tvory doplnili odváÏn˘mi názory. Posuìte sami, obrázky autentick˘ch v˘tvorÛ a úderná hesla kaÏdého z designérÛ vypovûdí více neÏ tisíce slov.

15

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

16:18

Stránka 16

DESIGN

StÛl hmyzu, Anna Holst „Pfiírodní krajina na hony vzdálená bzuãení poãítaãÛ a záfiivek. S povrchem, kter˘ vzbuzuje nejrÛznûj‰í pocity a poku‰ení.”

„Psací” stÛl, Carl-Henrik Wrethman „AÈ va‰i my‰lenku tlumoãí tuÏka. Moderní pomÛcky jako napfi. poãítaãe mohou b˘t nûkdy kontraproduktivní.”

Povaha práce, Berit Vinningland „Odraz ve skle ukazuje, co vlastnû v kanceláfii dûláme.”

STUDENTI DESIGNU VYTVO¤ILI ORIGINÁLNÍ SÉRII STOLÒ, CO KUS, TO NÁZOR, OSOBNOST AUTORA VEPSANÁ DO PRACOVI·Tù. ÎIVÉ, PLNÉ P¤EKVAPENÍ. KAÎD¯ Z NÁS SI ASPO≈ JEDEN V¯TVOR OBLÍBÍ. NENÁSILNù VEDLI NÁV·TùVNÍKY V¯STAVY K ZAMY·LENÍ. JSTE OPRAVDU SVOBODNÍ A JSTE TO OPRAVDU VY? TYHLE STOLY SE NEDAJÍ NIKDE KOUPIT, ALE MOÎNÁ, KDYÎ SI NA Nù VZPOMENETE, ZMIZÍ Z VA·Í TVÁ¤E V¯RAZ ·EDÉ KANCELÁ¤SKÉ MY·I. RUKOU P¤EJEDETE SVOU PRACOVNÍ DESKU A ZAP¤EM¯·LÍTE, CO VÁM CHYBÍ KE SPOKOJENOSTI. O ERGONOMII

„Se v‰ím tím ergonomick˘m nábytkem a pomÛckami mÛÏete pracovat, jak dlouho chcete, aniÏ se cítíte unaveni.

V‰echno je tak racionální, Ïe se z toho mÛÏete zhroutit.

Myslím, Ïe prolamovat návyky je právû tak dÛleÏité.” „Ergonomie je urãitû praktická. Ale musí b˘t taky tak o‰klivá a klinicky nudná?” „Chci udûlat pracovní desku, která volá po dotyku.” „Ménû rigidní a hranaté. Proã nepodepfiít zápûstí pol‰táfikem, kdyÏ si potfiebuje odpoãinout?”

O PROST¤EDÍ KANCELÁ¤E

„Je nutné, aby prostfiedí bylo prÛmûrné, mají-li se v nûm v‰ichni cítit dobfie?”

16

„Dnes je v‰echno ohleduplné ad absurdum, hlavnû nikoho neurazit.” „Kolektivní fie‰ení, která mají vyhovovat kaÏdému, nevyhovují nakonec nikomu.” „V‰echno je tak vymezené. Na pracovi‰ti pracujeme.

V jídelnû se smûjeme a odpoãíváme.”

O PRACOVI·TI

„Pfii pohledu na pracovní místo je lehké cítit se úplnû paralyzován. Nedovolí Ïádné vyboãení ani v pohybu, ani v my‰lení.” „Vût‰inu bdûlého ãasu strávím na svém pracovním místû. A tak by mûlo pfiipou‰tût trochu víc promûnlivosti.” „Musím si ke svému pracovnímu místu vytvofiit vztah.

Získat trochu soukromí uprostfied vefiejného prostoru.”

1RPDGB [ LQGG

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

16:18

Stránka 18

TÉMA

Vûra Janou‰ková, Vrásãitá hlava, 1964 Galerie Zlatá Husa Alois Vachsmann, Hlava, 1932 Galerie Zlatá Husa

KOUZLO

OBCHODU S UMùNÍM JEDNA DEFINICE TVRDÍ, ÎE POKUD JE KRESBA, MALBA NEBO SOCHA SCHOPNA HOVO¤IT K LIDEM BEZ OHLEDU NA DOBU SVÉHO VZNIKU, PAK JDE O SKUTEâNÉ UMùNÍ. EXISTUJÍ NAD·ENCI, KTE¤Í KOUZELNÉ MOCI MÚZ PROPADLI, A REPRODUKCE NEBO PLAKÁTY MONETOV¯CH LEKNÍNÒ JE NEUSPOKOJÍ. CHTùJÍ SE ZNOVU A ZNOVU KOCHAT ORIGINÁLEM A SUMY, JEÎ ZA TAKOVÉ POTù·ENÍ MUSÍ ZAPLATIT, DOKÁÎOU AKCEPTOVAT. PRÁVù VÁ·E≈ HRAJE V OBCHODU S UMùNÍM DALEKO VùT·Í ROLI NEÎ V JIN¯CH DRUZÍCH BYZNYSU. JE SPOLEâNÁ PRODEJCÒM I KUPUJÍCÍM. TEXT ZUZANA ZEMANOVÁ, PETR HOLAN FOTO MICHAEL KRATOCHVÍL

Sbûratelství a obchod s umûleck˘mi díly nejsou Ïádn˘m novovûk˘m v˘myslem, ãlovûk uÏ je zkrátka takov˘. OdjakÏiva mûl potfiebu svá setkání s krásou a blahodárné pocity, které její pfiítomnost provázejí, zhmotÀovat, aby se z nich mohl tû‰it znovu a znovu. První umûlecké sbírky v Evropû vznikaly uÏ za ãasÛ ¤ímské fií‰e. Jedním z nejvût‰ích sbûratelÛ v na‰í historii byl samozfiejmû Rudolf II., kter˘ sestavil umûleckou kolekci celoevropského v˘znamu.

Excentrick˘ panovník nevûdomky poloÏil základy sbírek mnoha evropsk˘ch národních galerií. KdyÏ v rámci tfiicetileté války vtrhli do ãesk˘ch zemí ·védové, nezÛstalo pfied nimi ukryto témûfi nic a fragmenty Rudolfovy sbírky dnes najdete nejen ve ‰védsk˘ch muzeích, ale i ve Vídni nebo v Louvru. Torzo tûchto sbírek dnes tvofií základ umûleck˘ch kolekcí, které naleznete napfiíklad na PraÏském hradû nebo v Národní galerii.

SRDCEM, ROZUMEM, ALE HLAVNù VÒLÍ Dne‰ní sbûratelé musí na rozdíl od císafiského excentrika pfiihlíÏet vedle umûleck˘ch aspektÛ také k trÏní hodnotû dûl, protoÏe i podle ní se koneckoncÛ úroveÀ sbírky posuzuje. Na druhou stranu nûkdy dokáÏou díky své silné vizi urãit smûfiování budoucího v˘voje trhu. AÈ uÏ máte na Medu Mládkovou jak˘koli názor, tahle mecená‰ka se slabostí pro Kupku dokázala témûfi v‰e, co si pfiedsevzala, a o cílevûdomosti Vladimíra Îelezného u nás nepochybuje vÛbec nikdo. A právû v jeho rozsáhlé sbírce byste na‰li opravdu cenné kousky. Za v‰echny jmenujme napfiíklad díla Franti‰ka

18

Kupky, Antonína Procházky, Václava ·pály, Otakara Nejedlého a Bohumila Kubi‰ty. ¤eãeno ãísly ãítá sbírka pfies 1500 umûleck˘ch dûl. Není bez zajímavosti, Ïe právû díky Îelezného vá‰ni nastal v âesku mezi lety 1997 a 2000 asi nejvût‰í boom v obchodu s umûním za posledních sto let. Na draãku ‰la hlavnû meziváleãná avantgarda, díla Josefa âapka, Antonína Procházky a Emila Filly.

Podle slov Magdalény Jufiíkové, která spravuje Îelezného sbírky v galerii Zlatá Husa, je vzestup cen Fillov˘ch dûl právû jeho zásluhou. Pfiedsevzal si, Ïe vefiejnosti dokáÏe, Ïe Filla nebyl Ïádn˘m mal˘m ãesk˘m Picassem, ale umûlcem s osobit˘m projevem. A jak fiekl, tak uãinil. Umûní je vá‰eÀ a poãet nul na cenovce jí jen dodává na váÏnosti.

MILIONOV¯ ZÁÎITEK Ve srovnání s klasickou investiãní strategií je na obchodu s umûním pfiitaÏliv˘ také fakt, Ïe úspûch v nûm není pouze záleÏitostí anal˘z, statistik a prÛzkumu trhu. Pfiíkladem budiÏ Alfons Mucha, v oãích laika sázka na jistotu. Jeho obraz nazvan˘ Pohádkov˘ motiv mûl b˘t zlat˘m hfiebem v˘tvarné aukce, která se konala v praÏském Paláci Îofín. O dílo za 3,5 milionu korun v‰ak nemûl nikdo ze sbûratelÛ zájem. Zato olejomalba Josefa ·ímy, kter˘ se pfiece jen netû‰í takové popularitû, uchvátila jistého zámoÏného sbûratele natolik, Ïe za ni vyplatil stejnou ãástku. Slavné jméno zkrátka nestaãí, alespoÀ ne tûm, ktefií to s láskou k umûní myslí opravdu váÏnû. Mluvíme-li o cenách, rekord na ãeském trhu s v˘tvarn˘m

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:13

Stránka 19

OPRAVDOV¯M UNIKÁTEM JE ÎELEZNÉHO SBÍRKA UMÍSTùNÁ V GALERII ZLATÁ HUSA. ¤EâENO âÍSLY âÍTÁ P¤ES 1500 UMùLECK¯CH DùL. NENÍ BEZ ZAJÍMAVOSTI, ÎE PRÁVù DÍKY ÎELEZNÉHO VÁ·NI NASTAL V âESKU MEZI LETY 1997 A 2000 ASI NEJVùT·Í BOOM V OBCHODU S UMùNÍM ZA POSLEDNÍCH STO LET. 19

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

16:19

Stránka 20

KOUZLO OBCHODU S UMùNÍM

Vincenc Machovsk˘, Plastika pro bazén, 1930 Galerie Zlatá Husa

PRO KAÎDÉHO OBCHODNÍKA JE DÒLEÎITÉ, KOMU UMùLECKÉ DÍLO PRODÁ. KDYÎ MU NENÍ KUPEC SYMPATICK¯, MÁ ZKRÁTKA SMÒLU. NESTÁVÁ SE, ÎE BY NùKDO NÁHODNù ·EL KOLEM A JEN TAK SI ODNESL ZRZAVÉHO NEBO FILLU ZA MILION. umûním drÏí obraz Emila Filly nazvan˘ Záti‰í s rybiãkami – pfies 7 milionÛ korun. Díla z rukou zahraniãních umûlcÛ (tfieba grafiky Marka Chagalla nebo Pabla Picassa) se prodávají fiádovû za statisíce dolarÛ. Plátna a olejomalby takov˘ch autorÛ se ale na aukcích témûfi vÛbec neobjevují. âástky za tyto obrazy se totiÏ pohybují v nûkolika milionech dolarÛ, a pokud je nûjaké dílo této kategorie k mání, je to vÏdy velká událost. Mezi nejoceÀovanûj‰í umûlce na‰í planety patfií skuteãní velikáni jako Edouard Manet, Claude Monet nebo Vincent van Gogh. Pro bûÏného smrtelníka je v podstatû nemoÏné pofiídit si originál nûkterého z jmenovan˘ch. Autofii sami by se dnes jistû divili ãástkám, kter˘mi se jejich tvorba oceÀuje.

Ale to je právû onen zhodnocující faktor ãasu.

NáleÏitû ocenilo van Gogha Japonsko, kterému nebylo zatûÏko 110 let od autorovy smrti zaplatit ze státní kasy 80 milionÛ dolarÛ za jeho malbu.

Vysok˘ch cen dosahují i díla rakousk˘ch avantgardních autorÛ, jako byli Gustav Klimt a Egon Schiele, na trhu se ale objevují jen velmi v˘jimeãnû.

JAK TO CHODÍ NA AUKCI Vût‰ina z nás si asi aukci umûleck˘ch dûl pfied-

stavuje jako neobyãejnû vzru‰ující záÏitek.

Skuteãnost je o poznání prozaiãtûj‰í. Víno se nepodává, obraz mÛÏe b˘t vydraÏen i po telefonu.

V praxi to vypadá asi takto: kaÏdá aukce má hlavní lákadlo a vedle nûj pak nejménû sedmdesát dal‰ích, o poznání levnûj‰ích, ale i tak umûlecky hodnotn˘ch dûl.

Kdo by chtûl okusit atmosféru aukce coby opravdové spoleãenské události, musí zamífiit tfieba do Vídnû. Zatímco u nás se draÏí díla v hodnotách 2 aÏ 7 milionÛ korun, u na‰ich jiÏních sousedÛ se na draÏbách objevují díla impresionistÛ, a ceny se tak pohybují v desítkách milionÛ dolarÛ. Aukce se proto úãastní spoleãenská smetánka z fiad celebrit a byznysmenÛ. Tomu pochopitelnû odpovídá úroveÀ celé akce. Usrkává se ‰ampaÀské s jahodami, pochutnáte si na kaviáru a jin˘ch dobrotách, zkrátka jde o váÏenou spoleãenskou akci.

POEZIE KAMENN¯CH OBCHODÒ Jsou sbûratelé, kter˘m souboje v aukãních síních nevyhovují a dávají pfiednost tradiãním kamenn˘m obchodÛm. Jedinou nev˘hodou je, Ïe jen velmi malé procento kamenn˘ch obchodÛ s umûním

nabízí ke koupi obrazy takov˘ch jmen, jak˘mi jsou Emil Filla, Josef âapek, Jan Zrzav˘, Josef ·íma, Václav ·pála, Otakar Kubín, Josef Lada... Jeden takov˘ obchod je v Praze na Vinohradech, pfiíznaãnû se jmenuje Obchod s umûním. Vystaveny tu nejsou reprodukce, ale originály, a proto se ãástky uvedené na dobfie viditeln˘ch cenovkách pod jednotliv˘mi díly ‰plhají aÏ na nûkolik milionÛ korun. Kupfiíkladu záti‰í od Bohumila Kubi‰ty z roku 1909 je v souãasné dobû nejdraωím obrazem od ãeského autora, jak˘ je v Praze nabízen.

Na ceduli pod obrazem je 5 milionÛ. V obchodû potkáte podnikatele, umûlce, ale i zástupce tzv. stfiední vrstvy. „Pro kaÏdého obchodníka je dÛleÏité, komu umûlecké dílo prodá. KdyÏ není kupec sympatick˘, má u mû zkrátka smÛlu. Dá se tak fiíct, Ïe mezi obûma stranami vzniká velmi intimní vztah. Nestává se, Ïe by nûkdo náhodnû ‰el kolem a jen tak si odnesl Zrzavého nebo Fillu za milion,” fiíká majitel Obchodu s umûním Miroslav Koreck˘. Umûní a jeho sbûratelství nikdy nebylo, není a zfiejmû ani nebude vût‰inov˘m koníãkem.

Pokud mu nûkdo ale propadne, b˘vá z toho láska na cel˘ Ïivot. A lásce, jak známo, je tfieba pfiiná‰et obûti. Tfieba i milionové...

AUKCE UMùLECK¯CH DùL Na aukci dorazí i pfies stovky úãastníkÛ – podle toho, jak kvalitní je obsah draÏebního seznamu. MoÏností, jak se do draÏby zapojit, je nûkolik. Buì se mÛÏete úãastnit pfiímo a zaplatíte vratnou zálohu 500–1000 korun, nebo draÏíte s tzv. limitem, ãi se mÛÏete aukce úãastnit po telefonu.

Pokud dorazíte osobnû, rozhodnû si nesedejte dopfiedu. Sice vám neunikne Ïádn˘ detail draÏen˘ch dûl, neuvidíte ale, kdo draÏí. V‰ichni váÏní úãastníci aukce si totiÏ sedají dozadu, aby mûli pfiehled o konkurentech.

Samotn˘ prÛbûh aukce b˘vá pomûrnû rychl˘. DraÏitelÛm staãí omezit pfiem˘‰lení na chci-nechci, celá aukce nûkdy zabere jen pÛlhodinu. Licitátor se niãím nezdrÏuje, hostesky proto chvílemi ani nestíhají vymûÀovat jednotlivé díla. NevydraÏí se ani tfietina z pÛvodní nabídky.

Pfied draÏbou hlavního autora vám dopfiejí malou pfiestávku, to abyste uklidnili srdeãní tep. MoÏná to ale ani nebudete potfiebovat. Zábavu vám pokazí ãísla 160 a 161, dva telefonní draÏitelé. Celá záleÏitost proto nemusí trvat ani minutu. Oni si klidnû pfiihazují po sto tisících a cena se rázem vy‰plhá aÏ na 2,1 milionu korun. V sále se nenajde nikdo, kdo by s nimi chtûl mûfiit síly, a nastane rozhodující okamÏik. Licitátor se ãísla 161 zeptá, jestli dá 2,2 milionu. On fiekne ne a obraz si v polstrovaném stûhovacím voze odveze ãíslo 160.

KdyÏ k této cenû pfiipoãítáte napfi. ãtyfiprocentní provizi pro konkrétní aukãní dÛm a daÀ z pfiidané hodnoty, zjistíte, Ïe onen anonymní vítûz byl ochoten za obraz zaplatit témûfi 2 460 000 korun...

20

Inzerat_220x285.qxd

15.11.2005

13:07

Page 1

EXCEPTION znamená výjimka. Při vývoji nového modelu Waterman naplno využil fantazie a technického know-how svých designérů a výsledkem je Exception – výjimečné pero unikátního čtvercového profilu, které fascinujícím způsobem kombinuje ušlechtilé lakování těla se zlatým a stříbrným zdobením a hrotem z 18-karátového zlata. Z nabídky různých povrchových úprav a psacích systémů si snadno vyberete takový, který nejlépe vyjádří Váš smysl pro dokonalost a nadčasovou krásu. www.waterman-exception.com Distributor v ČR: ACTIVA spol. s r. o., www.activa.cz, www.watermanpen.cz

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

16:19

Stránka 22

Geniální podivín Ingmar Bergman okupoval k nelibosti sv˘ch kolegÛ ‰védsk˘ filmafisk˘ trÛn celou fiadu let.

·VÉDSK¯ FILM ÎIJE ·VÉDSKÁ KINEMATOGRAFIE JE POJEM. PODOBNù JAKO TA âESKÁ DALA SVùTU NùKOLIK V¯RAZN¯CH OSOBNOSTÍ A VZHLEDEM K PODOBNù NEVELKÉMU POâTU OBYVATEL BOJUJE O KAÎDÉHO DIVÁKA. A TO VELMI ÚSPù·Nù, SKANDINÁVCI SVÉ FILMOVÉ TVÒRCE MILUJÍ. KAÎDÁ PREMIÉRA JE TOTIÎ STEJNù JAKO U NÁS OST¤E SLEDOVANOU A OâEKÁVANOU UDÁLOSTÍ, A VùT·INOU NEMILOSRDNù P¤EVÁLCUJE HORKÉ HOLLYWOODSKÉ TRHÁKY. TEXT ZDENùK HOL¯ FOTO ISIFA, ULLA MONTAN, BENG WANSELIUS – IMAGEBANK.SWEDEN.SE

22

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:14

Stránka 23

TRE KRONOR

V·ICHNI REÎISɤI NOVÉ VLNY SE VE SV¯CH DÍLECH SNAÎILI A SNAÎÍ P¤EKROâIT BERGMANÒV STÍN A NEUSTÁLE ZDÒRAZ≈UJÍ, ÎE JEHO FILMY NEJSOU TYPICK¯M OBRAZEM ·VÉDSKÉ REALITY, A ZAOBÍRAJÍ SE SPÍ· JEHO OSOBNÍMI TÉMATY. Kinematografie zemû tfií korunek je zajímavá nejen díky svému specifickému „pohledu na vûc”. JiÏ tradiãnû je i synonymem pro kvalitní scénáfie, umûní vyprávût pfiíbûhy z obyãejného Ïivota poutav˘m, a pfiesto „obyãejn˘m”zpÛsobem, kter˘ nepotfiebuje sloÏité digitální efekty a automobilové honiãky a v˘buchy. Ostatnû filmafiské fiemeslo zde má pûknû dlouhou tradici. UÏ v období nûmého filmu ho celosvûtovû proslavili reÏiséfii Mauritz Stiller a Victor Sjöström, ktefií skrze filmov˘ pás pfiibliÏovali svûtu typicky severské vidûní pfiírody. Pak se zrodila Greta Garbo. Její hvûzda rychle dosáhla takov˘ch v˘‰in, Ïe dnes uÏ málokdo ví, Ïe se nenarodila v Hollywoodu. A od druhé poloviny ãtyfiicát˘ch let se ve ·védsku zaãalo slovo film vyslovovat jedním dechem se jménem Ingmar Bergman.

NEP¤ÍTEL BERGMAN...

Geniální podivín okupoval k nelibosti sv˘ch kolegÛ ‰védsk˘ filmafisk˘ trÛn celou fiadu let. Odpor vÛãi Bergmanovi byl pak spoleãn˘ dal‰ím zdej‰ím tvÛrcÛm, reprezentantÛm tzv. nové vlny. Mezi nimi najdete v‰eobecnû známá jména jako Jan Troell, Vilgot Sjöman a Bo Widerberg.

Pokud máte pocit, Ïe vám to nic nefiíká, vzpomeÀte napfiíklad na WiderbergÛv poslední film V‰echno je, jak má b˘t, „obyãejn˘” pfiíbûh o milostném vzplanutí uãitelky a jejího dospívajícího Ïáka, kter˘ zaznamenal velké úspûchy i v na‰ich kinech. V‰ichni reÏiséfii nové vlny se ve sv˘ch dílech snaÏili a snaÏí pfiekroãit BergmanÛv stín a neustále zdÛrazÀují, Ïe jeho filmy nejsou typick˘m obrazem ‰védské reality, a zaobírají se spí‰ jeho osobními tématy. Logicky se proto zamûfiují na obyãejné pfiíbûhy obyãejn˘ch lidí, které se snaÏí vyprávût z pohledu nezaujatého pozorovatele. Vlastnû vytváfiejí jakési polodokumenty, s oblibou pouÏívají ruãní kameru a zdá se, Ïe právû to diváka na ‰védském filmu láká nejvíce. ·VÉDSKÁ SPOLEâNOST NA PLÁTNù Kromû rodinného stfiíbra jménem Bergman disponuje souãasná ‰védská kinematografie i nov˘mi reÏisérsk˘mi hvûzdami. Jedna z nich je vlastnû staronová: Roy Andersson si vyzkou‰el natáãení filmÛ jiÏ poãátkem sedmdesát˘ch let, po dvou letech se v‰ak odmlãel a nadále se vûnoval pouze natáãení reklamních spotÛ. K hrané tvorbû se vracel pomalu, nejprve dvojicí krátk˘ch snímkÛ z pfielomu let osmdesát˘ch a devadesát˘ch Nûco se stalo a Nádhern˘ svût, kde odhalil svÛj vytfiíben˘ smysl pro groteskno a ãern˘ aÏ cynick˘ humor. V roce 2000 pak koneãnû natoãil celoveãerní film, kter˘ se ãas od ãasu objevuje i v programu na‰ich filmov˘ch klubÛ. Písnû z druhého patra jsou mezi fajn‰mekry velmi cenûn˘m a uznávan˘m dílkem, kde reÏisér dovádí do extrémnû absurdních a pfiitom stále je‰tû komick˘ch poloh patologické rysy souãasné spoleãnosti. âeskému divákovi dobfie známou mÛÏe b˘t i velká nadûje nejmlad‰í ‰védské reÏisérské generace Lukas Moodysson. Jeho snímek Fucking Åmål byl kvÛli svému námûtu do ãesk˘ch kin uveden pod ponûkud zavádûjícím názvem Láska je láska. Svou laskavostí a pfiístupnou formou, s jakou líãil vztah dvou dospívajících lesbiãek v prostfiedí ‰védského malomûsta, si tento film získal svûtovou po-

pularitu a na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlov˘ch Varech v roce 1999 zvlá‰tní cenu poroty.

Dal‰í Moodyssonovy snímky uÏ známe jen z festivalov˘ch projekcí. Ve stylu hraného dokumentu natoãil i svÛj dal‰í film Spoleãnû. V nûm se zamûfiuje na dal‰í kontroverzní a v seversk˘ch zemích hojnû diskutovan˘ jev moderní spoleãnosti, a sice Ïivot v komunitû. Stejnû jako v pfiípadû Fucking Åmål nám pfiedkládá humorné a láskyplné vyprávûní o lidech, ktefií se nechtûjí vzdávat sv˘ch snÛ, a o jejich konfrontaci s realitou. V následujícím snímku Lilya 4-ever se Moodysson, bÛh ví proã, roze‰el se sv˘m smífiliv˘m a optimistick˘m pohledem na svût a natoãil dokumentárnû syrov˘ a spoleãnost obÏalovávající film o osudech mladiãké prostitutky z b˘valého Sovûtského svazu v souãasném ·védsku.

HLEDÁNÍ KO¤ENÒ LoÀsk˘ rok se ve ‰védské kinematografii nesl pfiedev‰ím ve znamení úspûchu filmu Jako v nebi. Za ãtyfii mûsíce od premiéry ho nav‰tívilo ve ·védsku vût‰í mnoÏství divákÛ neÏ závûreãn˘ díl trilogie Pán prstenÛ. Následnû byl nominován na Oscara v kategorii nejlep‰í zahraniãní film.

Jeho osud nápadnû pfiipomíná osudy filmÛ Jana Hfiebejka u nás. Vedle rekordní domácí náv‰tûvnosti a úspûchu za oceánem je tu je‰tû jeden podobn˘ rys: od domácích kritikÛ obdrÏel celou fiadu sÏírav˘ch odsudkÛ za své morální nedostatky. ReÏisér Kay Pollack v nûm vypráví dojemn˘ pfiíbûh svûtovû uznávaného skladatele, kter˘ se vrací do rodné vesnice, aby pozvedl místní amatérsk˘ kostelní sbor a na‰el romantickou lásku. Tématu návratu a hledání kofienÛ se vûnuje i dal‰í mimofiádn˘ film z loÀského roku Dalecarlia. Divadelní reÏisérka Maria Blom svÛj filmov˘ debut vystavûla na problematice hromadného vylidÀování venkova, následné prázdnotû mûstského Ïivota a návratu zpût. Jednodu‰e vypráví o obyãejné lidské potfiebû vûdût, kdo jsem a kam patfiím.

Otevírá tak otázku osobní i národní identity, a to je ve sjednocené Evropû opravdu velké téma. ÎENY NA SCÉNù Je‰tû dal‰í vûcí byl loÀsk˘ rok ve ‰védské kinematografii v˘jimeãn˘. Premiéru mûlo nûkolik filmÛ, které reÏírovaly Ïeny. Ve vût‰inû pfiípadÛ se jedná o reÏijní debuty, které nabízejí mnohem víc neÏ jen pohled na svût z Ïenské perspektivy. Jsou zároveÀ jakousi generaãní v˘povûdí mlad˘ch ·védek a poukazují na témata, která se jich bytostnû dot˘kají, aÈ uÏ je to postavení Ïen ve spoleãnosti, nebo problematika dospívání. V˘znamn˘ podíl na ‰védské filmové produkci jiÏ tradiãnû pfiedstavují kriminální a detektivní filmy, které pfiedstavují spolehliv˘ v˘vozní artikl. ·védská filmafiská komunita má ale v souãasné dobû úplnû jiné starosti. AÏ doposud byl ‰védsk˘ film podporován pfierozdûlením pfiíjmÛ ze vstupného ve prospûch ·védského filmového institutu, kter˘ se produkãnû podílí na vût‰inû nov˘ch filmÛ. Dohoda o financování vypr‰í s koncem tohoto roku a zÛstává otázkou, jaká bude nová forma dotování ‰védské kinematografie a jak do budoucna ovlivní samotné filmy.

Liv Ullman, slavná hereãka z Bergmanov˘ch filmÛ, se v 90. letech chopila reÏisérské taktovky.

Velká nadûje nejmlad‰í ‰védské reÏisérské generace Lukas Moodysson.

Ukázka z filmu OkamÏit˘ nástup od reÏisérky Elly Lemhagen o dûtech z rozveden˘ch manÏelství.

23

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

16:19

Stránka 24

KVùTINÁâ V ATLANTIKU JE ·EST HODIN RÁNO, JE·Tù TMA. NÁ· MIKROBUS SE POMALU ·PLHÁ SERPENTINAMI NA VRCHOL HORY PICO DO ARIEIRO, KTERÁ JE SE SVOU V¯·KOU 1818 M DRUH¯M NEJVY··ÍM MÍSTEM MADEIRY. OSTROV POD NÁMI JE JE·Tù ZAHALEN MRAKY, ALE POMALU SE PROBOUZÍ ZE SVÉ OSPALOSTI, DOPROVÁZEN NESKUTEâNOU PROMùNOU BAREV NEBE, SKAL I ÚDOLÍ.

PODOBN¯CH NAD·ENCÒ NAHO¤E MOC NENÍ, TAKÎE SI V TICHU VYCHUTNÁVÁME JEDINEâNÉ OKAMÎIKY MAGICKÉ P¤ÍRODY. VTOM KOLEM NÁS PROLÉTNE GOLFOV¯ MÍâEK A POMALU PADÁ DO ÚDOLÍ. ZATÍMCO MY, VYZBROJENI STATIVY A FOTOAPARÁTY, NAD·EN¯ GOLFISTA, MIMOCHODEM âLEN MEDIÁLNÍ KOMISE âESKÉ GOLFOVÉ FEDERACE, SEM VY·PLHAL S BAGEM A JEDIN¯M ÚDEREM P¤EKONAL O NùKOLIK STOVEK METRÒ SVÒJ DOSAVADNÍ NEJDEL·Í DRIVE. TEXT A FOTO PETRA DOLEÎALOVÁ

24

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

17:12

Stránka 25

DRIVE

Díky neustále vanoucím vûtrÛm z 545 km vzdálené Afriky a 978 km leÏícího Portugalska dokáÏe b˘t poãasí dokonale nevyzpytatelné.

I taková mÛÏe b˘t Madeira pro golfisty. Zmatení turisté, které sem v devût hodin ráno sváÏejí autobusy, s pohledem upfien˘m na jeho hole snad dodnes hledají hfii‰tû, o kterém se Ïádn˘ z prÛvodcÛ nezmiÀuje.

Subtropick˘ ostrov, jehoÏ název znamená v portugal‰tinû „dfievo”, leÏí uprostfied Atlantického oceánu. Kdysi neprostupná dÏungle sopeãného pÛvodu je dnes intenzivnû zemûdûlsky obdûlávána. StupÀovitá terasová políãka vytváfiejí spoleãnû s pfiibliÏnû sedmi sty druhÛ kvûteny zahrnujícími orchideje, lilie, azalky, magnolie i vavfiínov˘ prales doslova ráj. Pfiíjemné klima s teplotami od 17 do 25° C ovlivÀují neustále vanoucí vûtry z 545 km vzdálené Afriky a 978 km daleko leÏícího Portugalska. Díky nim dokáÏe b˘t poãasí dokonale nevyzpytatelné. Mnohdy staãí ujet 20 km, abyste dé‰È vymûnili za slunce. I na nás ãekalo podobné pfiekvapení. Hrálo se totiÏ v mlze a mnoho hráãÛ se tváfiilo, Ïe jsou i za takov˘ch podmínek na hfii‰ti jako doma. Bûhem krátké chvíle se nám v‰ak odhalily fantastické v˘hledy.

SANTO DA SERRA – GOLFOVÁ HISTORIE Nejstar‰ím hfii‰tûm ostrova je Santo da Serra Golf Club, kter˘ leÏí dvacet minut jízdy od hlavního mûsta Funchal. Je zabudováno s dokonalou harmonií do ãlenitého terénu ve v˘‰ce 700 metrÛ nad mofiem. Pfiipravte se na velká pfiev˘‰ení, ale odmûnou vám budou úÏasné v˘hledy na jednotlivé ãásti areálu a pfiedev‰ím na okolní pfiírodu. Od roku 1933 se hrálo na neupraveném terénu v sousedství hotelu Pousada da Serra.

O ãtyfii roky pozdûji bylo otevfieno devítijamkové hfii‰tû. V roce 1988 za pfiímé spolupráce se svûtovû proslul˘m architektem Robertem Trentem Jonesem byla zahájena modernizace areálu, aby o tfii roky pozdûji byly otevfieny první dvû devítky: Machico a Desertas” Druh˘ mezník se váÏe ke kvûtnu 1998 – oficiální zaloÏení Santo da Serra Golf Club. Na sklonku sezony se areál doãkal finalizace v podobû otevfiení poslední devítky – Serras. O dal‰í dva roky pozdûji byl rozvoj hfii‰tû dovr‰en slavnostním otevfiením klubovny.

Severiano Ballesteros její krásu okomentoval slovy: „Koneãnû klubovna k obrazu mému...”

PALHEIRO GOLF CLUB V roce 1993 pfiibylo na Madeifie osmnáct jamek.

V tûsném sousedství botanick˘ch zahrad vyrostlo nové hfii‰tû Palheiro Golf Club. Architekt Cabell B. Robinson umístil areál ze dvou tfietin do piniov˘ch hájÛ, star‰ích více neÏ sto let. V˘borná práce s prostorem vyústila ve skvûlé hfii‰tû, které se nicménû doãkalo v roce 2003, u pfiíleÏitosti svého jubilea, fáze aktualizace. Jamky ãíslo 3

a 4 se staly souãástí dopracované ‰estijamkové akademie a byly nahrazeny jamkami, které v souãasnosti nesou pofiadová ãísla 15 a 16. Úpravy jsou dílem architekta Jorga Santany da Silvy, portugalského designéra, kter˘ se jako RobinsonÛv asistent podílel i na pÛvodním projektu.

PRO NÁROâNÉ HRÁâE Na obou hfii‰tích se rozhodnû nudit nebudete, nacházejí se totiÏ v kopcovitém terénu. Palheiro je je‰tû ãlenitûj‰í neÏ Santo da Serra. Obû hfii‰tû mají technick˘ charakter a Stfiedoevropan na nich mÛÏe mít problém s odhadem vzdáleností.

Stfiídání pasáÏí, rovn˘ch i sklonûn˘ch ve v‰ech pfiedstaviteln˘ch rovinách, je rovnomûrnû rozdûleno. Nejdramatiãtûj‰í a samozfiejmû také nejmalebnûj‰í jsou dvû jamky Santo da Serra. Trojka z devítky Machico je del‰í par tfii, kdy hrajete pfies velice hladovû vypadající rokli do greenu úzkého jako tkaniãka od bot, za kter˘m je opût díra do „nikam”. Dvojka Desertas má z odpali‰tû na úroveÀ fairwaye pfiev˘‰ení nûkolika desítek metrÛ.

Masivní „vlnobití” po celé délce fairwaye ve vás zanechá dojem pfii poslední jamce Serras.

Krásné jsou desítka, patnáctka a ‰estnáctka Palheira.

Zázemí obou klubÛ uspokojí i nároãné klienty.

Putting, chipping a driving range jsou samozfiejmostí. Klubové restaurace nabízejí mnoho madeirsk˘ch specialit, (i pro ãeského golfistu) v˘borné místní pivo a skvûlá vína. Urãitû nezapomeÀte ochutnat Madeiru, coÏ je celosvûtovû proslulé „vafiené víno” s pfiísadou brandy a cukru.

V˘teãnou kulináfiskou dobrotou je pak ryba Espada, která vás moÏná na trhu vydûsí svou o‰klivostí. Rybáfii ji totiÏ loví v tisícimetrov˘ch hloubkách, a protoÏe nestaãí projít dekompresí, má dost nevábnû vystouplé oãi. Její maso je v‰ak dokonale jemné a kromû vod Madeiry ji mÛÏete vylovit jen na pobfieÏí Japonska. Nejãastûji se podává opeãená s banány.

MADEIRA ISLAND OPEN Od roku 1993 hostí Santo da Serra kaÏdoroãnû na jafie velmi v˘znamn˘ turnaj evropské profesionální golfové túry, která se po dlouhá léta hrála pod oficiálním partnerstvím znaãky Volvo. Na tradiãním turnaji dnes evropská ‰piãka hraje o celkovou dotaci 600 000 eur. Startovní listiny tohoto turnaje proslavila taková jména, jako jsou Severiano Ballesteros, Lee Westwood, Retief Goosen, Mark James, Paul Lawrie, Sam Torrance, Constantino Rocca nebo Jarmo Sandelin. Nás ale asi nejvíc zajímá jméno Alexandr âejka. Rodák z Mariánsk˘ch Lázní, kter˘ od dûtství vyrÛstal v Nûmecku, v roce 1994

absolvoval turnaj s v˘sledkem 2 rány pod par hfii‰tû a obsadil tehdy dûlené 12. místo. Jen pro zajímavost: vyhrál Mats Lanner ze ·védska.

PORTO SANTO GOLF CLUB Budete-li si chtít odpoãinout od dvou kopcovit˘ch osmnáctek a také chvíli leno‰it na píseãn˘ch pláÏích, kter˘ch hlavní ostrov Madeiry moc nenabízí, mÛÏete trajektem vyrazit na jednodenní v˘let na ostrov Porto Santo. ¤ada hotelÛ vás za pouh˘ch 80 eur dopraví z Funchalu aÏ na nové hfii‰tû Porto Santo Golf Clubu, jehoÏ designérem je velk˘ Severiano Ballesteros. V cenû je i herní poplatek. Areál má osmnáct jamek a jeho zvlá‰tností je plnû osvûtlen˘ devítijamkov˘ pitch&putt course. V leto‰ním roce zaãala druhá fáze v˘stavby, která doplní dal‰ích 18 jamek ve shodném designu.

Pohostinnost tohoto pfiekrásného a nezkrotného ostrova si urãitû zamiluje kaÏd˘ golfista. Kromû mnoha dal‰ích sportovních aktivit, vysokohorské turistiky a toulek v nádherné pfiírodû nabízí Madeira jedineãné atrakce, z nichÏ tou nejzvlá‰tnûj‰í je sjezd v proutûn˘ch saních z vrcholu Monte. Tradiãnû obleãení Madeifiané v botách s podráÏkami z pneumatik vás podle hustoty provozu postrkují nebo brzdí ãtyfii kilometry dlouhou klikatou silnicí dolÛ do Funchalu.

MADEIRA Golfové zájezdy si mÛÏete objednat na www.golfplanet.cz.

Ve‰keré informace o Madeifie najdete na www.madeiratourism.org.

Denní letecké spojení s TAP Portugal.

Rezervace info@globair.cz.

25

vstyle_3_05.qxd

26

28.11.2005

15:14

Strรกnka 26

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:14

Stránka 27

VOLVO OCEAN RACE

START DO ROZBOU¤ENÉHO ATLANTIKU VIGO – MùSTO, KTERÉ SE V HISTORII DOKÁZALO UBRÁNIT NÁJEZDÒM PIRÁTÒ V âELE SE SLAVN¯M SIREM FRANCISEM DRAKEM, TRPùLO V MINUL¯CH DNECH NÁJEZDEM DAL·ÍM. TÍM BYL ATAK MILOVNÍKÒ JACHTINGU. NA START VOLVO OCEAN RACE SE SJELO TÉMù¤ MILION DIVÁKÒ.

TEXT DANIEL VODIâKA FOTO ARCHIV VOR

Ve ·panûlsku má jachting zelenou. Je oblíben˘m sportem královské rodiny, pfiedev‰ím samotného krále Juana Carlose I., aktivního a úspû‰ného závodního jachtafie. Ten se rozhodl závodníky nav‰tívit jiÏ 4. listopadu, den pfied startem tzv. Inshore závodÛ, které jsou pro leto‰ní roãník novinkou. Jeho Veliãenstvo strávilo dlouhé chvíle debatou se závodníky o pfiednostech nov˘ch jachet Volvo Open 70. Královská náv‰tûva pak vyvrcholila pozváním k úãasti v prvním Inshore závodu, které Juan Carlos pfiijal. Nebyl v‰ak jedin˘m z evropské honorace, jenÏ se závodu zúãastnil, na palubû vítûzné jachty Ericsson se na prvním úspûchu podílel i ‰védsk˘ princ Carl Philip, patron Volvo Ocean Race. V˘sledky Inshore závodÛ se zapoãítávají do v˘sledkÛ celkov˘ch. Proto je‰tû pfied startem cesty kolem svûta byl na tom nejlépe právû Ericsson.

Na místû druhém dovedl jachtu Brasil do cíle nûkolikanásobn˘ olympijsk˘ vítûz Torben Grael. Tfietí místo obsadila exotická jachta Pirates of the Caribbean.

Velk˘m pfiekvapením byl neúspûch obou jachet t˘mu ABN Amro, které se pfiipravovaly nejdéle.

DRAMA HNED PO STARTU Milion divákÛ, tisíce jachet na vodû, vrtulníky ve vzduchu. Tak vypadal start v sobotu 12. listopadu. Vzhledem k rozboufienému Atlantiku bylo jasné, Ïe jachty ihned podstoupí tvrdou zkou‰ku pevnosti. Navíc se spekulovalo o moÏnosti pfiekonat rekord v poãtu mil uplut˘ch za 24 hodin. Na startu plul v ãele Ericsson pfied Piráty a Movistar. Po obeplutí první bóje a rozlouãení s diváky se koneãnû jachty vydaly na oceán.

První noc byla dramatická. Vlny dosahovaly v˘‰ky aÏ

8 metrÛ. Jachty letûly tmou, foukal velmi siln˘, studen˘ severní vítr. Lodi ABN Amro Two se podafiilo za prvních 24 hodin uplout více neÏ 500 mil. Technické potíÏe v tûÏkém poãasí hlásí Movistar a Pirates.

Mechanismus naklápûcího k˘lu nevydrÏel a obû lodû se vrací co nejrychleji k pevninû, aby mohly provést nutné opravy a ihned znovu vyplout. Bodov˘ systém s velk˘m mnoÏstvím rozdûlovan˘ch bodÛ na závûr závodu umoÏÀuje jachtám, které mají na zaãátku potíÏe, zasáhnout do celkového hodnocení na ãelních pfiíãkách.

Dal‰ím, kdo nestaãil na vysoké tempo jachet na ãele, byli Australané na Sunergy. V‰e se na jejich jachtû pfiipravovalo do poslední chvíle a málem nestihli start. Místo plavby na pln˘ plyn posádka spí‰e rovnala zásoby v podpalubí. Nápor první noci nevydrÏelo spojení ráhna se stûÏnûm, Sunergy mífií na Madeiru.

Na ãele se pofiadí díky velké vyrovnanosti ãasto mûnilo. Chvíli vedl Brasil, chvíli jedna z jachet ABN Amro.

Posádky vedoucích jachet pracovaly bezchybnû a rychle se vzdalovaly sv˘m pronásledovatelÛm. Pfií‰tí zastávkou bude Kapské Mûsto, kde jsou první jachty oãekávány jiÏ na zaãátku prosince.

CO POSÁDKY âEKÁ Severní Atlantik neb˘vá v polovinû listopadu klidn˘m mofiem. První boufie nadcházející zimy dovedou jiÏ v tuto dobu udefiit plnou silou. Pro posádky je hned po startu úkolem ãíslo jedna dostat se co nejrychleji na jih. Na úrovni Kanársk˘ch ostrovÛ jiÏ zaãíná vát pfiízniv˘ pasát, ve kterém jachty poletí vstfiíc rovníku. Pfied jeho pfiekroãením v‰ak na jachtafie ãeká je‰tû jedna pfiekáÏka. Tou jsou tzv. rovníkové ti‰iny – oblast, kde

27

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:14

Stránka 28

VOLVO OCEAN RACE

SEVERNÍ ATLANTIK NEB¯VÁ V POLOVINù LISTOPADU KLIDN¯M MO¤EM. PRVNÍ BOU¤E NADCHÁZEJÍCÍ ZIMY DOVEDOU JIÎ V TUTO DOBU UDE¤IT PLNOU SILOU. se stfietávají pasáty severní a jiÏní polokoule. Pfievládá zde slab˘ vítr z rÛzn˘ch smûrÛ. Klid je v‰ak nûkolikrát za den pfieru‰en pfiíchodem siln˘ch boufiek, kdy se rychlost vûtru ãasto blíÏí vichfiici.

Kdo pfiekoná toto pásmo nejrychleji, dostane se jako první do pasátu jiÏní polokoule. Místo toho, aby se jachty vydaly co nejkrat‰í cestou ke Kapskému mûstu, volí navigátofii radûji dlouh˘ oblouk podél jihoamerické pevniny. Je tfieba obeplout mohutnou tlakovou v˘‰i nad ostrovem Svaté Heleny. Ve stfiedu v˘‰e nefouká Ïádn˘ vítr, proto je nutné se mu vyhnout.

AÏ teprve na 40° jiÏní ‰ífiky se lodû stoãí k v˘chodu. Nyní jiÏ plují v tzv. fivoucích ãtyfiicítkách, tedy oblasti siln˘ch tlakov˘ch níÏí. Silnému vûtru zde nic nestojí v cestû, a tak vyvolává nejvût‰í vlny na planetû.

Po odpoãinku v Kapském Mûstû následují ledové vody JiÏního oceánu a pak uÏ v cestû stojí nebezpeãn˘ jiÏní Indick˘ oceán. Mofie, kde vlny chodí z mnoha smûrÛ a do cesty závodních jachet se pletou ledovce odlomené z nedaleké Antarktidy, místo, kde teploty jen zfiídka stoupnou nad 10 °C. Znovu se posádky závodních jachet ohfiejí aÏ v Melbourne, odkud pfieskoãí na Nov˘ Zéland do Wellingtonu. Nyní mají pfied pfiídí nejvût‰í oceán

svûta. Nehostinn˘ jih Tichého oceánu je zcela bez ostrovÛ, nejbliωí pevnina je Antarktida. Opût hrozí nebezpeãí stfietu s ledovci, opût je zima, teploty blízko nuly. Na rozdíl od oceánu Indického je v‰ak mofie „uspofiádanûj‰í”, vlny jsou pravidelnûj‰í. ·edivá obloha, ‰edivé mofie. To je prav˘ jiÏní oceán.

Jedin˘m doprovodem jachet jsou zde albatrosi, brilantní letci mofisk˘ch dálek, ktefií bez mávnutí kfiídel kopírují vlny v nejopu‰tûnûj‰ích místech planety. Pokud se slunci podafií prodrat pfies tlustou clonu mrakÛ, v‰e se náhle zmûní. Mofie zazáfií stfiíbrem, bílá pûna na vlnách se zmûní v záplavu démantÛ, mraky kolem zãernají. To je krása jiÏního oceánu, kterou v‰ichni milují. Jen je velmi vzácná.

Na konci Pacifiku ãeká na závodníky mys Horn. Nejnebezpeãnûj‰í mys na svûtû, místo, které je hrobem tisícÛ námofiníkÛ. Ani meteorologové si zde nejsou jisti poãasím, které se stále mûní ze ‰patného na je‰tû hor‰í. Cesta Atlantikem na sever b˘vá pomalá, jachty se ãasto dostávají do bezvûtfií.

Pfied návratem do Evropy ãekají na závodníky je‰tû tfii zastávky: Rio de Janeiro, Baltimore a New York. Je‰tû zastávka v Anglii a Holandsku a nakonec cílové mûsto Göteborg.

T¯MY VOLVO OCEAN RACE ABN AMRO ONE Jedin˘m t˘mem, za kter˘ startují dvû lodû, je ABN AMRO. To v sobû sk˘tá obrovskou v˘hodu: lodû je moÏné navrhnout, vyzkou‰et, zlep‰it a porovnat rozdíly. Jen je zapotfiebí vût‰í mnoÏství financí. Návrh vytvofiil mlad˘ argentinsk˘ lodní konstruktér Juan Kouyoumdjian, kter˘ se rychle mÛÏe stát takovou hvûzdou lodního stavitelství, jakou je dnes Bruce Farr. Na první pohled netradiãním konstrukãním prvkem je hranat˘ trup na zádi. Hrana by mûla pomáhat snaz‰ímu pfiechodu do vy‰‰ích rychlostí. Kapitánem t˘mu je zku‰en˘ novozélandsk˘ jachtafi Mike Sanderson, kter˘ má na kontû vítûzství v závodû z roku 1994. Úãastnil se snad v‰ech velk˘ch svûtov˘ch závodÛ a v souãasnosti je drÏitelem rekordu v plavbû pfies Atlantik na lodi Mari Cha IV. Mike má za sebou také mnoho zku‰eností s naklápûcím k˘lem, kter˘ je nyní ve Volvo Ocean Race novinkou. Pfiekvapením v tomto t˘mu je v˘bûr navigátora. Stan Honey z USA je sice zku‰en˘m navigátorem, kter˘ má v kapse napfiíklad 9 vítûz-

28

ství v závodu pfies Pacifik, nikdy v‰ak neplul kolem svûta. Touha po vítûzství snad nedostatek zku‰eností s plavbou v jiÏním oceánu vynahradí.

V t˘mu pfievládají Novozélanìané.

s fiízením víceãlenné posádky. Mnoho se mohl nauãit od svého vzoru Bruna Peyrona pfii rekordní plavbû kolem svûta na maxikatamaranu Orange.

ERICSSON RACING TEAM ABN AMRO TWO Druhá jachta zelenoÏlutého t˘mu by mûla b˘t teoreticky pomalej‰í, protoÏe je o nûco star‰í, zatím se to neprojevuje, více se v‰ak ukáÏe pozdûji v závodu. Jejím tvÛrcem je Juan Kouyoumdjian.

Sponzor stanovil u posádky lodi vûkov˘ limit 30 let. Jde tedy o nejmlad‰í posádku. Kapitánem lodi je Sebastien Josse. Mlad˘ kapitán, kter˘ má za sebou velikou fiádku úspûchÛ, pfiedev‰ím v sólovém jachtingu. Naposled skonãil na skvûlém pátém místû v sólovém nonstop závodu kolem svûta Vendée Globe. Umístûní bylo o to v˘znamnûj‰í, Ïe jeho jachta patfiila k tûm star‰ím, a navíc tfietinu trasy plula po‰kozená po sráÏce s ledovcem v jiÏním oceánu nedaleko Nového Zélandu.

Sebastien je vycházející hvûzdou svûtového jachtingu a bude zajímavé sledovat, jak si poradí

Tak jako vût‰ina ostatních lodí byl Ericsson navrÏen Brucem Farrem, a ‰lo tedy o sázku na jistotu. Stejnou jistotou byla i volba v˘robce – lodûnice Green Marine z Velké Británie. Na rozdíl od jachet t˘mu ABN AMRO najdeme na Ericssonu jen jeden list kormidla. V˘robce mobilních telefonÛ sáhl pfii v˘bûru posádky po znám˘ch jménech.

Kapitánem se stal Neal McDonald, kter˘ doplul v minulém roãníku na druhém místû. Závodu se úãastní jiÏ potfietí. Také navigátor pochází z britsk˘ch ostrovÛ. Je jím dvaatfiicetilet˘ Steve Hayles, jenÏ se poprvé závodu zúãastnil jiÏ v roce 1993. Nejzku‰enûj‰ím z posádky je ‰panûlsk˘ reprezentant Guillermo Altadill. Jeho Ïivotopis je tak dlouh˘, Ïe je nutné vybírat jen klenoty nejzáfiivûj‰í. – Tûmi jsou jistû tfii úãasti ve Volvo Ocean Race a jeho pfiedchÛdci závodu

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:14

Stránka 29

SOUTùÎ

VELKÁ SOUTùÎ S VOLVEM 2005 UÎIJTE SI T¯DEN S NOV¯M VOLVEM! MILÍ âTENÁ¤I, âAS VYMù¤EN¯ PRO ZASÍLÁNÍ SOUTùÎNÍCH P¤ÍSPùVKÒ DO SOUTùÎE SE KRÁTÍ. PROTO BYCHOM VÁM CHTùLI JE·Tù JEDNOU P¤IPOMENOUT, ÎE CHCETE-LI PROÎÍT T¯DENNÍ ROMÁNEK S NOV¯M MODELEM VOLVA, STAâÍ JEN POPUSTIT UZDU SVÉ FANTAZII A KREATIVITù. V KAÎDÉM Z VÁS BEZPOCHYBY D¤ÍMÁ UMùLEC, A POKUD HO PROBUDÍTE PRÁVù TEë, ODMùNA ZA VA·E ÚSILÍ MÒÎE B¯T SKUTEâNù SLADKÁ.

Roãní období, do kterého právû v tûchto dnech vstupujeme, by mohlo va‰í kreativitû jen prospût. Potfiebu bezpeãí pociÈujeme totiÏ v zimû obvykle mnohem silnûji neÏ po zbytek roku. A právû „bezpeãí” je tématem na‰í leto‰ní soutûÏe. Jsme si, milí ãtenáfii, témûfi jisti, Ïe tento fenomén v kaÏdém z vás vyvolá desítky nejrÛznûj‰ích asociací. AÈ uÏ se vám pod slovem bezpeãí vybaví cokoliv, pokuste se nám své pocity a záÏitky sdûlit vizuálnû, a to prostfiednictvím fotografie. Za‰lete nám ji a pfiipojte k ní krátk˘ popisek, kter˘ nám objasní, jak˘m zpÛsobem si zvolen˘ motiv spojujete s pocitem klidu a bezpeãí. Samozfiejmû budeme rádi, pokud na va‰ich fotkách bude hrát hlavní roli automobil Volvo, kter˘ je pro bezpeãí dozajista synonymem. Ale rozhodnû nezÛstávejte jen u této moÏnosti.

Zvítûzit mÛÏete stejnû tak snímkem dítûte v rodiãovské náruãi, velkého hafana nebo svého bytelného domácího trezoru. Ale jiÏ dost nápovûdy. Vûfiíme, Ïe nás stejnû jako v minul˘ch roãnících soutûÏe

pfiíjemnû pfiekvapíte neotfiel˘mi a skuteãnû osobit˘mi nápady. Ty nejlep‰í z nich budou samozfiejmû po zásluze odmûnûny.

O CO SE HRAJE? 1. místo – t˘den s Volvem 2. místo – víkend s vybran˘m modelem Volva 3. místo – model Volva XC90 na dálkové ovládání Fotografie s motivem ‚bezpeãí‘ zasílejte na adresu V-style, Boomerang Publishing, Podûbradská 110, 198 00 Praha 9, nebo na e-mail: dolezalova@v-style.cz do 15. 1. 2006.

Odborná porota sloÏená ze zástupcÛ redakãní rady V-stylu je vyhodnotí a vyhlásí vítûze v prvním jarním ãísle pfií‰tího roku na‰eho magazínu. Nejpovedenûj‰í snímky a komentáfie zároveÀ uvefiejníme.

DRÎÍME VÁM PALCE A MOC SE Tù·ÍME NA VA·E FOTOGRAFIE.

Whitbread, rekordní plavby kolem svûta na katamaranech Cheyene a Club Med nebo pûtinásobná úãast na olympijsk˘ch hrách.

MOVISTAR Jedním z váÏn˘ch favoritÛ na vítûzství je ‰panûlsk˘ t˘m Movistar. Mûli bychom tomuto t˘mu drÏet palce, majitelem je spoleãnost Telefonica, která nyní vlastní i âesk˘ Telecom. Na lodi z dílny Bruce Farra je jen jeden list kormidla, stejnû jako na ostatních pak dvû zasouvací asymetrické ploutve pfied stûÏnûm, které zaji‰Èují smûrovou stabilitu lodi ve chvíli, kdy je k˘l naklopen. Pfii plavbû z Nového Zélandu, kde byla jachta vyrobena, se podafiilo utvofiit nov˘ rekord v poãtu uplut˘ch mil za 24 hodin. Jeho hodnota je 530 námofiních mil. Kapitánem lodi je Bouwe Bekking z Nizozemska, kter˘ stojí na startu jiÏ popáté, nikdy v‰ak nezvítûzil. Tfietím startem je závod i pro navigátora Andrewa Capea. Mimofiádnou posilou t˘mu je Stuart Bannatyne, kter˘ startuje jiÏ svÛj ãtvrt˘ závod a bude se pokou‰et o tfietí vítûzství.

BRASIL 1 Brazilsk˘ t˘m je v tomto roãníku nejexotiãtûj‰ím. Konstruktérem lodi je opût Bruce Farr, vyrobena v‰ak byla v Brazílii. Nejvût‰í hvûzdou t˘mu je jeho kapitán Torben Grael, pûtinásobn˘ olympijsk˘ medailista. Zku‰enosti mÛÏe navíc ãerpat z úãasti na Americkém poháru. Proti jin˘m kapitánÛm jsou jeho oceánské zku‰enosti malé, Torben je v‰ak ctiÏádostiv˘ a na kaÏd˘ závod se dovede skvûle pfiipravit. Pravou rukou mu bude jediná Ïena v leto‰ním roãníku Adrienne Cahalan z Austrálie. Tato ãtyfiicetiletá právniãka je skvûlou navigátorkou, která má za sebou napfiíklad rekordní plavbu kolem svûta na maxikatamaranu Cheyenne. Jde o mimofiádnû kvalitní navigátorku, jejíÏ pomoc vÏdy vyhledávali ti nejlep‰í.

PIRATES OF THE CARIBBEAN Lebku a zkfiíÏené hnáty na plachtû má jachta tohoto t˘mu. Opût jde o loì navrhovanou Brucem Farrem. Nev˘hodou t˘mu je, Ïe se je-

ho úãast v závodu zaãala pfiipravovat velmi pozdû. Bylo tedy jen málo ãasu na testování lodi a souhru posádky. Kapitánem lodi je Paul Cayard, kter˘ v závodu roku 1998 zvítûzil na palubû lodi EF Language. Dal‰ím ãlenem posádky, jenÏ má s vítûzstvím zku‰enosti, je Dirk de Ridder. Tomu se to podafiilo na lodi Illbruck v minulém roãníku Volvo Ocean Race. Celkovû jde o zku‰enou posádku, která se, pokud má pom˘‰let na místa na stupních vítûzÛ, teprve musí sehrát.

SUNERGY AND FRIENDS PÛvodnû Premier Challenge mûl veliké potíÏe se shánûním sponzorÛ a dlouho se zdálo, Ïe se jachta na cestu kolem svûta nevydá. Nakonec pomohli kromû firmy Sunergy je‰tû ING Real Estate a Brunel, ktefií patfií pod slova ...and Friends. Designérem lodi je Australan Don Jones, u protinoÏcÛ byla také vyrobena.

Kapitánem lodi je Grant Wharington, majitel a kapitán slavné závodní jachty Skandia.

29

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:15

Stránka 30

EVROPAN

UNIE NA SÍTI DOHNAT A P¤EDEHNAT, TO BYLO KDYSI HESLO NIKITY CHRU·âOVA, KTER¯ TAK CHTùL POSTRâIT SOVùTSK¯ BLOK BLÍÎE SPOJEN¯M STÁTÒM. V POSLEDNÍ DOBù SE TÍMTO HESLEM ZAâALA ¤ÍDIT I EVROPSKÁ UNIE, KTERÁ V ROCE 2000 P¤IJALA AMBICIÓZNÍ PROGRAM MODERNIZACE NAZVAN¯ „LISABONSKÁ AGENDA”. ZATÍM JE VIDùT VÍCE SLOV NEÎ âINÒ, A TAK SE SNAHA EVROPSKÉ UNIE O MODERNIZACI PROJEVUJE P¤EDEV·ÍM NAVENEK – A V¯STAVNÍ SK¤ÍNÍ JE SAMOZ¤EJMù V DOBù GLOBALIZACE INTERNET. TEXT FRANTI·EK RÁLI· FOTO ISIFA

Jak˘m zpÛsobem se vlastnû dnes EU na síti prezentuje?

Evropsk˘ parlament nedávno s velkou pompou otevfiel své nové webové stránky, na adrese www.europarl.eu.int se lze dozvûdût v‰echno moÏné ve v‰ech jednadvaceti oficiálních jazycích unie. Europoslanci zpfiístupnili svá zasedání a jednání, která lze sledovat po internetu, aniÏ by se ãlovûk musel obtûÏovat do Bruselu nebo ·trasburku.

P¤ÍPRAVA NA KONKURZ To Evropská komise, vláda pûtadvacítky, je konzervativnûj‰í.

Její stránky ani neh˘fií nov˘mi grafick˘mi nápady, ani aktuálními údaji. Nejnav‰tûvovanûj‰í adresou je zfiejmû stránka www.europa.eu.int/epso neboli portál personální agentury evropsk˘ch institucí, kde si mohou zájemci o práci v komisi ãi dal‰ích orgánech vyplnit Ïádost, zjistit, jaká místa se otevírají, nauãit se psát Ïivotopis podle evropského vzoru a dozvûdût se, jak se pfiipravit na konkurz. O místa v evropsk˘ch strukturách, zejména o ta s pracovní smlouvou na dobu neurãitou, vysok˘m platem a jist˘m evropsk˘m dÛchodem, je obrovsk˘ zájem a v nûkter˘ch ãlensk˘ch zemích unie se pofiádají ‰kolení, která pfiipravují adepty jenom na tyto vstupní zkou‰ky a pohovory. ·koda jen, Ïe na rozdíl od stránek Evropského parlamentu jsou stránky EPSO jen ve tfiech nejvût‰ích jazycích unie.

BUDOUCNOST SE JMENUJE E-GOVERNMENT Na hlavní stránce Komise www.europa.eu.int také zjistíte, Ïe se ve va‰em vlastním jazyce nachází pouze ãást dokumentÛ.

Vynahradit si to mÛÏete tím, Ïe se jedním kliknutím dostanete na stránky úfiadu evropského ombudsmana, kanceláfie va‰eho europoslance, nebo zjistíte ãíslo pfiímé bezplatné linky, kde vás informují o v‰em moÏném t˘kajícím se Evropské unie. Je to velk˘ pokrok od spoleãenství uhlí, oceli a atomu, kter˘m je‰tû pfied pár desítkami let unie byla. Politici v Bruselu zaãínají rádi hovofiit o elektronické vládû, e-government. V porovnání tfieba s Estonskem, kde se daÀové pfiiznání podává v osmdesáti procentech pfiípadÛ po internetu, nedávno tam poprvé volili po internetu a kde vláda dokonce dává na své stránce k diskusi obãanÛm návrhy zákonÛ, je to zatím jen pfiání.

DOBRÁ ADRESA Osmdesát procent informací o EU na internetu obhospodafiují americké servery. Aãkoli bude internetová pfiípona .eu zprovoznûna nejdfiíve v roce 2006, mezi zájemci o její pofiízení ze svûta byznysu, médií i administrativy se jiÏ dnes rozpoutal docela lít˘ boj. Evropská unie na internetu je zkrátka teprve na poãátku toho, ãím by mohla b˘t. Zatím spí‰ potvrzuje lidové pofiekadlo z chru‰ãovovsk˘ch dob, které místo „dohnat a pfiedehnat” pravilo: „Zahlédnout a neztratit z dohledu.”

NEJNAV·TùVOVANùJ·Í JE Z¤EJMù STRÁNKA WWW.EUROPA.EU.INT/EPSO NEBOLI PORTÁL PERSONÁLNÍ AGENTURY EVROPSK¯CH INSTITUCÍ.

30

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

16:21

Stránka 31

GEN

PRÁVO NA ·ËASTNÉ DùTSTVÍ JEN MÁLOCO POHLADÍ PO DU·I VÍCE NEÎ DùTSK¯ ÚSMùV. TEN ALE U NÁS NENÍ NIâÍM SAMOZ¤EJM¯M. NEUVù¤ITELN¯CH ·EST MILIONÒ TELEFONÁTÒ BùHEM DESETI LET PLN¯CH VZLYKÁNÍ, NEJISTOTY A STRACHU V HLASE SVùDâÍ SPÍ·E O OPAKU. NADACE NA·E DÍTù A JEJÍ ¤EDITELKA ZUZANA BAUDY·OVÁ JIÎ DVANÁCT LET BOJUJÍ O TO, ABY KAÎDÉ DÍTù U NÁS MùLO DÒVOD A CHUË SE SMÁT. TEXT SIMONA HLADÍKOVÁ FOTO ARCHIV NND

S jak˘m posláním jste v roce 1993 Nadaci Na‰e dítû zakládala?

Pfiedev‰ím jsem chtûla pomáhat dûtem, které se ocitly v tûÏk˘ch Ïivotních situacích. I proto jsme ve spolupráci se SdruÏením Linky bezpeãí zaloÏili celostátní Linku bezpeãí a dal‰í linky pomoci – Internetovou linku, Rodiãovskou linku a Linku vzkaz domÛ. Linka bezpeãí si postupnû získala dÛvûru dûtí, vÏdyÈ se jich na ni za deset let dovolalo onûch témûfi ‰est milionÛ. Nyní je jiÏ rok samostatná, takÏe mÛÏeme roz‰ífiit svou ãinnost o dal‰í pomoc t˘ran˘m, zneuÏívan˘m, handicapovan˘m a opu‰tûn˘m dûtem.

Kam pfiesnû va‰e pomoc smûfiuje?

Se zaãátkem leto‰ního roku jsme spustili projekt Skládaãka, v jehoÏ rámci jsme doposud pfierozdûlili dva a pÛl milionu korun. Pomohli jsme napfiíklad tûÏce postiÏen˘m dûtem ve stacionáfii Biliculum v Mikulovû nebo Akordu v Praze, díky nimÏ nejsou malí pacienti odtrÏeni od své rodiny. Dlouhodobûji podporujeme samostatnost, tvofiivost a zájmovou ãinnost dûtí, které nemají to ‰tûstí vyrÛstat ve vlastní nebo náhradní rodinû. Rozhodnû nezahálíme.

MÛÏete nám pro pfiedstavu uvést nûjaké konkrétní pfiípady?

Za v‰echny jmenujme tfieba osud osmileté Madlenky, která je odkázána na elektrick˘ vozík. Zajistili a zaplatili jsme jí osobního asistenta, díky nûmuÏ mÛÏe nadále nav‰tûvovat bûÏnou základní ‰kolu. Podobnû jsme pomohli také dvanáctiletému Tomá‰ovi. Osobní asistenãní sluÏba totiÏ u nás zatím není dostateãnû hrazena ze státních prostfiedkÛ. Pomohli jsme zmírnit tûÏké Ïivotní trauma konkrétním dûtem v azylov˘ch domech, které musely spolu s matkou uprchnout pfied domácím násilím. SnaÏíme se

fie‰it i pfiípady doslova z ulice. Obãas u nás tfieba zazvoní dûti, abychom pomohli jejich spoluÏákovi, kter˘ zaãal mít váÏné problémy s drogami...

Existuje oblast, kde cítíte zv˘‰enou míru ohroÏení?

Domácí násilí a poãty t˘ran˘ch a zneuÏívan˘ch dûtí mají v âeské republice bohuÏel stoupající tendenci. Policejní zdroje uvádûjí, Ïe v letech 2001 aÏ 2004 bylo znásilnûno nebo pohlavnû zneuÏito pfies ãtyfii tisíce dûtí. Letos v fiíjnu jsme proto odstartovali kampaÀ „Stop násilí na dûtech”, díky níÏ chceme jednak zv˘‰it povûdomí vefiejnosti o tomto jevu a zároveÀ apelovat, aby za jejich ochranu cítil zodpovûdnost kaÏd˘ z nás.

Jak dopadá srovnání s okolními státy?

V zemích EU se s jakoukoliv formou t˘rání roãnû setkají desetitisíce dûtí, v âeské republice odhady uvádûjí dvacet aÏ ãtyfiicet tisíc pfiípadÛ.

Pfiesná ãísla a srovnání jednotliv˘ch státÛ neexistují. Odborníci se v‰ak shodují, Ïe pfiibliÏnû jedno aÏ dvû procenta z dûtské populace do osmnácti let nûkdo z okolí zneuÏije, zanedbává nebo t˘rá. Toto ãíslo platí i na jin˘ch kontinentech.

Jak˘ mÛÏe mít t˘rání dûtí dopad na jejich psychiku?

ProjevÛ syndromu t˘raného a zneuÏívaného dítûte je celá fiada. Dítû mÛÏe mít mnoÏství psychick˘ch problémÛ, mÛÏe se opoÏìovat ve v˘voji, vzácností bohuÏel nejsou i pfiímé následky tûlesného t˘rání, zranûní a podobnû. Bez odborné terapie mÛÏe trauma dítûte pfierÛst v disharmonick˘ aÏ patologick˘ v˘voj osobnosti.

Je‰tû nám prozraìte va‰e plány pro nejbliωí budoucnost.

Zrovna jsme zahájili provoz Linky právní pomoci, která od poloviny listopadu zaãala kaÏdé stfiedeãní odpoledne poskytovat bezplatné právní rady rodiãÛm a dospívající mládeÏi.

SnaÏíme se rovnûÏ oslovit vefiejnost, aby nám pomohla vefiejnû ocenit osobnosti a spoleãnosti, které se v˘znamn˘m zpÛsobem zaslouÏily o ochranu ohroÏen˘ch dûtí. Vyhlásili jsme proto Cenu dûtského bezpeãí Nadace Na‰e dítû – Zlaté srdce 2005, zasvûcenou dílu psychologa prof. PhDr. ZdeÀka Matûjãka, CSc. Kolika dûtem ãi rodinám roãnû vlastnû pomÛÏete?

Jde o stovky a tisíce pfiípadÛ roãnû, a to i díky spoleãnosti Volvo Auto Czech a vût‰inû jejích dealerÛ, ktefií pfiispívají Nadaci Na‰e dítû jiÏ nûkolik let ãástkou pût set korun z kaÏdého vozu Volvo prodaného v âeské republice. Velmi si toho váÏíme. Za rok 2004 se díky tomu podafiilo vybrat pfies pÛl milionu korun.

VOLVO PODPORUJE DùTI I V OSTATNÍCH ZEMÍCH Nadaci World Childhood, která podobnû jako v âesku Nadace Na‰e dítû pomáhá ohroÏen˘m a znev˘hodnûn˘m dûtem, zaloÏila pfied pûti lety ‰védská královna Silvie. „Cílem nadace je podporovat právo kaÏdého dítûte na jeho dûtství a pracovat na zlep‰ení Ïivotních podmínek dûtí, které Ïijí v nebezpeãí,” vyjádfiila se k poslání nadace ‰védská královna. ·védská nadace pomáhá dûtem chránit právo na jejich dûtství, bezpeãnost. Vûfií, Ïe kaÏdé dítû má nárok na sociální a intelektuální rozvoj. Za posledních pût let podpofiila nadace pfies pûtasedmdesát konkrétních projektÛ v patnácti zemích svûta. Mimo centrály v matefiském ·védsku zaloÏila nadace poboãky v brazilském Sao Paulu a New Yorku. V souãasné dobû se zamûfiuje na boj proti sexuálnímu zneuÏívání a podporuje práva mlad˘ch dívek a matek.

31

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:15

Stránka 32

GASTRO

PODMANIVÉ KOUZLO PROSINCOV¯CH SVÁTKÒ POKUD CHCE NùKDO POROZUMùT TRADIâNÍM ·VÉDSK¯M OSLAVÁM A OCHUTNAT POKRMY, KTERÉ SE P¤I NICH PODÁVAJÍ, MUSÍ POâÍTAT S TÍM, ÎE VYCHÁZEJÍ P¤ÍMO Z PODSTATY ZEMù, JEÎ VùT·INU âASU TONE VE TMù A JEJÍ PODNEBÍ JE CHLADNÉ A DRSNÉ. TO V·AK NEZNAMENÁ, ÎE BY ·VÉDSKÉ SVÁTKY BYLY SMUTNÉ, FÁDNÍ A PONURÉ. ·VÉDOVÉ SE UMùJÍ BAVIT A UÎÍVAT SI. A NEJINAK JE TOMU I NA SKLONKU ROKU. TEXT PATRIK BALOGH FOTO T. BUCKMAN, ANN LINDBERG – IMAGEBANK.SWEDEN.SE

Oslavy ve ·védsku mají velmi dlouhou tradici a ãasto pocházejí aÏ z pohansk˘ch dob. Nûkteré zvyky byly pfievzaty z jin˘ch zemí, pfiedev‰ím pod vlivem nûmeck˘ch kupcÛ nebo protestantské církve.

Pokrmy, které se váÏou ke konkrétním oslavám, byly voleny podle daného období roku, podle toho, co zrovna nabízeli ‰véd‰tí rolníci.

To je pfiípad nakládan˘ch sleìÛ, ãerstv˘ch salátÛ nebo uzeného masa.

vají v‰em sladké kynuté peãivo se ‰afránem a rovnûÏ domácí perníãky a zázvorovou pálenku. Stát se Lucií je rozhodnû tûωí neÏ u nás tfieba mikulá‰sk˘m andûlem. Svou Lucii si totiÏ kaÏdé mûsto ãi obec volí. V lokálních novinách vychází seznam kandidátek, z nichÏ pfiedplatitelé vyberou tu nejvhodnûj‰í. Nebo chcete-li nejkrásnûj‰í – vÏdyÈ nejedna Miss ·védska zaãala svou kariéru právû tímto vítûzstvím.

JULBORD PROH¯BAJÍCÍ SE DOBROTAMI Vánoãní svátky zaãínají první adventní nedûli zapálením jedné ze ãtyfi svíãek ve svícnu vyplnûném li‰ejníkem. Pfiedev‰ím pro turisty nabízejí v prosinci restaurace tzv. julbord, vánoãní stÛl, na nûmÏ najdete mimo jiné marinované sledû, velkou peãenou ‰unku nebo r˘Ïovou ka‰i se smetanou. ·unka se nejprve vafií a pak potírá smûsí vajec, strouhanky a hofiãice. Tradiãním nápojem je v tomto období glögg – kofienûné svafiené víno s rozinkami, mandlemi a destilátem. Nicménû ·védové vût‰inou oslavují doma a v rodinách se julbord prostírá aÏ na ·tûdr˘ den, kdy se na nûm mohou objevit i dal‰í pokrmy: vafiená vejce zdobená kaviárem, krocan, vepfiová Ïebírka, karbanátky a jako mouãník sladké perníãky.

PARÁDNù DLOUHÁ OSLAVA Ale zpût k adventu. ·védsko se v tomto období doslova rozzáfií. Po celé zemi lidé vyvû‰ují v oknech elektrické svíãky a ve sv˘ch zahradách aranÏují vánoãní stromky. Svûtlo svíãek krásnû kontrastuje se zimní tmou a stavení z tmavého dfieva vypadají zasnûÏená je‰tû nádhernûji. Domy se zdobí obrazy, závûsy a ubrusy s vánoãními motivy a místnostmi se line vÛnû hyacintÛ. Adventní nedûle patfií trhÛm; ty nejvût‰í najdete ve stockholmském Skansenu. Kromû nákupu dárkÛ se zde mÛÏete zastavit u lidov˘ch fiemeslníkÛ: vyrábûjí svíãky, peãou perníãky nebo pletou vánoãní kozly ze slámy. Kozlové pfiipomínající na‰e ãerty nadûlovali dfiíve dárky, dnes je v‰ak vystfiídali pfiívûtivûj‰í vánoãní skfiítci, Tomteni, ktefií na ·tûdr˘ den vpodveãer zabu‰í na dvefie a shánûjí se po hodn˘ch dûtech. Po rozdání dárkÛ rodina tanãí kolem vánoãního stromku a hraje rÛzné hry, pfiecházející z generace na generaci. Svátky definitivnû konãí aÏ dnem svatého Knuta (13. ledna), kdy dûti s kamarády opût tanãí, hrají hry a nakonec odstrojí vánoãní stromek, kter˘ vyhodí s velkou slávou oknem ven. Vánoãní svátky jsou v tak rozlehlé zemi spojené také s cestováním. Pro rozvûtvené rodiny jsou totiÏ ãasto jedinou pfiíleÏitostí, kdy se bûhem roku mohou zase v‰ichni setkat. I proto se letenky a jízdenky na vlak doporuãuje rezervovat nejménû dva mûsíce pfiedem a na silnicích je potfieba poãítat se zv˘‰en˘m provozem.

POSEL SVùTLA Nepfiedbíhejme v‰ak: je‰tû pfiedtím, tfiináctého prosince, se ve ‰kolách, firmách i na jin˘ch místech konají prÛvody se zpûvem vánoãních koled a slaví se svátek sv. Lucie, jeÏ je pro místní obyvatele symbolem svûtla a návratu jasnûj‰ích dní. VyráÏí se brzy ráno. V ãele prÛvodu jde „velká” Lucie se sepjat˘ma rukama a korunou plnou svíãek, na sobû má bílou ko‰ili pfiepásanou ãervenou stuhou. Za ní skupina sloÏená z „mal˘ch” Lucií se svíãkami v rukou, z chlapeãkÛ s hvûzdou, perníkov˘ch panáãkÛ a vánoãních skfiítkÛ. Lucie rozdá-

TINA A ·VÉDSKÁ KUCHYNù DOB¯VAJÍ SVùT KdyÏ se zeptáte pravého gurmeta, jaká Ïe je vlastnû ‰védská kuchynû, dozajista ji oznaãí za vyváÏenou. Zdej‰í stravovací model je nejen zdrav˘, ale také chutn˘. Vychází z prvotfiídních surovin, upravovan˘ch na základû dlouholet˘ch zku‰eností. ·védská kuchynû se v souãasné dobû tû‰í ve svûtû neb˘valé oblibû. V mnoha zemích roste zájem o ‰védské ‰éfkuchafie a kuchafie, ktefií s úspûchem prosazují národní kuchyni. Velkou zásluhu na tom má sympatická kuchafika Tina Nordström a její pofiad New Scandinavian Cooking. Ta se stala bûhem nûkolika let ve ·védsku celebritou první tfiídy. S pfiípravou mezinárodní série pofiadu spojila své jméno i automobilka Volvo. Jednatfiicetiletá Tina projíÏdí ·védsko kfiíÏem kráÏem a seznamuje diváky se ‰védskou kuchyní a kulturou a zároveÀ pfiipravuje jídla podle místních receptÛ. Popularitû pofiadu napomáhá také provázanost s outdoorov˘mi sporty – diváci se zároveÀ dozvûdí, jak tûÏké je tfieba fiídit psí spfieÏení ãi jak vypadá svût z kluzáku. Osm set milionÛ divákÛ z Evropy, USA, ale také z âíny se s Tinou podívalo tfieba do Ledového hotelu, nebo se spoleãnû potopili pro ústfiice u pobfieÏí západního ·védska. A jak˘ je Tinin zaruãen˘ recept na chutné jídlo? „Nebuìte bázliví a experimentujte s kofiením. A hlavnû nezapomeÀte na sÛl, pepfi, cukr a olivov˘ olej.”

32

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

16:21

Stránka 33

Stát se Lucií je rozhodnû tûωí neÏ u nás tfieba mikulá‰sk˘m andûlem. Svou Lucii si totiÏ kaÏdé mûsto ãi obec volí.

33

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:16

Stránka 34

OSTROV TVO¤Í NEJMLAD·Í I NEJSTAR·Í DRUH HORNIN, KTERÉ ZNÁME. U STAR·ÍCH SE JEJICH VùK ODHADUJE NA T¤I MILIARDY LET.

34

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:16

Stránka 35

CESTOPIS

OSTROVY,

KDE KVETOU SKÁLY A VLÁDNE MALSTRÖM Z NORSKÉHO P¤ÍSTAVU BODØ MͤÍME NA LOFOTY, OSTROVY S JEDNOU Z NEJÚCHVATNùJ·ÍCH P¤ÍRODNÍCH SCENÉRIÍ EVROPY. UÎ T¤ETÍ DEN PR·Í. OBROVSKÉ VLNY SI S MOHUTN¯M TRAJEKTEM POHRÁVAJÍ TAK, JAKO BY ·LO O MALOU RYBÁ¤SKOU BÁRKU. V DÁLCE SE R¯SUJÍ OSTRÉ SKÁLY. PO âTY¤ECH HODINÁCH POCIËUJI STÁLE VÍCE P¤ÍZNAKY MO¤SKÉ NEMOCI. ZAâÍNÁM TU·IT, ÎE LOFOTY NEBUDOU JEN KOUZELN¯M OBRÁZKEM Z TURISTICK¯CH PRÒVODCÒ S BLANKYTNù MODROU OBLOHOU A KLIDN¯MI ZÁTOKAMI. TEXT A FOTO PETRA DOLEÎALOVÁ

Koneãnû vplouváme do malého pfiístavu Moskenes. Jindy ru‰né místo plné rybáfiÛ a turistÛ pÛsobí na konci záfií jako konec svûta.

Pfiesto v‰ak po pár kilometrech smûrem k vesnici s nejkrat‰ím názvem na svûtû „Å” s úÏasem zíráme na neskuteãnou krásu podzimem zbarven˘ch skal. PÛsobí smutnû a tajuplnû, aÏ mi bûhá mráz po zádech.

HORY A SKÁLY Ostrov tvofií nejmlad‰í i nejstar‰í druh hornin, které známe. U tûch star‰ích se jejich vûk odhaduje na tfii miliardy let. Mlad‰í hory se vypínají aÏ do témûfi kilometrové v˘‰ky a jejich ostré hfiebeny vypadají jako poloÏené tváfie, které se dívají k nebi. Podle vûdcÛ pr˘ nebyly bûhem poslední doby ledové pokryty ledem. KdyÏ na Lofoty pfiiplul pfied ‰edesáti lety Karel âapek, poznamenal si do svého deníku: „První ranní pohled z okénka kabiny na Lofoten ukáÏe Ïasnoucímu oku pfiedev‰ím neobyãejné mnoÏství balvanÛ v nejrÛznûj‰ích konfiguracích; jsou nadobro lysé a zlatovû hnûdé na mléãné opálové hladinû vody a jen místy jim z podpaÏí vyráÏejí trsy tuhé trávy; pûkné oblé valouny vyhlazené pfiíbojem, skalní vûÏe na‰típané povûtfiím, agregáty balvanÛ, stáda skalin nebo samotáfiské kameny; tu a tam majáãek nebo v˘straÏná vûÏiãka, tu a onde le‰ení z dlouhat˘ch Ïerdí, asi na su‰ení tresek; tak tohle tedy je Lofoten. A pak vystoupí ãlovûk na palubu, aby toho vidûl je‰tû víc, a uzfií, Ïe z té krajky balvanÛ tryská do nebe kytice hor.”

PfiestoÏe jsou jeho slova stará pfies ‰edesát let, mohli by je Norové pouÏívat ve sv˘ch prÛvodcích je‰tû dnes. Na první pohled se tady totiÏ mnoho nezmûnilo. Snad jen trochu pÛvodního klidu ubrala magistrála E10, která vede cel˘m komplexem LofotÛ a pfiilehl˘ch VesterålÛ a mûfií 370 kilometrÛ. Na ní ale mnoho aut nepotkáváme. Dopravní zácpy tady mají zcela jin˘ rozmûr, jak nám popisuje Lond˘Àan Steve, jenÏ se tady usadil pfied lety.

Kousek od chatového kempu, kter˘ zde postavil na jedné z mnoha zelen˘ch luk, docházelo k ãast˘m dopravním nehodám na nájezdu na hlavní silnici. Proto vymûnili dopravní znaãení vedlej‰í silnice za stopku. Trvalo jen nûkolik t˘dnÛ, kdy byla pÛvodní znaãka zpût, protoÏe LofoÈané si stûÏovali na neúmûrnou dopravní zácpu, která zastavováním vznikala.

Trvala pût minut!

Souostroví spojuje fietûzec vysoko vyklenut˘ch mostÛ, pod nimiÏ mohou proplouvat i lodû. Jedin˘m pfieru‰ením je krátk˘ trajektov˘ pfiejezd mezi Melbu a na jiÏním okraji VesterålÛ a Fiskebolem na pÛdû Lofot.

Lofoty a Vesteråly leÏí ve stejn˘ch ‰ífikách jako severní Alja‰ka. Skupiny ostrovÛ, vystupující z Norského mofie jako ‰ÀÛra perel, se táhnou pfiibliÏnû 100–300 km na sever od polárního kruhu. PfiestoÏe jsou povaÏovány za nejde‰tivûj‰í místo Norska, jejich klima je velmi vlídné. Tedy vût‰inou. Nás pfiivítal podzimní vichr. O tom, Ïe tady pr˘ pr‰í 364 dní v roce, jsme se také mohli sami na vlastní kÛÏi pfie-

35

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:16

Stránka 36

OSTROVY,

KDE KVETOU SKÁLY A VLÁDNE MAELSTROM

svûdãit. MÛÏe za to Golfsk˘ proud, kter˘ je tepl˘ asi 12 aÏ 14 stupÀÛ a ohfiívá pobfieÏí. Bez nûj by byly ostrovy pusté a nehostinné. PrÛmûrné teploty se pohybují okolo 4,5 °C, ale v létû mohou padnout i tfiicítky.

OSTROV RYBÁ¤Ò Lofoty proslavil pfiedev‰ím rybolov. „Ryby jsou na‰e peníze, bez nich bychom se neuÏivili,” vysvûtluje nám jeden z rybáfiÛ v pfiístavu v Moskenes.

Dfiíve to platilo pro cel˘ ostrov, dnes jiÏ Ïije mnoho ostrovanÛ z turistického ruchu. Rybám ov‰em vdûãí i ten, mnoho nad‰encÛ sem pfiijíÏdí právû za nimi. Vodami Vestfjordu, kter˘ dûlí Lofoty od pevniny, táhnou koncem zimy hejna tresek ze Severního ledového oceánu k místÛm, kde se tfiou. Díky Golfskému proudu je zde v uzavfieném fjordu teplej‰í mofie, které pfiitahuje tresky v obrovsk˘ch hejnech. Jejich tah zaãíná v lednu a vrcholí koncem dubna. Váhy tresek obecn˘ch pfiesahují aÏ deset kilogramÛ a nejsou v˘jimkou kapitální kusy, které dosahují i 130 cm a váÏí pfies 20 kg! Rybolov má na Lofotech tisíciletou tradici. Zaãala se psát po ustoupení ledovcÛ, kdy sem pfiipluli obyvatelé z pobfieÏí Skandinávského poloostrova. Dnes je striktnû regulován, pfiedev‰ím díky oslabení rybích populací vlivem nadmûrného lovu v minulosti. „Nejvíc spadeno má pobfieÏní hlídka na ruské pa‰eráky,” ukazuje nám smûrem k jedné z lodí starousedlík. „Loví bez povolení a je jich tady ãím dál víc.”

BUDETE V ZIMù VESLOVAT? Je‰tû pfied páry t˘dny by tady nebylo tak jednoduché sehnat ubytování pfiímo u mofie za rozumnou cenu jako teì, koncem záfií. Vût‰ina turistÛ

Rybolov má na Lofotech tisíciletou tradici. Zaãala se psát po ustoupení ledovcÛ, kdy sem pfiipluli obyvatelé z pobfieÏí Skandinávského poloostrova.

odjela z ostrovÛ koncem léta a hlavní rybáfiská sezona zaãne aÏ v zimû.

Volíme tedy stylovou rybáfiskou ch˘‰i, která se naz˘vá rorbuer. Slovo rorbu je odvozeno od „veslovat” a bu znamená v doslovném pfiekladu obydlí. Je‰tû dnes se stafií ostrované ptají „Budete v zimû veslovat?” a myslí tím: „Budete letos chytat ryby?” Na Lofotech tûchto ch˘‰í najdete mnoho, vût‰inou stojí seskupené na kÛlech zapu‰tûn˘ch do mofie.

Ta na‰e je jako mnoho ostatních zrekonstruována a uvnitfi pÛsobí nad oãekávání útulnû. Má skvûle vybavenou kuchyÀku a úchvatn˘ v˘hled na maják, kter˘ v noci záfií nad rozboufien˘m mofiem. Stûny zdobí zavû‰ené rybáfiské sítû, mu‰le a plakáty zobrazující desítky druhÛ ryb s doporuãen˘m obdobím k jejich chytání. Takto komfortní jsou rorbuer ale aÏ v posledních letech. První z nich byly postaveny ve 12. století na pfiíkaz vikingského krále Øysteina, kter˘ sem pfiijíÏdûl v zimû na lov tresek. Dfiíve si ubozí rybáfii museli ustlat pod obrácen˘mi rybáfisk˘mi ãluny, coÏ bylo v zimû opravdové utrpení. Rorbuer se stavûly z polen vyplaven˘ch z mofie a natíraly se ãerven˘m barvivem vyroben˘m z rybího tuku. Chatrãe se skládaly ze dvou ãástí, ta vût‰í slouÏila pro skladování lodí a rybáfiského náãiní, v té druhé se pak spalo na dfievûn˘ch pryãnách. Rybáfii tady mûli velmi kru‰n˘ Ïivot a mnoho z nich se z mofie nevrátilo. O tom vypovídají i místní hfibitovy. V‰imla jsem si, Ïe náhrobní kameny patfií hlavnû Ïenám a dûtem.

Mnoho rybáfiÛ zmizelo v boufii, ale také v mofiském víru, kterému se fiíká Malström. Neobvykl˘ pfiírodní úkaz se opakuje pfii odlivu a pfiílivu, tedy kaÏd˘ch ‰est hodin, kdy se fiítí obrovské mnoÏství vody rychlostí pfies 40 km/h úzk˘mi fjordy, kter˘ch je mezi jednotliv˘mi ostrovy a ostrÛvky Lofotského souostroví velké mnoÏství. Nárazem vodních mas vzniká

MNOHO RYBÁ¤Ò ZMIZELO V BOU¤I, ALE TAKÉ V MO¤SKÉM VÍRU, MALSTRÖM. NEOBVYKL¯ P¤ÍRODNÍ ÚKAZ SE OPAKUJE P¤I ODLIVU A TÍ OBROVSKÉ MNOÎSTVÍ VODY RYCHLOSTÍ P¤ES 40 KM/H ÚZK¯MI VODNÍCH MAS VZNIKÁ MOHUTN¯ VÍR O PRÒMùRU 10 M V HLOUBCE 4 36

KTERÉMU SE ¤ÍKÁ P¤ÍLIVU, KDY SE ¤ÍFJORDY. NÁRAZEM AÎ 5 METRÒ.

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:53

Stránka 37

mohutn˘ vír o prÛmûru 10 m v hloubce 4 aÏ 5 metrÛ. Malé lodû by do takov˘ch míst nemûly bez zku‰eného prÛvodce samy najíÏdût. Hrozivû vylíãil vír v mofiském prÛlivu Moskenstraumen v povídce Pád do Mælströmu Edgar Allan Poe, kdy podle nûj v kombinaci s prudk˘m vûtrem vyústí v opravdové ‰ílenství. Dnes uÏ veslice nahradily lodû se siln˘mi motory, které umoÏÀují Malström nav‰tívit. V hlavní sezonû odplouvá kaÏd˘ den loì s turisty, ktefií chtûjí vidût tento fantastick˘ pfiírodní úkaz a po cestû si samozfiejmû zarybafiit. My jsme se bohuÏel na mofie kromû trajektu nedostali. Chtûli jsme jet fotografovat mohutné ocasní ploutve velryb, které tudy proplouvají, ale kvÛli silnému vûtru v‰echny v˘pravy zru‰ili.

JEDENÁCTILETÁ DELIKATESA První, co nás pra‰tilo do oka u kaÏdé rybáfiské vesnice, byly desítky dfievûn˘ch stojanÛ, které slouÏí k su‰ení tresek. Teì zejí prázdnotou, ale v zimû se na nich tfiepotají tisíce tresek a prosycují okolní vzduch.

Lofotám nemÛÏe ve zpÛsobu jejich konzervování konkurovat Ïádná jiná zemû na svûtû. Vzduch nesmí b˘t pfiíli‰ such˘ a teploty pomûrnû nízké, aby tresky neznehodnotily mouchy nakladením vajíãek. Na druhou stranu nesmí zaãít mrznout. Neustál˘ vánek s mofiskou solí je tady ideální. „Nûkteré zemû jako tfieba Island se o tento zpÛsob pokou‰ely, ale neuspûly,” py‰nû nám vypráví majitel „na‰í” rorbuer o kousek dál pfii prohlídce jeho neobvyklého muzea. Exponáty tady tvofií totiÏ i 11 let staré su‰ené tresky. Jsou naaranÏované na rÛzn˘ch nástrojích, které vysvûtlují, jak˘m zpÛsobem se tresky zpracovávaly. Jednu z nich nedávno snûdli.

Byla pr˘ skvûlá. Konzervace vzduchem bez chemick˘ch pfiísad uchová v‰echnu v˘Ïivnou hodnotu ãerstv˘ch ryb. Proteiny jednoho kila ryb su‰en˘ch se tak rovnají pûti kilÛm ãerstv˘ch. Jejich nízká váha je ideální pro snadnou pfiepravu. Není ale treska jako treska. Jejich hodnocení se vûnují jejich znalci, tzv. rybí ko‰téfii, ktefií nejprve kaÏdou rybu ãichem i zrakem dûlí to tfií hlavních kategorií – „prima”, „sekunda” a „africa”. V rámci tûchto tfiíd se pak ryby dále dûlí podle kvality, tlou‰Èky a délky do tfiiceti podskupin. V lisovan˘ch blocích se exportují do pfiibliÏnû tfiiceti zemí svû-

ta. Mezi velk˘mi odbûrateli jsou zemû jako USA, Nûmecko a Nigérie.

Nejvíce, pfiesnû ãtyfii pûtiny v‰ech tresek, v‰ak putuje na stoly italsk˘ch gurmánÛ. Starosta ostrova Rost proto rád fiíká: „BÛh Ïehnej italsk˘m hospodyÀkám a jejich kuchyním. AÈ dlouhá léta vzkvétá italská kuchynû!”

NEZKROTNÉ LOFOTY Okouzlující krajina na Lofotách pfiitahovala uÏ od 19. století malífie.

Jejich díla je moÏné spatfiit v mnoha galeriích, nás nejvíce zaujala ta ve vesnici Henningsvær. Ta pÛsobí sama o sobû inspirativnû. Je poskládána na mal˘ch skalních ostrÛvcích a pfiijíÏdíme k ní pfies nûkolik klenut˘ch mostÛ. Mofie je tak rozboufiené, Ïe vlny místy stfiíkají aÏ na silnici.

Potkáváme nûkolik aut a turisty, ktefií s úÏasem jako my sledují fiádûní vodního Ïivlu. Zaãínáme si uÏívat temperamentu poãasí, jednu chvíli zasvítí slunce, které rozzáfií ãervené rybáfiské domky v kontrastu s neskuteãnou barvou mechÛ a ocelov˘m mofiem, bûhem pûti minut se pot˘káme v proudech vody s drsn˘m vûtrem. Na nebi se objevují a zase mizí barvy duhy. Podobnû kontrastnû pÛsobí nové upravené domky v kvûtinov˘ch zahradách v sousedství rybáfisk˘ch skladÛ a mal˘ch továren. Ty teì zejí prázdnotou, na treskách si uÏ asi nûkdo pochutnává. Procházím mezi star˘mi bárkami a roztaÏen˘mi rybáfisk˘mi sítûmi. Pár chlapíkÛ se chystá na mofie, ale vût‰ina lidí z vesnice je nûkde schovaná a pfiipravuje se na sezonu. Na starou opr˘skanou loì pfiilétl racek a vyhfiívá se na slunci. Ráno racky ráda pozoruji z okna rorbuer. Pfii v˘chodu slunce se na chvíli zprÛhlední jejich zlatistvá kfiídla. Narazili jsme tady na celé kolonie kormoránÛ, ve skaliskách sídlí tisíce mofisk˘ch ptákÛ.

Mnohdy se staãí jen otoãit a spatfiíte úplnû jin˘ svût, smûrem k horám a s oceánem za zády máte pocit, Ïe jste v Alpách, pokud vykroãíte opaãn˘m smûrem a slunce právû svítí na azurové obloze, vypadá to podobnû jako v Tichomofií. Vyumûlkované obrázky s modrou oblohou z turistick˘ch kníÏek charakter ostrova nezachytily. Jejich pravé kouzlo je ukryté v drsné pfiírodû a jejím tajemství, které neãekanû odkr˘vá na kaÏdém kroku.

37

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:17

Stránka 38

TIPY NA ZIMU ZAJÍMAVÉ KULTURNÍ, SPORTOVNÍ A SPOLEâENSKÉ AKCE V âESKÉ REPUBLICE NA OBDOBÍ ZIMA 2005–2006

APASSIONATA – OVATIONS TOUR Sazka Arena v prosinci pfiedstaví nejúspû‰nûj‰í evropskou koÀskou show.

Minulou sezonu ji nav‰tívilo více neÏ pÛl milionu náv‰tûvníkÛ a u nás bude k vidûní poprvé. Dech beroucí program pfiiná‰í zábavu pro celou rodinu. Elegantní konû, prvotfiídní jezdecké umûní, autentické kost˘my a hudba s Ïiv˘m zpûvem vytváfiejí spolu s mnoha svûteln˘mi efekty nezapomenutelnou atmosféru.

Apassionata neboli galaveãer koní pfiedstaví neju‰lechtilej‰í koÀská plemena – lipicány, konû arabské, andaluské nebo fríské, a jejich roli v celé historii lidstva.

Souãástí pfiedstavení je i tanec v rytmu flamenka. Show mÛÏete nav‰tívit v pûti termínech, 10. a 11. prosince 2005 od 14.00 a 19.30 hodin a 11. prosince 2005 od 14 hodin. Vstupenky k sezení stojí od 500 do 1690 Kã, dûti do v˘‰ky 130 cm mají nárok na vstupenku s 25% slevou. www.sazkarena.cz

KONCERT DEEP PURPLE Îivoucí hardrocková legenda se vrací v únoru po tfiech letech opût do âeské republiky, aby pfiedstavila své nové album Rapture of the Deep hned ve dvou mûstech – Brnû a Liberci.

Jejich desek se dodnes prodalo více neÏ 100 milionÛ a ovlivÀovaly od 70. let hardrock na celém svûtû. Skupina se mÛÏe pochlubit témûfi dvûma desítkami alb, obsahujících hity jako Smoke on the Water, Child In the Time nebo Hush. Za dobu své existence pro‰li nejednou personální zmûnou, pfiiãemÏ se zde vystfiídala celá fiada zvuãn˘ch jmen, mezi nimi napfiíklad David Coverdale, Ritchie Blackmore nebo Joe Satriani. SvÛj nezamûniteln˘ zvuk pfiedvede nejprve 22. února v brnûnské hale Rondo a den nato v Tipsport Arenû v Liberci, vÏdy od 20.00 hodin. V Brnû je jednotné vstupné 790 Kã, v Liberci odstupÀované od 690 do 890 Kã. www.ticketpro.cz

MOZART PRAHA 2006 V roce 2006 si cel˘ kulturní svût pfiipomene 250 let od narození W. A. Mozarta, jehoÏ tvorba i Ïivotní osudy jsou neodmyslitelnû spjaty také s Prahou. Geniální skladatelovo dílo oÏije díky interpretaci v˘znaãn˘ch tuzemsk˘ch i zahraniãních orchestrÛ a sólistÛ. V˘roãí v‰ak nebude pfiipomínáno pouze hudbou. K pfiípravû rozsáhlého projektu se sdruÏily pfiední kulturní instituce a organizace, a proto hned od zaãátku roku startuje série koncertÛ, v˘stav, hudebních festivalÛ a dal‰ích doprovodn˘ch akcí. Hlavní snahou projektu je, aby Mozartovo dílo nezÛstalo jen prázdn˘m symbolem nebo pouze povrchní znalostí nûkolika jeho populárních skladeb. Jednou z moÏností, jak si roz‰ífiit obzory, navíc v malebném prostfiedí Salonu Kolowrat, je náv‰tûva v˘stavy, která potrvá od 27. 1. do 27. 2.

Je zamûfiena na vztah Mozarta ke Stavovskému divadlu, v nûmÏ úãinkoval, a náv‰tûvníci se mohou tû‰it na fiadu historick˘ch exponátÛ z konce 18. století. www.mozartprague2006.com

JIZERSKÁ PADESÁTKA KARNEVAL V BENÁTKÁCH Pokud plánujete ve druhé polovinû února dovolenou a máte snûhu plné zuby, vydejte se do italsk˘ch Benátek. Tam se v termínu od 17. do 28. února koná tradiãní karneval, o nûmÏ se kronikáfii poprvé zmiÀují jiÏ v roce 1268. V patnáctém století získává karneval svÛj v‰elidov˘ ráz. Jeho hlavní souãástí se staly masky, které zaruãovaly anonymitu a zmizely díky nim sociální rozdíly. Nikdo nikoho nepoznal a v‰e bylo dovoleno. Právû krásné a romantické masky benátsk˘ karneval nejvíce proslavily. Ty nejstar‰í v souãasnosti pouÏívané pocházejí ze sedmnáctého ãi osmnáctého století a jsou cenûn˘m rodinn˘m majetkem tradiãních benátsk˘ch rodin. Objevte i vy nûco z nezapomenutelné atmosféry benátského veselí. www.carnivalofvenice.cz

38

BûÏkafiská klasika vznikla koncem ‰edesát˘ch let jako testovací závod horolezcÛ TJ Lokomotiva Liberec a pro velk˘ úspûch si letos na jejím 39. roãníku mÛÏete svou v˘konnost otestovat i vy. Sportovní zimní událost roku je oblíbená mezi profesionály i ‰irokou vefiejností. Rozhodnû stojí za to ji vyzkou‰et, moÏná se pak budete, stejnû jako vût‰ina závodníkÛ, vracet i v dal‰ích roãnících. Závodí se na tfiech tratích v délce 25, 30 a koneãnû 50 km a na v‰ech z nich udûláte okruh malebnou pfiírodou chránûné krajinné oblasti Jizersk˘ch hor. Startuje se a konãí na lyÏafiském stadionu v Bedfiichovû a tuto sezonu se závody konají od 13. do 15. ledna 2006. Pokud budete chtít zajistit i ubytování, pfiihlaste se do 16. prosince 2005. www.jiz50.cz

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

16:23

Stránka 39

IDENTITA

40

MO¤SK¯ VLK Rozhovor s fieditelem Volvo Ocean Race

42

JEDNA FILOZOFIE, RÒZN¯ CHARAKTER PrÛfiez nabídkou modelÛ kombi

48

MALÍ (VELCÍ) KLUCI Volvo Extreme Gravity na charitativním závodu

50

BEZPEâNù I BEZ ST¤ECHY Neãekanû bezpeãn˘ kabriolet Volvo C70

53

JAK SE TOâÍ AUTO MOTO REVUE Zákulisí úspû‰ného pofiadu

54

TAXI, PROSÍM I taxík mÛÏe b˘t originál

56

PUD SEBEZÁCHOVY Clive Bengtsson radí

58

AUTOLÉKA¤STVÍ Pfiedstavení Auto Hase

60

VOLVO(X) Zajímavosti s Volvem

62

JEDNODUCHOST, âISTOTA, ELEGANCE Volvista – Zita Vin‰ová

39

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

16:23

Stránka 40

MO¤SK¯ VLK OSM MùSÍCÒ, PùT KONTINENTÒ, âTY¤I OCEÁNY A 31 250 NÁMO¤NÍCH MIL – TAK BY SE DAL SHRNOUT NEJNÁROâNùJ·Í A NEJPRESTIÎNùJ·Í ETAPOV¯ ZÁVOD JACHET VOLVO OCEAN RACE 2005/2006. ZA JEHO P¤ÍPRAVOU STOJÍ P¤EDEV·ÍM OBROVSKÉ NAD·ENÍ A D¤INA ZKU·ENÉHO JACHTA¤E A MANAÎERA, KTERÉMU HLAVNÍ MOTIV ZÁVODU „ÎIVOT V EXTRÉMU” DOKONALE PADNE NA TùLO. CHARISMATICK¯ AUSTRALAN GLENN BOURKE JE NA POLI JACHTINGU OST¤ÍLEN¯M HRÁâEM. FOTO A TEXT PETRA DOLEÎALOVÁ

Kudy vedly va‰e kroky k jachtingu?

Jako kluk jsem hodnû plaval. Trénoval mû mÛj táta, kter˘ byl sám olympijsk˘m plavcem. JenÏe mû to brzy pfiestalo bavit, tak jsem mu fiekl, Ïe chci s plaváním skonãit a vûnovat se jinému sportu. Odvûtil: ,,Îádn˘ problém, co bys tedy rád dûlal?” Já na to: „¤ekni mi, o kterém sportu nemበponûtí.” A on, Ïe nic neví o jachtingu. Bylo rozhodnuto. Plavání jsem se sice vûnoval dál, ale v deseti jsem zaãal závodit na mal˘ch plachetnicích. Doãista jsem jachtingu propadl, zamiloval jsem se do jeho techniky, strategie a hlavnû samotného závodûní. Myslím, Ïe jsem geny pro soutûÏení zdûdil po tátovi. Byl velmi silná osobnost. UÏ od dûtství mû nabádal, abych dûlal v‰e nejlépe, jak dokáÏu.

A úspûch se dostavil brzy?

V osmnácti jsem byl vybrán do t˘mu na olympiádu. Najednou si mû zaãali lidé v‰ímat.

Dostával jsem pozvánky do mnoha dal‰ích regat. Úãastnil jsem se anglického Edmond Cupu a Match Racing okruhu. V roce 1995 se nûkolik pfiátel úãastnilo Amerického poháru a nabídli mi, abych se stal ãlenem posádky na lodi Kookaburra. Zku‰enosti s tak silnou a velkou lodí mi hodnû pfiinesly. Poprvé jsem zaÏil skvûl˘ pocit b˘t souãástí t˘mu. Dfiíve jsem závodil jen sám. I to má své v˘hody, rozhodujete sám za sebe a v pfiípadû vítûzství si vychutnáte celou slávu. Pokud naopak prohrajete, mÛÏete v klidu pfiem˘‰let o chybách a dfiít na sobû. Vím, Ïe nejsem nejtalentovanûj‰í jachtafi na svûtû, ale urãitû jeden s nejvût‰í motivací.

V˘znamn˘m momentem va‰í kariéry byla zcela jistû organizace olympiády v Sydney. Jak jste se k ní dostal?

Mûl jsem za sebou olympijské závody v roce 1992 ve tfiídû Finn, Americk˘ pohár roku 1995 a zku‰enost jako trenér olympijského australského t˘mu v roce 1996. Ve tfiídû Laser jsem získal tfii svûtové poháry. Cítil jsem, Ïe bych si rád vyzkou‰el v Ïivotû i nûco jiného. KdyÏ se blíÏila dal‰í olympiáda v Sydney v roce 2000, oslovil jsem Australsk˘ olympijsk˘ v˘bor a zeptal se, zda by mû podpofiili v získání pozice ve vedení jachtafiské sekce olympiády. A oni souhlasili.

PoÏádal jsem i dal‰í pfiátele, aby mi napsali reference, a po nûkolika mûsících jsem dostal zelenou. Na pfiípravû olympiády jsem pracoval ãtyfii a pÛl roku. Spoustu vûcí jsme zmûnili tak, abychom tento sport více pfiiblíÏili vefiejnosti.

Jak˘m zpÛsobem?

Z pfiedcházejících roãníkÛ olympiády jsem vû-

40

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

16:23

Stránka 41

INTERVIEW

dûl, Ïe je tato disciplína divákÛm velmi vzdálená, a mrzelo mû, Ïe nemohli sledovat celé dûní.

TakÏe jsem se rozhodl pfiemístit závod do pfiístavu. Lidé byli skuteãnû nad‰ení, navíc jsme medaile pfiedávali vedle budovy Opery. Doposud jachtafie v akci moc lidí nevidûlo, závodili daleko od publika. Uspofiádali jsme dokonce fantastickou ceremonii pfiímo uprostfied asi pûtadvacetitisícového davu.

Proto vás Volvo oslovilo s nabídkou organizace Volvo Ocean Race?

Asi mi to pomohlo, ale hlavní dÛvod pfii‰el aÏ pozdûji. Po skonãení olympiády jsem pracoval jako fieditel Cruising Yacht Club of Australia. Pofiádali jsme mezinárodní jachtafisk˘ závod Sydney Hobart Race a úãastnil se ho i t˘m Illbruck Challenge. PoÏádali mû, abych se ujal funkce jeho fieditele. To byla zajímavá v˘zva, proto jsem ji pfiijal a pfiestûhoval se do Nûmecka. Skvûle organizovan˘ t˘m Illbruck Challenge pak Volvo Ocean Race 2001–2002 vyhrál. Tehdy mnû Volvo nabídlo vést dal‰í roãník závodu.

Bezpeãnost je jednou z nejdÛleÏitûj‰ích priorit automobilky Volvo. Jak se sluãuje toto mûfiítko s tak nároãn˘m závodem?

MÛÏete nám fiíct nûco o bezpeãnosti na palubû?

Nové lodû Volvo 70 byly sestaveny s jasn˘m cílem: plout rychleji neÏ kdykoliv pfiedtím. Je to jako ve Formuli 1, nemÛÏete b˘t nejrychlej‰í a mít zaji‰tûnou stoprocentní bezpeãnost. Pfiesto jsme se snaÏili maximálnû sníÏit rizika konstrukãními fie‰eními, volbou komponentÛ, a pfiedev‰ím povinn˘m zdravotním kurzem pro v‰echny ãleny posádek. Na palubû samozfiejmû nechybûjí kompletnû vybavené lékárniãky, záchranné ãluny, GPS, v pfiípadû poranûní nebo nemoci se mÛÏe posádka okamÏitû spojit s nemocnicí. Volvo svou úãastí v závodu ukazuje spojení tradiãního dÛrazu na bezpeãnost s adrenalinem a vysok˘mi v˘kony.

Kterou svou schopnost povaÏujete pfii organizaci závodu za nejpfiínosnûj‰í?

Jsem detailista. Pfii závodech jsem mûl vÏdy dokonale pfiipravenou loì, nikdy jsem nic nezanedbal a nic nepo‰kodil. Rozumím poãasí. Pfiíprava a organizace Volvo Ocean Race je samotnému závodûní velmi podobná, v‰e musíte vãas do-

myslet do posledního detailu. Ale také mû baví motivovat lidi – kdyÏ nûkdo dûlá svou práci dobfie, urãitû to ode mû usly‰í. Pokud nûkdo pod m˘m vedením do t˘mu nezapadne, odejde.

A mám i pfiísná kritéria na jejich v˘bûr. DÛleÏité je mít kombinaci lidí, ktefií mají drive, udrÏují harmonii a jsou perfekcionisté. Myslím, Ïe se nám takov˘ t˘m podafiilo vytvofiit.

Co vás na této práci nejvíc pfiitahuje?

Rozmanitost úkolÛ, které musíte fie‰it. Jednu chvíli stojíte pfied technick˘m problémem spojen˘m s designem, velikostí lodû ãi v˘robou, dal‰í minutu se snaÏíte vést a motivovat t˘m. To je také velmi nároãné. Lidé jsou po dlouhou dobu daleko od sv˘ch rodin, coÏ mohou nûkdy ‰patnû nést. ¤e‰íte právní záleÏitosti, organizaci pro hosty, vefiejné projevy, setkání s králem... KaÏdou hodinu se tyto úkoly mûní, a proto je práce neuvûfiitelnû pestrá.

Va‰e práce je a bude zvlá‰È v pfií‰tích mûsících hodnû nároãná na rychlá rozhodnutí. Jak zvládáte stresující situace?

Mám kolem sebe tfii velice schopné lidi, se kter˘mi problematické otázky okamÏitû fie‰ím. Dá se fiíct, Ïe jsou to takoví poradci. Sám se ale rozhoduji velice rychle a svá rozhodnutí deleguji ostatním ãlenÛm t˘mu.

PÛsobíte dojmem, Ïe vám tak nároãné situace pfiímo vyhovují. Vyhledáváte je i mimo závod?

Ano, rád pfiijímám nové v˘zvy. Îivot je vlastnû jeden velk˘ závod. KdyÏ Ïil ãlovûk v jeskyních, byl jeho hlavním úkolem lov. Tisíce let v prÛbûhu evoluce byl muÏ lovcem a dnes lov vystfiídal sport. UÏ nemusíme lovit sibifiské tygry a zabíjet je. Máme sport. Soupefiíme mezi sebou o trofeje.

Nejlep‰í sportovce si idealizujeme, vyná‰íme je do nebes jako tehdy nejlep‰í lovce, ktefií pfiiná‰eli jídlo pro vesnici. A tyto hvûzdy stfiídají noví a úspû‰nûj‰í – jako kdyÏ mlad˘ lev zaujme místo starého.

Dopfiejete si alespoÀ chvíli k relaxaci?

Kde ãerpáte energii?

Teì je to velk˘ kolotoã, ale donedávna jsem hodnû jezdil na kole do hor. Nejradûji v‰ak odpoãívám pfii surfování, obzvlá‰È v Austrálii jsem na vlnách kaÏd˘ den. Také moc rád chodím do kina,

mimochodem mezi mé nejoblíbenûj‰í filmy patfií Pfielet nad kukaããím hnízdem.

VraÈme se k závodu: kde spatfiujete nejvût‰í nástrahy pro psychiku posádky?

Cel˘ závod je pro psychiku obrovská zátûÏ.

Pfiedstavte si, Ïe jste ve vedení a ztratíte bûhem jediného dne dvacet mil. To mÛÏe nûkteré snadno zlomit. Nebo naopak mÛÏete skoãit nahoru, kdyÏ dvacet mil získáte. Je to jako na horské dráze. Obrovsk˘ vliv mají poãasí, taktika, a dokonce i jídlo. Strava je pouze zmraÏená su‰ená. KdyÏ nûkdo dostane uÏ druh˘ den za sebou jídlo, které nemá rád, nemusí to zvládnout. A pak jsou tu také zdravotní nástrahy, dehydratace, mofiská nemoc a komplikace spojené s prochladnutím.

Posádka musí vydrÏet celé dny ve vlhkém obleãení. Pouze skuteãnû silní jedinci nebo opravdoví blázni mohou tento závod absolvovat. ·el byste do toho i vy sám?

Ne, nejsem na to dost ‰ílen˘. UpfiednostÀuji závody na krat‰ích trasách, kde je tfieba se intenzivnû koncentrovat. Volvo Ocean Race je také o velké koncentraci, ale na dlouhou traÈ. Pfiirovnal bych to k rozdílu mezi stometrov˘m sprintem a maratonem. Je dobré znát své moÏnosti.

Já bych nebyl dobr˘ maratoncem, ale organizace závodu se mi líbí.

Za osm mûsícÛ Volvo Ocean Race skonãí. Máte jiÏ plány pro svÛj dal‰í profesní a osobní Ïivot?

Po skonãení závodu bych se chtûl vûnovat dal‰ímu velkému projektu, kter˘ je podobnû nároãn˘ a ãasovû vymezen˘. Ale taky chci trávit více ãasu se sv˘mi dûtmi, které Ïijí v Sydney.

Máte svÛj Ïivotní vzor?

Ano, jeho jméno vám asi nic nefiekne, je jím Lou Gehrig. Koncem dvacát˘ch a zaãátkem tfiicát˘ch let hrál za newyorské Yankees. Odehrál nejvíce zápasÛ v fiadû – pln˘ch 2140, aniÏ by jedin˘ zápas vynechal. Byl to tich˘ a siln˘ muÏ s ryzím charakterem, kterého jeho t˘m miloval. Mûl bájeãn˘ vztah se svou Ïenou. Ale bohuÏel zemfiel velmi mlad˘ (mezi 30. a 40. rokem) na nemoc motorick˘ch neuronÛ, kterou po nûm pojmenovali „nemoc Lou Gehriga”. Mûl spoustu pfiezdívek, ale má nejoblíbenûj‰í je „Larrupin Lou”, podle které jsem pojmenoval mnoho sv˘ch lodí.

ÎIVOT JE VLASTNù JEDEN VELK¯ ZÁVOD. KDYÎ ÎIL âLOVùK V JESKYNÍCH, BYL JEHO HLAVNÍM ÚKOLEM LOV. TISÍCE LET V PRÒBùHU EVOLUCE BYL MUÎ LOVCEM A DNES LOV VYST¤ÍDAL SPORT. UÎ NEMUSÍME LOVIT SIBI¤SKÉ TYGRY A ZABÍJET JE. 41

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:17

Stránka 42

JEDNA FILOZOFIE, RÒZN¯ CHARAKTER V·ECHNY MODELY AUTOMOBILKY VOLVO JSOU TAK TROCHU NùâÍM V¯JIMEâNÉ, PROSTù SE ODLI·UJÍ OD STANDARDNÍ PRODUKCE OSTATNÍCH V¯ROBCÒ, AË SE JEDNÁ O BEZPEâNOST, KOMFORT, DESIGN âI V·ESTRANNÉ POUÎITÍ.

P¤ESTO VE V¯ROBNÍM PROGRAMU TÉTO ·VÉDSKÉ AUTOMOBILKY MÁ JEDNA SKUPINA DO ZNAâNÉ MÍRY V¯SOSTNÉ POSTAVENÍ: JEDNÁ SE O PRAKTICKÉ MODELY S PROSTORN¯MI KAROSERIEMI – KOMBI. TEXT PETR HANKE FOTO ARCHIV VOLVO

42

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

16:23

Strรกnka 43

KOMBI

43

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:17

Stránka 44

I pfies dynamick˘ charakter Volvo neopomnûlo tradiãní zamûfiení na praktickou stránku vûci. Zavazadlov˘ prostor je vybaven cel˘m systémem promy‰len˘ch úchytek, pfiepáÏek a sítí.

Abychom co moÏná nejlépe pochopili filozofii znaãky Volvo, nemÛÏeme pouze sledovat její souãasn˘ v˘robní program, kter˘ se pfiizpÛsobuje stále dynamiãtûj‰ímu Ïivotnímu stylu. Pojìme se vrátit na chvíli do minulosti.

Od roku 1927, kdy vyjelo do svûta první Volvo, se zrodila celá fiada zajímav˘ch modelÛ. Jmenujme napfiíklad proslulé Volvo PV444 s nûkolika typy karoserie ãi vzru‰ující kupé P1800 vyrábûné italsk˘mi karosárnami Ghia a Frua.

Jako tenká ãervená nitka se v‰ak v produkci znaãky Volvo line zejména v˘roba praktick˘ch robustních vozÛ s karoserií kombi. Právû tyto automobily vznikaly jiÏ pfied válkou a zejména po ní právû na základû modelu PV444. V sedmdesát˘ch letech následovaly velké a hranaté vozy se zadním pohonem fiad 240, 740, 760 a 960, které daly mnoha ostatním automobilkám návod, jak má správné kombi vypadat. Do znaãné míry je lze oznaãit právû za prÛkopníky luxusních vozÛ s tímto typem karoserie.

Komfortní automobily totiÏ byly v této dobû takfika v˘hradnû s karoserií sedan a o jejich spojení s praktiãtûj‰ím typem karoserie témûfi nikdo neuvaÏoval – tedy kromû ‰védské znaãky.

O tom, Ïe se Volvo vÏdy snaÏilo vyrábût bezpeãná auta pro praktick˘ Ïivot, svûdãí napfiíklad následující dvojice dodnes v˘jimeãn˘ch modelÛ. JiÏ zmiÀované pfiitaÏlivé kupé P1800 se od roku 1973 nabízelo také v provedení P1800ES. Mûlo svislou zadní stûnu vzdálenû pfiipomínající právû automobily s karoserií kombi. Anglicky by se tomuto kombi/kupé nefieklo jinak neÏ Shooting Brake. V roce 1986, kdy vyjelo kompaktní Volvo 480ES, se sice jednalo o mnohem men‰í automobil, nicménû dÛraz na praktiãnost v podobû prostorné zádi vozu zÛstal zachován.

Vnímání a nároky lidí se po celém svûtû neustále mûní, a tak je tfieba

ãásteãnû mûnit i produkty, které jsou jim nabízeny. K atributÛm, jako je robustnost, bezpeãnost a prostornost, proto znaãka Volvo pfiidala je‰tû dynamiku a styl.

KdyÏ se podíváme na dne‰ní v˘robní program znaãky Volvo z „rodinného” pohledu, tedy se zamûfiením na praktick˘ automobil s karoserií kombi, potom zjistíme, Ïe máme v podstatû tfii plus jednu alternativu. Tfii jsou zfiejmé, jedná se o modely V50, V70 a XC70. Tím ãtvrt˘m je velmi oblíbené velké SUV XC90, které je posazeno do vy‰‰ích sfér trhu. KaÏd˘ z této trojice, respektive ãtvefiice automobilÛ se vyznaãuje vlastním charakterem, stylem a zamûfiením. V‰echny v‰ak spojuje spoleãná filozofie bezpeãnosti, kvality a praktického vyuÏití.

VOLVO V50 – SPORTOVNÍ KOMBI Co do rozmûrÛ je nejmen‰ím kombi znaãky Volvo model V50. Právû kompaktnost má znaãn˘ podíl na jeho sportovnosti. Dynamick˘ profil vozu se svalnatou zádí a tradiãními ‰irok˘mi boky jsou velmi pÛsobiv˘m celkem, z nûjÏ doslova d˘chá celková pevnost a robustnost. Uvnitfi nabízí stylovou pfiístrojovou desku s netradiãnû a velmi seversky pojatou stfiedovou konzolou. Jako její dekorace mÛÏe b˘t pouÏito dfievo ãi hliník, které vÏdy ladí se zvolenou barvou pfiístrojové desky a materiálem ãalounûní sedadel.

Pfii jízdû si Volvo V50 dokáÏe svého fiidiãe skuteãnû získat. Dominantní vlastností jeho chování je totiÏ znaãná tuhost karoserie spojená s citlivû nastaven˘m odpruÏením. Podvozek je proto poveden˘m kompromisem, kter˘ na jednu stranu dokáÏe pohltit a odfiltrovat celou fiadu nerovností a na stranu druhou nabídnout potfiebnou míru stability a jistoty. ¤ízení Volva V50 je v kaÏdém okamÏiku velmi pfiíjemnou záleÏitostí. Zvolená po-

VOLVO V50, V70, XC70, XC90. KAÎD¯ ZE âTVE¤ICE AUTOMOBILÒ SE VYZNAâUJE VLASTNÍM CHARAKTEREM, STYLEM A ZAMù¤ENÍM. V·ECHNY V·AK SPOJUJE SPOLEâNÁ FILOZOFIE BEZPEâNOSTI, KVALITY A PRAKTICKÉHO VYUÎITÍ.

44

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:18

Stránka 45

KOMBI

Volvo V70 je sv˘m charakterem urãeno pro komfortnûji sm˘‰lející majitele. Zdá se, jako by tento automobil vÛbec nezajímalo, jak˘ povrch je pod jeho koly. Za kaÏd˘ch okolností je velmi jist˘ a poskytuje znaãnou míru pohodlí.

honná jednotka pak jiÏ jen podtrhne vybran˘ charakter va‰eho vozidla: úspornost a síla, nebo v˘kon a sportovní ambice – pro kaÏdého nûco.

Nabídka motorÛ pro Volvo V50 je velmi ‰iroká. K dispozici jsou záÏehové motory s v˘konov˘m rozpûtím od 100 do 220 koní stejnû tak jako dvojice moderních turbodieselÛ. JiÏ v roce 2006 bude paleta nabízen˘ch pohonn˘ch jednotek roz‰ífiena o v˘konn˘ vznûtov˘ motor D5 s v˘konem 180 koní.

I pfies dynamick˘ charakter v‰ak Volvo neopomnûlo tradiãní zamûfiení na praktickou stránku. Zavazadlov˘ prostor je vybaven cel˘m systémem promy‰len˘ch úchytek, pfiepáÏek a sítí. Díky tomu je pfievoz rozliãnû velk˘ch a tûÏk˘ch pfiedmûtÛ vÏdy bezpeãn˘ jak pro pfiedmûty samotné, tak pro posádku. I prostor na zadních sedadlech, kde nejãastûji sedí dûti, je uzpÛsoben pro pohodlné cestování. NejenÏe asymetricky dûlená a sklopná sedadla mohou b˘t vybavena integrovan˘mi dûtsk˘mi sedaãkami, ale mezi sedadly mÛÏe b˘t umístûn také praktick˘ drÏák buì na odpadkov˘ sáãek, nebo velkou láhev.

VOLVO V70 – KOMFORTNÍ KOMBI Zatímco Volvo V50 uspokojí zejména fiidiãe vyznávající sportovnûj‰í vlastnosti svého automobilu, vût‰í Volvo V70 je sv˘m charakterem urãeno pro komfortnûji sm˘‰lející majitele. Jedná se o automobil, kter˘ je pfiím˘m nástupcem zmiÀované linie modelÛ 240, 740 a 760. Jde tedy o velk˘, robustní a mimofiádnû bezpeãn˘ vÛz, pro nûjÏ je typické, Ïe zmiÀované atributy jsou na nûm zfietelné jiÏ na první pohled. Masívní boky karoserie, dlouhá pfiíì a svislá záì se zadními svítilnami umístûn˘mi vysoko ve sloupcích jsou pro ‰védské vozy charakteristick˘mi prvky designu. Jen tak mimochodem, vûdûli jste, Ïe tato pozice je prÛkopnick˘m fie‰ením právû znaãky Volvo?

Vût‰í a ‰ir‰í Volvo V70 pÛsobí velmi komfortním a elegantním dojmem. ·iroká a jemnû tvarovaná sedadla nabízejí potfiebnou podporu i na dlouh˘ch cestách. I pfii jízdû získáte pocit jistoty a stability. Zdá se, jako by ten-

to automobil vÛbec nezajímalo, jak˘ povrch je pod jeho koly. Za kaÏd˘ch okolností je velmi jist˘ a poskytuje znaãnou míru pohodlí.

Komfortní charakter modelu V70 nepocítí pouze fiidiã zpoza jeho volantu, ale také kaÏd˘ dal‰í ãlen posádky. Nízká hluãnost, minimální vibrace a prostornost jsou totiÏ vlastnosti, z nichÏ se mÛÏe tû‰it kaÏd˘ cestující.

Vût‰í nabídka místa dovolila instalovat specialitu – praktick˘ stolek umístûn˘ uprostfied zadních sedadel.

Zavazadlov˘ prostor s velk˘m objemem nabízí ‰iroké moÏnosti upevnûní rÛzn˘ch pfiedmûtÛ. Souãástí rolety kryjící zavazadlov˘ prostor je také praktická síÈ oddûlující prostor pro zavazadla a posádku. JelikoÏ znaãka Volvo sv˘m pojetím mífií ponûkud v˘‰e, je standardem celá fiada drobností, které nejsou u mnoh˘ch podobnû velk˘ch automobilÛ obvyklé.

Samozfiejmostí jsou napfiíklad ãtecí lampiãky pro pfiední i zadní sedadla, kÛÏí potaÏen˘ multifunkãní volant ãi textilní kobereãky. Tyto pfiíjemné maliãkosti (a mnohé dal‰í) vám zpfiíjemní dlouhou cestu. Tento model je k dispozici v rÛzn˘ch variantách. V nabídce jsou v˘hradnû pûtiválcové motory s atmosférick˘m plnûním nebo pfieplÀováním, které pohánûjí pfiední nebo ve vybran˘ch verzích v‰echna kola. V˘bûr motorÛ ãítá cel˘ch devût poloÏek, z nichÏ trojice spaluje naftu. Vrcholnou verzí je model Volvo V70 R s v˘konem 300 k, pohonem v‰ech kol, aktivním podvozkem a velmi sportovním charakterem. To je automobil, kter˘ je urãen skuteãn˘m automobilov˘m gurmánÛm, jeÏ dokáÏou jeho mimofiádné schopnosti naplno vyuÏít.

VOLVO XC70 – KOMBI PRO KAÎDOU P¤ÍLEÎITOST JiÏ z oznaãení vozu Volvo V70 XC, pro nûjÏ zdomácnûl název Cross Country, je zfiejmé, Ïe se jedná o automobil postaven˘ na základû kombi V70.

Provedení s dovûtkem XC je v‰ak mífieno „dobrodruÏnûji”. Má vy‰‰í svûtlou v˘‰ku, zv˘raznûné blatníky, pÛsobivûj‰í masku chladiãe a nárazníky stejnû jako vût‰í kola. Také v interiéru je celá fiada odli‰ností vãetnû pfiírodnûji pÛsobících materiálÛ, které mají za úkol navodit cestovatelskou atmosféru.

45

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:18

Stránka 46

JEDNA FILOZOFIE, RÒZN¯ CHARAKTER

PfiestoÏe Volvo XC90 vypadá jako stylové SUV a s nejvût‰ím potû‰ením vás bude prováÏet polními ãi lesními cestami, je jeho podstatou pfiedev‰ím h˘ãkání posádky prostorem, komfortem a variabilitou.

Volvo XC70 je samozfiejmû vybaveno pohonem v‰ech kol, takÏe s ním bez potíÏí zdoláte polní ãi lesní cestu a v zimû si dopfiejete ve srovnání s bûÏn˘mi vozy nadstandardní bezpeãnost. I pfiesto v‰ak tento automobil nelze srovnávat se skuteãn˘mi off-roady. O nûkolik centimetrÛ zvednutá svûtlá v˘‰ka je samozfiejmû v urãit˘ch situacích pfiínosem, zároveÀ v‰ak není omezením v otázkách jízdních vlastností, protoÏe tûÏi‰tû vozu zÛstává stále relativnû nízko. Vysokou míru aktivní bezpeãnosti zaji‰Èuje nejen stabilizaãní systém DSTC, ale také aktivní podvozek Four-C, upravující charakteristiku tlumení podle aktuální jízdní situace.

VOLVO XC90 – KDYÎ VÁS JE SEDM...

PfiestoÏe v‰echna kombi znaãky Volvo jsou velmi prostorn˘mi vozy, nemusí b˘t pût míst v interiéru vÏdy dostateãn˘ch. V ten okamÏik je tfieba zamûfiit pozornost na model XC90 s interiérem aÏ pro sedm osob a zv˘‰enou svûtlou v˘‰kou. Jedná se o nejuniverzálnûj‰í model v nabídce znaãky.

PfiestoÏe tento automobil vypadá jako stylové SUV a s nejvût‰ím potû‰ením vás bude prováÏet polními ãi lesními cestami, je jeho podstatou pfie-

dev‰ím h˘ãkání posádky prostorem, komfortem a variabilitou. Právû tento ojedinûl˘ mix rÛzn˘ch vlastností, kter˘ se setkává v automobilu s u‰lechtil˘m a elegantním tvarem, má lví podíl na tom, Ïe Volvo XC90 nasbíralo po celém svûtû více neÏ pûtadvacet v˘znamn˘ch ocenûní v nejrÛznûj‰ích anketách. DÛkazem skuteãnû mistrnû navrÏeného konceptu tohoto automobilu je fakt, Ïe zmiÀované ankety a soutûÏe byly jak odborné, tak urãené vefiejnosti.

Volvo XC90 je s v˘konn˘mi motory a bohatou v˘bavou navíc k dispozici v celém spektru rÛzn˘ch modifikací. Na své si tak pfiijde zájemce o ekonomickou a komfortní jízdu, kter˘ zvolí provedení s dieselov˘m motorem D5, stejnû jako zájemce o sílu a dynamiku. Pfiímo pro nûj je pfiipraven prestiÏní osmiválec nabízející sílu 315 k. Jakousi zlatou stfiední cestou je potom u‰lechtil˘ pûtiválec 2,5T s v˘konem 210 k. S v˘jimkou osmiválce dodávaného v˘hradnû se samoãinn˘m ústrojím Geartronic je pfiipravena nejen automatická pfievodovka, ale také manuální, takÏe v nabídce je pût rÛzn˘ch variant pohonu, z nichÏ kaÏdou lze mít v pûti nebo sedmimístném provedení.

DÁREK K VÁNOCÒM? JE Z¤EJMÉ, ÎE I P¤ES SHODNOU ZÁKLADNÍ FILOZOFII A SPOLEâNÉ VYZNÁVANÉ HODNOTY JSOU V·ECHNY ZMÍNùNÉ MODELY OSOBIT¯MI AUTOMOBILY URâEN¯MI PRO ODLI·NÉ SKUPINY ZÁKAZNÍKÒ. KROMù PROSTORU A KOMFORTU JE SAMOZ¤EJMÉ, ÎE KAÎD¯ AUTOMOBIL ·VÉDSKÉ AUTOMOBILKY JE NAVRÎEN TAK, ABY POSKYTOVAL SVÉMU MAJITELI POTù·ENÍ NEJEN Z JÍZDY, ALE TAKÉ Z JEHO VLASTNICTVÍ.

ABY HO V·AK BYLO JE·Tù VÍCE, P¤IPRAVILA AUTOMOBILKA PRO VOZY KOMBI (KONKRÉTNù V50, V70 A XC70) SPECIÁLNÍ AKâNÍ MODEL SAFETY. JEHO SOUâÁSTÍ JE NEJEN P¤ESTAVBA NA UÎITKOV¯ MODEL N1 ZDARMA, ALE TAKÉ SADA ZIMNÍCH PNEUMATIK PIRELLI VâETNù KOL (PRO MODEL XC70 LIT¯CH S DESIGNEM XENIA). TUTO NABÍDKU MÒÎETE VYUÎÍT U MODELÒ P¤EDAN¯CH DO KONCE LETO·NÍHO ROKU. 46

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

16:24

Stránka 47

Volvo XC70 je samozfiejmû

KOMBI

vybaveno pohonem v‰ech

kol, takÏe s ním bez potíÏí zdoláte polní ãi lesní cestu a v zimû si dopfiáváte ve srovnání s bûÏn˘mi vozy nadstandardní bezpeãnost.

47

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

Nároky na úspûch v relativnû tûÏk˘ch podmínkách velmi rychle vyprofilovaly podobu vozidel, které dnes nemají na svûtû obdobu.

48

16:24

Stránka 48

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

16:31

Stránka 49

KONCEPT

MALÍ (VELCÍ) KLUCI DOKÁÎETE SI P¤EDSTAVIT, ÎE SEDÍTE, âI SPÍ·E LEÎÍTE VE VOZÍTKU, KTERÉ SE ¤ÍTÍ Z KOPCE DOLÒ RYCHLOSTÍ 87 KM/H? BEZ VELKÉHO NAD·ENÍ BY NIKDY NIC PODOBNÉHO NEVZNIKLO, ZA TAKOV¯M V¯SLEDKEM V·AK STOJÍ VEDLE KLUKOVSKÉ DU·E NOTNÁ DÁVKA DOSPùLOSTI. TEXT PETR LÁSKA FOTO ARCHIV VOLVO

Jako kluk jsem bydlel v Praze-Stra‰nicích, z okna dûtského pokoje jsem koukal na kopec, jehoÏ torzo se dodnes jmenuje Altán a kter˘ byl z jedné strany lemovan˘ frekventovanou ulicí. Jakmile pfii‰ly první mrazy a sníh, hned jsme v nejprud‰í ãásti kopce polévali vodou necel˘ metr ‰irok˘ pruh do té doby, dokud tam nevznikla pûkná ledovka. Z pár prk˘nek jsem si stloukl jakési sedátko, odspoda pfiibil nûkolika ohnut˘mi hfiebíky staré brusle a po stranách udûlal z obyãejného provazu dvû ucha. Pak uÏ mi nic nebránilo, abych celou zimu proÏíval adrenalinové dobrodruÏství, kdyÏ jsem se díky zemské pfiitaÏlivosti fiítil obrovskou rychlostí vstfiíc strmému konci kopce nad vozovkou. Byl jsem buì mimofiádnû ‰ikovn˘, anebo pfii mnû stáli v‰ichni svatí, ale nikdy jsem nevlítl na silnici pod jedoucí auto.

Jakmile slezl sníh, bylo dílem okamÏikÛ, aby si kaÏd˘ z nás udûlal z nûkolika prken a koleãek od starého koãárku ãtyfikolovou káru, kterou jsme fiídili nohama. V té dobû se také rodil sport zvan˘ minikáry, v nûmÏ se dokonce pod dohledem a taktovkou svazarmovsk˘ch organizací pofiádaly oficiální soutûÏe. Dostupné technologie pomáhaly zruãn˘m tatínkÛm v rámci regulí vytvofiit bezmotorové monoposty s volantem a brzdami. Od té doby uplynulo více neÏ tfiicet let. Pfiedstavte si také, Ïe takovou minikáru nestaví nad‰en˘ tatínek z toho, co vymetl v rohu garáÏe, ale automobilka s pouÏitím nejmodernûj‰ích technologií.

RADOST V SRDCI The Extreme Gravity Racing Series (XGR) vznikla teprve v roce 2003 a zaloÏil ji Don MacAllister. Jeho úsilí pomoci dûtem v pûstounské péãi pfii integraci do spoleãnosti neuniklo pozornosti Kongresu Spojen˘ch státÛ. MacAllister sám byl opu‰tûn˘m dítûtem, a právû proto hledal cesty, jak pomoci. Jeho my‰lenka na zaloÏení XGR od poãátku poãítala s úãastí velk˘ch korporací, které tak dostanou kromû prezentace vlastních technologick˘ch schopností moÏnost v rámci celosvûtového t˘mu pomoci dûtem v pûstounské péãi. Pfii pfiíleÏitosti jednotliv˘ch lokálních podnikÛ se mohou dûti podílet na organizaci, a získávat tak cenné a placené pracovní zku‰enosti.

Podoba jednotliv˘ch podnikÛ XGR se mûnila stejnû rychle jako technická úroveÀ bezmotorov˘ch vozítek, k jejichÏ pohonu slouÏí pouze zemská pfiitaÏlivost. Zaãátky charakterizovaly starty z vyv˘‰en˘ch ramp na rovn˘ch úsecích silnice.

Následnû se konání jednotliv˘ch závodÛ pfieneslo do kopcovitého terénu na silnice s mnoÏstvím zatáãek. Nároky na ús-

pûch v relativnû tûÏk˘ch podmínkách velmi rychle vyprofilovaly podobu vozidel, které dnes nemají na svûtû obdobu. S kvalitou techniky se pochopitelnû profesionalizují i doprovodné t˘my technikÛ a podél tratû stále pfiib˘vá divákÛ. Zatímco pfiede dvûma lety se XGR zúãastnily dva profesionální t˘my z designérsk˘ch studií Porsche a Mazda, v leto‰ním roce to bylo jiÏ devût automobilek a zájem o tuto aktivitu projevují média po celém svûtû. Technika, která se dnes na tratích objevuje, demonstruje také z pohledu ‰etrnosti k Ïivotnímu prostfiedí moÏnosti automobilov˘ch v˘robcÛ. Zcela jistû pak nebude dlouho trvat a nûkterá technická fie‰ení, která se dnes objevují v bezmotorov˘ch soutûÏních vozidlech, naleznete také u sériov˘ch automobilÛ.

VOLVO EXTREME GRAVITY Leto‰ní rok byl v˘znamn˘ také pro spoleãnost Volvo, která po t˘dnech usilovné v˘vojové a testovací práce postavila svÛj speciál Volvo Extreme Gravity jiÏ podruhé na start tohoto charitativního závodu. KdyÏ Volvo Gravity Car nabíralo rychlost cestou z kopce na ulici Jack’s Peak Drive v kalifornském Monterrey, dosáhl tento aerodynamicky tvarovan˘ automobil vítûzné rychlosti 87 km/h. Konstruktér Blair Taylor byl velmi potû‰en zejména jízdními vlastnostmi speciálu, protoÏe ve v‰ech jízdních situacích zÛstávalo vozidlo velmi stabilní.

Spoleãnost Volvo Cars tak obdrÏela velmi prestiÏní Velkou Cenu za nejrychlej‰í automobil v závodû 2005 Extreme Gravity Competition. „Celkovû se nám celá akce velmi líbila. Byl to zábavn˘ den pln˘ závodÛ. Vidût v˘razy na tváfiích dûtí bylo pro nás tou nejlep‰í odmûnou,” fiekl Blair Taylor.

Zakladatel XGR MacAllister se potom dal sly‰et: „Dne‰ní den mûl své svûtlé i stinné stránky, ale závodilo se bezpeãnû, ãestnû a objevily se i nûkteré nové prvky. Dûti tu byly s námi a spoleãnû jsme svûtu ukázali nûco, co dosud nevidûl.”

V loÀském roce získalo Volvo cenu za design a sv˘m dosavadním úãinkováním je ‰védsk˘ v˘robce automobilÛ natolik nad‰en, Ïe se jiÏ nyní tû‰í na pfií‰tí roãník.

Sleduji takové poãínání se znaãn˘m uznáním a vracím se v duchu zpût do klukovsk˘ch let. NetouÏím b˘t kosmonautem, policajtem, popeláfiem nebo jezdcem Formule1. Chtûl bych i dnes usednout do takového vozítka, fiítit se se smrtí v oãích „‰palírem lidí” z kopce a b˘t tfieba poslední. Plnû by mû pak uspokojilo vûdomí, Ïe jsem se pobavil a nûkomu druhému pomohl.

KDYÎ VOLVO GRAVITY CAR NABÍRALO RYCHLOST CESTOU Z KOPCE NA ULICI JACK’S PEAK DRIVE V KALIFORNSKÉM MONTERREY, DOSÁHL TENTO BEZMOTOROV¯ AUTOMOBIL VÍTùZNÉ RYCHLOSTI 87 KM/H. 49

vstyle_3_05.qxd

50

25.11.2005

16:25

Strรกnka 50

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

16:25

Stránka 51

BEZPEâNOST

BEZPEâNù

I BEZ ST¤ECHY DÒMYSLNOU KONSTRUKCÍ VOLVO V NOVÉM KUPÉ-KABRIOLETU POTLAâILO TRADIâNÍ KONFLIKT MEZI BEZPEâNOSTÍ A EMOCEMI. âÍM TO, ÎE SE VOLVU PODA¤ILO POSTAVIT KABRIOLET STEJNù BEZPEâN¯ JAKO SEDAN? TEXT PETR HANKE FOTO ARCHIV

Nové Volvo C70 s pevnou skládací stfiechou je velmi atraktivním automobilem, kter˘ hodlá ve v‰ech ohledech úspû‰nû navázat na svého stejnojmenného pfiedchÛdce. Novinka emotivních tvarÛ pfiichází s osvûdãenou technikou, v˘konn˘mi motory a zejména s velmi vysok˘m bezpeãnostním standardem, kter˘ mezi v‰emi otevfien˘mi vozy na trhu nemá obdoby.

Je známou vûcí, Ïe s kabriolety se jezdí mnohem aktivnûji neÏ s bûÏn˘mi automobily – k tomu doslova vybízí jejich charakter.

Otevfiené vozy jsou proto ãastûj‰ími úãastníky dopravních nehod.

Aãkoliv se to na první pohled nemusí zdát, absence stfiechy má velmi negativní vliv na bezpeãnostní standard a nemusí se ani jednat o pfievrácení o sto osmdesát stupÀÛ.

ZÁKLADEM JE KAROSERIE Pfiedchozí generace kabrioletu C70, která se pfiedstavila v roce 1998, byla z hlediska bezpeãnosti mezi otevfien˘mi automobily etalonem. Novinka se snaÏí na tuto pozici nejen navázat, ale bezpeãnostní standard nového kupé-kabrioletu vyrovnat s modely s pevnou stfiechou. JelikoÏ poÏadavek na vysokou míru bezpeãnosti byl pfiítomn˘ jiÏ v ran˘ch fázích v˘voje tohoto modelu, byl implementován pfiímo do skeletu jeho karoserie. Konstrukce byla zesílena s ohledem na absenci stfiechy. Právû stfiecha hraje pfii absorbování

51

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:18

Stránka 52

BEZPEâNOST

KONSTRUKCE BYLA ZESÍLENA S OHLEDEM NA ABSENCI ST¤ECHY. PRÁVù ST¤ECHA HRAJE P¤I ABSORBOVÁNÍ NÁRAZOVÉ ENERGIE ZNAâNOU ROLI. DÍKY TOMU BYLO T¤EBA ZESÍLEN¯ ST¤EDNÍ B SLOUPEK UPRAVIT TAK, ABY VùT·INU ENERGIE P¤I NÁRAZU Z BOKU P¤ENESL DO PODLAHY VOZU, KTERÁ JE DOPLNùNA NùKOLIKA P¤ÍâNÍKY. nárazové energie znaãnou roli. Díky tomu bylo tfieba zesílen˘ stfiední B sloupek upravit tak, aby vût‰inu energie pfii nárazu z boku pfienesl do podlahy vozu, která je doplnûna nûkolika pfiíãníky.

Karoserie, jejíÏ tuhost je základem pro kaÏd˘ bezpeãn˘ automobil, je nyní oproti pfiedchozí generaci vozu C70 dvojnásobnû tuhá v krutu. Zcela nové je zavû‰ení dvefií, které tvofií souãást ochranné klece kolem cestujících. Pfiední A sloupek je vyroben pokrokovou technikou hydroformování, kdy je profil z vysokopevnostní oceli tvarován do poÏadovaného tvaru pomocí tlaku vody. Tím se dosahuje v˘jimeãné kombinace pevnosti a nízké hmotnosti.

Karoserie samozfiejmû disponuje nárazov˘mi zónami vpfiedu i vzadu. Vpfiedu se jedná podobnû jako u modelÛ S40 a V50 o dvoustupÀovû fie‰ené deformaãní oblasti s moÏností posunu motoru aÏ o 150 mm dozadu, aniÏ by pronikl do prostoru pro posádku. V pfiípadû nárazu zezadu je karoserie taktéÏ uzpÛsobena pro úãinné pohlcení nárazové energie. Zvlá‰tní pozornost byla vûnována také zamezení prÛniku sloÏené stfiechy do prostoru pro posádku.

V pfiípadû intenzivnûj‰ího zadního nárazu se sloÏenou stfiechou se samoãinnû aktivují bezpeãnostní vystfielovací oblouky, chránící posádku pfied pfiedmûty, které by mohly b˘t vymr‰tûny z vozu, jenÏ do kabrioletu narazí.

ROPS – SYSTÉM PROTI P¤EVRÁCENÍ Velmi tuh˘ pfiední A sloupek je nedílnou souãástí systému ochrany proti pfievrácení, kter˘ znaãka Volvo naz˘vá ROPS (Roll Over Protection System). Jeho druhou ãástí, tentokrát ov‰em za prostorem pro posádku, je dvojice pyrotechnicky spustiteln˘ch vystfielovacích ochrann˘ch obloukÛ, které se samoãinnû aktivují v pfiípadû pfievrácení vozu. K nim se vztahuje jedna zajímavost: i v pfiípadû, Ïe

52

je nataÏena pevná skládací stfiecha, se oblouky aktivují a díky hrotÛm na sv˘ch ‰piãkách prorazí sklenûné zadní okno, ãímÏ ochrání posádku vozu.

Volvo se bezpeãností svého otevfieného modelu chtûlo co moÏná nejvíce pfiiblíÏit úrovni, jakou nabízejí klasické sedany. Z tohoto dÛvodu vyvinulo napfiíklad zcela ojedinûl˘ systém airbagÛ. JelikoÏ otevfiené automobily pfiirozenû postrádají stfie‰ní sloupky, v nichÏ jsou bûÏnû uloÏené hlavové airbagy, bylo tfieba u modelu C70 pfiijít s nov˘m fie‰ením. Hlavové airbagy neboli nafukovací clony IC se vystfielují z horní ãásti dvefií a díky speciální konstrukci se vzpfiímí mezi hlavy cestujících a boãní okna. Pracují tak v souãinnosti se standardními boãními a ãelními nafukovacími vaky.

P¤ESTO JE LEP·Í NEHODÁM P¤EDCHÁZET Ochrana v‰ech ãlenÛ posádky je samozfiejmû extrémnû dÛleÏitou vlastností, v níÏ nov˘ kupé-kabriolet Volvo C70 vyniká nad své konkurenty, nicménû pfiesto je nejúãinnûj‰í ochranou samotn˘m nehodám pfiedcházet. Právû z tohoto dÛvodu nové Volvo C70 disponuje velmi vyspûl˘m podvozkem s víceprvkovou zadní nápravou a v˘konnou brzdovou soustavou.

Standardem je také ochranná elektronická „síÈ”. Tvofií ji nejen stabilizaãní systém DSTC, ale také unikátní software zvan˘ IDIS, kter˘ monitoruje chování vozu a reakce fiidiãe a v krizov˘ch situacích je napfiíklad schopen pozdrÏet vyzvánûní telefonu ãi pfiíjem SMS tak, aby nedo‰lo k naru‰ení koncentrace fiidiãe.

Jako zdánlivá maliãkost se mÛÏe jevit i rozmûrné sklenûné a vyhfiívané zadní okno zaji‰Èující potfiebn˘ v˘hled dozadu ãi celkovû velmi pohodová atmosféra uvnitfi vozu, coÏ jsou dal‰í vlastnosti sniÏující moÏnost nehody.

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:19

Stránka 53

AKCE

JAK SE TOâÍ AUTO MOTO REVUE ASI VùT·INA Z NÁS MÁ DNES DOMA NùJAKOU TU VIDEOKAMERU. ZA¤ÍZENÍ RÒZNÉ VELIKOSTI A FORMÁTU, KTERÉ ZVùâNÍ POHYBLIVÉ OBRÁZKY Z DOVOLEN¯CH, V¯LETÒ âI RODINN¯CH SE·LOSTÍ. STAâÍ ZMÁâKNOUT TLAâÍTKO, A UÎ SE TOâÍ. TOâÍ SE TO, CO JE DALEKO I BLÍZKO, CO SE DùJE NAPRAVO I NALEVO A NùKDY I CO JE DOLE âI NAHO¤E (TO KDYÎ KAMERU ZAPOMENEME VYPNOUT). VEâER SE V·ICHNI POSADÍ DO K¤ESLA A DOMÁCÍ KINO MÒÎE ZAâÍT. VÎDYË JE TO TAK JEDNODUCHÉ! NO A PRÁVù ÎE NENÍ.

TEXT A FOTO MARTIN SMOLÍK

Ze v‰eho nejdfiíve musíte mít v ruce scénáfi. Je zajímavé, Ïe napsání takového dílka vám nûkdy zabere jen dvû hodinky, a jindy se s ním mofiíte tfieba pÛl dne, vypijete nûkolik ‰álkÛ kávy a stále to prostû není ono. Ideální je, pokud jste, kromû motoristického novináfie, i vystudovan˘ scenárista. Pak se pfiedpokládá, Ïe umíte pracovat se svou bohatou pfiedstavivostí a dokáÏete napsat nûco, co lze skuteãnû natoãit. JestliÏe jste tento obor nikdy nestudovali, nezb˘vá nic jiného, neÏ sledovat ruku zku‰enûj‰ích kolegÛ a kaÏdodenním drilem tomu pfiijít na kloub. Není to tak sloÏité, jak by se na první pohled mohlo zdát. I kdyÏ je pravdou, Ïe nûkdo se to nauãí za pár t˘dnÛ a nûkdo nikdy.

vypadat, a také má ve v‰em poslední slovo. Dále je ãlenem t˘mu kameraman, kter˘ pfiesnû ví, jak ostfiit (Ïádn˘ automat jako u domácí videokamery), clonit a také pohybovat kamerou tak, aby obraz nebyl roztfiesen˘, trhan˘, a kdovíco je‰tû, co nám u domácího videa normálnû nevadí. Nelze zapomenout, Ïe kaÏd˘ zábûr musí mít svÛj zaãátek a konec. To uÏ zabíháme do podrobností, ke kter˘m se hodí spí‰e skripta FAMU neÏ magazín V-style. Nesmíme v‰ak opomenout kamerového technika a zvukafie v jedné osobû. Ten zná kameru dopodrobna a pfiesnû ví, k ãemu to které tlaãítko slouÏí. Navíc jeho vycviãené u‰i hlídají nejen správnou úroveÀ zvuku, ale i ve‰keré brepty a ‰kobrtnutí moderátora.

IDEOVÁ P¤ÍPRAVA Poslední Èuknutí na klávesnici poãítaãe a scénáfi je hotov. Teì uÏ ho jen rozeslat produkci a reÏisérovi. Samozfiejmû je tfieba se s nimi spojit alespoÀ telefonicky a probrat patfiiãné detaily.

Napfiíklad místo, kde se bude natáãet. Je hol˘ nesmysl tfieba tahat terénní automobil na závodní okruh a luxusní limuzínu doprostfied kamenolomu. Také máte ãas reÏisérovi v klidu vysvûtlit, co jste vlastnû tím textem, kter˘ od vás dostal, mysleli. A Ïe kdyÏ pfiirovnáváte siluetu auta k profilu slona, rozhodnû není tfieba si tohohle chobotnatce na natáãení pÛjãovat z nejbliωího cirkusu. Existují totiÏ reÏiséfii, ktefií se toho mÛÏou chytit, a pfiítomnost alespoÀ malého zvífiátka vyÏadovat. KdyÏ nastane den „D”, jede se toãit.

NATÁâENÍ JE ¤EHOLE Tak jsme si pfiedstavili ‰táb a na zmiÀovaném idylickém místû mÛÏe poprvé zaznít reÏisérovo kouzelné slovíãko „klap“, které odstartuje zábûr. V tu chvíli se opodál rozezní tóny motorové pily, zaãnou nad vámi pfielétat letadla ãi se dostaví nûkdo z domorodcÛ, kterému vadíte víc neÏ plevel na zahrádce. Co naplat, nezb˘vá neÏ v‰echno sbalit a pfiesunout se jinam. Jakmile natoãíte v‰echny vstupy moderátora a statické zábûry automobilu, je ãas na jízdy – auto je samozfiejmû nejhezãí v pohybu. Takov˘ch zábûrÛ je tfieba pomûrnû hodnû a bohuÏel se nedají natoãit jen na jednom místû. A tak se hledají zatáãky s hezk˘m pozadím, rovinky i horizonty. Kamera se staví na stativ a toãí se prÛjezdy, nebo se montuje na bok i záì kamerového auta a toãí se takzvané „sledovaãky”.

Mnohdy jde o doslova kaskadérské kousky. To kdyÏ kameraman s dvanáctikilovou kamerou v ruce visí za jízdy z okénka a snaÏí se natoãit co nejhezãí detail otáãejícího se kola. Ve v‰ech podobn˘ch pfiípadech v‰ak jde o naprostou souhru celého t˘mu, na kter˘ je stoprocentní spolehnutí.

BEZ T¯MU TO NEJDE Na vámi vybraném naprosto idylickém místû se sejde cel˘ ‰táb vãetnû moderátora. Toho si urãitû pfiedstavit dokáÏete, ale co se skr˘vá pod slovíãkem ‰táb? Jednak osoba reÏiséra, kter˘ má jasnou pfiedstavu o tom, jak natoãená vûc bude

Na rty se mi dere známá prÛpovídka „s chutí do toho, a pÛl je hotovo”. Jakmile se dotoãí, je totiÏ opravdu hotova teprve pÛlka práce.

ST¤IHAâ NENÍ HOLIâ Natoãen˘ materiál dostane reÏisér pfiepsan˘ na videokazetu, aby mohl provést script. Spolu s obrázkem totiÏ bûÏí i ãíselné kódy, a tak reÏisér snadno najde zaãátek i konec zábûru, kter˘ mu vyhovuje. V podstatû jde o to, Ïe se musí dodrÏet urãitá pravidla a posloupnosti. A nastává ãas pfiesunout se do stfiiÏny za stfiihaãem. Samozfiejmû se nejedná o Ïádnou místnost s lazebníkem, kter˘ by zkrá‰loval va‰e kadefie. Stfiihaã je ãlovûk, bez nûhoÏ se prostû neobejdete. Kromû toho, Ïe ovládá samotn˘ stfiihací program, má i vytfiíben˘ cit pro zábûry, ovládá rÛzné triky a mnoho dal‰ích specialit, které nutnû potfiebujete. Zatímco reÏisér se stfiihaãem si tak „‰mikají” natoãen˘ materiál, hudební dramaturg pfiem˘‰lí nad hudbou k danému autu ãi reportáÏi.

JestliÏe stfiíháte reportáÏ o adrenalinovém vystoupení kaskadérÛ, asi tûÏko to pÛjde dohromady tfieba s dechovkou. Nakonec se to v‰echno smíchá a opatfií grafikou – napfiíklad informacemi o zdvihovém objemu, maximální rychlosti a podobnû. Práce, kterou jsme si na tûchto fiádcích popsali, pak v televizi probûhne za ãtyfii minuty. A pfiitom si leckdo fiekne „staãí zmáãknout tlaãítko, a uÏ se toãí”. VÏdyÈ je to tak jednoduché! Nebo není?

AUTOMOTOREVUE Premiéra kaÏdou sobotu ve 12.35 na âT1 www.amrevue.cz

53

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

16:26

Stránka 54

TAXI, PROSÍM P¤ED VÍCE NEÎ 75 LETY SI KDOSI V MLADIâKÉ AUTOMOBILCE VOLVO UVùDOMIL, ÎE AUTOMOBILÒM PRO TAXISLUÎBU JE NUTNÉ VùNOVAT JIÎ P¤I KONSTRUKCI A V¯ROBù MIMO¤ÁDNOU POZORNOST. TEXT PETR LÁSKA FOTO ARCHIV VOLVO

54

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

16:26

Stránka 55

HISTORIE

V sedmdesát˘ch letech se taxisluÏba stala doménou pohodln˘ch pûtimístn˘ch sedanÛ 144 i pfiesto, Ïe v˘robce nenabízel verzi se vznûtov˘m motorem.

·PETKA SOUâASNOSTI Mívám ãasto pocit, Ïe jsme snad jedinou zemí na svûtû, kde má slovo „taxi” pejorativní v˘znam. Ani nemusíte dlouho hledat ve slovnících cizích slov, abyste pochopili, Ïe ten cizojazyãnû znûjící v˘raz skr˘vá nûco negativního. Jde pfiece o zamûstnání, resp. sluÏbu jako jakoukoliv jinou. Principiálnû tedy nevidím nic ‰patného na tom, Ïe mû nûkdo odveze za úplatu tam, kam potfiebuji.

U nás se za minulého reÏimu stali mládenci v bíl˘ch ponoÏkách, mokasínech a koÏen˘ch bundách do pasu trnem v oku celé spoleãnosti.

Zejména tím, Ïe dávali v‰em okázale najevo svou ekonomickou nadvládu. Po roce 1990 pak dala komunální politika této branÏi korunu tím, Ïe nechala naprosto neregulovanû bujet dÏungli, v níÏ se neprosadili ti poctiví, ale ti silnûj‰í.

Není pochyb o tom, Ïe byste jenom tûÏko hledali jiné prostfiedí, kde dostane osobní automobil více zabrat. Pfii koupi taxi jde pfiedev‰ím o ãistû racionální úvahu, kterou si pofiízení v˘robního prostfiedku zaslouÏí. Spokojenost provozovatelÛ taxi s dan˘m automobilem je potom jednou z nejlep‰ích referencí také pro bûÏné motoristy.

Neexistuje nikde na svûtû taxíkáfi, kter˘ by si se zdrav˘m rozumem pofiídil nepraktick˘, nespolehliv˘ ãi provozními náklady pfiíli‰ drah˘ automobil.

KONEâNù DO MINULOSTI UÏ od poãátku existence automobilky Volvo stále nûkdo myslel na poslání automobilÛ taxi a v bfieznu 1930 sjely z v˘robního pásu první automobily, které byly speciálnû navrÏené pro tuto sluÏbu. Abych byl pfiesn˘, jiÏ v roce 1929 se uvedením modelu PV651 na trh objevil mezi taxíkáfii velmi oblíben˘ automobil. Nebylo to jen díky jeho ‰estiválcovému motoru, ale pfiedev‰ím jeho prostornosti a robustnosti stavby. O rok pozdûji následovaly jiÏ speciálnû pfiipravené deriváty s oznaãením TR671 a TR672. Písmena TR (‰védsky „trafikvagn”) oznaãovala automobily urãené pro taxisluÏbu. Objevilo se je‰tû provedení TR670, které nabízelo samotn˘ podvozek. První ãíslice v oznaãení prozrazovala, Ïe pod kapotou se skr˘vá ‰estiválec, sedmiãka znamenala, Ïe interiér nabízí místo pro sedm cestujících, a poslední ãíslo pouze identifikovalo verzi. Technicky vycházely první vozy taxi z modelové fiady PV650 a PV651, mûly v‰ak rozvor zvût‰en˘ na 3100 mm, aby v interiéru nalezlo místo sedm cestujících, jejichÏ zavazadla pak byla uloÏena na nosiãi v zadní ãásti automobilu.

Nabídka modelové fiady TR6 skonãila v polovinû tfiicát˘ch let u provedení s oznaãením TR679 a byla nahrazena automobilem, jehoÏ rozvor byl zvût‰en na úctyhodn˘ch 3250 mm a nesl v prÛbûhu let 1935 aÏ 1937 oznaãení TR701 aÏ

TR704. Rozmûrné a robustní taxi pohánûl silnûj‰í motor s nejvût‰ím v˘konem 80 k, coÏ byla na tehdej‰í dobu více neÏ slu‰ná hodnota. S ohledem na tehdej‰í délku Ïivotního cyklu automobilu mûla pro taxisluÏbu urãená vozidla Volvo jepiãí Ïivot. UÏ v roce 1938 totiÏ mizí z oznaãení písmena TR a na svût pfiichází taxi s oznaãením PV801 a 802, které se v podstatû se shodn˘m technick˘m základem mohlo pochlubit v˘raznû modernûj‰ími tvary karoserie. Rozvor zÛstával stejn˘, sedadla v‰ak byla upravena tak, aby interiér pojal osm cestujících, jejichÏ kufry se jiÏ mohly uzavfiít do zavazadlového prostoru. ·estiválec zdvihového objemu 3,7 litru jiÏ nabízel nejvût‰í v˘kon 90 k a vynikal mimofiádnou spolehlivostí zejména v nároãn˘ch klimatick˘ch podmínkách severu. Pfiíchodem tohoto modelu se v podstatû ukonãila doba hledání a potfieby trhu se s nabídkou v˘robce pfiekryly na dal‰ích deset let. V roce 1948 byla v˘roba modelové fiady PV800/820 ukonãena. Vstfiíc svému osudu taxíkáfiského mezka tehdy nakrátko vykroãil model PV60.

POHODLÍ PRO MILION KILOMETRÒ V roce 1950 byl na trh uveden dal‰í model speciálnû navrÏen˘ pro taxi, kter˘ se mûl stát nejznámûj‰ím ‰védsk˘m taxíkem znaãky Volvo v pováleãné dobû. Byl to model PV831. Ve ·védsku dostal láskyplnou pfiezdívku Suggan – coÏ znamená „prasnice”! Rozmûrná karoserie, ponûkud pfiipomínající americké vnímání automobilu, stále nabízela dostatek prostoru pro sedm, resp. osm cestujících a pod kapotou byl stále stejn˘ ‰estiválec zdvihového objemu 3,7 litru, kter˘ v‰ak byl s ohledem na tehdej‰í poznatky a dostupné technologie modernizován. Zadní dvefie si zachovaly závûsy vzadu a charakterizovaly pfiedstavy Volva o praktickém automobilu taxi. V padesát˘ch letech pÛsobila na ‰védském trhu celá fiada karosáfisk˘ch firem, které nakupovaly pouze podvozky s motorem modelu PV831 a pfiestavovaly je na sanitky, dodávky a pohfiební vozidla.

Díky robustnosti a úctyhodn˘m rozmûrÛm se zrodila také „civilní” verze PV831, která nesla název Disponent (President) a mûla slouÏit jako reprezentativní automobil s fiidiãem pro vedoucí pracovníky spoleãností. Rozmûrn˘ interiér byl zdoben vlnûnou tkaninou, jemn˘mi koberci a cestující mûli k dispozici nûkolik zapalovaãÛ na doutníky. Cílovou skupinu v‰ak tento automobil nezaujal podle oãekávání, a provedení pro taxisluÏbu tak zÛstalo obchodnû v˘raznû úspû‰nûj‰í.

Poslední v roce 1958 vyroben˘ model nesl oznaãení PV834.

AÏ do roku 1966, kdy bylo v provedení pro taxisluÏbu uvedeno na trh Volvo 144, nebyla nabídka

speciálních vozidel taxi pokryta. Model Volvo 120 (Amazon) byl pro tento úãel v interiéru pfiíli‰ mal˘, a tak PV831/834 slouÏilo nezfiídka aÏ do sedmdesát˘ch let. Nebylo zvlá‰tností, Ïe na tachometru tûchto automobilÛ za dobu jejich sluÏby pfiibylo více neÏ milion kilometrÛ. Robustní sedmi ãi osmimístné automobily jiÏ patfiily minulosti a taxisluÏba se stala doménou pohodln˘ch pûtimístn˘ch sedanÛ 144 i pfiesto, Ïe v˘robce nenabízel verzi se vznûtov˘m motorem. Od roku 1979 se roz‰ífiila nabídka pohonn˘ch jednotek o vznûtové motory, coÏ ocenili pfiedev‰ím provozovatelé taxisluÏby. Tradice sedmi ãi osmimístn˘ch karoserií zcela nevymfiela. Na silnicích lze dodnes potkat prodlouÏené varianty modelov˘ch fiad 200, 700 a 900.

Spoleãnost Volvo Car Corporation je povûstná svou produkcí experimentálních automobilÛ, nepochybnû pak rozumí tomu, jak vyrobit kvalitní taxi. V roce 1976 pfiedstavil tradiãní v˘robce experimentální taxi znaãky Volvo (Volvo Experimental Taxi), které bylo vyvinuto pro designérskou soutûÏ, podporovanou Muzeem moderního umûní v New Yorku. Jedin˘ postaven˘ prototyp byl novátorskou studií, pokud jde o bezpeãnost, funkci a ergonomii. Experimentální taxi znaãky Volvo sice nebylo uvedeno do v˘roby, stalo se nicménû inspirací pro nové postupy, jak uãinit jízdu automobilem bezpeãnûj‰í a hospodárnûj‰í.

Dnes jej mÛÏeme spatfiit v muzeu Volva v Göteborgu.

Divize Volvo Car Special Vehicles prodává dnes pfiibliÏnû 20 000 speciálních automobilÛ Volvo roãnû a domácí trh je pro vozidla taxi samozfiejmû nejv˘znamnûj‰í. Mezi exotiãtûj‰í místa patfií severokorejsk˘ Pchjongjang, kde lze je‰tû dnes spatfiit mnoho taxíkÛ z fiady Volvo 144 z poãátku sedmdesát˘ch let.

55

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

16:26

Stránka 56

CLIVE RADÍ

PUD SEBEZÁCHOVY POKUD SE VÁS TO P¤ÍMO NEDOT¯KÁ, VNÍMÁTE JEDNOTLIVÁ SDùLENÍ O DOPRAVNÍCH NE·TùSTÍCH S JAK¯MSI ODSTUPEM. KOLIK ÎIVOTÒ, A ZEJMÉNA DùTSK¯CH, BY MOHLO B¯T U·ET¤ENO, KDYBY KAÎD¯ ZA VOLANTEM AUTOMOBILU CÍTIL VÍCE OSOBNÍ ODPOVùDNOSTI. TEXT CLIVE BENGSSON FOTO ARCHIV

Prozradím vám nûkolik ãísel ze statistiky dopravních nehod.

Pfiedstavte si, Ïe od leto‰ního ledna k poãátku listopadu, kdy vznikal tento ãlánek, zmizela ze ‰kolních lavic víc neÏ jedna pûknû plná tfiída dûtí, které zahynuly pfii dopravních nehodách. Tfiicet tfii dûtí, coÏ je o 13 více neÏ za srovnatelné období roku 2004, se jednoho dne nevrátilo domÛ, a nikdy uÏ ani nevrátí. Umíte si pfiedstavit, Ïe by to jednou mohlo b˘t i to va‰e dítû, umíte se vÏít do situace, Ïe byste své dítû pfieÏili? Já ne, a to moje poãetná rodina zku‰ebních figurín nemá na rozdíl od vás srdce.

Z tohoto poãtu usmrcen˘ch dûtí bylo 8 chodcÛ, o jedno dítû více neÏ vloni, 3 dûti pak zahynuly jako cyklisté, kdyÏ v pfiedchozím roce byla na tomto fiádku statistiky nula! Dvû z nich usedly naposledy na motocykl jako spolujezdci, a jestli dobfie poãítám, pak rovn˘ch 20 dûtí zemfielo jako spolujezdci v osobním automobilu, z nichÏ pak rovná polovina nepouÏila Ïádn˘ bezpeãnostní zádrÏn˘ systém. MoÏná mohly dnes b˘t se sv˘mi rodiãi a kamarády. A protoÏe já jsem byl stvofien v Bezpeãnostním centru automobilky Volvo proto, abych vám „mûkkou‰Ûm” pomáhal svou kaÏdodenní prací pfieÏít pfii nehodû, budu se v tuto chvíli vûnovat pouze tomu, kam aÏ dnes zádrÏné systém dospûly. K tomu, aby va‰e dítû pfiecházelo silnici tam, kde má, nepomÛÏe Ïádná technika, pouze va‰e v˘chova. K tomu, abyste zejména v obydlen˘ch oblastech a v blízkostech ‰kol a dûtsk˘ch hfii‰È dodrÏovali rychlostní limity a vûnovali provozu zv˘‰enou pozornost, pomÛÏe va‰e vlastní odpovûdnost.

Pfiestanu mentorovat a pfiesunu se do roviny, kdy s úctou vnímám vበpfiístup k bezpeãnosti provozu. Pokud jste udûlali v‰e

pro bezpeãnost vlastní a v‰ech spolucestujících, závisí v pfiípadû nehody va‰e Ïivoty a zdraví jen na kvalitû prvkÛ pasivní bezpeãnosti. V tu chvíli jiÏ nemÛÏete nic ovlivnit, o následcích nehody uÏ rozhoduje práce jin˘ch. Pfii v‰í skromnosti musím fiíct, Ïe i ta moje.

My‰lenka pfiepravovat miminka a malé dûti zády ke smûru jízdy vznikla v ‰edesát˘ch letech ve ·védsku. Jejím otcem byl profesor Bertil Aldman z Chalmers University v Gothenburgu.

Profesor Aldman se inspiroval sedadly, která pfii startu a pfii pfiistávání pouÏívali astronauti mise Gemini. Jejich sedadla mûla speciální tvar, kter˘ umoÏÀoval rozloÏení sil po celém povrchu zad. Princip dûtsk˘ch sedaãek obrácen˘ch zády ke smûru jízdy je naprosto stejn˘. V pfiípadû ãelního nárazu jsou pÛsobící síly rozloÏeny na celá záda dítûte, a ne pouze na zraniteln˘ krk.

V‰echny laboratorní testy i anal˘zy reáln˘ch nehod prokázaly, Ïe by dítû aÏ do vûku ãtyfi let nemûlo kvÛli hmotnostní disproporci mezi hlaviãkou a tûlem i vzhledem ke stavu v˘voje krãní pátefie sedût po smûru jízdy. V pfiípadû nehody totiÏ nedokáÏe, sedí-li ãelem ke smûru jízdy, pfieãkat pÛsobení sil bez újmy na zdraví. Pokud v‰ak sedí proti smûru jízdy, jsou v‰echny pÛsobící energie rozloÏené do cel˘ch zad a hlaviãka je stále podepfiená.

Neumím si pfiedstavit, Ïe byste mohli pro své dítû udûlat ménû, neÏ Ïe se pfii jízdû automobilem postaráte o jeho odpovídající zabezpeãení. Máma kaÏdého Ïivoãi‰ného druhu na Zemi dûlá naprosto intuitivnû pro bezpeãnost sv˘ch mlad˘ch v‰e, co je v jejích silách. âlovûk jako inteligentní bytost by mûl pfiirozenû pro ochranu sv˘ch potomkÛ dûlat je‰tû mnohem víc. Tfieba proto, Ïe mu byla dána schopnost myslet a vynalézat...

V·ECHNY LABORATORNÍ TESTY I ANAL¯ZY REÁLN¯CH NEHOD PROKÁZALY, ÎE BY DÍTù AÎ DO VùKU âTY¤ LET NEMùLO SEDùT PO SMùRU JÍZDY. 56

Castrol R-Tec_V-style

12.10.2004 8:05

Stránka 1

V˘sledkem nûkolikaletého spoleãného v˘voje je olej, kter˘ doposud jako jedin˘ pro‰el testy motorÛ znaãky Volvo s prodlouÏen˘m servisním intervalem.

Dopfiejte svému Volvu olej Castrol SLX R-Tec 0W-30 a VበvÛz ocení Va‰i volbu.

Volvo doporuãuje Castrol

Z lásky k motoru.

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

16:26

Stránka 58

DEALER

AUTOLÉKA¤STVÍ V OBOU PRODEJNÁCH PRAÎSKÉ SPOLEâNOSTI AUTO HASE ZJISTÍTE, ÎE AUTOMOBILY NEMUSÍ NUTNù B¯T POUHOU OBCHODNÍ KOMODITOU. ATMOSFÉRA, NABÍZENÉ SLUÎBY, A P¤EDEV·ÍM ZÁZEMÍ UKAZUJÍ, ÎE U TOHOTO PRODEJCE OBDRÎÍTE I COSI NAVÍC. ZÍSKÁVÁTE PARTNERA, KTER¯ BUDE VÎDY P¤IPRAVEN POSTARAT SE O VÁ· VÒZ VOLVO. TEXT PETR HANKE FOTO MARTIN MA·ÍN Spoleãnost vede od jejího zrodu charismatick˘ ing. Ladislav Zajíc.

Filozofií je starost o zákazníka.

Trvale se rozrÛstající klientela ukazuje,

Spoleãnost Auto Hase je stoprocentnû ãeskou firmou, která se od 4. ledna 1993 stala prvním oficiálním prodejcem znaãky Volvo v âeské republice.

Od jejího zrodu ji vede charismatick˘ ing. Ladislav Zajíc, kter˘ jí dal pfienesenû také jméno. Auto Hase patfií k tûm spoleãnostem, které svÛj úspûch postavily na trval˘ch hodnotách, a ne na vidinû krátkodobého zisku. Její filozofií je starost o zákazníka.

MoÏná to v dne‰ní dobû zní ponûkud banálnû, nicménû trvale se rozrÛstající klientela ukazuje, Ïe nejde o pouh˘ reklamní slogan.

Ïe nejde o pouh˘ reklamní slogan.

INDIVIDUÁLNÍ P¤ÍSTUP Pan Zajíc svoji filozofii objasÀuje takto: „Dealer je jako rodinn˘ lékafi. Za nûjakou ãástku vám poskytne auto a pak se o vás dál stará. KdyÏ je v‰e tak, jak má b˘t, tak mu to první auto dobfie prodáte a hlavnû se o nûj dobfie staráte, a ten ãlovûk pak uÏ u vás zÛstane. A to i kdybyste prodával cokoliv, protoÏe ví, Ïe je v dobr˘ch rukou. Nese to s sebou i to, Ïe nemáte nikdy voln˘ ãas a musíte mít stále zapnut˘ mobil. Ve dne i v noci. Ten ãlovûk uÏ vás nikdy neopustí, protoÏe ví, Ïe jste nûco jako jeho rodinn˘ lékafi, a mÛÏe vám v ãemkoliv vûfiit a kdykoliv se na vás spolehnout.”

Spoleãnost Auto Hase v‰ak netvofií pouze pan Zajíc, ale také jeho dva spoleãníci a cel˘ t˘m prodejcÛ, technikÛ a dal‰ích pracovníkÛ, ktefií se starají o spokojenost v‰ech zákazníkÛ. Co v‰echno se tedy ukr˘vá pod individuálním pfiístupem spoleãnosti Auto Hase k jejím klientÛm? Je toho celá fiada. Jmenujme napfiíklad sluÏbu pick-up servis, kdy si ve sjednan˘ termín pfiijede jeden ze specialistÛ na tuto sluÏbu urãen˘ch servisem spoleãnosti Auto Hase pro automobil tam, kam klient urãí, a po opravû mu jej opût doveze. Pfiedností jsou také samotné servisní sluÏby. Servis má po celou dobu existence firmy stál˘ personál. Právû díky tomu jsou specialisté v Auto Hase uznávanou autoritou v otázkách techniky a péãe o vozy Volvo. Zcela nestandardní záleÏitostí je kaÏdodenní zji‰Èování spokojenosti se servisem. Zákazníci z pfiedchozího dne jsou telefonicky dotazováni na spokojenost s proveden˘mi úkony a se sluÏbami. Právû na základû tûchto informací byl napfiíklad t˘m pfiijímacích technikÛ omlazen.

NOV¯ SERVIS V O¤ECHU Právû snaha o maximální zdokonalení poskytova-

58

n˘ch sluÏeb vedla spoleãnost k zahájení stavby nové prodejny a servisu nedaleko obce Ofiech v tûsné blízkosti spojky na plzeÀskou dálnici. Komplex bude otevfien ve druhé polovinû roku 2006 a plocha servisního zázemí bude ve srovnání se souãasnou dvaapÛlkrát vût‰í. Stávající prodejní místa na Vinohradské ulici a v Dejvicích zÛstanou klientÛm k dispozici i nadále.

Specialitou spoleãnosti pana Zajíce je také sluÏba zvaná emergency call. Na této lince klienti spoleãnosti získají po ãtyfiiadvacet hodin dennû, 365 dní v roce pomoc v nouzi. Nejedná se o náhradu asistenãní sluÏby, ale spí‰e o jakousi pomocnou ruku v pfiípadû potfieby, ale i dotazÛ. Pracovníci spoleãnosti Auto Hase jsou na tomto telefonním ãísle pfiipraveni poskytnout ve‰kerou moÏnou podporu. Ne zcela obvyklou sluÏbou je také „pneu hotel”, v nûmÏ jsou v chladu a tmû (to je pro dlouhou Ïivotnost pneumatik nesmírnû dÛleÏité) skladovány právû nepouÏívané sady kol zákazníkÛ spoleãnosti.

ZÁKAZNÍK SE MUSÍ VZDùLÁVAT Auto Hase pro své zákazníky zdarma jiÏ fiadu let pofiádá kurzy bezpeãné jízdy a ‰koly smyku v rakouském Teesdorfu. Tûchto kurzÛ konan˘ch na nejmodernûj‰ím cviãi‰ti v Evropû se jiÏ zúãastnilo pfiibliÏnû tisíc klientÛ spoleãnosti, ktefií se na nich nauãili lépe ovládat svÛj automobil a více porozumût a vyuÏívat nejmodernûj‰í bezpeãnostní systémy, jimiÏ jsou vozy Volvo vybaveny. Jak fiíká pan Zajíc: „Své fiidiãské zkou‰ky jsem dûlal v roce 1960. Tehdy mû uãili, Ïe v zatáãkách se nesmí brzdit. Pak jsme poznali ‚vynález’ jménem ABS a dnes se v zatáãce uÏ smí, nebo dokonce, kdyÏ je to nutné, musí brzdit. SnaÏíme se proto dostat fiidiãské vzdûlání zákazníkÛ Auto Hase na úroveÀ jejich moderních vozÛ.”

Auto Hase organizuje Komunitu originality, vydává ãasopis Originality, kter˘m své zákazníky a pfiíznivce informuje nejen o novinkách svûta vozÛ Volvo, ale slouÏí také jako jak˘si bonus a podûkování za vyuÏívání sluÏeb právû této spoleãnosti, jejíÏ filozofii na závûr na‰eho povídání pan Zajíc shrnul následovnû: „Zákazník je na‰e první a poslední.

Je to ten dobr˘ ãlovûk, kter˘ nám obãas pfiinese trochu penûz, a my mu za to musíme odevzdat sluÏbu. Ta musí b˘t kdyÏ ne stoprocentní, tak stodvacetiprocentní.”

vstyle_3_05.qxd

25.11.2005

16:26

Stránka 59

„ZÁKAZNÍK JE NA·E PRVNÍ A POSLEDNÍ. JE TO TEN DOBR¯ âLOVùK, KTER¯ NÁM OBâAS P¤INESE TROCHU PENùZ, A MY MU ZA TO MUSÍME ODEVZDAT SLUÎBU. TA MUSÍ B¯T KDYÎ NE STOPROCENTNÍ, TAK STODVACETIPROCENTNÍ.”

59

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:19

Stránka 60

VOLVO(X)

VOLVO VISION 2020

Svûtová obchodní rada pro trvale udrÏiteln˘ rozvoj definovala problémy, které leÏí pfied lidskou spoleãností a bude je nutné fie‰it. Jedním z nich je udrÏení trvalé mobility bez nehod, tedy oblast, ve které je spoleãnost Volvo jednou z nejpovolanûj‰ích. Dva protichÛdné poÏadavky, na bezpeãnost vozidla a souãasnû na jeho ‰etrnost vÛãi Ïivotnímu prostfiedí, pfiesnû vymezují v˘vojáfiÛm velmi úzkou oblast pohybu, pfiiãemÏ jiÏ koncept 3CC ukázal na potenciál automobilky Volvo. Jednou z cest, jak sníÏit riziko nehod, za nûÏ nesou témûfi ve v‰ech pfiípadech vinu fiidiãi, je sníÏit prostfiednictvím elektronick˘ch systémÛ míru vlivu fiidiãe na bezpeãnost jízdy a nauãit automobil komunikovat s ostatními automobily v provozu. Pfii eliminaci rizika vzniku nehody tak mohou b˘t automobily napfiíklad lehãí a potaÏmo i v˘raznû úspornûj‰í.

INFO LINE MÁTE-LI ZÁJEM O VÍCE INFORMACÍ A NERADI BYSTE ZTRÁCELI âAS, VYTOâTE BEZPLATNOU LINKU 800 1 VOLVO, RESP. 800 1 86586.

VOLVO MASTERS AMATEUR 2005 Automobilka Volvo vstoupila v leto‰ním roce do jednoho z nejvût‰ích amatérsk˘ch ‰ampionátÛ na svûtû, série Volvo Masters Amateur. Po tfiech kvalifikaãních kláních se ti nejlep‰í hráãi se‰li 24. záfií na Karl‰tejnû, aby se utkali o moÏnost reprezentovat âeskou republiku ve Volvo Masters Amateur World Final 2005. Velké finále se odehrálo v termínu 24.- 30. fiíjna ve slavném ‰panûlském klubu La Quinta Golf&Country. âeskou republiku reprezentoval Pavel Pilip, které své vítûzství na domácí pÛdû vybojoval skvûl˘m v˘konem 35 bodÛ, tûsnû za ním se umístil Martin Tomá‰ek se 34 body a David Parkinson s 31 body. V‰echna vítûzná místa finálového turnaje pfiekvapivû obsadil asijsk˘ hattrick v ãele s Zhang Chanping z âíny, kter˘ o pût bodÛ zvítûzil pfied sv˘m krajanem Li-Kaiyu. Pohár za tfietí místo vybojoval Thana Methethada z Thajska. Více informací získáte na www.vma.cz.

W W W . D O V O L S I V O L V O . C Z Myslíte si, Ïe je cena za va‰e bezpeãí pfiíli‰ vysoká? Právû pro vás je tady speciální nabídka zánovních vozÛ Volvo, mezi nimiÏ naleznete skladové, pfiedvádûcí i sluÏební automobily za nejlep‰í moÏné ceny. MÛÏete si tak pofiídit Volvo okamÏitû a se v‰emi standardními podmínkami jako pfii koupi nového vozu. Na webov˘ch stránkách www.dovolsivolvo.cz sledujte aktuální nabídku spolu se základními parametry kaÏdého z nabízen˘ch automobilÛ. Bliωí informace získáte u autorizovan˘ch dealerÛ Volvo.

NAV·TIVTE NA·E STRÁNKY WWW.VOLVOCARS.CZ

60

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:19

Stránka 61

VOLVO(X)

POZVÁNÍ, KTERÉ SE NEODMÍTÁ Zimní provoz klade na fiidiãe a bezesporu i na vozidlo nesrovnatelnû vy‰‰í nároky, je tedy naprosto pfiirozené, abyste se na toto roãní období dobfie pfiipravili. Pfiijmout pozvání do autorizovaného servisu Volvo k prohlídce vozidla za 300 Kã by mûlo b˘t tak samozfiejmé, jako zajít k zubnímu lékafii pfied dlouhodobou zahraniãní cestou do exotické zemû. Kontaktujte proto své prodejce Volvo a informujte se na ‰irok˘ rozsah úkonÛ zimní prohlídky, která vám nejen dodá potfiebn˘ klid, ale v˘znamnû pfiispûje bezpeãnosti pfii va‰ich zimních cestách. Pozvánka platí do konce prosince.

H A P P Y B I R T H D A Y Zní to aÏ neuvûfiitelnû, ale 3. listopadu ubûhlo pfiesnû 40 let od zahájení v˘roby automobilÛ Volvo v belgickém Ghentu. Jako první tehdy opou‰tûl novou v˘robní linku Volvo Amazon.

Lakované karoserie byly do Ghentu aÏ do roku 1972 dopravovány lodí. Od té doby je v bûhu kompletní v˘roba od karoserií pfies lakování aÏ po montáÏ celého automobilu a za celou historii v˘robního závodu opustilo jeho brány více neÏ 3 miliony automobilÛ. Dnes sjíÏdûjí díky nejmodernûj‰ím technologiím a propracované logistice z jedné spoleãné linky modely S40, V50, S60 a V70.

DEALERSKÁ A SERVISNÍ SÍË VOLVO V âR Volvo Auto Czech ● Zákaznické centrum V Oblouku 731 252 43 PrÛhonice tel.: 296 787 111 e-mail: recepce@ volvocars.com

A.Charouz Kladno a. s. ● Táborská 400/28 360 04 Karlovy Vary tel.: 353 169 152 e-mail: office@ kv.charouz.cz

Auto Hase ● âkalova 22 160 00 Praha 6 tel.: 233 339 172 e-mail: autohase@ autohase.cz

Americká 2754 272 02 Kladno tel.: 312 246 305 e-mail:office@kd. charouz.cz www.kd.charouz.cz

Za Mototechnou 971 150 00 Praha 5 tel.: 251 622 446 e-mail: servis@ autohase.cz

Auto Kurtz V Oblouku 731 252 43 PrÛhonice tel.: 296 787 182 e-mail: kurtz@ autokurtz.com

Vinohradská 30 ● 120 00 Praha 2 tel.: 222 522 679 e-mail: vinohrady@ autohase.cz

JIÎ BRZY TAKÉ V PLZNI

Centrum Praha ● Ústfiední 14/21 102 00 Praha 10 tel.: 272 701 849 e-mail: prodej@ centrum-praha.cz

Dekom System ● Hradecká 537 530 09 Pardubice tel.: 466 510 086 e-mail: v.prodej@ dekomsystem.cz

AB Auto Brno ● ¤ípská 22 627 00 Brno tel.: 545 231 107 e-mail: info@abauto -brno.cz

Collinova 421 ● 500 03 Hradec Králové tel.: 495 809 386 e-mail: v.hk@ dekomsystem.cz

SvenCar ● NádraÏní 142 702 00 Ostrava 1 tel.: 596 133 330 e-mail: svencar@iol.cz

Rudolf Homolka ● Podhofií 361/2, V‰ebofiice 400 10 Ústí n/Labem tel.: 475 511 386 e-mail: vprodej@ auto-homolka.cz

Autokomplex Zdenûk Matûjka ● Brnûnská 412/59, Slavonín 783 01 Olomouc tel.: 585 434 444 e-mail: prodej@ autokomplex-olomouc.cz

CIVA Trans – Václav Cimburek OkruÏní ul.

370 01 â. Budûjovice tel.: 387 699 411 e-mail: prodej@ civatrans.cz

VOLVO S80 BLACK EDITION VyuÏijte poslední pfiíleÏitosti získat speciální model S80 Black Edition. Ve v˘ãtu v˘bavy tohoto sportovnû elegantního automobilu naleznete mimo jiné jak sedmnáctipalcová kola z lehk˘ch slitin, sportovní design masky chladiãe a bi-xenonové svûtlomety s ostfiikovaãi a stíraãi, tak i koÏené ãalounûní, elektricky vyhfiívaná sedadla a kvalitní audiosystém. Cena provedení Black Edition zaãíná u verze s motorem 2,4i (140 k) na 1 053 000 korun. Informace o posledních skladov˘ch vozech Ïádejte u svého dealera.

SPX-CAR, s.r.o. ● Tfiída T. Bati 410 763 02 Zlín-Louky tel.: 577 112 431 e-mail: spx-car@ spx-car.cz ● PRODEJNA SERVIS

61

vstyle_3_05.qxd

28.11.2005

15:20

Stránka 62

VOLVISTA

JEDNODUCHOST, âISTOTA, ELEGANCE VYSTUDOVALA PEDAGOGIKU, ALE JEJÍ KROKY VEDLY HNED PO ·KOLE DO SVùTA MÓDY. POCHÁZÍ Z MOSTU, JE ODBORNICÍ NA ITÁLII, ALE K SRDCI JÍ P¤IROSTLA ·VÉDSKÁ AUTA. ZITU VIN·OVOU, MARKETINGOVOU ¤EDITELKU âESKÉHO ZASTOUPENÍ PRESTIÎNÍCH MÓDNÍCH ZNAâEK MAX MARA A MARINA RINALDI, NEOKOUZLÍTE MÓDNÍMI V¯ST¤ELKY NA JEDNU SEZONU, ANI NABL¯SKAN¯MI KABRIOLETY. NECHÁVÁ SE VÉST INTUICÍ A VLASTNÍM VKUSEM. NA PRVNÍ POHLED NA NÍ POZNÁTE, ÎE UP¤EDNOST≈UJE ELEGANCI P¤ED OKÁZALOSTÍ, A NEJEN V MÓDù.

TEXT ZITA VIN·OVÁ FOTO ARCHIV

Se ‰védsk˘mi vozy jsem se poprvé jako fiidiãka setkala asi v roce 1991. A to díky mému pfiíteli, kter˘ mi pÛjãoval svého Saaba. Potom jsme shodou okolností odjeli na náv‰tûvu za kamarádem do ·védska, kde jsme si kromû jin˘ch míst moc pfiáli nav‰tívit nûjakou automobilku.

Kamarád opravdu zafiídil exkurzi – do automobilky Volvo. Byl to opravdov˘ záÏitek, o ‰védsk˘ch vozech jsem toho tehdy moc nevûdûla. Je pÛsobivé vidût na vlastní oãi, jak vypadá vznik nového vozu a jak˘m zpÛsobem o nûm hovofií lidé, ktefií jsou u jeho zrodu. Zkrátka jsem se do téhle znaãky zamilovala. Volvo je opravdu srdeãní záleÏitost a synonymum ãistoty stylu. A to je filozofie, která je mi blízká, i pokud jde o módu a vlastnû v‰e, co má nûco spoleãného s designem.

Italská móda, ve které se jiÏ mnoho let pohybuji, je povûstná svou lehkostí a elegancí, a tak jako kaÏdého i mû moje profese ovlivÀuje. Zfiejmû i proto mi Volvo hned padlo do oka. KdyÏ jsem pfii exkurzi sedla do interiéru jednoho z vozÛ, vûdûla jsem, Ïe tohle auto bych ráda jednou mûla. OceÀuji na nûm i takové ty chytré maliãkosti, jako jsou kvalitní sedaãky jiÏ ve standardní v˘bavû. Nikdy mû po dlouhé cestû nebolí záda. A to je pro mû hroznû dÛleÏité.

První Volvo, které mi fiíkalo pane, mi pfii‰lo do cesty o nûco pozdûji.

Paradoxnû v Itálii, kde jsem nûjak˘ ãas pracovala. Moc jsem si ho oblíbila. To druhé, stfiíbrnou S40, jsem si kupovala v âechách v roce 2001. UÏ o rok po-

zdûji pfii‰la zkou‰ka ohnûm. Pfii povodních, kdy byla doprava v centru mûsta velmi komplikovaná, do mû zezadu v devadesátikilometrové rychlosti narazilo auto. Skonãilo v mém kufru a následnû i mÛj vÛz to samé provedl fiidiãi pfiede mnou. A pfiesto se mi nic nestalo. Ta ãást vozu, kde sedí pasaÏéfii, se ani nehnula. Nárazem se jenom aktivoval bezpeãnostní systém sedaãky a zachránil mi tak krãní pátefi. Divíte se, Ïe na nûj nedám dopustit? Navíc, nikdy jsem nemûla Ïádn˘ technick˘ problém. KdyÏ uÏ bych mûla mûnit – znáte to, ãlovûk tak pfiem˘‰lí a spekuluje – láká mû opût Volvo, nová S40 nebo je‰tû lépe S60.

Vût‰ina Ïen si asi vybírá auto nejdfiíve citem, a pak aÏ rozumem. Na spotfiebu se ptám aÏ naposled. Rozhodnû na sebe sv˘m vozem nepotfiebuji upozorÀovat. Chci ho pro sebe, abych se s ním cítila dobfie a líbilo se mi. Vlastnû je to podobné jako s módou, nikdy bych si neoblékla nepohodln˘, ‰patnû u‰it˘ model z nekvalitního materiálu, i kdyby byl sebevíc módní a efektní. Moje profese mi ãasem pfiinesla mnoho zajímav˘ch poznatkÛ o tom, jaké obleãení volí ten kter˘ typ ãlovûka. A tak si myslím, Ïe i volba vozu o vás leccos vypovídá.

Dáváte jím okolí signál o sobû. Nûktefií tfieba upfiednostÀují dynamick˘ sportovní vzhled karoserie . I já se samozfiejmû potfiebuji rychle pfiesouvat, ale dávám pfiednost pohodlí a bezpeãí. Volvo je takov˘ koráb. A Ïe Ïeny mají rády malá auta? Nevím, já mám jinou zku‰enost.

KDYÎ UÎ BYCH MùLA MùNIT – ZNÁTE TO, âLOVùK TAK P¤EM¯·LÍ A SPEKULUJE – LÁKÁ Mù OPùT VOLVO, NOVÁ S40 NEBO JE·Tù LÉPE S60.

62

XC70_V-STYLE_220X285.indd 1

11/8/05 5:08:15 PM

15.11.2005 15:00

Stránka 1

WWW.RADO.COM

sintra_220x285

PŘEMÝŠLEJ O N O V Ý C H T VA R E C H

PŘEMÝŠLEJ O NOVÝCH M AT E R I Á L E C H

SINTRA JUBILÉ Nepoškrabatelná high-tech keramika a absolutně jedinečný design.

Dívejte se na čas, jak jste ho nikdy neviděli.

Hodinky RADO obdrÏíte ve vybran˘ch prodejnách: BRNO – Klenotnictví Hanák, Ra‰ínova 2; Klenotnictví Hanák, Josefská 1 • DùâÍN – Zlatník Ale‰ BachroÀ, TrÏní 110/17 • CHEB – Hodináfiství Altman, Svobody 9 • CHOMUTOV – Klenoty Provazník, Blatenská 864 HAVͤOV – Opál, Hlavní tfiída 60 • KARLOVY VARY – Oriosa, Stará Louka 64 • OSTRAVA – Hodináfiství Deal, Masarykovo námûstí • PARDUBICE – Klenoty-hodinky P. Lejhanec, Tfiída Míru 65 • PLZE≈ – Cézar, nám. Republiky 28 – pasáÏ âAS • PRAHA – Interagent s.r.o. – Duty-free-shop – leti‰tû Praha Ruzynû; Interagent s.r.o, Vinohradsk˘ Pavilon, Vinohradská 50; La Boutique Suisse, PafiíÏská 17; M. Du‰ák, Na Pfiíkopû 17; Sheron, Jungmannovo nám. 1; Zlatnictví Beny, Václavské nám. 52 • ZLÍN – Gold Eligius, Tfi. T. Bati 202 • ÚSTÍ nad LABEM – Klenoty Provazník, Revoluãní 3 • BRATISLAVA – Sheron, Laurinská 19 – WOW, Aupark KO·ICE – J. Maskaº, Hlavná ul. 35

v˘hradní distributor ‰v˘carsk˘ch hodinek RADO, Na Pfiíkopû 17, Praha 1, tel.: 606 593 506, 224 213 025, www.vedu.cz