Choice magazine #4 by Choice Magazín

architecture living style entertainment art&design distant travel vstupenka do světa životního stylu | čtvrtletník | No 04 | jaro 2011 | 100 Kč

zacvičte si v Holmes Place s CHOICE to bude ZADARMO Kufry Louise Vuittona půjčili jsme si harleye domů Nespresso pod rentgenem

Žižkov

město pepíků, hřbitovů, parků i dosud neobjevených míst k žití

Prodej | Praha 6 | Bubeneč | 2+kk – 8+kk | 66 – 570 m2 | 75 000 – 98 000 Kč / m2 Architektonicky výjimečný koncept přestavby prvorepublikové vily na moderní viladům z dílny renomovaného architektonického ateliéru de.fakto. Pouze několik minut chůze od Vítězného náměstí a největšího pražského parku Stromovka. Architecturally unique reconstruction of a 1930s villa into a modern private city residence designed by the renowned architectural studio de.fakto. Just a few minute walk from the Vitezne Square and the Prague’s largest park Stromovka.

Pro kompletní nabídku navštivte / For complete property listing please visit 2|

svoboda-williams.com

Prodej | Praha 5 | Košíře | 3+kk – 5+kk | 130 – 244 m2 | 90 000 – 108 000 Kč / m2 Architektonicky ojedinělý projekt studia ADR pod vedením Aleše Lapky a Petra Koláře, zasazený na horizont východního zalesněného svahu v lokalitě bývalých vinic, které byly součástí usedlosti Šmukýřka. Orientace a vyvýšená pozice projektu nabízí dostatek soukromí a panoramatické výhledy na protilehlý zalesněný svah a na prestižní lokalitu Hřebenka. Architecturally unique development of ADR studio led by Ales Lapka and Petr Kolar, located on the eastern horizon of a forested slope in the area of the former Šmukýřka vineyards. Elevated position and orientation of the project offers plenty of privacy and panoramic views of forested slopes and the prestigious location Hřebenka.

Na Perštýně 2, 110 00, Praha 1, tel. 724 485 926, 257 328 281, info@svoboda-williams.com |1

editorial

sem Pražák jako Brno. V hlavním městě jsem se narodil, na dohled Hradu vyrostl, chodil na základku, střední i vysokou. A ještě jsem si vzal Pražákovou. Ale to neznamená, že bych matičku měst intimně znal. Naopak. Pocházím z Dejvic a léta jsem trpěl arogantní přehlíživostí k jiným čtvrtím. Jejich kouzlo jsem začal poznávat, až když jsem tam dojížděl za různými (taky)kamarádkami, jejichž jména mi splývají, ale potemnělé parky Prahy si budu pamatovat už navždy. Podobně jako dům v Křišťanově ulici na Žižkově, kde žil spisovatel Jaroslav Foglar. Vydat se za ním bylo napínavější, než bojovat se zákeřnými Vonty na stránkách jeho knih. A neobešlo se to bez šrámů psaných (státními) orgány (lepší slovo pro ně nikdo nemohl vymyslet). Žižkovu je věnováno i toto číslo Choice. Pořád má nálepku čtvrti pavlačových domů a ještě byste tam našli zbytky nápisu reagujícího na velkofilm Cikáni jdou do nebe. „Ať jdou třeba do… Jen ať vyklidí Žižkov!“ (konec citace) Ale ten se mezitím změnil, podobně jako se začalo říkat Rómové. Je úžasnou čtvrtí, jejíž blízkost k centru, spoustu zeleně, pravých hospod i skvělých restaurací, objevili developeři až nedávno. Největší poklonu vyjádřím Žižkovu tím, že zde jako Dejvičák přiznám – ano, chtěl bych tam (už) také bydlet. Petr Tůma / šéfredaktor

PS: Nezapomeňte si odlepit kartičku na sklenku šampaňského Moët v restauraci Zelená Zahrada. A kdybyste se tam přejedli, příjemně získanou nadváhu lze ZDARMA shodit v některém z fitness klubů sítě Holmes Place v Karlíně, na Smíchově či na Černém Mostě. Kartička je přiložena.

VYBAVENÍ, TIPY Čtení na jaro 4 / 5 Můj dům, můj hrad 40 / 43 Budiž světlo! 62 Zázrak magnetu 63 Posaďte se, prosím 64 / 66 Příroda děkuje 67 Obrazy nejen na zeď 80 / 82 Saské stříbro 92 / 94 Poslechněte svůj nos 98 / 100 Jak na tekuté poklady 104 (Ne)máme rádi krokouše 106 / 108 Nespresso man 34 „Chci vymýšlet vše jen jednou, a to tak dobře, abych s tím už neměl další práci,“ říká Josef Voltr, jehož tvář si mnozí spojí se skvělou, chuťově i vzhledově výběrovou kávou. MÓDA, INSPIRACE Zahrada snů 6 / 7 Čistá krása 14 / 16 Kufry Luise Vuittona 22 / 25 Dotek hada 28 / 30 Mašinko, vař! 38 / 39 Degustujte každý den 44 / 47

tiráž

obsah

Vydává Daniela Vilhelmová IČO: 75 77 88 91 DIČ: CZ 80 53 27 27 33 tel.: +420 739 542 810 info@choice-magazine.cz www.facebook.com/ CasopisChoice Publisher Daniela Vilhelmová daniela@choice-magazine.cz Šéfredaktor Petr Tůma petr@choice-magazine.cz Obchod Alena Antonovičová alena@choice-magazine.cz alenaant@seznam.cz Inzertní kontakt pro mediální a reklamní agentury Mediaboard.cz, s.r.o., provozovna: Argentinská 38, 170 00 Praha 7 Tel. +420 736 751 500 mf@mediaboard.cz Spolupracovníci Jan Dušek, Jana Vaňátková, Kristina Šemberová, Kateřina Rathouská, Jiří Vašek, Jan Klouček, Klára Mixová, Dušan Honzík, Dušan Amutovič, Jan Vojtěchovský, Tomáš Gabriel, Robert Čapek, Natascha Kames, Anna Janíčková, Alena Binterová, Karel Nevražil Korektorka Anna Drozdová Grafický návrh Míša Křížová michaela@choice-magazine.cz Grafická úprava Josef Gabriel Karel Zahradník

Manažer tělem, duší banjista 52 / 55 Kdo by to byl řekl, že se rozhovor s Mirkem Horňákem ze stavebně developerské firmy PSJ bude točit jen kolem bluegrassu. BYDLENÍ JINAK Vila na vinici, Rezidence Švédská 10 / 12 Interiér pod lupou 18 / 20 Mít příjemný nadhled 32 Chytrá horákyně 48 / 51 Jak se tvoří Oáza 56 / 60 Čas hnízdění, alfarezidence 88 / 90 Bydlení nasladko 96 / 97 Šikmo a vysoko nad Braníkem 102 / 103 Central Park Praha 124 / 125 Budoucnost čteme Žižkovu z ruky 136 / 137

NA PLNÝ PLYN Motorkáři vítáni 68 / 71 Existuje-li bikerské nebe, musí být poblíž silnice Nockalmstrasse v národním parku korutanského pohoří Nockberg. Ta má jedny z nejkrásnějších výhledů nejen v Rakousku, ale v celé Evropě. ŽÍT AKTIVNĚ Sny o harleyi 86 / 87 První a poslední: Tereza Huříková 112 / 113 Silák jménem česnek 114 / 115 Nesmrtelná Alpa 116 / 118 S Kjusem na greenu 120 / 123

Tisk D.R.J. Tiskárna Resl, s. r. o., sídlo: Sokolská 1341, 547 01 Náchod Rozesílá SEND Předplatné, s. r. o., Ve žlíbku 1800/77, Praha 9 – Horní Počernice Příští číslo vychází 24. 6. 2011 Veškerá práva jsou vyhrazena, není určeno k prodeji na stáncích. Foto na obálce Saša Dobrovodský Fotografové Dan Sklenář, Saša Dobrovodský, Věrek Sixt, Nick Veasey, Irena Vodáková, Martin Kámen, Hynek Pakosta Evidenční číslo MK ČR E 19567

TENTOKRÁT ŽIŽKOV Cool Zižkoff 126 / 135 Tahle pražské čtvrť se za posledních pětadvacet let změnila natolik k lepšímu, že si jí začali všímat už i developeři. Má spoustu zeleně, neopakovatelný charakter i nespočetně hospůdek, ze kterých nebudete chtít odejít…

text Kateřina Rathouská foto Dan Sklenář

Cyklopedie – Publikace se 457 barevnými ilustracemi se ohlíží za devadesáti lety moderního designu jízdních kol. „Když se cítíte mizerně, když se vám svět setmí, když začne být práce monotónní, když máte pocit, že už ani nemá cenu doufat, stačí nasednout na kolo, vyrazit na silnici a nemyslet na nic jiného než na tuto projížďku,“ řekl sir Arthur Conan Doyle už v roce 1896. Než teď na jaře také šlápnete do pedálů, prolistujte si knihu s unikátními modely z USA, Itálie nebo Tchaj-wanu.

náš tip

čtení na jaro 501 filmů, které musíte vidět – Milovníci stříbrného plátna si možná položí otázky, podle jakého klíče byl ten který snímek do publikace zařazen a proč je jich právě 501. „Takový výběr je nevyhnutelně do jisté míry subjektivní,“ uvádí se v předmluvě publikace, ale upřímně – jinak by to asi ani nešlo. Westerny, akčňáky, komedie, horory, thrillery, muzikály a ještě mnohé další našly své místo v knížce, které nakonec žádný filmový fanoušek neodolá. New York Art Museums – Toužíte-li navštívit slavné newyorské stánky s uměním, ale nehodláte trávit oněch devět hodin na palubě letadla, pořiďte si dílo, které podrobně představuje velikány vystavené v Metropolitním muzeu či Muzeu moderního umění. Nad známými reprodukcemi strávíte nejedno příjemné odpoledne, a to v pohodlí svého oblíbeného křesla. Tetování – Žralok, lebka, mořská panna, měsíc nebo čárový kód. V katalogu motivů Vince Hemingsona naleznete celou řadu nápadů, co všechno si člověk může nechat zvěčnit na rameno, nohu, záda či ještě „od-

vážnější“ místo. Kniha však nabízí také pohled do historie zkrášlovacích technik, podrobnosti o tetování v různých kulturách světa a samozřejmě praktické rady jak postupovat, když se k tomuto životnímu kroku odhodláte. Malůvky do kůže nejsou pro každého, když se ale povedou, můžou z obyčejného těla udělat šmrncovní „body”. Doutníky – „Na doutnících je bezesporu cosi, co téměř každého alespoň trochu fascinuje,“ napsal hned v úvodu Steve Luck, autor praktického průvodce, věnovaného původu tabáku, vývoji obchodu, významným značkám a velikostem doutníků, postupům při jejich výrobě a mnoha dalším zajímavostem. Kupříkladu v kapitole nazvané Anatomie doutníku se čtenář dozví, že každý kus má svou náplň, která je jeho duší, a kromě toho se skládá také z vázacího a krycího listu. Nechybí množství fotografií a krátký slovníček pojmů. Po přečtení této publikace dostane chuť „zapálit si, ale neinhalovat do plic“ možná i zavilý nekuřák. Navíc, doutníkový dým tak opojně voní…

text Kristina Šemberová foto Věrek Sixt

zahrada snů Zahrady působily magicky již ve starověku a o bohatství, vkusu, vzdělání i estetickém cítění svého majitele vypovídají dodnes. Lidé se v nich cítili dobře, obklopeni krásou a přízní hostitele. V restauraci Zelená zahrada zažijete totéž.

eršané nazývají zahrady „pairi-daeza“ neboli „ráj za zdí“ (ne náhodou se tento výraz ujal pro slovo ráj ve většině evropských jazycích), a označují tak uměle vytvořený svět, kontrast ke skutečnému za zdí. Podoba zahrady vypovídá o představě majitele o dokonalém světě. Svou skrytou nádherou a vymezením z venkovního světa lákají tyto malé ráje k posezení a spočinutí. Zelená oáza v Praze Navštívil architekt nové restaurace v suterénních prostorách vinohradského činžáku tyto blízkovýchodní ráje? Majitelé Jan a Ladislav Lacinovi tajuplně mlčí, ale výsledek stopy nezapře. Z ulice vejdete do příjemného světlého prostoru s barem vyvedeným v hnědém dřevě s kontrastními bílými židličkami a pár stolky s tmavými koženými židlemi rozesetými po prostoru, který oživují zajímavě provedené skleněné lustry a jednoduchý bar s velmi dobrou kolekcí šampaňského a prémiového alkoholu. Dejte si sklenku nebo koktejl a nalaďte se na hlavní chod. Po schodech sejdete dolů do precizně zařízeného interiéru s nevtíravými asijskými detaily. Sedící Buddha tu nepůsobí jako trapný pokus o spiritualitu, ale jako trpělivý průvodce po cestě uvolnění a oddechu, zrcadla v dřevěných rámech prostor zvětšují a slídové lustry navozují letní atmosféru. Sklepní prostor rozděluje příčka s okny bez výplně a v kombinaci se střídmým elegantním nábytkem, palmami v květináčích a absencí dekorací působí intimně a útulně. Nasvícené lahve šampaňského Moët & Chandon v jednom z výklenků pobaví a zároveň odkazují na neobvyklou spolupráci exkluzivního šampaňského domu s restaurací. „S Moëtem spolupracujeme dlouhodobě a rádi, zejména na školeních a degustacích,“ vysvětluje Jan Lacina. Na přání vám tu připraví speciální menu k šampaňskému nebo soukromou degustaci. První místnosti dominuje bar, druhé krb (celoročně se v něm griluje) a vchod do zimní zahrady. Prosklené stěny i strop jakoby pomyslně oddělují zimní zahradu od letní, která se rozprostírá kolem – ve dvoře mezi domy. Ticho občas přeruší šplouchnutí jeseterů a koi kaprů v jezírku nebo cvrlikání ptáků. Orientální dálky evokují maurská světla, dřevěné rohože a stylový nábytek. Stoly jsou rozestavěny tak, že si každý užívá soukromí, venku či uvnitř. Chce se vám jen sedět, poslouchat a nechat myšlenky nerušeně plout. Než se pohroužíte do sebe či tiché konverzace, objednejte si. Legendární čína… Kdo nikdy neochutnal pravou čínu ve Vodičkově ulici, jako by nežil v socialismu. V dobách UHO, šizeného vepřového plátku

Každodenní přítomnost majitelů je v podniku znát, Jan Lacina si, jak se zdá, všechny hosty pamatuje a dá vám najevo, že vás rád vidí a cení si vaší návštěvy. V Zelené zahradě si připadáte jako v oáze, kde krásné prostředí, milá a schopná obsluha a výborné jídlo není fata morgána.

a zeleniny leda brukvovité působila tato restaurace jako zjevení. Čínští šéfkuchaři zde založili restauraci jako v Pekingu nebo Sečuánu a vařili typická čínská jídla lehce pozměněná pro české jazýčky. Okamžitě sem začala chodit smetánka tehdejší doby – umělci, politici i chartisté. Václav Malík tehdy nastoupil do kuchyně jako učedník. Po revoluci se restaurace přestěhovala do pasáže Světozor pod patronát Hájka (majitel ovocných cukráren Hájek a Boušová) a Břínka, kteří ji časem prodali. „Stýskalo se mi po jídle, přátelské uvolněné atmosféře i hostech, které personál znal jménem a přesně věděl, co má kdo rád,“ vysvětluje Jan Lacina, proč se rozhodl před necelým rokem otevřít restauraci Zelená zahrada. A hosté se vrátili. Karel Gott, Kristián Kodet, Ladislav Štaidl, Jiří Lábus, Vladimír Železný a asi sto dalších (neméně) významných sem chodí na kuře na pomerančích, černá vejce, kung pao a další lahůdky z kuchyně Václava Malíka. Většinou si dávají to samé a užívají dobré jídlo, přátelskou a uvolněnou atmosféru. Sem se nechodí ukázat ve vlivné společnosti, ale užít si rodinu, odpočinout si po náročném dni, posedět s doutníkem a koňakem u krbu nebo na skleničku vína na terase. Ostatně Jiří Hájek sem na své oblíbené kung pao rád často zajde. … v duetu s moderní gastronomií Kuchyni velí Ladislav Lacina. Janův bratr čtyři roky pracoval v restauraci Kampa Park pod vedením šéfkuchaře Marka Raditsche (loni připravoval kuchaře na světovou soutěž Bocus d´Or) a odnesl si odtud nejen praktické dovednosti, ale i originální snoubení chutí. Z mušlí svatého Jakuba připravuje sašimi, k foies gras servíruje višně v portské redukci, lososa balí do řasy nori a podává s wasabi bramborovou kaší a chuťově i vizuálně ladí všechny pokrmy od předkrmu přes ryby a masa až po dezert. Určitě ochutnejte tygří krevety na citronové trávě se sépiovým tagliatelle, černé rizoto s chobotnicí nebo tatarák z červené řepy s modrým sýrem a domácí dezerty a… je toho tolik, že to za pár návštěv sotva stihnete. Do této oázy klidu se však budete rádi vracet. Vinné klenoty Víno harmonicky doplňuje gastronomické delikatesy. Po sklenkách tu ochutnáte Rulandské šedé od Mádla, francouzský Sauvignon Touraine (AOC), Moët & Chandon Imperial, Sekt Cuvée Brut od Tanzbergu. Vyrábí se tradiční šampaňskou metodou a za jeho chutí stojí Vladimír Železný. „Nikdy by mě nenapadlo při uvádění ředitele televize Nova ke stolu, že mi po pár letech udělá kompletní degustaci

svých vín. Umístění vín Tanzberg do vinného lístku tak bylo logickým vyústěním. Jejich Cuvée je naše nejprodávanější perlivé víno,“ usmívá se Jan Lacina. V lahvích nechybí typičtí zástupci jednotlivých vinařských oblastí Francie, především v apelaci AOC, italská vína, španělská a z Nového světa. Nejen dámy potěší nabídka šampaňského od předních šampaňských domů – zmíněný Moët & Chandon, Veuve Clicquot a Veuve Fourny & Fils, fajnšmekři ocení Krug a Dom Perignon. Moët je známkou luxusu a výborné chuti. Vinařství založené v roce 1743 Claudem Moëtem ročně vyrobí zhruba 26 milionů lahví tohoto jiskřivého nápoje a dodává jej královským rodinám ve Velké Británii, Dánsku, Belgii, Španělsku, Švédsku a do Vatikánu (jasný důkaz, že bublinky nejsou hřích). Za vlajkovou loď platí Brut Imperial – typické šampaňské harmonicky složené z hroznů Chardonnay, Pinot Noir a Pinot Meunier s výrazem půdy a klimatu vinic a umu mistrů vinařů. Pro svoji harmonickou vyváženost i jasně rozpoznatelný výraz s vůní lunetky a květu vinné révy se hodí k předkrmům, hlavním jídlům i dezertům a stává se příjemným společníkem oběda či večeře. A pokud je Jan Lacina právě v restauraci, rád uvítá sklenkou Moëtu své zákazníky. Viz: www.zelena-zahrada.eu

text Dušan Honzík vizualizace vizualizace SATPO

rezidence Švédská: vila na vinici

10 |

Ne, titulek nelže, tahle zbrusu nová vila v neoklasicistním stylu kdysi opravdu stála mezi vyrovnanými řadami viničních tratí, obdělaných polí a sadů. Tam, kde dnes pulsuje ruch velkoměsta a kříží se několik dopravních tepen, byly na konci devatenáctého století jen rozježděné úvozové cesty vedoucí ke statkům, zemědělským usedlostem a letním sídlům bohatých Pražanů. Tak jako dům postavený v místech, kde tábořili Švédové, když ve třicetileté válce obléhali Prahu.

dysi byl Smíchov čtvrtí fabrik a dílen, zaprášená průmyslová aglomerace, kde jedinými zelenými místy byly parky založené dávno před tím, než se tu rozběhly první parní stroje. Dnes namísto továren stojí moderní kancelářské komplexy ze skla a betonu, zmizela Ringhofferka, Tatrovka i lihovar, jen pivovar se pořád drží. Ovšem o pár kilometrů dál stále ještě stojí na svazích kopců secesní, klasicistní i funkcionalistické vily a rodinné domy z doby, která neznala panel. Oblast dnešního Smíchova byla strategicky důležitá vždy, protože se tu protínaly dvě obchodní tepny – jižní cesta směrem ke Zbraslavi a západní na Plzeň. Ty také určovaly i regulační osu nové čtvrti. A zatímco dole u řeky už v osmnáctém století stála nová městská čtvrť, nahoře v kopcích to pořád vypadalo jak na jedné z rytin Václava Hollara – pole, sady, vinice,

hospodářská stavení. Z původních viničních domů a usedlostí se od druhé poloviny 18. století stala místa sloužící k odpočinku a relaxaci Pražanů, kteří to sem měli přesně na dojezd kočáru či bryčky. Dnešní Rezidence Švédská, přesněji prostřední objekt ze tří, které tvoří celý obytný komplex, je skoro přesnou kopií jednoho takového „letního domu“, projektovaného i postaveného zhruba na konci osmdesátých let předminulého století. Podobné vzdušné, elegantní činžovní vily střižené podle italských či francouzských vzorů si stavěli bohatí Pražané jako sídla pro letní rekreaci a relaxaci. O tom svědčí historizující prvky renesance a klasicismu, jež ve zjednodušené formě nesou vysoká okna, balustrády balkonových zábradlí či sloupoví krytých teras. Musíme si uvědomit, že Praha tehdy končila Újezdskou branou, Smíchov, jako regulérní

| 11

městská čtvrť, byl k Praze přičleněn až o dvacet let později. Že se pravděpodobně jednalo o místo určené k odpočinku, svědčí i maximální propojení domu na zahradu ve všech podlažích včetně dvorku, lodžie a teras. Žít ve stínu vzrostlých ovocných stromů, s hlukem města daleko za obzorem, nemuselo být vůbec špatné. Jen si představte scénu jak z impresionistického Slavíčkova obrazu: kočár nebo bryčka pomalu kodrcají úvozovou cestou, ve které by jen málokdo poznal budoucí frekventovanou Holečkovu ulici. Cesta vede obdělávanými poli, sady, vinicemi. Po jedné straně kartuziánský klášter, po druhé pavilon Kinských. Slyšíte jen skřípání kol, zpěv ptáků a ševelení trávy… Dnešní dům ve Švédské ovšem bývalý objekt připomíná hlavně exteriérem. Vše ostatní se podstatně změnilo – protože zanechat v objektu tehdejší suché záchody, sporák na pevná paliva, a naopak zcela vynechat koupelny,

12 |

neboť do domu nebyla přivedena voda, by nešlo. Činžovní vila, jak přenesená od břehů jezera Lago di Garda, skrývá ve svých třech bytech nekompromisní luxus jednadvacátého století včetně moderních zapuštěných přírodních krbů, dubových podlah a koupelny obložené kombinací skla a kamene vybavené kvalitní sanitární technikou Grohe a Villeroy&Boch. Samozřejmostí je videotelefon, pokrytí satelitním signálem, čipový přístupový systém napojený na kamery či klimatizace. Ve vile nabízející skutečně rodinné a bezpečné bydlení (kamerový systém je napojený na nepřetržitou službu v recepci blízkého objektu SacreCoeur) pár set metrů od centra a přitom utopené v zeleni vzrostlých stromů se vám velmi snadno může stát, že zapomenete na to, jaký rok se vlastně píše. A že vinice, založené už Karlem IV., dávno neexistují… Viz: www.satpo.cz

| 13

text Kristina Šemberová foto Céline

14 |

čistá krása Módní domy zpravidla připravují dvě kolekce – efektní na přehlídku a střídmější (chcete-li nudnější) na každodenní nošení. Čím známější návrhář(ka), tím větší nepoměr mezi oběma řadami panuje. Modelky z přehlídky Céline by klidně mohly sejít z mola do ulic a sklidily by stejný aplaus.

ednoduché linie střihu, prvotřídní materiály, zajímavé detaily a především funkčnost spojená s elegancí činí z této francouzské značky skrytou perlu, kterou lze vylovit od letošního roku už i v Praze. Doby bohatých kolekcí, jež neměly žádné hranice, neplatila pro ně žádná pravidla a vyznačovaly se nejen svou absolutní nenositelností, ale často i neslušivostí (a o nichž světoznámí návrháři tvrdili, že na molu defiluje jejich nezkrotná fantazie), jsou jen mlhavou vzpomínkou. Trendem 2011 je přirozenost, pohodlnost a elegance. Vlastnosti tak typické pro kolekce módního domu Céline. Céline není v módním byznysu žádným nováčkem, značku založila Celine Vipiana s manželem Richardem v roce 1945 jako butik s dětskou luxusní obuví (pokud jste obouvali dítě, víte, jaká je to řehole). Jejich dětské botky měly styl, který dotvářely neobvyklé detaily a superpříjemné provedení. Úspěch se dostavil téměř okamžitě a značku Céline vystřelil do módního nebe. Módní návrhářka Celine si splnila sen a vytvořila luxusní kolekci moderních doplňků a dámské obuvi (ke konci

větlé sti, s ní r é ko nov tošní ja litě lo s le či tra ěhu ominují ch neu isky, n s ji d a vé ot Barv i černá ci. Na je my a p i zajíma tóny ní kolek revné le í pásy č lhoty t a n a a le nou b ntrast psy. K ky či o o vynik zipy, k oční ka é, na b otící h h b zlaté třihy a é, dlou em, lic out, k n s n o pro vzduš rozkr n oblék očítat p u m je ý o e t js e en ačí se ž íž ů n se s avě. St líčit a m oucí. t a jd s n po ntně kolem e dec ející se otáč

| 15

Klasické kabelky jednoduchého střihu a provedení (z jemné bezchybné kůže) jsou nezvykle prostorné a zaujmou právě svojí střídmostí a zajímavou barevností. Detailně propracované zapínání je rafinované a u každého modelu jiné – na zdobnou či střídmě elegantní přezku nebo téměř neviditelný zip.

50. let) i oblečení (60. léta), kterou si mohla dovolit každá žena. Nemusíte mít všechno od Céline, ale jediný kousek pozvedne váš šatník a styl o pár tříd výš. Až úzkostlivá pečlivost při navrhování, šití a dotváření detailů je pro Céline typická. Návrháři s rukopisem intimního stylu, smyslu pro detail, ženskou siluetu a aktivní život převzali ateliér po Celine – v roce 1997 Michael Kors (ve stejnou dobu koupil značku koncern luxusu LVHM) okouzlil ženy a módní kritiky neotřelými nositelnými kolekcemi pro každý den, v roce 2008 jej vystřídala Phoebe Philo, která o dva roky později (vyplněnými aplausem publika a kritiků) získala módní cenu British Fashion Award jako návrhářka nejlepší dámské kolekce roku. Pro jarní a letní kolekci se inspirovala dělnickým prostředím. Pracovní modely získaly pod jejíma rukama elegantní tvary díky lehkým a příjemným látkám, preciznímu minimalistickému střihu a zajímavým detailům – odhalené zlaté zipy na overalu hranatého střihu, kalhoty s výraznými lemy, potisky, nízký rozkrok nebo rafinovaná pletáž a ponča – to vše si vyzkoušíte v Simple Concept Storu (Pařížská 20). Viz: www.simpleconcept.cz

16 |

Výr s b azné a d ílou ro barvy Ins odají zzáří v ko m nampirace jí na každ bina o zře i a z prac rigin ou že ci a t á o e l s i stři lná, těr vním tě. nu a i do hu a p ale d mi je i hal kan rov íky p v ko ee r cel l d áře ení s ecizn ekci 21. e h ímu sto odí letí . .

Okouzlující velké doplňky (náramky, brýle, peněženky, vysoké lodičky i ba lerínky) zavedl Michael Kors a značka se tradice úspěšně drží. Štafetu po něm převzala návrhářka Phoebe Philo a připravila ještě odvážnější a smyslnější kolekci. Kombinace ušlechtilých kovů s kůží a africkou texturou dělají z doplňků Céline šperky, které lze nosit do práce i jako zajímavé solitéry k večerním šatům.

| 17

text Jan Dušek vizualizace Crescon

18 |

„Location, location, location.“ Stokrát omílané pravidlo nb. 1 amerických příruček zabývajících se problematikou realitního trhu už dorazilo i k nám. Heslo k úspěchu v tomto případě zní: BRANÍK.

interiér pod lupou

Bydlení v bytových domech má u nás tradici už z dob první republiky – a nic na tom nezměnilo ani čtyřicet let panelákových hrůz. Postavit ovšem dům, kde se lidem podaří vytvořit si domov se všemi akcenty k tomuto slovu patřícími, není nic jednoduchého. Totéž platí pro nároky klientů, které se od dob Karla Poláčka a jeho Domu na předměstí také zásadně změnily, jak potvrzuje i manažerka obchodu Ing. Martina Kozlová ze společnosti CRESCON, a.s.

Co si myslíte, že je v současné době pro kupující rozhodující při výběru nemovitosti? Zaměřím-li se pouze na trh s novými byty plánovanými či rea lizovanými v hlavním městě Praze, pak mohu ze zkušenosti z jednání s klienty říci, že za nejdůležitější kritérium při výběru nemovitosti považují kupující téměř vždy lokalitu, ve které se nemovitost nachází. Vzhledem k ekonomickým výkyvům toto krité rium nabývá v současné době ještě více na důležitosti. Nemovitost v atraktivní lokalitě s okolní rezidenční zástavbou a patřičnou občanskou vybaveností se zároveň stává jakýmsi uchovatelem

hodnoty či dokonce zhodnocující se investicí. Ostatně i o cenách nemovitostí rozhoduje především lokalita. Kupující si v podstatě platí za „adresu”. Pozorujete nějaký nový aspekt ovlivňující rozhodování klientů o koupi? Jednoznačně se ukazuje, že klienti požadují individuální přístup v rámci celého procesu pořizování nemovitosti. Ať už se jedná o časovou flexibilitu prodávajícího, způsob komunikace, respektující nároky a potřeby klienta, pružnost při dojednávání plateb-

| 19

Pro někoho je centrem bytu obývací pokoj, pro jiného kuchyně, pro dalšího koupelna. Ve velké vaně plné příjemně teplé vody najdete odpočinek po dlouhém dni, dvojice umyvadel zajistí, že se nebudete před jedním po ránu při čištění zubů strkat… A bidet? Ano, to už tu kdysi dávno bylo a naši předci dobře věděli, proč.

ních podmínek či jednoduše respekt a trpělivost prodávajícího při jednání s klientem. Jako samozřejmost klienti očekávají i nadstandardní servis a péči při navrhování změn v rámci uspořádání svého bytu. Je vaše společnost na tyto nároky připravena? Samozřejmě. Vyvinuli jsme komplexní systém Crescon Design Center™, prostřednictvím kterého jsme schopni klientům nabídnout kompletní návrh interiéru bytu vypracovaný našimi zkušenými architekty, dle jejich požadavků na změny, a to včetně poradenství. To ovšem neznamená, že bychom při projektování bytových domů věnovali menší péči prvotnímu řešení dispozičního uspořádání bytů. Právě naopak. Oddělení privátní a veřejné zóny v rámci bytu, respektování potřeby úložných prostor v místnostech, maximální hygienický komfort představující dostatečný počet koupelen, WC a bidetů v bytech, to jsou jen některé z našich zásadních principů, na které dbáme při navrhování každého bytového domu. Máte v současné době v nabídce nějaký projekt, který byste mohla kupujícím doporučit? V přípravě máme zhruba 10 bytových projektů. Jeden menší bytový dům v Podolí již máme postavený a prodaný s plánovaným termínem kolaudace na konci jara tohoto roku. Aktuálně je v naší nabídce 5podlažní bytový dům s celkem 12 byty v Praze 4 – Braníku v ulici Ve Studeném 4, který bychom chtěli začít stavět na přelomu jara a léta tohoto roku. Bytový dům bude stát na pozemku obklopeném původní vilkovou zástavbou v klidné boční ulici s jihozápadním výhledem na starý Braník a severovýchodním pohledem na Lhotecký lesopark. Zájemce si ještě může vybrat z více než poloviny bytů v domě, zbývající byty jsou již prodané. Viz: www.crescon.cz

20 |

Šest dekorů kuchyňských dvířek s nádechem luxusu v prémiové řadě Trendy Exclusive NOVINKOU PRO ZDRAVÉ BYDLENÍ JE PRODUKT TRACHEA NATUR CONCEPT. VÍCE NA WWW.TRACHEA.CZ

FÓLIE: 118 – PAPYRUS ŽLUTÝ LESK

Trachea, s.r.o. | Tovární 1209 | 769 01 | Holešov tel.: +420 573 502 111 | e-mail: obchod@trachea.cz

| 21

ve znamení LV Fascinující, sto padesát let dlouhá cesta od lodního kufru k módní značce, která podlamuje nohy ženám na celém světě…

22 |

text Jan Dušek foto Louis Vuitton

istě, monogram známý milionům žen tvoří iniciály zakladatele značky – Louise Vuittona. Ale klidně by mohl symbolizovat i něco jiného. Co třeba slůvka Luxus a Vítězství? K obojímu má tento módní dům velmi blízko. I když si vybojoval prestiž a úspěch, který má ve vrtkavém módním světě málokdo, jeho cesta na vrchol nebyla bez zákrut a serpentin. Začíná v roce 1835, kdy čtrnáctiletý tesařský tovaryš Louis Vuitton opustil rodnou vísku Anchay nedaleko francouzsko-švýcarských hranic a vydal se pěšky (!) do 400 km vzdálené Paříže. Dva roky trvající cesta, při níž se zdokonaloval v řemesle, zejména v opracování dvou oblíbených materiálů – buku a topolu, neměla v budoucnu změnit život pouze jemu, ale i řadě dalších. V Paříži se stal učněm pana Maréchala v oboru „layetier-emballeur“ – balič cestovních zavazadel v elegantní čtvrti Saint-Honoré. Psala se čtyřicátá léta 19. století, bouřlivě se rozvíjela železniční

a lodní doprava a obě vyžadovaly kvalitní a pevná zavazadla. Okované, tudíž těžké dřevěné truhly přestávaly stačit tempu, lidé chtěli lehčí a přitom stejně pevné cestovní kufry a krabice. Vuitton se v roce 1854 osamostatnil a pod „ochrannou rukou královny Evženie“ vyrobil cestovní kufr, jenž měl navždy změnit podobu cestování. Revoluční bylo zejména použití nepromokavého šedého plátna Trianon, kterým byla potažená kostra z topolu, to vše doplněno plechovým kováním a držadly z buku. I vnitřek zavazadla rozčlenil na řadu praktických přihrádek – které se dosud nezměnily. To už se objevovaly i první nesmělé pokusy cestování s automobilem a dokonce pokus člověka vzlétnout do vzduchu. Toho všeho si byl zakladatel mohutně expandující značky dobře vědom. V roce 1905, celé dva roky před Fordem a jeho legendárním modelem T, vyrobil „tašku pro řidiče“, jež se přesně vešla doprostřed rezervní pneumatiky a byla z tak nepro-

| 23

Malle Mars I návrháři a designéři od Vuittona mají smysl pro humor, o čemž svědčí i tato futuristická koncepce „kufru pro cesty k Marsu“. Vznikla k příležitosti 40. výročí přistání prvního člověka na Měsíci. Možná to vypadá jak rekvizita ze Star Treku, ale toto vejce obsahuje vše potřebné pro život v beztížném stavu, včetně lehátka, ze kterého lze nostalgicky pozorovat mizející planetu Zemi…

Kopie není NIKDY originál Čím oblíbenější značka, tím je větší nebezpečí, že se po světě budou pohybovat i její napodobeniny. Chcete-li mít jistotu originálu, nakupujte jen ve značkových prodejnách, kterých je po celém světě 457. Vuitton jde do takových detailů, že počet stehů na opakujících se částech výrobku je vždy stejný, vzory na výrobku jsou vždy umístěny přímo a symetricky. Na své výrobky značka Vuitton nikdy nevěsí papírové ani jiné visačky, ty jsou vždy přibalovány zvlášť.

Vuitton používá velmi specifické písmo na ražbu textů do kůže. Všechna písmena jsou kulatá. Všechny části jsou opatřeny logem nebo nápisem. Ražba nápisu na kovových částech je vždy dokonale hladká a čitelná.

24 |

Vuitton nikdy nedělá výprodeje, neposkytuje velkoobchodní slevy, a tak je prostě nemožné koupit nový výrobek za poloviční cenu jinde než v originálním obchodě. I tak ovšem nedělá rozdíl v ceně více než 15 %.

mokavého plátna, že mohla v případě nouze sloužit jako nádoba na vodu! Kufr Aéro zase vážil pouhých 26 kilogramů a byl určen pro cestování vzducholodí – a později letadlem. Neméně zásadní inovací byl i vynález „nedobytného zámku“ z roku 1890, ke kterému každý zákazník obdržel „osobní“ kód, aby mohl všechna zavazadla otevírat jediným klíčem. Než zabouchnete dveře domu Už v počátcích značky LV se stala jejím krédem slavná věta švýcarského básníka a dobrodruha Blaise Cendrarse: „Odjezd začíná návštěvou obchodu se zavazadly Louis Vuitton.“ A byl to zejména Georges Vuitton, vášnivý čtenář verneovek a muž nadaný výrazným obchodním duchem, který dal pozdějšímu směřování firmy další jasný cíl. Slavný plochý kufr, ideální do vlakového kupé, který navrhl jeho otec, získal celou řadu následovníků. Patřilo k nim i kajutové zavazadlo pro zaoceánské parníky, vysoké právě tak akorát, aby se vešlo pod lodní lůžko. A roku 1901 spatřil světlo světa i slavný Steamer Bag – praotec všech moderních, měkkých cestovních tašek. Před svým odjezdem na africkou expedici se u Louise Vuittona zastavil i italský aristokrat a cestovatel Pierre Savorgnan de Brazza. Kromě několika speciálních cestovních skříní si nechal vyrobit polstrované skládací lůžko, které se vešlo do jednoho kufru. Když v květnu roku 1927 přistál na letišti Le Bourget Charles Lind berg, první člověk, který překonal vzduchem Atlantik, přišel mu osobně pogratulovat i Gaston-Louis Vuitton, zakladatelův vnuk. Před svým odletem zpět do USA navštívil slavný letec obchod LV na Champs-Elysées a odnesl si dvě šatní zavazadla. I to byla – a stále je – jedna ze silných zbraní této značky. Už její zakladatel dobře věděl, jak moc důležitá je reklama – a tou nejlepší bylo a je osobní doporučení někoho důvěryhodného a známého. Od počátku tak zavazadla Louis Vuitton doprovázela členy královských rodin, významné finančníky, průmyslníky, podnikatele, umělce, divadelní a filmové hvězdy. Patřili mezi ně i Ismail Paša Egyptský, car Nikolaj II. či vévoda a vévodkyně z Winsdoru. Bohaté americké rodiny si zajížděly na nákupy do pařížské centrály tak často, že John Pierpont Morgan jednou označil přísně střeženou kartotéku zákazníků společnosti jako „jeden z nejúplnějších seznamů bohatých a urozených v Evropě.“ Ostatně, dodnes se říká, že ten, kdo vlastní kolekci zavazadel Louis Vuitton, často nepotřebuje ani pas… V sáhodlouhém seznamu filmových hvězd by bylo snazší najít někoho, kdo NEvlastní zavazadla Louis Vuitton, než opačně. Marlene Dietrich, Douglas Fairbanks, Lauren Bacall,

V roce 1888 představovala značka Louis Vuitton kvetoucí podnik, sílící s každou novou zakázkou. Přímo v popředí, na kozlíku, sedí „otec zakladatel“ Louis, vlevo pak syn Georges.

Humphrey Bogart, Cary Grant, Uma Thurman, Sharon Stone, ti všichni brali a berou za čest spojovat své jméno s iniciálami LV. A ta posledně jmenovaná dokonce navrhla pro značku Louis Vuitton vlastní necesér. Kopie není NIKDY originál Jedním z předpokladů úspěchu jakéhokoliv zboží je i jasná, okamžitě čitelná charakteristika. Na to myslel Georges Vuitton v roce 1896, když strávil celé týdny kreslením různých motivů. Nakonec vznikl vzor inspirovaný pravděpodobně japonskými symboly. Skládal se z kruhu okolo květiny se čtyřmi okvětními lístky, čtyřcípé hvězdy, diamantu s vypouklými stěnami a obsahoval i negativní obraz stejné čtyřcípé hvězdy. To vše protkáno iniciálami otce, který zemřel o čtyři roky dříve. Právě ty daly vzniknout novému vzoru. V roce 1897 bylo plátno Monogram zaregistrováno, později i jako značka.

louis vuitton: 100 legendárních kufrů V bohatě ilustrované a výpravné publikaci nechybí to nejlepší, co továrna v Asnieres kdy vyprodukovala. Specialitou jsou kufry vyrobené přímo na míru hollywoodským hvězdám – od Douglase Fairbankse k Sharon Stone.

| 25

I dva tak odlišné světy, jakými jsou mužský a ženský, se pod značkou Louis Vuitton geniálně propojují. Zatímco ženy umírají touhou po kabelkách, muži zase dokážou znalecky ocenit téměř nezničitelný golfový bag v odolném plátně Monogram na celou sadu holí a s šesti uzamykatelnými kapsami za 184 000 korun…

rvalo však ještě více jak padesát let, než byl vyvinut dokonale pružT ný a nepromokavý materiál pro výrobu měkkých tašek Steamer Bag a Keepall. Tomu už přihlížel i čtvrtý následník vuittonovského „trůnu“ – syn Gastona-Louise Vuittona Claude-Louis. Svět se zmenšil, ale nepřestal se točit Jak si elegantní a zejména dokonale zpracované výrobky této značky podmaňovaly svět, rostla i samotná společnost. Již v roce 1885 byl otevřen obchod na londýnské Oxford Street, o tři roky později Georges Vuitton osobně přeplavil Atlantik, aby podepsal smlouvu s Johnem Wanamakerem, majitelem velkého řetězce zaoceánských obchodních domů. A v roce 1914 vyrostla i „vlajková loď“ všech obchodů společnosti, impozantní secesní budova na Champs-Elysées. Zbrzdění vývoje vinou II. světové války firma brzy dohnala a začala expandovat i tam, kam dříve nedosáhla. V roce 1987 se Louis Vuitton sloučil se společností Moet Hennessy, a tak vznikla firma LVMH, největší a nejúspěšnější světová obchodní skupina s luxusním zbožím. Neustrnul ani vývoj samotné značky, sortiment výrobků doplnila řada EPI z barevné vytlačované kůže, kolekce Taiga pro muže a v roce 1996 bylo znovu uvedeno do prodeje slavné „šachovnicové“ plátno Damier. Zároveň bylo sedm předních módních návrhářů osloveno, aby vytvořilo variace na legendární plátno Monogram.

26 |

Z nesmělého koketování s módou byl záhy sebevědomý a drtivý vstup do světa ready-to-wear. Vzniklo samostatné oddělení pro boty, oblečení, doplňky a šperky, jehož uměleckým ředitelem se stal slavný americký návrhář Marc Jacobs – „guru módy grunge“. Nezvyklé propojení více než stoleté tradice, důrazu na kvalitu a preciznost, a avantgardního, neotřelého přístupu se ukázalo více než šťastné. Jacobs vytvořil pro Louis Vuitton charakteristický nadčasový styl luxusu oplývající detaily, odrážející řemeslnou tradici i dávající prostor neotřelým řešením. Typickým příkladem jeho vlivu jsou hravé variace na plátno Monogram hýřící barvou – například Monogram Graffiti – coby tvůrčí dialog s americkým undergroundovým umělcem Stephenem Sprousem. V průběhu sto padesáti let prošla značka ze dvou prostých písmen fascinující proměnou. Přerodila se v image moderního cestovatele, milovníka luxusu, znalce řemeslného zpracování, jehož sebevědomý styl sice reflektuje akcenty klasické francouzské elegance, ale je přitom sám mnohem kosmopolitnější a doslova otevřený celému světu. Louis Vuitton, to dnes nejsou jen kufry, kabelky, boty, šátky, nejrůznější doplňky či kostýmky – je to ucelený názor na svět a styl, jež sice můžete s větším či menším úspěchem kopírovat, ale nikdy ho nenahradíte. Viz: www.louisvuitton.com

INNER

FRAME

ROTELLA

CREATIVE

ARIA

VISION

U-TURN

LOB WEDGE

FLOW

KVALITA DESIGN INDIVIDUALITA TWIN s.r.o. tel: 377 328 012-14 e-mail: objednavky@twin.cz | 27

28 |

text Jan Dušek foto Siko Koupelny, iStockphoto

dotek hada Jednou z nejznámějších zoologických pověr je tvrzení o „slizkých hadech“. Nic nemůže být vzdálenější pravdě – hadí kůže tvořená šupinami je hladká, suchá a příjemná na dotek. Možná právě toto zjištění stálo u zrodu kolekce obkladů Reptile z dílny světoznámého designéra Cana Yalmana.

Dávno neplatí, že obklady lze očekávat jen v koupelnách a sprchových koutech. Dlaždice s hadími vzory nabízené v patnácti základních barvách o velikosti 16 × 20 cm slouží jako sjednocující prvek interiérů bytů, například vstupních hal a obývacích pokojů. Za neotřelým nápadem stojí designér Can Yalman.

ukopis tohoto třiačtyřicetiletého tureckého tvůrce je čitelný na první pohled. Jeho díla vznikají většinou umnou kombinací inovativního designu plného neotřelých postupů a zároveň ryze praktického řešení. Jak sám s oblibou říká, chce vytvářet design, který příjemně a nevtíravě ovlivní uživatele, výrobce i příští generace. Základem každé z jeho prací je detailní poznání vlastností navrhovaného produktu, jeho pochopení a stanovení nejvhodnější technologie. Tak vznikají díla oceněná řadou cen designového světa, mezi která patří i Elle Decor International EDIDA Award z roku 2007 za navrženou kolekci obkladů Reptile se sériemi Crocodille a Snake pro nejznámějšího tureckého výrobce keramických obkladů a dlažeb, společnost Kale. Při vývoji série obkladů, ze kterých dýchá exotika i dobrodružství, našel inspiraci ve volné přírodě, konkrétně u plazů a jejich dokonalého krytí. Každá z dlaždic představuje jednu hadí šupinu. Jejich postupným seskládáním na zdi se vytváří dojem hadí kůže, na které samozřejmě nechybějí ani typické obrazce, například klikatá zmijí hřbetní čára. Při pohledu na fascinující pravidelný tvar, lesklý povrch dlaždic a vystouplou texturu máte téměř pocit, jako by se stěna dávala pomalu do pohybu a začala se otáčet kolem své kořisti, nebo se jen prostě elegantně vlnila kolem vás… „Kolekce je určená všem, kdo dokáží ocenit a obdivovat divokou krásu přírody. Nespoutanost, dravost, nebezpečnost, ale i eleganci a půvab,“ říká Yalman. A protože jsou dlaždice z kolekce Reptile i v portfoliu české firmy Siko koupelny, můžete se „dotekem hada“ potěšit i vy. Viz: www.siko-koupelny.cz

| 29

Firma SIKO KOUPELNY vznikla v roce 1991 jako výhradně česká společnost zabývající se prodejem koupelnového vybavení. Její zakladatelka paní Valová si otevřela na kraji Čimelic skromnou prodejnu a na druhé straně obce získala dvěstěmetrový sklad, kam osobně vozila zákazníky při výdeji zboží. Dnes se to zdá jako dávná a lehce úsměvná historie, vždyť firma SIKO Koupelny má pobočky na 37 místech a z toho je 26 jejích vlastních prodejen. Zaměstnává více než 400 zaměstnanců a její roční obrat překračuje 2,5 miliardy korun. V současné době je tak největší specializovanou sítí prodejen v oboru vybavení koupelen. Přesto zůstala jedna věc, která se od jejího počátku nezměnila. A to slogan: Prodejny plné inspirace. Tu najdou u společnosti SIKO Koupelny díky různé cenové hladině všichni zákazníci, jak se lze přesvědčit i v jejím e-shopu.

30 |

| 31

foto: Scavolini

text Karel Nevražil vizualizace REFLECTA Development

Obývací část většiny domů směřuje jak na severovýchod, kde se nabízí výhled do údolí Vltavy, tak na jihozápad, kde je rozlehlá pobytová terasa. Kuchyňská část přímo navazuje na menší „snídaňovou“ terasu doslova předurčenou ke klidné snídani při východu slunce. Umístění vil ve svažitém terénu napomáhá nerušenému panoramatickému výhledu, kdy z patra přehlédnete níže položenou vilu.

mít (příjemný) nadhled

vily Chuchle Nové rodinné vily umístěné vysoko v kopci nad Vltavou v Chuchli se liší pouze v detailech, a přece si každá zachovává svoji individuální tvář. Jak je to možné? To proto, že slovo „unifikovanost“ již dávno vyškrtli architekti studia A69 ze svého slovníku a nahradili ho jednou provždy výrazy, jako jsou „osobitost“ a „jedinečnost.“

ěžné architektonické návrhy dnes možná vypadají na první pohled odlišně a originálně, ale často jen kopírují dopředu přesně nastavenou a víceméně fungující šablonu. Při podrobnějším prostudování naráží zájemci o bydlení na někdy až nepochopitelné chyby v rozvržení prostor domů, opakující se u řady projektů, jako by vznikly přes kopírák. Samozřejmě nelze veškerou vinu svalovat na samotné architekty, kteří musejí často téměř doslova plnit požadavky svých investorů a developerů. Jejich snahou je zcela logicky snížit náklady stavby na minimum a využít maximálně zastavitelnou plochu. Vznikají tak však projekty, které jsou prezentovány jako bydlení v rodinných domech, ale k rodinnému domu mají stejně daleko jako škodovka k formuli 1. Slovo „zahrada“ je ve většině případů předzahrádka o velikosti 200 m2 a vnitřní dispozice postrádají jakýkoli nápad a logické uspořádání. Projekt Vily Chuchle má mnohem vyšší ambice a představuje na našem trhu tak trochu „jiný záměr“, který koncepcí nezapadá do žádné „unifikované“ rodinné výstavby. Výrazy „zahrada“ a „prostorná dispozice“ nejsou jen líbivými slovíčky pro nalákání klienta, ale samotnou filosofií tohoto projektu. Obývací část vyniká vzdušnou koncepcí s netradiční výškou stropu 2,9 m a velkorysým propo-

32 |

jením zahrady pomocí francouzských oken se zelení venku. Ani samotné vybavení vil nevyvolá v klientovi pocit, že se na něm šetří. Naopak, zájemci jsou většinou překvapeni výčtem standardního vybavení, které zahrnuje klimatizaci, rekuperaci, elektrické venkovní žaluzie, alarm, lepené dřevěné podlahy, kvalitní sanitu, sádrové omítky a v neposlední řadě krb na tuhá paliva. Koncepce zahrad pak počítá s výsadbou již vzrostlých stromů (4–5 m) pro rychlé zabydlení a zútulnění celé lokality. Poslední, ale o to důležitější devizou je samotné umístění rodinných vil nad vltavským údolím s jedinečným výhledem na Chuchelský háj a protější břeh Vltavy. Svažitý terén zajišťuje každému domu z druhého patra panoramatický výhled; taková místa se v Praze hledají jen velice obtížně. Lokalita Velké Chuchle zaručuje také rychlé spojení s centrem města a bezproblémové napojení na nově vybudovanou jihozápadní část Pražského okruhu. Zaujmout něčím novým na trhu s nemovitostmi je v dnešní době nelehký úkol. Projekt VILY CHUCHLE osloví hlavně klienty, kteří nechtějí unifikovaný dům a spíše by se přikláněli k individuální výstavbě. Mnohdy však nemohou nalézt vhodný pozemek v původní zástavbě, kde by mohli bezezbytku realizovat své představy. Navíc často ani netuší, kolik dalších technických i administrativně právních složitostí je se stavbou domu spojeno. V tomto případě jich budou ušetřeni. Návrh ateliéru A69 architekti, s. r. o., který se inspiroval původní zástavbou čtvrtí, jako jsou Hanspaulka nebo Ořechovka, chce nabídnout takovým lidem určitou alternativu. A zájem klientů už dnes napovídá, že ve Velké Chuchli vzniká opravdu něco výjimečného. Viz: www.vilychuchle.cz

a novink Unikátní koncept podpůrných emulzí, vyvinutých předním českým chiropraktikem a neurologem MUDr. Ondřejem Tomanem. • při potížích pohybového ústrojí (klouby, šlachy, svaly, páteř) • při řešení problémů na pokožce (ekzémy, odřeniny, jizvy po operacích, lupénka) • kosmetický účinek (celulitida, vrásky, povrchové i hluboké křečové žíly)

chladivá emulze určená pro akutní stavy indikace: svaly, klouby, šlachy – akutní stavy

mírně prohřívací emulze s efektem na chronická postižení indikace: bederní a hrudní páteř, místa s chronickým postižením

chladivá emulze určená pro regeneraci a poúrazové stavy MSM-látka s klinicky prokázanými účinky na reparaci chrupavky a vazivové tkáně indikace: svaly, klouby, šlachy

prohřívací emulze se zklidňujícím efektem a dlouhodobým účinkem indikace: hlava, krční páteř, končetiny, ledviny

chladivá emulze s regeneračním efektem na kůži indikace: odřeniny, spáleniny, jizvy, kožní nemoci a záněty, povrchové žilky

zpevňující emulze proti lymfatickým otokům a celulitidě, zvyšuje lokální metabolismus

• 3 pečlivě vybrané účinné přírodní látky – působící v synergii • Unikátní systém vstřebávání do hloubky • Klinicky testováno na více než 12.000 pacientech • Bezpečnost výrobku – Certifikováno ITC Zlín • Efektivní, přesně zaměřená a cílená pomoc, bez vedlejších efektů a bez alergií

www.efffi.cz | 33

text Alena Binterová foto Věrek Sixt

mám rád všechno, co mě vrací na zem Dát si kávu s Josefem Voltrem znamená vsadit na jistotu, že bude dobrá. Stačí stisknout tlačítko na kávovaru a spolehnout se na kvalitu speciálních kapslí. Pravidelně tak činí asi deset milionů lidí na celém světě, mezi nimi několik desítek tisíc Čechů. Tím, že se rozhodli pro Nespresso, vstoupili do pozoruhodného fanklubu. „Náš obchod je založený na emocích. Pití kávy je zážitek a zákazníci se neustále podílejí na jeho vylepšování,“ říká pětatřicetiletý šéf českého zastoupení společnosti Nespresso Josef Voltr.

Váš butik v Pařížské ulici v Praze byl prvním místem na světě, kde Nespresso spojilo prodej kávovarů s možností posedět si jako v kavárně. Dokážou Češi kávu správně vychutnat? Je to čím dál lepší, s rozvojem cestování se kávová kultura u nás stále zvyšuje. Z turka už lidé většinou přešli na kávu překapávanou a rozpustnou, což byl velký pokrok. A my jim, obrazně řečeno, nabízíme vítr ve vlasech – zážitek srovnatelný s projížďkou kabrioletem. Ale neříkáme jim, ať pijí naši kávu, protože je nejlepší. Snažíme se podat návod, podle něhož na to přijdou sami. Otočili jsme kormidlo: dáme jim dobrou kávu a ukážeme, jak se dá dělat. Mluvíme-li o vychutnávání nějakého nápoje, okamžitě si představím, s jakou radostí Magda Vášáryová ve filmu

34 |

Postřižiny pije pivo. To je přece naše tradice – a vy na nás s kávovou kulturou. Pocházím z Plzně, takže dobře vím, o čem mluvíte. Taky si umím dopřát požitek z orosené plzničky. Jít na pivo ale pro mě znamená vyrazit večer za kamarády. Přes den jsou lidé zvyklí chodit na kávu. Je to šance zastavit se a nadechnout, což je v současném spěchu nezbytně nutné. Když jsme u toho nadechnutí, překvapilo mě, že to ve vašem butiku nijak výrazně kávou nevoní. Proč? Také mám rád ty hezké obchody, kde voní káva. Jenomže ta vůně vám chybí v tom, co si odnesete domů. Proč bychom ji zákazníkům brali? Káva má na 900 aroma a chutí, asi čtyřikrát víc než víno. Zrnková s přístupem vzduchu je ale pomalu ztrácí,

| 35

zrnka vyčichávají, proto je zavíráme do kapslí. V nich si lidé odnesou kávový zážitek domů. Pravý čas pro vůni přijde, až si naplní šálek. Jaké má káva v kapslích výhody? Hlavní předností je především čerstvost – díky hermeticky uzavřenému balení nejsou lidé ochuzeni ani o chutě, ani o vůně. V každé kapsli je přesně odměřené množství, které je vhodné k přípravě ideálního šálku espressa či lungo kávy. Tlakem a teplotou vody v kávovaru dostaneme z kávy to nejlepší, co v ní je: aroma, chutě i antioxidanty. Nic nežádoucího se z ní nestihne uvolnit, na rozdíl od klasického turka. V principu platí, že čím vyšší tlak a kratší doba, tím lépe. S možnostmi výběru tolika kombinací vůní a chutí je asi vaše kolekce nekonečná. Kolik kapslí máte na výběr teď? Základní nabídka je šestnáct druhů plus vždy na Vánoce další tři druhy. K tomu ještě dvakrát ročně přichází firma s limitovanou edicí „exotických“ směsí. Jsou to vzácné druhy kávy, které jsou vybrané pro svůj výjimečný ročník či pozoruhodné aroma. Měli jsme třeba směs z Keni či Tanzanie, která trochu chutnala po citrusech, protože tím je tato oblast proslulá. Zajímavá byla takzvaná monzunová káva s kořeněným a pikantním aroma – připomínala cestu z Indie za vytrvalých dešťů. Učit se rozumět kávě je úkol na celý život. Ovšem tak je to se vším, co má smysl a nějakou tradici. Zaujal mě váš Nespresso Club, který má v záhlaví, že „spojuje znalce na celém světě kolem gurmánského kávového stylu života“. To zní až trochu nábožně. Já tomu s nadsázkou říkám „partička“ – ve světě má naše značka už deset milionů fanoušků, v Čechách jsou jich desítky tisíc. Působím v čele tuzemského zastoupení firmy pět roků, zahajoval jsem její vstup do České republiky, takže vidím, jak počet příznivců narůstá. Jsem maximálně spokojený, protože rád vytvářím věci, které jsou za člověkem vidět. A v tomto ohledu je, myslím, na co se koukat. Moc se mi také líbí, že se zákazníci nestydí podělit se s námi o své zážitky. Píšou i volají, navrhují další vylepšení. Mnozí s kávou začínají svůj den, i díky tomu je tolik spjatá s emocemi. Je pěkné moci přispět k tomu, aby měl někdo hezký den.

36 |

Netajíte se svou zálibou v tradicích a ověřených značkách. Není to v moderní době poněkud staromilské, omezující nebo snobské? Tradice rád zakládám a podporuji právě proto, že se v nich skrývá hodně citu. Líbí se mi, když má něco svou historii a je to svázané se vzpomínkami lidí. Hlavně s potřebou se sdružovat. Kdysi jsme z toho důvodu na hotelové škole v Mariánských Lázních založili Pivní klub. Chvíli jsem dokonce stál v jeho čele a měl i vizi, jak ho marketingově uchopit, ale teď jsem rád, že se tak nestalo. Zůstal tím, čím má být – partou spolužáků a přátel, kteří se rádi vidí a občas něco podniknou. Například se můžeme pochlubit, že před třemi lety vyhrál tým Pivního klubu mistrovství světa v koulení sudů. Jako Západočecha a studenta hotelové školy v Mariánských Lázních vás asi neminul Filmový festival v Karlových Varech. To je přímo ukázková tradice. Ano, navíc zrovna s festivalem mám spojeno mnoho emocí. Třeba jak jsme na terase hotelu Thermal kdysi pod vedením Zdeňka Javorského nabízeli novinku – míchané nápoje. Za byt a stravu, nonstop i v dešti, zmrzlí jak fík. Dnes je tato nabídka tradiční součástí komerčního festivalového menu a já si tam vždycky vzpomenu, jak krásně amatérské byly její začátky. S tradicemi souvisejí značky. Jsou zavazující? Značku budujete desítky let, ale zkazit se dá okamžitě. Proto si cením zavedených značek, jež mají historii a jsou promyšlené do detailů, které je povyšují. Sebemenší chybička ale během minuty může zničit to, co firma budovala dlouhé roky. Naší výhodou je, že jsme díky systému kapslí odbourali lidský faktor – není nikdo, kdo by kávu zkazil. Lidé se mohou spolehnout na to, že stejně kvalitní kávu, jakou jim servírujeme z kávovarů v butiku v Pařížské ulici, si udělají i doma nebo ve své firmě. Není ale dobrodružnější pořád zkoušet a objevovat něco nového? Já experimentuji velmi rád, ale jen v oborech, kde je to žádoucí. Tedy ne ve značkách oblečení, sportovního náčiní nebo aut. Většinou se vracím k těm, které se mi osvědčily. Jezdíte volkswagenem, ale nedávno vás vybrali jako řidiče, který otestuje nový vůz BMW. Bavilo vás to?

Testování auta pro mě bylo velkým zážitkem. Čas, na který mi BMW 740d xDrive půjčili, jsem si opravdu užil. Přesně podle svého kréda: Nemusím být milionář, stačí mi, že žiju jako jeden z nich. Mám přátele ve firmě Daimler Chrysler, díky nimž jsem na víkend testoval jejich vozy. A teď mi přibyla zkušenost s BMW. Nejsem člověk, který musí všechno vlastnit. Nemusí mi to auto parkovat v garáži, stačí, že mám možnost se s ním potěšit. Chystal jste se na školu smyku. Už jste ji absolvoval? Ještě ne, ale teď bych se rád projel po závodním okruhu. Láká mě licence automobilového závodníka. Koníčků mám hodně a snažím se je i někam dotáhnout, takže mám například kapitánské zkoušky na loď nebo zbrojní pas. Dělají mi radost všechny sporty, jen se nepotápím a neskáču s padákem. Držím se spíš při zemi a mám rád všechno, co mě na zem vrací. V lux usní Pařížské ulici je totiž riziko, že člověk někdy na běžný svět zapomene. Proto občas rád vyjedu na kole, do kempu nebo se proběhnu v přírodě. Zaujalo mě, že jste loni běžel maraton. Jste vytrvalec? Právě že moc ne. V práci jsem spíš ten, kdo projekty otvírá, rozjíždí. Vytrvalost mi scházela, proto jsem se ji chtěl naučit tím, že budu rok trénovat a pak si dám maraton. Loni v květnu jsem ho v Praze opravdu doběhl. Celý. Od druhého kilometru jsem to chtěl vzdát, ale rád bojuji sám se sebou – ostatně právě proto se teď učím jezdit na koni, ač jsem se tohoto zvířete vždy bál. Nyní už z něj mám spíše respekt. A tak to i zůstane. Jde o to udělat ten první krok nad virtuální propast. Strach pramení z neznáma. Jaký nejsilnější zážitek z maratonu máte? Díky němu teď vidím Prahu jinak. A naučil jsem se, že každou hodinu lze objevit nepoznané. Že jediná konstanta je změna. V maratonu se skrývá spousta příběhů, pocit uspokojení, ale i hrůzy, jak nekonečně dlouhá je rovinka v Karlíně. V Praze žiju patnáct roků a pořád mám ještě potřebu toto město objevovat, kochat se atmosférou. Teď mám k místům, jimiž jsem běžel, navždy jiný vztah. Co je vaší další výzvou? Život je pestrý, takže bych se chtěl začít učit hrát na saxofon. Mám rád muziku všech žánrů, ale jazz u mě poslední dobou vítězí. Koketuji s tou myšlenkou již minimálně deset let. Baví mě i divadlo, jsem například velkým fanouškem Járy Cimrmana.

Velkou výzvou je pro mě Jizerská padesátka, ač jsem nikdy ne stál na běžkách. Bude to další sázka s kamarádem. Už se začíná konkrétně rýsovat. Je zajímavé, že kolektivní sporty mě nepřitahují, spíš příležitosti zabojovat sám se sebou, s přírodními živly, pocítit pokoru. Dobrou školou v tom byl můj vážný úraz páteře, po němž jsem se týden nesměl hýbat a pak jsem ještě musel na dlouho omezit vše, co jsem měl rád. Nikdy předtím jsem nebyl v nemocnici, a najednou tak velká lekce, jak se zastavit a srovnat si priority. Hřbitovy jsou plné nepostradatelných. Znám i jinou verzi této myšlenky: Nechci být na hřbitově nejbohatší. Ano, to říkával i můj táta. Stal se prvním pumpařem, který u nás v roce 1990 privatizoval benzinovou stanici. Podle velmi přísných pravidel, on je však nejen přijal a zvládl, ale měl energii rozvíjet i další služby. Pořád ho vidím, jak stával u okna a díval se, jak po rušné silnici směrem na Rozvadov neustále jezdí spousta aut. Proto tehdy přišel s novinkou zavést provoz nonstop a také přistavět k pumpě záchodky, v nichž se lidé budou cítit kulturně. Vandalové je ničili, ale on se nevzdal. Přesně podle zásady, že poutník musí dostat kvalitní servis kdykoli. Na servis se v této republice stále zapomíná. Zato zlatokopů je tady čím dál víc. Ctíte i vy nějaké zásady při rozvíjení firmy? Chci vymýšlet věci jen jednou, a to tak dobře, abych s nimi pak už neměl další práci. Je to vlastně klasická lenost. Udělat to jednou a pořádně. Mohu si dovolit být trochu líný i proto, že jsem obklopen partou profesionálů a bez nich by nebylo nic, na co se mě ptáte. To ale vyžaduje značné sebevědomí. Máte nějakou radu pro lidi váhavé? Je lepší rozhodnout trochu chybně, než vůbec. A pokud se rozhodnete špatně, pak je třeba se z toho poučit a stejnou chybu již nikdy neopakovat. 

| 37

mašinko, vař! Malý ale šikovný! Neposednou aktivitu pohádkového čertíka z Troškovy pohádky nacpali technologičtí designéři do nejmenšího z řady kávovarů Pixie. Na to, jak je chytrý, rychlý a intuitivní, jsme si vzali rentgenové brýle a švýcarské stopky. 38 |

text Petr Tůma foto Nick Veasey

ecelých třicet sekund! Tak rychle se Pixie nahřeje od prvního zapnutí. Chápe, že se na své oblíbené ristretto těšíte jak malé děcko, nechce vás nechat čekat. Mezitím už v jejích čelistech spokojeně mlaskla kapsle kávy Nes presso Grand Cru a do hrnečku vtéká božský mok zakončený oříškově zbarvenou pěnou. Musí být pevná i hustá současně. Spařená voda o síle devatenácti barů právě vytáhla to nejlepší z rozemletých zrnek prémiové kávy, dosud uzavřených hermeticky v kapsli tak, aby neztratily na vzduchu ani kousek aroma, ani kousíček chuti. Gratulujeme. Právě jste se zařadili mezi vyvolenou téměř devítitisícovku lidí na celém, kteří si vychutnávají šálek kávy Nespresso každičkou MINUTU! Stali se trochu otroky svých chutí, ale proč si život nezpříjemnit? My ostatní, co pravidelně pijeme například jednosladovou whisky ve sklence s pár kapkami vody, jsme na tom stejně. Jde o zážitek, který se přemění v každodenní rituál, na kterém je báječné to, že zůstává stejný. Konzistentní. Identický. Dokonalý. Protože když jsme konečně našli to pravé, proč bychom to měli měnit? Ale to už Pixie nenápadně mrká, že jsme se příliš zapovídali a že se vypíná, aby šetřila energii. Hodná holka. My můžeme naštěstí zůstat sedět a usrkávat to tekuté potěšení dál. Viz: www.nespresso.com/#/cz/cz

| 39

40 16 |

…můj dům, můj hrad

text Petr Tůma foto Věrek Sixt

Pěkná, co? Co pěkná, krásná! Elegantní, šmrncovně ohozená, tajemná i vyzývavá. Podobné expresivní vyjádření se nemusí vždy točit jen kolem žen. V tomto případě jsme se bavili s výkonným ředitelem společnosti SPS Správa nemovitostí Romanem Pleskačem o vilce na Barrandově.

u jsme také dělali,“ říká s hrdostí v hlase a najednou mám pocit, že tu nestojím se stavebním inženýrem, ale s plastickým chirurgem. „Tady jsme jí trošku ubrali, z druhé strany naopak přidali,“ dodává. Ostatně kompletní rekonstrukce vily postavené v roce 1941 podobný citlivě doktorský přístup vyžadovala. Musely se odstranit její vrásky, nánosy času, praskliny. Požadavek ze strany klienta zněl: udělejte mi z ní opětovně mladici, se kterou se bude příjemně žít. A která dostane věnem i dobové vnitřní vybavení, jež bývalo nejen funkční, ale i „pohádkově krásné.“ Původní stavební dokumentace se nezachovala, takže tato práce vyžadovala i téměř detektivní cit pro úpravu vnějšku a hlavně vnitřku domu. Realizační tým se nakonec shodl na tom, že vila asi vznikala pod taktovkou některého tehdejšího stavitele bez asistence architekta, ale to jí neubralo nic na jejím charakteru zvenčí umocněném ty pickou drápanou omítkou a taškovou střechou. Také uvnitř obsahovala řadu zajímavých prostor včetně části sklepa, která je „dobově“ řešena jako betonový protiletadlový kryt s nouzovým únikovým východem a dnes je sympaticky plná lahví vína.

| 41

Ale neměla třeba plně prosklenou otevřenou fasádu, a tak vlastně nenabízela onen úžasný pohled z výšky barrandovských serpentin na údolí Vltavy a branic kou i krčskou zástavbu na jejím druhém břehu. Každý z developerů i dalších lidí, kteří kdy něco stavěli, vám řekne, že rekonstruovat starý dům a přizpůsobit ho současným nárokům je časově a hlavně finančně mnohem náročnější, než ho kompletně zbourat a postavit třeba jeho na pohled věrnou kopii. To však nebyl příklad této vily, o kterou se její dřívější majitelé starali ne zrovna s příkladnou péčí. Stavebně-chirurgický zákrok vyžadoval doslova vykuchání vnitřku budovy, kde se pak začalo pracovat zcela od začátku na nových podlahách se zabudovaným vytápěním, zajištěním stěn proti vlhkos ti – neboť dům je doslova vetknut do strmého svahu – s úpravou dispozice. Do suterénu přibyla tělocvična, vedle pak malá sauna, garáž a samozřejmě i čistě technická místnost kotelny, odkud je rozvedeno moderní topení zakončené replikou původních litinových těles.

42 |

Pověstnou třešinkou na pomyslném dortu jsou repase vitrážových oken v jídelně a repase původních dřevěných žaluzií, jež navíc dostaly elektrický pohon. Repliky historických otočných vypínačů a zásuvek i krásné mříže na části oken v prvním patře. Celý dům je rámovaný citlivě vybudovanou a udržovanou zahradou včetně stylově rekonstruovaného plotu.

V původním domě byla okna přinášející do obývacího pokoje nejen světlo, ale i krásný výhled, zaslepená – ve výklenku se skrývala zimní zahrada oddělená od pokoje plnou stěnou a malinkými dvířky. Vana na nožičkách v druhém patře v jedné ze tří koupelen je (výjimečně) pouze věrnou kopií té původní, nezachované.

A také se otevřela původní zimní zahrada a díky ní vznikl onen úžasný výhled na Prahu. Současně se tím zvětšil obývací pokoj v prvním patře, který dnes působí nejen krásně světle, ale i teple díky hutným červeným kobercům na původních dubových parketách. Ty byly sebrané z místností celého domu, nově položené, zbroušené a nalakované tak, že vypadají, jako by tam byly odjakživa. Majitel vily prostě zadal realizačnímu týmu nelehký úkol, vrátit domu jeho ztracený esprit i hrdou eleganci, která dnes vyzařuje z celého místa a naplňuje slogan „můj dům, můj hrad.“ Upravovaly se a nově pokrývaly koupelny, ovšem starými dlaždičkami, brousilo se dřevěné schodiště a restaurovalo jeho soustružené zábradlí, které si žádá nejen, abyste se o něj opřeli, ale abyste si ho i přímo pohladili. Ale ani po tomto kompletním „face a body liftingu“ se společnost SPS Správa nemovitostí s touto vilou nerozloučila. Dodnes se v rámci jedné své větve stará o její bezproblémový provoz a údržbu. Je to vila, která jí sice nepatří, ale přesto je tak trochu „její dítě“. Viz: www.sps-sn.cz

| 43

degustujte „Degustujte každý každýden! den!“

44 |

text Petr Tůma foto Le Panier, iStockphoto

vinoserver.cz

ávidíte chlapíkovi na snímku vlevo? Vidíte onu radostnou jiskru v jeho očích, když poválel víno z našich pečlivě vybraných 400 etiket – čili 27 vinařství na jazyku? Společnost Le Panier je na trhu od roku 2006 a dosud zásobovala exkluzivními víny pouze gastronomické podniky nejvyšší kvality. Spoléhali jsme na to, že zase jen someliéři budou schopni ocenit kvalitu vín, která ze zahraničí sami dovážíme a kterým věříme. Ale čas trhl oponou a správně „napito“ mají už i mnozí z vás, kdož chápou náš koncept vín importovaných výhradně ze staré dobré Evropy. Vždyť právě v ní má vinná réva tisíciletou tradici, těžko srovnávat charaktery takového „nektaru“ s lehce uniformními moky Nového světa nebo třeba Číny. Stojíme si prostě za tím, že šampaňské nemůže být odjinud než z francouzské oblasti Champagne, že vše ostatní nemusí být špatné, ale šampaňské to nebude a není. Jeho nezapomenutelnou harmonii chutě, barvy, vůně a čistoty nelze nikde jinde docílit. Věříme ve vína, které náš someliér Martin Matula servíroval během uplynulých let všem možným známým osobnostem, lidem s vytříbeným vkusem i opravdovými gurmánskými znalostmi. Ve vína osobitých chutí přetavených v nezapomenutelný zážitek. Ta všechna si nyní budete moci koupit na webovém portálu vinoserver.cz a být vysmátí – ano, jako ten chlapík vlevo. Viz: www.lepanier.cz

Ty fotografie jsou možná cvaknuté jen tak od boku ve chvíli, kdy se to úplně nehodilo, ale přestože jsou už lehce zažloutlé a blednou každý den o stupínek víc, zůstávají nepřenosnou vzpomínkou na večery svázané víny ze sortimentu firmy Le Panier.

| 45

Alain Geoffroy Historie tohoto vinařství se datuje od roku 1850, kdy ho založil pan Honoré Geoffroy. Vinice zaujímající plochu 45 ha leží v geologických o blastech Kimmeridgian, kde se nacházejí zkameněliny staré miliony let a patří ve francouzském Chablis k nejstarším. Alain Geoffroy, pokračovatel rodu, respektuje tradice firmy a uvědomuje si důležitost ruční práce. Jeho vína jsou vyráběna pouze z odrůdy Chardonnay, zrají v tancích a dubových sudech, a jsou oblíbená pro jemnou chuť a minerální charakter.

Chablis

Toscana

Grupo Pesquera Přijde-li řeč na současná španělská vína, jedno z prvních jmen, jež padnou, je Pesquera. Společnost vznikla roku 1975 v Pesquera del Duero, která byla v tu dobu pouze jednou z mnoha vesnic v kraji Castilla ‘la vieja’ a kde Alejandro Fernandez založil první vinici, která se nyní rozkládá na téměř dvou stech hektarech.

Tenuta Fanti Toto rodinné vinařství proslavilo Brunello di montalcino – velmi kvalitní a v každém ročníku vysoce hodnocené víno, které se objevilo i mezi 100 nejlepšími víny světa. Jak říká pan Fanti: „My děláme vína srdcem a hlavou.“ Tenuta fanti se rozkládá na třech stech ha půdy, ze kterých je padesít věnováno specializovaným vinicím, sto olivovým hájům, dalších sto je oseto jinými plodinami a zbývajících padesát pokrývají lesy. Samotná vinařská část se rozkládá na amfiteátru jižních svahů Castelnuovo dell ’Abate ve výšce 150 – 450 metrů nad mořem.

46 |

Ribera del Duero

Porto

Quinta Do Noval Díky úchvatnému panoramatu a špičkovým ročníkovým vínům patří k nejvyhlášenějším usedlostem portugalské oblasti Douro. Portská se zde vyrábějí od roku 1715 a v současné době hrozny rostou na vinicích o rozloze 145 ha. Tato Quinta hrála významnou roli v rozvoji portských vín, to ona prorazila s označením „Old Tawny“ dle jednotlivého ročníku a „Colheita“. V roce 1958 jako první vyprodukovala vína s označením LBV – „Late Bottled Vintage“.

Weingut Zull Poctivá práce celé rodiny Zull přinesla své plody v osmdesátých letech, kdy se jejich nádherné veltlíny zařadily mezi špičku rakouských vín. Tyto vinice najdete v malém městečku S chrattenthal pouhé 4 km od českých hranic a zaujímají plochu 17 ha. Díky ideálnímu mikroklimatu severního Weinviertelu se jeho historie datuje již od roku 1220 a dnes tuto tradici hrdě nesou dál otec Werner a syn Phillip Zullovi.

Pfalz

Weinviertel

Weingut Petri Jde o rodinné vinařství, které se nachází v malém městečku Herxhaim am Berg ve vinařské oblasti Pfalz. Pan Gerd Petri zpracovává hrozny z dvanácti ha vinic a jeho ryzlinky patří mezi malé vinařské zázraky. Dlouholetá tradice a precizní, čistá práce venku i ve sklepě jsou garancí špičkové kvality. Všechny produkty jsou pečlivě číslované a mají osobitou historii, jedinečnost a technologii zpracování.

| 47

chytrá horákyně ze žižkova V minulém Choice jsme představili čtveřici kanárkově žlutých domů stojících na místě usedlosti Parukářka – moderní rezidenci Jeseniova společnosti Satpo. Netradiční řešení domů evokující spoustu otázek nás donutilo se k téže stavbě ještě vrátit, tentokrát v doprovodu osoby nejpovolanější – jednoho z autorů projektu, architekta Michala Kohouta.

48 |

Rezidence Jeseniova je zvláštní už svým půdorysem. Čtveřice domů tvoří kompaktní, částečně uzavřený blok. Bylo to přání investora, nebo jste to navrhnul vy? A proč právě tento tvar? Půdorysy domů i jejich orientace a poloha jsou výsledkem perné práce a nesčetných variant. Pro zástavbu byla k dispozici parcela odpovídají svými rozměry standardním žižkovským blokům, ale užití blokové formy bylo vyloučeno orientací pozemku ke světovým stranám a předpisy o oslunění jednotlivých bytů. Potlačilo by i hlavní výhody místa: kontakt se zelení parku, výhledy na Prahu i možnost odlehčit jinde poněkud stísněnou ulici Jesenio vu. Konečná podoba rezidence je tak jakýmsi kompromisem mezi historickou zástavbou a městem v zeleni. Částečné uzavření domů vytváří uprostřed vnitrobloku polosoukromý prostor pro těsnější integraci nájemníků – vlastně tak supluje pavlače a ochozy starých žižkovských domů. Průhledy mezi domy vnitroblok prosvětlují a umožňují kontakt ulice s parkem. Rezidence je vlastně jakousi chytrou horákyní – částečně uzavřená, částečně otevřená, současně město, i domy v zeleni. Každý z bytů nabízí blízký i daleký výhled. Je to něco, co znají běžně fotografové, když pracují s několika plány, nebo co v minulosti používali malíři pod slovem vedut. Rostlá města jsou plná úžasných průhledů, ale dnešní architekti na práci s podobným prostorovým vrstvením často rezignují. Přitom zarámovaný dálkový obraz je malebnější a věc má i svou významovou stránku: při pohledu z okna si uvědomíte lokalitu i její celoměstské souvislosti.

text Jan Klouček vizualizace SATPO

K modernímu bydlení dnes už neodmyslitelně patří minimum nábytku, kterým by si člověk zaplácal vzdušné interiéry… Prostor prostě musí dýchat.

Doby před hospodářskou krizí, kdy se prodalo prakticky vše, co bylo na trhu, jsou pryč, a architekti mají konečně možnost prosazovat víc své názory a představy. Často frekventovanými slovy se staly kvalita, design, Feng Shui a podobně. Cítili jste tuto „změnu“ již při výstavbě Rezidence? Tato tendence byla patrná, přestože Rezidence se plánovala ještě před vypuknutím krize. Na druhou stranu, jak třeba ve Feng Shui, tak v ostatních podobných učeních jde hlavně o harmonii prostoru a té by měl dobrý architekt docílit bez ohledu na nějaké východní poučky. Naše kancelář je podepsána pod pár projekty, na které jsme si poradce na Feng Shui skutečně přizvali (konkrétně jde o architekty O. Chocholu a M. Bělika), provozujeme rovněž Centrum Kvality Bydlení, kde se těmto postupům věnujeme. Přesto je podle mého názoru nutné postupovat hlavně v souladu s kulturou a vnímáním lidí v daném regionu. Čínská malba je jiná než evropská a jiná je i naše architektura. Ta de facto vychází ze tří pilířů – z potřeb, prostředků a představ. A ty jsou ovlivněné dobou, kulturou i psychikou, což architekt musí reflektovat. Svět okolo je plný informací, ale my vnímáme jen to, co známe. Říká se tomu myšlenkový substrát. Přes tyto vědomostní brýle vidí Asiaté, Evropané či Američané každý něco jiného. A právě tomu je nutné podřídit jak implementaci Feng Shui, tak architekturu obecně. Pokud budeme Feng Shui takto chápat, pak je Rezidence Jeseniova postavena dle jeho zásad – v harmonii s okolím.

Poznávacím znamením Rezidence Jeseniova je žlutá fasáda. Domy ale zaujmou i netradičně řešenými horními podlažími. Jde pouze o designový prvek, nebo má toto řešení i nějaký praktický důvod? Nejvyšší dvě podlaží jsou „uskočená“, aby se snížil základní stavební korpus budovy. Výška obou podlaží odpovídá zhruba výšce střešní konstrukce klasických činžovních domů. Novou formou se tu opět navazuje na měřítko původní žižkovské zástavby. Obvykle se v případě dvou ustupujících pater umisťují do nástavby mezonetové byty, aby se ochránilo soukromí na terasách vzniklých „uskočením“. Ale mezonety, i když mají svůj půvab, jsou dost nepraktické. Vykonzolování posledního podlaží nad spodní terasu je tak způsob jak ochránit soukromí na těchto terasách. Z téhož důvodu jsou terasy v posledním patře

| 49

Žižkovský vysílač se vám líbit může či nemusí, ale při vyhlédnutí z téměř každého okna Rezidence Jeseniova ho vidíte minimálně kousek a funguje tak jako jasné poznávací znamení, kde se právě nacházíte.

„vykousnuty“ do hmoty tohoto podlaží. Vznikají tak jakési atriové domky v úrovni střešní krajiny. Terasy v nejexponovanějším posledním podlaží jsou tím i částečně chráněny proti větru. Systém dvou ustoupených podlaží byl populární na přelomu šedesátých sedmdesátých let – i když tehdy spíše u administrativních budov. Myslím, že v případě současných bytových staveb jde v podstatě o „nový vynález“. Je v tom i dosti ironie: obvykle se nějakému divočejšímu tvarování ze zásady bráníme. Domy nejsou zboží krátkodobé spotřeby. Ale v tomto případě není v základních hmotách jediná linie, která by nebyla prakticky zdůvodnitelná. K unikátnímu rozhodnutí jste se uchýlili také v interiérech. Na výmalbě společných prostor domů se podílel výtvarník David Bém. Pod čím je přesně podepsán? Jeho práce si všimnete hned po vstupu do Rezidence. Jak jsem již řekl, domy jsme se snažili vystavět v harmonii s okolním prostředím. A když už se nám podařilo stavbu situovat tak, že něco „živého“ jakoby proniká dovnitř, nechtěli jsme naši snahu ukončit přede dveřmi. Původně měl být rostlinný motiv proveden „umělecko-průmyslovým“ způsobem. Nakonec jsme se rozhodli pro

50 |

„ruční práci“. Osobně vnímám jako živé i to, co je udělané rukou, na čem člověk zanechal otisk. Bohužel dnešní stavebnictví mnoho takových úprav nenabízí. Vše je zmechanizované a my jsme na to hrdí, neboť právě stupeň mechanizace je jedním z kritérií efektivity. Práci zedníka, který nahodil omítku, nebo jiných řemeslníků ovšem necítíte. Zde jsme vyšli z předpokladu, že když jsme zvenčí nechali na domy působit krajinu, uvnitř dáme příležitost umění. A tak jsme si přizvali ke spolupráci špičkového výtvarníka Davida Béma. Jde o tvůrce nominovaného na Chalupeckého cenu, který navrhl koncept, ve kterém má každý z domů jiný přírodní motiv. Ty se proměňují s podlažím, což umožňuje intenzivnější vnímání místa, kde bydlíte. Prostě přijdete domů a něco vás upozorní, že teď jste ve svém domě… a pak i ve svém patře. Rád si pohrávám s myšlenkou, že možná za dvě generace budou vnuci dnešních majitelů bytů opatrně, restaurátorsky hledat pod nánosy přemaleb původní Davidovy kresby, jejichž cena bude možná srovnatelná s cenami jednotlivých bytů. Asi jako ve francouzské komedii Tetovaný s Jeanem Gabinem a Louisem de Fun`es. Viz: www.satpo.cz

| 51

text Jan Dušek foto Saša Dobrovodský

52 |

Miroslav Horňák:

manažer tělem, duší banjista Kdo by to řekl, že rozhovor s mužem, který realizuje se stavební a developerskou firmou PSJ projekty po celém světě a rozhoduje o investicích za miliony dolarů, se bude točit pouze kolem jednoho hudebního nástroje – pětistrunného banja? Příběh Miroslava Horňáka rezonuje s plechově drnčivým zvukem nástroje, jenž psal historii americké (a nejen té) country hudby. Současně dokazuje, že i manažeři v luxusním BMW X5 mohou mít pořád klukovské sny – a vůli si je i po třiceti letech splnit… | 53

sem napůl Maďar a napůl Čech. Přesto jsem si od útlého dětství přál připojit se k Vinnetouovi a jeho indiánské zemi Spojeným státům americkým,“ píše se v bookletu cédéčka s názvem: Návrat do Foggy Mountains. V obchodě ani na webu ho zatím neseženete… Ale pokud projevíte zájem o bluegrass, nestárnoucí banjovou klasiku, nebo prostě jen chytlavou hudbu nahranou skvělými muzikanty, Miroslav Horňák vám ho dá sám, nahrál ho hlavně pro radost. A ta se má rozdávat. Současně jde o zajímavý příběh, poslechněte si ho s námi… Kdo vás přivedl k banju a proč vás oslovil zrovna tenhle nástroj? Poprvé jsem zvuk banja uslyšel asi v deseti letech. To už jsem měl za sebou čtyři roky piána v „lidušce“ a učitelka rodičům doporučovala konzervatoř. Zvuk toho zajímavého strunného nástroje mi ale projel do srdce a tam už zůstal… A když jsme se přestěhovali do Karlových Varů, kamarád z ulice mi ukázal základy hraní, první Scruggsovy „roly“, i jak používat prstýnky. Cvičil jsem tři až pět hodin denně a v patnácti jsem neměl ve Varech konkurenci. O rok později jsem se vypravil na festival Banjo Jamboree do Kopidlna. Tam jsem slyšel kapelu V modrém stínu. Byl to šok, hráli úplně jinou hudbu než tradiční bluegrass. Až později jsem zjistil že to byly skladby skupiny Country Cooking Tonyho Trischky. Kluci z té kapely mi ukázali noty, postupy, dali nahrávky… Za rok jsme pak s bráchou vyhráli celostátní Portu v Olomouci. Bylo mi sedmnáct, jemu o dva roky míň. V sedmnácti vyhrát Portu, tehdy nejvyšší ocenění v oboru country hudby, jaký to byl pocit? Skvělý. Bláhově jsme si myslel, že přijdou nějaké nabídky na desku nebo natáčení v televizi. Ale nestalo se nic. Po prázdninách v roce 1979 musel můj táta do vězení. To byl pro mě strašný šok. Ve chvíli, kdy jsme s kapelou měli stoupat výš a něco dokázat, jsem byl psychicky dole. Odmaturoval jsem, dostal se na stavební fakultu do Prahy, naše kapela se rozpadla. Při studiu jsem ještě míval banjo na koleji, ale na cvičení už nebyl čas ani myšlenky. Nakonec jsem ho radši prodal. Vrátil jsem se k němu až nedávno, skoro po třiceti letech. Býval jste zarytý tradicionalista, co jiné žánry neuznával? Nebo se k vám časem dostaly i jiné hudební podněty?

54 |

Co tradicionalista. Spíš fundamentalistický dogmatik. Kdo nehrál newgrass, jako by pro mě neexistoval. Teprve na vysoké škole mě kámoši naučili poslouchat Rolling Stones. Pak mě ale chytil jazz, hlavně Jim Hall, kytarista Joe Pass a pianista Keith Jarret. To mi už ale táhlo na třicet. Jak to, že u muzikanta duší i tělem zvítězila zrovna stavařina? Můj táta byl těžkej praktik – elektrikář, a když se rozhodovalo, kam mám jít ze základky, řekl, že gympl je na nic. Že mám dělat něco, za co se člověk nemusí stydět. Stavební průmku jsme měli na dohled od domu, tak jsme tam šli s bráchou společně. Odtamtud to šlo za komančů jen těžko někam jinam než na ČVUT. Dnes bych si vybral spíš matfyz nebo práva. Dalo se něco z té muzikantské kariéry využít i při studiu? Existují mezi tak odlišnými obory styčné body? Lidé, kteří hrají na jakýkoliv hudební nástroj, mají jistý stupeň empatie. Rozpoznají šelest ve vztazích. Dřív jsem to moc nevyužíval, ale dnes si to uvědomuji. V hudbě je hodně z matematiky – frekvenční vztahy a intervaly jsou v teoretické rovině matika a fyzika. Proto jsou matematičtí géniové často výborní hudebníci. Můj desetiletý syn to tak přesně má, chodí ve škole o rok výš na matiku a je talent na hudbu. Když se staví dům, je to stejné jako u muziky. Nejdříve se musíte postarat o pořádné základy a stěny, je to tak? Přesně. Já měl na statiku výškových budov profesora Rojíka. Učil nás počítat ocelové spoje v panelových domech od dvanácti pater výš, aby to neprasklo, a tangenciální napětí v základové spáře. Měli jsme i vzorce na tři stránky, zvládal je spočítat jen jeden odborný asistent. Kluk od nás z kruhu to pak začal brát vážně, po promoci utekl do Ameriky a dnes je specialista na statiku mrakodrapů. Mě spíš než základy z betonu zajímala ekonomika a finance. Od toho už byl po revoluci jen krok k řízení velkých podnikových celků a následně k deve lopmentu. Kombinací obojího se živím dodnes. Bylo těžké přinutit se zase pořádně cvičit, když jste se rozhodl znovu hrát a dokonce si nahrát cédéčko? K banju mě znovu přilákala deska Solo Banjo Work Tonyho Trischky a Bely Flecka. Zajímalo mě, jestli vůbec budu bez tak dlouhého tréninku schopen zahrát jejich dost složité kousky. Speciálně se mi líbila skladba Liberec od Trischky a „Oma a Opa“ od Flecka – to už je fakt hodně těžké hraní. Naštěstí

Mistrovský nástroj firmy Průcha banjos, na který hraje i Miroslav Horňák. Chcete si poslechnout jak? Napište si na adresu blumidnajt@seznam.cz.

se dnes na všechno dají ne webu sehnat noty a pak stačí jen cvičit. Normálně hraji tak hodinu týdně o víkendu. Když se ale natáčelo, cvičil jsem i každý večer v týdnu. Impulsů k návratu bylo zřejmě několik – který byl nejdůležitější? Mimochodem, jak se na to tvářili doma? Hlavní bylo vědomí, že každým rokem jsou obecně u lidí prsty nehybnější a nakonec v 80 nebudu hrát možná vůbec. Chtěl jsem svým dětem ukázat, že jsem kdysi uměl hrát. Hodně mě taky nakoplo to, co se stalo Eddie Adcockovi, mému banjovému oblíbenci z dětství. Je po náročné operaci třesu rukou, který se snažili odstranit neurochirugickým zákrokem, přímo do těla mu implantovali jakýsi malý počítač. Už nehraje tak dobře jako dřív, ale alespoň hraje. A moje rodina? Byla shovívavá. Žena si v té době dodělávala třetí vysokou školu, někdy to tak bylo logisticky náročné a trochu stres. Co bylo podmínkou výběru spoluhráčů? Láska k bluegrassu, nebo muzikantská zdatnost? Původně jsem to neřešil. Bývalého spoluhráče, dnes skvělého jazzmana Franty Raby, jsem se jen zeptal, jestli by do toho se mnou šel. Chtěl jsem vzít na nahrávání kluky z mládí, ale František to logicky odmítl, že dělá výhradně jen s profesionály. Že já budu jediný „povolený“ amatér. Zařídil pak vše počínaje nahrávacím studiem přes jednotlivé muzikanty. Popište trochu atmosféru ve studiu – vy, ryzí amatér, a profíci. Jak vám to šlapalo? Byl jsem v nahrávacím studiu poprvé v životě, měl jsem z toho dodatečné „Vánoce“. A tím nejpřekvapivějším dárkem se stala

zpěvačka Rosy Williamsová. Měla zpívat Norwegian Wood od Beatles. Přiletěla z Anglie, za 10 minut nazpívala oba hlasy a bylo vymalováno. Pak Franta řekl, proč ji ještě nevyužít na Cohenovu Who By Fire, což jsem měl původně pouze recitovat. Vůbec to neznala, tak se to hned ve studiu rozepsalo včetně textu a „dala to” na místě – bez přípravy. Komu byste to své „hudební dítě“ nejraději věnoval? Mimochodem – slyšeli ho i bývalí spoluhráči? Dal bych ho tátovi. A pak jedné holce z gymplu, co se mnou byla na chmelové brigádě. Bohužel je na to už pozdě. Poslal jsem ho taky pár známým, mimo jiné i Petrovi Klee, což byl famózní mandolinista z naší kapely Piknik (jediný v Čechách svého času zahrál neuvěřitelné sólo Andyho Statmana ze skladby Pike County Breakdown – znalci vědí, o čem mluvím). Na desce vám to výborně hraje – uvažoval jste o tom, dát tuto příležitostnou sestavu ještě dohromady a zahrát si někde před lidmi, na pódiu? Dá se to vůbec skloubit s vaší časově náročnou profesí? V tomhle ohledu to opravdu skřípe. Přesto uděláme ve studiové sestavě několik promo koncertů a co bude dál, to se uvidí. Chtěl bych se v létě dostat na nějaký festival, ale raději jazzový nebo symfonické hudby. Jak to vidíte s hraním do budoucna? Máte ještě nějaký nesplněný hudební sen? Uvědomil jsem si, že jsem možná tělem manažer, ale duší muzikant. Cvičím každou sobotu ráno, tedy pokud jsem zrovna doma, a ne někde v zahraničí. V hlavě mám samozřejmě pár dalších námětů, jak jsem z toho CD ještě v euforii. Chtěl bych udělat desku jazzových standardů. Banjo už pod postel nevrátím. Jak stárnu, čím dál víc si vážím jednoduchosti a klidu. Takže můj hudební vývoj možná nakonec dojde zpátky ke kořenům a dřevnímu historickému zvuku nástroje. Loni jsem byl párkrát pracovně ve Vietnamu a přivezl si z Hanoje asijské dvojstrunné „banjo“, na které se hrávala hudba pro vietnamskou dynastickou „šlechtu“. Čím dál víc se mi líbí ten původní jednoduchý zvuk. Jsem dost ovlivněný asijskou filosofií, a tak to do sebe vše začíná nějak logicky zapadat. Za deset let tedy možná budu už jen drnkat po večerech nějaký třítónový ostinát na jedné struně a meditovat u toho. 

| 55

text Petr Tůma foto Saša Dobrovodský vizualizace Sogeprom

jak se tvoří oáza Tvář i tvorbu designové návrhářky Lucie Gavronové budete znát z televizního pořadu Bydlení je hra, nebo z online serveru obydleni.cz. Tentokrát se pustila do vymýšlení ukázkového bytu pro francouzskou developerskou skupinu Sogeprom, která bude brzy kolaudovat bytový dům v pražské Michli. Zeptali jsme se jí.

Čím se lišilo navrhování vzorového ukázkového bytu a bytu pro skutečného koncového uživatele? Vymyslet byt pro developera bylo mnohem těžší. Musel být „univerzální“, vhodný pro všechny klienty, kteří zvažují koupi bydlení v projektu Rezidence Oáza Michle, musel ukázat, co vše je možné do velikosti 2+kk umístit, aniž by došlo k nějaké

56 |

stavební úpravě. Většina klientů vychází z půdorysných plánů zakreslených v projektové dokumentaci, ale ten neříká vždy vše, neprozadí, jak je byt opravdu světlý, jak má velká okna, co se skrývá za nimi. V novém bytě by měli lidé získat nejen příjemné místo na spaní, ale také prostory, kde budou relaxo vat, vařit a jíst. Musí se v něm vymyslet maximum úložných míst, kam by šly nenápadně, ale funkčně schovat třeba čisticí prostředky, vysavače atd. Pokud mě někdo osloví napřímo, případně když přestavujeme nějaký byt v pořadu Bydlení je hra, vždy jde o konkrétního člověka, který má specifické požadavky a přání. Často to jsou klienti, kteří znají mou práci a žádají o vyřešení prostor tak, aby se v nich dobře cítili, a zároveň aby takové interiéry splňovaly jejich požadavky. Prvním krokem při každé realizaci je nejprve

Zadání společnosti Sogeprom bylo navrhnout byt, který by bylo možné poměrně snadno realizovat z typového nábytku (kuchyně, obývací sestava Hanák) v kombinaci se zakázkovou výrobou (vestavné skříně, úložné prostory v chodbě). Interiér měl být stylový, vzdušný, ale například do obývacího pokoje bylo potřeba umístit relativně velkou kuchyň, barové sezení, jídelní stůl, televizní stolek i sedací soupravu.

| 57

Lucii Gavronové se na Rezidence Oáza Michle líbí snadná dostupnost místa, nekomplikované parkování, terasy u bytů, případně balkony. Ty si navíc udržují soukromí. Několik bytů má samostatné vchody, chodby jsou odhlučněné, výhledy situované tak, že si nevidíte se sousedy tzv. „do talíře“. Její ideální byt by prý byl mezonet s obytným prostorem a pracovnou, případně technickou místností v přízemí a ložnicemi se šatnou v patře.

studie půdorysného řešení, pak výběr materiálů a typu nábytku a nakonec přichází počítačová vizualizace. Jak se k vám Francouzi vlastně dostali? Dostali na mne doporučení od lidí z oboru. Musela jsem jim nejprve zaslat několik realizací svých projektů na ukázku a následně jsme začali spolupracovat. Jaké si vybíráte nejraději společnosti, se kterými se dá vhodně spolupracovat za vzájemně výhodných podmínek? V oboru se pohybuji již od vysoké školy, takže jsem obklopena lidmi, se kterými komunikuji dlouho a jejichž práci a sortiment

58 |

výrobků mohu doporučit. Při návrzích interiérů ale často narazím na atypické prvky, které se řeší zakázkovou výrobou – na to mám pak „své“ stolaře. Typový nábytek, sedací soupravy, židle nebo stoly volím ze širokého sortimentu společností, jako je Decoland, Arcubo nebo Polstrin. Mám to štěstí, že jsem byla seznámena s nejlepšími odborníky na světlo a sama pronikla do tohoto oboru, takže můžu poradit, jak byt osvětlit, jednak, aby to bylo funkční, a pak také, aby svítidla ladila s interiérem. Při „doladění“ místa spolupracuji s odborníky na zastínění, které dodá každému prostoru unikátní atmosféru.

U Michelského Mlýna Praha 4

N av š t i v te ná š nov ýy t b v zo r ov ý • k nastěhování jaro 2011 • jen 60 bytových jednotek • 5 penthousů s terasami až 105 m2 • byty s předzahrádkami • 10 min. do centra Prahy

Prodejní místo Nuselská 122/216 140 00 Praha 4 T 244 401 426

E info@sogeprom.cz T 222 543 280 M 737 473 479

www.rezidenceoazamichle.cz

developer

| 59

Bytový design opravdu připomíná hru s prostorem, barvami a materiály. Pravidla určují většinou pouze čtyři stěny, okna a dveře a představivost. Například pračku schovanou pod barovým pultem byste asi jen tak nečekali. Tam nevadí a v nepříliš velké koupelně už dále nepřekáží. Tam, kde by mohla být jen sprcha, se krásně vejde i pohodlná, velká vana.

Ve světě bytového designu se hodně dává na osobní doporučení, i když jsou samozřejmě důležité i další faktory, jako je spolehlivost a cena. Většina bytů v Rezidenci Oáza Michle je spíš menších rozměrů. Musíte se o to více zamýšlet nad jejich rozvržením, aby se tam vše elegantně i účelně vešlo? Na co kladou klienti při jejich zařizování největší důraz? V Rezidenci Oáza Michle navrhuji hned několik bytů a pozoruji, že jejich majitelé chtějí moderní příjemný interiér, avšak s maximem úložných prostor. Kromě toho touží po pohodlném a stylovém bydlení. Rezidence Oáza Michle je výjimečná i tím, že Sogeprom dopředu myslel i na takové podstatné věci, jako jsou třeba vestavné skříně, že musí mít určitou hloubku, aby byly funkční. To se nestává často. Také kuchyňské linky bývají poddimenzované, aby se do menších bytů vešly, a nikdo si už neuvědomuje, že se dnes používá řada vestavných spotřebiců – lednice, trouba, mikrovlnka, myčka, vinotéka, a co já vím ještě. A když to všechno naskládáte vedle sebe, tak už nemáte kam dát talíře. Je to boj s centimetry. Jak to je podle vás s barvami? Ráda kombinuji tmavé a světlé tóny, mé oblíbené barvy jsou černá – bílá, hnědá – bílá, přírodní materiály doladěné jen nějakým odstínem dle vkusu klienta. Pokud je interiér jednoduchý, dá se oživit barevnějšími doplňky, dekoracemi, obrazy, zastíněním i tapetami. Ty jsou stále in, ale méně znamená více. Jinak sama obchody s nábytkem a bytovými doplňky moc nenavštěvuji, ale spolupracuji s dodavateli nábytku, sedacích souprav či osvětlení, kteří mají menší showroomy a zastoupení řady italských, belgických nebo německých značek, které dobře znám, a vybírám přímo podle katalogů. Změnila se podle vás kvalita a hlavně přístup developerů ke klientům za posledních pár let? Žijete v Ostravě, vznikají i tam podobně zajímavé projekty? Rezidence Oáza Michle je důkazem toho, že neustále přibývá projektů s vyšším standardem a kvalitou. Také Ostrava se za posledních pár let opravdu proměnila… architekti, projektanti a umělci zejména mladší generace vnesli do tamní průmyslové zóny styl i trendy moderní architektury. Ale developeři objevují nejen Ostravu, ale také podhůří Beskyd. I Brno je dnes jedno velké staveniště, v každé ulici se něco buduje nebo opravuje. Viz: www.rezidenceoazamichle.cz

60 |

| 61

text Jan Klouček foto Moree

Světelná kostka, svítící stolek či květináč budou výraznými doplňky vašeho domova. Mohou být umístěny vedle sedací soupravy, postele či dokonce vany, uvnitř i venku na zahradě – kam si je můžete třeba jen pronajmout na osobité večerní party. Hodí se i k sezení a pro větší pohodlí je lze doplnit polštářky.

budiž světlo Stisknout vypínač na zdi? jak banální! Když vás mohou už od dveří směrovat zářící obrysy nábytku, který je osobitý a praktický – minimálně ve večerních hodinách…

62 |

ábytek Moree je výjimečný nejen svými čistými liniemi, unikátním designem, ale především tím, že svítí. Co svítí? Doslova září! Svítící stoly, krychle nebo koule se navíc hodí jak do interiéru, tak i ven. Spe ciální LED technologie Multicolor umožňuje nastavit aktuální barvu i prostřednictvím dálkového ovladače. A mixováním základních barev – červené, zelené nebo modré – lze dosáhnout jedinečného barevného „koktejlu“. Jedním pohybem prstu na dálkovém ovladači můžete rozsvěcet, zhasínat či měnit světelnou náladu na všech kusech nábytku najednou. Není nic jednoduššího, jak upozornit na hřeb večera, než naráz obarvit všechny stoly a sedačky, které máte rozmístěny po zahradě. Dva zakladatelé značky Moree Dirk Hagen Zimmermann a Christian Drawert shromáždili v německém Düsseldorfu tým umělců a designérů, kteří přinášejí stále nové a nové neotřelé nápady. Vlastní výroba svítícího nábytku je umístěna ve Wuppertalu, bývalém centru textilního průmyslu západního Německa. K výrobě jsou využívány pouze ty nejkvalitnější materiály, které zaručují nejoptimálnější propustnost světla. „Společnost Moree je opravdovým průkopníkem v oblasti svítícího nábytku. Zejména technologii LED jsme nasadili jako první, než se stala obecně uznávaným trendem v oblasti nábytku na mezinárodních veletrzích,“ říká Christian Drawert, jeden ze spoluma jitelů Moree. Má „recht!“ Viz: www.moree.cz

text Tomáš Gabriel foto Hynek Pakosta

Výměna těžkopádných pantů za zmagnetizované tyče může v budoucnu zcela změnit náš pohled na funkční nábytek.

odstata, která umožňuje nevídané propojování nejrůznějších částí nábytku i celé kusy do roztodivných soustav, a de facto dělající z bytu jeden proměnlivý kaleidoskop, se jmenuje magnetický odvalovací spoj „M roll“. Česká malířka a designérka Nadja Rawa je vynálezcem i vlastníkem evropského patentu nového spoje a aurorkou objektů. Že spolu dva magnety drží plochami k sobě, ví každé malé dítě, ale dejte magnety do kulatých tyčí, které jsou osazeny v jakémkoli diamagnetickém materiálu – plast, nerez, hliník, sklo, dřevo, textil… – a rázem máte téměř nekonečný vesmír možností jak věci spojit. Zobrazený paraván s poličkami či různě propojovatelné židle jsou, věřte, jen první vlaštovkou fenoménu, který možná brzo pošle klasický pant jednou provždy na smetiště dějin… Viz: www.parawan.com

zázrak magnetu Zapomeňte na lepidla, šrouby, Vruty, hřebíky, kolíčky a jiný spojovací materiál. Budoucnost patří metodě, která principem evokuje obrázky přilepení na dveřích ledničky či ty ze školní tabule. S feromagnety však nemá nic společného…

| 63

64 |

Posaďte se, prosím A uvolněte se. Nemusíte přitom sledovat stejnojmennou televizní show, ale mělo by se vám sedět pohodlně a dobře. Společnost Decoland nabízí celou širokou škálu sedacích souprav s odlišnou výškou i hloubkou sedu či rozdílnou výškou opěráků zad doplněných někdy i o opěrky hlavy. Každá řada většinou obsahuje jednotlivé moduly v různých velikostech.

| 65

text Klára Mixová foto Decoland

Interiér Interiér Interiér Interiér

z úvodní dvoustrany – Sofa Libero od DeAngeli (cena v látce od 54 290 Kč, kůže od 84 720 Kč) s černou pohovkou – Sofa Moving od Valentini Livingspace (cena v látce od 131 400 Kč, kůže od 168 120 Kč) s hnědou pohovkou – Sofa Club od Valentini Livingspace (cena dle provedení od 103 680 Kč) se schodištěm – Sofa William od Valentini Livingspace (v látce od 229 140 Kč) Všechny pohovky prodává Decoland.

ískáváte tak možnost sestavit si téměř jakýkoli tvar a rozměr sedací soupravy podle velikosti a typu svého pokoje, začlenit takové sezení do rohu nebo ho umístit klasicky napřímo. Stále oblíbenější jsou sedací soupravy s nastavitelnými opěráky zad a hlubším sedem například od Gruppo de Angeli, které umožňují uvolněné posezení s přáteli i ležérnější „pololeh“ při sledování oblíbeného filmu. Modely sedacích souprav Milano Bedding v sobě zase skrývají nenápadné úložné prostory a chytré odkládací plochy, případně nabízejí rozkládací lůžka pro občasné přespání

66 |

hostů. Hledáte-li sedací soupravy, které nejen dostatečně reprezentativně vypadají, ale mohou se pochlubit i různými praktickými funkcemi, nezklame vás firma Valentini Livingspace. Sedačky Valenitni Vanity pak v sobě pojí klasické a moderní prvky a obléci je lze do exkluzivních potahových látek Rubelli, což je společnost, která dodává materiál i takovým módním domům a návrhářům, jako je třeba Versace nebo Fendi. Proč si neudělat nenápadné přehlídkové molo přímo doma v obývacím pokoji? Viz: www.decoland.cz

text Tomáš Gabriel foto archiv

příroda děkuje! Bydlet ekologicky se už stalo součástí dobrého stylu. Vždyť pořídit si do novostavby kotel na uhlí by bylo jako vzít si k róbě od Diora festovní gumáky. Nová řada tepelných čerpadel Aquarea od firmy Panasonic přitom dovede obstarat nejen vytápění a ohřev vody, ale postará se též o klimatizaci domu. A to vše cestou šetrnou k přírodě i vaší peněžence.

epelná čerpadla využívají rozdílu teplot mezi venkovním a vnitřním prostředím k tomu, aby v zimě zahřívala a v létě ochlazovala dům. Dalo by se tedy s nadsázkou říci, že se v nich „topí“ vzduchem, který je všude kolem nás a jenom čeká, až ho konečně pořádně zužitkujeme. Systém Panasonic Aquarea je unikátní tím, že spotřebovává jen malé množství elektrické energie na rozpohybování celého procesu, vše ostatní již zařídí příroda. Emise CO2 jsou oproti kotlům na fosilní paliva nesrovnatelně nižší a podobně nízké jsou i provozní náklady – vždyť vzduch je (minimálně dokud nám na něj vláda neuvalí také 20% daň) ZDARMA! V porovnání s běžným elektrickým topením tak dochází k úspoře energie až o osmdesát procent. Nezávislá asociace Energies et Avenir proto tepelná čerpadla Aquarea zařadila mezi systémy, jež doporučuje pro dlouhodobé a ekologicky šetrné využití. Celá technologie je navíc nejen čistá

kologicky, ale čistá doslova. Už žádný štiplavý dým na e zahradě, žádné složité zatápění, žádné vynášení odpadu, žádný strach z exploze plynového potrubí. To vše při minimálních nárocích na údržbu a snadnou instalaci, díky níž lze tepelným čerpadlem vybavit bez větších stavebních úprav i již stojící domy. U těchto dodatečných montáží nebo rekonstrukcí se lze jednoduše napojit na stávající systém topení s nízkoteplotními radiátory nebo na podlahové topení. Taková přestavba, podobně jako svého času ona „perestrojka“, pak opravdu získá nový smysl.  Viz: www.panasonic.cz

Společnost Panasonic je jedním z předních světových výrobců klimatizačních systémů, v tomto oboru má přes 30 let zkušeností a své produkty vyváží do více než 120 zemí. Tepelná čerpadla systému voda-vzduch vám dají kontrolu nejen nad vytápěním a klimatizací, ale můžete díky nim i hodně ušetřit.

| 67

motorkáři vítáni Ubytovacích kapacit v Alpách neustále přibývá a mají-li nalákat nové klienty, musí na sebe upozornit nebo se zaměřit na konkrétní cílovou skupinu. Hotely pro rodiny s dětmi jsou už na programu dávno, k nim přibyly hotely pro zamilované, které připraví nezapomenutelné líbánky nejen novomanželům, moderní jsou hotely pro všechny čtyřnohé miláčky a hitem posledních sezon jsou hotely pro motorkáře. Tak nakopněte svůj „bajk“ a hybaj je objevit.

68 |

text Natascha Kames foto archiv

ajitelé alpských hotelů dobře vědí, co divoce kroucené horské a údolní silnice nadšeným motorkářům nabízejí, a vycházejí jim vstříc: v řadě z nich si mohou vášniví motocyklisté dokonce vypůjčit Harley Davidson, a nechat se ovívat okolním větrem a pocitem nespoutané volnosti. Motorkářské nebe Jestli někde opravdu existuje, tak bude blízko silnice Nockalmstrasse v národním parku korutanského pohoří Nockberg. Ta má jedny z nejkrásnějších panoramatických výhledů nejen v Rakousku, ale v celé Evropě. Doslova lákají k poznání této části jihorakouských Korutan, svým profilem i charakterem připomínající třeba slovenskou Malou Fatru, i k objevování z motorky. Neexistuje totiž mnoho takových „štrek“, kdy motocyklista celé dlouhé hodiny nenarazí na žádnou vesnici či osadu. V případě 35 kilometrů dlouhé Nockalmstrasse, charakteristické i dvaapadesáti romantickými zatáčkami, tomu tak ale je: od jejího výchozího místa jižně pod Turracher Höhe u Reichenau (1060 m) až k vesnici Innerkrems na severu ji obklopuje nádherná příroda s četnými geologickými raritami. Kouzelné zaoblené hory, které místní po právu nazývají noky, mají jedno, na první pohled ne zase tak viditelné, plus: vápencem, který je tvoří, prosakují dobře srážky, které se v hloubkách zahřívají a vystupují zpět na povrch jako termální voda. Svědčí o tom bezpočet perfektně vybavených termálních koupelí a lázní, včetně skvělého komplexu Romer Bad (Římské lázně) v lázeňském městečku Bad Kleinkirchheim. Podél Nockalmstrasse se nachází celá řada osvěžoven a parkovišť, která jsou částečně rezervována jen pro motorkáře. A všude lze narazit na neuvěřitelná panoramata a krásné vyhlídky. Nejvyšší bod Nockalmstrasse (2042 m) má samozřejmě název „Bikers Point“ a našli byste ho v Eisentalhöhe. Samozřejmě mu dělá společnost i příjemná hospůdka a informační centrum. Také půvabné středisko Turracher Höhe, ležící přesně na hranici mezi Korutany a Štýrskem, v nadmořské výšce 1763 m, je skvělým východiskem motorkářských túr, protože můžete vyrazit na obě strany. Místní horské a údolní silnice nabízejí bikerům doslova nezapomenutelné trasy. Krajina je tam velmi rozmanitá a do sousedního Slovinska či Itálie to je opravdu jen kousek.

Tip na ubytování Přímo v Turracher Höhe, které leží na hranici mezi Korutany a Štýrskem, se nedaleko od výchozího bodu Nockalmstrasse nachází půvabný hotel Schlosshotel Seewirt. V něm jsou motorkáři opravdu vítáni. Majitel Richard Prodinger je sám nadšený biker a organizuje pro motorkáře každý týden profesionální společné túry, při kterých spolujezdce zavede na místa, o kterých se nedočtete v žádném bedekru ani průvodci, a přesto stojí za to je vidět. Hotel pana Prodingera je vybaven i zastřešenými a uzamykatelnými garážemi nebo sušárnou, když jezdce na trase překvapí déšť. Nechybí ani kvalitní relax v prostorném wellness areálu s vnitřním bazénem a vyhřívaným venkovním jezírkem. A na výbornou kuchyni, kterou hotel proslul v širokém okolí, návštěvník také hned tak nezapomene. Zajímavý je fakt, že Schlosshotel Seewirt se díky četným renovacím vyšvihl mezi nejatraktivnější hotely regionu – a přitom jde o nejstarší a kdysi jediný hostinec na Turrachu. K jeho majitelům patřila svého času i rodina Schwarzenbergů, která jej v roce 1954 prodala předchůdcům dnešních majitelů. Schlosshotel Seewirt patří spolu s dalšími 20 hotely do sdružení motorkářských hotelů v Korutanech „Motorradland Kärnten“. Ceny průjezdu po Nockalmstrasse denní karta: 8 €, měsíční: 15 €, sezonní: 40 € Otevřeno Nockalmstrasse je otevřena od začátku května do konce října. Mezi 18. a 8. hodinou platí pro motorkáře zákaz jízdy z důvodu ochrany přírody. Viz: www.nockalmstrasse.at Schlosshotel Seewirt Elke und Richard Prodinger 8864 Turracher Höhe 33

Tel. +43 (0)4275 / 8234 info@schlosshotel-seewirt.com www.schlosshotel-seewirt.at

| 69

Jízda po Salcbursku Dienten pod Hochkönigem je díky své poloze rovněž skvělým výchozím bodem pro mnoho půl či celodenních výletů na motorce. Místní hotel Übergossene Alm je přitom tím nejvhodnějším základním táborem. Trasa kolem vrcholu Hochkönig, tzv. „Hochkönig-Tour“ je dlouhá kolem 200 kilometrů a vine se kolem majestátního vrcholu celého horského masívu. Zavede vás přes dvě impozantní sedla, kolem jezera Zeller, do kouzelného městečka Mittersill a mondénního střediska Kitzbühel, známého nejtěžším sjezdem světa, proslulým Hahnekammem. Pro hosty, kteří jdou s duchem doby, pro něž musí být optimální wellness pobyt obohacen i něčím kultovním, nabízí alpský resort výlet na motorce Harley Davidson. Hotel pod Hochkönigem interpretuje wellness zcela zvláštním způsobem. Nejšťastnější hosté jsou koneckonců ti, kteří si kromě patřičné porce odpočinku rovněž splní některý ze svých snů. A jeden z nich odpočívá v hotelové garáži: Harley Davidson Sportster Hugger 883. Celodenní výlet na této mašině po horských silnicích s fascinujícím panoramatem Alp je součástí pobytových balíčků nebo si jej lze objednat samostatně. O odpovídající vybavení se host nemusí starat. Helmu, koženou bundu i ledvinový pás lze bezplatně zapůjčit na místě.

70 |

Průběh trasy Dienten – Saalfelden – Lofer – Pass Strub – Waidring – St. Johann in Tirol – Kitzbühel – Pass Thurn – Mittersill – Zell am See – Bischofshofen – Dienten Viz: www.uebergossenealm.at, www.bestwellnesshotels.at

pojeďte s námi

Jarní rozježdění v Sankt Jakob im Walde (Štýrsko), pátek 15. – neděle 17. dubna 2011 Pátek: cesta tam po trase: Hnanice (Znojmo) – Horn – Krems – Krems a.d.D. – St. Pölten – Kalte Kuchl – Gloggnitz – Gasthof Penzion Posch, Sankt Jakob im Walde. Sobota: zatím utajený, cca 270 km dlouhý, hodně zajímavý okruh po štýrských horských silnicích. Neděle: cesta nazpátek po jiné, ale neméně zajímavé trase než cesta tam. Info a přihlášky na e-mailu: petr@fryc.cz

První podmínkou je mít správný řidičský průkaz a touhu osedlat si dvoukolého oře. Dál nemusíte vlastnit ani svoji mašinu, dneska vám například harleye půjčí pouze při ukázání kreditní karty. Jenže to opravdu správné objevování a jízda do neznáma začínají většinou až za hranicemi. Kam se tam vydat, aby byl zážitek co největší, poradí unikátní motorkářský průvodce, který vyšel letos ve druhém vydání a většinou je už i po knihkupectvích rozebraný. Jeho autorem je Petr Fryč, který ostatně i podobné spanilé jízdy pořádá.

Tip na ubytování Hotel pro labužníky Theresa se nachází přibližně uprostřed údolí Zillertal a i tam čeká na zájemce Harley Davidson, který si mohou návštěvníci vypůjčit, stejně jako v hotelu Alpenrose v Maurachu na Achensee. Viz: www.theresa.at www.alpenrose.at www.bestwellnesshotels.cz

Jízda po Tyrolsku Zkušení motocyklisté by si neměli nechat ujít nádhernou celodenní túru vedoucí kolem Grossglockneru a sedlem Gerlospass. Dá se hravě zvládnout mezi snídaní a večeří. Výchozím místem může být Zell am Ziller uprostřed údolí Zillertal nebo Maurrach na půvabném jezeře Achensee. Odtamtud vede cesta do údolí Inntal a pak do údolí Zillertal až do Zellu am Ziller, kde lze obdivovat nekonečná panoramata Alp. Dále se pak vydává horskou vyhlídkovou silnicí a průsmykem Gerlospass. Jako impozantní místo odpočinku se nabízí 390 metrů vysoké Krimmelské vodopády, nejvyšší v Evropě. Potom to vezmete tunelem „Felbertauerntunnel“ do idylického údolí Defereggental, které se táhne na jižní straně Alp od východu na západ. Další zastávkou po přejetí sedla „Stallersattel“ může být městečko Bruneck v zeleném údolí Pustertal. Následuje Havlíčkův Brixen, Sterzingu a vzápětí i stará římské císařská silnice, která v antice sloužila skoro dva tisíce let Římanům jako důležitá obchodní cesta. Její průběh lze dobře rozpoznat ještě dnes. V současné době je to důležitá dopravní tepna v Alpách. A nakonec zpátky opět údolími Inntal a Zillertal.

| 71

ptal se Petr Tůma foto Dan Sklenář

my, vy a ONI V jednotě je síla. Tuto starobylou poučku chápeme nejen my v redakci magazínu Choice, ale rozumí jí i partnerské firmy, se kterými v každém čísle spolupracujeme. Nemusí být nutně ze stejného oboru, naše crosss promotion jde napříč širokým spektrem a minimálně tak dlouho, dokud je pro všechny výhodné. Spojujeme firmy i jednotlivce do svazků, které jsou zprvu pracovní, ale časem se mění v přátelské. Lidi, kteří se ještě před pár měsíci nikdy neviděli, si dnes tykají a při skleničce plánují společné podnikání nebo dovolenou. Choice je jedním z pojítek, kterých by mohlo být kolem nás daleko víc. Je součástí otevřeného řetězce, který se prodlužuje.

LEOŠ SRPEK a MILOSLAV KOLAŘÍK – DECOLAND Co se Vám vybaví, když slyšíte slovo CHOICE? Možnost volby = svoboda. Co Vaší firmě přináší spolupráce se stejnojmenným magazínem? Možnost seznámit se se společnostmi z různých jiných oblastí podnikání, se kterými však máme shodného cílového zákazníka. Získáváme tím pádem širší pohled na produkty, které nakupuje, a na jeho potřeby. Pár slov o firmě, počet zaměstnanců, obrat… Decoland nabízí kompletní vybavení rezidenčních interiérů včetně kuchyní, tapet a látek a dalších interiérových doplňků ve střední a vysoké třídě segmentu trhu pod značkami BoConcept a Decoland. V ČR jsou dvě monobrandové prodejny BoConcept v Praze a v Brně, dále dvě studia BoConcept v Praze v rámci showroomů Decoland a jedno studio BoConcept v Ostravě v rámci showroomu Top Office. Decoland má dva multibrandové showroomy v Praze. Od konkurence se odlišujeme hlavně šíří poskytovaných služeb. A následně též i relativní velikostí výstavních ploch, které jsou v uvedených segmentech trhu spíše výjimečné, a kde si mohou naši zákazníci nábytek a doplňky vyzkoušet doslova na vlastní kůži.

72 |

BARBORA SOUKUPOVÁ – CHATEAU MCELY Co se Vám vybaví, když slyšíte slovo CHOICE? Volba, a to svobodná a vědomá. V nekonečném světě možností bohužel občas zapomínáme, že nemusíme jednat stereotypně a jak se dle konvencí očekává. Cesta vědomé volby je málokdy jednodušší, mně osobně však přináší naplnění a osvobozující pocit. Co Vaší firmě přináší spolupráce se stejnojmenným magazínem? Spolupráce Chateau Mcely s magazínem Choice vznikla na doporučení našich spokojených zákazníků. Obě společnosti spojuje důraz na maximální kvalitu a vstřícnost vzhledem ke klientovi resp. čtenáři. Jsme rádi, že se prostřednictvím prezentace v Choice dostáváme do rukou opravdu náročných klientů, pro které je vlastní volba a rozhodování denním chlebem. Za kvalitou a výjimečným charakterem našich služeb si totiž pevně stojíme. Pár slov o firmě, počet zaměstnanců, obrat… Chateau Mcely je eco chic pětihvězdičkový zámecký hotel, první a jediný svého druhu v České republice. Kvalitou služeb, krásou interiérů i strhujícím zasazením do okolní přírody se stal pojmem pro ty nejnáročnější zákazníky. V roce 2010 byly podstatně rozšířeny léčivé a relaxační lázně Mcely Spa a následně představena i čistě přírodní kosmetická řada Mcely Bouquet, ručně míchaná přímo v zámecké laboratoři. Restaurace Piano Nobile v současné době patří mezi deset nejlepších českých restaurací podle průvodce Grand Restaurant 2011.

TOMÁŠ STREJČEK – SLOVART Co se Vám vybaví, když slyšíte slovo CHOICE? Nyní samozřejmě tento magazín, ve kterém si už od prvního čísla vždy něco najdu. Jinak pro mě choice znamená svobodu volit si způsob a styl života. Vybírat ze široké nabídky zboží a služeb v tržním prostředí. Svobodně volit politickou reprezentaci země. To vše s vědomím, že takový výběr, který už považujeme za samozřejmost, nebyl vždy možný a nemůžeme se spoléhat, že navždy bude. Co Vaší firmě přináší spolupráce se stejnojmenným magazínem? Možnost informovat čtenáře magazínu o některých novinkách Nakladatelství Slovart. Věřím, že dokáží ocenit podobně vysokou obsahovou i technickou kvalitu našich knih.

Pár slov o firmě, počet zaměstnanců, obrat… Nakladatelství Slovart vzniklo v roce 1994. Od té doby jsme vydali již více než 1000 knih v češtině, mezi nimiž převažují licenční tituly předních světových nakladatelů. Dále se zaměřujeme na knihy domácích autorů hlavně z oblasti dětské a populárně naučné literatury, v posledních letech jsme vydali i původní rozsáhlé a významem ojedinělé knihy z oblasti umění - například monografie Jiřího Anderleho, Adolfa Borna, Cyrila Boudy či Jiřího Slívy. Významnou oblastí činnosti nakladatelství je i dovoz a prodej cizojazyčných knih o umění, designu, fotografii a architektuře, přičemž Slovart nabízí nejširší sortiment v České republice. Ve Slovartu pracuje 30 kmenových zaměstnanců, při tvorbě knih pak využíváme spolupráce s externisty, překladateli a odborníky na téma dané knihy. Roční obrat se pohybuje v řádech desítek milionů korun.

| 73

partneři Choice

VOJTA VAVŘINA – HARLEY DAVIDSON Co se Vám vybaví, když slyšíte slovo CHOICE? Architektura. Co Vaší firmě přináší spolupráce se stejnojmenným magazínem? Oslovení neotřelým způsobem zákazníky jiných prestižních značek. Pár slov o firmě, počet zaměstnanců, obrat… Nabízíme prodej, servis a půjčovnu legendárních motocyklů Harley-Davidson. Jednotlivé díly a doplňky pro úpravy motocyklů si mohou naši zákazníci namíchat podle individuálních představ a vkusu. Včetně oblečení, dárků a klubu pro ty, kteří chtějí žít opravdu svobodně.

JAN JERIE – CRESCON Co se Vám vybaví, když slyšíte slovo CHOICE? Příjemné čtení u nedělní odpolední kávy s vyváženým poměrem reklamy a autorských materiálů. Co Vaší firmě přináší spolupráce se stejnojmenným magazínem? Věřím, že prostřednictvím magazínu Choice dokážeme přesně oslovit cílovou skupinu zákazníků, na kterou jsou naše projekty cíleny. Pro mne jsou navíc zajímavá setkání na redakčních radách, kde si sdělujeme zkušenosti s ostatními developery. Pár slov o firmě, počet zaměstnanců, obrat… Crescon je developerskou společností, která působí v řadě segmentů realitního trhu. V současné době realizujeme a připravujeme několik luxusních rezidenčních projektů, zejména v Praze 4. Na trhu působíme od roku 2008 a naše portfolio obsahuje již víc než 15 projektů.

74 |

Nechte se inspirovat...

Exkluzivní pozemek Exkluzivní v Praze 5 na prodej v Praze 5 na prodej Exkluzivní pozemek v P pozemek 2 2 2716 m vhodných pro2716 dvě m samostatné vhodnýchvily pro dvě samostatné vily 2716 m

Pozemek U Vojanky se nachází jen pět minut tramvají U odVojanky pražského Anděla,jen avšak v zalesněném na území přírodního Pozemekúdolí U Vojanky se nachází jen pět minut tramv Pozemek se nachází pět už minut tramvají od údolí pražského Anděla, avšak už v zalesněném na území přírodního parku Košíře-Motol. Je ideálním místem pro parku stavbuKošíře-Motol. jedné či dvouJe samostatných vil (lze rozdělit na dva samostatné pozemky). parkuna Košíře-Motol. Je ideálním místem pro stavbu ideálním místem prohostavbu jedné či dvou samostatných vil (lze ho rozdělit dva samostatné pozemky).

DISTINCT LOCATIONSDISTINCT LOCATIONS

elářská, OcelářskáCRESCON, 35/1354, 190 Praha 9 a.s. 00 – BC Ocelářská, Ocelářská 35/1354, 190 00 Praha 9 5, info@crescon.cz, www.crescon.cz telefon: +420 724 645 155, info@crescon.cz, www.crescon.cz

DISTINCT LO

CRESCON, a.s. – BC Ocelářská, Ocelářská 35/1354, 190 00 Praha 9 telefon: +420 724 645 155, info@crescon.cz, www.crescon.cz

partneři Choice

DAGMAR POKORNÁ – SATPO DEVELOPMENT Co se Vám vybaví, když slyšíte slovo CHOICE? Magazín CHOICE pro mě znamená nejen kvalitní čtení o rezidenčních projektech na českém realitním trhu, ale je i inspirací z oblasti moderního umění, designu, zábavy, cestování a trendů „lifestylového“ života. Je to titul pro odpočinkové čtení i relaxaci, kde se vždy něco zajímavého dozvím. Co Vaší firmě přináší spolupráce se stejnojmenným magazínem? Je to nejen příležitost oslovit či připomenout se potenciálnímu klientovi, který hledá kvalitní bydlení pro sebe, blízké či za účelem investice, ale i komunikovat „příběhy“ našich rezidencí – jaké skutečně jsou, jak se v nich bydlí, jakou mají historii, proč mají zvolený typ architektury a dispozičního řešení, důvody pro výběr zvolených materiálů aj. To vše je výměnou za to, že jsme se rozhodli jako firma existenci tohoto magazínu podpořit. Pár slov o firmě, počet zaměstnanců, obrat… Společnost SATPO se řadí již 17 let k významným developerským firmám v České republice. Specializujeme se především na výstavbu kvalitních bytových rezidencí v prémiových pražských lokalitách, kde klientům nabízíme projekty, které svým umístěním, architekturou, dispozičním řešením a kvalitou provedení patří k tomu nejlepšímu na trhu. V uplynulých dvou letech jsme úspěšně dokončili projekty s více než 300 bytovými jednotky v hodnotě převyšující 2,5 mld. korun.

ANTHONY MATHIEU – SOGEPROM ČESKÁ REPUBLIKA Co se Vám vybaví, když slyšíte slovo CHOICE? Časopis stejného jména a chuť nabídnout lidem nový pohled na otázku bydlení. Co vaší firmě přináší spolupráce se stejnojmenným magazínem? Vhodnou podporu, při které můžeme našim klientům zdůraznit kvalitu standardů našich projektů, i čím jsme třeba odlišní. Pár slov o firmě, počet zaměstnanců, obrat... Developerská společnost Sogeprom, filiálka finanční skupiny Société Général, je aktivní napříč celým trhem s nemovitostmi – zabývá se developmentem bytových domů, nebytových prostor, ale i komerčních ploch. Pobočky společnosti naleznete nejen ve Francii, ale i v České republice, Německu a Rumunsku. Přibližně se 300 zaměstnanci dosáhl Sogeprom v roce 2009 celkového obratu 753 milionů eur, prodal na 3370 bytových jednotek a realizoval 43 173 m2 nebytových a komerčních prostor. Sogeprom Česká republika, sesterská společnost Komerční banky, právě dokončuje výstavbu rezidenčního projektu Rezidence Oáza Michle v Praze 4, v Brně pak realizuje projekt Rezidence Symfonie, kde kromě bydlení naleznete i kancelářské prostory.

76 |

MARTIN DINDOŠ – ALLIVICTUS, OHMS Co se Vám vybaví, když slyšíte slovo CHOICE? Opět jen CHOICE. Snad je to tím, že podstatnou část denní komunikace vedu v angličtině. Pokud bych to bral jako „možnost volby“ – pak už k tomu nelze nic víc dál dodat. Být či nebýt, mít či nemít. Protože patřím k hodně tvrdohlavým lidem, je pro mě ona volba nedělitelnou součástí každého rozhodnutí. A pokud není, dělám něco špatně. Někdy se špatně i rozhodnu, ale vždy se uklidním, že nejde o úplný průšvih, pokud jsem měl možnost volby. Chybami se učím, ty vlastní jsou nejdražší, ale i nejpoučnější. Těším se na další možnost chybovat! Co vaší firmě přináší spolupráce se stejnojmenným magazínem? Před pár lety jsem se rozhodl, že je načase přestat pracovat pro peníze, naopak je potřeba nechat peníze pracovat pro mne a začít dělat něco, co mne bude bavit a naplňovat. Svoji touhu pomáhat lidem otevírat oči a posunovat jejich možnosti tak, aby si dále pomáhali sami, jsem převedl do podoby několika projektů. První je o tom, že zdraví se nemá hledat v lékárně, ale v hlavě. Díky magazínu Choice a profilaci našich sportovních ambasadorů máme možnost vysvětlit přínos přípravků Allivictus skupině uživatelů, kteří zdraví a prevenci berou vážně, protože je živí. Možnost volby je opět na čtenářích. Budeme-li na rozumnou konzumaci vína pohlížet jako na léčbu, není nic lepšího nežli léčba moselským či raritním šampaňským vínem z portfolia OHMS. Oba projekty mají jeden společný přesah, a tím je charitativní akce Winemaker‘s Dinners, kterou si jednou za půl roku rád osobně odedřu na Britských Panenských ostrovech, a Choice, stejně jako Forbes či Huffington Post anebo WineSpectator, mohl být u toho! Z mého pohledu správná volba! Pár slov o firmě, počet zaměstnanců, obrat… Moje společnost OHMS dováží prvotřídní moselská a výběrová šampaňská vína od roku 2003, zaměstnanci jsou přesto jen dva, což je optimální počet na lahev vína k večeři. Jedním jsem já a druhým moje manželka. Obrat se stabilně pohybuje nad hranicí 3 milionů Kč. Na dokonalý servis privátní klientely a celoroční degustaci je to akorát a kvalitního vína také není mnoho. Druhá firma Allivictus bojuje s pilulkáři a vzdělává lidi ohledně českého česneku, jeho unikátním zpracování do lihové tinktury se spoustou zdravotních benefitů a navíc bez zápachu po požití. Funguje už od roku 2007 a obratem se vyšplhala až ke 22 milionům Kč v osmi lidech, když nepočítám měsíční manufakturu na ruční zpracování česneku, která sezonně zaměstnává až 30 lidí. Těším se na den, kdy i v Čechách začnou lidé víc myslet na prevenci, a uvědomí si, že zdraví je to nejcennější aktivum, o které se prvotně musí postarat sami. Přitom se někdy stačí jen nemračit, usmívat se a pít víc vody. Dehydratace bývá příčinou mnoha onemocnění. Voda léčí, a když nestačí – pomůže a imunitu nastartuje právě Allivictus.

ROMAN PLESKAČ – SPS SPRÁVA NEMOVITOSTÍ Co se Vám vybaví, když slyšíte slovo CHOICE? Že nestihnu předat podklady pro další číslo. Co tam dát, aby to opravdu stálo za zveřejnění. Domy totiž vznikají nějak pomaleji než jednotlivá čísla magazínu Choice, byť to je čtvtletník. Co Vaší firmě přináší spolupráce se stejnojmenným magazínem? Na začátku určitě stres, ale když ukazuji někomu všechna již vyšlá čísla dohromady, mám i pocit zadostiučení a prestiže. Pár slov o firmě, počet zaměstnanců, obrat… Skupina SPS má celkem 60 zaměstnanců a obrat zhruba 300 milionů ročně. Jedná se o společenství firem, které poskytují služby v následujících oblastech: stavební činnost (dodávka a montáž), inženýrská činnost, realitní činnost, správa nemovitostí, ekonomické a účetní služby. Po zahájení spolupráce s magazínem CHOICE poskytuje skupina SPS nově také modely pro focení z řad svých zaměstnanců a společníků, a to, podotýkám, zdarma!

| 77

partneři Choice

VÍTĚZSLAV VALA – SIKO KOUPELNY Co se Vám vybaví, když slyšíte slovo CHOICE? Magazín ze světa životního stylu, designu, …poutavé čtení, zajímavá témata, novinky, rozhovory se zajímavými lidmi, a zároveň možnost mít na výběr. Zvolit si svůj osud, svoji cestu. Co Vaší firmě přináší spolupráce se stejnojmenným magazínem? Jednoznačně možnost prostřednictvím magazínu Choice oslovit zajímavou cílovou skupinu čtenářů, kterým se snažíme pravidelně přinášet zajímavé novinky a informace z oblasti designu a trendů v koupelnovém vybavení. Odměnou je pak velmi pozitivní reakce našich zákazníků, kteří navštíví naše prodejny a projeví zájem právě o designové série, o kterých se dočetli ve vašem magazínu. Pár slov o firmě, počet zaměstnanců, obrat… Společnost SIKO KOUPELNY a. s. vznikla v roce 1991 jako ryze česká soukromá firma, která se zabývá velkoobchodním a maloobchodním prodejem kompletního vybavení koupelen. V současnosti je v oboru vybavení koupelen největší specializovanou sítí prodejen působící ve 37 pobočkách po celé ČR, z toho je 26 vlastních. Zaměstnává více než 500 zaměstnanců a její roční obrat překračuje 2,5 miliardy Kč. V loňském roce úspěšně expandovala na slovenský trh otevřením prodejny v Bratislavské čtvrti Lamač, letos v březnu otevřela v Bratislavě, na Galvaniho ulici, největší koupelnové studio v Česko-Slovensku. Díky svému širokému sortimentu a komfortním vzorovým prodejnám se firma maximálně řídí svým sloganem „SIKO – prodejny plné inspirace“.

JOSEF VOLTR – NESPRESSO Co se Vám vybaví, když slyšíte slovo CHOICE? Možnost volby. To je celý můj život – dobře si vybrat. Zastávám názor, že budoucnost přeje připraveným. Pro šanci správně se rozhodnout je ale třeba mít dostatek informací. Co vaší firmě přináší spolupráce se stejnojmenným magazínem? Právě ty informace, ale také potěšení, protože z grafického hlediska je velmi krásný. Pro mě je důležité, že se dobře čte a dozvím se díky němu věci, které nikde jinde nenajdu.

78 |

Pár slov o firmě, počet zaměstnanců, obrat... Nestlé – Nespresso ČR je na českém trhu od jara 2006. Má tři desítky zaměstnanců, desetitisíce zákazníků a obrat astronomicky stoupající i přes nedávnou ekonomickou krizi. Nespresso butiky se spíš než obchodům či kavárnám podobají klenotnictvím či showroomům s designovým zbožím, ale to nic nemění na tom, že jsou úspěšné kdekoli po světě a napočítali byste jich na dvě stě. Ten v Praze je samozřejmě v luxusem vonící Pařížské ulici.

Allivictus, s.r.o. Podhradní 437, 552 03 Česká Skalice www.allivictus.cz

BoConcept s.r.o. Myšák Gallery, Vodičkova 31, 110 00 Praha 1 www.boconcept.cz

Carollinum s.r.o. Pařížská 11, 110 00 Praha 1 www.carollinum.cz

Crescon, a.s. Procházkova 633/7, 147 00 Praha 4 www.crescon.cz

Decoland s.r.o. Vinohradská 190, 130 00 Praha 3 www.decoland.cz

KLASIK MOTO, a.s. U Šalamounky 41/769, 158 00 Praha 5 www.harley-davidson-praha.cz

Chateau Mcely s.r.o. Mcely 61, 289 36 Mcely www.chateaumcely.cz

Le Panier, s.r.o. Rašínovo nábř. 384/56, 128 00 Praha 2 www.lepanier.cz

Moët Hennessy Czech Republic s.r.o. Karlovo náměstí 10, 120 00 Praha 2 www.lvmh.com

Nestlé Česko s.r.o. Pařížská 10, 110 00 Praha 1 www.nespresso.com/#/cz/cz

OHMS, s.r.o. Mládežnická 409, 277 11 Neratovice www.ohms.cz

SATPO Development, s.r.o. Plzeňská 3217/16, 150 00 Praha 5 www.satpo.cz

SIKO Koupelny a.s. Skorkovská 1310, 198 00 Praha-Černý Most www.siko-koupelny.cz

Carollinum s.r.o. Pařížská 20, 110 00 Praha 1 www.simpleconcept.cz

Nakladatelství Slovart, s.r.o. Oderská 333, 196 00 Praha 9-Čakovice www.slovart.cz

Sogeprom Česká republika s.r.o. Legerova 802/64, 120 00 Praha 2 www.sogeprom.fr

SPS správa nemovitostí s.r.o. Vila Osvěta, Jana Masaryka 22, 120 00 Praha 2 www.sps-sn.cz

zelená zahrada Šmilovského 12, 120 00 Praha 2 www.zelena-zahrada.eu

PANTONE 2945 C

CMYK (100, 50, 0, 0) PANTONE 424 C

CMYK (0, 0, 0, 60)

do puntíku Zelený bod je nejen znamením pro ekologicky šetrný výrobek, ale patří i do loga poradenské společnosti Deloitte. A ta už podruhé dala příležitost mladým umělcům, aby po svém ztvárnili hodnoty, na kterých firma stojí. Včetně oné zelené tečky.

Martin Mlynarič – Vize

Celý projekt se jmenuje Umění úspěchu, což je záležitost dotýkající se jak byznysu, tak kreativní tvorby. „Pět statečných“ studujících AMU dostalo za úkol ztvárnit pět hodnot: vize, odvaha, úsilí, znalost a intuice – a výsledkem jsou fotografie na následujících čtyřech stranách. Fotografie, ve kterých pozorné divákovo oko objeví i putující zelený bod, dávají divákovi dost prostoru pro vlastní imaginaci a fantazii. Zapamatujte si pozorně následující jména: Martin Mlynarič, Michaela Čejková, Ladislav Babuščák, Tereza Příhodová a Jan Malý. Možná o nich ještě uslyšíme… Počínaje květnem začne veřejná výstava fotografií v karlínském Denube House a na stejném místě budou na konci měsíce vydraženy v aukci, kterou zajistí Dorotheum.

text Jiří Vašek

Ladislav Babuščák – Znalost

Tereza Příhodová – Odvaha

| 81

Jan Malý – Vize

82 |

Mozaika, šperk pro váš interiér

www.butterfly.cz | 83 www.butterflytrading.cz

text Jiří Vašek foto iStockphoto

když procenta létají Developeři a stavitelé doplácejí na to, že nákup bytu je investicí, kterou lidé odkládají jako první, když pocítí finanční nejistotu. Navíc se plánuje zvýšení DPH z 10 % na 14 % u bytů do výměry 120 m2, což je drtivá většina toho, co developeři nabízejí. Urychlí taková hrozba poptávku po bytech? Na to nám odpovídá Anthony Mathieu, regionální manažer francouzské developerské společnosti Sogeprom.

Obdobná situace už existovala v letech 2007 a 2008, kdy sazba stoupla na 9 %. Tenkrát se zákazníci snažili obejít zvýšení DPH splacením maximální části kupní ceny ještě před účinností zákona. Půjde to udělat podobně i letos? Myslím si, že ano. Klienti, kteří mohou, to tak určitě udělají. Proč bych měl platit více, když se tomu můžu vyhnout? Nakolik se podle vás zvýší, či už zvýšil, zájem klientů o koupi bytu vzhledem k tomu, že se jedná o nejrazantnější zvýšení DPH v historii? Poptávka znatelně narostla, když existovala hrozba 10% navýšení. Dnes hovoříme o připravovaných 4 %, nárůst zájmu se tím trochu ochladil. V sázce byla i hranice 20%, ta ale nakonec neprošla... Taková změna by rozhodně měla z krátkodobého hlediska příznivý vliv na prodeje, zejména na bytové domy, které budou kolaudované v roce 2011, z dlouhodobého hlediska by však byl její vliv negativní. Podle průzkumů dnes nabídka bytů zhruba trojnásobně převyšuje poptávku. Myslíte si, že změny v DPH tento poměr změní? Ne, nepředpokládám, že by se v příštích letech poptávka po nových bytech a nabídka nových projektů nějak zásadně změnila.

84 |

Před třemi roky v rámci zvýšení DPH došlo po razantním nárůstu k útlumu poptávky. Myslíte si, že tomu tak bude i letos? Ne, jelikož je ekonomická situace už zcela odlišná. Může prodej bytů urychlit i končící regulované nájemné? Stalo by se tak jen za předpokladu, že lidé, pro které se stanou nájmy příliš vysoké, budou mít dostatek finančních zdrojů, aby si svoji nemovitost mohli dovolit. Na trhu je také spousta starších nemovitostí. Je možné, že situace pomůže k jejich lepšímu prodeji? Nejsem si úplně jistý, že taková stará zástavba odpovídá nárokům dnešního způsobu života (výtahy, podzemní parkovací stání...). Jsem přesvědčen, že nové kvalitní bydlení bude mít vždy navrch. Počet developerských společností u nás poklesl od roku 2008 ze 115 na 67. Bude podle vás tento trend pokračovat i nadále? Ano, protože development je těžké řemeslo, kterému se mohou věnovat pouze odborníci. V médiích se často uvádí, že 60 % bytů v Praze prodávají výhradně čtyři nejsilnější developerské společnosti. Je to pravda, nebo mají šanci menší hráči, například společnost Sogeprom? Sogeprom Česká republika je teprve na začátku své cesty – byl založen v roce 2007. Přesto má své šance. To proto, že na spoustu věcí pohlížíme jinak než ti největší konkurenti na trhu. U nás opravdu hraje prim umístění projektů nejlépe v centru měst, kvalita nabízených standardů i konečná úprava bytů a společných prostor. Klient je náš pán přesně podle rčení „náš zákazník, náš pán“. A jsme hrdi i na to, že věnujeme opravdu velkou pozornost zachování kvalitního životního prostředí.

du o h o p i s e Užijt ntru e c v e s a na ter ole! P a v o l á r K

Mojmírovo náměstí 6 Brno-Královo Pole Prodejní místo Mojmírovo náměstí 6 Brno-Královo Pole

E symfonie@sogeprom.cz T 725 362 413 M 602 373 671

www.rezidencesymfonie.cz

developer

| 85

sny o harleyi Pamatujete se na dialog, který vede Bruce Willis se snoubenkou Fabienne ve filmu Pulp Fiction? „To není motorka, bejby, to je chopper,“ říká nic nechápající brunetce, která na něj čeká v motorestu, až se vrátí i s hodinkami zapomenutými „na tom blbým klokanovi“. 86 |

text Dušan Amut foto archiv Harley-Davidson

té větě je snad zakletá sama podstata všech chopperů, individuálně upravovaných cestovních motorek, které jejich majitelé chtěli mít k obrazu svému, a tak je zbavovali nepotřebného továrního balastu. Řekněte, kdo potřebuje přední štít, mohutné blatníky, velká světla, padáky po straně či prostorná sedla? Pod rukama šikovného mechanika se v zaprášené garáži měnily tovární mašiny k nepoznání – a i já býval jedním z těch mladých plašanů zapálených do bajků, kteří měli nad ponkem připíchnutý potrhaný plakát z Bezstarostné jízdy a v hlavě sny, že jednou… S kamarádem jsme si po vzoru Fondy a Hoppera takový chopper postavili z vraků dvou cruiserů značky Harley-Davidson – měl úžasně podkopnutou vidlici, řídítka vlaštovky čnící až do nebe a samozřejmě spoustu chromu. A když pod zadkem zarachotil véčkový motor, záměrně laděný do nízkých otáček, byli jsme (i bez platné espézetky) „Kings of the World“. Jenže jednoho dne se kámoš nevrátil z celkem banální projížďky za Prahou – v zatáčce ho smetlo auto, které dostalo smyk a vyletělo do protisměru. Motorku i dílnu jsem prodal a zapřísáhl se, že už nikdy na to polstrovaný sedlo nevlezu. Zůstaly mi jen kožený kalhoty a nízká přilba připomínající vojenské blembáky. A asi by to tak zůstalo, kdybych jednoho sobotního odpoledne nesedl k počítači

a nezačal znuděně surfovat po netu. Už nevím, co jsem vlastně hledal – spíš jsem jen tak klikal na odkazy, díval se na blogy kámošů, obnovil měsíce nepoužívaný účet na Facebooku a nakonec zabrousil (jak jinak) na stránky nějakých dobře stavěných roštěnek. V té záplavě pravidelně se pohybujících obrázků na mě vykoukla jedna opravdu výstavní bloncka – a světe, div se, seděla na pekelně dobře vypadajícím V-Rodu. Jak jsem se dozvěděl, modelka Marisa Miller a Harley-Davidson je spojení fungující už několik let ke spokojenosti obou stran. Dívka s playboyovskými proporcemi – vosí pas, výstavní „čtyřky“ a plavá hříva – spolupracovala s továrnou v Millwaukee na jediné reklamní kampani, která dosti pobouřila úzkoprsé Amíky, ale možná i proto se stala jedním z nejúspěšnějších marketingových tahů značky HD. Svět se mění, to za mých mladých let nebývalo… Ale podobné holky u silnice přece i dnes občas stávají a stopují. A najednou jsem věděl, že to všechno mělo nějaký smysl. Zvlášť když mi vzápětí vyskočil odkaz českého zastoupení Harley-Davidson, kde od loňského roku nabízejí jako jediní ve východní Evropě motorky stejné značky na zápůjčku, a to klidně i jen na pouhou hodinu. Sportster Iron 883, Sportster Forty-Eight, Vrsc Night Rod Special, Softail Herritage Classic, Touring Electra Glide a Electra Ultra Limited „ustájené“ na Praze 5 v ulici U Šalamounky, jako by se už nemohly dočkat, až je někdo osedlá a zkrotí. Vždyť si toho ještě „tam venku” moc neužily, tachometry ukazují cifry hluboko pod 15 000 najetými kilometry. Žádná z nich také není starší víc než rok. A tak už nic nebránilo tomu znovu si splnit ty zapomenuté sny. Jednadvacet mi dávno bylo, řidičák typu A mám tak dlouho, že si zkoušky na něj už ani nepamatuji, povinných 10 000 Kč na zálohu motorky s hodnotou kolem půl mega dám taky dohromady. Jen ten vítr ve vlasech nefouká jako zamlada, snad to je helmou, snad opravdu hodně nakrátko střiženými vlasy. Podstatné je, že z tohoto snu se probudím nejdříve až v pondělí po víkendu… do té doby jsem zase volný. Viz: www.harley-davidson-praha.cz

| 87

Originální koncept domů sdružených do „hnízd“ navrací architektuře opětovně lidský rozměr a umožňuje daleko intenzivnější možnost setkávání se a sdružování. K tomu mají sloužit patřičně upravené plochy uvnitř hnízd i zakomponované společenské místnosti.

88 |

text Dušan Honzík vizualizace Metrostav Development

alfarezidence čas k hnízdění Vrátit české architektuře prestiž a důstojnost, kterou jí komunisté za čtyřicet let panelákové výstavby vzali, je úkol doslova Sisyfovský. Při pohledu na vizualizace Alfarezidence rezidenčního parku Na Vackově, kde jsou útulné bytovky sdružené v jakási „hnízda“ s obytnými dvory, společnými klubovnami i dětským hřištěm, se chce navíc věřit, že i slovo „pospolitost“ brzy získá původní lidský rozměr.

raha 3 je lokalita, ve které se mísí vlivy klasického městského bloku a zahradního města. A potenciál obou vlivů jsme se snažili využít při přípravě alfarezidence,“ říká autor projektu Ing. Arch. David Tichý z ateliéru Jiran Kohout architekti. Stojíme ve vyhlídkové restauraci na vrcholu žižkovského vysílače a on přitom ukazuje směrem k zeleným vrškům parků Parukářka a dál k bývalým Židovským pecím – do míst, kde se měl v budoucnu rozkládat již zmíněný rezidenční park. Při pohledu na občasné fasády problikávající novotou sem tam mezi nudnou šedou a hnědou je zřejmé, jak se kdysi rázovitý a jedinečný Žižkov mění před očima – přibývají nové bytové domy, opravují se ty staré a vůbec dnes patří tato čtvrť mezi ty nejrychleji se rozvíjející. Mít tak svoji klubovnu... Do plánů revitalizace Žižkova skvěle zapadá i originální projekt společnosti Metrostav Development. Jednu z nejžádanějších pražských lokalit hodlá proměnit v místo, kde bude radost bydlet – a to z mnoha důvodů. Jen se podívejte na ty (na Prahu a Žižkov zvlášť) zvlášť nízké, maximálně čtyřpodlažní bytové domy ukazující navenek přívětivou cihlovou tvář s balkony a terasami a dovnitř, do obytných dvorů a vnitrobloků, teplo evokující dřevěný obklad. Dýchá z nich pohoda a klid dob, kdy se nájemníci znali navzájem a nebyli si jen tvářemi beze jmen, jež člověk pouze míjel na chodbě. Vždy čtyři, respektive tři domy, které jsou soustředěny kolem uzavřeného obytného dvora, vytvářejí to, čemu architekti říkají příznačně „hnízdo“. Takový koncept poskytuje obyvatelům nejen dostatek soukromí, ale zároveň i možnost blíže se poznat a společně žít – tedy něco, z čeho se obyvatelům panelákových „králíkáren“ ježí vlasy hrůzou, ačkoli to bývalo něco naprosto přirozeného. Vždyť co může být lepšího, než žít v domě, kde jsou vaši sousedi známými či přáteli, a ne jen anonymními postavami z ulice. I proto architekti připravili v rámci každého „hnízda“ společné polosoukromé prostory – obytný dvůr se zahradní úpravou a dokonce i něco, nad čím by zaplesal každý ctitel Rychlých šípů – místnost či snad klubovnu, kde se mohou sousedé potkávat – u fandění při finále mistrovství světa v hokeji či hodince cvičení aerobiku pro maminky. Metrostav Vackov – investor projektu – dokonce věnuje do vybavení těchto kluboven zajímavou finanční částku. Jejich skutečné využití se ale ukáže až časem.

| 89

Dostatečně vzdušné a prostorné byty v alfarezidenci nabízejí veškerý komfort, který zahrnuje i domácí videotelefon nebo audio 5.1 a domácí PC síť.

Mohou se v nich společně učit stejně staré děti, anebo se může po domluvě nájemníků celý prostor pronajmout coby kancelář a nést tak majitelům bytů jistý zisk. O tom, jak moc si je investor projektu vědom důležitosti společného soužití, svědčí i fakt, že po celý rok bude připravovat nenásilné akce, jež by měly kolektiv nájemníků stmelit – například kolaudační party, rozsvícení vánočního stromku, malování kraslic a pletení pomlázek či uspořádání olympiády pro děti. Zákaz stání i zastavení Jiným důležitým prvkem alfarezidence je její neprůjezdnost – veškerá garážová stání jsou svedena do podzemí a silnice se domům důsledně vyhýbá, což bude podstatné zejména pro rodiny s malými dětmi. Ty se naopak mohou dosytosti vyřádit nejen ve dvorech uvnitř hnízd (než dospějí a vyletí z nich), ale i v sousedních parcích, neboť zeleně obklopující rezidenční park je i na Žižkov poměrně dost. Při prozkoumání všech detailů projektu je jasné, že pod bývalými Židovskými pecemi, kde se ve filmu Lásky mezi kapkami deště divoce rval Lukáš Vaculík s Janem Hrušínským, vzniká téměř dokonalé sousedské bydlení. A propós, nikdo vlastně neví, odkud přesně název Židovské pece pochází, ale podle mnohých je tenhle park „nejlepším pláckem pro víkendový fotbálek“ a o sobotách a nedělích zde kromě čutálistů najdete i spoustu jezdců na in-linech, malé cyk-

90 |

listy a na třech chráněných dětských hřištích armádu maminek (či tatínků) s kočárky. Rodinám s dětmi je prostě alfarezidence šitá doslova „na míru“. Celkem 124 bytů v jedenácti domech je ve velikostech od 2 + kk do 4 + kk a co se týká vybavení, je to „nadstandard ve standardu“. V koupelnách najdete kvalitní obložení Marazzi, zařizovací předměty Villeroy & Boch, v pokojích jsou dřevěné podlahy a všechny dveře jsou dřevěné dýhované, bezfalcové. V bytech nechybí domácí videtelefon a je v nich zabudovaná i audio 5.1 a domácí PC síť. Neřídíte? Nevadí! Příjemná je též dopravní obslužnost celé lokality – autobusové zastávky linek jak do města, tak na jeho okraj – sídliště Malešice či Jarov jsou pár minut chůze, podobně jako zastávky tramvají směřující do centra i na nejbližší zastávku metra Želivského. Autem je to možná ještě lepší – na Floru sedm minut, na hlavní nádraží jedenáct a k exitu na štěrboholskou radiálu s možností přejezdu na dálnici D1 pouhá čtvrthodina. Tedy za předpokladu, že dopravní tepny právě tečou. Což si u auta nemůžete být na rozdíl od městské hromadné dopravy nikdy jisti. Jak sami „Metrostaváci“ píší ve svých propagačních materiálech a na stránce www.alfarezidence.cz „bydlení je teprve začátek“. Což je, a to nejen pro Žižkováky, navýsost dobrá zpráva.  Viz: www.metrostavdevelopment.cz

| 91

92 |

text Robert Čapek foto archiv Carollinum

saské stříbro Při pohledu zpět proti proudu času stojí za každým úspěšným projektem touha dokázat něco, co tu ještě nebylo, Zapsat se pevně do historie. Platí to také pro firMu A. Lange & Söhne, byť s hodinkami původně neměla téměř nic společného.

aský kurfiřt August II. zvaný Silný toho po sobě na politickém poli mnoho nezanechal a jeho vladařská kariéra je mírně řečeno smutná. Plány se Saskem mu ale (přinejmenším po jistou dobu) vycházely. Rozhodl se z této části Německa vytvořit protějšek barokního půvabu zahraničí a městu Drážďany, kde se usídlil, se zanedlouho začalo přezdívat „Florencie severu“. Augustu II. se tam podařilo zbudovat metropoli umění, vědy a kultury. Právě u jeho dvora pracoval jako kuchař jistý Johann Christian Gutkaes, jehož potomek se o tři generace později stal zetěm Johanna Firedricha Schumanna, hodináře saského dvora. A když po Schumannově smrti hodinářovo místo převzal Gutkaesův rod, pracoval už s ním jako partner jeho zeť Ferdinand Adolph Lange. Stěhování na konec světa Touto genealogickou vývrtkou jsme se dostali k závěru, že Lange a jeho předkové stáli u saské hodinařiny od samého počátku. O Adolphu Langem to platilo dvojnásob, protože se věnoval i teoretické práci, nákresům hodinových strojů a základům přesné výroby součástek.

Model Tourbograph „Pour le Mérite“: přenos síly řetízkem z 633 dílků zaručuje společně s tourbillonem naprosto spolehlivý chod.

První budova manufaktury byla uvedena do provozu 7. prosince roku 1845 a tímto datem se také počítá zrod hodinářského průmyslu v Glashütte. Dílnu založil Adolph Lange se svým švagrem Adolfem Schnei derem a patnáct jejich zaměstnanců. Lange nešel do podnikání s holýma rukama: během cest kreslil napros to přesné plány obráběcích strojů a v podstatě sám vypracoval kánon hodinkových součástek společně s převodem čárkového měření z Francie na metrický systém. Jeho zásady specializace a rozvržení práce mezi jednotlivé dílny (do té doby v hodinářské branži věc nevídaná) vedly postupem let k zakládání dílen, které se soustředily na výrobu jednotlivých částí – od jednoho konce Glashütte stály v ulicích domácí dílny na sklíčka, hodinová pera, řetízky, kolečka či šroubky. Celé Glashütte se postupem času proměnilo v jednu velkou soběstačnou manufakturu.

94 |

Kromě toho podporoval i rozvoj místního obyvatelstva, což se prokázalo v roce 1843, kdy si vymohl patent k založení hodinářské manufaktury v Glashütte jižně od Drážďan. V této zapadlé obci postavil první dílny a v podstatě tím proměnil vesničku na konci světa ve střed světa hodinářského. Období poklesu Na samém vrcholu se ocitla tatáž firma během druhé světové války, kdy se podílela na vybavení německých jednotek a byla součástí takzvané Velké pětky, která vyráběla hodinky pro letectvo. Jen několik hodin před podpisem příměří se tak Glashütte stalo cílem spojeneckého náletu a Langeho továrna ho nepřežila, takže bylo zapotřebí vše budovat od základů. A nebylo to na dlouho, neboť roku 1948 přešla továrna pod státní správu, aby byla o tři roky později začleněna do koncernu GUB. I během komunistického období sice vznikaly v Glashütte spolehlivé a hezké strojky, většinu výroby ovšem tvořily běžné spotřební hodinky. Období vzestupu Po sloučení Východu se Západem se v roce 1990 vrátil potomek rodiny Walter Lange tam, odkud jeho rod pocházel, aby o čtyři roky později zahájil výrobu ve zbrusu nových prostorách. Walter Lange měl jasno v tom, že hodinky, které mají na číselníku jeho jméno, musí být dokonalé do posledního ručně modřeného šroubku a leštěné korunky. Vzhledem k proslulosti jména nemusel hledat nadšené pracovníky dlouho – stačilo prohlásit, že znovu otevírá rodinný podnik. Okamžitě se mu hlásily desítky nadšenců. Přes tradiční přístup ke všem aspektům hodinařiny a skálopevné německé serióznosti, která čiší z každých hodinek Lange & Söhne, má tato firma nejnižší věkový průměr – vychází na pouhých 34 let, což je vzhledem k délce hodinářského studia a pomalé získávání praxe takřka zázrak. Z Glashütte do Prahy Do každých hodinek se tito lidé snaží vložit něco nevídaného – ale i bez pokrokových hodinářských komplikací se vždy zákazník dočká skvělého zpracování, úžasně provedených detailů, zlatnického umu, nádherně zdobených strojků (v komunitě milovníků hodinek se ostatně pro práci, kterou odvádějí mistři u Langeho, dávno vžil výraz „hodinářské porno“), přiměřeně přesného času a… patřičně vysoké ceny. Pokud však existují hodinky, které dokáží suplovat výhodnou finanční investici, tak jsou to právě hodinky Lange & Söhne. Navíc si firma jako jedna z mála vyrobí všechny součástky od titěrných šroubků až po pouzdro z osmnáctikarátového zlata, což hodnotu jen zvyšuje. Ale o peníze tu nejde – když si pořídíte hodinky Lange & Söhne, pořídíte si malý, dokonalý svět, kde všechno funguje. Konečně se dočkali milovníci hodinek i u nás: exkluzivně je do Prahy dováží hodinářství – klenotnictví Carollinum a k dostá ní jsou v Pařížské ulici.

SPS

SPRÁVA NEMOVITOSTÍ

„Váš partner pro investice do nemovitostí“

www.SPS-SN.cz | VOLEJTE: 777 676 191

Z ihn KO ed LA k n UD as OV tě ÁN ho O vá ní

MAKLÉŘ DOPORUČUJE

BYTY CÍSAŘKA

Praha 5

akční ceny u makléře / www.bytycisarka.cz

N Í

N VÁ O

TĚ

O MA PO K R LÉ U Ř Č U JE

TĚ Y SÍ N É VÁ ER DO ŠK AU VE OL ZK

PETRSKÉ NÁMĚSTÍ

V OLŠINKÁCH

POZEMKY HERINK

BYTY KARLÍN

BRANDÝS NAD LABEM

HERINK,PRAHA-VÝCHOD

PRAHA 8

PRAHA 1, PETRSKÉ NÁMĚSTÍ

1+kk – 5+kk, plocha bytu 47–119 m2 . Zkolaudováno 9/2009. Ihned k nastěhování.

pozemky o velikosti 816–1157 m2. Atraktivní lokalita, 5 km od hranice Prahy, 2 km od sjezdu z dálnice D1 Říčany.

Nový bytový projekt ve výstavbě v těsné blízkosti metra Křižíkova. K dispozici bytové i nebytové prostory. Ceny a bližší informace u makléře, tel. 777676191, e-mail:svec@sps-sn.cz

Luxusní byty v centru Prahy – 1+kk až 4+kk, plocha 37,70–140 m2 , velké terasy, mezipatra. Vydáno stavební povolení. Design Olgoj Chorchoj.

www.brandys-byty.cz

www.pozemkyherink.cz

www.SPS-SN.cz

www.petrskenamesti.cz

text Dušan Honzík vizualizace SPS

bydlení nasladko Život je jako bonboniéra, nikdy nevíš, který kousek si vybereš, říká Forrest Gump a kupodivu to v jisté míře může platit i o bytech. Zvlášť pokud jsou situovány do prostor bývalé továrny na cukrovinky…

o se týká dlouhá léta zanedbávaného objektu pamatujícího Karlín coby výhradně průmyslovou periferii, jenž by se měl během následujících osmnácti měsíců proměnit k nepoznání, zde se samozřejmě nemusíte bát, že byste nevěděli, do čeho jdete. Vizuály doprovázející projekt přestavby bývalé továrny na cukrovinky ve dvorním traktu mezi ulicemi Sokolovská a Křižíkova dokazují, co všechno dnes můžete udělat ze zpustlého, nevzhledného místa, které však má svůj nezměřitelný a cenný „genius loci“. Pro projekt Křižíkova je naplánováno 47 bytových jednotek převážně loftového typu a sedm nebytových jednotek v přízemí bývalé výrobní haly a krčku, spojujícího přestavěný tovární objekt s bytovým domem v uliční frontě Křižíkovy ulice. Bytová podlaží s výraznou ocelovou konstrukcí, která tvoří systém zavěšených balkonů, jsou navržena tak, že jakoby levitují na subtilních prosklených portálech přízemních nebytových ploch. Byty ve velikosti od garsonek po obří „haly“ typu 5 + kk jsou částečně loftového typu, který je pro Karlín, prožívající mohutnou revitalizaci právě bývalých továrních objektů, typický. Žádné příčky, obnažené zdivo i železné konstrukce, kombinace cihel, skla i kamene a hlavně prostor, který si už klient může zaplnit, jak uzná za vhodné. Fenomén loftových bytů, tak jak je známe třeba z Londýna či New Yorku, kde to byly nejdříve pouze ateliéry pro umělce (vzpomeňte si na krásný dvoupodlažní loft, ve kterém žila Demi Moore a Patrick Swayze ve filmu Duch), dnes už však podobné prostory obývají i rodiny s dětmi, které se tu mohou vyřádit do sytosti a přitom jsou stále na dohled rodičů. Developerský projekt

96 |

založený na revitalizaci výrobních hal v bývalé průmyslové zóně v pražském Karlíně se zrodil ve spolupráci Fondu kvalifikovaných investorů pod vedením Conseq, ABM architekti, s. r. o., a společnosti SPS správa nemovitostí. Necelých deset minut chůze od životem kypícího centra města s jeho pěší zónou, obchodními centry Myslbek, Palladium či Bílá labuť a na druhou stranu téměř za rohem karlínského parku s jeho výraznou dominantou – novorománskou bazilikou Cyrila a Metoděje vzniká prostor nejen pro bydlení odpovídající člověku 21. století, ale i další nebytové, obchodní a kancelářské prostory, vytvářející z Karlína další pražskou čtvrť, kde se nejen dobře bydlí, ale zároveň i pracuje a odpočívá. Viz: www.sps-sn.cz

Návrh interiérů společných částí i vlastních bytových jednotek v sobě odráží strohost a účelnost bývalé továrny, kde architekty logicky zajímala především funkčnost. Prostory s výraznými nosníky a sloupy však ve vizuálech studia ABM architekti rozkvetly živými barvami s akcentem na neobvyklé kombinace povrchů a hmot.

| 97

text Petr Tůma foto archiv

mcely bouquet Pro navození podobného hojivého prožitku, jaký nabízí hostům pobyt v Chateau Mcely ve fyzické i psychické rovině, vznikla řada elixírů Mcely Bouquet určená pro provádění krátkých, ale účinných domácích rituálů.

98 |

přírody dech Zatímco při výběru parfémů a toaletních vod se lze řídit jejich vůní, u krémů, olejíčků či tělových mlék to je jako s jídlem. Nejprve byste si měli nastudovat recept, podle kterého byly „uvařeny“, a pak se rozhodnout pro ty bez chemických sloučenin.

říve či později však přijde otázka – jak se v té široké nabídce vyznat? Používání termínů BIO či PŘÍRODNÍ na etiketách kosmetických přípravků u nás není (na rozdíl od potravin) legislativně určeno, což v praxi znamená, že si každý může přizpůsobit tento pojem tak, aby se mu kosmetické výrobky co nejlépe prodávaly… Na druhou stranu jsou spotřebitelské komunity schopny přes sociální sítě upozornit během pár minut na nepravdivost údajů, tzv. greenwashing, tisíce lidí. Jenže kdo z vás si chce číst výkřiky o umělých parfemacích a syntetických tenzoaktivních emulgátorech? Raději se na facebooku podíváte na galerii fotek a co právě teď dělají kamarádky, kamarádi a známí. Jistotou proto zůstává vsadit na osvědčené značky. Ať už to je přírodní kosmetika z Chateau Mcely, u nás dosud málo známá španělská Alquimia, nebo britská Crabtree & Evelyn. Každá z nich má příběh, který by mohl šikovnému scenáristovi posloužit za základ hollywoodského trháku. Starosvětsky zabalené produkty Crabtree & Evelyn, které vypadají možná ještě svůdněji, než voní, dnes používá například britská královská rodina. Přitom značka vznikla až v roce 1972 z malé

| 99

přírodní produkty Alqvimia Alqvimia je luxusní čistě přírodní kosmetika spojující dávná umění alchymie a tradiční aromaterapie s nejnovějšími poznatky medicíny a vědy. O jejích kvalitách a doslova pohádkovém účinku se můžete přesvědčit například v centru Esthé Laser Clinic v Praze, Na Příkopě 17.

100 |

rodinné firmy specializující se na výrobu mýdel. Oproti ní je řada Mcely Bouquet úplnou novickou. Společně s odborníky ji po dvou letech experimentů a zkoušení představila majitelka Chateau Mcely Inéz Cusumano. Ještě předtím ale sama míchala na zámku masti například s olivovým olejem pro svoji dcerku Julii, která trpí atypickým ekzémem. Základem nové bio řady je devět bylin, z nichž některé rostou na mezích Svatojiřského lesa – šalvěj, meduňku, řebříček, sedmikrásku a mateřídoušku nakombinovala Inéz s heřmánkem, levandulí a růží. Rostlinné olejíčky z posledních dvou získané lisováním za studena lze najít i ve flakoncích kosmetiky Alqvimia. Jednotlivé lahvičky obsahují doslova živoucí sílu a samotnou duši rostlin, které se navíc sklízejí jen podle předepsaného kalendáře v nejvhodnějším astrologickém období. Možná se nad něčím takovým nevěřícně usmějete, ale věřili tomu už ve středověku, kdy si uvědomovali mnohem více než my dnes, že je příroda silná čarodějka. Umí opravdová kouzla, stačí jí naslouchat. Viz: www.chateumcelybouquet.cz, www.crabtree-evelyn.cz, www.alquimia.cz

Svěřte své ruce do péče vícemistryně světa v nehtové modelaci Veroniky Beníškové a přijďte se rozmazlovat do plně profesionálně vybaveného nail studia salónu OSKAR. Pro všechny čtenářky Choice k prní nehtové modelaci mistrovská francozská manikúra zdarma!

od n g i s e d neh tov ý

v ě ta s ě n y r v í cem is t

é v o k š í n e B y k i n Vero

OSKAR salon hair creation | Salvátorská 10 | 110 00 Praha 1 | Tel.: 606 175 038 | www.studio-oskar.cz

| 101

text Jiří Vašek foto iStockphoto vizualizace Crescon

krasavec v hnědé a bílé

Do strmého svahu nad Podolskou vodárnou patří menší bytové domy, vily a rodinné domky už více jak sedmdesát let – a nová moderní zástavba na tento urbanistický trend citlivě navazuje. Život na šikmé ploše vysoko nad šedavě stříbropěnnou Vltavou prostě stojí za to...

102 |

ozemek v ulici Na Dolinách, jedné ze zásadních komunikací horní části pražského Podolí si přímo říká o to, aby ho okupoval sebevědomý, ale nikoliv arogantní dům, který přirozeně zapadne do stávající zástavby a přitom na první pohled vynikne. Hnědobílý pětipodlažní krasavec připomínající tak trochu elegantní skříň z kolekce společnosti na luxusní zboží LVMH (Luis Vuitton Moet Hennesy) navíc s vytaženými šuplíky balkonů a teras přesně takovým domem je. Přitom je, či spíš bude, situovaný v jedné z nejžádanějších pražských lokalit. Přes řeku jsou smíchovská obchodní centra, na druhou stranu do centra Arkády Pankrác

Ideální rodinné bydlení nabízí elegantní bytový dům v jedné z nejžádanějších pražských lokalit, který má kromě puncu noblesy i letitou tradici.

to je deset minut autem, stejně jako výjezd na dálnici D1. Coby kamenem z praku dostřelil, je podolská plovárna i Žluté lázně nabízející spoustu sportovního i rekreačního vyžití pro každého. Projekt architekta Stanislava Heidlera nabízí celkem osm bytových jednotek v dispozicích 4 + kk a 5 + kk ve velikostech od 98 m2 do 132 m2, tedy ideální pro rodiny s dětmi, nebo ty, kdo potřebují k životu dostatek prostoru. Ke každému bytu navíc náleží terasa či předzahrádka, neboť svažitý terén, na kterém dům bude stát, bez problémů umožňuje propojení bytů se zelení i ve vyšších patrech. Ve třech patrech budou dva byty na podlaží, čtvrté

bude patřit jednomu solitérnímu bytu a nejvyšší podlaží je koncipováno jako mezonetový byt se střešním penthousem a rozlehlou terasou. Orientace je převážně západo-východní, tedy s výhledem k podolskému nábřeží, nabízející úžasná panoramata. Takové západy slunce nad protějším hřbetem barrandovského kopce sledované se sklenkou dobrého vína po ruce, by neměly mít chybu... Úsměvy dětí, které vyrůstají v klidné oáze, kde si mohou hrát s kamarády na zahradě nebo se s nimi honit na kolech po minimálně frekventované ulici, to jen potvrzují.  Viz: www.crescon.cz

| 103

text Jiří Vašek foto archiv

být jiný Někdy je těžké plavat proti proudu a stavět se zažitým konvencím, které například přikazují, že posilovací stroj nemůže být posázen křišťály. Na druhou stranu se ovšem logicky nabízí otázka – a proč proboha ne?

Skleničky s letadlem (cena za kus cca 90 korun, www.fler.cz) Originální součást každého domácího baru od Pavly Míkové má podobu „panákové letky“ a záleží jen na vás, jak často půjde do akce. Pokud vám led do whisky připadá příliš fádní a navíc příliš ředí nápoj, dejte si do skleničky Whisky Stones, speciální chladicí kameny vyráběné ve třech odstínech (od května seženete při zakoupení 0,7 l lahve whisky Ballantine’s, více na www.ballantines.cz). Abyste si měli kam položit svůj oblíbený drink a navíc na něj v nočních tmách pořádně viděli, pořiďte si originální svítící stolek Lounge 45 od Moree (www.moree.cz). Zatímco běžné lednice na víno mají jen průhledné dveře, designový kousek je průsvitný celý. Alespoň budete mít své tekuté poklady pěkně pod kontrolou (www.pid.se). Posilování s nepřehlédnutelným puncem luxusu – to je stroj Power Plate osázený 34 000 bílými křišťály od Swarovského. Tomu se říká cvičit za každou cenu, v tomto případě přes 300 000 korun. A co to na závěr zapít? Vyznavači suchého humoru si dají suchý gin HENDRICK’S destilovaný ve skotské vesnici Girvan. Je plněn do lahví, připomínajících staré lékárenské dózy (790 Kč, viz www.upb. cz).

refresh cen všech bytů

Platí pro vybrané projekty společnosti SATPO: Rezidence Jeseniova  Praha 3 – Parukářka Rezidence Sacre Coeur  Praha 5 – Hřebenky Rezidence Královská vyhlídka  Karlovy Vary Těšíme se na Vaší nezávaznou prohlídku.

bezpečnost  dostupnost  pohodlí  dětská hřiště  výhledy  design & kvalita www.satpo.cz



800 800 010

mimořádná místa pro život

| 105

(ne)máme rádi krokouše 106 |

text Petr Tůma foto archiv

Znáte hru na asociace? Řekne se KASINO, vybavíte si MONTE CARLO. Při slově DOUTNÍK vás zase napadne KUBA. Ale co když na vás někdo vypálí CROCS? Co si představíte? Švédsky by to bylo foppatoffels…

odivné kusy obarvené pěnové hmoty nacpané za tepla pod tlakem do duté formy dokonale pojí dvě anglická slůvka. Comfort a ugliness. Ano, jsou už na první pohled tak neohrabaně odpudivé, že dokázaly rozdělit svět na dva nesmiřitelné tábory. Ti z toho prvního říkají radikálně NE! A nejen proto, že se v časopise Maxim crocsky umístily na „úspěšném“ šestém místě v žebříčku toho, co si za žádnou cenu nesmíte vzít na sebe. Time magazine je pro změnu zařadil mezi padesát nejhorších výdobytků posledního desetiletí. I na internetu byste našli desítky nenávistných blogů, jako je ten nejznámější s názvem: I Hate Crocs dot com. A co na to jejich majitelé z druhého tábora? Přehlíživě krčí rameny a… mlčí. Jako by si v duchu říkali. Jsme dost úspěšní, bohatí a nezávislí na to, abychom si dělali, co chceme. Tahle teorie zřejmě funguje. Crocsy dnes už nosí i hollywoodské hvězdy, ať to je Al Pacino, nebo Adam Sandler. V posledním dílu Sexu ve městě je sice neuvidíte, ale je to hlavně proto, že Jessica Parker vypadá líp se svýma křivýma nohama na podpatcích bot od Blahnika a navíc si společnost Crocs účinkování ve filmu prostě nezaplatila. Ostatně ten film je tak jako tak, alespoň co se zápletky týká, propadák, chodit na něj nemusíte. Výrobky Crocs sice nejsou dobou svého rozpadu ekologicky nejpříznivější, ale ani si nemusejí dělat starosti z ochránců zvířat. Na rozdíl třeba od společnosti Hermes, která těžko obhajuje, že na její kabelku Croc Birkin padnou kůže hned ze čtyř krokodýlů. Přitom nechybělo málo a barevní pěnoví krokodýli se také dostali mezi vyhynulé druhy. Vzestup této firmy je názornou ukázkou otevřenosti Američanů nebát se investovat do něčeho nového. Bylo, nebylo, boty prvně vyrobila kanadská společnost Foam Creation – doslova a do písmene „Pěnová tvorba.“ Stalo se tak v roce 2001 a do Ameriky se jich dostalo jen několik párů. Koupil si je i Scott Seamans z Colorada, aby je o pár týdnů později přibalil na cestu do Karibiku, kam se vydal se dvěma parťáky Lyndonem „Duke“ Hansonem a Georgem Boedeckerem. Těm růžovým plasťákům (jinou barvu prý už nedostal) se všichni smáli a dělali si z nich legraci tak dlouho, než si je zkusili nazout a projít se v nich. Posloužily stejně dobře na pláž jako na dobrodružný trek džunglí, ke kterému patřilo i brodění řeky. Díky anatomické stavbě a zvýšené stélce v nich nohy dobře držely. Na kamenech neklouzaly, navíc byly úžasně lehké a… ani v tom vedru nezapáchaly. Jsou totiž odlévané z materiálu Croslite, charakteristického tzv. „uzavřenou buňkou“, na které se nedaří bakteriím. Ten se navíc působením tepla a tlakem při chůzi přizpůsobí chodidlu, takže netlačí.

| 107

Po návratu z dovolené tak všichni tři muži požádali Foam Creation o licenci a zastoupení prodeje bot v USA. A protože názvu Pěnová tvorba něco „maloučko“ marketingově chybělo, hledali přitažlivější jméno. Hansen vycházel z teorie, že boty připomínají obojživelníky. Nevadí jim sucho ani voda, nemají nepřátele. A když na ně pohlédne člověk z boku, může spatřit (po třech deckách bílého) čelist krokodýla. Tak se zrodily Crocsy. Prvně se ukázaly na floridské výstavě lodí a jachet ve Fort Laudrdale, kde se jich prodalo několik tisíc… Aby měla americká pohádka správný hollywoodský konec, do dvou let sežrali plastoví krokodýli svoji matku, čili firmu Foam Company, a rozmnožili se do celého světa. Doslova šli ve stopách páskových sandálů z PVC, které se chytly po druhé světové válce díky nedostatku kůže a zasypaly Evropu a nakonec i Ameriku pod názvem Jellies. Lesklé šupinky do nich zapuštěné rozveselovaly své majitelky hlavně v šedesátých a sedmdesátých letech. Alespoň do doby, než je vystřídaly jednodušší ťapky – vietnamky a později sofistikované sandály s korkovou podrážkou – Birkenstock. Ještě před pár lety se zdálo, že mediální cirkus spojený s protikladnými názory na crocsy je dříve či později vytlačí ze scény. Že se jejich tvar definitivně okouká, jejich éra skončí. Opak je pravdou. Crocs dnes vyrábí bezpočet druhů obuvi, která je nejen funkční, ale i překvapivě hezká. Letní sadu žabek ABF Almost Bare Foot, čili „téměř naboso“, nedávno nahradily elegantní podzimní modely pro muže. Ale Crocs se hodně soustřeďuje i na pracovní obuv například do restaurací. Pomáhá mu ji propagovat Ital Mario Batali. Jeho podnik Babbo na Manhattanu u Washington Square patří mezi nejvyhledávanější večerní venues ve městě. Jeho majitel se podílí i na provozu tuctu dalších restaurací v Los Angeles či Las Vegas, je hvězdou televizního pořadu Iron Chef America i tváří modelu Crocs Work Bistro Batali Edition. Botky zkonstruované speciálně pro zaměstnance v gastronomii jsou samozřejmě omyvatelné a uvnitř mají akupresurní vzorek zaručující správné prokrvení nohou. Masírka od Crocsů tak úspěšně přetrvává, a to i přesto, že jsou tak odpudivé, že si je zamilujete.

108 |

U nás tyto boty dostanete exkluzivně v oficiálním českém e-shopu Crocs www.urbanlux.cz, případně v síti prodejen Destroy, Pery, Vagabond, Home ART nebo M2Shoes kolekce pro ženy (Cayman, Prima, Malindi, Mary Jane, Baja, Adara, Cyprus), muže (Cayman, Baya, Offroad) a pro děti (Cayman Kids, Mary Jane Kids, Alice Kids a Mickey Kids).

Lét

odhalí každý detail

Vy cvičíte do plavek, my platíme léto. Countdown to summer, we pay you to train.

www.holmesplace.cz | 109

text Tomáš Gabriel foto Miele

dnes vaří: Miele Výrobky této společnosti byly ještě před nedávnou dobou v Čechách raritou. Kolem tajemně drahých a abnormálně kvalitních kuchyňských spotřebičů jako by se rozprostírala aureola luxusu, který k nám nepronikl hned po revoluci, ale až když jsme si jej mohli dovolit.

nes již se s designově i kvalitativně výjimečnými produkty Miele setkáváme mnohem častěji, a to nejen v domácnostech. Důkazem toho je nově postavený showroom Miele Gallery v budově brněnského Spielberk Office Centre. Architektonické studio ADR dokázalo na ploše 750 m2 vykouzlit svou vizi moderní domácnosti včetně veškerého zařízení. Již tradičně je kladen důraz na použití přírodních a ekologicky šetrných materiálů, zejména dřeva a kamene. Díky funkčnímu rozdělení prostoru do několika tematických zón si můžete

vše postupně projít a také vyzkoušet za asistence perfektně proškoleného personálu. Bez jídla je ovšem každá kuchyně prázdná, a proto Miele nabízí možnost domluvit si předem ukázku vaření až pro dvanáct lidí. S pomocí spotřebičů Miele tak můžete naplnit celý prostor vůněmi nejrůznějších pokrmů. Pokud jste ostýchavější povahy nebo si prostě nechcete předem nic domlouvat, je tu pro vás kavárna. Miele Gallery v Brně je něčím víc než jen showroomem luxusních spotřebičů. „Naším cílem je, aby stejně jako její pražský protipól fungovala coby přirozené místo pro setkávání široké veřejnosti i odborníků se zájmem o design, výtvarné umění, architekturu či módu,“ říká Kateřina Menšíková, marketingová ředitelka Miele ČR. Z nového centra Miele si každopádně odnesete nejen štos propagačních materiálů, ale také plno inspirace pro svoji vlastní domácnost. Viz: www.miele.cz

Svou polohou, technickým vybavením i zázemím je prostor brněnské Miele Gallery ideálním místem pro pořádání nejrůznějších obchodních a společenských akcí, jako jsou konference, přednášky, kongresy, výstavy a vernisáže, módní přehlídky či degustace.

110 |

unique places 4 living

Rezidence Švédská  Praha 5 – Hřebenky Rezidence Jeseniova  Praha 3 – Parukářka Rezidence Sacre Coeur  Praha 5 – Hřebenky Rezidence Královská vyhlídka  Karlovy Vary

bezpečnost  dostupnost  pohodlí  dětská hřiště  výhledy  design & kvalita

security  availability  comfort  playgrounds  views  design & quality

www.satpo.cz



800 800 010

mimořádná místa pro život

| 111

první a poslední

Tereza Huříková Kdy jste NAPOSLEDY slyšela: „Krásná holka a horské kolo – to nejde dohromady?“ Věty tohoto typu slýchávám s téměř denní pravidelností. Stačí se rozhlédnout kolem sebe ve startovním boxu a vidíte tu nesourodost tvrdého sportu a křehkých těl. Znám ty drobné dívky nejen zpocené, zablácené, jak bojují jak vlčice o přední pozice, ale také jako upravené dámy, jež o sebe rády dbají a jsou citlivé i zranitelné jako jiné ženy. Zdá se to být neslučitelné, a přitom se to krásně doplňuje. Pamatujete si na pocit, kdy jste POPRVÉ šlápla do pedálů? A na svoje PRVNÍ kolo? Netuším, kolik mi tenkrát bylo, ale vybavuji si to drobné zelené kolečko s furtšlapem, které jsem zdědila po bráchovi. Ten dostal velké kolo s brzdou a spolu s kamarády se na něm proháněl venku. Chtěla jsem být v jejich partě, ale nestačila jim, ač jsem zuřivě točila nohama ostošest a volala na ně, ať na mě počkají. Vysmáli se mému úsilí a ujeli mi. Má radost z mého malého kolečka byla ta tam, přála jsem si jediné – mít velké kolo a dokázat jim, že do jejich party také patřím. 112 |

text Petr Tůma foto archiv Terezy Huříkové

Komu nebo čemu patří POSLEDNÍ myšlenky před startovním výstřelem? Před startovním výstřelem už nikomu jinému než mně a mému sluchu, který dá s výstřelem okamžitý povel k pohybu nabuzenému, nedočkavě vyčkávajícímu tělu. K čemu byste přirovnala svoji PRVNÍ olympiádu? Nepřirovnatelné a kdo nezažije, nepochopí. Ta atmosféra je tak odlišná, než na závodech jen vašeho sportu, že vás to překvapí, i když si myslíte, že jste na to připraveni. Možná to tak vnímám i díky tomu, že se moje olympijská premiéra odehrála v Číně, která chtěla ohromit futuristickým vzezřením a velkolepostí. Co byste řekla na adresu svého POSLEDNÍHO profi týmu – německé stáje Central Haibike Pro Team? Je to nově vzniklý ženský profesionální tým, sedlající kola Haibike, neuvěřitelně lehké stroje špičkové kvality. Je mi ctí být jeho členkou a moci se podílet na tom, čemu sama pevně věřím. Že utkví v hlavách veřejnosti nejen svými krásnými bledě modro černobílými dresy, ale hlavně skvělými výsledky a týmovým duchem! Nyní intenzivně trénujete v Tusonu. Vzpomenete si, jaké to bylo POPRVÉ, když jste se dostala do Ameriky? Učarování, rozčarování, uchvácení, úžas… Až po příletu jsem si uvědomila, jak opravdu velká ta země je. Arizonu jsem si vybrala náhodou, bez jakýchkoliv ověřených kontaktů. Štěstěna mě ale nenechala při mém riskování ve štychu a seslala mi ten samý rok nového sponzora Allivictus. Až na americké půdě jsem zjistila, že mi nepomůže jen svou česnekovou tinkturou ke zdraví, ale shodou náhod má Martin Dindoš z Allivictu právě v Tucsonu velmi dobré přátele. Pomohli mi vytvořit si prvotní zázemí a zo rientovat se v tomto, pro mě úplně novém, prostředí. Díky tomu jsem se mohla naplno věnovat tréninku a odvézt si z Ameriky i v zpomínky, které mě přinutily se opětovně vrátit. Kdy jste si POPRVÉ řekla, že horská kola jsou váš sportovní osud? Když jsem ve třinácti letech vyhrála první závod – Český pohár. Konal se zrovna u nás na šumavském Zadově. Tehdy jsem to vůbec nečekala, a tak byl pocit vítězství o to silnější. A co POSLEDNÍ ošklivý pád? Vždy jsem byla velký šťastlivec a vycházela ze sebeděsivějších pádů jen s odřeninami a modřinami. Až na jaře roku 2009, právě po mém prvním pobytu v Tucsonu, jsem si v Itálii zlomila klíční kost. Ten pád se tvářil celkem nevinně, ale jeho následky z něj udělaly ten nejnezapomenutelnější.

Tereza Huříková Jestliže kvůli nepovedené sezoně spadla z postu nejlepší české bikerky, co se týká krásy, půvabu a sexappealu, tam zůstává nekorunovanou královnou. Aby to znovu platilo i ve sportovní rovině, kývla Tereza na nabídku zlaté olympioničky z Pekingu Sabine Spitzové, která jí nabídla místo ve špičkovém německém týmu CENTRAL HAIBIKE PRO. Bude to sezona, která talent z Vimperka vrátí na špici?

Vzpomenete si ještě na známky na svém PRVNÍM školním vysvědčení? Ano! Chodila jsem na obecnou školu. V první třídě jsme všichni dostali na vysvědčení jednu obrovskou jedničku, která se lišila jen barvou. Moje byla zlatá a bylo to to nejkrásnější vysvědčení, jaké jsem kdy v rukou měla. A na svůj POSLEDNÍ průšvih? Když jsem se loni na start světového poháru v Offenburgu postavila bez startovního čísla na zádech. Naštěstí kromě toho musíme mít ještě číslo na kole. Opět mě štěstí drželo za nohu a komisař na to nepřišel. Jakmile padl startovní výstřel, bylo už na co se vymlouvat, …stačí pád či větev… a číslo zůstane někde za vámi. Co jste se NAPOSLEDY o sobě překvapivě dočetla v novinách? Že jsem podle jednoho bulváru v top ten českých sportovců, které onen deník označil za největší Packaly roku 2010. Vedle jmen, jako je Roman Šebrle či Šárka Záhrobská, to však byla spíš ostuda pro ty novináře než pro mě. Co pro vás zůstává na PRVNÍM místě při pohledu vpřed, do budoucna? První místo má vždycky zdraví, ať už se jedná o budoucnost blízkou, či dalekou. A to nejen mé, ale všech, kteří jsou v mém srdci. Na co v POSLEDNÍ době nejvíc myslíte? Odpovím možná jako cyklista workoholik, ale na trénink a blížící se závodní sezonu, která bude hlavní náplní mých nadcházejících měsíců.  | 113

silák česnek Už staří Řekové dávali stroužky česneku vojákům, aby byli odolnější. Stejně dobře chápali význam zeleniny z čeledi liliovitých egyptští stavitelé pyramid a krmili jím námezdní dělníky, aby se co nejrychleji zotavili po vyčerpání. Což se týká i gladiátorů současnosti – vrcholových sportovců sahajících výkony na hranice lidských možností. Rostlina jménem allium sativum jim umí pomoci… a nejen jim.

ento mobilizátor energie a prostředek ke zvýšení imunity provází lidstvo odnepaměti a nesměl chybět ani při starověkých olympijských hrách, kdy byl podáván atletům před startem. Žijeme však už v 21. století a představa, jak sportovec chroupe syrový česnek, aby se obklopen charakteristickým odérem způsobeným silicí aliin vydal na startovní dráhu, je poněkud nerealistický. A přece existuje způsob jak do sebe dostat maximum účinných látek obsažených v této zelenině. Jde to prostřednictvím česnekové tinktury, kterou v českých lékárnách najdete pod názvem Allivictus. Je vyrobená podle tibetské receptury ze 13. století a zaručuje stoprocentní vstřebatelnost a stravitelnost všech biologických složek česneku. Podle Martina Dindoše, zakladatele společnosti Allivictus se právě jeho vhodným zpracováním může dosáhnout několikrát příznivějších účinků na organismus, než by dokázala pouhá konzumace stroužků v syrovém stavu. „Allivictus tinktura pomáhá hned několika způsoby navrátit vitalitu. Je to především díky jejímu unikátnímu složení, obsahuje vysoce potentní antioxidanty, komlex sirných sloučenin, které nejsou obsaženy v syrovém česneku. Na strávení syrového česneku tělo potřebuje enzymy, Allivictus tinktura mu je rovnou dodá, nikoliv do žaludku, ale přímo do krve!,“ říká. Podle specialistů obsahuje česnek více než 400 zdraví prospěšných složek, které mohou pomoci kojícím matkám, diabetikům, na odstranění stresu, zlepšení nálady či zvýšení potence. Vyzrálý extrakt ze speciální bio odrůdy česneku „nepaličáku“, jež není kontaminována žádnou cizorodou látkou, obsahuje alkohol, který konzervuje prospěšné látky a umožňuje jejich vstřebávání přímo do krve. Tím je dosaženo maximální efektivity bez nežádoucích účinků. Tinktura se vyrábí ručním zpracováním bez použití kovových nástrojů a důležité je i to, že rostlina nevytváří květenství, takže se potřebné silice ukládají v maximální možné míře právě do stroužků. Allivictus, jako jediný prostředek na trhu, navíc při

114 |

své aktivaci zatřepáním lahvičky a započatou oxidací česnekové tinktury se vzduchem, v tento rozhodující moment obsahuje allicin – vzácný a velmi nestabilní sulfid, jehož antibiotická aktivita je 50× silnější než penicilin. Společně s látkami, jako jsou např. adenosin, flavonoidy, ajoen, vitamíny A, B1, B2, B3, B6, B12, C, minerální látky hořčík, železo, měď, vápník, magnézium, selen, nezanedbatelné množství jódu a germania, tvoří ojedinělý komplex vysoce účinných, léčivých a zdraví prospěšných látek. Není divu, že tyto „kapky plné energie“ objevili po vzoru starověkých gladiátorů i současní sportovci. Tinkturu Allivictus pravidelně používá například novopečený mistr světa ve skifu Ondřej Synek, talentovaná bikerka Tereza Huříková nebo fotbalisté prvoligového klubu Dynamo České Budějovice. Badmintonovému mistru české republiky Petru Koukalovi, kterému diagnostikovali zhoubné nádorové onemocnění, pomohl po chemoterapiích vrátit se na kurt a dokonce porážet soupeře. Současné vědecké pokusy a více než tři tisíce studií přesvědčivě dokázaly, že konzumace potravinových doplňků s účinnými látkami česneku, mezi které tinktura Allivictus patří, zvyšuje fyzickou sílu a urychluje regeneraci organismu po zátěži a stresu. Tyto účinky jsou pravděpodobně spojeny se zlepšením periferního krevního oběhu, antioxidace, podpory imunitního systému a výživy organismu. Přitom je třeba podotknout, že Allivictus je produktem z českého česneku, a nikoliv jeho asijského příbuzného, který zaplavil trh a svojí nízkou cenou mnohokrát silnější český česnek téměř pohřbil. Přesto, že škála podpůrných účinků česnekové tinktury je široká a efektní, má certifikaci antidopingu, čímž je pro vrcholové sportovce – a samozřejmě nejen pro ně – absolutně bezpečná. Možná byste to při pohledu do domácí spíže neřekli, ale jestli se odborná lékařská věda a lidoví léčitelé stoprocentně shodnou, je to právě na účincích česneku. Tak – na zdraví, sílu a odolnost! Viz: www.allivictus.cz

text Jan Dušek foto iStockphoto, Allivictus

Také Zlata Adamovská ve vysílání Ordinace v růžové zahradě bez obav doplněk stravy Allivictus doporučuje. Záběry z výroby, u které se pozitivní energie umocňuje zpěvem a dobrou náladou žen, jejichž šikovné ruce stráží, že se ke zpracování dostanou jen prvotřídní stroužky. Část sportovních ambasadorů firmy Allivictus. S některými z nich, s jejich tvářemi, jmény a příběhy, jste se už mohli na stránkách magazínu Choice setkat.

| 115

nesmrtelná Alpa Dávali jste si v dětství ke svačině na svahu tatranky nebo horalky? Dál než do Tater jste se tehdy asi nedostali… Ale doba mávla kouzelnými křídly a my dnes zkusíme Alpy. Přesněji řečeno Alpu. Cesta začne pro mnohé možná překvapivě ve Vídni.

116 |

Magazín Choice bez mentholové Francovky Alpy, NEMYSLITELNĚ.

text Petr Tůma foto Alpa

sal se rok 1805, když museli Napoleonovi vojáci Vídeň na rychlo opustit a zanechali tam po sobě sudy s koňakem ostře aromatické vůně. Tamní obyvatelé jim nepřišli díky rozmazleně gurmánským jazýčkům na chuť, zato objevili osvěžující účinky tohoto alkoholu při vtírání do kůže. Rychle se vyprazdňující nádoby tak i později sloužily pro přípravu v lihu macerovaného extraktu z bylin, kterému se začalo říkat francovka. Zatímco v severočeském Krásném Březně do podobných sudů s vinným

destilátem namáčeli hrozinky, švestky a jablka – a už roku 1847 si místní lékárník dal zaregistrovat značku Stará Myslivecká – do francovky přidali Vídeňáci i mentol. Tak získal dezinfekční a antiseptické účinky, dokázal vyvolat chladivý efekt a prokrvit kůži. Francovka proto zůstala určena hlavně k zevnímu použití nebo jako přísada ke koupelím, i když se občas používala coby kloktadlo… Že je ho škoda vyplivovat, zjistil Brtník z Brtníku v podání Jiřího Sováka ve filmové pohádce Ať žijí duch-

| 117

ové a znovu to připomněla partička kluků ve filmu Občanský průkaz. Byť se k absolutní socialistické klasice, čili Alpě podávané s topinkami na induloně, už jaksi nedostali… Česká francovka nazvaná Alpa byla zaregistrována roku 1913 v Brně a na vinětách se objevil i řezník, a pozdější zápasník ve stylu řeckořímském, Gustav Frištenský. Představoval antického boha a byl tak odhalen, že tak de facto vytvořil první mužský akt v naší fotografii. Současně odstartoval éru masírování pomocí Alpy a její rozpouštění v koupeli. Při něm se nejvíce uvolní éte rické oleje s vůní eukalyptu, máty, levandule a šalvěje a vymažou z hlavy i těla stres a únavu. Jenže Alpa, jejíž recept je dodnes tajný, obsahuje kromě silic a vonných látek i ty tlumící bolesti

118 |

při kloubním revmatismu nebo chorobách z nachlazení. Téměř sto let nezměněnou lahvičku s hvězdou na etiketě znají i sportovci, kteří ji používají při mimořádné tělesné námaze nebo po zvláštních výkonech. Využívají ji nemocní upoutaní delší dobu na lůžko, neboť zabraňuje vzniku proleženin, pro jiné je úlevou při bolestech zubů či žaludečních obtížích. Každý má vlastní recept jak Alpu aplikovat. Podstatné je, že se pořád vyrábí a ročně se jí u nás a na Slovensku prodá na pět milionů lahviček. A i když se výroba přestěhovala do Velkého Meziříčí, po době, kdy měla vlastnická práva švýcarská společnost, je Alpa zase v českých rukou. Na to by se hodilo pořádně se namazat! Viz: www.alpa.cz

Poslední volná nebytová jednotka na prodej 40 metrový ateliér s možností využití pro kancelář i bydlení v bytovém domě Procházkova 7 v Praze 4 – Podolí

TIMELESS ARCHITECTURE

CRESCON, a.s. – BC Ocelářská, Ocelářská 35/1354, 190 00 Praha 9 telefon: +420 724 645 155, info@crescon.cz, www.crescon.cz | 119

Kalhoty Morton: Skvěle střižené prodyšné kalhoty myslí na všechny požadavky golfisty – na pohodlí, volnost pohybu a odolnost proti nepříznivému počasí. Cena: 6 890 Kč

uncompromising performance www.kjus.cz

120 |

Pánská bunda Preston: Lehká strečová nepromokavá bunda ušitá z nešustivého materiálu, který navíc perfektně odvádí vlhkost od těla. Neoprenové manžety udržují zápěstí v suchu a teple. Cena: 7 990 Kč Dámské kalhoty Rosslyn: Elegantní nepromokavé kalhoty, ve kterých se díky strečovému nešustivému materiálu budete cítit maximálně pohodlně a budete se moci soustředit pouze na hru. Cena: 6 390 Kč

| 121

Bunda Glamis: Skvěle padnoucí bunda, která vás spolehlivě ochrání proti dešti. Lehký, strečový a vysoce prodyšný materiál umožní maximální volnost a intenzitu pohybu. Cena: 7 990 Kč

uncompromising performance www.kjus.cz

122 |

�� sportu a pohybu, pro které špatné �� Pro milovníky počasí není důvodem zůstat doma �� KOLEKCE �� KJUS PERFORMANCE

GOLF/OUTDOOR  JARO/LÉTO 2011

�� ROK 2011 BUDE PRO ZNAČKU KJUS PŘELOMOVÝ. PO DESETI

�� LETECH, KDY SE KJUS ZAMĚŘOVAL PŘEDEVŠÍM NA LYŽAŘSKÉ �� OBLEČENÍ, PŘICHÁZÍ NA TRH S KOLEKCÍ JARO/LÉTO. �� Zimní hory byly a jsou výborným učitelem Performance outdoor: �� pro vývoj oblečení, které chrání před rozmary aktivní pohyb, příroda, cestování �� počasí. Lyžařský a golfový pohyb jsou stejně Ať už jste příznivci sportů v přírodě, nebo vášni�� náročné na rozsah. Výsledkem přenosu řešení �� ví cestovatelé, v kolekci Performance outdoor �� ze zimy jsou dvě řady oblečení pro golf a pro určitě najdete model, ze kterého nebudete �� ostatní sporty. Jsou tradičně stylové, pohodlné, chtít ven. Everglade Jacket v dámské a Bryce �� skvěle padnou s nezaměnitelným designem Jacket v pánské kolekci patří mezi stěžejní mo�� „K“. Spousta „vychytávek“ je důkazem, že se dely řady. Použitá novinka, prodyšná membrá�� Kjus zaměřuje hlavně na praktickou stránku na Dermizax 3D, skvěle odvádí vlhkost od těla �� sportu. Kolekce jaro/léto je určena pro všechny, a maximálně chrání proti dešti. Určitě si každý �� kteří rádi tráví svůj volný čas aktivně v přírodě. vybaví nepříjemný pocit, kdy se zpotí a bunda �� z nepromokavého materiálu se mu „přisaje“ na �� holé ruce. A právě 3D povrch použité membráJen golf a ticho přírody �� ny Dermizax 3D zabraňuje tomuto problému. Golﬁsté nejlépe vědí, jak je při odpalu důležitý klid a ticho. Nic nesmí narušit jejich koncent�� raci, nic je nesmí omezovat v pohybu. Golfová �� řada splňuje přesně tyto požadavky. Dámská �� bunda Ladies Glamis Jacket a její obdoba �� v pánské kolekci Men Preston Jacket využívá �� membránu K Ultra, díky které materiál nešustí. �� Vysoká prodyšnost zajišťuje perfektní odvod �� vlhkosti od těla, díky použité membráně bunda �� nepromokne ani při hustém dešti, zároveň leh�� ká strečová látka nepřekáží žádnému pohybu. �� Zkrátka budete v suchu za deště i při aktivněj�� ším pohybu za slunečného dne. �� Kjus myslí i na časté střídání počasí. Proto vy�� vinul i látku Stunner Stretch. Modely z této lát�� ky (bunda a vesta Men Fraser/Ladies Kellie) jsou �� tak lehké, že ani neucítíte, že je máte na sobě. „Čtyřsměrný streč“ zajistí maximální volnost �� pohybu, oblečení je vysoce odolné proti vět�� ru a navíc ho můžete sbalit do malého balíčku. �� Díky těmto vlastnostem můžete mít bundu či �� vestu stále v bagu, kde nezabere žádné mís�� to, a vy budete připraveni na jakékoliv roz�� mary počasí. Za zmínku stojí i prodlouže�� ný rukáv, díky kterému vás při nápřahu �� nikde nic netáhne, nebo neoprenové �� manžety, které udrží zápěstí, tolik dů�� ležité pro kvalitní provedení úderu, �� v suchu a teple. �� Kolekci doplňují elegantní svet�� ry z Merino vlny a bavlněná trič�� ka s límečkem (v dámské řadě navíc v provedení bez rukávů) ��

�� Dokonalé na první vyzkoušení. Přesně tak se�� budete cítit v softshellových bundách Se�� quoia Jacket (dámská) a Fire Jacket (pánská). Tyto modely jsou 100 % nepromokavé, chrá�� ní�� proti větru a použitý materiál je oproti běžným „softshellkám“ o poznání tenčí, jemněj�� ší�� a hlavně měkčí. Co se kalhot týká, i zde Kjus vsadil na lehkost, pohodlí, vysokou funkčnost �� a �� praktičnost. Při túře v horách, na procházce v lese nebo při prohlídce města, v nepromoka�� vých a prodyšných Alberta Pants (dámské) a Pa�� norama Pants (pánské) se budete cítit skvěle �� v každém počasí, při jakékoliv činnosti. Kalhoty se�� skvěle padnoucím střihem Novarupta Pants �� (dámské) a Carbon Pants (pánské) vám bez�� pochyby zpříjemní cestování. Díky pružnému a hlavně nemačkavému materiálu na vás dlouhé hodiny strávené v autě, autobuse či letadle nebudou vůbec znát.

�� www.kjus.cz

v několika barevných variacích.

Partneři KJUS SUMMER/SPRING 2011 CZ • Praha: Az sport, Intersport Myslbek, Golf+Sport • Brno: Ski & Golf • Hradec Králové: RM SPORT • Ostrava: Total sport, Florián sport • Český Těšín: Domino sport • Špindlerův Mlýn: Ski Sport Horka • Havířov: Santi sport • Tábor: Intersport Jirák SK • Donovaly: Dami sport

| 123

foto a vizualizace Central Park Praha

Víte, že park Parukářka nedaleko žižkovského komplexu Central Parku Praha byl původně vinicemi, které založil již ve 14. století Karel IV? Na konci 19. století je koupil pražský parukář Jan Hrabánek a brzy nato tam zamířili i francouzští podnikatelé Sellier & Bellot se svojí zbrojní továrnou. Ta se v roce 1935 přestěhovala do Vlašimi a od té doby nic neruší klid parku, který je oblíbeným místem pro pikniky a schůzky milenců. Ještě větší klid však nabízí zeleň uprostřed výškových budov Central Parku Praha, která je určená výhradně místním rezidentům.

124 |

Promyšlená koncepce projektu kombinuje bydlení ve věžových domech s vila domky, umístěnými ve svahu kolem nového soukromého parku. Jednotlivé byty mají terasy po celém svém vnějším obvodu nabízející unikátní pohledy na celou Prahu a samozřejmě i na areál Central Parku Praha.

Central Park Praha zelená rezidence uprostřed Žižkova Žižkovská čtvrť má nezaměnitelného ducha a z hlediska urbanistického rozvoje je považována za jednu z nejperspektivnějších. Mezi její nové dominanty se nedávno zařadila i rezidenční čtvrť nazvaná Central Park Praha.

rojekt se nachází na kopci s výhledem na město a Pražský hrad, v těsném sousedství parku Parukářka. Kromě nadstandardního řešení bytů s unikátními výhledy je ojedinělý rozsáhlým vnitřním parkem se vzrostlými stromy. Tento unikátní soukromý park má rozlohu 15 000 m2 a je ideální nejen pro odpočinek či pořádání grilovací party, ale i pro hrátky malých ratolestí v naprostém bezpečí dvou dětských hřišť. Obyvatelé Central Parku Praha bydlí v zeleni a přitom mají centrum Prahy na dosah. Atraktivní byty a domy jsou nabízeny za dostupné ceny, navíc s velmi výhodnou hypotékou. Zájemci si mohou vybírat z bytů, mezonetů či penthousů ve věžích nebo zvolit bydlení v jednom z terasových domů. Chytré a architektonicky výjimečné řešení fasád bytů ve věžích dává obzvláště vyniknout krásným panoramatickým pohledům do okolí. V bezprostředním okolí projektu je veškerá občanská vybavenost: školy, školky, pošta, poliklinika, mnoho menších i větších obchodů, rozmanité restaurace, divadla, kina, kluby – vše v docházkové vzdálenosti. Jízda autem či městskou hromadnou dopravou do centra metropole trvá zhruba 10 minut. Nadstandardní provedení všech bytů pak doplňuje nabídka služeb. Na bezpečí rezidentů dohlédne ostraha, s odesláním pošty pomůže recepce s proškoleným personálem. S drobnými opravami si obyvatelé rovněž nemusí lámat hlavu. Rezidenti si navíc mohou doobjednat i další služby z pestré škály, od hlídání dětí až po umytí auta. V kavárně s výhledem na park mohou posedět s přáteli, v nebytových prostorách v přízemí projektu najdou květinářství a plánován je beauty salon a další drobné služby. Viz: www.centralparkpraha.com

| 125

126 |

text Anna Janíčková foto Saša Dobrovodský

cool

Žižk

„Bydlím na Žižkově,“ říká v zapadlé domažlické hospodě Pražák. „Na Žižkově?“ ujišťuje se rodilý Sudeťák, že slyšel dobře. „Tak to bydlíte v pavlačovém domě, topíte uhlím a máte společný záchod na patře!“ brouká si s uspokojením, že na tom Pražák může být hůř než on v rozpadlé chalupě po Němcích.

| 127

cool žižkoff

enže takových domů už stojí na Žižkově jen pár. Pražská čtvrť „s hraničním přechodem“ u Bulhara se změnila: budovy dostaly nové fasády, na chodce už zase vykukují zdobné prvky na průčelích ještě secesních domů, šeď, která Žižkovu ještě před pár lety tvrdě kralovala, mizí pod nánosem barev. Přibývá kaváren, hospůdek ozvláštněných designovými nápady, restaurací s kuchyněmi z celého světa, kde si pochutnáte, aniž by to zruinovalo rodinný rozpočet. Máte chuť ochutnat pákistánská, řecká nebo třeba bosenská jídla? Na Žižkově to není problém. Přitom mu zůstala krásná zákoutí s utajenými výhledy na Prahu i atmosféra tak trochu „jiné“ pražské čtvrti. Není totiž úplně pravdou, že Žižkov býval jen a pouze čtvrtí dělníků. Pohled do historie prozradí, že tu žili hlavně živnostníci a menší řemeslníci. Továrnu v Bořivojově ulici například vlastnila rodina Franze Kafky, on sám tam však jezdil nerad. Na Žižkově bydleli, nebo tam aspoň chodili, literáti, herci i podivíni.

128 |

Republika Žižkov

„Strašně se to tu změnilo,“ říká Jana Škorpíková z Jablonce nad Nisou, která v Kubelíkově ulici prožila dětství. „Všichni lidé se znali, cestou z obchodu se maminka i několikrát zastavila se sousedkami a pořádně si poklevetila,“ vzpomíná. Některé věci se ale na Žižkově nemění. Jako relikvie času se nad touto čtvrtí vypíná už skoro 20 let „Jakešův prst“, televizní vysílač zprovozněný v roce 1992, který vyrostl do výšky 216 metrů na místě bývalého židovského hřbitova, a elegantně ho dnes zdobí a „polidšťují“ sochy deseti miminek od Davida Černého. Vysílač stále budí rozporuplné reakce – buď se lidem líbí, nebo ho zcela zavrhují. Stejný zůstal i pohled na hrad zahalený v lehkém ranním smogu, to když se postavíte někde uprostřed Seifertovy ulice a koukáte dolů z kopce. Tenhle pohled si můžete „užít“ například ve Svěrákově filmu Vratné lahve. Nezměnil se ani kůň s Janem Žižkou (jedna z největších jezdeckých soch

Jediný pražský tunel výhradně pro pěší vedoucí pod vrchem Vítkov a spojující Karlín se Žižkovem si dokonce vysloužil i samotné heslo ve Wikipedii. První lidé jím prošli v roce 1953, měří 303 metrů a původně byl projektován i jako protiletadlový kryt. Atletický klub SK Jeseniova zde od roku 2008 v půli dubna pořádá Běh tunelem, loni se ho zúčastnilo již 46 odvážlivců. Navýšíte letos jejich počet i vy?

Při pravidelném venčení psích miláčků ocení jejich majitelé (a samozřejmě nejen oni) možnost posezení v originální hospodě s bezkonkurenčně nejlepším výhledem na Prahu. Stojí na bývalém vrchu sv. Kříže uprostřed parku Parukářka, a i když radnice Prahy 3 více jak deset let usiluje o zbourání částečně načerno postavené stavby, místní si svůj bunkr s nástavbou asi nenechají jen tak sebrat…

na světě, momentálně obehnaná hrazením kvůli rekonstrukci) skákající tak trochu „šemíkovsky“ nad žižkovskými střechami – stačí se jen pořádně dívat při chůzi Čajkovského ulicí. Stejná zůstala i Bořivojka, která už léta platí za místo s nejhustší koncentrací hospod – na jednom kilometru jich lze navštívit okolo dvacítky. Nemění se ani osazenstvo kultovní hospody U vystřeleného oka poblíž Koněvovy ulice, kam chodí rockeři, výtvarníci, jejichž nejlepší léta odvál čas, ale kde vysedávají i lékaři, obchodníci se školními tabulemi i zkrachovalé existence žadonící o pivo. To mimochodem roznáší kněz Martin, který se v Praze zamiloval, pověsil rubáš na hřebík a pořídil si hospodu. Žižkov má prostě své kouzlo. Není divu, že místní „patrioti“ si na auta lepí místo označení CZ samolepku Republika Žižkov a hrdé Žižkovany můžete navštívit v jejich státě třeba i na internetu. Není divu, že si zdejší nemovitosti i navzdory krizi stále drží svou cenu.

130 |

Žižkov pro děti (i psy)

I když tato čtvrť leží uprostřed města, kam se z centra nejlépe dostanete devítkou, drží si spoustu zelených ploch. Nejenom matky s kočárky vyrážejí na Parukářku neboli Vrch svatého Kříže. Lavičky, zrekonstruované dětské hříště, spousta trávníků, kde se dá třeba házet frisbee… nebo se válet (jako zamlada). Podobně jako v Riegrových sadech, které nabízejí další z utajených výhledů na naši mentopoli. Tamní dětské hřiště dostalo v minulých letech „facelift“, zahrádka pod staletými stromy žije v létě dlouho do noci, a pokud tam hledáte útočiště přes zimu, najdete ho v Mlíkárně – kavárně a pivnici v jednom jediném podniku schovaném uprostřed parku… O něco níže leží nový sportovní areál s dětským hřištěm Rajská zahrada (maminky ocení kavárničku s výhledem na hřiště, kde mohou v klidu pít kafe či usrkávat mojito, zatímco se před jejich očima konají závody ve sjezdu na skluzavce). Dále od centra – na Jarově – lze vyrazit na Židovské pece, kde stávalo pražské

popraviště a kde by údajně zakopán i legendární Golem. Dnes je to další příjemné místo k procházkám. Za Koněvkou se vyasfaltované cestičky šplhají vzhůru na Vítkov, legendární kopec, kde se 14. července 1420 konala bitva, ve které husitská vojska vedená Janem Žižkou zvítězila nad panským vojskem. Bitvu tam připomíná socha slavného vojevůdce ulitá z bronzu, vysoká 9 a dlouhá 9,6 metrů, jež váží 16,5 tuny. Stojí v těsném sousedství Národního památníku. Původně měl být vzpomínkou na legionáře, ale v roce 1953 se stal nepovedeným Mauzoleem Klementa Gottwalda. Po revoluci chátral a dlouho se vedly spory, co vlastně bude s touto budovou dál a k čemu bude sloužit. Režisér Vladimír Michálek ji například využil při natáčení filmové adaptace Kafkovy Ameriky, občas se v ní pořádaly opulentní taneční party, než ji definitivně zavřeli. Znovu byla otevřena po rekonstrukci 28. října 2009. Dnes patří Národnímu muzeu a prohlédnout si v ní můžete například výstavu Zlatá šedesátá. Také kolem ní jsou dětská hřiště, škoda je jen asfaltové cesty

Podle hlasování na serveru Virtualtourist.com je žižkovský vysílač druhou nejošklivější stavbou světa. Každopádně bychom si bez něj asi už ani nedovedli panorama této čtvrti představit, cpe se tam opravdu při každém pohledu. Kdyby ze dne na den zmizel (včetně anténního nástavce čnícího do výšky 216 metrů), odešlo by s ním i vysílání televizního signálu a na všech domácích televizích by vibrovalo jen bílé zrnění. V roce 1992 totiž převzal vysílač všechny frekvence z Petřínské rozhledny, která se o totéž starala předchozích čtyřicet let. Z věže se vysílají i rozhlasové programy, používají ji mikrovlnné spoje a mobilní operátoři, rádiová stanice záchranné služby a hasičského záchranného sboru. Pokud je opravdu dobrá viditelnost, můžete vidět z restaurace na věži nejen hranice Prahy, ale i její okolí až do vzdálenosti 100 kilometrů.

| 131

Vrch Vítkov oddělující dnešní Karlín od Žižkova získal pravý historický význam až za husitských válek, kdy právě na něm proběhlo dne 14. července 1420 první velké střetnutí husitů a křižáckých vojsk, které skončilo vítězstvím armády vedené Janem Žižkou z Trocnova. Jeho jezdecká socha od Bohumila Kafky (spolupracoval i na pomníku Jana Palackého) byla odhalena přesně v den výročí bitvy roku 1950. Sochař šel při jejím vytváření do takových podrobností, že úzce spolupracoval s historiky, s nimiž konzultoval, jaký předmět by měl mít Žižka v ruce, hipologové mu pro změnu pomáhali vybírat koně, který stál modelem.

132 |

cool žižkoff

vedoucí z památníku směrem na Jarov. Kdyby byla opravená, žižkovští bruslaři by měli další místo, kam vyrazit na in-liny, protože loňská novinka – asi kilometr dlouhá trať na místě bývalých kolejí – unaví jen málokterého sportovce. Mezi další žižkovské skvosty patří i slavné Olšanské hřbitovy. Vyrostly na místě staré osady Olšany v roce 1679 jako pohřebiště po morové epidemii. Dnes jejich ticho a neuvěřitelný klid láká nejen pozůstalé, ale i maminky s kočárky nebo důchodce, kteří se chtějí projít a vyhnout se třeba rušné Vinohradské třídě. Má to své kouzlo toulat se bez průvodce mezi omšelými pomníky a narážet na pamětní desky se jmény Josefa Jungmanna, Karla Havlíčka Borovského, Josefa Lady, Jana Wericha, Jiřího Voskovce, Vladimíra Menšíka či Jana Palacha. Každá z uliček skrývá nějaké překvapení. Pokračovatelé pana Habáska

„Kluci moji, hrrr na ně,“ ozývá se z ochozů klubu Viktoria Žižkov, který na počátku nového tisíciletí hrál o titul v první lize, nakonec z toho byla dvě třetí místa. Na zdejší ochozy, ať se klubu daří, nebo ne, či ať jeho funkcionáře propírají média v souvislosti s korupcí, chodí stále stejná parta lidí. Z amplionů znějí žižkovské chorály a tamní grilovaná klobása je prý nejlepší ve 40. minutě – mimochodem – podobně dobrý chleba se škvarky už jinde také nenajdete. Ani ve Vršovicích nebo na Letné. Na Žižkově se hraje tradičně v neděli od 10.15 hodin a mastné jídlo přijde po sobotní noci nejednomu fanouškovi vhod. „Chodil jsem sem s malými dětmi v neděli na procházku, stál stranou pod novou přístavbou vedle tribuny, a kdykoli padl gól, děti se spokojeně zavrněly v kočárku,“ vzpomíná 38letý Petr na dobu, kdy se na Žižkově hrávala v neděli dopoledne první liga a on s potomky vyklidil (a rád) pole, aby manželka mohla (prý) v klidu uvařit. Nyní se Viktorka už pár sezon snaží vrátit mezi elitu. Její dlouhou historii začali psát místní plejeři v roce 1903. Slavné meziválečné období klubu popisoval v knize Muži v ofsajdu Karel Poláček, jen si vzpomeňte na plamenné řeči příručího Habáska, jenž velebil svou Viktorku proti Slavii svého šéfa Načeradce. Za místní klub chytal i Vlasta Burian, než se proslavil jako Král komiků. A v roce 1928 se na Žižkově slavil prozatím jediný titul mistra ligy! Na Žižkově, při muzice, šlapali si na střevíce…

„…v roce 1910 bylo na Žižkově 179 hostinců a výčepů piva, 3 kavárny, 13 vináren, 5 jídelen a 11 kořalen,“ tvrdil magazín Zlatá

| 133

cool žižkoff

Základy stadionu Viktorie Žižkov, který je na Seifertově třídě, byly položeny již v roce 1952. Jeho kapacita je po rekonstrukci 5600 míst k sezení a rozměry hřiště 105 × 68 metrů. Mnohem podstatnější je prý fakt, že tam prodávají údajně nejlepší klobásy v širokém i dalekém okolí. A k nim pivo, samozřejmě. Jestli se po skvěle načutaném jaře Viktorka dostane do první ligy, je ve hvězdách, co se nestalo, už však víme. Na dohled stadionu měla frčet dálniční odbočka směrem k Olšanským hřbitovům, kolem nákladového nádraží až na Jarov. Tenhle nepochopitelný plán přitom vznikl až v roce 1990, naštěstí ho někdo rozumný brzy smetl ze stolu…

Praha. Aktuální číslo je těžko dohledatelné, protože počet hospod, restaurací a vináren se snad každým dnem mění. Ale bude podobné. Vaří se tu mezinárodně: Olympos je jednou z nejvyhlášenějších řeckých restaurací v Praze, v Perunově ulici v Losu v Oslu lze ochutnat skandinávské speciality, mušle a spoustu belgických piv. Jen pár metrů od hranic Žižkova funguje v Radhošťské ulici vyhlášená mexická restaurace Sonora s velkým výběrem tequill, sushi servírují na Seifertově ulici, v Čajkovského nebo v Perunově. Na italskou kuchyni můžete zajít do Pizzerie Buon giorno s dětským koutkem, příjemnou obsluhou a pizzou Maestro Karel Gott. Prý si ji zde zpěvák sám vymyslel, tvrdí obsluha… Ať je to pravda, nebo ne, chutná znamenitě.

134 |

Dobře se najíte ve „Vrtuli“, jak místní přezdívají letecké hospodě Wings Club v Lucemburské, nebo U Bílé vrány v Jagellonské ulici. Body těmto hospůdkám ubírá jen to, že s obsluhou to tam není valné. Na klasiku vyrazte K Houdkům do Bořivojky nebo do Království v Kubelíkově. Tahle nenápadná hospůdka patří Jiřímu Králi, herci, který se občas mihne českými filmy či seriály. Hospodu umí dělat parádně: o víkendu má narváno, obsluha je příjemná, majitel se otáčí za barem, štamgasti mají místa s rezervačkou a jednou za čas sklepní prostory rozezvučí cimbál. Prostě pravá žižkovská knajpa. Můžete ji nakombinovat Malovaným obrázkem, další žižkovskou klasikou, kde mají tankovou plzeň. No a pokud byste

Kousek od pohřebiště vojáků z první a druhé světové války na pražských Olšanských hřbitovech stojí i půvabný pravoslavný kostelík Zesnutí přesvaté Bohorodice zvaný též „Uspenskij chram“ postavený ve staroruském slohu, jehož vnitřek zdobí stylové fresky ruských malířů – emigrantů. Ruských utečenců mimochodem žilo za první republiky v Praze až třicet tisíc. Kulturním centrem „horního Žižkova“ je bezesporu palác Akropolis, už mnoho let synonymum kvalitních koncertů a (nejen) hudebních akcí.

raději ochutnali něco sladšího, nabízí se štrúdlárna pana Šusty. V minulých měsících byla sice chvíli mimo provoz kvůli zlomenému kotníku pana štrúdlaře, dnes už zase království jablečného, tvarohového či makového štrúdlu funguje. „Štrúdly peču a prodávám sám. Ten, který vám tu balím, je čerstvě upečený,“ říká. Chutná nepřekonatelně a lehce se vám stane, že ho chcete ochutnat jen kousek, ale nedopatřením ho sníte na posezení. Pozor, ať to místo neminete – prostory bývalé kočárkárny s okénkem na ulici opravdu nevypadají jako království tahaného těsta. Samostatnou kapitolou je Palác Akropolis, kde dones koncertují zajímavé zahraniční kapely – vyrazit tam třeba na koncert neznámé rakouské kapely Sofa Surfers bude povyražením, na které budete

vzpomínat ještě v domově důchodců. Koncertují tam ale i české stálice, konají se tam výstavy fotek i divadelní představení. Pro stě další místo, kde to na Žižkově žije. Podobně jako na dnes tolik úspěšných farmářských trzích na náměstí Jiřího z Poděbrad. „Na Žižkově jednou farář zmlátil jednoho slepýho, že při takovej příležitosti nesmek, a ještě byl zavřenej, poněvadž mu u soudu dokázali, že není hluchoněmej, a jenom slepej, a že slyšel cinkot zvonečku a budil pohoršení, ačkoliv to bylo v noci,“ píše Jaroslav Hašek v Osudech dobrého vojáka Švejka. A Hašek to na Žižkově znal: chodil prý do hospody Na Proutkovou, i když na dluh mu tady prý nenalili. Svérázná tato čtvrť, která se k Praze připojila teprve v roce 1922, zůstává dodnes.

| 135

text Jiří Vašek foto archiv

futurama aneb co nás čeká a (možná) nemine.

Skleněný obr Jen pár metrů od osmnáctipodlažního Paláce Vinohrady (bývalá budova Strojimportu) v budoucnu vyroste další prosklený mrakodrap. Administrativní budova Crystal Palace o 14 podlažích navržená kanceláří ATELIER 15 bude připomínat tak trochu nahrbeného býka ze skla, betonu a oceli, který se rozkročil nad Vinohradskou třídou a je právem pyšný na to, že nové kanceláře zaujímající plochu přes 13 000 m2 splňují nejvyšší mezinárodní kancelářský standard.

136 |

Žižkov City Jedním z nejdiskutovanějších projektů současnosti je plán revitalizace už léta nepoužívaného a zanedbaného obřího areálu žižkovského nákladového nádraží. Na jeho místě by podle plánů společnosti Sekyra Group mělo vyrůst zbrusu nové „město ve městě“ pro 15 000 lidí, které by se měla stát novým centrem Žižkova. Jeho středem má procházet i velkoryse koncipovaný městský bulvár široký přes čtyřicet metrů, coby plánované prodloužení Olšanské ulice, která napojí Žižkov na stávající dopravní tepny. Jak to ale vše opravdu bude, to ukáže až čas.

| 137

text Jan Dušek foto archiv

Horní foto: Mezi pražskou smetánku v románové pentalogii Sňatky z rozumu bude záhy patřit i žižkovský velkopodnikatel Martin Nedobyl. Prostřední foto: Fotbal na Žižkov patří už od vzniku klubu Viktoria Žižkov a k němu i fanoušci, jak to ztvárnil Karel Poláček ve svých Mužích v ofsajdu, což dokládá i filmová adaptace, kde dvojici Habásko/ Načeradec skvěle ztvárnili Eman Fiala a Hugo Haas. Dolní foto: Pravého žižkovského frajera, který má pro strach uděláno a z policajtů si dělá dobrý den, si zahrál i Karel Heřmánek v komedii Fešák Hubert.

v hlavní roli Žižkov Svérázná a velmi fotogenická čtvrť plná zajímavých životních příběhů vzmáhajících se podnikatelů, drobných obchodníků, dělníků, umělců nejrůznějšího druhu, ale i zlodějíčků a podvodníčků vždycky přitahovala literáty a později i filmaře.

místit děj románu či novely na „žižkaperk“ - znamenalo nechat promlouvat hrdiny osobitým dialektem „žižkovských frajerů, co nosí štístky, patku, na kalhotech štráf“, jak o tom zpívá známá lidová odrhovačka. Právě takovým skvělým pozorovatelem byl i fejetonista a sloupkař Lidových novin Karel Poláček, který na Žižkov umístil děj svých Mužů v ofsajdu. Z hlavního hrdiny Emana Habáska udělal zuřivého fotbalového fandu Viktorie Žižkov, což se samozřejmě muselo bytostně dotýkat jeho šéfa, stejně zapáleného slávisty Richarda Načeradce. Žižkov má přímo v názvu další nesmrtelné dílo z dob první republiky – humoristickou trilogii o „trampech a paďourech“ Jaroslava Žáka, přesněji třetí díl, jenž nese název Z tajností žižkovského podsvětí. Na Žižkově se také odehrává podstatná část monumentální pentalogie Vladimíra Neffa Sňatky z rozumu, protože Martin Nedobyl, jeden z hrdinů, je přímo ukázkovým příkladem selfmademana, který chytře skoupí levné pozemky vznikající čtvrti, a z pouhého špeditéra se záhy stane prosperujícím velkopodnikatelem. Další knihou, jež se nemůže odehrávat nikde jinde než na Žižkově, je román Václava Kaliny Žižkovská romance – variace na červenou knihovnu, v níž k sobě hledají cestu fasádník a řidička poštovního vozu. Podle něj pak v roce 1958 natočil Zdeněk Brynych stejnojmenný film v hlavní roli s Jiřím Valou. Tím jsme se plynule dostali k filmům, které jsou

138 |

vedle knih nejčastější uměleckou formou zobrazující svérázný žižkovský život. Dosti často šlo o filmové verze známých knih – Žižkovská romance, Muži v ofsajdu a samozřejmě i Neffova pentalogie, i když z ní byly pro černobílý televizní seriál zadaptovány jen Sňatky z rozumu s excelentním hereckým obsazením v čele s Vladimírem Rážem a Jiřím Valou, který se tak před kamerou vrátil po dvaceti letech na Žižkov. Samozřejmě však existují i díla s původním scénářem. Jedním z nejlepších je bezesporu Kachyňova žižkovská romance Lásky mezi kapkami deště z roku 1979 s fenomenálním Vladimírem Menšíkem v roli drobného obuvníka a dávající příležitost tehdy vycházející hvězdě idolu dívek Lukáši Vaculíkovi. Fešák Hubert z roku 1984 je zase one-man show Karla Heřmánka v roli „sympatického dareby“, který je sice neustále jednou nohou v kriminále, ale přesto se mu daří svého úhlavního nepřítele, inspektora Mourka v podání Petra Kostky, spolehlivě vodit za nos. A když jsme u policejních úředníků, rozhodně bychom neměli zapomenout na legendárního pražského Pitavala s policejním radou Vacátkem v podání Jaroslava Marvana. Z televizního seriálu šly do kin celovečerní filmy Pěnička a Paraplíčko a Partie černého krále, které se odehrávají na Žižkově. Téměř bez výjimky šlo ve filmech, seriálech a knihách o ten klasický, nostalgický a původní Žižkov z první republiky, který je zřejmě nejznámější a nejpopulárnější. Současní filmaři se kupodivu Žižkovu trochu vyhýbají, asi i proto, že doba sociálním dramatům nepřeje. Čestnou výjimku představuje Jan Hřebejk a jeho hořká tragikomedie Horem pádem, neboť právě na Žižkov ke své matce Emilii Vášáryové se po letech vrací Petr Forman, australský emigrant, aby zjistil, že co se týká rasové nesnášenlivosti a lidských předsudků, u protinožců jsou na tom zřejmě lépe…

DOSTUPNĚJŠÍ, NEŽ SI MYSLÍTE GRAND PRIX 2010 NÁRODNÍ CENA ZA ARCHITEKTURU vítěz kategorie novostavba

BYTY A DOMY V SOUKROMÉM PARKU Navštivte naše klientské centrum přímo v objektu a přesvědčte se o jedinečnosti Central Parku Praha na vlastní oči. NOVÝ CENÍK VÝHODNÁ HYPOTÉKA

IHNED K NASTĚHOVÁNÍ OSTRAHA, RECEPCE

PITTEROVA 2855/13, 130 00 PRAHA 3 tel.: (+420) 603 177 107 rezervace@centralparkpraha.com www.centralparkpraha.com | 139

divadlo

text Kateřina Rathouská, Jan Dušek foto Irena Vodáková, Martin Kámen

Být či nebýt Hru Nicka Whitbyho Být či nebýt uvedl mladý režisér a držitel Ceny Alfréda Radoka Daniel Špinar na konci února ve Stavovském divadle. Příběh skupiny varšavských herců, kteří za války zachraňují ilegální skupinu před jistou popravou, původně natočil v roce 1942 jako hollywoodský film Ernst Lubitsch. V černé komedii hrají Miroslav Donutil, Miluše Šplechtová, Jan Dolanský, Václav Postránecký nebo Rudolf Stärz (na snímku). Nejbližší reprízy jsou 15. a 23. 4., 6. a 31. 5., 13. a 21. 6., vždy od 19 hodin. www.narodni-divadlo.cz

Česká divadla v Praze Také na jaře přiveze festival České divadlo do Prahy několik výjimečných regionálních počinů. 10. dubna bude v Divadle pod Palmovkou hostovat liberecké komediální představení Rodina je základ státu, kterému především nechybí anglický humor. O týden později pak na stejném místě zájemci zhlédnou hru současného českého autora Tomáše Vůjtka Brenpartija, která dorazí z Ostravy. www.divadlopodpalmovkou.cz

Shapira Nuselské Divadlo Na Fidlovačce zařadilo před nedávnem do svého repertoáru drama Karola Sidona Shapira. V inscenaci inspirované skutečnými historickými událostmi září pod režijním vedením Juraje Deáka herečka Eliška Balzerová. Vidět ji můžete 5. nebo 15. dubna od 19 hodin a 30 minut a samozřejmě také v dalších měsících. www.fidlovacka.cz Polední úděl Komplikovanou love story na pomezí snu a reality zobrazil Paul Claudel ve svém Poledním údělu, k jehož vzniku napsal: „Bylo mi tehdy dvaatřicet let, skutečně kritický věk, a první dvě dějství Poledního údělu jsou pouhou přesnou zprávou o tom strašlivém milostném dobrodružství, jež mne po deseti letech křesťanského života a naprosté počestnosti stálo bezmála duši i život.“ Text hry, jejíž děj se odehrává na palubě zaoceánského parníku a v Číně, přeložil Vladimír Mikeš a momentálně ho s Markem Němcem, Miroslavem Hanušem, Miroslavem Táborským a Helenou Dvořákovou zkouší Hana Burešová v Divadle v Dlouhé. První čtená zkouška proběhla na lodi Kristian Marco a premiéra je plánována na 12. dubna. www.divadlovdlouhe.cz

140 |

výstavy

Fotografie v Doxu Brit Martin Parr představuje své dokumentární fotografie v Centru současného umění DOX. Výstava Assorted Cocktail („výběrová směs”) nabízí až do 16. května celou řadu cyklů, mimo jiné Bored Couples (Znuděné páry), Common Sense (Zdravý rozum), Think of England (Mysli na Anglii), Phone Project (Projekt telefon) nebo Luxury (Luxus). Autor je rovněž známý coby sběratel kuriózních předmětů. V rámci expozice tak návštěvníci zjistí, jak vypadá konvička ve tvaru hlavy Margaret Thatcherové nebo toaletní papír s Bin Ládinem. www.doxprague.org

Michal Pěchouček Hned do dvou pater Domu U Kamenného zvonu umístil svá díla všestranný výtvarník Michal Pěchouček. Do 5. června se můžete těšit na jeho videoinstalace (spolupracoval na nich s Viktorem Takáčem), fotografický projekt Filmogram a figurální cyklus textilních asambláží Time for Bed. www.citygalleryprague.cz

Dvakrát Rudolfinum Pokud vás zajímá česká fotografie v letech 1990 až 2010, vypravte se do Galerie Rudolfinum. Naleznete tam práce Zbyňka Baladrána, Pavla Baňky, Veroniky Bromové, Jiřího Černického, Mileny Dopitové a mnoha dalších (do 1. 5.). „Výstava zachycuje postupné proměny a variace fotografie: od postmoderní nadsázky přes konceptuální přístupy 90. let až po nejsoučasnější díla zkoumající samu podstatu fotografického média,“ uvádějí k akci organizátoři. Podrobnější informace získáte třeba během komentované prohlídky s kurátorem 28. dubna mezi 17. a 18. hodinou. Od 7. dubna do 19. června bude navíc v malé galerii k vidění nejnovější tvorba významné české umělkyně Adrieny Šimotové. www.galerierudolfinum.cz

| 141

X – Men: První třída Premiéra 2. června (Bontonfilm) Série o lidech s „mutačním genem X“, disponujících některými nevídanými vlastnostmi, jako je třeba adamantinová kostra či ovládání počasí, se zapsala mezi jednu z nejúspěšnějších komiksových filmových adaptací. Lví podíl na tom měli i dva hlavní protagonisté – Charles Xavier čili Profesor X, který nad mutanty drží ochrannou ruku, a Eric Lensherr, bývalý Xavierův přítel, který se ovšem stane úhlavním nepřítelem Magnetem. Proč a jak se to stalo, bylo doposud zahaleno tajemstvím, což se rozhodl režisér Matthew Vaughn konečně odhalit. Pro mladé předobrazy budoucích guru mutantů si vybral Jamese McAvoye a Michaela Fassbendera, mezi kterými to patřičně jiskří, neboť jeden je budoucí obdivovatel Einsteina a zarytý zastánce mírových cest, a druhý je rozzuřený mutant s charisma velikosti Empire State Building a schopností uvést zbraně hromadného ničení do chodu pouhou myšlenkou...

film

Zkus mě rozesmát Premiéra 14. dubna 2011 (Falcon) Těžkotonážní komik Adam Sandler a romantická komedie o láskách i neláskách – to na první pohled nevypadá jako ideální spojení, ale kupodivu tento herec má na kontě i povedené záležitosti typu Opilí láskou či Klik – život na dálkové ovládání. K zástupu hereček s potenciálem přihrávat tak živelnému herci se nyní řadí i Jennifer Anistonová, coby „ta pravá“ pro plastického chirurga, kterému se pořád nedaří získat k sobě ten správný protějšek. Pro někdejší sympaticky trhlou Rachel z Přátel je to další příležitost ukázat svůj široký romanticko-komediální rejstřík, a Sandler, přestože se nevyhne vtipům na hraně včetně resuscitace ovce přímo na operačním sále, dokazuje, že právě tenhle typ komedií je jeho parketa.

142 |

Neznámý Premiéra 21. dubna (Warner Bros) Irský bourák Liam Neeson se na stará kolena přehrává do rolí drsných chlapíků, kteří nejdou daleko pro nějakou tu ránu pěstí, a i když na to nevypadají, dokáží všem bídákům pořádně zatopit. Takový byl jeho rozlícený otec hledající unesenou dceru v 96 hodinách a ze stejného těsta je i lékař, který po probuzení z kómatu po autonehodě zjišťuje, že mu kdosi ukradl identitu, vlastní žena ho nepoznává a navíc se stává pohyblivým terčem velmi schopného atentátníka. Stejně jako kdysi legendární uprchlík Harrisona Forda si bude muset pomoci sám, a to pod režijní taktovkou nadějného Jauma Collet-Serra, který už v hororovém thrilleru Orphan dokázal, že zvládá akční scény i pořádně napnutou, téměř hitchcockovskou atmosféru.

Zdrojový kód Premiéra 21. dubna (HCE) Spojení slov „originální a sci-fi“ naposledy fungovalo u Matrixu, ale zdá se, že nové akční drama Duncana Jonese by mohlo splňovat všechno, co má tento žánr obsahovat. Jake Gyllenhaal v něm dostal roli kapitána Coltera Stevense, jehož úkolem je odhalit teroristické spiknutí plánující akci přímo v cent ru Chicaga. A jde na to s pomocí atraktivních kolegyň Michele Monoghanové a Very Farmigy využitím experimentu Zdrojový kód, jenž mu umožňuje na osm minut existovat v paralelní realitě, v těle jistého Seana – a to v příměstském vlaku, jenž je vzápětí rozmetán výbuchem. Právě v odhalení bombového útočníka je skryt klíč k objasnění celého spiknutí a Colter těch osm minut může prožít, kolikrát chce – ale situace se mu může snadno vymknout z rukou...

Lidice Premiéra 9. června (Bioscop) Lidé si myslí, že příběh Lidic znají, ale ve skutečnosti vidí jen hrůzný epilog zřetězení osudových náhod, kdy se nacisté rozhodli vesnici vyhladit v rámci zastrašení obyvatelstva po atentátu na říšského protektora Heydricha. Jako každé dějinné události předchází vyhlazení vesnice na Kladensku ta nejobyčejnější lidská selhání – nevěry, nepřiznané lásky, žárlivost, strach. Třeba když se jedná o mlčenlivého Karla Rodena čili Františka Šímu, který za zabití soka v lásce pyká v pankrácké věznici a paradoxně jako jediný přežívá celou tragédii. Podobný historický velkofilm prezentující dějepisnou látku naprosto novým a originálním způsobem tu léta chyběl. Silná herecká esa, působivý scénář Alice Nellis a zkušený Petr Nikolaev na režisérské židli dávají tušit, že by to mohla být jedna z událostí roku.

architecture living style entertainment art & design distant travel

předplatné Dostali jste magazín Choice?

Gratulujeme Vám. Je to dárek od našich partnerů, kteří někdy v minulosti úspěšně spolupracovali i s Vámi. Chtěli se Vám tím připomenout, přátelsky vás pozdravit.

íbí se Vám Choice? Ještě lépe. Nyní si můžete pojistit, že na 100 % dostanete i další čísla. Náš magazín totiž nenajdete na žádném novinovém stánku a může se stát, že k Vám již příště nedorazí. Ne, my v redakci to opravdu neovlivníme… Stejně tak můžete předplatit Choice přátelům, těm, kteří ho nedostali. Je to jediná cesta, jak magazín získat. Nechceme lákat na žádné (levné) dárky, ani slibovat předplatné v duchu deset čísel za cenu jednoho. Buď o Choice stojíte, nebo ne. Je to Vaše volba. Pokud jste došli k odpovědi ANO, pošlete nám na adresu info@choice-magazine.cz kontaktní údaje. Obratem Vám odpovíme. Zbytek tohoto roku Vás bude stát 3 × 100 Kč. Magazín CHOICE možná uvidíte ve špičkových restauracích, sportovních klubech, v showroomech designového bydlení nebo v prodejnách společností, se kterými spolupracujeme. Nenajdete jej ale v žádné trafice. Je určený pouze Vám. To proto, že patříte do výjimečné skupiny lidí, která má hodně společného. A propojovat takové lidi do svazků, které jsou zprvu pracovní a časem se třeba změní v přátelské, je jedním z poslání magazínu Choice.

| 143

dvd Série Millenium (3 DVD) Muži, kteří nenávidí ženy; Dívka, která si hrála s ohněm; Dívka, která kopla do vosího hnízda (Švédsko/Dánsko/Německo, 2009, DD 5.1 švédsky, česky) Konečně se fanouškové dnes už kultovní krimi ságy, převedené do filmové podoby režisérem Nielsem Arde Oplevem, dočkali. Zfilmovaná trilogie Milenium předčasně zesnulého spisovatele Stiega Larssona konečně vychází přehledně v jedné krabici. V prvním díle Muži, kteří nenávidí ženy se také seznamujeme s ústřední, poněkud neobvyklou detektivní dvojicí – novinářem Mikaelem Blomkvistem a opiercingovanou hackerkou Lisbeth Salanderovou v podání hereckého dua Michael Nyqvist a Noomi Rapaceová. Všechny tři filmy jsou poctivou ukázkou klasické filmařiny sázející na silný příběh, uvěřitelné charaktery a pátrání po zapomenutých zločinech i obětech, to vše protkané několika nečekanými zvraty. Tak je tomu v jedničce, kde dvojice pátrá po čtyřicet let nezvěstné Harriet Vangerové, jejíž tělo se nikdy nenašlo. Ve dvojce nazvané Dívka, která si hrála s ohněm nahlédneme trochu více pod pokličku tajemství uhrančivé hackerky Lisbeth, která přebírá těžiště hlavní figury a navíc čelí obvinění z vraždy dvou Blomkvistových kolegů z časopisu Milenium. Lisbeth se potížím nevyhne ani v závěrečném dílu Dívka, která kopla do vosího hnízda, kde je hlavním těžištěm příběhu vykonstruovaný proces a obvinění z pokusu vraždy otce Zala. Tentokrát je to Blomkvist, kdo jí pomůže, přestože existuje spousta vysoce postavených lidí, kteří udělají cokoliv, aby se pravda skrývaná dlouhá léta nedostala nikdy na veřejnost...

Na doraz (Due Date, USA, 2011, DD 5.1 česky, anglicky) Kariéra věčného průšviháře s jednou nohou v kriminále Roberta Downyho Jr. doznala po uvedení Iron Mana do kin podstatnou změnu směrem k lepšímu, a co se týká vybírání rolí, v podstatě nešlápl vedle. To platí i o žánru, který má Downey ve zvláštní oblibě a k němuž je přímo předurčen – ztřeštěné crazy komedii kombinované s road movie. Tentokrát se coby distingovaný byznysmen a nastávající otec Peter potkává na své obchodní cestě s naprosto nezvladatelným pošukem a nezaměstnaným hercem Ethanem Zacha Galifianakise, se kterým se po sérii náhod musí společně dostat včas k porodu. Netuší ovšem, že ho čeká cesta přes půl Ameriky, devastace několika aut a párkrát i silná chuť svého vousatého spolucestujícího zabít, přestože se z něj nakonec může vyklubat skutečný kámoš na život i na smrt. Město (The Town, USA, 2011, DD 5.1 anglicky, česky) Pokud o tom někdo po Gone, Baby Gone snad pochyboval, nový krimi thriller nazvaný jednoduše Město definitivně vymanil Bena Afflecka z kategorie průměrných hereckých hezounů a dostal ho do první ligy hollywoodských režisérů. V tomto případě je Affleck navíc spoluautorem scénáře a zahrál si i hlavní roli šéfa zločineckého gangu Douga, který se během poslední akce naprosto nepředvídatelně zamiluje do fešné bankovní úřednice Claire (Rebecca Hallová)a rozhodne se se zločinem skončit. To se ovšem nelíbí jeho parťákovi Coughlinovi a kromě toho je Dougovi v patách i dotěrný agent FBI. Affleck děj umístil do násilím a kriminalitou nasáklého předměstí Bostonu a zejména jako režisér odvádí skvělou práci. Pokud máte rádi akční, chlapskou podívanou, trochu milostné romantiky a přitom u filmu rádi přemýšlíte, Město je film pro váš večer.

144 |

| 145

Vína s tradicí a charakterem

146 |