David Helešic III. ročník
Příběh dvou kaplí
„Ovšem, že dost dobře nevím, ale žiji, jsem a jdu, než budu smrtí ukončen. Mám rád tento svět, chci býti dobrý, chci svému blaženství, napomáhati všemu lepšímu, ničemu dobrému neškoditi. Jsem - i když nedosti vědomý. Jdu - i když kulhavě! Není toho mnoho, ale je to alespoň něco. A toto všechno je člověkovou dospělostí, jejím štěstím a moudrostí.“ Josef Čapek: Kulhavý poutník
foto: Lenka Remišová
„V rámci našeho ateliérového tématu jsme se zabývali příběhem dvou kaplí.“
Kaplí sv. Rocha nad obcí Dolní Dunajovice a kaplí sv. Antonína Paduánského v blízkosti obce Perná
1/2
Historické reálie_ Baroko Baroko ohromuje, fascinuje a působí hlavně na smysly, z důvodu toho, že je cit nadřazen rozumu. Je posledním universálním slohem v Evropě. Vzniká v době nepokojů v katolické církvi.
Paul Troger: Svatý Petr při souboji se Simonem Mágem
Anthonis van Dyck: Ježíš Kristus zrazen
Po Bílé hoře museli čeští protestanti opustit habsburskou říši, nebo přestoupit ke katolicismu. Řada šlechtických rodů přišla o majetky ve prospěch cizích šlechticů věrných císaři. Masivně se rozšířilo nevolnictví a robota. České umění, školství i věda se staly nástrojem rekatolizace a brzy je ovládli jezuité.
2/2 České baroko má kořeny v Itálii a Španělsku. A přestože bylo v českých zemích ovlivněno situací po bitvě na Bílé hoře, dosáhlo české umění vysoké úrovně, především v malířství a architektuře. Baroko bylo v Čechách obohaceno domácími umělci a řemeslníky o nové prvky – přizpůsobilo sečeskému prostředí Vznikají nejen chrámy, kláštery, paláce, zámky, ale mění se také ráz venkova -kostelíky, kapličky, selské statky,boží muka, kříže. Dochází ke spojení nového slohu s lidovou tradicí. Stavby dokonale splývají s okolní krajinou.
Bitva na Bíle hoře 1620
Vstup do 17. století byl pro lid pod Pálavou katastrofický. Síť měst, městeček a velkých obcí byla zasažena 3 měsíci trvajícími nájezdy hord Hajduků a jiných uherských povstalců od května do července 1605.
Vyvražďování obyvatel, masové odvlékání do zajetí, vypalování a plenění předznamenalo vývoj událostí po zbytek století.
Bitva na Bíle hoře 1620
Válečné konflikty doprovázely exploze násilí a kriminality, hospodářské devastace a následné hladomory a především morové epidemie. (1622,1645-48,1669,1679-80)
Barokní krajina Baroko se stalo ztělesněním krajinné minulosti a znamená výrazné zesílení vlivu člověka na krajinu. Člověk při hospodaření v krajině výrazně ovlivnil její krajinný ráz. Teprve v baroku vznikaly louky tak, jak je známe dnes, a diferencovaly se od pastvin. Ryze barokní je obraz rozsáhlých květnatých luk s pravidelným dvousečným obhospodařováním. Typickým prvkem barokní venkovské krajiny jsou aleje. Postupně se zlepšuje cestní síť. Diferencuje se hierarchie cest od pěšin přes jednoduché vozové cesty po silnice, zefektivňuje se doprava. Dominantní postavení zaujímaly i stavby v krajině. Šlo zejména o stavby sakrální. Upřednostňovaly se zejména vyvýšeniny terénu, aby byla stavba z okolí dobře viditelná. Lidé v ní odedávna vymezovali sakrální body. Uctívali posvátné hory, háje nebo posvátné stromy a vytyčovali významná místa různými kamennými stavbami např. menhiry, dolomeny a mohylami. Síť drobné sakrální architektury v krajině na tyto body velmi často navazuje. V lidové architektuře vzniká mnoho drobných staveb účelově umístěných v krajině (kapličky, boží muka, kříže, křížové cesty aj.).
Komponovaná barokní krajina představuje syntézu všech výše popisovaných prvků: architekturu (od drobné sakrální architektury až po monumentální klášterní komplexy), zámecké komplexy (propojené s širším rámcem krajiny zámeckými parky), zemědělskou krajinu (protkanou cestami, dlouhými alejemi, propojujícími důležitá místa). Krajina se tedy cílevědomým působením člověka stává komplexem s prvky sakrálními i světskými, propojenými osami a liniemi duchovními nebo světskými. Člověk při úpravách vtiskuje krajině svou stopu. Tato stopa je tím výraznější a čitelnější, čím více se liší od krajiny přirozené. Krajina se tak mění na umělecké dílo. Architektonické dominanty jsou uzlové body krajinné kompozice, vytvářejí pohledové cíle. Dominanty přispívají k orientaci a k pochopení prostorových vztahů. Příkladů komponovaných krajin u nás existuje velké množství. Na příkladech komponovaných krajin lze pozorovat vzájemné a ohleduplné propojování struktur s cílem vytvořit kompaktní krajinu, ve které má každý prvek své jedinečné místo. Svými prvky se baroko snaží ovládnout blízké i vzdálené okolí. Rozhledy, pohledy a průhledy jsou koncipovány nejen na základě využití linií duchovních. Často se využívají poznatky zcela racionální. Krajina je díky tomu i přes svou rozmanitost propojena v celek, působící jednotně z vizuálního i ideologického hlediska. Vzhled barokní krajiny položil základ české kulturní krajiny.
Paul Sandby
Paul Sandby
Paul Sandby
Vztah člověka ke krajině_baroko Barokní chápání krajiny bylo podstatně jiné od všech předešlých slohů, stylů. Hlavními rysy bylo postupné rušení rybníků – vysušené plochy přeměněny na pole či pastviny, tvorba alejí, rozvoj průmyslu (např. sklářství, železářství), značná spotřeba dřeva – toulavá těžba (maximální odlesnění krajiny – Josefínské mapování) Od 18. stol. řízené lesnictví jako odpověď na energetickou krizi – stabilizace lesa jako základního strukturního prvku krajiny, ale změna na monokultury, zákaz lesní pastvy. Cílené esteticky motivované úpravy krajiny: např. sídla, sakrální a světská architektura v extravilánu – propojení s krajinou, realizace všech krajinných možností (studánky, kapličky, pěšinky, kostelíčky, remízky…) Značná mozaikovitost krajiny ,množství drobných jednoúčelových ploch. Baroko je dodnes ztělesněním krajinné minulosti.
zemděleství v baroku
Po roce 1650 obnova kultivace krajiny – vznik novověké krajiny přerozdělením moci (noví majitelé), rozšíření „velkovýroby“ (vznik velkostatků), převažuje orná půda – vznik velkých ploch polí – nové postupy – přechod na střídavé hospodářství (snížení množství úhorů) masivní rozšíření nových zámořských plodin, pestrá skladba políček, intenzifikace živočišné výroby (dobytek už ne na volno), intenzifikace luk hnojením (louky se začínají odlišovat od pastvin) Modularizace výuky evoluční a ekologické biologie: Přírodovědecká fakulta Masarykovy Univerzity Brno
vyobrazení barokní krajiny
barokní kompozice v krajině
Vztah člověka ke krajině_1948-89 Čtyři desetiletí reálného socialismu se do české krajiny vepsala velmi nejednoznačně. Rozhodnutí stranických funkcionářů měla za následek devastaci mnohých sídel a rozsáhlých oblastí (stavba sídlišť, těžba hnědého uhlí, industrializace, intenzifikace zemědělství, zřízení hraničních pásem), ale také vznik desítek chráněných krajinných oblastí, městských památkových rezervací, a nepřímo i uchování dalších neméně významných míst ležících stranou mocenských zájmů. Násilný zánik tradičních majetkových vazeb (znárodnění, kolektivizace) a časté posuzování těch, kterých míst výhradně podle ekonomických a ideologických měřítek, přispěly ke ztrátě pocitu osobní odpovědnosti obyvatel za stav krajiny, aniž však vyústily v plošnou lhostejnost vůči jejím „nadstavbovým“ kvalitám. Pavel Hájek: Krajina Českých zemí v období socialismu 1948-1989
Socialistická kolektivizace - likvidace stabilizačních prvků, masivní meliorace (zánik mokřadů, luk), rušení cest, rozšíření povrchové těžby ner. surovin, výstavba objektů JZD mimo intravilán obcí, zvětšení krajinného zrna. Zhoršení kvality životního prostředí – kvalita vod, ovzduší, chemické znečištění (plošné odumírání lesa v 70. letech), silná eutrofizace, přehnojování a neomezené používání pesticidů, biodiverzita na minimu. DATA od roku 1948 do konce 80. let: rozoráno: 270 000 ha luk a pastvin, 145 000 ha mezí, 120 000 km polních cest, 35 000 ha hájků a remízků, odstranění: 30 000 km liniové zeleně; 1 084 000 ha zemědělských pozemků odvodněných trubkovou drenáží, 14 166 km upravených malých vodních toků, 11 712 km odvodňovacích kanálů. Éra socializace venkova: zničení po staletí udržované struktury krajiny a s ní související biologické rozmanitosti, zároveň i likvidace povědomí o krajině ve společnosti, soukromovlastnických vztahů a podnikatelské struktury venkova. Modularizace výuky evoluční a ekologické biologie: Přírodovědecká fakulta Masarykovy Univerzity Brno
Jde pevně kupředu naše zem, jinudy cesta nepovede. Já kdybych dnes byl rolníkem, právě teď vstoupím do JZD. Jan Rybák, závěrečné čtyřverší básně Rozhovor s rolníkem, otištěné v Rudém právu dne 4. října 1953.
Vztah člověka ke krajině_současnost Po roce 1989 snížení antropického tlaku na krajinu. Návrat soukromého vlastnictví (krajina pookřála), ale díky zpřetrhání kontinuity péče o vlastní pozemky a zodpovědnosti za krajinu, pole spíše pronajímána (akciové společnosti vzniklé z JZD) jen produkce, bez investic do obnovy krajiny. Dnes velmi intenzivní technologie a mechanizace (např. mulčovače,frézy), rozsáhlá eroze kvůli nevhodnému hospodaření (skoro 70 % zem.půdy u nás ohroženo erozí) Zalesňování, zatravňování (hlavně svažité polohy), úbytek hnojení, spontánní zarůstání krajiny celková hrubozrnná struktura krajiny se příliš nemění. Hlavní typy využívání kulturní krajiny v současnosti: - velkoplošné pěstování tržně výhodných zem. komodit - velkoplošné pěstování komodit pro průmyslové účely - prodej zem. pozemků pro různé účely (solární elektrárny, satelitní městečka, skladové haly apod. často na nejlepší půdě) - vyřazování méně úrodných půd z produkce a ponechání ladem - zalesňování (včetně plantáží na dřevo)
Zhodnocení vlivu člověka na krajinu: negativa: Úbytek lidí v krajině (člověk spíše návštěvník, jeho přítomnost dnes spíše virtuální) postupně přesun lidí z venkova do měst(suburbanizace). Snížení pestrosti a mozaikovitosti homogenizace a zánik drobnějších krajinných struktur. Intenzivní hospodaření. Dnes buď hospodaření intenzivní nebo žádné, úbytek hosp. zvířat v krajině, zarůstání krajiny (bez činnosti drobných hospodářů)Selektivní podpora některých původních druhů a invaze nepůvodních druhů rozsáhlé disturbance (velkoplošná těžba ner. surovin) a vodohospodářské zásahy v krajině (vysoušení, regulace, změna vodního režimu). pozitiva: Bez nás by pravděpodobně nastal scénář klasického interglaciálu (postupné narůstání biodiverzity v jeho první půli a pak stagnace). Potlačení přírodního vývoje, vytvoření rozmanitější krajiny s převahou alespoň částečně antropických stanovišť - zvýšení vegetačně krajinné heterogenity a biodiverzity. Navýšení disturbancí, rozrůznění pochodů v ekosystémech. Modularizace výuky evoluční a ekologické biologie: Přírodovědecká fakulta Masarykovy Univerzity Brno
Barokní krajinou
_ Dolních Dunajovic a Perné
„Krajina navržená a vytvořená záměrně člověkem.“ Definice barokní krajiny (UNESCO 1996)
Širší vztahy
Česká republika Řešené území se nachází na východě ČR, přesněji v jižní části Jihomoravského kraje
Jihomoravský kraj
V rámci kraje se oblast nachází nedaleko města Mikulov, v blízkosti hranic s Rakouskem.
Dolní Dunajovice
kaple sv. Antonína Perná
Klentnice
kaple sv. Rocha S Bavory
Situace kaple sv. Rocha V současnosti pouze kříž osazený na místě domnělého umístění kaple
S
Současná mapa
Dominantní změna okolní krajiny (Slunečná)
S
50. léta 20.stol.
Kaple již není značena, pouze kříž.
S
Stabilní katastr 1860-69
Poslední mapový podklad, kde je zaznačena na Rochusbergu kaple
S
1.Vojenské mapování 1764-68
Kaple sv. Rocha poslední čtvrtina 17.st. Postavena obyvateli Dolních Dunajovic jako poděkování za ochranu před morem cca 1780-89 zbourána na základě tažení Josefa II. proti poutním místům vymykajících se svatyním 1801 doklad o vztyčení kamenného kříže na Rochusbergu Stavební materiál z kaple použit na stavbu kostela sv. Jana Nepomuckého v Brodě nad Dyjí
Torzo kříže na domělém místě kaple sv Rocha s výhledem do krajiny foto: Lenka Remišová
Nad Dolními Dunajovicemi se v severojižním směru táhne zvlněný pás Dunajovických kopců. Jižně od Velké Slunečné (stupňovitě upravena) se tyčí hmota návrší nazývaného v archivních pramenech Rochusberg. Na temeni hřebene byla v poslední čtvrtině 17. st. zbudována obyvateli Dolních Dunajovic kaple sv. Rocha, která dala místu jméno. Homola Aleš Mgr.
Obrazová dokumentace _Roch
Kostel sv Jana Nepomuckého, Brod nad Dyjí foto: Aleš Homola
Krajinný výjev v pozadí zachycující vyobrazení kaple sv. Rocha foto: Aleš Homola
Současný stav foto: Lenka Remišová
Detail kaple sv. Rocha foto: Aleš Homola
Detail torza kříže na Rochusbergu foto: Lenka Remišová
Situace kaple sv. Antonína V současnosti se na místě kaple nachazí pouze její torzo.
S
Současná mapa
V 50. letech je půdorys kaple mnohem více čitelný a na jeho základě byl prováděn letošní průzkum.
S
50. léta 20.stol.
V mapě stabilního katastru již není o kapli žádná zmínka a není vůbec zaznačena.
S
Stabilní katastr 1860-69
V 1.vojenském mapovaní je kaple zaznačena i cesta k ní vedoucí. Na této cestě jsou dokonce zaznačeny 3 boží muka.
S
1.Vojenské mapování 1764-68
Kaple sv. Antonína 1652 postavena obyvateli Perné a Mušova na popud faráře Goivanni Battisty Alousiho 1656 požehnání zvonu 1712 stavební upravy ( zahrnuta přístavba zákristie ) 1718 přistavěna malá kaple 1779 obec Perná žádá o příspěvek na opravu střechy kaple 1786 kaple zrušena
Torzo kaple sv. Antonína foto: Lenka Remišová
Ruiny svatyně dodnes shlíží do kraje z vysoko umístěného místa pod vápencovými útesy západního úbočí Pálavy nad obcí Pernou. Ke kapli se v době její existence konaly oblíbené hojně navštěvované poutě a procesí z okolního kraje (Dolní Dunajovice, Mikulov atd.), ale i relativně zdaleka, například se, přicházeli poutníci z Hohenau a Rabensburgu. Homola Aleš Mgr.
Obrazová dokumentace _Antonín
Socha sv. Mikuláše ve svahu nad Pernou foto: Mgr. Aleš Homola
průhled torzem kaple sv. Antonína na Sirotčí hrádek nad obcí Klentnice foto: Lenka Remišová
pohled na teras vybudovaný ve svahu pro kapli sv. Antonína foto: Lenka Remišová
Socha sv. Pankráce v nice šítu vinného sklepa v Perné foto: Mgr. Aleš Homola
nákres nalezené sochy sv. Antonína foto: Mgr. Aleš Homola
Projekt
Putujeme krajinou a setkáváme se s jejími obyvateli, nasloucháme jejich „společné“ paměti. Z pohádek a pověstí se dozvídáme, kdo tu dříve žil čestně a kdo kradl, na koho se lepila smůla a kdo měl štěstí, ve kterých skalách sídlili zlí duchové, kde je ukryt poklad nesmírné ceny, která rostlina tiší všechnu bolest, proč se ten který dům, údolí nebo hora tak jmenuje nebo co se může stát, když přicházejí mraky od západu. Od náhodných kolemjdoucích, místních „postaviček“, svérázných průvodců, farářů nebo servírek z hospody na náměstí pak zase rady, kam nechodit a kam se podívat, komu věřit a na koho se obrátit... Skládáme tyto střípky vědění spolu se vším, co jsme tu spatřili a prožili v jeden souvislý příběh - vzpomínku. Vzpomínku, díky které se sem budeme moci kdykoli vrátit a cítit se tu jako doma.
Koncept
místo
_jedinečnost
otisk
_pomíjivost
zvýraznění
_důležitost
Místo_jedinečnost Na spojnici místa torza kaple sv. Antonína s místem kříže na domnělém místě kaple sv. Rocha vzniká řada 14 jedinečných míst.
Těchto 14 míst počtem odkazuje na v baroku ustálený počet zastavení křížové cesty.
Jak bývalo zvykem poslední 2 zastavení byla poblíž konce cesty. To se objevuje i v mém konceptu. Tím se snažím podpořit zdůraznění konce cesty.
Výběr míst odpovídá určitým krajiným změnám, rýhám, vráskám krajiny ať již novodobým nebo historickým.
Ke každému místu se lze dostat pohodlně po stávajících cestách, chodnících, polních cestách atd., ale je na každém, jakou cestu pro svou pouť zvolí. Jestli novou obtížnou, nebo již léty ověřenou.
Každé jedno místo je logicky označeno podle příslušnosti k té či oné kapli. Dělícím prvkem je císařská cesta, která je v krajině dlouhodobým dělícím, ale i spojujícím prvkem.
Na logické pojmenování navazuje duchovní /osobní pojmenování, které si každý definuje v rámci prožitku daného místa.
Místa_situace 14 míst s otisky vytváří v krajině zásah inspirující se v barokní kompozicí. Jednotlivé místa vytváří přes 5 km dlouhou dominantu v krajině. Tato dominanta z bodů propojuje 2 místa do jednoho.
Inspirace:
Magdalena Jetelová: Trinagulation 2012
S
Christo a Jeanne-Claude: Valley Curtain 70-72
otisk_R6 otisk_R7 S kříž
Místa_výběr
Výběr míst v krajině na místech, které krajinu utváří a rozdělují.
otisk_R5
S
Místa_foto
R7: „Konec nebo ne?“
R6: „Tajemství“
R5: „Práce i zábava“
otisk_R4
S
otisk_R3 S
R4: „Předěl nebo spojnice?“
R3: „Pot a prach“
otisk_R2
S
otisk_R1
S
R2: „Opouštím pohodlí“
R1: „První překážka!?“
otisk_A1
S
otisk_A2
S
A1: „Na cestě“
A2: „Hradby“
otisk_A3
S
otisk_A4
S
A3: „V bezpečí“
A4: „Hojnost “
otisk_A5
S
torzo kaple
otisk_A7
otisk_A6 S
A5: „Brána“
A6: „Kochám se“
A7: „Poslední zteč“
Otisk_pomíjivost V krajině vzniká 14 jedinečných otisků krajiny se všemi jejímy nedokonalostmi, zásahy, úpravami.
Každý otisk zachycuje jedinečnost místa v čase i prostoru.
Konec všeho je přirozený. U každého konce vzniká něco nové.
Nic není trvalé, i nejvetší a nejmocnejší říše v historii lidstva zanikly. Vše je pomýjivé.
Z toho, že něco umíra se rodí něco dalšího v čem se to původní otisklo a utvářelo.
I v životě se rodiče a prarodiče snaží vtisknout do dalších generací to nejlepší a nejdůležitejší co se naučili, nebo byli obdařeni od svých rodičů. I když jejich stopa zaniká fyzicky, dál přetrvává otisklá v dalších pokoleních.
Tvar otisku je odvozen z kruhu, v kterém se celý život pohybuje. Tam kde umíra fyzické tělo rodí se další život spotřebující jeho pozůstatky, voda pdající z nebe pomalu stéka do moře aby se zase mohla vypařit a tuto cestu podniknout znovu i když ne uplně stejná.
Otisk_návrh skica tvorby otisku: jeho otočení
tvorba otisku
následné zakopání do úrovně krajiny
Každý otisk bude jedinečný podle krajiny, kterou otiskne. Tvar kruhu vytváří možnost neurčitosti příchodu k otisku a dává na výběr zvolit si cestu k němu dle svého. Vnitřní kruh zůstane volný na prorůstaní krajiny do otisku. Ve vnitřním kruhu vzniká díky výstuži kříž- místo pro uchycení instalační části. Zároveň se jedná o ukazatel dalšího otisku a směru kaple, které daný otisk patří. Díky nedokonalosti povrchu bude beton chátrat a zarůstat víc a víc do krajiny.
Inspirace ztvárnění betonu a jeho podoba:
Jamie North: Teraforms 2014
reliéf klanění (Betlémská jeskyně) 1727-32
Otisk_půdorys ukázka zarůstání otisku do krajiny:
„Vše umírá i otisk pomalu umírá,ale jeho torzo se může stát domovem pro všelijaké brouky, hmyz či malé hlodavce.“
0
05 0,
1
„Já osobně,“ pustil se do nesnadného výkladu, „žiju v přírodě, kde je všechno vzájemně propojeno, vše se pohybuje v kruhu. Stále dokola se střídají roční období. Kruhové jsou všechny planety a totéž platí o drahách, po kterých obíhají kolem Slunce. V kruhu se pohybuje také veškerá voda, kterou máme na Zemi. Naprší z oblohy, řekami a potoky se šíří po světě a roznáší život a nakonec se zase vypaří a vrátí tam, odkud se objevila. Já bydlím v kruhovém týpí, hřeju se u kruhového ohně a když za mnou na návštěvu přijedou přátelé a lidi, které mám rád, sedneme si do kruhu a povídáme si. Život rostlin i zvířat probíhá v nekonečném kruhu. Když žijete v přírodě jako já, vidíte to na vlastní oči. Úryvek z knihy Elisabeth Gilbertové Poslední americký muž
2
Otisk_axonometrie vzniku 1) polovina kari sítě 3x2m
Kari síť: rozeč 100 x 100 mm průměr prvku: 8 mm
3) Vystřihání vnitřního kruhu ve výstuži d= 450 mm
Symbolický kříž slouží k uchycení instalační části a zárověn ukazuje směrem ke kapli. 5)
2) střih podle předem připraveného bednění do kruhové podoby d=1500 mm
Síť je uložena tak, aby později přivařená pásovina ve finále přenášela hlavní síly.
4) Posílení z důvodu bezpečnosti proti možnému tahu při nárazovém větru.
Posílení uchycovací části výstuže o pásovinu tl. 8 mm a výšky 40 mm.
Podoba otisku před otočením.
Otisk se před otočením nechá vytvrdnout, poté se zapustí do terénu.
Otisk_technické výkresy
Parametry výstuže:
Půdorys: Bednění předchystánu na místě: materiál dřevo
Beton C12/15 (cca 0,35 m3)
Kari síť: například Ferona 8mm 100 x 100 mm 7,90 Kg/m2
Místo pro uchycení balónu
Řez:
Střih výstuže: Pásovina pro posílení síly v tahu
kříž směřující na další otisk /kapli
umístění pásoviny na ponechanou výstuž
Zvýraznění_důležitost Každí místo v krajině dostane svůj otisk. Teď již zbývá jen tyto otisky zdůraznit.
Zdůrazění těchto míst je dosaženo instalací balónů na každé jedno místo otisku. Tyto balóny jsou stejné a podtrhují spojnici míst. Balóny nejsou v krajině na „stálo“, ale jen jako instalace v určitém období, a to v době mezi svátky sv. Antonína (13.6) a sv. Rocha (16.8)
V tomto období, kdy se konaly poutě k těmto místům je spojnice těchto míst v krajině dominantou odkazující na barokní kompozici.
Povrch balónů je potažen zlatou fólií, která odkazuje na zdobnost baroka, ale také na jedinečnost a unikátnost. Zárověn je ve slunci dobrým materiálem pro odraz, tudíž zvýraznění. Každý balon je ukotven k otisku pomocí ocelového pozinkovaného lanka dlouhého 30 metrů.
Balony jsou plněny heliem, proto musí být jejich úprava a materiál velice dobře provedeny, aby nedocházelo k uníkům. Balony sami budou klesat s ubývajícím heliem a tak budou moci být doplněny.
Ukotvení balonů je v kříži, tvořeném kari sítí. Ta je posílena o pásovinu, která snižuje námahu kari sítě proti síle v tahu.
Zvýraznění_návrh Zvýraznění krajiny pomocí jednoduchých balónů, které budou v dostatečné výšce 30 metrů vytvařet optickou spojnici míst torza kaple sv. Antonína a domělé místo kaple sv. Rocha.
„Waiting balloons“: by lacomj on flickr
pocitová skica
Pařížská výstava roku 1900
Archigram 60. léta 20. století
Zvýraznění_pohled Vizualizace balónu:
Tvar balonu reaguje na to, co se děje pod ním,tzn., že je také kruhového tvaru. Povrch je opatřen metalickým zlatým nástřikem, který je svou noblesou a hrou světla a stínu inspirován v baroku.
Zvýraznění_technické výkresy Konstrukce balonu:
Detail uchycení:
Technické parametry:
Objem V: ocelové lanko Vztlak: Celkový vztlak balonu: pásovina 40mm
40
Materiál: Plocha:
12,4m3 0,98 kg/m3 (helium) 13,9kg latex/polyetylen 28,3 m2
Výpočet: Vztlak balonu - (mínus vlastní váha + hmotnost lanka)
křížení výystuže Ocelové lanko pozinkované: průměr: 6mm hmotnost: 6,7kg/30 metrů
13,9 - (0,3 + 6,7 ) = 6,9 kg rezerva
Ĺ˜ezopohled
Vizualizace Pohled do krajiny z kopce Rochusberg v období instalace balónů.
„ Instalační část zdůrazňuje příběh těchto 2 kaplí. Svým působením může vytvářet nové cesty a cestičky v krajině mezi otisky.“
Skici_různé
Závěr
„Otisk zanechaný v krajině námi je budoucím otiskem krajiny dalším generacím.“
Děkuji za vedení v průběhu celého semestru:
Ing. arch. Barboře Ponešové Ph.D. Ing. arch. Janu Foretníkovi Ph.D.