Časopis SCOOL! ISSUE 48 by Časopis SCOOL!

SCOOL! STUDENTSKÝ MAGAZÍN GYMNÁZIA V ZASTÁVCE / 48

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR

EDITORIAL

Dobrý sluha, ale zlý pán – toto přísloví se říká o ohni. Ale s klidem ho můžeme použít i navšechno, co se týká tématu tohoto čísla, ať už je to facebook, internet nebo média obecně. Kdy nám média ještě slouží, a kdy už nám vládnou? Máme šanci to vůbec poznat? Odpověď můžete hledat v rozhovoru s absolventem našeho gymnázia a nyní novinářem žijícím v Hannoveru Petrem Schnurem. Další lahůdkou SCOOL!u s číslem 48 je reportáž Terezy Pruknerové (sept.) z natáčení zpravodajství ČT. Kolem médií se samozřejmě točí i další články a rozhovory. Budete v dobré společnosti spisovatele Archieho Kimptona, druhého cizince v historii SCOOL!u, zpěváka a textaře Jaroslava A. Kronka a moderátora Jakuba Stejskala. Za povšimnutí také stojí, že toto číslo připravili hlavně absolventi, a to včetně graﬁky. Příští číslo však bude plně v režii studentské redakce a máme slíbeno pořádné NAPĚTÍ! Pěkné počtení a dostatek sil do ﬁniše školního roku přeje – Eva Kokešová 04 Jednou větou… 06 Média 10 Festival Jeden svět

OBSAH

11 William nebyl žádný gay nebo počkej 12 Na jeden den reportérem 15 Maryša aneb To si, Vávro, vypiješ! 16 Straight Outta Kimpton 18 Poslední zvonění 20 Absolvent: Petr Schnur 24 Když laik dává lajk 26 Jaroslav Albert Kronek 28 Jak efektivně sledovat média na internetu 29 Sociální sítě – Tak trochu vlastní svět + anketa 30 Absolvent: Jakub Stejskal 32 Učíme (se) média – soutěž 33 Lingvistická olympiáda 34 Vtipy + pozvánka na akce v Mikroregionu Kahan

SCOOL!

SCOOL! – MAGAZÍN GYMNÁZIA V ZASTÁVCE / č. 48, květen 2016 Šéfredaktorka: Eva Kokešová Redakce: Jakub Hemala, Adéla Janzová, Eva Klišová, Anna Gloserová, Tereza Pruknerová, Adam Buchta, Marie Matějková, Anna Horká Graﬁka: Jan Čermák Korektury: Eva Kokešová

web: scool-mag.cz facebook: facebook.com/CasopisSCOOL e-mail: scool-mag@seznam.cz tel: 732 659 640

OBSAH

cover: Jan Čermák | tisk: POINT CZ, s. r. o.

BE SCOOL!

G TGM

PŘIDEJ SE K NÁM I TY! Gymnázium Zastávka Komunitní organizace Timeline

Informace

Fotky

To se mi líbí

Další

Škola Škola hrou hrou Relaxační lesy vvnejhezčím nejhezčímkraji krajiČeské České Relaxační centrum obklopené lesy republiky republiky Toto Toto se se líbí: líbí: 265 265 nadějným nadějným studentum studentum Čajovna

Zatopit Zatopit

Zavolat Zavolat Zuzanku Zuzanku

Vyhlásit rozhlasem Vyhlásit rozshlasem

Opovažte Postěžujtese si si stěžovat!

G TGM

Gymnázium TGM v Zastávce

Obec Zastávka

Jsme členy mensy

Časopis SCOOL! 9. květen

Krátké interview s letošním maturantem

►

Majáles 2016

6. květen

Démon Maturit nám začal ošahávat učitelky, museli jsme povolat EXORCISTU!!!

To se líbí Maturitní komise a CERMAT

Studenti G TGM Zastávka To jsme si teda pomohli!

Štěpán Dedalus 23. duben

Všechno nejlepší k úmrtí, dědo SWAGspeare! Lord "Vyvítekdo" Voldemort 1. květen

Jedno z prokletých kouzel

EPIZEUXIS NA TEBE To se líbí CERMAT Charles Bukowski Svět patří těm, co se neposerou

To se líbí Homér Karel IV. A co já???

Podporují nás

Za Březinou do Jaroměřic// Eva Kokešová Při odhalování pamětní desky prof. Kožmínovi v říjnu 2015 jednu návštěvnici akce zaujaly naše studentky přednesem Kožmínových textů. Z návštěvnice se vyklubala členka výboru Společnosti Otokara Březiny a pozvala nás, abychom se s tímto programem zúčastnili jejich slavnostní schůze v Jaroměřicích nad Rokytnou, kde Společnost sídlí, kde se nalézá muzeum Otokara Březiny a kde je také Březina pochován. Tři studentky (viz foto) se v sobotu 9. dubna svého úkolu zhostily na výbornou a šířily

tak dobré jméno naší školy i za hranicemi JM kraje. Poznámka pro ty, kteří chtějí maturovat z češtiny: O. Březina je jeden z největších symbolistů české poezie, osmkrát byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu a Jaroměřice nejsou zase tak daleko. Tak si tam někdy zajeďte, muzeum O. B. se nachází kousek od hlavního náměstí. Schválně, kdo z vás ví, jak se O. B. jmenoval občanským jménem? Otázka za tři bludišťáky – s odpovědí se zastavte u svých češtinářů pro malé, leč významné plus!

zleva: Kateřina Fabiánková (2. r.), Karolína Novotná (3. r.), Iva Frýbortová (2. r.), Eva Kokešová u školy O. Březiny v Jaroměřicích nad Rokytnou

JEDNOU VĚTOU

Ani Palm Beach, ani Miami Beach, ale Třebíč!// Toto malebné město na Vysočině navštívili septi- nechtěl napsat; prý aby vás, mladší studenty, nemáni a třeťáci v rámci historicko-chemické (bože, připravili o překvapení a zážitky v dalších ročnících. fakt?) exkurze. Reportáž z čističky odpadních vod

No tak nezbývá než si počkat do třeťáku!

a UNESCO památek do SCOOL!u nikdo z nich -ek-

Kdo se bojí, nesmí na LingOI// J. Hemala, kvinta 23. dubna, pět hodin ráno. Nadějný lingvista Jakub

najde budovu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzi-

Hemala vstává, aby stihl autobus do Prahy, kde

ty Karlovy, kde se nějak popere s dopolední i odpo-

se koná národní kolo České lingvistické olympiády. lední částí a asi o půl šesté vyjde. Umístil se dvacátý Jede tam poprvé a bude jeden z nejmladších účast- čtvrtý a už se těší domů. Jestli chcete vidět, jaký asi níků. Po čtvrthodince bloudění s paní Kokešovou

typ úkolu tam řešil, podívejte se na stranu 33

í n d e l s Po / / í n á v o luh

Děkujeme Sáře Hlouškové a Adéle Jaškové za kvalitní čajovnické služby. Nezapomenem na vás!

SCOOL! ISSUE 48

Znuděná generace. A bez obalu říkám: přijde vlna sebevražd VÁCLAV CÍLEK, GEOLOG A KLIMATOLOG Nebudu nic odívat do korektního jazyka a řeknu to rovnou. Očekávám, že v dalších letech, ve chvíli kdy dnešní virtuální mládež začne procházet krizí středních let a zvažovat svůj minulý i budoucí život, dojde k vlně sebevražd, protože nebude existovat žádný pádný důvod, proč žít. Podobně jako středověký člověk či tradiční sedlák, předpokládám, že hmota je v zásadě dobrá, protože je doplňkem ducha a nikoliv jeho opakem. Dobrota hmoty nás spojuje s nějakou základní dobrotou světa, která našemu tělu a mysli na nějaké základní úrovni předává poselství, že svět je v zásadě dobrý a má smysl. Ve virtuálním světě, v chytrých aplikacích mobilních telefonů, filmech a televizích jsme viděli tolik úžasných věcí, že běžné činnosti nás nudí. Po skoro dvaceti letech exkurzí s americkými studenty vnímám, že většinu z nich je čím dál obtížnější zaujmout. To dnes doopravdy dokáží jen sociální sítě. Není už nad čím žasnout. Děti se pochopitelně musí měnit, protože ani doba nestojí na místě, ale pro generace posledního desetiletí začíná platit to, že to jsou nejvíc znuděné generace lidí, jaké jsem kdy poznal. Nuda je vlastností, spíš bych řekl, nenaplněnosti než prázdnoty. Naplnění znamená vědět, že něco na světě má smysl a stojí za to žít. To zároveň dává životu možná ne cíl, ale vědomí toho, že tento cíl existuje. To úplně k životu stačí. Projde-li člověk „zasvěcením hmotou“, to znamená, máli v dětství možnost žít v přírodě nebo na venkově, něco dělat rukama, obrábět dřevo, stavět zdi, pomáhat při žních, tak automaticky získal jiný, pro svoji budoucnost nadějný základ života. Nevím, zda mám pravdu, ale určitě budu sledovat, jak spolu souvisí destruktivní a autodestruktivní tendence se životem založeným na virtualitě. Ze 17. dílu rozsáhlé eseje Res rustica Bohemica (Zahrada malých dobrodiní v čase velké proměny světa), který Václav Cílek píše pro širší publikaci v USA. http://echo24.cz/a/wc5aF/znudena-generace-a-bez-obalu-rikam-prijdevlna-sebevrazd

Lidi teď moc nečtou delší texty… VÁCLAV KLAUS ML. …neradi nad něčím složitě uvažují. Vše nahrazuje často jen jakási dekorace, zkratka. Něco, co útočí na první signální soustavu. Něco, co zapůsobí na emoce, a nějaké přemýšlení je navíc. V médiích to vědí. Vyrábějí se „HLP“ – tedy „hluboce lidské příběhy“. Často fotky. Často podvržené fotky. zdroj: novinky cz, Komentář: Muslimské šátky v českých školách

TÉMA

MÉDIA MÉDIA MÉDIA

Média čili Sdělovací prostředky Adéla Janzová, sekunda Média jsou neoddělitelnou součástí masové komunikace a přenáší veškeré informace. Ať chceme nebo ne, určitě se s nimi v životě setkáme. Myslíte si, že média jsou jen technickou záležitostí a setkáme se s nimi jen v prostředí internetu? Kdepak, jsou to veškeré informace a přenašečem může být cokoliv od článku na internetu, v časopise, informace na disku či ﬂashdisku, hlášení v rozhlase, televizní pořad až po babičku, která sbírá vesnické drby a šíří je dál. Pořád si myslíte, že média se šíří jen světem internetu? Dobře, pojďme se tedy společně na média podívat z jiné perspektivy. V následujícím článku se dozvíte něco málo o dělení médií, zabrousíme i do historie a zmíníme jazyk médií. Proč média?

poskytnout publiku i zábavu a rozptýlení od každodenního života.

Určitě jste si lámali hlavu tím, proč zrovna média. Jelikož se infor- Zábavná média pro nás připravují činnosti, při kterých nemusíme mace šíří nějakým zprostředkovatelem (prostředníkem), získala

vykonávat žádnou fyzickou ani psychickou aktivitu. Vytvoření rá-

tahle masa informací ušlechtilý název z latinského slova medi-

dia a později i ﬁlmů mělo napodobit divadelní představení, která

um. Z toho tedy vyplývá, že médium je jakýsi pomyslný střed, ze

se dřív těšila velké oblibě.

kterého získáváme informace, ale naopak je můžeme i přidávat a upravovat. Informace totiž velmi rychle ztrácí aktualitu a tak je musíme aktualizovat nebo po uplynutí určité doby, po kterou byla aktuální, i přestat využívat.

Vzhůru za kulturou! Každý občas hledá tipy kam na výlet nebo potřebuje zjistit, kde se vybraná památka nachází. K tomu nám slouží kulturní média. Patří mezi ně všechny informace o kulturních, ale i sportovních

K čemu nám vlastně jsou

akcích. Určitě jste mnohokrát viděli různé upoutávky na koncerty,

Představte si svět bez médií. I když se to nezdá, naše společnost

plesy nebo třeba karnevaly. Správně, i tohle jsou média. Je jimi

by vůbec nemohla fungovat. V dnešním moderním světě jsou

na skrz prolezlý téměř celý svět. Ale zpět ke kulturním médiím.

média velmi důležitá a provází nás téměř celý den. Hlavní funkcí

Možná vám teď úplně zamotám hlavu, ale mezi kulturní média

médií je předávat informace, ale to není vše, určitě jste už slyše-

se kromě již jmenovaných materiálů řadí třeba i záznamy z reality

li o ﬁlmech, sociálních sítích nebo třeba politických kampaních.

show. Bohužel kulturní média někdy působí na společnost velmi

To vše můžeme mezi média zařadit. Řekněme si tedy na úvod

negativně. Kvůli neshodám, které nám třeba takové reality show

o jednotlivých odvětvích médií podle jejich funkce.

ukazují, se pak lidé všemožně dohadují a některé mírné šarvátky

Informační média, kolébka internetového světa

pak přerůstají v ohromné konﬂikty.

Informační média prostřednictvím informací zprostředkovávají

Svět politiky a sociálních sítí

obraz o světě. Nebýt informační funkce médií, náš pohled na

Dostáváme se k sociální funkci médií, která je platná pro celou

svět by byl hodně omezený, vlastně bychom stěží dokázali sle-

společnost bez rozdílů na věk nebo národnost. Média totiž tak-

dovat dění i v naší republice. Takhle máme všeobecný rozhled

zvaně socializují jedince ve společnosti, což v podstatě znamená, a víme, co se děje i na druhé polokouli Země. I když jsou informa- že mu nabízejí vzory chování, které po určité době začne pobírat ce důvěryhodné a díky nim si dokážeme vytvořit vlastní obrázek za své. Ale ze sociálních médií získáváme mnohem víc! Spadají o tom, jak to na světě chodí, nemůžeme věřit všemu.

pod ně všechny sociální sítě a osobní weby. Co všechno o nás

Zábava musí být

ostatní uživatelé sociálních sítí vědí. Je to cosi nepředstavitelného,

Zábavní funkce médií je spojována především s příchodem ma-

dnes toho víme daleko víc než kdy předtím. Díky médiím máme

sové komunikace začátkem 20. století, kdy vznikly nové prostřed-

možnost pochopit souvislosti a politické vztahy, které bychom

ky komunikace, které by se ještě v 19. století naprosto vymykaly

jinak jako běžní občané nemohli sledovat. Máme politiku jako na

představám všech smrtelníků. Velký poprask způsobil ﬁlm a roz-

dlani. Víme, co se s naším státem děje a víme, kdo rozhoduje

hlas. Nejen, že přenáší informace pomocí zpráv, ale mají za úkol

o našich životech.

SCOOL! ISSUE 48

Soukromá média vs. Veřejnoprávní média

vůbec patří mezi nejdůvěryhodnější zdroje informací, protože se

Soukromá rozhlasová média a televizní stanice začala v Evropě

nepřetržitě aktualizují. Každý den osloví noviny stovky tisíc čtená-

vznikat v 80. letech minulého století. Předtím byla všechna mé-

řů. Kritériem úspěchu dnešních novin je zisk, stejně jako u všech

dia vlastnictvím státu a stát mohl lehce ovlivňovat jejich obsah.

ostatních komerčních médií. V současné době je na našem trhu

Veřejnoprávní státní média úplně nevymizela, pořád se s nimi

okolo asi tří tisíců titulů. Tiskoviny dělíme podle periody jejich vy-

můžeme setkat třeba ve zprávách, ale dnes už jsou ve stínu mé-

dávání (periodika) na denní tisk, obdeníky, týdeníky, čtrnáctidení-

dií soukromých. Soukromá média jsou pro své vlastníky hlav-

ky, měsíčníky a občasníky. Další složitější dělení je podle dosahu

ně zdrojem zisku, který získávají od prodejců, kteří chtějí během

čtenářů, kteří z novin později vytěží informace. Deníky tak mohou

vysílání zveřejnit reklamu na svůj produkt. Základem úspěšnosti

být mezinárodní, regionální nebo lokální. Většina časopisů je ce-

soukromého média je vysoká sledovanost, poslechovost nebo

loplošná a pojednává o dění k tématu, kterým se zabývá. Peri-

četnost, která vlastníkovi přináší mnohem víc peněz od obchod-

odika taky můžeme rozdělit podle jejich obsahu. Že jo toho na

níků. Stejně jako je velká konkurence všude jinde, je tomu i u mé-

vás už příliš? Tohle dělení je v celku jednoduché. Na našem trhu

dií. Všechny televizní stanice, novináři a rádia se snaží svým zá-

lze najít deníky seriózní (quality press) a bulvární (popular press).

kazníkům nabídnout co nejvíce informací a sledují konkurenci na

Seriózní deníky slouží hlavně k předávání nezbytně nutných in-

pomyslném trhu. Proto by se dalo říct, že komercializace médií

formací, nebo se zabývají jednotlivými tématy. Čtenář od nich

vede k výrobě produktů pro co nejširší publikum. Z toho důvodu

čeká, že se dozví něco zajímavého a hlavní kritérium jsou delší,

vznikají různé vedlejší televizní stanice od jednoho majitele.

ale za to poutavé články. U seriózních deníků se počítá hlavně

Zkreslená realita

s gramaticky správně napsanými články a kvalitními fotograﬁe-

Média jsou jako oheň, dobrý sluha, ale špatný pán. Někdy jsme

mi. Druhé z odvětví, bulvární slouží hlavně k pobavení a zaujetí

natolik naivní, že uvěříme úplně všemu, na co na internetu nebo

čtenářovi pozornosti. Kvalita a přesnost nehraje až tak velkou roli.

v novinách narazíme. Ale pamatujte, že jedna z nejžádanějších

Lidé většinou od bulváru očekávají, že se dozví něco o životě

vlastností novináře je, aby si uměl hezky vymýšlet. To víte, když

smetánky a hlavně, že narazí na nějaký „šťavnatý drb“. Fotogra-

není co psát, nebo když je toho až příliš. Občas se stává, že

ﬁe nejsou většinou takové kvality a raději nebudu komentovat

někteří důvěřivci uvěří úplně všemu, čím nás bulvár krmí a pak to

některá pravopisná zvěrstva, kterých se v některých bulvárních

nedopadá dobře. Neříkám, že bychom neměli všemu věřit, ale

tiskovinách dopouští.

tak všeho moc škodí. Díky šikovnosti některých interpretů médií

Výřeční moderátoři a půvabné rosničky

byl poškozen nejeden člověk. Musíme si uvědomit, že i fotograﬁe

V rozhlasových stanicích nebo v televizi nám informace předá-

neříkají vždy to, co na nich vidíme. Stačí se na obrázek podívat

vají moderátoři a moderátorky. Jejich úkolem je nás provést nás

z jiného úhlu, nebo ho šikovně ořezat a jeho význam se změní

daným pořadem a udržet pořad v určených mezích. Důležitou

k nepoznání. A když k tomu přidáme ještě retuši a nějaký pěkný

vlastností moderátora je výřečnost a kultivovaná mluva. Moderá-

ﬁltr, máme zaručený recept na hezký obrázek na titulní stranu,

tor musí diváky zaujmout a jeho cílem je, aby se okolí dozvědělo

který kolemjdoucí zaručeně praští do očí a budou chtít vědět víc.

o dané problematice co možná nejvíc. Moderátor musí být na

Nesmíme zapomenout na výstižný titulek, nejlépe celý napsaný

nějaké úrovni, často za jejich vizáží stojí tým maskérů a kadeř-

velkým tučným písmem a odměna nás nemine.

níků. Ale nejsou to jen pěkné tvářičky, moderátoři musí mluvit

Co na sebe? Podívám se na internet!

smysluplně a mít přijatelnou řeč těla. Musí jednat na určité úrovni

Lidé už od prvopočátků hledali odpovědi na své otázky. Dřív si

a nesmí dávat na povrch jakékoli emoce. O jednom šikovném

odpovědi vyměňovali ústně, ale dnes se to dá zařídit i pomocí

moderátorovi z řad našich absolventů se dočtete stranách 30–31

médií. Určitě jste se někdy dívali na nějaký pořad o vaření, nebo

Média a zábava

narazili na internetu na odpovědi na spoustu otázek. Během let

Lidé se chtějí i bavit a právě to podporují zábavná média a zá-

se vyvinulo mnoho portálů, které nám pomáhají řešit nejrůznější

bavná žurnalistika. O ﬁlmech a seriálech jsme si něco řekli již

problémy od toho, jak uvařit svíčkovou až po to, jak shodit přebytečné kalorie po snězení svíčkové. Mnoho lidí nachází v médiích odpovědi na nejrůznější otázky a už by si ani nedokázali představit život bez nich. Hlavně starší lidé se dělí s ostatními o své zkušenosti a na stránkách si sdělují různé informace třeba o léčivech, recenze na zájezdy a dovolené nebo třeba informují svět, co se jim líbilo a nelíbilo na novém ﬁlmu. Zaostřeno na tištěná média

na začátku, ale co takhle se podívat na kvízy a soutěžní pořady. Mnoho lidí se rádo podívá třeba na AZ kvíz Nebo další populárně naučné pořady. Mezi zábavná média patří třeba i hudební kanály a volnočasová rádia. Mezi tuhle obrovskou masu médií patří vlastně všechno, co lidi nějakým způsobem baví a rádi tak tráví svůj volný čas. Mezi u nás nejoblíbenější co se počtu diváků týče televizní stanice patří Česká televize, Prima nebo Nova. Statistiky ukázaly, že Česká televize se zábavné funkci věnuje

Tiskoviny byly prvním průlomem lidské vědomosti o okolním svě-

na 45 % svého času. Kvízy a seriály jsou doplněny zprávami

tě. Celé to začalo vynálezem knihtisku a trvá to do dnes. Noviny

a informacemi o počasí, což je u diváků nejžádanější.

TÉMA

Jazyk médií (opakování k maturitě):

základě historky, ve které se uzeným sleděm taženým přes území

Ve sdělovacích prostředcích se setkáváme se stylem, který je

lovu nechali svést honicí psi ze stopy). V diskusích se jedná o

nazýván publicistický. Aby se dosáhlo hlavního cíle – tedy rych-

odvedení pozornosti od merita věci k nesouvisejícímu tématu.

le a výstižně informovat adresáta různého věku a vzdělání o aktu-

Podstatu klamu vystihuje anekdota: USA: Kolik je v SSSR prů-

álních událostech ve společnosti a ovlivňovat jeho názory – musí

měrný plat kvaliﬁkovaného dělníka? SSSR: A vy zase bijete čer-

být texty srozumitelné, jednoznačné a přesvědčivé. V publicistic-

nochy!

kých projevech se vzájemně vyvažují dvě tendence:

Kvaliﬁkující jazyk spojuje žádoucí výrok s pozitivním označením

Automatizace je využívání stále stejných prostředků, očekáva-

a vyvolává dojem, že jeho odmítnutím se posluchač automaticky

ných a předpokládaných, konvenčních a stereotypních. Vyhovují

řadí do opačné skupiny.

rychlé orientaci adresáta (např. zprávy o počasí), jsou-li však příliš

Každá rozumná hospodyně ví, že bez MegaČistidla4000 je ku-

časté, vnímáme je jako otřelé, tzv. klišé (např. fráze panuje obec- chyně k ničemu. ný názor názor). Aktualizace je užití takových prostředků, které působí svou no-

Anonymní autorita Klam se odvolává na nepojmenovaný, ale údajně dobře informovaný zdroj. Elegantní způsob šíření smyšle-

vostí, nečekaností, neotřelostí a upoutávají pozornost adresáta

ných faktů (faktoidů). (mj. inovace ustálených slovních spojení, např. co Čech, to vy- Jak uvedl dobře informovaný zdroj, ministr kultury se v noci bojí davatel). V publicistice je častá v nadpisech, např. Havárie krásy a zalézá pod postel. davatel (o havárii kamionu s keramikou). I původně aktualizovaná slovní spojení příliš častým užíváním zevšední, a tak je vnímáme jako automatizovaná (např. dát zelenou). Nejen v tematice, ale také jazykově se odlišují tzv. bulvární média. Kvůli senzačnosti používají zejména hyperbolu (nadsázku), pracují s nespisovnými slovy apod. Často také používají to, čemu by

Experti zjistili, že Michael Jackson je ve skutečnosti žena. V poslední době se tvrdí, že čtyři nemusí být celé číslo. Nereprezentativní vzorek vzorek, na jehož znalosti zakládáme svou úvahu, je třeba i poměrně velký, ale neodpovídá rozložení celku.

se seriózní média měla vyhýbat. Jedná se o argumentační kla-

Bleskový průzkum veřejného mínění, provedený dnes odpoledne

my. Podstatou argumentačního klamu bývá nenápadné porušení

ve foyer obchodu Hugo Boss, prokázal, že Češi považují svoji

pravidel logického důkazu, působení na emoce místo na rozum,

životní úroveň za uspokojivou.

případně obojí. Argumentační klamy bývají oblíbenou součástí

Chybná časová následnost (post hoc ergo propter hoc)

argumentace propagandy a manipulátorů. Argumentační klamy

Z toho, že dva jevy následují po sobě, se mylně usuzuje, že mezi

a jejich různé druhy byly rozlišovány již Aristotelem.

nimi existuje příčinná souvislost.

Argumentačních klamů je mnoho druhů a jejich popis by zabral

Týden jsem měl chřipku, ale potom jsem začal pít ananasový

celý SOOL! Zájemcům o toto téma lze doporučit např. wikipedii

džus a chřipka přešla. Ananasový džus tedy léčí chřipku.

nebo na http://maly.blog.sme.sk/c/72147/Trvale-udrzitelna-krava.html Příklad některých argumentačních klamů: Falešné dilema vyvolává dojem, že existují pouze dvě (nebo tři či více) možností tam, kde jich je ve skutečnosti celá škála. Kdo nejde na demonstraci odborů, ten podporuje vládu.

Klam irelevantního cíle něco zpochybňuje tvrzením, že to nedosáhlo cíle, o který ale ve skutečnosti nikdy nešlo. K čemu je NASA, když dodnes nedokázala postavit stálou základnu na Měsíci? Podsunutý argument (straw man) Podstatou klamu je najít velmi slabý až hloupý argument, který by mohla zastávat protistrana

Šikmá plocha (slippery slope) tvrdí bez důkazů, že určité roz- (ale zpravidla jej nezastává). Ten demonstrativně rozcupovat na hodnutí nutně povede k sérii dalších, a ve svém důsledku způso- cucky a budit při tom zdání, že se všemi argumenty protistrany bí celý řetěz neblahých následků.

se lze takto snadno vypořádat.

Když povolíme volné pobíhání psů po parcích, lidé si je budou

Zastánci potratů vám budou tvrdit, že jít na potrat je levnější, než

bez košíků brát i do autobusů a za chvíli i na palubu letadel, a od

kupovat výbavu pro dítě. To je ale zjevný nesmysl – do ceny po-

toho už je jen krůček k tomu, aby pokousali pilota a způsobili

tratu je totiž třeba započítat i nezbytnou hospitalizaci, nemluvě

leteckou katastrofu.

o tom, že na výbavu pro novorozence naše vláda nabízí zvláštní

Úhybný manévr (red herring) V angličtině výraz znamená původ-

sociální příspěvky. Je tedy jasné, že neexistují žádné rozumné

ně uzený sleď sleď, obrazně (často v detektivkách) falešná stopa (na

důvody, proč potraty povolovat.

SCOOL! ISSUE 48

Festival dokumentárních ﬁlmů o lidských právech Jeden svět

je možné navštívit nejrůznější akce v rámci doprovodného pro-

pořádá humanitární organizace Člověk v tísni. Od svého vzniku

gramu festivalu, a to na dalších místech mimo kina, např. na ně-

v roce 1999 se stal nejvýznamnějším festivalem svého druhu

kterých fakultách MU. Festival Jeden svět tedy nabízí divákům

na světě a v roce 2007 získal dokonce čestné uznání UNESCO

nejrůznější způsoby, jak se seznámit s problematikou porušování

za výchovu k lidským právům. Díky tomuto festivalu se daří

lidských práv či dalších celosvětových problémů, nutí je k zamy-

zvyšovat informovanost společnosti o celosvětových problé- šlení, nabádá k boji proti lhostejnosti. mech, jako například chudobě, migraci, porušování lidských Ten letošní ročník se v Brně konal na přelomu března a dubna, práv, rasové a národnostní nenávisti či xenofobii. Festival je orga-

a to konkrétně od 29. 3. do 5. 4. 2016. Dvě třídy studentů naší

nizován v Praze, ale následně probíhá v mnoha dalších českých

školy dostaly možnost jej navštívit. Jaké to bylo, si můžete přečíst

městech. Každý rok jsou ﬁlmy rozdělené do několika tematických

v recenzi A. Gloserové ze septimy.

kategorií tak, aby se mohl divák lépe orientovat v programu, který – Eva Klišová, septima čítá přibližně 130 ﬁlmů (celovečerních i krátkometrážních). Brněnský tým, který vede Kateřina Petrášová, je logicky nej-

Co se nenosí

větším regionálním týmem – má přibližně 60 členů, přičemž se

V pátek 1. dubna jsme my, studenti septimy a třetího ročníku,

v naprosté většině jedná o dobrovolníky. A proč tolik lidí? V Brně

vyrazili s našimi profesorkami na projekci ﬁlmu z programu

totiž probíhá festival snad na všech místech, kde se dá promítat,

festivalu Jeden svět. Zhlédli jsme alespoň malou ukázku

namátkou samozřejmě kina Art a Scala, sál v Uměleckoprůmy-

toho, jak tento zajímavý festival probíhá. Jaké to všechno

slovém paláci Moravské galerie, sál Břetislava Bakaly nebo Ka-

bylo a jak se nám to líbilo? Čtěte dál a všechno se dozvíte!

binet múz. A během každého promítání je potřeba zajistit výběr

V rámci již zmiňovaného festivalu Jeden svět se nám nabídla

vstupného, promítání samotné a diskuzi s hosty festivalu. Je tedy

malá ochutnávka, a to v podobě zhlédnutí ﬁlmu „Co se neno-

nezbytné, aby v jednu chvíli bylo zajištěno několik pozic na něko-

sí“. Dopředu jsme věděli jen málo informací, ale znělo to velmi

lika promítacích místech. Důležité jsou také tzv. infostánky, kde

lákavě i proto, že nám bylo řečeno, že na závěr zde bude probí-

si mohou diváci zakoupit nejrůznější věci s festivalem spojené

hat diskuze s odborníkem, což mě opravdu navnadilo. Jela jsem

a samozřejmě, jak plyne z názvu, zeptat se, na co potřebují. Dále

tedy do Brna natěšená a plná očekávání, připravena se dozvědět

TÉMA

něco nového a zajímavého.

Nápad se mi líbil, ale moc jsem nepochopila, co bylo jeho cílem.

Dorazili jsme do sálu Bílého domu, usadili se a čekali. Na úvod

Buď měl „hrát na city“, což nebylo dotažené, nebyl emočně tak

přišel mladý pán, který vypadal jako takový typický „sluníčkář“,

silný, anebo ukázat spoustu čísel, faktů a věcí, co bychom se ji-

ten co má rád kytičky a myslí si, že by se lidé měli živit kořínky

nak nemohli dozvědět. Bohužel, já jsem v tomto ﬁlmu nenašla ani

a nedej bože, aby rozvíjeli techniku! Už to mi bylo trošku pode-

jedno z toho. Obojí tak trochu nakousli, ale nic zázračného, co

zřelé, jelikož jeho výstup nebyl příliš profesionální. Nicméně řekl

bych před zhlédnutím ﬁlmu nevěděla, jsem neobjevila. A to mě

pár slov na úvod a začal ﬁlm.

strašně mrzí.

Jednalo se o ukrajinský dokumentární ﬁlm natočený díky

Film mě sice zklamal, ale celkový dojem mi zkazila úplně nejvíc

a o módní návrhářce, která se začala věnovat up-cyclingu.

závěrečná diskuze s „odborníkem“. Ach jo. Proč? Proč to uděla-

A to tím způsobem, že ze starých riﬂí vyráběla šaty, tašky a další

li? Odbornicí byla nějaká paní návrhářka, která s tématem měla

různé kousky do svojí kolekce. Ale to jí nestačilo, chtěla víc, a tak

jedinou společnou věc a to, že up-cyclinguje a byla nám schop-

se vydala přímo do místa výroby. Zjišťovala, kolik materiálu ﬁr-

na říct (No, nám, jak se to vezme. My jsme to sice slyšeli, ale

my spotřebují, vyrobí a kolik produktů se prodá. V jak hrozných

to jenom díky mikrofonu, ale jinak si vlastně povídala s panem

podmínkách lidé zaměstnaní v těchto továrnách pracují, s kolika

„sluníčkářem“.), že to opravdu zvládne každý. Což samozřejmě

nebezpečnými chemikáliemi přichází běžně a denně do styku

několikrát zopakovala, aby to bylo zcela jasné.

a jak ubohý plat za tuto dřinu dostávají. Chtěla tento problém řešit

Naneštěstí tento zážitek musím hodnotit negativně, ale pro ně-

a vyřešit, ale i když to vypadalo nadějně, ředitelství ﬁrem nechtělo

koho, kdo o tomto tématu nemá ani tušení by to vlastně nemu-

spolupracovat.

sela být tak úplně špatná zkušenost; až na tu diskuzi ovšem, ta

Nápad tohoto ﬁlmu byl opravdu skvělý a většině z nás se líbil

byla dle mého názoru lehce traumatickým zážitkem pro všechny

i samotný ﬁlm, zapůsobil na nás a nejspíš jsme se nad sebou

z nás.

i poněkud zamysleli. Nicméně mě ﬁlm bohužel hodně zklamal. – Anna Gloserová, septima

William nebyl žádný gay nebo počkej!

aneb Pocta Shakespearov i

Letošní 400. výročí úmrtí jinak nesmrtelného dramatika si žáda- udělala z Williama S. obávaného bankovního lupiče. Marná byla lo speciální akci. V kvintě jsme se domluvili na recitační hodině. moje snaha o nějaký konec, který by vše napravil. Místo pocty Zkrocení zlé kvinty se sice úplně nekonalo, zato jste mohli být Shakespearovi se z toho stala spíš pomsta. svědky světové premiéry dramatu o dvou milencích z Verony – Veselé holčičky kvintánské, jen aby vás za to Shakespearův beze slov a v jedné minutě! Což předčilo i maňáskovou verzi duch nepřišel strašit ve snu! Třeba o svatojánské noci. Jak by se vám to líbilo? z roku 2009. Další úkol byl napsat o Shakespearovi zprávu do bulvárních no- V textu jsou nastraženy narážky na několik dramat WS. Dovin. Jako vždy v kvintě – hafo povyku, a kde nic, tu nic! Drtivá kážete je najít? Nic sice nevyhrajete, ale třeba vám to pomůvětšina psala o údajných homosexuálních sklonech nebohého že odmaturovat… dramatika. Pouze jedna tvůrčí skupina byla výjimkou; pro změnu Více foto na: scool-mag.cz/sejkspr-v-kvinte Správné řešení: Zkrocení zlé ženy, Romeo a Julie, Mnoho povyku pro nic, Marná lásky snaha, Dobrý konec vše napraví, Veselé paničky windsorské, Sen noci svatojánské, Jak se vám líbí

SCOOL! ISSUE 48

NA JEDEN DEN REPORTÉREM// Tereza Pruknerová, septima 12

TÉMA

Jak těžký může být život reportéra České televi- „Práce je to asi hodně akční, co?“ ze Brno? Kolik se toho skrývá za tříminutovou re- „No, musím říct, že tento den je jeden z nejklidnějších. portáží v odpoledních zprávách? Plná očekávání

Normálně jezdíme celý den z jednoho města do dru-

jsem dostala možnost strávit den s reportérkou ČT hého, abychom na danou reportáž například získali Ivanou Malou na výjezdu v terénu.

reakci. Do toho je hodně časté, že mi zavolají na živý

Takový den reportéra nezačíná vůbec klidně. Není vý- vstup. To bývá kolem poledne. Je to krátký telefonát, jimkou vstávat již kolem půl páté ráno, aby se stihl včas při kterém vysvětluji téma reportáže, na kterou vyjíždídostat na místo natáčení. Tentokrát jsem však měla

me. A do toho všeho neustále posílám maily a smsky,

štěstí a sraz byl před budovou České televize v Brně až

kterými si domlouvám schůzky na další dny dopředu.“

o půl osmé, odkud jsme následně odjížděli do Hodo- Dorazili jsme na místo k budově dětského domova nína. Čekala nás tam totiž reportáž v dětském domově. v Hodoníně. Vystoupili jsme z auta a ihned se přivítaUž samotné čekání před budovou ČT zahrnuje střetnutí

li se zástupcem ředitele, panem (strejdou) Kluďákem.

se s mnoha známými a extravagantními lidmi. Ostatně, V tomto domě byl totiž každý zaměstnanec teta nebo kolikrát se potkáte v centru Brna s párem, jež si každý strejda. Kameraman vytáhl z kufru obrovskou kamevede na vodítku jednu lamu. Také se zde mísí spousta

ru i se stativem, a po úvodní řeči a představení plá-

aut se známým logem ČT a vrátnice do celého areálu

novaného natáčení jsme byli pozvání dovnitř. Budova

je stále otevřená kvůli proudícím lidem. Když jsem tedy

měla tři patra, což pro kameramana nebyl žádný med.

z ﬁremních vozů a vyrazili na místo natáčení. Cesta to

obyvatelkou tohoto dětského domova. „Synchron“ mi

vstřebala celou hektickou atmosféru, objevila se Iva- Jak mi později prozradil, jeho nezbytné vybavení váží 20 kilo. na Malá, která se mě konečně ujala. Společně s kameramanem Jakubem jsme se přesunuli k jednomu Začínalo se „synchrem“, se zaměstnankyní a bývalou byla poměrně dlouhá, proto jsem měla čas na pár zá- bylo jednoduše vysvětleno jako rozhovor s osobou, a nebo: „to, když je na obrazovce hlava.“ Abych to ješludných otázek. „Ivo, takže ty jsi vychodila náš gympl?“ „Ano, říkali nám, že jsme taková vzorová třída. Každý nás rád učil. Taky jsme byli třída učitelských dětí. Chodila jsem do třídy s Magdou Krejčíkovou a Silvou Gajduškovou. Na gymnázium vzpomínám jen v tom nejlepším.“

tě upřesnila, přišli jsme sem natáčet „storku“. „Storka“ je totiž reportáž zaměřená na příběh jedné osoby a my tu byli právě kvůli této paní. I když jsme měli kameru, byli na místě a seznamovali se s paní Kateřinou, bylo třeba ještě vytvořit správné prostředí pro rozhovor. Nejednalo se však o žádné čáry a přetvářky. Pouze se přesunulo pár židlí, načechraly se dva polštářky a do-

„A co vysoká škola?“

tazovanému se zavedl „klopák“ na oblečení. Jak jsem

„Studovala jsem na Fakultě sociálních studií v Brně a to

se později dozvěděla, „klopák“, což je ten miniaturní

obory politologii a psychologii. I když je fakt, že psy- mikrofon při rozhovorech na oblečení, musí mít také chologii jsem nikdy pořádně nevyužila.“ občas svou „kočku“ nebo taky „vinčus“. A to je takový „Jak jsi se, teda, dostala k práci reportéra v České televizi?“

chlupatý kabátek, který se nasadí na onen pěnový mikrofon, abychom neslyšeli v pozadí vítr, když je venku

„Je pravda, že jsem hodně dlouho strávila v zahraničí. větrno. Pak se mi však začalo stýskat po rodičích, čirou náho- „Dívejte se na mě, jakoby tu ta kamera nebyla,“ řekla dou jsem dostala nabídku práce v Brně v ČT, tak jsem

dotazované Ivana, které koukala velká, černá kamera

ji s radostí přijala.“

přes rameno. Následovalo několik otázek. Byl to však

příjemný rozhovor, nejednalo se o žádné přímé a do- jsme si zazpívali pár písniček a Jakub nám vysvětlil, těrné otázky ohledně soukromí paní Kateřiny. Šlo jen

jak těžký je život kamer na cestách po českých silni-

o to, aby se nebála a rozvykládala se o svém příběhu.

cích. Čekala nás střižna, které jsem se účastnila už jen

Přesunuli jsme se dál, do tamější kuchyně, kde se měl

s Ivou.

natáčet záběr s jednou dívkou z tohoto dětského do- Prošla jsem velkou vrátnicí, kde se všude objevovalo mova. Všichni jsme se napasovali do malé kuchyňky, logo České televize. V patách za Ivanou jsem stoupala kde se měl odtočit záběr s Iviným „standupem“. „Stan- vzhůru úzkým schodištěm, až jsme se ocitly u dveří dupem“ se myslí krátká část reportáže, kdy reportér s nápisem Střižna. Vešly jsme do nejzazší místnosti, vstupuje do záběru a něco krátkého pronese na shrnutí která měla zdi pokryté zvláštními destičkami, které tlucelé odtočené situace. Také je to jasný důkaz, že se

mily zvuk. Ivana se posadila k podlouhlému mikrofonu

reportéři nacházejí na místě točených reportáží, a ne- a začala odvykládávat pár „asynchronů.“ „Asynchron“ jedná se tedy o žádné domněnky z tepla kanceláře. je komentář k reportáži, namluvený až ve střižně. Jeho Vroucí polévka připravovaná na oběd potřebovala mno- obsahem je vysvětlení jednotlivých „synchronů“ a také ho druhů zeleniny, což bylo pro kameramana skvělé na

dodává celé reportáži plynulost a spád.

opakované natáčení. Dívka krájela při rozhovoru i při

Společně s pánem ze střižny začali spojovat jednotli-

zmiňovaném „standupu.“ Reportér si tento krátký ko- vé záběry, přidávali k nim komentáře a tvořili tím celou mentář připravuje přímo na místě, proto se často stává, ﬁnální verzi. že se přeřekne a celá pasáž se točí znovu.

„Dala bych tam tady ten švenk. Hned po tom, jak

„Takže, Hani, jako by tady ta kamera nebyla. Krájej

dořeknu to sami,“ řekla Ivana panu střižnému. „To

zeleninu, Ivča bude mluvit a jak to dořekne, hodíš

sice jo, ale chybí mi tam do pozadí nějaký geroiš,“

tu zeleninu do hrnce a já tě u toho zaberu,“ dostala

odpověděl jí stejně tajemně, ač oba přesně věděli, o co

dívka pokyn a začal první pokus. Neobešel se však

se jedná. „Jeden dobrej je na tom předchozím zá-

bez mírného škobrtnutí reportérky, a proto se muselo

běru,“ dopověděla Ivana a já si hned všechno nechala

začít znovu. Hanka dostala nový kus zeleniny na kráje- vysvětlit. „Švenk“ je jednoduše pohyb kamery, třeba ní a vše se jelo ještě jednou. Tentokrát se to již povedlo, nějaký velkoplošný záběr. A „geroiš“ je zase potřebný proto se děti nemusely bát, že by se z jejich kuřecího

ruch v reportáži, když se třeba mluví nějaké „asynchro“,

vývaru stala po natáčení extra hustá zeleninová polév- tak aby to nebylo tak zvukově prázdné. ka.

Nakonec se z celé práce vytvořilo minutu a půl dlou-

Když se vše dotočilo, rozloučili jsme se a vyrazili na

hé video, které se ještě téhož odpoledne v šest hodin

oběd. Jenže se blížila dvanáctá hodina a brzy měl na- odvysílalo na ČT 1. stat Ivin živý vstup z terénu. Kameraman závodil s ča- S velkým nadšením jsem se nechala provést kostysem, aby nás dovezl na vybrané místo, kde jsme měli mérnou, vysílacími místnostmi a poté se na celé zprázaparkovat a tiše sedět při připravovaném telefonátu. vy dívala za zády redakční elity. Plná nervů jsem četla Tak tak jsme to stihli. Zazvonil telefon, Iva nahodila zku- předepsané titulky hlavního zpravodajce a přesunovašený, reportérský hlas a stručně odvyprávěla proble- la jsem pohled z jedné obrazovky na druhou, jak rematiku, kterou se zabývala tato reportáž.

daktoři kázali přepínat kamery.

„Tohle je výjimečný den, kdy stíháme jet i na oběd,“ Z toho dne jsem si odnesla nepopsatelný zážitek, který usmála se na mě Ivana z předního sedadla, když bra- mi možná pomůže i při výběru mého budoucího povurně přednesla svůj živý vstup.

volání. Díky ochotě Ivany Malé, jsem se na jeden den

Po natočené reportáži jsme vyrazili domů. Spokojeně

mohla stát reportérem.

TÉMA

! Š E IJ P Y V , O R V Á V I, S O T B E N A MARYŠA Poslední dubnový čtvrtek využila čtveřice našich studentů k návštěvě brněnského HaDivadla. Po vedením posluchačů Divadelní fakulty JAMU se zúčastnili dramaturgické dílny k známému dramatu Maryša. Ve foyer divadla a na jevišti si vyzkoušeli, jakým způsobem se buduje podoba divadelního představení. Po dílně následovalo na tomtéž jevišti veřejné představení této divadelní hry. Dojmy z akce zprostředkovávají následující texty. Dramaturgická dílna Maryša se konala 28. 4. v brněnském Ha-

a prostředí hry poznali velmi do hloubky a vůbec jsme se toho

Divadle. Pracovali jsme na ní se scénářem k titulní divadelní hře,

na dílně naučili a dozvěděli dosti. Včetně toho, že jakási Maryša

z něhož jsme (potom co jsme jej složili z útržků a prostudova-

doopravdy žila a bratři Mrštíkovi se jejím životním příběhem příliš

li), vytvářeli především živé obrazy popisující situace a postavy ze hry. Mimo nás čtyři (ve složení já, Adam Buchta, Martin Macháček a Pavel Studýnka) jsme spolupracovali s amatérským dramatickým kroužkem z Cyrilometodějského gymnázia v Brně

nezaobírali a vytvořili vlastní, který všechny v Těšanech, vesnici, odkud pocházela, značně popudil, jelikož byl v podstatě úplně naopak – žádný Francek nejspíš nikdy neexistoval a Maryša

a dílna byla výborně postavená tak, abychom se s nimi v rámci

s Vávrou (ve skutečnosti Felixem Turkem) spolu žili klidně a při-

možností poznali a naučili pracovat.

vedli na svět několik dětí.

Díky Dáši, přítomné krásné studentce dramaturgie jsme postavy

– Jakub Hemala, kvinta

„To kafe je ňáký ztuchlý,“ je jedna z replik, na kterou si ledaskdo při

Když k tomu přičteme ještě dva výstupy s jejím milencem Franc-

zmínce o dramatu Maryša od bratří Mrštíků vzpomene. A ačkoliv

kem, které by mohly být považovány i za naturalistické, budilo to

právě tato část textu ve zpracování HaDivadla chyběla, bylo to

trochu podivný dojem.

podle mě to velmi dobré zpracování.

Vzhledem ke zvolenému stísněnému prostředí mi nepřišel ade-

Ve hře bylo mnoho věcí, které by stály za diskuzi, ať už je to jeviš-

kvátní ani výkon herců, kteří hráli na plný plyn a křičeli z plných

tě, v podstatě tvořené černými tabulemi, oděv jednajících postav,

plic. Stěny počmárané křídou byly ještě vkusné, ale po zemi

oblečení samotné Maryši nebo některé velmi výrazné scény.

poházené židle, což byly vlastně jediné kulisy, a lidé, to bylo už

Myslím, že černé prostředí spolu s černými obleky herců bylo

možná trochu moc.

zvoleno kvůli temné atmosféře hry, zvláště z pohledu titulní po- Ačkoliv hra obsahuje takovéto sporné prvky, byla myšlence austavy, a svůj účel splnilo. Celé představení bylo smutné a drama-

torů, alespoň podle poznatků z předcházející dílny, dosti blízko

tické a nenašla by se snad žádná odlehčená scéna.

a zejména těm, kteří preferují výrazné a modernější divadlo, bych

Daleko větší kontroverze budilo odění Maryši, které tvořilo ve vel-

návštěvu HaDivadla velmi doporučil.

ké části první poloviny inscenace pouze spodní prádlo a silonky.

SCOOL! ISSUE 47

foto: Dada

– Adam Buchta, kvinta

Straight Outta Kimpton// Jakub Hemala, kvinta

S panem Archiem Kimptonem, autorem dětské knížky Šmodrcha, jsem se sešel v kavárně nad kinem v Rosicích právě při LiStOVáNí touto knihou. Přestože jsem očekával, že si s ním budu povídat jen, dokud mu nepřinesou jídlo, odešel jsem s třičtvrtěhodinou záznamu a z představení jsem neviděl skoro nic. Zato jsem se ale dozvěděl

spoustu informací i rad do života, o kterých se můžete dočíst v následujícím rozhovoru.

Jaký jste byl student?

Šestnáct.

Byl jsem dobrý v angličtině, to byl tak ten jediný předmět, OK, tak to asi nebudu prozrazovat úplně všechno. Experive kterém jsem byl dobrý. Už jako mladý jsem uměl psát mentovali jsme – kouřili a pili pivo na hřbitově, protože tam příběhy. Ale matematika, přírodopis, fyzika, chemie – nic, učitelé nechodili. Pro věřící to nebylo moc příjemné, přijít se beznaděj. Později, když už jsem mohl studovat víc angličti- podívat za svými milovanými a potkat tam nějakého puberny, číst spoustu Shakespeara, učit se latinsky jsem se za- ťáka (smích). Dobrý start, špatný ﬁniš.

čal zajímat o psaní ještě víc. Tedy, na začátku špatný, ale ke konci se to zlepšilo.

Jak se vám líbí LiStOVáNí? Moc. Líbí se mi, jak na konci vždycky předtím, než se po-

A nejen z pohledu prospěchu – jak jste se ve škole

kloní, tu knihu zavřou – na začátku přijdou, otevřou ji a vy

choval?

z toho hned pochopíte, že teď budou vyprávět příběh. Než

S tím to bylo právě naopak – asi do 15 let jsem byl velmi

jsem to uviděl, nedokázal jsem si představit, jak to můžou

hodný chlapec. Byl jsem ve sboru, ve školních sportovních

dělat – měl jsem v hlavě celý příběh s podivnou zpřehá-

týmech, vzorný student, měl jsem vždy pěkně učesané vla- zenou kočkou a zkrátka mi to přišlo neuvěřitelné. Mám kasy. A pak, v 15, 16 začaly potíže. Kolik ti je?

ROZHOVOR

marádku, která píše pro divadlo a chce z mojí knihy udělat

divadelní hru, avšak postupně zjišťuje, jak je to náročné. Po tom, co jsem ale viděl tohle, je to velmi inspirující, tak jednoduché, tak osekané a tak to musí být – když už to trvá víc jak půl hodiny, děti se začnou nudit, takže to musí být rychlejší, zábavné a oni to udělali výtečně. Udělalo to na mě dojem. Jak moc jste se inspiroval ve vlastním dětství, když jste psal Šmodrchu? Je velmi zvláštní, že až když jsem tu knihu dopsal, tak jsem si uvědomil, jak moc z ní pochází z mého života. V obou mých knihách hlavní hrdina, dítě, je samo, samo ve světě

knihu, ale nikdy mě nenapadlo, že by ji někdo vydal. Četl jsem, že rád kombinujete slova, která kombinace je vaše oblíbená? Ve Šmodrchovi je jedna kapitola, kde je Šmodrcha unesen do hradu a ochutná taramosalatu – růžovou řeckou pomazánku z jiker, jejíž název samozřejmě několikrát zkomolí. Psaní téhle části jsem si velmi užil. Je to takovéto místo v knize, kde si říkáte, „tohle tam nenechám“, protože je to vcelku hloupé, ale pak si to přečtete další den, pak za týden a pořád se vám to líbí, tak to tam prostě necháte.

dospělých – tak jak jsem vyrostl já.

Užíváte si toho, jaké komplikace tím způsobujete pře-

Ta největší inspirace přišla asi před deseti lety, byl chladný

kladatelům?

den, tak jsem si zašel do kavárny a neměl jsem co dělat ani

Ano, ale zajímá mě, jak přesně to přeložili. Český překlad

číst, a tak jsem začal kreslit obrázek kočky valící se z kop- jsem si už prohlížel, ale zrovna tuhle část jsem nebyl schopce, pod nímž z ní zbyly jen rozmetané končetiny. Na ten ný najít. V mé další knize, The Porridge of Knowledge obrázek jsem zapomněl, dal jsem ho do krabice, ve které

(Vtipná kaše – pozn.red.), je taková dlouhá básnička, která

skladuju různé poznámky, malé básničky a kresby. A když

překladatelům určitě bude činit velké potíže, protože jejich

jsem se pak rozhodl, že napíšu knihu, nevěděl jsem vůbec, překlad se bude muset rýmovat, netuším, jak si s tím poradí. o čem bych psal, tak jsem se podíval do té krabice. Jak byste poradil někomu, kdo za vámi přijde s tím, že Naneštěstí jsem začal přesně poté, co se narodilo moje první dítě, což není správný čas na psaní. Svým způsobem se chce stát spisovatelem? mi to ale pomohlo – jelikož jsem kvůli němu moc nespal, Nedělat to pro peníze. Vytrvat. Určitě vytrvat, protože mně můj mozek se dostal do pomateného stavu a ve Šmodr- třeba trvalo velmi dlouho dostat se tam, kde teď jsem. Pochovi je několik situací, které jsem byl schopný vymyslet

řád jsem si na to nezvykl, celý týden jsem se štípal, abych

jen proto, že jsem byl tak unavený. Trvalo mi ale pět let, se ujistil, že je to pravda. Nemůžu tomu uvěřit. Před čtyřmi než jsem ho napsal, což je celkem dlouho, takže to má

lety jsem seděl ve svém malém pokoji v jižním Londýně

i nevýhodu.

a psal knihu a dostalo mě to sem. Musíte ale vytrvat, ob-

Kolik má stránek?

zvlášť když už jsem si myslel, že jsem knihu dokončil, tak

Čtyři.

ještě rok a půl jsem ji se svým agentem prosazoval a byl

Ne, dělám si srandu. 40 tisíc slov, to je 250 stran. Myslím, jsem 50krát odmítnut. Po každém odmítnutí jsem knihu pože česká verze je větší, protože má větší písmena a je v tvr- změnil, opravil a ta se pořád zlepšovala. Na začátku nebyla dé vazbě, což je pěkné. připravená. Tehdy mě to otravovalo – ale měli pravdu. Napsat knihu bylo náhlé rozhodnutí nebo k němu něco

Co jste četl jako student?

vedlo?

To, co mi zadali – Shakespeara, sestry Brontëovy, Jane Vedlo k němu hodně věcí. Vždycky jsem psal pro rodin- Austen. Jak jsem říkal, byl jsem vzorný student, udělal jsem, né události – dlouhé básně na svatby, narozeniny a potom co mi řekli, a na jiné čtení mi nezbyl čas. jsem asi 7 let psal komedii pro televizi. Málem jsme se s ní dostali do BBC, ale nakonec to nevyšlo. Když jsem přestal, Plánujete někdy psát pro dospělé? říkal jsem si, že je to škoda, že jsem tím proplýtval sedm

Na to nejsem dost chytrý. Abyste mohli psát pro dospělé,

let, ale ve skutečnosti mi to šíleně pomohlo s psaním. Psal

potřebujete emocionální inteligenci, rozumět lidským bytos-

jsem skoro, jako bych psal pro televizi, při psaní jsem si

tem. Když píšete pro děti, můžete si toho mnohem víc do-

živě představoval jednotlivé scény, takže si myslím, že by to

volit. A taky mě víc uspokojuje místnost plná smějících se

mohl být i dobrý ﬁlm. Vždycky jsem věděl, že jednou napíšu

dětí než vážných dospělých.

SCOOL! ISSUE 48

POSLEDNÍ ZVONĚNÍ Má milá školo,

Milá školo,

toto je, doufám, poslední věc, kterou pro Tebe píší. Lhala bych, kdybych tvrdila, že si na Tebe

byly doby, kdy jsme se spo-

už nevzpomenu nebo že se mi nikdy nezasteskne. Ale můžu s čistým srdcem říct, že se těším,

lu smáli, ale i brečeli, protože to

až projdu Tvými dveřmi jako student naposledy.

vždy nebylo to pravé ořechové.

To, co mi rve srdce, je fakt, že už nikdy nebudu s lidmi, kteří mi za těch osm let ukradli srdce.

Ze začátku to byl samý smích, ale

Každý svým speciﬁckým způsobem. Už teď postrádám společné výlety, probděné noci

v poslední době to bylo jen o sa-

a je mi smutno, když si představím lumpárny, které už nestihneme. Už nikdy víc jako třída! Mám ze všeho rozporuplné pocity. Mám až panický strach ze všeho neznámého, co mě čeká, z nových lidí a zároveň se těším na všechno nové, co můžu poznat. Je mi smutno ze všeho, co ztrácím, a hřeje mě vše, co mě čeká. Nevím. Doufám. A prosím, doufej za mě i Ty. Přišel čas si říct sbohem. I Ty na mě brzy zapomeneš. Přijdou Ti noví studenti.

Doufám, že už se brzy rozloučíme, protože chci maturitu udělat. Doufám, že mi vzpomínky zůstanou jen ty šťastve. Bylo to nejlepší období mého života

S láskou Sára

a do smrti na něho nezapomenu!

P.S.: To sluníčko na dveřích záchodu jsem byla já!

MATURANTI

mi celkem usnadní naše loučení.

né a na ty smutné zapomenu co nejdří-

Přeji Ti všechno nejlepší, prosím, přej To i mně.

mém učení. Toto poslední období

– Sára Hloušková, oktáva

Sbohem

– Radim Cizler, oktáva

Maturitní tahák Víme, že matura je vopruz a že se musíte učit hromadu

Vzkazy letošním

věcí okolo, takže nebudete mít čas načítat hromadu pra-

maturantům:

starýho škváru. Přečetli jsme je teda za vás a teď vám to jednoduše vysvětlíme. A máte to v kapse.

C3A: Listí to jistí.

Bílá velryba

L. Hejda: Nezapomeňte

na nás, rádi vás znovu uvi

Chlápek chce moc moc ulovit fakt velkou divnou rybu. díme.

Stařec a moře

M. Dojiva: Šťastnou ruku. P. Studýnka: Popřál bych

Chlápek chce moc moc ulovit jakoukoli rybu. Odyssea

jim toto: „…“

Odysseus deset let někde trajdá a pak nemá ani tolik slušnosti,

L. Mášová: Doneste máslo vé trubičk y.

aby svý ženě oznámil, že už je doma. Pýcha a předsudek

L. Krejčíková: Popřála byc h vám hodně štěstí, a kdy ž nepřijde, což se v životě stá vá, poper te se s tím. M. Dvořáčková: Těžko na

Babička Děti si hrajou na statku a kolem běhaj dva psi.

cvičišti, lehko na bojišti.

S1A: Aby nebyl v maturitn ím S. Smejkalová: Aby na vaš

Ona ho nemá ráda a pak ho má ráda.

Anna Karenina Biograﬁe Ivety Bartošové v ruským jazyce na 868 stranách.

testu Jidáš.

Klapzubova jedenáctka

í straně nebylo jen štěstí, ale

Muž se reprodukčně činí, aby ho mohl ke stáru živit fotbalovej manšaft. Válka s mloky

i vědomosti. J. Ondroušek: Probuďte

Planeta opic, akorát s mlokama. se.

Farma zvířat 110 stránek o tom, že prasata vždycky budou prasata a ovce budou

SA 2: Ať o sobě víte.

ovce.

R. Hakl: Šťastnou ruku a

Deník Anny Frankové

pevné ner vy.

Holčička si hraje na schovku a prohraje.

O7A: Nenechte se vystres ovat. E. Konečná: Ať jste lepší

Jeden ze dvou klenotů americký literatury o tom, že pivko se dá sehnat

než loňští maturanti.

L. Novák: Oderint dum me tuant. Z. Venclovská: Děcka, teď vám přeju hodně štěstí, ale bude mnohem, mnohe m hůř. P. Kroutil: Stará pravda „Štěstí přeje připraveným“ platí. Děkovačka se nekoná , ma

kejte.

B. Štreitová: Přeju vám to, co těm vloni: Hodně štěstí, ať to, co jsem vás nau

Na cestě

čila, v životě zužitkujete.

Z. Běhalová: Bonne cha nce, Bon courage (S2A) et les deux A třídní učitelé: Z. Leitner: Radši nic. E. Kokešová: Děcka, uži jte si to! Maturujete jen jednou v životě… teda do ufejme…

kdekoli. Spalovač mrtvol Příběh workoholika, kterej si tahá práci domů. Pán prstenů Vymakanej román o tom, že zlo leží vždycky na východě. Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha Hlavní hrdina přesvědčil miliony lidí o tom, že chovat se jako kretén je normální. Fakt dík! Zločin a trest Zatloukat, zatloukat, zatloukat! Lolita Opravdu špatná teenagerovská komedie. Švejk Kniha o tom, že idioti vždycky přežijou. Na západní frontě klid Apatická četba o tom, jak je na západní frontě mrtvo. Sophiina volba Někdy ani nápověda 50:50 nepomůže. Dekameron Seriál Gossip Girl, akorát že během morový epidemie. zdroj: http://cilichili.cz/blog/20x-kniha-v-jedne-vete-aneb-odmaturuj-z-cestiny/

SCOOL! ISSUE 48

PS Petr Schnur:

Minimálně jednou nohou vězíme v Orwellovi Petr Schnur maturoval na Gymnáziu v Zastávce v roce 1977 (tř. uč. M. Dědková). Patřil k brněnské disidentské skupině politického vězně a chartisty Jana Tesaře. V roce 1980 emigroval do Německa, kde žije dodnes. V Hannoveru vystudoval historii, religionistiku a sociální psychologii. Na počátku 90. let externě spolupracoval s Československou, resp. Českou akademií věd. V roce 2004 vystoupil v Senátu ČR naveřejném slyšení o spisovných názvech České republiky a jejích cizojazyčných ekvivalentů. Působí rovněž jako nezávislý novinář. Publikuje zejména v Britských listech, Právu, Kritické příloze Revolver revue, Sedmé generaci, A2 kulturním týdeníku, v Literárních novinách, ale i v odborných periodikách (Religio).

ABSOLVENT

foto: http://www.literarky.cz/blogy/petr-schnur

Vzpomínky na normalizační léta strávená v zastávec- Jestliže v nich najdeme novinové, televizní nebo rozhlasokých lavicích, nezapomenutelné hodiny angličtiny se

vé redaktory po boku bývalých ministrů, generálů, bankéřů

spolužákem Laďou Novákem i závažnější témata kri- a průmyslníků, potom pochopíme mediální zglajchšaltovaze světové politiky a světových médií. Tolik se vešlo

nost dnešní doby.

do rozhovoru s absolventem Petrem Schnurem, ne- K tomu přistupují dva další faktory. „Plnokrevní“ žurnalisté, závislým novinářem aktuálně působícím v německém

pro které je jejich povolání vášní, fakticky dnes v masmé-

Hannoveru.

diích nemají šanci a končí na mediální periferii. Na jejich

Mezi vaše motta patří výrok George Orwella, který říká, že „žurnalismus je tisknout něco, co někdo nechce, aby se tisklo. Všechno ostatní je Public Relations.“ Máte pocit, že v současnosti média přestávají být dostatečně zvídavá a kritická? Ano, bohužel, jen bych upřesnil: nepřestávají, ale přestala být. Příčiny jsou různé, lépe řečeno jedná se o celý konglo-

místa nastupují oportunisté a kariéristé, kteří jsou za dobře placený „job“ v redakci ochotni napsat cokoliv. Tedy to, co od nich - samozřejmě v rámci politické korektnosti – očekává nadřízený redaktor. Slovo ‚periferie‘ tedy není myšleno pejorativně, ba naopak - nezávislé informace dnes občan čerpá takřka výhradně z ní. Jde o otázku celospolečenské prezence a tím i vlivu na tvorbu politické atmosféry ve společnosti. Dnes nemáme ve velké

merát příčin, který je nutné vidět v kontextu celkového politické-

míře co do činění s reﬂektivní

Dnes nemáme ve velké

žurnalistikou, ale s propagandou

pádu východního bloku. Jejich

míře co do činění s reﬂek-

a vymýváním mozků, jaké jsme

hlubší analýza by nám zabrala

tivní žurnalistikou, ale s pro-

ho a ekonomického vývoje po

celý rozhovor, takže se je ales-

si ještě koncem osmdesátých let nedokázali představit.

poň pokusím nastínit.

pagandou a vymýváním

Vývoj od počátku devadesá-

mozků, jaké jsme si ještě

Liší se výrazně kvalita zpravo-

participaci a celkově demokra-

koncem osmdesátých let

dajství, které je předkládáno

cii, jak jsme všeobecně očeká-

nedokázali představit.

tých let neprohloubil občanskou

vali, neposílil právní stát a jeho instituce, a již vůbec nevytvořil

Vidíte rozdíl mezi prací českých a německých novinářů?

čtenáři v Německu a u nás? Zásadní, tedy kvalitativní, rozdíl nevidím. Jak v Česku, tak i v Ně-

prostor pro skutečnou pluralitu, politickou i ekonomickou. mecku je to otázka publikačního prostoru, který kvalitní žurNaopak otevřel prostor pro centralizmus a uniformitu. Oli- nalista dostane. Skutečnost, že většina Němců tzv. vůdčím garchické struktury společnosti systematicky posilovaly

médiím nevěří, hovoří za vše. V osmdesátých letech jsem

společenský vliv na úkor struktur demokratických, ke kte- každý den sledoval televizní zpravodajství, dnes jen ve výrým samozřejmě patří i média. V Německu, ve Francii i jinde jimečných případech. Bez dlouhého přemýšlení mohu říct, existují četné publikace, které se problémem katastrofál- že bych zde, v SRN, koupil tři, nanejvýš čtyři tiskoviny, ve ního úpadku mediální kultury zabývají, stále více občanů kterých bych se dočetl něco jiného než provládní mainstrechápe, že se jedná o problém zásadní. Že totiž skutečná, am. U nás bych jich možná mohl jmenovat i víc. Zástupně nikoliv papírová demokracie nemůže existovat bez zrcadla zmíním Literární noviny, které právě ve srovnání se zahranikritického, empirického žurnalizmu. Ale vraťme se k jednot- čím považuji za jedinečný příklad vysoce kvalitní politické livým aspektům problému, jakými jsou vlastnické vztahy i kulturní žurnalistiky. Nepíši to proto, že v nich publikuji, ale v médiích a úpadek novinářské etiky. Dnes máme co do

abychom si uvědomili, že u nás existuje žurnalistická kvalita,

činění s propletencem ekonomických a politických vlivů, které si můžeme považovat a kterou je nutné pěstovat. které kontrolují vydavatele nebo osoby v klíčových pozicích, Vystudoval jste historii, religionistiku a sociální psychočasto obojí. Klíčovou roli stále více sehrávají tzv. nevlád- logii. Kudy vedla cesta k tomu stát se novinářem? ní nadace a myšlenkové fabriky, přičemž se stačí podívat, Psát úvahy, podělit se o myšlenky a zároveň spoluutvákdo je jejich členem a kdo je ﬁnancuje, abychom pochopili, řet společnost, to všechno už jsem s sebou vláčel před co se za krásnými slovy a vznešenými cíli skutečně skrývá. tím, než jsem zde začal studovat, přinesl jsem to tak říkajíc

SCOOL! ISSUE 48

s sebou z Československa. V roce 1990, kdy jsem po de- dent Bush senior. V jeho projevu najdeme slova o partnerseti letech opět mohl přijet do vlasti, jsem navštívil redakci

ství v mezinárodních vztazích, o vládě práva namísto džun-

tehdejších Moravských novin, které začaly vycházet v Brně, gle. A jaká je realita? „Humanitární bombardování“ ve jménu a optal se tehdejšího šéfredaktora Ludvíka Kavína, jestli by lidských práv, války pod vylhanými důvody, barevné revoměl zájem na spolupráci. Dohodnuto, uděláno – to byl můj

luce, ve kterých zkorumpovaní oligarchové spolu s fašisty

vstup do žurnalistiky. Tedy ve stylu „ukaž, co umíš, napiš

nebo ozbrojenou narkomaﬁí údajně bojují za demokracii,

mi něco, a uvidíme dál“. O něco později jsem poslal jeden

islamističtí fanatici, které USA a jejich spojenci vydávají nej-

text do Práva, po kterém mne kontaktoval tehdejší redaktor

prve za demokratické, později za „mírně islamistické“ rebely.

Salonu Pavelka. Následovaly brněnské Bariéry, Britské listy

Výsledkem jsou chaos, zničené, rozvrácené země, miliony

a další noviny, tisk i internet, které mne již kontaktovaly samy - věc se rozjela.

migrantů a nekonečný „boj proti terorizmu“, kterým jsou legitimovány další a další vojenské intervence. K tomu všemu

A ještě v zahraničí. Bylo složité uplatnit se v médiích

oklešťování demokratických svobod v Evropě. To nezavání

jako cizinec?

Orwellem, to je Orwell v digitalizovaném tisíciletí. Aby bylo

Dobře, že se ptáte! V Německu jsem zvolil podobnou ces- jasné, v jakém absurdistánu žijeme: v Paříži páchají atentátu, ovšem bez úspěchu. Zatímco v Česku bylo mé stu- ty ti „rebelové“, kterým Francie předtím dopomohla k moci dium hodnoceno jako plus, jako odborná kvaliﬁkace pro

v Libyi, poté proti nim intervenovala v Mali a následně opět

práci s prameny, a vše ostatní se naučíš, v Německu bylo

podporovala v Sýrii. A tato politická fraška s hromadami

jediné, co šéfredaktora zajímalo, zda jsem studoval žurnalistiku. Znalost „východních“ jazyků, tehdy naprostá rarita, úzké kontakty k tamnímu prostředí a odborná kvaliﬁkace nehrály pražádnou roli. Tento byrokratický, šuplíkový přístup k věci, nad kterým mnozí Němci sami lamentují, stál v přímém kontrastu k otevřenosti českého prostředí. Krátce poté jsem o německé noviny ztratil zájem, zejména v kontextu vývoje, který jsem již popsal. Když se zamyslíte nad články, které jste zatím publikoval, je mezi nimi něco, co už byste dneska znovu nenapsal? Ani jedna jediná věc.

mrtvých a zmrzačených je nazývána jednou bojem za demokracii, podruhé proti terorizmu. A Evropa? Od roku 1990 se neposouvá Rusko na Západ, ale navzdory původním slibům a úmluvám NATO na východ. Toto je nevyvratitelný fakt. Namísto férové politiky rovný s rovným využily USA po rozpadu SSSR slabosti Jelcinova Ruska a ve své posedlosti udržet monopol světovlády pohřbily to nejcennější, na čem se svět po druhé světové válce v obecném konsensu dohodl: mezinárodní právo. Nejde přitom o nějakou banalitu, ale o křehká a nedokonalá, ale přece jen jakási všeobecně závazná pravidla ve vztazích mezi státy. A to všechno, prosím, za asistence

Z vašich komentářů současné politické situace člo- Evropské unie, o které si její lobbyisté dělali iluze, že bude věk občas nabývá dojmu, že jsme na pokraji takové motorem míru. orwellovské udržovací války mezi kontinenty. V únoru

Podle mého jsme konfrontovaní s velmi brizantní situací,

letošního roku jste dokonce vydali prohlášení, v němž

obávám se dominového principu. Tedy řetězové reakce,

vyzýváte českou vládu k přímým krokům, v obavě o za-

ať již náhodně nebo úmyslně vyprovokované, která se vy-

chování světového míru. Skutečně bychom se v Evropě měli znovu obávat světového válečného konﬂiktu? Abych byl upřímný, obávám se, že v Orwellovi již minimálně jednou nohou vězíme - uvnitř společnosti i navenek. Rád bych řekl něco optimistického, ale nic mne v tom smyslu

mkne kontrole. Turecko, Saudská Arábie a všichni ti, kteří i nadále přímo či nepřímo podporují syrský džihád, si zahrávají se světovým válečným ohněm. Bylo vaše studium na Zastávce také jeden velký boj?

nenapadá. Jistě znáte ﬁlm ‚Matrix‘. Mám pocit, že prožívá- Mé studium na Zastávce patří k nejkrásnějším pasážím me jakýsi „matrix light“, přechod od Huxleyho k Orwellovi. mého života. Skvělá atmosféra, ve které se právě v době Podívejte se na světové dění a bilanci tzv. nového světo- tzv. normalizace dýchalo daleko volněji než na gymplech vého pořádku, který před americkým Kongresem vyhlásil

v Brně, což byla dozajisté zásluha tehdejšího ředitele a ce-

v roce 1990 – paradoxně 11. 9. – tehdejší americký prezi- lého profesorského sboru.

ABSOLVENT

Na co nejraději vzpomínáte? No tak to bylo na vzpomínkový večer! Zní to jako klišé, vím, ale nic naplat, je to pravda: často vzpomínám na ty čtyři roky, na spolužačky a spolužáky, kamarády a učitele, na naše debaty o Bohu a světu, jak se říká, na srandu i smutky. Vzpomínám na každodenní jízdy vlakem naší brněnské skupiny, kterou kromě tří děvčat tvořili Milan Venclík, Jarda Mazurkiewicz, který již není mezi námi, Břeťa Horyna a bratři Machové. Většinou jsme hráli taroky, debatovali o politice, literatuře, sportu nebo o hudbě – pokud nebylo nutné narychlo dopsat úlohu nebo se něco našprtat na písemku. A na ty profesorky a profesory, kteří prokázali vysokou míru porozumění a senzibility. Chtěl bych podtrhnout, že zde nejde o zdvořilostní frázi, ale o vyjádření vděčnosti potvrzené časem. Vzpomínám třeba na profesora Prukla, který byl pro nás jakýmsi prototypem profáka První republiky. Přesluhoval, ale přesto dokázal udělat stojku na zábradlí. Měl nás z tělocviku, branné výchovy a zeměpisu. Byl to děsný tvrďák, dával nám šíleně zabrat, a občas způsobil neuvěřitelný chaos, zejména v branné výchově – Laďa, pardon, profesor Novák a myslím, že i ředitel Kroutil, by mohli vykládat story! V první hodině těláku jsem hned úvodem vyfasoval dvacet kliků, protože jsem naběhl ve sportovních teplácích. Tak jsme se seznámili. Jednou nás chtěl motivovat při hodu gumovými granáty k většímu výkonu a nabídl se jako cíl. Ačkoliv jsme byli umlácení, stačila krátká výměna pohledů a granáty letěly - všechny najednou! Profesor předvedl

Vaším spolužákem byl současný učitel dějepisu a latiny, Ladislav Novák. Jaký byl jako student? Patřil mezi ty pilné nebo před školou dával přednost zábavnějším aktivitám? Konečně jsme se dostali k Laďovi! Tož, seděli jsme vedle sebe a myslím, že jsme si rozuměli po všech stránkách. Jako student měl fakt „navrch“, no, mohu říci, že naše „spolupráce“ a „kooperace“ stály zato. Jinak zábavy jsme měli plno i ve škole, a nejen v přestávkách. Do detailů se pouštět nebudu, třeba až budeme v důchodě. Faktem je, že jsme zažili spoustu srandy, zejména v angličtině, třeba když jsme improvizovali rozhovory. Pilný? Nevím, já měl pocit, že mu některé věci jdou lehčeji než mě. Jinak jeho specialita byl starověký Egypt, latina byla taky jeho. Volba vyučovacích předmětů mne tedy vůbec mne nepřekvapuje. Víte, co si přeji? Zasednout jednou ve vaší třídě a mít ho alespoň jednu hodinu před sebou coby učitele. A vědět, že mi nic nemůže. Mohu něco vzkázat? Pamatuji a vzpomínám, milý Laďo! Kdybyste svému mladšímu já na střední škole mohl poslat vzkaz, co by na něm bylo? Asi to, že vzdělání je síla, kritický rozum kompasem pro důstojnou cestu životem, štítem proti manipulaci. Nenechat se zkorumpovat mocí, penězi a konzumním pozlátkem, které na nás číhá na každém kroku. Přál bych si, aby mé mladší já vědělo, že existují neprodejné životní hodnoty. A takříkajíc „zvenčí“ tomu mladšímu vzkazuji: buď si vědom sama sebe a udělej něco pro tuto zemi, nebuď lhostejný k jejímu osudu. Toto je ono krásné staromódní poselství tradiční vzdělávací instituce zvané gymnásium. Nech se inspirovat jménem, které nese v názvu!

něco jako šavlový tanec, aby se jim vyhnul. Dokážete si

A kdyby to byl vzkaz tenkrát do let sedmdesátých… Život je někdy staveniště, často improvizace a vždycky puby se nemuseli stydět ani červené barety z Prostějova. Ale tování. Stojíme na křižovatkách a rozcestích a často teprve měl totální smysl pro férovost, nesnášel podrazy, to byla s časem poznáme, co nás na naší pouti čeká, zda jdeme správným směrem. Úvodem citujete to moje orwellovské cesta k němu. motto, víte, ono k němu patří i to druhé od Jana Pavla II. Nyní se mi vybavil maturitní večírek v přírodě, rozloučení o poutnici Pravdě prchající z tábora vítězů. A nejde přitom s přehledným, strukturovaným životem. Psal se rok 1977, o bezchybnost, ta neexistuje, ale o to jednat autenticky, v lednu vyšla Charta 77 a já byl v kontaktu s brněnskými tedy v pokud možno v nejlepším vědomí a svědomí. Ve věsignatáři Annou Koutnou a Janem Tesařem. Pamatuji si na domí, že výsledek je bez záruky. Možná jsou mé vzpomínky na Zastávku tak světlé, protože jsem se snažil při všech neráno po něm, když jsem dorazil do Brna, de facto poslední dokonalostech takto žít: jak mluvit, tak jednat. Takže bych jízdou zastáveckým vlakem. Svítilo slunce, modrá obloha, asi vzkázal následující: vychutnej ty čtyři roky, všechno je lidé na cestě do práce, a já ve směsici pocitů věděl, že od okay. A schovej si je do kapsy, uzavři do trezoru duše, prozítřka bude všechno, ale opravdu všechno jiné… tože nevíš, co tě potká, až budeš zase jednou putovat. představit, co následovalo: zbytek hodiny ve drilu, za který

Ach jo, to je mi najednou nějak měkce u srdce a skoro mi vlhnou oči…

SCOOL! ISSUE 48

Ivana Puškarová, studentka žurnalistiky na FSS MU Brno, absolventka G Zastávka 2015

KDYŽ LAIK DÁVÁ LAJK… aneb Jak se volila Nejkrásnější kniha roku 2015 Netuším, kolik z vás, čtenářů SCOOL!u, ví, že se každoročně volí Miss mezi knihami. Doposud to byla záležitost spíš úzkého kruhu odborníků. Ale letos bylo všechno jinak a já jsem měla tu čest být u toho. V následující reportáži si můžete přečíst o setkání lidí nad knihami pod taktovkou Kateřiny Šedé, ale také o setkání lidí, kteří by se za normálních okolností třeba nikdy nepotkali. Pravidelnému čtenáři našeho časopisu není jméno Kateřiny Šedé neznámé (viz SCOOL! č. 36, str. 22 a č. 43, str. 16), a tak víme, že nic šedého se od ní čekat nedá. Nejkrásnější komise

roty proto oslovila lidi z celého spektra společnosti a vy-

Soutěž s názvem Nejkrásnější kniha roku pořádá Mini- tvořila jednapadesátičlennou (protože 51. ročník soutěže) sterstvo kultury ČR spolu s Památníkem národního pí- porotu, která dostala název Nejkrásnější komise. Členy semnictví v Praze. Kořeny této soutěže sahají údajně až

této komise byly jak slavné a známé osobnosti (např.

někam k roku 1928; se současnými pravidly to bylo již po

herec Jiří Lábus, ﬁlosof Václav Bělohradský, sexuolog

padesáté, kdy několik málo odborných porotců oceňuje

Radim Uzel, textař Michal Horáček, psychiatr Jan Cimic-

několik málo knih, proběhne malá výstava pro zasvěce- ký, zpěvačka Jana Uriel Kratochvílová, architekt Ladislav né, zpráva o tom problikne médii… Avšak letos se orga- Lábus, režisér Jan Hřebejk, herečka Zuzana Bydžovská, nizace ujal uragán jménem Kateřina Šedá ve spolupráci

herečka a dabérka Aťka Janoušková, zpěvák Sámer

s graﬁkem Adamem Macháčkem a začaly se dít Věci.

Issa a řada dalších), tak i naprosto obyčejní chovatelé

Kateřina vycházela z myšlenky, že krása je velmi subjek- drobného zvířectva, hasič, důchodce, montér, náhodná tivní pojem a knihy by neměli hodnotit jen odborníci, ale

kolemjdoucí, předškolák, bezdomovec… a také jedna

všichni, kdo mají knihy rádi. Kromě tradiční odborné po- učitelka ze zastáveckého gymnázia.

REPORTÁŽ

foto: Martin Hlavica

Ten má rád to a ten zas tohle

Letohrádek Hvězda: 51+

Úkolem každého člena Nejkrásnější komise, tedy i mým, Slavnostní vyvrcholení soutěže s aktuálním názvem 51+ bylo vybrat z více než dvou set přihlášených knih tu svoji a předání cen odborné i Nejkrásnější komise proběhlo nej- . Začátkem února na nás všechny adeptky na Nej- koncem dubna v letohrádku Hvězda. Celým programem krásnější knihu čekaly v Peléově vile v Praze. Podle své- provázel známý moderátor Alexandr Hemala a sešli se tu ho tempa a časových možností jsme si knihy prohlédli

všichni, kteří s celou akcí měli cokoliv společného. Kaž-

– někdo měl vybráno během pár minut, jiný strávil nad

dý z porotců předával svou cenu osobě, kterou předem

knihami několik hodin. V tomto ohledu byl nejpečlivějším

vybral. Jen s Erbenem byla trochu potíž, ale i tato cena

porotcem Jiří Lábus, který věnoval výběru své Nejkrás- byla nakonec předána – jednomu studentovi z Miletína, rodiště našeho literárního klasika. nější bezkonkurenčně nejvíc času. Každý z porotců měl také přivézt nějakou cenu a měl určit, kdo z těch, kteří nějak souvisejí s vybranou knihou, ji získá. Většinou své ceny věnovali nakladatelstvím nebo autorům knih. I pan Miloň Čepelka, herec Divadla Járy Cimrmana, věnoval dvě volné vstupenky na představení DJC autorovi knihy – Kytice! Pro ty čtenáře, kteří nedávají pozor v hodinách literatury, podotýkám, že autor Kytice – Karel Jaromír Erben – je již 205 let po smrti. Doručení ceny byla pro organizátory docela výzva.

Já jsem tedy předávala cenu panu Kronkovi. Osobně jsme se do té doby neznali, ale za sebe musím říct, že setkání s ním bylo velmi příjemné. Vedle oﬁcialit zbyl čas

i na rozhovor, jehož zlomek si můžete přečíst na následujících stranách, zrodila se i myšlenka případně další spolupráce – besedy s našimi studenty či koncertu pro školu. A tak na místě, kde se před staletími odehrála bitva na Bílé hoře, zvítězilo tentokrát něco jiného. Kateřina Šedá nám dala nahlédnout do světa, který se díky ní objevuje pod

Kouzlo Decibelů nad Brnem

nánosem zažitých představ a stereotypů. Světa, který

I já jsem si samozřejmě všechny vystavené knihy zod- válečné ničení a nesmiřitelné protiklady nahradil světem povědně prohlédla; krásných knih se tu sešlo opravdu

vzájemného obohacování i ve zdánlivě protikladných roz-

hodně a rozhodovalo se těžko. Ale kniha Decibely nad

ličnostech. Někde jsem se dočetla, že celý objekt leto-

Brnem ve mně doslova rozechvěla nostalgickou strunu, hrádku Hvězda provází číselná symbolika a půdorys ve a tak byla má volba jasná. Komu ale věnovat svou cenu? tvaru šesticípé hvězdy (hexagram) symbolizuje spojení Tady jsem se nerozhodovala dlouho: ani autor, ani na- dvou protikladných sil do vzájemné harmonie. Musím kladatelství. Cenu získá rocker z titulní strany – Jaroslav potvrdit, že vzájemné propojení lidí a knih, jakkoliv toto Albert Kronek, člověk, bez kterého by byla (nejen) brněn- spojení nepovažuji za protikladné, vzájemnou harmonii ská rocková scéna mnohem, mnohem chudší (viz me- rozhodně vytvořilo a děkuji Kateřině Šedé za příležitost dailon na následující dvoustraně).

se toho všeho účastnit.

– Eva Kokešová

Decibely nad Brnem – autorem je brněnský hudební publicista Petr Gratias, vydalo nakl. Jota Brno. Kniha zachycuje vývoj společenského fenoménu bigbítu, potažmo rocku, od počátku šedesátých do konce osmdesátých let 20. století. Obsahuje portréty třiceti nejzásadnějších bigbítových a rockových skupin, které se zapsaly do povědomí brněnských posluchačů a z nichž některé přesáhly význam jihomoravské metropole a staly se známými po tehdejším Československu. Pro současné studenty gymnázia trošku retro záležitost, ale pro jejich rodiče (a učitele) návrat do mladých let.

SCOOL! ISSUE 48

zleva: J. A. Kronek, E. Kokešová, P. Gratias

JAROSLAV ALBERT KRONEK rocker z titulní strany Reportáž z předchozí dvoustrany s sebou nutně přináší i následující rozhovor. S Jaroslavem Kronkem jsme v letohrádku Hvězda měli čas si dlouho povídat o všem možném. Rozhovor se překvapivě netočil moc kolem hudby, ale tu je stejně lepší si poslechnout než o ní mluvit. Čtenářům SCOOL!u a nejen jim bych proto doporučila koncert skupiny Alband, jejíž klíčovou součástí pan Kronek je (viz plakát na zadní straně časopisu). Jakožto češtinářku mě Jaroslav zaujal svým nadstandardním vztahem k literatuře, našemu jazyku a ke kultuře vůbec. Ostatně nejen tím – muž s iniciálami Učitele národů nemůže přece nechat žádnou učitelku chladnou. Co se ti vybaví, když se řekne „Zastávka“?

Jaký je tvůj vztah k našemu gymnáziu?

Na Zastávce jsem se narodil. Bydlel jsem v bytovce pod

Gympl jsem si uvědomoval až jako žák vyššího ročníku, snad

lesem. Neskutečné místo na planetě! Školka ve vilce vedle

osmák nebo deváťák, protože mi nad hlavou zněl klapot vy-

domu, v lese bunkry a zákopy, pod kopcem potok Habřina,

sokých podpatků krásné profesorky chemie, která přecháze-

který se záhadně ztrácel v zemi za hrubými česlemi (podzem- la razantně ze třídy do sborovny. Moje chemie puberťáka ve ní štolou dodával chladící vodu do Šmeralek). Přes údolí, kudy mně sublimovala a já si ten jev nedokázal vysvětlit! Po letech vedla železniční trať a hlavní silnice, jsem viděl na severový- jsem se k té budově vracel jako veliký zamilovaný kluk. Jedna chodním horizontu verneovský motiv. Obrovská budova školy, studentka gymnázia se pak stala mojí ženou. jejíž střešní nadstavba ve mně vzbuzovala pocit, že je to vlast- Co tvá středoškolská léta? Jaký jsi byl student? ně ponorka, která se právě vynořila. Do této ponorky jsem Byl jsem studentem stavební průmyslovky a byl jsem student školou povinný dennodenně mašíroval přes Starou Osadu, Jekyll&Hyde. Vynikal jsem v češtině, ruštině, němčině a dějákolem kina Vesmír vzhůru na „Červeňák“, furt do kopce, minul

ku, taky v občance. Technické předměty mě z počátku dost

jsem Lidovou školu umění a po krátkém výstupu na téměř

děsily, ve třeťáku jsem propadl z mechaniky. Za vše mohla

„osmitisícovku“ jsem stanul po vysokém boku toho monstra…

prokrastinace a krásná bigbítová 70. léta. Ve čtvrťáku jsem

ROZHOVOR

foto: Martin Hlavica

se vzpamatoval, dokonce jsem školu reprezentoval, ale nikoliv

tury. Vyrostl jsem na verneovkách, mayovkách, Kámasútrách,

v hokeji či volejbale, jak zde bylo zvykem, ale v národním kole

na edici Kobra, Smaragd a 3x Odeon, dospíval na Hrabalovi,

Puškinova památníku (recitační soutěž textů v ruském jazy- Páralovi… a dnes ulítám na Emilu Haklovi a Jarku Rudišoce – pozn. red.) s vlastní písní! Všechno by bylo super, kdyby

vi. No a poezie, samostatná kapitola, miluji Nezvala, Kainara,

mi na TV obrazovce v přímém přenosu nevypadly z gumičky

Hraběte, Žáčka, Holoubka, Sýse, Skarlanta a celou součas-

do ohonu režisérem svázané dlouhé vlasy. Ředitel se z toho

nou generaci básníků.

dlouho vzpamatovával, moji pedagogové se potajmu řehtali. Odmaturoval jsem s dvojkama a z mých sešitů velké a malé vody můj třídní učil ještě 10 let.

Většina tvých písňových textů je česky. Jaká úskalí má čeština při skládání textů? Úskalí češtiny při textování je jedno zásadní – akcent na první

A tvůj názor na vzdělávání dnes?

slabiku. To by se mělo ctít. Aby to nervalo ušiska. Ale jsou

O vzdělání se dnes moc nebavím. Vím, že tady je, že je dnes

interpreti, kteří se s tou chybkou, pakliže se vyskytne a v kon-

nutné a že je kvůli „nějaké“ laťce ledacos obětovat. Někdy

textu nelze jinak, dokážou velmi mile srovnat. Třeba David

funguje tlak, někde je talent, někde to jde přirozenou cestou.

Koller. Já jsem navyklý textovat na již hotový svahilsky pojatý

Každý, jak se přetavuje z děcka na dospěláka, to cítí a vede

napěv. Je to dost těžké, ale když se mi už podaří implemen-

jinak. A dobře mu tak!

tovat první řádek, verš, a když tomu uvěřím, vybuchne v hlavě

Otázka k tématu tohoto čísla časopisu: Jak vnímáš mé- gejzír námětů, octnu se v jiné dimenzi, v jiném světě. Tvořím a to je obrovská radost… dia? V čem je jejich síla, nebezpečí… Není to tak dávno, co jsem si přiznal, že mě média začínají fakt

Je některý z tvých textů, který máš z nějakého důvodu

šíleně štvát!!! Hon na senzace, protlačování polopravd, různá

raději než ostatní?

konstatování bez efektivních námětů řešení, takové to hození

Z těch oﬁciálních textů, které se objevily na albech KERNu

informačních kostí – „…ohlodej, polkni nebo vyplivni, zítra je

a ALBANDu mám rád text písně Zapomenutí muži (o nataky den!“ Snažím se eliminovat zdroje, nepouštět kulisově rá- šich válečných pilotech ve službách RAF…) a třeba Šaugle dio a TV, už pravidelně nekupuji natěšeně denní tisk, omezil On The Road – o vlivu zastáveckých červnových poutí na jsem i oblíbené časopisy kvůli množství reklamy i kvůli jazyku některých současných novinářů. Díky internetu se strhla lavina, doslova informační bouře, vše pohlcující vír. Necháš se nalákat, vtáhnout až do role klikajícího nebo otírajícího magora, který pro virtualitu téměř zapomíná na reálný svět.

život v pubertě… A jaká vzpomínka ti zůstává na předávání cen v soutěži Nejkrásnější kniha roku 2015? Už vůbec jen to, že jsem tam mohl být! Moc se mi líbilo moderování Saši Hemaly (rodáka z Újezdu u Rosic), zvláště, když

Vadí ti zájem médií?

si při předávání ceny gymnázia vzpomněl, že se lokálně Za-

V mém případě mi zájem médií o moji osobu, o interpreta či

stávce u Brna říkávalo Zástavka(!), potom mě dojalo setkání

muzikanta nevadí. O kom se se nemluví, v dobrém či zlém,

po čtyřiceti letech s Janou „Uriel“ Kratochvílovou – českou

jako by nebyl.

Joplinkou, a bezvadný bylo, že jsme si svých sedm vteřin slá-

Ublížila/pomohla ti někdy média?

vy na pódiu s paní Kokešovou užili a odešli po neviditelných

Neměl jsem v životě pocit, že by mi novináři nebo kritici ublížili

stupíncích zpět do sálu bez kolize…

tím, co o mně napsali. Vlastně spíše mi byl jednou televizí, jedJ. A. KRONEK

ním pořadem docela změněn život. Šlo o bratislavský Triangel, oblíbenou hudební hitparádu, na který se tehdy pravidelně dívalo snad milion klipůchtivých diváků. Jedna povedená písnička a kapela KERN byla vystřelena na oběžnou dráhu…! Čteš rád? Jsem čtivec, hltač textů, slinič-obraceč všech možných stránek. Měl jsem štěstí na skvělé češtináře. Na základce na Zastávce pana učitele Krčmu, na stavárně(!) profesorku Kolářovou či profesora Fukala. Od patnácti jsem stával každý čtvrtek dvě hodiny před otvíračkou knihkupectví na Masarykové a kupoval a kumuloval vše od sci-ﬁ, detektivek i krásné litera-

SCOOL! ISSUE 48

– zpěvák a kytarista. Po počátcích ve skupinách Trailer a Gun následovala více než čtvrtstoletí dlouhá pěvecká kariéra frontmana skupiny Kern. Kromě zpěvu komponuje hudbu a textuje. V současné době je lídrem skupiny Alband. Od roku 1995 je spolumajitelem úspěšné realitní kanceláře Realica (jako Metallica!). Ve volném čase nemá volný čas.

JAK EFEKTIVNĚ SLEDOVAT MÉDIA NA INTERNETU// Představte si situaci, kdy pro svoji práci nebo vzdělání potřebujete sledovat novinky z více internetových zdrojů. Každý web/blog již nemusíte procházet ručně, stačí si za tímto účelem nainstalovat do webového prohlížeče libovolnou „RSS čtečku“. Oblíbená je například aplikace FEEDLY (www.feedly.com), ( ), kterou lze nainstalovat jako doplněk do prohlížeče Chrome. Uvedu příklad – zabývám se internetovým marketingem a ke své práci potřebuji sledovat cca 200 webů a blogů různých profesionálů z oboru. Média mám tématicky rozdělena do skupin a automaticky sleduji nové články. Aplikace si sama pamatuje, co už jste četli, umí články různě třídit, hledat, sdílet či ukládat. Ve čtečce máte pouze obsah, který vás zajímá, bez jakékoliv reklamy a dalších zbytečností.

RSS čtečka funguje jako vaše osobní noviny Do čtečky napojíte všechno, co chcete na Internetu číst (samozřejmě za předpokladu, že stránka má RSS výstup). A pak kdykoliv něco číst chcete, najdete připravený aktuální obsah. Pokud si RSS čtečku pořídíte na mobilní telefon či tablet, tak může obsah i stahovat pro off-line čtení. Výhoda Feedly je v jedné věci – nemusíte hledat adresu RSS feedu, zpravidla stačí zkopírovat adresu webu. Seznam webů, které sledujete můžete z aplikace vyexportovat a zálohovat, případně sdílet s dalšími lidmi.

Čerstvá aktualita od Google Nedávno přibyla u Google dokumentů nová funkce – možnost vytvořit elektronickou publikaci přímo na Google Drive. Stačí stáhnout dokument ve formátu .epub a můžete ihned vydávat e-knihy/časopisy.

Jiří Dobrovolný, maturita 2006, studoval marketing a počítačové řízení podniku, působí jako marketingový konzultant v několika E-shopech a pomáhá s využitím Google služeb pro komerční i neziskový sektor.

TÉMA

Sociální sítě – Tak trochu vlastní svět// Život na sociálních sítích je těžký a v mnoha ohledech docela

pod strachem z neznámého podporovat člověka, který by namlel

stresující. Více či méně důsledně si tvoříte svůj online proﬁl, svoje

muslimy (rozuměj uprchlíky) do masokostní moučky nebo na Slo-

druhé já, svoji roli v online světě. Honíte se za lajky, retweety či

vensku získá nezanedbatelné procento hlasů strana vedená člo-

srdíčky a tváříte se, že je to úplně přirozené a že jste to vlastně

věkem, který téměř popíra existenci holocaustu. Váš svět se bortí,

vy. Esemesky jste vyměnili za Messenger nebo WhatsUp a jste

bublina praská. Najednou se dívíte, co že je to tam venku vlastně

tam skoro dvacet čtyři hodin denně. Kromě toho si ale tvoříte taky

za lidi. Prezidentem se stane venkovský buran, který ztělesňuje

svůj vlastní svět. Komplikované algoritmy vám s rostoucím množství obsahu a cílem vyrejžovat co nejvíc z promovaných příspěvků a reklam od ﬁremních proﬁlů zobrazují pouze vybrané příspěvky od stránek nebo uživatelů, se kterými se sociálně kamarádíte nejvíc. Lajkujete, komentujete, vzájemně si píšete a další takový srandy. Díky tomu se vám zbytek světa uzavře a váš sociální život se točí pořád okolo stejných témat, lidí a věcí. Vytvoříte si vlastní bublinu. Najednou máte pocit, že patříte do komunity stejně

všechno, co na Češích nenávidíte. Lidé podporují osoby, které jsou naprosto proti hodnotám, které vyznávate. S prezidentem se smíříte, ale masokostní moučka je už prostě přes čáru. To už je naprosto mimo všechny škály. Zklamáni a šokování světem, ve kterém v reálu žijete utíkáte zpátky do online světa, do světa, kde vaše hodnoty, názory a ideály sdílíte ve své bublině s pražskou kavárnou a s obavami čekáte, co přijde dál. Usínáte s myšlenkou,

smýšlejících lidí. A ano, patříte. Najednou má názory vaší bubliny

že ve virtuálním světě je to ještě v pořádku, a doufáte že se ofﬂine

každý. Nebo alespoň každý normálně smýšlející uživatel, přiroze-

svět ještě chvíli nezblázní.

ně. No a pak to příjde. Prezidentem se stane Zeman, lidé začnou – Martin Suchomel (absolvent 2015)

Internet – brána do světa, nebo únik z reality?// Anketa Internet není pro mě únikem z reality. Je pro mě součástí mojí

někteří mí vrstevníci jsou na tom ještě hůř. V případě, že je někdo

reality. Užitečný zdroj informací a komunikace. Kdybych ho ne-

několik kilometrů daleko, je to skvělý způsob, jak s ním sdílet

měla, asi by se můj život nezhroutil, spíše bych si to po týdnu ani

zážitky. Ale jsme-li s někým venku, je podle mě absurdní zírat do

neuvědomila.

– Lucie Hamarová, sexta

mobilu a chatovat si zase s někým jiným. Na druhou stranu je

Pro mě je internet perfektním místem. Posílání nejen zpráv, ale

Facebook dobrý na navazování nových přátelských vztahů, ale

i fotek nebo videí si u mě vytvořilo závislost, které se snažím zba- zase do určité míry. Všechny tyhle sítě byly vytvořeny s dobrým vit. Internet je všude a nevím jak vy, ale já bych bez něj nemohla existovat.

úmyslem a je jen na nás, jak s nimi naložíme.

– Karolína Musilová, sexta

– Markéta Zejdová, prima

Vždy si raději vyberu jít ven s kamarády než si s nimi jen psát.

Pro mě znamená internet spíš bránu do virtuálního světa. Jsem

Bohužel se s některými nemohu vidět často, a s některými skoro

na internetu každý den a trávím tam většinu svého volného času.

vůbec, tak si píšeme alespoň pár slov denně, abychom o sobě

Myslím si, že to tak má většina mé generace a nejspíš má taky

věděli.

problém se staršími, kteří nedokáží pochopit, co pro nás internet

– Barbora Simajchlová, sexta

V této době každý používá internet. Já ho používám také napří- znamená. Byli totiž zvyklí trávit svůj volný čas jinak. klad k hledání různých informací. Ráda hledám recepty na vaření

– Pavel Stehlík, kvinta

a zdravý životní styl. Populární jsou sociální sítě, tam ale každý

Co je pro mě internet? To je těžko zodpověditelná otázka, protodává jen to nejlepší ze svého života – krásné fotky a drahé ob- že já mám na internet takový smíšený názor. Zastávám názor, že lečení, ale není vidět, jak doopravdy ten člověk žije. Myslím, že internet je ztráta času, ale přesto nejraději svůj volný čas trávím lidé by měli více komunikovat v reálném životě, užívat si svůj ži-

vot a nezávidět lidem okolo sebe. Všechno tohle bere čas. Měli

právě na počítači.

– Marie Matějková, kvinta

bychom si vážit toho, co máme, protože jsou lidé, kteří nemají

Pro mě je to útěk z reality, protože se mi stává, že chci přijít na

ani na jídlo nebo pití a někteří nemají ani rodinu. Kvůli internetu

úplně jiné myšlenky a k tomu mi pomáhají úžasné hry. To mi bo-

nám uniká spousta důležitých věcí. Čas, kdy jsme na internetu,

hužel krade hodně času a pak mám problém dělat normální věci.

bychom mohli využít lépe. Já chci svůj volný čas věnovat rodině,

I když mi mnoho lidí řeklo, že to prostě mám přestat hrát, bylo už

sportu, mazlíčkovi, přátelům a odpočinku.

pozdě, protože jsem byl na nich závislý. Ve výsledku jsem zjistil,

– Adriana Doležalová, prima Já osobně vnímám internet a sociální sítě kladně, ale v určitém množství. Sama na něm trávím více času, než bych chtěla, ale

SCOOL! ISSUE 48

že utíkám z reality tak často, jak je to jen možné, ale čím déle jsem mimo realitu, tím těžší je zase do ní vstoupit. – David Dumek, kvinta

JAKUB STEJSKAL Mluviti stříbro, moderovati zlato Představujeme vám dalšího absolventa, který má s médii hodně co do činění. Většina studentů naší školy jej zná coby moderátora několika školních plesů, včetně absolventského. Z následujícího rozhovoru budete mít možná dojem, že stát se moderátorem je vlastně hračka… jenže ono to ve skutečnosti nejspíš tak jednoduché nebude. Ale štěstí přeje připraveným a v případě Jakuba Stejskala, jak se dočtete, sehrálo svou roli. V poslední době ale Jakub vyměňuje mikrofon v ruce za skleničky v nově otevřeném Chill baru v Rosicích. Tedy ne, že by tam chodil popíjet, naopak, stará se o pohodlí návštěvníků. Díky Jakubovi a jeho přátelům dostalo v Rosicích slovo „chillovat“ další význam. Jak se může dostat člověk z gymnázia k modero- Není to až moc velká shoda náhod? Je. Ale to není všechno. Člověk, který mně řekl, že si to můžu přijít

vání?

Například náhodou Když jsem byl na gymnáziu, tak zkusit, studoval taky na našem gymnáziu. I to si myslím, jsem si dělal srandu, že budu jednou dělat v televizi, že hrálo roli. že by to mohlo být něco, co by mě bavilo. Paradoxně

Když tě vzali do televize, čemu ses věnoval?

jsem pro to ale vůbec nic neudělal. Když jsem odmatu- Dělal jsem redaktora. Reportáže z různých akcí, rozhoroval, měli jsme s Mighty Shakem vystoupení v Cristalu. vory se zajímavými lidmi apod. Nejlepší na této práci Objevil se tam člověk s kamerou a mikrofonem, tak

je, že se dostanete na místa, kam se člověk normálně

jsem úplně ze srandy a od boku vystřelil, jestli někoho

nedostane. Je to zvláštní, ale když se řekne zaklínadlo

nehledají. Stručně řečeno, řekl ano, přijď na zkoušku. – abraka televize, tak se k vám lidi chovají trošku jinak. Dva měsíce jsem ,,si to zkoušel“ a pak se rozhodli, že Tohle jsem ale nikdy neřešil. Postupem času jsem pak mě vezmou.

ABSOLVENT

moderoval žurnál a příležitostně nějaké akce. Tohle foto: http://www.czechjuggling.com/gallery/17 | Fotograf: Robert Peca

všechno vlastně dělám dodnes. Od gymnázia do teď. – v tv redaktor, moderátor, na obci ,,moderátor“ (kulSedm let. Utíká to jako voda.

turní akce)/ manager, v Chill baru manager /moderátor

Takže ambice na ,,slávu“ nebyly?

(chci využít moderování a dělat přímo naživo rozhovory

Je to zvláštní, ale ne. Mám zatím v životě štěstí, že jsem

s různými hosty, ale to je ještě hudba budoucnosti).

vždycky dělal a dělám to, co mě baví. A k tomu slávu Takže toho vlastně moc nedělám. To stejné jen na víc nepotřebuju. Samozřejmě vás potěší, když vás někdo

místech.

pozná. Na druhou stranu si nedovedu představit život

Vzpomínáš po tom všem na gymnázium?

,,celebrity“… Bez soukromí… Navíc se k vám podle mě pak lidi chovají jinak. Už to není tolik o upřímnosti.

Rozhodně. Hlavně když je ples a já dostanu od organizátorů důvěru, že můžu moderovat. Když mi to ča-

Může někdo moderovat a být introvert?

sově vyjde, tak v tomhle rád pomůžu. Ale na školu

No… úplně neříkám, že jsem introvert. Spíš to beru

vzpomínám ještě z jednoho důvodu. A tím se vracím

tak, že moderování je o předávání energie. 70 % energie, 30 % techniky/stylu mluvení. U mě se asi nejvíc všechno zlomilo ve chvíli, kdy jsem přestal být přehnaně nervózní a začal si to užívat. To bych asi vypíchl jako velkou radu pro ty, kteří by chtěli začít moderovat. Jakmile v hlavě pochopíte, že si to jdete užít. BIG WIN! A jít postupně od menších akcí. Někdy si třeba trošku víc naložit, ale ne zas moc, aby vás to nesemlelo. Pořád musíte vědět, že musíte věřit sami v sebe. Říkáš ,,nenaložit si toho moc“. Čemu se teď věnuješ? Není toho úplně málo. Obrazně řečeno, všechno je spojené se vším. Velkou část času věnuju BTV. K tomu

na úplný začátek tohoto rozhovoru. I když, jak já říkám ,,nechci ﬁlozofovat“, tak je podle mě důležité si uvědomit jednu věc. Je jedno, co děláte, hlavně vás to musí bavit. Pokud se nejedná o extrém, který vás ﬁnančně neuživí, tak je to opravdu jen a jen na vás, s jakou náladou budete vstávat do práce. ALFA OMEGA všeho je ale jedna věc. To, co chcete dělat, musíte dělat v praxi co nejdřív, jak to jen jde. Neříkat si – dodělám školu a pak… NE! Setkávám se s tím hodně často a přijde mi to strašná škoda. Ode mě to asi tolik nevyzní, protože jsem taky při škole nemoderoval. Ale chybami se člověk učí. Krásný příklad jsem viděl na jedné škole,

pomáhám v Neslovicích. Schválně říkám pomáhám, když jsme točili anketu do reportáže. Zeptal jsem se protože 90 % práce dělá starosta Jakub Kokolia. Já studentů, co chtějí dělat a co pro to dělají teď. Jeden jako místostarosta mám na starosti kulturní akce, fun- kluk mi řekl, že chce moderovat. Když sem se ho zegování minigolfu apod. A do třetice, v současnosti pro ptal, co pro to dělá, řekl, že mají s klukama online přemě asi největší životní výzva, je Chill bar v Rosicích. nosy fotbalu nějaké ligy a že to sice sleduje jen pár lidí, S přítelkyní jsme už chtěli něco svého, tak jsme si udě- ale baví ho to. TO je přesně ono. Tohle vám v životě lali Chill Coffee Bar. Když to protřepeme i zamícháme

strašně pomůže.

Jakub Stejskal Maturita: na Gymnáziu T. G. Masaryka v roce 2009 Třídní učitel: Ladislav Novák Další studium: škola života Zaměstnání – redaktor, moderátor, místostarosta, spolumajitel kavárny Koníčky – futsal, street dance, volejbal, sport obecně, sebevzdělávání – podnikání, všeobecný přehled (nekonečné čtení zajímavostí na internetu – pracovní deformace)

SCOOL! ISSUE 48

Učíme (se) média – soutěž// L. Brestičová V pondělí 16. 5. od 16 hodin bude v LMS Moodle na adrese http://www.ucimesemedia.cz/kurzy/ v sekci soutěže (je bez klíče) zpřístupněn tento test, doplněný o další otázky. Tři řešitelé, kteří jako první odpoví správně na všechny otázky, obdrží ceny od řešitelů projektu Učíme(se)média. Řešitel, který odpoví co nejpřesněji na doplňkovou otázku a současně správně na všechny otázky v testu, získá hlavní cenu. Možnost odpovídat je od 16. 5. od 16 hodin do 20. 5. do 16 hodin. Vyhodnocení a předání cen bude 22. 5. 2016 1. Která z následujících deﬁnic nejlépe vystihuje pojem ergodická literatura? a) Text, při jehož čtení se čtenář musí rozhodovat podle předem daných pravidel. b) Text, který je čtenáři zpřístupněn na digitálním nebo elektronickém zařízení. c) Text, v němž se stránky posunují automaticky podle pohybu oka čtenáře. d) Text, který je napsaný v programovacím jazyce, ale má estetické kvality. 2. Co znamená zkratka FPS v kontextu herních studií? a) FirstPerson System b) FirstPerson Soundtrack c) FirstPerson Shooter d) FirstPerson Strategy

d) Facebook 8. „HTML5 canvas“ slouží k: a) přehrávání audia v rámci prohlížeče b) zobrazení animací c) rychlé interpretaci textů d) dynamickému vykreslování bitmap 9. „Can you see me now?“ je: a) první hrou představující gamiﬁkaci b) první interaktivní instalací c) první geocach projekt d) první urban street game

10. Kdo vystavil první ready made a v jakém roce? a) Andy Warhol, 1962 b) Marcel Duchamp, 1917 c) Salvador Dalí, 1932 3. Které následující spojení „blogger oblast zájmu, o které píše“ d) Banksy, 2005 je nepravdivá? 11. Komplementární barva ke žluté je: a) Ada lifestyle a móda a) modrá b) Daniel Dočekal ﬁlmové recenze b) ﬁalová c) Martin Kuciel alias Pan Cuketka vaření c) červená d) Dušan Janovský tvorba webu d) zelená e) Ondřej Neff publicistika e) azurová 4. Zkratka CC v emailové komunikaci označuje příjemce kopie. 12. Zkratka GPS znamená: Z jakých slov vznikla? a) Global Positioning System a) Carbon Copy b) GeoPosition System b) Customer Care c) GeoPositioning System c) Copy of Content d) Geolocation Positioning System d) Copy Cat e) Copy of a Copy 5. Co označují pojmy “agon”, “alea”, “mimicry” a “ilinx”? a) způsoby čtení b) techniky programování c) kategorie her d) typy performance 6. Které z následujících písem je písmo serifové? a) Gadugi b) Verdana c) Garamond d) Trebuchet e) Webdings 7. Písmo Helvetica nenajdete v Logotypu společnosti: a) Lufthansa b) Microsoft c) Panasonic

SOUTĚŽ

13. „Kerning“ je v typograﬁi anglický název pro: a) nastavení vzdálenosti mezi řádky b) úpravu mezer mezi písmeny c) změnu zarovnání odstavce d) vyrovnání sazebního bloku 14. Který z následujících produktů společnosti Adobe je alternativou k „Pinnacle Studio“? a) Adobe Premiere b) Adobe Muse c) Adobe Lightroom d) Adobe Edge Animate 15. Pro označení čeho se používá zkratka UGC? a) metrika při měření na Facebooku b) obsah vytvářený uživateli c) hipsterská výzva „použij Google kovboji“ d) novinářské označení neuvěřitelných zpráv

Lingvistická olympiáda// 5. Runy (14 bodů) Staronorštinou – původním jazykem Vikingů – se

být uveden jednak jako ‚Dawn‘ (‚Úsvit‘) nebo jako De-

po šest století (zhruba od sedmistého roku našeho

lling (jeho původní jméno) – devíti z těchto jmen na-

letopočtu) dorozumívala velká část severní Evropy.

leznete seřazené v abecedním pořadí níže. Mějte na

Do dnešního dne se můžeme setkat s pozůstatky je-

paměti, že uvedené anglické ekvivalenty neodpovídají

jího vlivu v současné angličtině: od názvů dnů v týdnu, jež mají za svůj základ jména vikingských bohů – tak je pondělí „dnem Měsíce“ (Monday – ‚Moon day‘), úterý „dnem Tiwa“ (Tuesday – ‚Tiw’s day‘), středa „dnem Wo-

do písmene původnímu staronorskému znění, tj. že v jejich podobě došlo k určitým nezanedbatelným posunům (viz dny v týdnu výše).

danovým“, popř. „Odinovým“ (Wednesday – ‚ Wodan

Baldur, Dallinger, Day (Den), Freya, Freyr, Ithun, Night

(or Odin)’s day‘), čtvrtek „dnem Thora“ (Thursday – ‚

(Noc), Sun (Slunce), Earth (Země)

Thor’s day‘), pátek „dnem Frigga“ (Friday – ‚ Frigg day‘) a neděle „dnem Slunce“ (Sunday – ‚Sun day‘) –, po

Úkoly

slova jako anger (hněv), ado (prodleva), wrong (chyba),

Úkol 1. Přiřaďte (vepsáním do tabulky) každé z výše

Yule (Vánoce) a mnohá další. Písmem, jímž se po vel-

uvedených jmen jeho původní runové podobě.

kou část své existence staronorština zapisovala, byly

Úkol 2. Přepište latinkou jména dvou zbývajících bohů.

runy – abeceda vytvořená s ohledem na speciﬁčnost materiálů užívaných k zápisu (především dřeva a kamene).

(především dřeva a kamene). Anglické ekvivalenty – vycházející buď z oněch původních, staronorských, anebo z role, již ten který bůh

Úkol 3. Za pomoci run přepište (do tabulky níže) jména boha Tyr-a, Ran-a a Sif-a (v nominativu): Tyr

Následující obsahuje jména zastával v řádu přírody;tabulka tak kupříkladu bůh úsvitu může

Ran

Sif

jedenácti staronorských bohů

zaznamenaná runami:

Následující tabulka obsahuje jména jedenácti staronorských bohů zaznamenaná runami:

SCOOL! ISSUE 48

Více úkolů a správná řešení najdete na www.scool-mag.cz/clo

Anglické ekvivalenty – vycházející buď z oněch původních,

Vtipy na téma média// Rádio Jerevan Vtipy na téma Rádio Jerevan za socialismu vysílala stanice Svobodná Evropa. Značná část z nich postupem času zlidověla. Otázka na Rádio Jerevan: Co bylo dříve, slepice, nebo vejce? Odpověď: Dříve bylo všechno: slepice, vejce, máslo, mouka, ovoce… Otázka na Rádio Jerevan: Je pravda, že v okolí Černobylu zařvali pouze dva lidé? Odpověď: V principu ano. Jeden zařval: „Zavři to!“ Druhý zařval: „Nejde to!“ Otázka na Rádio Jerevan: Opravdu Stalin sbíral vtipy o sobě? Odpověď: V principu ano. Především pak sbíral ty, kteří je vyprávěli. Otázka na Rádio Jerevan: V Moskvě je prý maso. Bude i v Praze? „Jste novinář?”

Odpověď: Ano, výstava je putovní.

„No, vinař... spíš pivař...”

Otázka na Rádio Jerevan: Jaký je v reálném socialismu poměr

„Strýčku, proč vlastně kohout kokrhá?”

Odpověď: Dělník dělá, jako by dělal, a stát dělá, že ho za to

„Říká se, že kohout kokrhá tehdy, když se říká lež.”

platí.

„Proč tedy kokrhá ve tři ráno?”

Otázka na Rádio Jerevan: Může jet trabant rychlostí 100 km/h?

„Protože se tehdy tisknou noviny!”

Odpověď: V principu ano. Musíte ho pustit z vrcholu Araratu.

„Co nevím, to si vymyslím, od toho jsem novinář.”

http://www.plavidla.cz/view.php?cisloclanku=2011030003

Mikroregion Kahan dso připravuje v roce

CO DESTINACÍM TENTO NÁSTROJ UMOŽŇUJE?

2016 spustit pro veřejnost nový moderní

•

mezi prací a mzdou?

destinace na webu i v mobilních aplikacích s operačním sys-

nástroj k propagaci cestovního ruchu v regionu tzv. Turistický průvodce – „CHYTRÁ

témem iOS i Android. •

•

Atraktivní propagaci destinace prostřednictvím před chystaných tipů na výlet pro všechny kategorie turistů: cyklisté,

vnímají, že nové trendy táhnou a chtějí prostřednictvím pro-

školy, senioři, handicapovaní, děti, kultura, letní, zimní atd.

tické příležitosti a služby domácím turistům i cestovatelům z celého světa.

výlet a akce jsou vždy vidět i bez připojení k internetu.

Chytrá destinace je nástroj pro všechny destinace, které

fesionálního nástroje na webu i v mobilu přiblížit své turis-

•

Nové možnosti propagace destinace v mobilech online ale i ofﬂine t.z., že všechny turistické i komerční místa, tipy na

DESTINACE“ CO JE CHYTRÁ DESTINACE?

Komplexní propagaci turistických míst, výletů akcí a služeb

JAK SE DÁ NÁSTROJ UMÍSTIT NA WEBOVÉ STRÁNKY DESTINACE? •

Jednoduše, pomocí speciﬁckého odkazu do stávajících

Chytrá destinace je marketingový nástroj nové generace

webových stránek destinace prostřednictvím tlačítka, které

pro profesionální propagaci destinace „BEZ VSTUPNÍCH

už destinace má na svých webových stránkách nebo ba-

INVESTIC ZA VÝVOJ A VÝROBU NÁSTROJE“, který má de-

nneru „CHYTRÝ TURISTICKÝ PRŮVODCE“ ve kterém je

stinace umístěn ve svých webových stránkách.

speciální kód s lokalizací i aplikací v designu destinace.

ZÁBAVA

OLYMPIJSKÝ ROK 2016 V MIKROREGIONU KAHAN II. STUPEŇ ZÁKLADNÍCH ŠKOL, GYMNÁZIUM

Disciplíny: •

štafetový běh

V letošním roce bude olympiáda pro II. stupně koncipována jako „přehlídka talentů“.

•

hod na cíl

•

skok z místa

Termín konání:

•

běh

11. 05. 2016

I. STUPEŇ ZÁKLADNÍCH ŠKOL

9.00 – 12.00 hodin Místo konání: Kino Panorama Rosice

MATEŘSKÉ ŠKOLY Termín konání: 8. 6. 2016

Termín konání: 09. 6. 2016 9.00 – 12,00 hodin, v případě nepříznivého počasí se akce neuskuteční Místo konání: Fotbalový stadion Baník Zbýšov Disciplíny: •

60 metrů

9.00 – 12.00 hodin, v případě nepříznivého počasí se akce neuskuteční

•

hod na cíl

•

skok z místa

Místo konání:

•

skok přes švihadlo

Sportovní areál TJ Čechie Zastávka

•

běh na chůdách

SCOOL! ISSUE 48