Issue 37
březen 2014
Noví školní superhrdinové Komiksová nej
Anime vs comic-con Rozhovor: Dan RŮžička
OBSAH EDITORIAL
Vážení přátelé! Boom! 37. číslo je na světě, a to s tématem komiks. Nepovažuji se přímo za komiksového génia, můj rozhled skončil u Garfielda a Dilberta, avšak při tvorbě tohoto čísla jsem pochopil, jak je tato kultura rozmanitá a dokonale si žije svým vlastním životem. Ale dost už o mně. Na co se můžete těšit? V první řadě bych vás rád srdečně pozval na Komiksový festival v Rosicích, který proběhne 14. a 15. března. Co se týče obsahu čísla, za největší trhák považuji dva jedinečné komiksy ze školního prostředí, ale také si můžete přečíst tři skvělé rozhovory s lidmi, kteří mají s komiksem více či méně společného. Nyní už stačí jen říct: „Žijte dlouze a blaze!”
JÁCHYM DŮJKA ŠÉFREDAKTOR
OBSAH OBSAH
04 Jednou větou... 06 Fenomén komiks 09 Český komiks 10 Rozhovor: Dan Růžička 12 Festivalové filmy 14 Manga 15 Co je to ten Comic-con 16 Rozhovor: Dana Krejčí 18 Fenomén Marvel 19 Komiksová nej 20 Absolventka 22 Anketa 23 Kino před 80-ti lety 24 Komiks: Smířilové 26 Rozhovor s učiteli 28 Komiks: SCOOL! 30 Zábava
10 Rozhovor: Dan Růžička
Vyzpovídali jsme ředitele popovické základní školy.
28 Práce, nebo poslání? Komiks o naší každodenní „naprosto nudné” rutině.
SCOOL! - MAGAZÍN GYMNÁZIA V ZASTÁVCE / č. 37. březen 2014 Šéfredaktor: Jáchym Důjka Redakce: Ivana Puškarová, Karolína Čapková, Martin Suchomel, Ruda Zezula, Vladimír Buchar, Jakub Vaverka, Roman Krupica Korektury: Ivana Puškarová Grafika: Jáchym Důjka Layout: Jakub Maca, Martin Suchomel Webmaster: Martin Suchomel Ilustrace: Daniel Menšík web: scool-mag.cz facebook: facebook.com/CasopisSCOOL email: scool-mag@seznam.cz tel: 732 659 640
22OBSAH
cover design: Martin Suchomel tisk: POINT CZ, s.r.o.
KSICHTKNÍŽKA
3
Martin Dojiva
Pozvánka na SOČ(i) Dne 1. 4. 2014 proběhne na naší škole okresní kolo Středoškolské odborné činnosti (SOČ) Brno-venkov. Obhajoby prací jsou veřejné, a proto zveme všechny zájemce o práce SOČ. Přijďte vytvořit příjemnou atmosféru a povzbudit své spolužáky. Bližší informace budou zveřejněny na školním webu a na nástěnce před učebnou chemie.
Fííjo novej účet Gymnazijní společnost změnila bankovní účet a od února tedy můžete sledovat platby. Nový účet je totiž transparentní a jeho pohyby lze sledovat na adrese: https://www.fio.cz/scgi-bin/hermes/dz-transparent.cgi?ID_ucet=2500540619. Současně bych Vás chtěl požádat, zda byste zvážili možnost podpory činnosti Gymnzajní společnosti formou daru. V případě Vašeho kladného rozhodnutí prosím kontaktujte předsedu GS, Martina Dojivu.
Výsledky školního kola soč(i) Obor 6: zdravotnictví: 1. místo: P. Patočková, M. Junová: Začleňování postižených lidí do společnosti 2. místo: J. Kadlček, K. Buršíková: Epilepsie Obor 8: ochrana a tvorba životního prostředí: 1. místo: V. Řezáč, J. Kadaňka: Vermikompostování na školách Obor 12: tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie: 1. místo: D. Marková, A. Veleba: Stručný přehled slohů v centru Brna Obor 13: ekonomika a řízení: 1. místo: K. Čapková: Fair trade a jeho podpora na školách Obor 14: pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného času: 1. místo: R. Zezula: ADHD 2. místo: A. Babajanová: Pomoc při sebepoškozování 3. místo: T. Konečný: Sebevýchova Obor 15: teorie kultury, umění a umělecké tvorby: 1. místo: I. Puškarová: Středoškolské časopisy kolem nás Obor 16: historie: 1. místo: P. Solař: Rádio a mačeta; Rwandská genocida od dubna do července 1994 Obor 17: filozofie, politologie a ostatní humanitní a společenskovědní obory: 1. místo: Š. Hvězdová, Z. Procházková: Trest smrti
Stužky v akci
42JEDNOU VĚTOU...
Foto: Aleš Sedláček
V polovině ledna se, jako každý rok, uskutečnil Stužkovací ples našeho gymnázia. Přilákal velké množství návštěvníků, ať už z řad profesorů, studentů, či rodičů. Kromě samotného stužkování se návštěvnici dočkali také skvělého půlnočního překvapení v režii maturantů a bohaté tomboly. Tančilo, pilo a hodovalo se až do brzkých ranních hodin.
Karolína Čapková, septima
Férové noviky Společnost H&M slíbila zajistit všem, kdo vyrábějí její oděvy, tzv. důstojnou mzdu. Jde o přelomový závazek, který je ale zároveň jen prvním krokem. Dalším by mohlo být například vyjasnění četných nekonkrétností příslušného programu. Pojďte se mnou podepsat mezinárodní petici za důstojnou mzdu, kterou podepsalo již přes 50 000 lidí na http://www.cleanclothes.org/livingwage/sign. Všimli jste si, že restaurace SUBWAY® nabízí kávu, která je certifikovaná od Rainforest Alliance? To je mezinárodní nezisková ochranná organizace, která certifikuje farmy a zabezpečuje, aby splňovaly všeobecné normy zajišťující zachování přírodních zdrojů, práva a blahobyt pracovníků a místních komunit. www.rainforest-alliance.org A je vážně dobrá :-). V naší školní kantýně jsou k zakoupení fairtradové čokotyčinky značky Divine různých druhů. Myslím, že každý si najde svou oblíbenou příchuť. Také můžete vyzkoušet mentolové bonbony a časem snad výtečné cookies nebo malé ovocné džusy. Pokud budete mít cestu do Brna, určitě zavítejte do obchůdku NaZemi na ulici Pekařské 22. Je tam milá obsluha, spousta druhů faitradových dobrot, a také krásné řemeslné výrobky, za které lidé dostali spravedlivě zaplaceno. (A navíc, pokud na facebooku „olajkujete“ stránku Obchod NaZemi a až tam budete, označením se- určíte svoji polohu, ukažte to obsluze a dostanete kávu zdarma! )
Ivana Puškarová, septima
Adéla Leščinská, tercie
Než jsme se rozutekli k pohádkám a horám cukroví, sešli jsme se poslední den školy před Vánocemi v rosickém kině, abychom společně vydechli nad malým filmovým maratonem v podání žlutých obyvatel Springfieldu. Temný kinosál, mísy popcornu a krabice pizzy zajistili, že i tentokrát jsme vydrželi až do večerních hodin v příjemně pobavené náladě. Teď tedy nezbývá nic než čekat, co se před námi na kinoplátně objeví příště.
Ve čtvrtek 27. února se ve známý čas v rosickém kině opět sešli všichni příznivci Listování. Ačkoliv velký oblíbenec Lukáš Hejlík, pod jehož záštitou se celé Listování koná, protentokrát chyběl, účast byla opravdu hojná. Už možná díky svému názvu Pražská svatba a jiné erotické povídky, který rozhodně nezní nudně. V obsazení se tentokrát objevil velmi žádaný Alan Novotný s neméně oblíbenou Petrou Bučkovou, kteří své role sehráli opravdu výborně! Celkově se toto Listování vydařilo. Bylo ztvárněno vtipně, mile i důvěryhodně, tak, jako tomu bývá dobrým zvykem.
Simpsonovi v kině
ISSUE 37
Listování
Karolína Čapková, septima a Eva Kokešová
Fenomén komiks - úvod pro začátečníky Název pochází z anglického/amerického comic strips, což volně přeloženo znamená "pás komických obrázků“. Dnes snad už nikdo nepochybuje o tom, že komiks není jen pokleslou zábavou pro děti. Během 20. století si vybudoval svébytnou pozici a uplatňuje se jak v mainstreamové, tak v alternativní kultuře. Vznik komiksu je spjat s rozvojem masové kultury a uspokojuje jednu ze základních potřeb moderního člověka - touhu po hře a zábavě. Komiks jako spojení literárního slova a výtvarného obrazu úspěšně naplňuje potřebu zrychleného vnímání světa, způsobeného rozmachem multimediálních prostředků.
Komiks – deváté umění Za den zrození komiksu je považován 16. únor 1896, kdy v časopise New York World vychází strip s názvem Yellow Kid (Žluté dítě). Autor se jmenoval Richard F. Outcault. Tímto začínají dějiny nového druhu umění, které je od začátku považováno za brakový literární žánr, ale setkává se s větším čtenářským zájmem než tzv. hodnotná klasická literatura. Prochází od průkopnické fáze ke konjunktuře (30. a 40. léta v USA), postupně se z původního klišovitého vnímání vymaňuje a stává se osobitým a respektovaným fenoménem, kombinujícím zábavní potenciál s estetickými kvalitami a didaktickou funkcí. Dokazuje, že obstojí vedle ostatních druhů umění, jako je literatura, tanec, hudba apod., a je nazýván devátým uměním. Ze stávajících druhů umění komiks ale vychází, je syntézou umění literárního, výtvarného, dramatického a filmového. Z literatury si komiks bere náměty a vyprávěcí postupy příběhů, do komiksové podoby jsou často zpracovávány již existující literární díla, ať z již klasického dědictví nebo populární produkce (Válka s mloky, Kytice, Proměna a mnoho dalších). S literaturou jej sbližuje samozřejmě také jazyková složka, která je zde ovšem specificky využitá (viz Jazyk komiksu). Z výtvarného umění jsou v komiksu využívány různé techniky zpracování, a to nejen obrazu, ale i písma (např. roztřesené písmo, když je postavě zima, zvětšující či zmenšující se velikost písmen naznačující změnu hlasitosti apod.). Výtvarná složka zde nesmí být mechanickou ilustrací textem vymezeného příběhu, ale je naopak jeho součástí. V řadě případů je
62TÉMA
dokonce vizuální složka primární a zcela soběstačná. Projevuje se to například v popisu a charakteristice postavy (v komiksu neexistuje slovní popis postavy). Dramatický základ komiksu je dán existencí libreta či scénáře, a projevuje se také v jeho dialogické povaze. Filmovost komiksu je zřejmá zejména v jeho kompozici, která je založena na principu řazení obrázků formou střihu a montáže, přičemž jednotlivé sekvence využívají techniku záběrů kamery z různých úhlů a perspektivy. Komiks je podobně jako film zpravidla kolektivním dílem týmu specialistů. Na vzniku jednotlivých komiksových příběhů se podílí autor hlavního námětu, autor příběhu či scenárista, jenž je tvůrcem dialogů, grafik/výtvarník/kreslíř, stejně tak jako další podílníci, kteří se věnují kolorování (dobarvení), letteringu (vepisování titulků), redakcí, korekcí nebo překladu. Příbuznost komiksu s filmem je nejlépe pozorovatelná na storyboardu – filmovém scénáři s náčrtky scén, akcí a dalšími pomocnými scénickými poznámkami. Skutečnost, že komiks využívá různých uměleckých postupů, znamená, že tyto postupy jsou zde přítomny v jiné podobě než ve svých „domácích“ žánrech. Proto je nevhodné posuzovat komiks pouze literárními, výtvarnými či filmovými měřítky; např. z ryze literárního hlediska můžeme komiks mnohdy považovat za primitivní, neboť pracuje s jednoduchým jazykem. Ale je potřeba si uvědomit, že komiks pracuje s vlastním chápáním jazyka, a s tímto ohledem interpretovat literární složku. Nerespektování podstaty komiksu je nejčastější příčinou jeho odmítání.
Jazyk komiksu Bývá často charakterizován jako schématický a neinvenční, ale opak je pravdou. V dobrém komiksu bývá jazyk základní oporou tematického plánu. Setkáváme se funkčním využitím různých stylistických rovin – jak se spisovným jazykem, tak se slangovými výrazy, archaizmy, expresivními či vulgárními výrazy, s odbornými termíny, často také s neologizmy. Slovní zásoba směřuje k jednoduchosti, která je však vyvažována citovým zabarvením slov, nejčastěji citoslovcí (brrr, křup, buhehe, chlemst, …) a zvukomalebných příslovcí. Jelikož v komiksu nejde od sebe oddělit výtvarnou a jazykovou složku, důležité bývá i kresebné provedení jazykového projevu. Velikost a tvar písma zesiluje vnímání obrázku (například sekvence zachycující detail nohy doplňuje graficky zvýrazněnými písmeny „šlap, šlap!“ nebo kapku krve padající ze zakrvavené dýky doprovází „kap, kap!“). Těmito prostředky se zvyšuje čtenářský zážitek. V bublině se nemusí nutně objevit konkrétní slovo či písmeno, ale třeba výrazný znak, který výtvarně nahrazuje jazykový projev – mnohdy velmi úsporně (například černý mrak v bublině znamená pochmurnou náladu). Také tvar a vzhled bubliny určuje charakter obsahu (obláček – vnitřní monolog či nápad). Někdy komiksové písmo ztrácí svou funkci a přeměňuje se v nic neznamenající písmena (x y z) nebo vlnovky; tím se např. paroduje frázovitý projev postavy, která neříká nic nového.
ISSUE 37
Základní typy komiksů Komiksy můžeme dělit do skupin podle různých měřítek. Například podle postoje autora (satirický, humorný apod.), podle formy (časopisecký – na pokračování, knižní – nazývaný také jako grafický román, …) či podle ztvárnění skutečnosti (buď snažící se o věrnost realitě, často s morálním akcentem – Rychlé šípy, nebo využívající imaginace, vytvářející vlastní, často stylizovaný až deformovaný komiksový svět). Žánrově je komiks velmi rozmanitý; rozlišujeme komiksy historické, sci-fi, fantasy, detektivní, dobrodružné, akční, noir, hororové, erotické či pornografické, supermanské, pohádkové, intelektuální, biografické, absurdní či komediální. V závislosti na tematickém okruhu se pak v dějové osnově obměňují typizované postavy (maskovaný mstitel, jedinec s nadpřirozeným nadáním, mutant, nemrtvý, žena-vamp, …), motivy (revoluční vědecké objevy, technologie), zápletky (boj dobra a zla), prostředí (podzemí, vesmír, postkatastrofický svět, utopie,…) a období (minulost, budoucnost).
Formy komiksu dle Wikipedie Strip (2 - 6 okének, vychází většinou časopisecky) Komiksové album (většinou formátu A4, nejčastější je album tzv. "francouzského typu" - 48 stran) Grafický román (komiksová kniha, někdy spojení několika krátkých příběhů) Komiksový časopis Komiksový fanzin (několik komiksů najednou od různých autorů, většinou je neziskový) Komiksová série či minisérie (vznik v USA, komiks vychází na pokračování v časopisech většinou formátu A5) Polokomiksový časopis (komiks funguje jako jedna z částí časopisu) Webový komiks (delší příběh nebo série příběhů, často složený z (dějově) navazujících stripů)
TÉMA 37
Zajímavosti: Ve francouzském městě Angouleme se nachází muzeum dějin světového komiksu a od roku 1974 se zde každoročně pořádá mezinárodní komiksový festival, bezkonkurenčně největší v rámci Evropy a podle Wikipedie druhý největší na světě. Prvky komiksu nalezneme i v hluboké minulosti. Za svého druhu komiks lze považovat například i tapisérii z Bayeux – rozsáhlé dílo vykreslující metodou kontinuální ilustrace (známou z Trajánova sloupu či egyptských a mezopotamských záznamů) příběh dobytí Británie Normany roku 1066. Podobně můžeme chápat výjevy na bronzových dveřích katedrály v Hnězdně z 12. století s „komiksovým“ vyobrazením života a mučednické smrti sv. Vojtěcha z rodu Slavníkovců. Kopii tohoto artefaktu můžete obdivovat na výstavě Svět tajemných Baltů, která momentálně probíhá v Paláci šlechtičen v Brně (do 28. 9. 2014)
"Komiks" na bronzových dveřích katedrály v Hnězdně z 12. století
Maus. Slavný comics Arta Spiegelmana je děsivým zobrazením holocaustu, které oslovilo miliony čtenářů po celém světě. Místo lidí vystupují v příběhu zvířata. Maus je jedním z děl současné světové literatury, které se snaží o to, aby lidé nezapomněli na to, co znamenal nacismus. Autor byl za toto dílo oceněn Pulitzerovou cenou.
Využití komiksů
I když zpočátku byl komiks přijímán s despektem jakožto pouhá náhražka hodnotné četby, kazící umělecký vkus, podporující sklon k násilí a brutalitě a negativně ovlivňující dětskou psychiku, dnes můžeme přítomnost komiksu zaznamenat prakticky ve všech oblastech života – jako netradiční didaktickou pomůcku pro vzdělávání(při výuce cizího jazyka, zeměpisu, …), v reklamě, jako prostředek propagace i ideologické agitace (americké komiksy karikující boj s Hitlerem), výchovy (příběhy Čtyřlístku nebo Foglarových správných kluků), osvěty (komiksy UNICEF se Supermanem, které byly distribuovány během válečných konfliktů v Bosně a Hercegovině, měly za úkol znázornit správný postup při nálezu nášlapné miny) či instruktáže (uživatelské manuály).
82TÉMA
Komiks v Čechách U nás se začíná komiksu dařit hned po roce 1918, kdy začíná vycházet množství specializovaných dětských časopisů. Od poloviny 20. let minulého století se objevuje postavička trpaslíka Kulihráška vytvořená Artušem Scheinerem. Tato postavička seznamovala dětské čtenáře se světem dospělých (Kulihrášek mezi zvířátky, Kulihráškova abeceda, Kulihrášek a všesokolský slet, …) a vznikl tak zřejmě první český obrázkový seriál. Také například Josefa Ladu můžeme řadit k průkopníkům komiksu u nás, když roku 1924 překreslil román J. Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války pro nedělní přílohu Českého slova. Pravděpodobně nejoblíbenějším původním seriálem v meziválečném Československu se staly příběhy s postavičkou Ferdy Mravence od Ondřeje Sekory. Jeho obrázky nepřímo reagovaly na politickou situaci poznamenanou nástupem fašismu v Německu, autor realisticky zachycoval epizody z mravenčí války: mravence usmrcené granátem, zničené domy, výbuchy děl. Pro věkově starší vrstvy mládeže byl určen seriál Rychlé šípy, který vycházel v časopise Mladý hlasatel od roku 1938 do roku 1941, kdy byl časopis nacisty zakázán. Slovesným tvůrcem seriálu byl Jaroslav Foglar a výtvarnou podobu mu vtiskl Jan Fischer. Příběh o přátelství pěti chlapců a jejich příhodách se stal pro několik čtenářských generací vzorem a idolem. Od roku 1969 vychází další fenomén české komiksové scény – Čtyřlístek spisovatelky Ljuby Štíplové a výtvarníka Jaroslava Němečka. Od smrti L. Štíplové v roce 2009 se na seriálu podílejí různí autoři. Jako všeobecně známý časopis bývá Čtyřlístek také velmi často parodován. Nejznámější parodií je zřejmě server Čtyřlístky.cz, který mění obsah bublin v jednotlivých komiksových okénkách
ze Čtyřlístku, čímž glosuje aktuální politické i společenské události doma i ve světě. Tento originální nápad byl dokonce nominován v prestižní soutěži webových stránek Křišťálová Lupa, kde se ve své kategorii umístil v roce 2010 i v roce 2011 na třetím místě. Nejuznávanějším a také vysoce ceněným výtvarníkem českého komiksu je bezesporu Kája Saudek. Jeho jméno je spojeno s originálním výtvarným stylem, který uplatnil v mnoha komiksech (Muriel a andělé, Lips Tullian, Pepík-Hipík a řada dalších). Vzhledem k patrnému vlivu amerického komiksu čelil velmi často zákazům své tvorby. Jeho kresby byly použity také při výrobě několika českých komedií (např. Čtyři vraždy stačí, drahoušku nebo Kdo chce zabít Jesii?). Stal se vzorem pro mnohé další kreslíře – pro nás nejbližší je v tomto ohledu pan Dan Růžička z Vysokých Popovic. (Spoustu zajímavých informací o Saudkovi najdete na batalion.cz) Po roce 1989 se objevilo mnoho nejrůznějších pokusů o komiksové časopisy, které většinou skončily neúspěchem. Jediným českým periodikem, které přečkalo více než 10 čísel, se stala Kometa. Tento časopis vycházel od roku 1989 do 1992 a objevilo se v něm velké množství kvalitních autorů. Jedním z nejznámějších českých komiksů poslední doby (také díky filmové podobě) je Alois Nebel spisovatele Jaroslava Rudiše a výtvarníka s uměleckým jménem Jaromír99. Aktuální česká komiksová scéna není oficiálně příliš zmapovaná. Pokud se budete chtít o současném českém komiksu dozvědět více, navštivte besedu s Danem Růžičkou, která se bude konat 14. 3. od 18 hodin v kině Panorama v Rosicích v rámci festivalu zaměřeného na filmy vzniklé podle komiksů. Dílo Káji Saudka http://wilsonknut.files.wordpress.com/2008/08/insidemaus.jpg
ISSUE 37
TÉMA 39
V l a d i m í r B u c h a r, k v i n t a
Dan Růžička: Ředitel/komiksák Narozen: 22. 7. 1961 Povolani: Malíř, ilustrátor, ředitel ZŠ Vysoké Popovice, učitel tamtéž, šéfredaktor obecního časopisu, kameraman Bydliště: Vysoké Popovice Alma-mater: Gymnázium Lerchova, UJEP pedagogická fakulta Rodina: Ano.. (smích) - dva synové a dvě dcery + manželka pochopitelně Web: www.danruzicka.cz
{
V současné době můžete zhlédnout výstavu obrazů Dana Růžičky v Café Restaurantu Panorama v Rosicích (nad kinem). Vernisáž výstavy za účasti autora se koná v pátek 14. 3. 2014 v 18 hodin, jakožto slavnostní zahájení Komiksového festivalu. V rámci programu festivalu se také můžete zúčastnit besedy s autorem (viz program festivalu na zadní straně časopisu).
Co nejraději kreslíte? Ženský a koně ... v tomto pořadí! Pokud vím, tak preferujete techniku airbrush, co vám na ní vyhovuje? Ano, airbrush jsem nastudoval jako autodidakt a dostalo mne jemné vrstvení barev přes sebe, čímž lze dosáhnout nádherných barevných přechodů. Při zvládnutí této techniky můžete namalovat hyperrealistické obrázky. Dnes však jdu s dobou a používám digitální techniku. Pořídil jsem profesionální kreslící tablet a hodně toho využívám. Kde berete inspiraci? Všude okolo - život je rozmanitý a lidé i příroda toho hodně umí. Taky se občas zamyslím a zjistím, že i vnitřní vesmír je hodně inspirativní. Kdy jste začal mít povědomí o svém talentu a rozvíjel jste jej? Kreslím úplně od mala. Jako dítko školou povinné jsem si vydobyl na rodičích takový malý stoleček, který pak dlouho zavazel v našem rodinném obýváku (o samo-
102 R O Z H O V O R
}
statném pokoji jsme si s bráchou mohli nechat jen zdát) a tam jsem kreslil a tvořil každou volnou chvíli. Pořád a pořád - až mne strýc musel popohnat, abych také jako většina mých vrstevníků "vypadl" z domu sbalit nějakou tu holku... Kreslil jsem podle komiksů z francouzského časopisu PIF. Na střední škole jsem pak navštěvoval kurzy kresby u pana profesora Petra Skácela (to byl bratr básníka Jana Skácela). Vedl jste své děti k umění? Po pravdě? To víte, že mne to lákalo a sem tam jsem podsunul dětem nějakou tu výtvarnou knížku, ale jak už to bývá, každé dítko se najde v něčem jiném. A myslím, že jsem zase tak moc na pilu netlačil. Děti už mám v dospělém věku a nic takového - násilného - mi nevyčítají... Co považujete za svůj největší úspěch? Na poli profesním - to, že jsem se ještě jako učitel nezbláznil. Na poli výtvarném by se toho našlo možná víc - ale určitě mne hodně potěšilo, když jsem v roce 2006 na prvním ročníku Airbrush Art Festivalu s mezinárodní účastí získal první místo za nejlépe vypracovanou ilu-
straci. Díky učitelování jsem nikdy nevěnoval moc času výstavám a dalším prezentacím své tvorby. Vkládáte do svých děl symboliku? Nesnažím se o to, ale někdy se tomu nevyhnu a také nevyhýbám. V čem podle vás spočívá genialita výtvarného díla? To opravdu nevím. Filozoficky vzato bychom o tom mohli debatovat hodiny (nebo psát, že by stránky vašeho časopisu nestačily), ale nakonec geniální dílo neurčuje autor nýbrž diváci. Co preferujete mezi A) komiks x film? B) komiks x kniha? C) film x kniha? Na tuto otázku bych nejraději odpověděl za A) za B) i za C) pivo! Ale tak dobrá, za A) komiks, za B) komiks, ona je to mnohdy také kniha a za C) určitě kniha!
Takže jsem byl nakonec vděčen, že mne na doporučení mého učitele výtvarky vzali na pedagogickou fakultu. Nakonec to nebylo tak špatné - učím rád. Jaký jste byl student? Veskrze průměrný... :-) Čemu se v současné době věnujete nejvíce? Poslední dobou lenošení... ale né, nejvíce mne zaneprázdňují povinnosti ve škole. Volný čas stále věnuji kreslení a teď hodně koketuji s tou digitální tvorbou. Chystáte v blízké době něco zajímavého? Snad ano. Oslovil mne jeden mladík ze Slovenska. Jako malý hltal i moje komiksy, které vycházely ve slovenském časopise Bublinky a dnes ho komiksy nejen baví, ale navíc se zabývá scénáři. Takže to vypadá, že spolu něco stvoříme. Držte nám palce i pěsti!!! UFF
http://www.danruzicka.cz/html/indexcontact.html
Tvoříte rád na přání, nebo to děláte spíš protože musíte? To je krásně poťouchlá otázečka. Myslím, že jsem si zvykl tvořit na přání (dost toho dělám třeba pro komerci, reklamy apod.) a nijak mi to nevadí a neuráží mne to. Já vlastně ani nemusím, živí mne řádné zaměstnání, takže bych mohl malovat jen pro sebe a co chci. Ale zase je pravda (při platech ve školství), že bych tak často nejezdil s manželkou k moři... :-) Tvoříte radši... A) podle přímé předlohy nebo podle fantazie? Používám předlohu a zapojuji fantazii. B) komiksy nebo obrazy a proč? Komiksy jsem kreslil dříve - je to dost náročné, chcete-li, aby to bylo dobré po všech stránkách. Teď se věnuji víc jednotlivým obrázkům, nicméně na komiks jsem nezanevřel. Kromě vaší výtvarné tvorby také učíte a ředitelujete na ZŠ ve Vysokých Popovicích Proč jste se rozhodl učit? Chtěl jsem jít studovat restaurátora výtvarného umění, jenže byla zvláštní doba a souhra náhod. Před maturitou jsme s kamarády ve třídě uspořádali soutěž MISS třídy (nás kluků bylo 6 a děvčat 30, tak se to nabízelo) a já na plakát v naší třídě dal svou kresbu aktu (v té době jsem již chodil na večerní kreslení podle " neoděných" modelů). Kantoři to vzali, ale panu řediteli, který nikdy předtím třídy nenavštěvoval, to musel někdo říct. Vběhl k nám do třídy, plakát s kresbou a nápisem "Nožky našich i Vašich snů" zabavil a už jsem ho nikdy neviděl. Rovněž moje přihláška na vysokou školu neviděla jeho podpis. A byla taková doba, že bez schválení vrchnosti se nic nedalo dělat.
ISSUE 37
Ukázka práce pana Růžičky R O Z H O V O R 311
Jan Veškrna
Festivalové
Filmy Alois Nebel
ČR,2011, režie: Tomáš Luňák Scénář: Jaroslav Rudiš, Kamera: Jan Baset Střítežský, Hudba: Petr Kružík, Ondřej Ježek Hrají:Miroslav Krobot, Karel Roden, Leoš Noha, Alois Švehlík.. Drama, 81 min., ČESKY. Alois Nebel byl uveden jako první komiksový román v moderní české historii. Nejprve v roce 2003 vyšla kniha Bílý Potok a po jejím úspěchu následovaly další dva díly: Hlavní nádraží a Zlaté Hory. Příběh je zachycen hrubou černobílou kresbou, ilustrující kontrast mezi vyprávěcím tónem a historií. Autoři, Jaroslav Rudiš a Jaromír 99, byli inspirován americkým komiksem 50. let, socialistickým
realismem a motivy starých papírových vystřihovánek, které zůstávají typickou formou lidového umění v Jeseníkách. Unikátní vizuální podoba filmové adaptace Aloise Nebela je postavena na technice rotoskopie, použité v českém prostředí vůbec poprvé. Celý film byl nejdříve natočen klasickým způsobem a poté animátoři překreslily celý filmový pás snímek po snímku.
Čtyři vraždy stačí, drahoušku ČSSR 1970, režie: Oldřich Lipský Scénář: Miloš Macourek, Oldřich Lipský, Kamera: Jiří Tarantík, Hudba: Vlastimil Hála Hrají: Lubomír Lipský, Jiřina Bohdalová, Iva Janžurová, Marie Rosůlková.. Komedie, 103 min., ČESKY. James Porter převáží vlakem z Michaga do San Fernanda šek na milion dolarů a cestu si krátí četbou komiksu. Tak začíná legendární česká komedie Čtyři vraždy stačí, drahoušku, ve které dvě gangsterské bandy usilují o získání šeku a do jejich hry je vtažen nic netušící učitel Georg Camel. Ten se snaží upoutat pozornost svých
122 T É M A
žáků, kteří však dávají přednost pokleslému komiksovému seriálu. Zničehonic se ovšem kolem nebohého učitele začnou kupit mrtvoly a začne se o něj zajímat celé město Springtown. Celý film je protkán kresbami zřejmě nejznámějšího českého komiksového kreslíře Káji Saudka.
Sin City – Město hříchu USA 2005, režie: Robert Rodriguez, Frank Miller, Quentin Tarantino Scénář: Frank Miller, Kamera: Robert Rodriguez, Hudba: John Debney, Robert Rodriguez, Graeme Revell Hrají: Bruce Willis, Mickey Rourke, Clive Owen, Jessica Alba.. Akční thriller, 124 min., ČESKÝ DABING. Sin City je komiksová série od autora a výtvarníka Franka Millera. Je zvláštní noirovým stylem vyprávění, který je pro komiksy neobvyklý. Každý ze čtyř příběhů nás přivádí do zkaženého města, které se sice jmenuje Basin City – Říční město, ale všichni mu říkají jen Sin City – Město hříchu. Film se vyznačuje unikátním barevným zpracováním, ve kterém je většina filmu zobrazena černobíle, jen některé vybrané objekty
barevně. Zajímavý je i počtem režisérů, kteří se u jeho natáčení vystřídali. Většina filmů si vystačí s jedním, ne tak Sin City, u kterého se na režisérském postu vystřídali hned tři. Robert Rodriguez společně s autorem předlohy Frankem Millerem měli na jeho podobu největší vliv, ale nesmíme zapomenout na hostujícího Quentina Tarantina, který odrežíroval jednu scénu.
Avengers USA 2012, režie: Joss Whedon Scénář: Zak Penn, Joss Whedon, Kamera: Seamus McGarwey, Hudba: Alan Silvestri Hrají: Robert Downey Jr., Chris Evans, Chris Hemsworth, Mark Ruffalo, Tom Hiddleston.. Akční sci-fi, 143 min., ČESKÝ DABING. Jedno z velkých amerických komiksových vydavatelství Marvel Comics je v současnosti zřejmě nejznámějším mezi širokou veřejností. Stalo se jím zejména díky projektu Marvel Cinematic Universe, tedy volná filmová série, která spojuje jednotlivé filmové adaptace do jediného fungujícího vesmíru. Tzv. Fáze 1 tohoto Marvel Cinematic Universe vyvrcholila právě týmovkou Avengers, kde se setkali Iron Man, Hulk, Thor a Kapitán Amerika (každý z těch-
to superhrdinů se představil v minimálně jednom samostatném filmu) doplnění o další členy týmu Hawkeye a Black Widow. Druhá fáze právě probíhá pokračováními Iron Mana, Thora a Kapitána Ameriky a novinkou Strážci galaxie, které připravují půdu pro očekávaný blockbuster Avengers: Age of Ultron, jehož premiéra je plánována na příští rok.
300: Vzestup říše USA 2014, režie: Noam Murro Scénář: Kurt Johnstad, Zack Snyder, Kamera: Simon Dugan, Hudba: Junkie XL Hrají: Rodrigo Santoro, Eva Green, Sullivan Stapleton, Lena Headey.. Akční drama, 102 min., TITULKY. Vyvrcholením komiksového festivalu bude premiéra filmu 300: Vzestup říše. Pokračování epické ságy podle nového komiksového románu Franka Millera Xerxes, vyprávěného úchvatným vizuálním stylem úspěšné série, se přesouvá na nové bojiště – na moře, kde řecký generál ThemistoISSUE 37
kles, usilující o sjednocení celého Řecka, vede bitvu, která zvrátí dosavadní vývoj války. Ve filmu 300: Vzestup říše čelí Themistokles masivní invazi perské armády vedené božským Xerxesem a Artemesií, pomstychtivou velitelkou perského loďstva. TÉMA
13
^^
Manga aneb komiks z východu e budou coolm i n a o nky gu s Další člá y na našem blo án publikov ot.cz gsp mag.blo Můžeme jásat, je to tu! Podařilo se mi přemluvit pana šefredaktora pro otevření zbrusu nové rubriky, která se bude zabývat světem anime a mangy. Téma našeho časopisu je komiks, a tak jsem si řekla, že není od věci seznámit studenty s nejznámějším japonským výtvorem, mangou. Manga, nebo-li japonský komiks, je nákresným stylem, který se vyvinul v Japonsku zhruba po druhé světové válce. Tento typ komiksu má své specifické znaky, jako např. černobílé obrázky, charakteristický design postav a prostředí. Mangu čteme zprava doleva, pro
lajka – na rozdíl od našich knih, mangu musíme otočit, abychom mohli začít číst. Manga vychází v Japonsku v ohromném množství a je určena širokému spektru populace. Lze z ní vyčlenit několik hlavních skupin shoujo, shonen a hentai. Dnešní podobu získala manga ve dvacátých letech dvacátého století. Autora mangy nazýváme mangaka. Dobře napsaná manga se může stát námětem pro anime nebo počítačové hry. Jak vidíte manga se prolíná do všech zábavních odvětví a myslím si, že si v ní každý najde to své.
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Manga_in_Jp.svg
http://www.mangareader.net/kaichou-wa-maid-sama/79/31
Slovo manga v kandži
142 T É M A
Ukázka mangy: Kaichou wa maid-sama!
Martin Suchomel, septima
Co je to ten Comic-con? Comic-con je přímo rituálním setkáním všech fanoušků komiksů. Takovéto akce bývají povětšinou vícedenní a mají také svůj program, který bývá rozdělen do několika panelů, které obsahují různé přednášky, besedy, hry a samozřejmě také promítání různých fanfilmů, či zfilmovaných podob komiksů. Můžete zde potkat také herce, scénáristy a překladatele a získat od nich například podpis, či společnou fotografii. Dále zde najdete také neuvěřitelné množství nejrůznějších předmětů s komiksovými motivy, ať už to jsou sběratelské kartičky, fanouškovská trička či třeba replika zbraně vašeho oblíbeného komiksového hrdiny. Jedním z charakteristických
rysů je také to, že mnoho fanoušků je oblečeno do kostýmu postav z komiksů, tzv. cosplay. Tento trend pochází původně z Japonska, nicméně v posledních letech se rozmohl po celém světě. Největší akcí tohoto typu je San Diego Comic-Con International, která probíhá v americkém San Diegu již od roku 1970 a v roce 2010 pojmula až neuvěřitelných sto třicet tisíc fanoušků. I přes toto obdivuhodné číslo bývá akce vyprodána za několik hodin. Největší podobnou akcí v České republice je Festival fantazie, který má za sebou již osmnáct ročníků a v minulém roce se ho zúčastnilo téměř tři a půl tisíce fanoušků.
Comic-Con 2014? http://0.tqn.com/d/diyfashion/1/0/f/T/-/-/Star_Trek_Cosplay_Comic-Con.jpg
Internacional: San Diego 23. -27. července Pokud by to pro vás bylo moc daleko, nejbližší Comic-cony jsou v Anglii a Rumunsku Dívej, to je Batman! ISSUE 37
T É M A 315
Václav Kokeš, II. ročník
Dana Krejčová – povolání: překladatelka Už jste někdy přemýšleli – třeba v hodině cizího jazyka – co všechno obnáší překládání textů? Kolik úsilí stojí, než se cizojazyčná kniha dostane v překladu ke svému čtenáři? V následujícím rozhovoru vám v rámci nepravidelné rubriky zajímavých povolání chceme představit překladatelku Danu Krejčovou, která překládá mimo jiné i komiksy, takže výborně doplní i naše hlavní téma. Vzhledem k časové tísni vznikl následující text prostřednictvím internetu a nevešlo se do něj zdaleka všechno, co by vás mohlo zajímat. Proto možná přivítáte mimořádnou možnost setkat se s paní Krejčovou osobně (viz info na konci článku) a položit jí otázky, na které zde nedošlo.
Kde jste studovala a jaká jste byla žákyně/studentka? Studovala jsem v Brně, nejdřív jsem chodila na základní školu s rozšířenou výukou jazyků (ruština a pak angličtina), kterých tehdy nebylo moc a ruštinu jsme měli všichni povinně, jenom my na jazykovce o něco dřív, pak na gymnázium, následovala VFU a pak ještě chvíli FF MU, obor religionistika a srbština. Žákyně a studentka jsem byla podle toho, jaké jsme měli učitele, něco mě ohromně bavilo, ale něco zase moc ne. Když jsme měli několik let vynikající učitelku matematiky, bavila mě i ta, i když jsem byla odjakživa víc na jazyky a přírodopis. Jak jste se dostala k překládání? Po roce 1989 se mohly začít konečně vydávat knihy bez schvalování příslušných patřičně pověřených úředníků, jenomže bylo málo překladatelů (i ti museli být předtím důkladně prokádrovaní, aby směli překládat). Nastal velký boom „brakové“ literatury, mezi jiným i fantasy a scifi. Prostě jsem tehdy napsala do jednoho nakladatelství, jestli by nepotřebovali překladatele, a oni mi dali práci. Mezitím jsem se seznámila s dalšími lidmi, kteří se vydávání téhle literatury věnují, takže práce bylo nějak čím dál víc, přišel i televizní dabing, až jsem to nakonec začala dělat na plný úvazek. Občas se mi dokonce podaří přesvědčit nakladatele, že knížka, kterou chci překládat, protože se mi moc líbí, je právě pro něj. Jak taková práce probíhá? Co je na ní nejtěžší? Máte nějaké pracovní rituály? Vedeme s kolegy věčnou debatu – má být překlad raději věrný, nebo krásný? Ne vždycky to totiž jde skloubit. Takže práce překladatele je sedět – dneska už u počítače, dřív za psacím strojem – a pilně překládat. Některé texty se samozřejmě překládají snáz, s některými je to ošemetnější. Výhodou pochopitelně je, když vás knížka nebo film baví. Dnes díky Internetu je
162 R O Z H O V O R
přece jen snazší dohledávání idiomů, reálií a dalších věcí, které v běžných slovnících nenajdete Dřív jsme obíhali knihovny a muzea a obtelefonovávali odborníky, abychom čtenáři zprostředkovali zážitek co nejvěrněji, dneska obvykle pomůže strejda google. Taky se ovšem mezi sebou radíme, hodně z nás, kdo překládáme tento typ literatury, se navzájem známe a víme, komu jde líp ten či onen obor. K překládání komiksů konkrétně mě přivedl můj báječný kamarád a vynikající překladatel Honza Kantůrek, když mě doporučil vydavatelům Comics Centra. Tehdy mi na stole přistála Vrána. A bylo to.
Co prozradila wikipedie: MVDr. Dana Krejčová (* Brno) je překladatelka fantasy, komiksů a televizního dabingu z angličtiny. Mezi autory, které překládá soustavně, patří David Gemmell, Robert Jordan, Steven Erikson a Bryan Talbot. Přeložila také science fiction román Roberta A. Heinleina Hvězdná pěchota. Kdybyste mohla mít nějakou superschopnost, která by to byla a proč? To je ošemetná otázka :) Ale asi by to bylo léčení, nejhorší je, když nad někým stojíte a nemůžete mu pomoct. Vyléčit někoho jen tak by určitě nebylo k zahození. Kdybyste se mohla ocitnout v některém z vámi překládaných děl, které by to bylo a jako co byste tam chtěla být? To je další ošemetná otázka :-) Párkrát jsem hrála Dračí doupě a nejdelší cyklus, který překládám, Malazský svět Stevena Eriksona a Iana C. Camerona je vlastně taková hodně dlouhá hra na hrdiny převedená na
stránky knihy, takže možná někdo z Bouřných jezdců, vždycky jsem milovala moře. Anebo nějaký mimozemštan ze Star Treku – moje první překlady pro dabing byl seriál Star Trek Voyager, i když mám radši původní sérii, na které jsem vyrůstala (Brno mělo tu výhodu, že jsme chytali rakouské televizní kanály). Na čem právě pracujete? Právě překládám další knihu z Malazského světa, už vlastně čtrnáct, když to tak počítám. A k novému vydání upravuju Jordanovo Kolo času, tentokrát už by mělo opravdu vyjít celé.
James O'Barr vytvořil přetavením utrpení a bolesti osobní tragédie do kreseb Vránu. Silně očistný příběh Erika – který se navrátil ze záhrobí, aby se pomstil pouličnímu gangu za svoji smrt a smrt své snoubenky – zaujal čtenáře po celém světě. Věhlas získal díky filmové adaptaci, při jejímž natáčení nešťastnou náhodou zemřel herec Brandon Lee. (překlad: Dana Krejčová) http://knihy.abz.cz/imgs/products/img_310277_orig.jpg
Setkala jste se někdy osobně s autorem knihy, kterou jste přeložila? S několika autory jsem měla to potěšení se setkat osobně, s jedním jsem si psala (bohužel již není mezi námi). Obvykle jsou nesmírně vstřícní, určitě jsou taky rádi, když se jejich slova daří zprostředkovat i čtenářům v jiných zemích pokud možno věrně. Ale jeden mi neustále dělá to, že na dotazy odpovídá: „Už si to nepamatuju, něco si tam dej, určitě to bude dobře.“ Naštěstí je tu opět Internet a hodně věcí se dá dohledat v debatách jiných čtenářů.
Vrána - nejprodávanější černobílý comics na světě.
Četla jste v dětství komiksy? Pokud ano, které? Za nás byl vlastně jediný rozšířenější komiks Čtyřlístek, takže jsem četla spíš rodokapsy, dumasovky a mayovky. A pohádky, miluju pohádky. Zas na druhou stranu, za mého mládí byly knížky víc ilustrované – třeba Burianovy kresby byly lepší než kdekterý komiks dneska, vlastně některé knížky by už pomalu spadaly do kategorie grafických románů, což je takový vznešenější výraz i pro komiks. Co nejraději čtete dnes? Jak trávíte volný čas? Dnes už moc číst nestíhám, protože vlastně čtu celý den, tak si radši pustím nějaký film nebo seriál. Objevila jsem půvab asijské filmové a televizní tvorby – a i když mangu a spol. nepřekládám, spousta pohyblivých obrázků tamní provenience vychází z kreslených předloh, i když to tak mnohdy na první pohled nevypadá. Ale stále čtu ráda dobrou historickou a dobrodružnou literaturu, detektivky a pohádky. Vlastně jakoukoliv dobrou knížku si ráda přečtu. Jinak s prací a smečkou pěti psů nemám volného času tolik, kolik bych si přála, ale práce mě baví, a to je, myslím, to hlavní.
Zajímá vás, jaká je práce překladatele? 14. 3. od 13:10 hodin v uč. č. 1 v rámci literárního semináře proběhne beseda s paní Krejčovou. Budete tak mít nevšední příležitost dozvědět se hodně zajímavého ze zákulisí překladů komiksů, sci-fi a fantasy, zájemci mohou také zkonzultovat vlastní překladatelské pokusy. Z důvodu omezené kapacity a kvůli omluvení z případně výuky je potřeba se dopředu přihlásit u E. Kokešové (neplatí pro seminaristy). ISSUE 37
R P Z H O V O R 317
V l a d i m í r B u c h a r, k v i n t a
Fenomén Marvel Marvel Comics, dnes již patřící pod kolosální společnost The Walt Disney Company, je jedna z největších amerických společností zabývajících se komiksy s neuvěřitelným ročním obratem zhruba 125,7 mil. dolarů ≈ 2,5 mld. Kč. Mezi její nejžhavější konkurenty se dá počítat vydavatelství DC Comics, které má na svědomí např. Batmana. Mezi nejznámější postavy marvelovských komiksových i filmových trháků patří např. Spider-Man, Iron Man, Hulk, Fantastická 4 nebo bůh blesků pocházející ze severské literatury, Thor. Jak to vlastně začalo Když se v roce 1939 rozhodl Martin Goodman založit vydavatelství komiksů, tehdy Timely Comics, vsadil na „správného koně“, jak lze dnes o 75 let později usoudit. Úspěch přišel už po vydání prvních čísel, ve kterích se objevily postavy Human Torch a Namor, neboť velmi brzy dosáhly prodeje neuvěřitelných 900 000 výtisků. O dva roky později, tedy v roce 1941 se zrodila první skutečná komiksová hvězda z dílny Marvelu – vlastenecký hrdina Captain America se svým legendárním štítem, který neohroženě bojoval proti nacistům ve druhé světové válce.
http://news.toyark.com/wp-content/uploads/sites/4/2013/07/Marvel-Legends-Captain-America.jpg
Marvel Comics Po pár nevydařených pokusech o znovuoživení starých hrdinů, změnách jména na Atlas Comics a později na dnes již známý Marvel Comics se na komiksové scéně objevuje velké jméno – Stan Lee. Ten se začal podílet na stvoření všech marvelovských komiksových postav. Začátek nové éry nastal, když Stan Lee a Jack Kirby vytvářili skupinu Fantastic Four. Díky těmto úspěchům následovaly další, nám již dnes známé tituly, jako např. Hulk, Thor, Iron Man, Dare devil a Doctor Doom. Největší rozmach Marvelu vůbec však rozpoutalo vydání superhrdiny Spider-Mana, díky němuž se v roce 1968 počet prodaných komiksových knih vydavatelství Marvel blížil 50 milionům ročně. Vyvrcholením komiksové mánie se stal první komiksový festival marvelovských hrdinů Marvel Con v roce 1975 a vydávání těchto komiksů i ve Velké Británii. Nedávná minulost a současnost V letech 2000–2009 se Marvel rozhodl znovuoživit nejznámější hrdiny marvelovských komiksů novými modernějšími začátky. V posledních letech se dočkal několika úspěšných filmových zpracování např. Spider-Man nebo X-men. V roce 2009 společnost The Walt Disney Company koupila Marvel za 4 mld. dolarů.
Kapitán Amerika
182 T É M A
Komiksová nej Vzhledem k tomu, že v komiksovém světě je každý v něčem výjimečný a je v oboru zkrátka NEJ, pokusím se vám v krátkosti některá komiksová NEJ přiblížit a stručně jejich rekordmany charakterizovat. Pokud sami zapátráte, jistě naleznete i další komiksová nej. Nejstarší hrdina: Superman (1932) – Kdo by neznal muže s červeným plášťem a dnes už legendárním písmenem S na hrudi (které od doby svého vzniku vystřídalo již 20 různých podob). Nikoho asi nepřekvapí, že právě Superman je nejstarším komiksovým celosvětově proslulým hrdinou a zároveň první opravdovou hvězdou dnes již proslaveného nakladatelství DC Comics. Nejmladší hrdina: kpt. Knedla (2014) – Asi jste s všimli plakátů obklopujících celou naši školu, nabádající k vymyšlení nového komiksového hrdiny, který by měl být nerozlučným parťákem našeho školního metodika prevence (krycí zkratka Š.M.P.) se svou věrnou pomocnicí Titranou. Knedla sice teprve čeká na svou první publikaci, ale o to víc mu (podle mne) náleží titul „Nejmladší komiksový hrdina“. Nejlínější hrdina: Předpokládám, že nikdo ani nezaváhal. Samozřejmě se jedná o svérázného, vypaseného a rozmazleného kocoura Garfielda. Lasagne, páníček John a pes Odie, kterého miluje i nenávidí zároveň. V jednom jsem s ním za jedno – kdyby to šlo, vynechal bych pondělí! Nejpočetnější hrdinská skupina Tento titul bezpochyby náleží skupině Avengers, která za čtvrté generace své existece obsahovala celkem 28 komiksových hrdinů, např. Iron mana, Thora, Hulka, Captaina Americu a další. Nejznámější české komiksy Kdo by neznal naše dvě nejslavnější komiksové skupiny: Rychlé šípy od Jaroslava Foglara a samozřejmě Čryřlístek (původně od Ljuby Štípové a Jaroslava Němečka). Nepochybuji o tom, že každý z nás četl právě jeden z těchto komiksů (u mne např. převládal právě Čtyřlístek). Nejčastěji filmově zpracovaný hrdina Počítáme-li také animované filmy a různé adaptace přes lego verzi až po filmy vydělávající v kinech a na mediálních nosičích milióny dolarů, nemá superhrdina z dílny DC Comics, Batman, konkurenci. Pro fajnšmekry doporučuji shlédnout sérii těchto hvězdných filmů od verze z roku 1966 až po nejnovější díl Temný rytíř povstal a pozorovat fascinující vývoj nejen v oblasti triků, ale v kinematografii obecně. Nejbohatší hrdina: Iron Man – vlastním jménem Tony Stark, magnát v obchodování se zbraněmi, později vývojář zbraní pro skupiny Avengers nebo Ultimate, do kterých také patřil. Jeho majetek činí zhruba. 9,3 mld. dolarů ≈ 177 mld. Kč. Mimochodem, nejbohatší fiktivní postavou napříč celým spisovatelským i komiksovým spektrem je drak Šmak (J. R. R. Tolkien - Hobit). Vlastní asi 62 mld. dolarů ≈ 1,1 bil. Kč.
ISSUE 37
T É M A 319
Ivana Puškarová, septima
Barbora Lányová: Španělka ze Zastávky
Foto: osobní archiv Barbory
Když se řekne filmový festival, co se vám vybaví jako první? Snímky, obří plátno, vůně popcornu? A co takhle tématická výzdoba? Ta je na rosických filmových přehlídkách totiž přímo nepostradatelná. Jsem přesvědčená, že pokud jste alespoň na jednu takovou událost zavítali, nemohli jste si nevšimnout. A pokud přeci jen ano, pak to na té komiksové napravte. Kdybyste se ptali, kdo že za tím vším stojí, pak nikdo jiný než naše absolventka Bára. A že není jenom šikovná umělkyně, o tom mě přesvědčila hned v zápětí. Její sny míří někam o hodně dál. A to doslova.
Hned na začátek nám prozraď, čím se v současnosti zabýváš? Studuju španělský jazyk a literaturu na Masarykově univerzitě, dodělávám bakaláře. Zrovna jsme taky začali dělat kurzy malby pro začátečníky. Pro ty pokročilější je verze ve španělštině.
je vidět taky na tržištích. U nás, většinou když se chceš podívat dopředu, lidi na tebe začnou být neurvalí. Tam ti prodavač dá ochutnat, poradí ti, co je ten den nejlepší. Španělé prostě nespěchají, na všechno je čas.
Ve španělštině. Jak ses k ní dostala? Už na gymplu. Měla jsem problémy s angličtinou, nebavilo mě to. Přemýšlela jsem, co bych si mohla vybrat místo toho, kam by se dalo expandovat, a tak padla volba právě na španělštinu. Začala jsem jako samouk a pak pokračovala ve škole dál. Musím říct, že teď mě to baví ještě víc než na začátku.
Kolikrát si tuhle zemi navštívila? Hodněkrát. Teď tam jezdím dvakrát ročně, za přítelem, který je Španěl. Beru to jako náhradu dovolené. Letos jsem tam byla poprvé na Vánoce. A musím říct, že je to úplně odlišný zážitek. Španělé jsou hodně věřící a od toho se to samozřejmě odvíjí. Vánoce jsou obrovským svátkem, který začíná velkou večeří 24. prosince. Dárky ale dostávají až 6. ledna. Celou tu dobu mezitím slaví, rodiny se navštěvují a lidé se snaží být spolu.
Co máš na Španělsku nejradši? Asi lidi, tu jejich náturu. Jsou mnohem přátelštější a otevřenější než lidi tady. Hodně se to pozná třeba v barech, kde se o tebe číšníci začnou zajímat, když poznají, že jsi cizinec. Snaží se komunikovat a třeba přidají, že už v tvojí zemi byli nebo že slyšeli, že je krásná. Rozdíl
Jak vypadá taková španělská vánoční večeře? Liší se od české? Španělským štědrovečerním jídlem jsou mořské plody. Začíná se s kraby, krevetami a potom následuje rybí polévka a pečené jehně. Velká večeře je ale třeba i na Silvestr. Vůbec oslavy Nového roku se liší od těch čes-
202 A B S O L V E N T
kých. Vyráží se buď do centra města, kde se na náměstí odpočítávají minuty, anebo zůstávají doma a sledují oslavy na hlavním náměstí. Co mě ale překvapilo, je to, že na každé odbití půlnoci sní jeden hrozen. V televizi jsou graficky znázorněné hrozny a na každý úder zvonu se zabarví, abys přesně věděla, kdy máš hrozen sníst. Španělské svátky se mi začínají líbit. Zažila si tam ještě nějaké další oslavy? Zatím ne, ale docela ráda bych tam byla na Velikonoce, takzvaný Svatý týden. V ten týden z různých kostelů ve městě vycházejí průvody s různobarevnými kápěmi a nesou na márách nějakého svatého. Postupem dne se všechny ty průvody sejdou v hlavní katedrále, kde je završení celého svátku. A co jižanská kuchyně? Všechno se servíruje až přímo na stole. Zatímco u nás se jídlo naaranžuje na talíře už v kuchyni, Španělé donesou na stůl mísy, ze kterých si potom každý nabere. Co taky musím říct, je fakt, že sní kila chleba. Tam se jí prakticky ke všemu. Třeba jí špagety a k nim ještě chleba, kterým nakonec vytřou omáčku. Když pak někdo přijde sem do Česka a dá si třeba vepřo knedlo zelo, tak domácího prosí, jestli by k tomu nemohl dostat chleba.
Říká se, že španělština je docela jednoduchá. Je to pravda? Když to srovnáme třeba s angličtinou, tak ve Španělsku k tomu, aby se člověk domluvil, stačí nějakých deset lekcí. Řekla bych, že po dvou intenzivních měsících to jde. Zamiřme nakonec k tématu tohoto čísla. Co ty a komiks, je tvým oblíbeným žánrem? Je. Vyrůstala jsem na Čtyřlístku a Rychlých šípech, takže ke komiksům se stavím rozhodně kladně. Kdo je tvůj nejoblíbenější superhrdnina? Mirek Dušín. To je taková veskrze kladná postava. Možná trochu vzor, jací by měli být mladí lidé. Kdyby sis mohla vybrat jednu nadpřirozenou schopnost, jakou bys zvolila? (dlouho přemýšlí) Asi pomáhat druhým. Myslím, že není možné pomoct všem, takže být schopný ulehčit opravdu každému beru jako takovou supervlastnost. Foto: osobní archiv Barbory
Jaké části země si zatím procestovala? Byla jsem v Baskitsku, kde se mi hodně líbilo. Celý ten kraj je odlišný od zbytku Španělska, Baskové jsou tradičnější. Trošku mi to připomíná Skotsko, kde věří na přírodní živly a bohy. Navštívila jsem taky Madrid, Barcelonu, projela jsem Katalánsko a jih Španělska. Je to ale běh na dlouhou trať, Španělsko je obrovská země. Na mapě možná vypadá malá, ale z Madridu, jakožto středu, je to na všechny strany víc než 700 kilometrů.
Jakou představu dalšího vzdělání si tenkrát měla? Původně jsem chtěla studovat chemii, pak ani nevím. Ono je strašně těžké se rozhodnout, kam jít studovat dál, když je člověk na gymplu a má před sebou tolik možností. Proto jsem taky vystřídala několik škol, než jsem se našla. V restaurování jsem si spojila chemii s výtvarkou, ale živit bych se tím nechtěla. Španělština mi přirostla k srdci víc. Jednou bych chtěla učit španělské děti. Aspoň ve školce.
V úvodu bylo řečeno, že se podílíš na výzdobě rosických filmových festivalů. Můžeš nám prozradit, co letos uvidíme? Společně s Evou Kokešovou spolupracujeme s Rosicemi už několik let. Většinou vymyslím plakáty a dekorace do vestibulu i kinosálu. Prvním byl festival Ptáci inspirovaný Hitchcockem, pak následoval Johny Depp a spousta dalších. Letos je na řadě komiks, tak jsem sama zvědavá, co nakonec vymyslím. Když už si, i když okrajově, nakousla téma škola, jak na tu naši vzpomínáš? Ale jo, s úsměvem, já tam ráda chodím. Hodně rádi jsme měli hodiny pana Máši. Sice mě fyzika nikdy moc nebrala, ale ta atmosféra byla neopakovatelná. Na druhou stranu jsem přímo trpěla na hodinách angličtiny. Nebo třeba paní Pánková, která nás vždycky hnala pro přezůvky, nebo bude žalovat. Jo, na gympl vzpomínám ráda.
ISSUE 37
Španělská štědrovečerní večeře A B S O L V E N T 321
Jakub Vaverka a Roman Krupica, kvinta
Anketa
Jako v každém čísle, i tentokrát přicházíme s anketou, jejímž tématem jsou superhrdinové! Mysleli jsme si, že v největší oblibě bude Superman, ale výsledky nás příjemně překvapily. Na předních příčkách se umístili Batman, Spiderman, Superman a Ironman. Nad dalšími odpověďmi jsme se museli pousmát. Kromě velkého sebevědomí lidí, kteří mají rádi sami sebe, se zde našly i unikáty jako Krteček, Pieman nebo třeba pan profesor Novák. Závěrem bychom již tradičně chtěli poděkovat těm, kteří anketu pojali seriózně.
222 T É M A
Jan Veškrna
Začalo to před 80 lety
Foto: archiv kina
Řeč není o ničem jiném než o kině Panorama v Rosicích. Takhle dlouho už se promítají filmy v budově na ulici Kpt. Jaroše č.p. 50. Doba je to bezesporu dlouhá, ale pokud chceme hledat počátky kinematografie v Rosicích, musíme se do minulosti ponořit ještě hlouběji. Konkrétně až do roku 1912 kdy získal kinematografickou koncesi akademický malíř a rosický fotograf František Svoboda. Ten tehdy poprvé představil přenosný kinematograf nejen v Rosicích, ale i v širokém okolí.
Zlaté časy pro kina skončily v devadesátých letech, kdy se naplno začala projevovat konkurence. Komerční televizní kanály a dostupnost filmů na videu začaly postupně odlákávat diváky z kinosálů a návštěvnost prudce klesala. A když se začaly objevovat první multiplexy, zdálo se, že to bude konec kin na malých městech úplně. Naštěstí to neplatilo pro naše kino, které na rozdíl od mnoha jiných okolních kin s většími či menšími problémy, zůstalo v provozu. Bylo to však víceméně jen přežívání. Příslovečné světlo na konci tunelu se objevilo až s digitální projekční technologií a zejména možností promítat filmy ve 3D, která zase začala přivádět diváky ve větší míře do kin. Současný provozovatel, tedy Kulturní informační centrum Rosice, se rozhodl do digitalizace kina i za cenu velkého úvěru od banky zainvestovat a ukázalo se, že to byl krok správným směrem. Po rekonstrukci ze začátku roku 2013, při které bylo kino zdigitalizováno a zároveň byl kinosál vybaven novými pohodlnými křesly, se opět začalo kinu dařit. Za prvních devět měsíců jej navštívilo více než deset tisíc diváků, což je čtyřnásobek počtu z nejchudších let. A co je nejdůležitější, jejich zájem neuvadá a jsou u nás spokojeni. I proto je možné naše kino neustále postupně opravovat a zvelebovat. Facebook: Kino Panorama Program kina: kic.rosice.cz Foto: archiv kina
Licenci na první stálé kino získali až v roce 1919 společně TJ Sokol a Místní družina válečných poškozenců. Kino skutečně uvedli do provozu, ale jeho činnost byla pro různé potíže záhy ukončena. Mezi lety 1921 a 1925 se konaly pouze výjimečné, krátkodobé projekce. Právě v roce 1925 získala licenci Okresní péče o mládež, která pak provozovala kino v hostinci U Veselů až do roku 1931, kdy jeho činnost pomalu spěla k zániku, zejména kvůli nízké návštěvnosti. Ve stejném roce převzal jeho provoz Sbor dobrovolných hasičů a kino začalo v krátké době znovu prosperovat. Proto v roce 1934 přistoupili hasiči a Okresní péče o mládež k vybudování nového stálého kina vedle hasičské zbrojnice, a tam přes větší či menší rekonstrukce stojí dodnes.
technologie, neboť kino bylo přebudováno na možnost širokoúhlé projekce. Další velké úpravy se kino dočkalo až v roce 1979, kdy byla snížena kapacita hlediště na 196 míst. Nejviditelnější změna nastala v roce 1994, kdy byla ke kinu přistavěna kavárna a restaurace.
Dekretem prezidenta republiky č. 50 Sb. o opatřeních v oblasti filmu, který nabyl účinnosti dne 28. srpna 1945, došlo k zestátnění kinematografie a týkalo se to tedy i rosického kina. Do majetku města posléze přešlo 1. dubna 1957 a hned o rok později prošlo rozsáhlou rekonstrukcí. Byl přistavěn vstupní vestibul, zvýšen sklon hlediště a vybudováno ústřední vytápění. Tato rekonstrukce byla důležitá i z hlediska promítací ISSUE 37
T É M A 323
Míra
Míra představuje nové školní komiksové hrdiny
Ivana Puškarová, septima
Rozhovor s učiteli: Čtyřlístek a Barbánek Když se rozhodlo o komiksovém čísle, bylo jasné, že správně komiksové otázky nemohou minout ani naše učitele. V dnešním světě témeř monopolistického Marvelu se všemi Spidermany, Supermany, Batmany a dalšími silnými supermuži nás ale zajímalo, jací kreslení hrdinové dobyli dětská srdce zastáveckých vyučujících. A že to byly postavičky vskutku nečekané.
Veronika Křivánková Jak jste nejraději trávila volný čas, když jste studovala na střední škole? Gymnázium jsem studovala v Kroměříži, což je nádherné město, zapsané díky svým památkám i v seznamu UNESCO. Volný čas jsem trávila nejraději se spolužáky v nedaleké Podzámecké zahradě a v centru města. Chodila jsem do kroužků volejbalu a keramiky. I když, na internátě se pořád něco dělo… Mám na tu dobu krásné vzpomínky. Změnil se od té doby váš vkus, co se týče literatury nebo filmu? Nezměnil, tíhnu stále spíše k francouzské literatuře a filmu. Ale i některé naše filmy jsou perfektní. Mám ráda cestopisy, historické dokumenty. Zcela cizí je mi sci-fi. Nesnáším ve filmech násilí v jakékoliv podobě. Máte ráda komiksové příběhy nebo je to žánr jdoucí naprosto mimo vás? Jako malé dítě jsem odebírala Čtyřlístek, byl součástí mého dětství a dodnes ty příběhy s úžasnou atmosférou miluji. Časopisy mám schované a občas je čtu svým dětem. Oblíbila jste si v dětství nějakého komiksového superhrdinu? Co jste na něm měla nejradši? Zajímavý pro mě určitě byl Myšpulín se svojí nápaditostí při vytváření vynálezů. Ale řekne-li se superhrdina -vybaví se mi Tintin – inteligentní, odvážný a neohrožený reportér, který pátrá po záhadách a
cestuje po celém světě.
Kdybyste dostala možnost získat nadpřirozenou schopnost, co byste si vybrala? Mít kouzelný Arabelin prsten by nebylo vůbec špatné. Mohla bych pak bojovat proti některým špatným lidským vlastnostem. Myslíte, že komiks má potenciál přilákat znovu k četbě dnešní internetovou mládež? Myslím, že ano. Tak to třeba zkuste začíst se do nějakého zajímavého, nejlépe dobrodružného komiksu a uvidíte, že jej z ruky hned tak nepustíte (smích) Nebudeme ale hovořit pouze o kreslených příbězích. Pojďme na chvíli odbočit k psané literatuře. Jakou knihu jste naposled přečetla? Líbila se vám? Přiznám se, že velký čtenář nejsem, navíc s malými dětmi na čtení moc času nezbývá. Naposledy jsem četla La maison du jeune homme seul od současného francouzského autora Patricka Bessona. Když se úplně odprostíme od kultury, čím vám okolí udělá největší radost? Největší radost mi dělají mé děti, když se jim podaří něco nového.
Utkvěl vám v hlavě nějaký střípek z posledních dní, který vás mezi studenty opravdu pobavil? Na škole jsem velmi krátce. Ale pobavilo mě, když v jedné nejmenované třídě zazněla věta: "Paní profesorko, nemusíte se tolik snažit".
Eva Konečná
Jak jste nejraději trávila volný čas, když jste studovala na střední škole? Tak jako všichni ostatní. Chodila jsem ven, navštěvovala ZUŠ. O víkendech jsme vyráželi na zábavy, někdy do kina. Facebook nebyl, tak jsme komunikovali ústně. Nebyly ani mobily, takže pro vás doba kamenná. Poměrně hodně jsem četla. Změnil se od té doby váš vkus, co se týče literatury nebo filmu? Nevím, jestli se změnil. Asi se spíš posunul někam dál. Jsem poměrně náročný divák. Pokud se objeví nějaký nový film, který je podle literární předlohy, nejdřív sáhnu po knížce a přečtu si ji a potom se podívám na film. Většinou se mi stává, že jsem z filmu zklamaná. Jelikož učím na nižším stupni gymnázia, tak jsem přečetla dokonce i Harryho Pottera a Stmívání, abych tušila, o čem je řeč. Filmové zpracování u Harryho Pottera nebylo špatné, ale Stmívání mě zklamalo. Máte ráda komiksové příběhy nebo je to žánr jdoucí naprosto mimo vás? Trefili jste se. Komiks nemám moc ráda. Naposledy jsem jej četla v nějakém dětském časopise. Bohužel nemohu říct, že jde mimo mě. Musím je číst mým synům a ještě se jim líbí právě ty se superhrdiny. Oblíbila jste si v dětství nějakého komiksového superhrdinu? Co jste na něm měla nejradši? To jsem byla opravdu hodně malá. Matně si vybavuji Čtyřlístek, psa Barbánka. Líbily se mi obrázky a rychle se to četlo. Kdybyste dostala možnost získat nadpřirozenou schopnost, co byste si vybrala? Neviditelnost, abych mohla občas zmizet. Myslíte, že komiks má potenciál přilákat znovu k četbě dnešní internetovou mládež? Myslím si, že kdo nečte, tak číst nebude, i kdyby to bylo vytištěno zlatým písmem. Komiksu moc šancí nedávám. Myslím si, že to není špatný žánr, ale je moc skoupý na slovo. Nevím, jestli to stačí k tomu, aby dotyčný poznal jazyk nebo celkově literaturu. ISSUE 37
Komiks používá krátké věty. Bohužel mám čím dál větší pocit, že se tato generace bude vyjadřovat jednoduchými větami a později snad i zkratkami. Krásná a složitá souvětí upadnou v zapomnění. Nebudeme ale hovořit pouze o kreslených příbězích. Pojďme na chvíli odbočit k psané literatuře. Jakou knihu jste naposled přečetla? Líbila se vám? Jednou z posledních knih byla od Toma Wooda Krycí jméno Tesseract Lovec. Tenhle žánr normálně nečtu, ale nebylo to až tak špatné. Na film bych určitě nešla – na jedné stránce stihnou zabít deset lidí a vyhodit do povětří parkoviště plné aut. Potom jsem sáhla po Jiráskovi. Momentálně čtu povídkovou knihu od Františka Nepila. Vcelku se mi líbí, beru to jako oddychovku. Když se úplně oprostíme od kultury, čím vám okolí udělá největší radost? Pokud se mám oprostit od kultury, tak by mi udělala radost dovolená s rodinou někde na horách, abychom si mohli zalyžovat nebo si jen tak zařádit ve sněhu. Anebo půl hodiny naprostého ticha, při tom se úžasně relaxuje. Utkvěl vám v hlavě nějaký střípek z posledních dní, který vás mezi studenty opravdu pobavil? Nejvíc mě pobavilo, když se se mnou začali poprvé bavit sextáni v hudební výchově. Bylo to asi po měsíci a půl výuky. A sdělili mi, že se mě báli – doufám, že to nemysleli vážně. Před tím jenom seděli a zarytě mlčeli. Občas mě v češtině pobaví, když u příslovce někdo určuje osobu, číslo a čas, u slovesa zase rod mužský, ženský a střední. Celkově musím říct, že mě to tu s vámi zatím baví. Člověk se občas i pobaví, tak to není zas tak špatná práce :-) ROZHOVOR
327
Ústředí magazínu SCOOL!u, 7:00
Šéfe, máme problém
Mafráci nám ukradli všechny články Svolejte schůzi
Týme, doneslo se ke mně, že nám mafráci ukradli všechny články, navrhuji, abych se jim sám postavil a ukázal jim, kdo je tu nejlepší časopis Jihomoravského kraje! Je to příliš nebezečné
Je to moje povinnost.
V brněnských tištěným mediích musí opět zavládnout pořádek.
Vrať nám, co nám náleží
To vám nedaruji, mafráci
Zábava
Někteří lidé nosí pyžamo se Supermanem. Superman nosí pyžamo s Chuckem Norrisem.
Zdroj: Bizarro.com
Zdroj: Bizarro.com Zdroj: Dan Černý
302 Z Á B A V A
Manžel se vrací domů a narazí na rozčilenou ženu v předsíni. Ona: „Trošku ses zdržel, co, Supermane?“ On: „Můžu ti to vysvětlit. Mrzí mě to, drahá, ale byl jsem s klienty...“ Ona: „A diskutovali jste celou noc až do sedmi ráno, jo, Supermane?“ On: „Nech mě prosím domluvit, získal jsem nového klienta pro firmu. Byli jsme u Itala, dobře jsme se najedli...“ Ona: „A to do 7 ráno? Supermane, za jak hloupou mě máš?!?“ On: „Ano, přiznávám, šli jsme potom na bar něco vypít, do 3 hodin...“ Ona: „Jasně, Supermane, do 3 hodin. A co bylo potom do 7, Supermane?“ On: „No jo, potom jsme šli do tančírny, ale já jsem se jen díval, byla to nuda a ...“ Ona: „To stačí, Supermane, ty ses jen díval a čekal poslušně jako pejsek. Co ještě ti mám věřit, Supermane?“ On: „Prosím tě už mě nech domluvit a poslouchej... A vůbec, proč mi pořád říkáš Supermane?“ Ona: „Protože jen Superman nosí slipy přes kalhoty!!!“
Zdroj: facebook.com/martyhofrky
Přijde host do baru v nejvyšším patře mrakodrapu. Vypadá to tam slušně, tak si přisedne k pultu, objedná si a dá se do řeči s chlapíkem vedle. „Jsem tu poprvé, stojí to tu za to?“ „Jo, já jsem tu furt. Je to tu vážně mimořádný místo.“ „V čem?“ „Vidíš tamhleto okno? To třetí zleva? Vítr tu naráží na stěnu budovy tak zvláštním způsobem, že když vyskočíš ven, uletíš jenom pár metrů a hodí tě to zpátky.“ „Ale to přece nejde.“ Chlapík se místo odpovědi zvedne, otevře okno a vyskočí. A opravdu uletí sotva deset metrů, zastaví se ve vzduchu a proletí oknem zpátky dovnitř. „Je to sranda, měl bys to taky zkusit,“ řekne a vrátí se k baru. Host zaváhá a pak proskočí otevřeným oknem. Deset metrů, dvacet, třicet, padesát... a plác, rozmázne se o chodník.
Barman se nakloní k chlápkovi a utrousí: „Poslyš, Supermane, ty, když se trochu napiješ, seš vážně pěknej debil!“
Zdroj: Bizarro.com
Potácí se opilý chlap nočním městem a najednou vidí jeptišku na kole s vlajícím pláštěm. Vrhne se na ni a jediným úderem ji skolí. Postaví se nad ni a pohrdlivě pronese: „To jsem si myslel, že jsi lepší, Batmane!“
Zdroj: Bizarro.com
Zdroj: Bizarro.com
Zdroj: Explosm.net
Zdroj: facebook.com/martyhofrky
Zdroj: Explosm.net
Zdroj: Bizarro.com
Příští téma: Láska ♥
Z Á B A V A 331
ISSUE 37