152
IMPERIÁLNÍ HLAVNÍ MĚSTA
Praha, 1820 JOSEPH JÜTTNER
RUČNĚ KOLOROVANÁ RYTINA
EXISTUJE MNOHO KOPIÍ VELIKOST
ÚZEMNÍ PLÁN KRÁLOVSKÉHO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Tato mapa Prahy, historického hlavního města zemí
v Čechách (dnešního Národního muzea) vytištěny
Koruny české a dnešního hlavního města České
dva mapové listy. Jüttnerův plán se stal na několik
republiky, vznikla na počátku 19. století. Považuje
desetiletí základem pro všechny mapy Prahy.
se za první přesný plán města. Byla zhotovena
Teprve rychlý rozvoj města v druhé polovině
s využitím vědeckých zákonů a vytištěna ve for
19. století způsobil, že plán zastaral.
mátu o velikosti téměř jednoho metru čtverečního, což umožnilo zřetelné zobrazení všech ulic, dvorů i domovních bloků. Jedním z důvodů, proč podobná mapa nevznikla už dříve, bylo to, že Rakouské císařství, kam Praha patřila, bylo zapleteno v dlou hotrvajících napoleonských válkách (1792–1815). Vojenské úřady nechtěly, aby topografické údaje případně skončily v rukou nepřítele. Revoluční plán Když se rozhodlo, že by Praha měla být zmapována, byla práce přidělena vojenskému inženýrovi Josephu Jüttnerovi (1775–1848). Provedl trigonometrická
V TÉTO SOUVISLOSTI Jüttnerův plán se stal inspirací k jedinečnému uměleckému dílu. Mladý knihovní sluha v Univerzitní knihovně Antonín Langweil (1791–1837) vzal mapu jako základ, avšak devětkrát zvětšenou, a od roku 1826 strávil 11 let stavbou trojrozměrného modelu Prahy z papírové lepenky a dřeva. Jeho mimořádný model obsa huje více než 2 000 budov vyrobených a namalovaných s pozo ruhodně realistickými podrobnostmi. Langweil zemřel v chudobě, ale po jeho smrti model odkoupil v roce 1840 císař a daroval ho Vlasteneckému muzeu. Mnohé domy, které model ještě zachycuje, byly už dávno zbourány. Model se tak stal neocenitelným historickým pramenem zobra zujícím město před jeho asanací na přelomu 19. a 20. století. Dnes je k vidění v Muzeu hlavního města Prahy.
měření doplněná o astronomická pozorování a svůj úkol dokončil v roce 1816. Výsledkem všech měření se stala jedna velká černobílá ručně nakreslená mapa. Následně byly zhotoveny dvě její kolorované kopie, jedna pro rakouského císaře a druhá pro nejvyššího purkrabího, tehdy nejvyššího úředníka v Čechách. Ten vydal souhlas k publikování Jüttnerovy mapy s jednou výhradou: opevnění kolem Prahy smělo být vyobrazeno jen velmi zběžně, bez jakýchkoli detailů. Grafik Josef Alois Drda vyryl plán na dvě měděné desky, z nichž byly v roce 1820 nákladem Vlasteneckého muzea
1 Detail domů s průčelími namalovanými čínskou tuší z modelu Prahy, který vytvořil z papírové lepenky a dřeva Antonín Langweil.
Starobylá honosnost a krása Prahy, města, jež nemá rovného, zanechala v mé představivosti dojem, který nikdy nevybledne. RICHARD WAGNER, NĚMECKÝ SKLADATEL, 1826
152
IMPERIÁLNÍ HLAVNÍ MĚSTA
Praha, 1820 JOSEPH JÜTTNER
RUČNĚ KOLOROVANÁ RYTINA
EXISTUJE MNOHO KOPIÍ VELIKOST
ÚZEMNÍ PLÁN KRÁLOVSKÉHO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Tato mapa Prahy, historického hlavního města zemí
v Čechách (dnešního Národního muzea) vytištěny
Koruny české a dnešního hlavního města České
dva mapové listy. Jüttnerův plán se stal na několik
republiky, vznikla na počátku 19. století. Považuje
desetiletí základem pro všechny mapy Prahy.
se za první přesný plán města. Byla zhotovena
Teprve rychlý rozvoj města v druhé polovině
s využitím vědeckých zákonů a vytištěna ve for
19. století způsobil, že plán zastaral.
mátu o velikosti téměř jednoho metru čtverečního, což umožnilo zřetelné zobrazení všech ulic, dvorů i domovních bloků. Jedním z důvodů, proč podobná mapa nevznikla už dříve, bylo to, že Rakouské císařství, kam Praha patřila, bylo zapleteno v dlou hotrvajících napoleonských válkách (1792–1815). Vojenské úřady nechtěly, aby topografické údaje případně skončily v rukou nepřítele. Revoluční plán Když se rozhodlo, že by Praha měla být zmapována, byla práce přidělena vojenskému inženýrovi Josephu Jüttnerovi (1775–1848). Provedl trigonometrická
V TÉTO SOUVISLOSTI Jüttnerův plán se stal inspirací k jedinečnému uměleckému dílu. Mladý knihovní sluha v Univerzitní knihovně Antonín Langweil (1791–1837) vzal mapu jako základ, avšak devětkrát zvětšenou, a od roku 1826 strávil 11 let stavbou trojrozměrného modelu Prahy z papírové lepenky a dřeva. Jeho mimořádný model obsa huje více než 2 000 budov vyrobených a namalovaných s pozo ruhodně realistickými podrobnostmi. Langweil zemřel v chudobě, ale po jeho smrti model odkoupil v roce 1840 císař a daroval ho Vlasteneckému muzeu. Mnohé domy, které model ještě zachycuje, byly už dávno zbourány. Model se tak stal neocenitelným historickým pramenem zobra zujícím město před jeho asanací na přelomu 19. a 20. století. Dnes je k vidění v Muzeu hlavního města Prahy.
měření doplněná o astronomická pozorování a svůj úkol dokončil v roce 1816. Výsledkem všech měření se stala jedna velká černobílá ručně nakreslená mapa. Následně byly zhotoveny dvě její kolorované kopie, jedna pro rakouského císaře a druhá pro nejvyššího purkrabího, tehdy nejvyššího úředníka v Čechách. Ten vydal souhlas k publikování Jüttnerovy mapy s jednou výhradou: opevnění kolem Prahy smělo být vyobrazeno jen velmi zběžně, bez jakýchkoli detailů. Grafik Josef Alois Drda vyryl plán na dvě měděné desky, z nichž byly v roce 1820 nákladem Vlasteneckého muzea
1 Detail domů s průčelími namalovanými čínskou tuší z modelu Prahy, který vytvořil z papírové lepenky a dřeva Antonín Langweil.
Starobylá honosnost a krása Prahy, města, jež nemá rovného, zanechala v mé představivosti dojem, který nikdy nevybledne. RICHARD WAGNER, NĚMECKÝ SKLADATEL, 1826
154
IMPERIÁLNÍ HLAVNÍ MĚSTA
PRAHA, 1820
V detailu… 4
1
3 PRAŽSKÝ HRAD Pražský hrad má historii delší než 1 000 let. Nepřekvapí proto,
4 ŽIDOVSKÉ MĚSTO
3
1 7 6
8
2 5
že jeho podoba na Jüttnerově mapě se skoro neliší od toho, jak vypadá na dneš ních mapách (ačkoliv k úpravám a přístavbám docházelo v celém hradním kom plexu až do 20. století). Velmi elegantní je šrafování (malé čárky vyznačující orientaci svahu), které znázorňuje strmé, stromy porostlé svahy kolem hradu.
Jüttnerova mapa byla tak podrobná, že jednotlivé stavby byly označeny do movními čísly. Městské čtvrti byly odlišeny barevně (v originální černobílé po době mapy rozdílným šra fováním). Na tomto obrázku je červená oblast označena „Juden Stadt“ neboli Židov ské město. Poloha několika synagog je vyznačena Davi dovou hvězdou.
4
3 HLAVNÍ TŘÍDY V roce 1784 byla čtyři pražská města – Malá Strana, Nové Město, Staré Město a Hradčany – sjednocena do jednoho správního celku. Hradby, které je kdysi oddělovaly, byly strženy a místo nich vznikly široké, stromy lemované třídy jako zde na obrázku mezi Novým a Starým Městem.
6
LEGENDA
7 1 STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ Někdejší hlavní tržiště Starého Města je místem, kde stojí Sta roměstská radnice s orlojem, slavnými astronomickými hodi nami z 15. století, které obdivují návštěvníci Prahy i dnes. Na ná městí bylo rovněž v roce 1621 po porážce stavovského po vstání popraveno 27 českých pánů.
2 KOŇSKÝ TRH Na počátku
2 1 MALÁ STRANA Stará středověká čtvrť klika
tých uliček dlážděných kočičími hlavami, která se rozkládá mezi Karlovým mostem a Pražským hradem, se za posledních 200 let téměř nezmě nila. Když porovnáme průběh ulic na této mapě se současnou leteckou fotografií, najdeme jen málo rozdílů.
5 4 VLTAVA Na Jüttnerově mapě vede přes řeku Vltavu jediný
most – dnes stojí ve stejné oblasti mostů osm. Most, který je dnes znám jako Karlův, ale v 19. století se jmenoval Praž ský, byl postaven v roce 1357 za vlády Karla IV. Až do roku 1841 představoval jediný způsob, jak se dostat přes řeku, takže byl vždy velmi rušnou spojnicí mezi Pražským hradem a Starým Městem.
1 KARLOVO NÁMĚSTÍ Svého času největší ná
3
městí v evropských městech bylo založeno roku 1348. Původně se zde konal dobytčí trh a jednou za rok tady za Karla IV. probíhala slavnost, při níž se shromážděným davům ukazovaly svaté relikvie. V 60. letech 19. století byla centrální část náměstí přeměněna na veřejný park.
8
19. století byly hranice města zhruba stejné jako ve středo věku. Záhy se to však změnilo, když se Praha začala rozšiřo vat za své původní hradby. Velmi široká třída, kterou zde vidíme, byla známa jako Koňský trh (v roce 1848 byla přejme nována na Václavské náměstí). Na konci 19. století už nekončila v polích, nýbrž u velké budovy Muzea Království českého, dnes Národního.
155
154
IMPERIÁLNÍ HLAVNÍ MĚSTA
PRAHA, 1820
V detailu… 4
1
3 PRAŽSKÝ HRAD Pražský hrad má historii delší než 1 000 let. Nepřekvapí proto,
4 ŽIDOVSKÉ MĚSTO
3
1 7 6
8
2 5
že jeho podoba na Jüttnerově mapě se skoro neliší od toho, jak vypadá na dneš ních mapách (ačkoliv k úpravám a přístavbám docházelo v celém hradním kom plexu až do 20. století). Velmi elegantní je šrafování (malé čárky vyznačující orientaci svahu), které znázorňuje strmé, stromy porostlé svahy kolem hradu.
Jüttnerova mapa byla tak podrobná, že jednotlivé stavby byly označeny do movními čísly. Městské čtvrti byly odlišeny barevně (v originální černobílé po době mapy rozdílným šra fováním). Na tomto obrázku je červená oblast označena „Juden Stadt“ neboli Židov ské město. Poloha několika synagog je vyznačena Davi dovou hvězdou.
4
3 HLAVNÍ TŘÍDY V roce 1784 byla čtyři pražská města – Malá Strana, Nové Město, Staré Město a Hradčany – sjednocena do jednoho správního celku. Hradby, které je kdysi oddělovaly, byly strženy a místo nich vznikly široké, stromy lemované třídy jako zde na obrázku mezi Novým a Starým Městem.
6
LEGENDA
7 1 STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ Někdejší hlavní tržiště Starého Města je místem, kde stojí Sta roměstská radnice s orlojem, slavnými astronomickými hodi nami z 15. století, které obdivují návštěvníci Prahy i dnes. Na ná městí bylo rovněž v roce 1621 po porážce stavovského po vstání popraveno 27 českých pánů.
2 KOŇSKÝ TRH Na počátku
2 1 MALÁ STRANA Stará středověká čtvrť klika
tých uliček dlážděných kočičími hlavami, která se rozkládá mezi Karlovým mostem a Pražským hradem, se za posledních 200 let téměř nezmě nila. Když porovnáme průběh ulic na této mapě se současnou leteckou fotografií, najdeme jen málo rozdílů.
5 4 VLTAVA Na Jüttnerově mapě vede přes řeku Vltavu jediný
most – dnes stojí ve stejné oblasti mostů osm. Most, který je dnes znám jako Karlův, ale v 19. století se jmenoval Praž ský, byl postaven v roce 1357 za vlády Karla IV. Až do roku 1841 představoval jediný způsob, jak se dostat přes řeku, takže byl vždy velmi rušnou spojnicí mezi Pražským hradem a Starým Městem.
1 KARLOVO NÁMĚSTÍ Svého času největší ná
3
městí v evropských městech bylo založeno roku 1348. Původně se zde konal dobytčí trh a jednou za rok tady za Karla IV. probíhala slavnost, při níž se shromážděným davům ukazovaly svaté relikvie. V 60. letech 19. století byla centrální část náměstí přeměněna na veřejný park.
8
19. století byly hranice města zhruba stejné jako ve středo věku. Záhy se to však změnilo, když se Praha začala rozšiřo vat za své původní hradby. Velmi široká třída, kterou zde vidíme, byla známa jako Koňský trh (v roce 1848 byla přejme nována na Václavské náměstí). Na konci 19. století už nekončila v polích, nýbrž u velké budovy Muzea Království českého, dnes Národního.
155
202
IDEÁLNÍ MĚSTA
PAŘÍŽ, 1878
Paříž, 1878 EDOUARD DUMAS-VORZET RUČNĚ KOLOROVANÝ TISK NA PLÁTNĚ LIBRARY OF CONGRESS, WASHINGTON, USA
PAŘÍŽ A JEJÍ OKOLÍ
VELIKOST
Když byl francouzský král Ludvík Filip donucen v roce 1848 abdikovat, opouštěl město, jehož podoba, infrastruktura a hygienické podmínky byly středověké. Modernizace města se stala prioritou teprve pro jeho nástupce, Napoleona III. Úkolem provést všechny potřebné práce pověřil svého prefekta departementu Seine, George-Eugèna Haussmanna, který nechal v letech 1853–1870 strhnout celé přelidněné čtvrti, aby získal prostor pro široké třídy, náměstí a parky, o nové kanalizaci nemluvě. Haussmann přestavěl všechny mosty, zavedl pouliční osvětlení, zdvojnásobil počet stromů a zlepšil zásobování pitnou vodou. Až na několik pozdějších dominant, zejména Eiffelovu věž, je většina toho, co dnes považujeme za typicky „pařížské“, výsledkem Haussmannova úsilí. Na některých jeho návrzích se pracovalo až do roku 1927, ale už v roce 1878 byl impozantní projekt natolik hotový, že mohl být oslaven touto mapou, vydanou při příležitosti velkolepé Světové výstavy (Exposition universelle). Nové administrativní celky Různými barvami jsou na této mapě vyznačeny městské administrativní celky neboli arrondissements. Napoleon III. připojil v roce 1860 k Paříži mnohé předměstské obce, čímž počet
arrondissements stoupl z 12 na 20. Všechny ležely uvnitř vnějšího pásu hradeb, které město obklopovaly. Rozloha města se po těchto úpravách více než zdvojnásobila a počet obyvatel stoupl dokonce čtyřnásobně. Obyvatelé nových předměstí však z tohoto uspořádání neměli radost – museli totiž platit vyšší daně.
Většina ulic téhle nádherné Paříže jsou jen střeva, špinavá a neustále zmáčená vodou šířící nákazy. HENRI LECOUTURIER, REFORMÁTOR, 1848
203
202
IDEÁLNÍ MĚSTA
PAŘÍŽ, 1878
Paříž, 1878 EDOUARD DUMAS-VORZET RUČNĚ KOLOROVANÝ TISK NA PLÁTNĚ LIBRARY OF CONGRESS, WASHINGTON, USA
PAŘÍŽ A JEJÍ OKOLÍ
VELIKOST
Když byl francouzský král Ludvík Filip donucen v roce 1848 abdikovat, opouštěl město, jehož podoba, infrastruktura a hygienické podmínky byly středověké. Modernizace města se stala prioritou teprve pro jeho nástupce, Napoleona III. Úkolem provést všechny potřebné práce pověřil svého prefekta departementu Seine, George-Eugèna Haussmanna, který nechal v letech 1853–1870 strhnout celé přelidněné čtvrti, aby získal prostor pro široké třídy, náměstí a parky, o nové kanalizaci nemluvě. Haussmann přestavěl všechny mosty, zavedl pouliční osvětlení, zdvojnásobil počet stromů a zlepšil zásobování pitnou vodou. Až na několik pozdějších dominant, zejména Eiffelovu věž, je většina toho, co dnes považujeme za typicky „pařížské“, výsledkem Haussmannova úsilí. Na některých jeho návrzích se pracovalo až do roku 1927, ale už v roce 1878 byl impozantní projekt natolik hotový, že mohl být oslaven touto mapou, vydanou při příležitosti velkolepé Světové výstavy (Exposition universelle). Nové administrativní celky Různými barvami jsou na této mapě vyznačeny městské administrativní celky neboli arrondissements. Napoleon III. připojil v roce 1860 k Paříži mnohé předměstské obce, čímž počet
arrondissements stoupl z 12 na 20. Všechny ležely uvnitř vnějšího pásu hradeb, které město obklopovaly. Rozloha města se po těchto úpravách více než zdvojnásobila a počet obyvatel stoupl dokonce čtyřnásobně. Obyvatelé nových předměstí však z tohoto uspořádání neměli radost – museli totiž platit vyšší daně.
Většina ulic téhle nádherné Paříže jsou jen střeva, špinavá a neustále zmáčená vodou šířící nákazy. HENRI LECOUTURIER, REFORMÁTOR, 1848
203
204
IDEÁLNÍ MĚSTA
PAŘÍŽ, 1878
V detailu… 5 7
1
4 LA CROISÉE DE PARIS První fází Haussmannovy modernizace bylo vytvoření velké křižovatky v centru Paříže. Rue de Rivoli (v dolní části výřezu), tvořící východo-západní osu, byla prodloužena a rozšířena. Křižuje ji nový velký bulvár Sebastopol, probíhající od severu k jihu některými z nejpřelidněnějších částí města. „Bylo to, jako byste starou Paříž vykuchali,“ napsal Haussmann ve svých pamětech.
6
3 1
2
8
4
3 SACRÉ-COEUR I když baziliku Sacré-Coeur na mapě vidíme, ebyla v této době ještě hotová a na jejím místě se rozkládalo n staveniště. Kostel na nejvyšším místě města se začal stavět roku 1875 a dokončen byl teprve v roce 1914. Prostor před ním je na mapě označen jako „plánované náměstí“.
3 GARE DU NORD Haussmann a Napoleon III. pova-
žovali nádraží za nové vstupní brány do města. Mnohá z nich proto byla přestavěna a zvětšena. Před některými nádražími, k nimž patřilo i Gare du Nord, vytvořil Haussmann nové otevřené prostory.
5
6
LEGENDA 3 VÝSTAVIŠTĚ Exposition Universelle v roce 1878 byla již třetí Světovou výstavou,
jež se konala v Paříži. Jejím cílem bylo oslavit obnovu země po francouzsko-pruské válce z let 1870–1871 – a snad i předvést skvělá díla provedená Haussmannem. Výstava probíhala na Champ de Mars, kde byla později, v roce 1889, postavena Eiffelova věž.
2
7
3
2 OPÉRA Náměstí Place de l’Opéra
8
bylo postaveno během první a druhé fáze Haussmannova projektu, zatímco vlastní budova Opery až ve třetí. Navrhl ji Charles Garnier a vznikla v letech 1861–1875.
4 ÎLE DE LA CITÉ Tento ostrov v Seině
patřil svého času k nejhustěji osídleným částem města. Haussmann odstranil řadu domů, které nahradil velkými veřejnými budovami. Z ostrova zmizely i úzké uličky, místo nichž byly vybudovány široké příčné ulice navazující na mosty.
4
2 PLACE DE L’ÉTOILE První
fáze Haussmannovy obnovy Paříže zahrnovala více než 9 km nových bulvárů. Parlamentní zpráva z roku 1859 konstatuje, že do města „přinesly vzduch, světlo a zdraví“. Druhá fáze, zahájená ve stejném roce, byla ještě ambicióznější a zahrnovala mnoho nových bulvárů a náměstí. Snad nejpozoruhodnější byla Haussmannova nová úprava náměstí Place de l’Étoile kolem Triumfálního oblouku (Arc de Triomphe), kde se sbíhalo 12 dlouhých rovných tříd.
V TÉTO SOUVISLOSTI Georges-Eugène Haussmann (1809–1891), muž, který obrátil Paříž naruby, byl sám rodilý Pařížan. Netrpěl však sentimentem a nechal dokonce strhnout i svůj rodný dům, protože stál v cestě pokroku (ustoupil budoucí třídě Boulevard Haussmann). Jeho rozsáhlé přetváření Paříže se setkávalo s velkým odporem a Napoleon III. ho nakonec v roce 1870 propustil. Historie na něj nahlíží laskavěji a Haussmann se nyní obecně považuje za muže, kterému moderní Paříž vděčí za svou krásu.
2 HŘBITOV PÈRE LACHAISE
Aby se odlehčilo přeplněným pohřebištím v centru, vznikly na počátku 19. století na okrajích města nové hřbitovy. Père Lachaise na východě Paříže byl otevřen v roce 1804 a do doby vzniku této mapy byl už pětkrát rozšířen.
1 Place de l’Étoile, obklopující Arc de Triomphe, patří k nejkrásnějším Haussmannovým počinům.
205
204
IDEÁLNÍ MĚSTA
PAŘÍŽ, 1878
V detailu… 5 7
1
4 LA CROISÉE DE PARIS První fází Haussmannovy modernizace bylo vytvoření velké křižovatky v centru Paříže. Rue de Rivoli (v dolní části výřezu), tvořící východo-západní osu, byla prodloužena a rozšířena. Křižuje ji nový velký bulvár Sebastopol, probíhající od severu k jihu některými z nejpřelidněnějších částí města. „Bylo to, jako byste starou Paříž vykuchali,“ napsal Haussmann ve svých pamětech.
6
3 1
2
8
4
3 SACRÉ-COEUR I když baziliku Sacré-Coeur na mapě vidíme, ebyla v této době ještě hotová a na jejím místě se rozkládalo n staveniště. Kostel na nejvyšším místě města se začal stavět roku 1875 a dokončen byl teprve v roce 1914. Prostor před ním je na mapě označen jako „plánované náměstí“.
3 GARE DU NORD Haussmann a Napoleon III. pova-
žovali nádraží za nové vstupní brány do města. Mnohá z nich proto byla přestavěna a zvětšena. Před některými nádražími, k nimž patřilo i Gare du Nord, vytvořil Haussmann nové otevřené prostory.
5
6
LEGENDA 3 VÝSTAVIŠTĚ Exposition Universelle v roce 1878 byla již třetí Světovou výstavou,
jež se konala v Paříži. Jejím cílem bylo oslavit obnovu země po francouzsko-pruské válce z let 1870–1871 – a snad i předvést skvělá díla provedená Haussmannem. Výstava probíhala na Champ de Mars, kde byla později, v roce 1889, postavena Eiffelova věž.
2
7
3
2 OPÉRA Náměstí Place de l’Opéra
8
bylo postaveno během první a druhé fáze Haussmannova projektu, zatímco vlastní budova Opery až ve třetí. Navrhl ji Charles Garnier a vznikla v letech 1861–1875.
4 ÎLE DE LA CITÉ Tento ostrov v Seině
patřil svého času k nejhustěji osídleným částem města. Haussmann odstranil řadu domů, které nahradil velkými veřejnými budovami. Z ostrova zmizely i úzké uličky, místo nichž byly vybudovány široké příčné ulice navazující na mosty.
4
2 PLACE DE L’ÉTOILE První
fáze Haussmannovy obnovy Paříže zahrnovala více než 9 km nových bulvárů. Parlamentní zpráva z roku 1859 konstatuje, že do města „přinesly vzduch, světlo a zdraví“. Druhá fáze, zahájená ve stejném roce, byla ještě ambicióznější a zahrnovala mnoho nových bulvárů a náměstí. Snad nejpozoruhodnější byla Haussmannova nová úprava náměstí Place de l’Étoile kolem Triumfálního oblouku (Arc de Triomphe), kde se sbíhalo 12 dlouhých rovných tříd.
V TÉTO SOUVISLOSTI Georges-Eugène Haussmann (1809–1891), muž, který obrátil Paříž naruby, byl sám rodilý Pařížan. Netrpěl však sentimentem a nechal dokonce strhnout i svůj rodný dům, protože stál v cestě pokroku (ustoupil budoucí třídě Boulevard Haussmann). Jeho rozsáhlé přetváření Paříže se setkávalo s velkým odporem a Napoleon III. ho nakonec v roce 1870 propustil. Historie na něj nahlíží laskavěji a Haussmann se nyní obecně považuje za muže, kterému moderní Paříž vděčí za svou krásu.
2 HŘBITOV PÈRE LACHAISE
Aby se odlehčilo přeplněným pohřebištím v centru, vznikly na počátku 19. století na okrajích města nové hřbitovy. Père Lachaise na východě Paříže byl otevřen v roce 1804 a do doby vzniku této mapy byl už pětkrát rozšířen.
1 Place de l’Étoile, obklopující Arc de Triomphe, patří k nejkrásnějším Haussmannovým počinům.
205