Bible
SEBEVRAŽDA Já si to asi hodím. Odnikud nikam chodím. Nemá to asi cenu. Nenašla jsem se v zenu. Nenašla jsem se v misi proti ebole, mám walkman v uších, nohy na stole. Nechci uklízet, když na všechno zas spadne prach. V telce Fletcherová zjistí, že zahradník je vrah. K smrti mi vadí, že i Karel Gott kadí a že nikdy nepostavím čínskou zeď. Valim za Charonem - tři dva jedna teď! Ještě mě drásá, že Amadea Mozarta asi neporodím. A dalšího ženáče a chlamydie nerozchodím. Že mám vrabce v hrsti, ale chcu holuby na okapu. Doufám, že už brzo zkapu, že tu koupelnu moc nepokapu. Mám tvůrčí krizi, mý teritorium mi nic nenabízí. Já si to asi hodím. Odnikud nikam chodím. Nemá to asi cenu. Nenašla jsem se v zenu. Chci se vrhnout do lůna Etny. Inside su mrtvá jak chobotnice z Letný. Uvnitř jsem prázdná jak mozek fotbalisty, život není dobrý žůžo ani místy. Učím se jazyky, stejnak je zapomenu. Kdo se opaluje, rozplácl broučka na kamenu. Jen se oholím, na buchtě rostou zas drny. Nejsem Ježíš, ale cítím ty trny. Já si to asi hodím. Odnikud nikam chodím. Nemá to asi cenu. Nenašla jsem se v zenu. Proč kojit děti, když za deset let budou krást. A všechno se obrátí into dust.
Až lidstvo vymře, nic se nestane, Jen pudlíci budou mít srdce zlámané. Delfíni zaberou naše byty a chleba si pomažou Apetity. Už se zabíjím, už si zvoním hranu. Občanku se stavem “vdaná” za Obamu nikdy nedostanu. Já si to asi hodím. Odnikud nikam chodím. Nemá to asi cenu. Nenašla jsem se v zenu Kája Svoboda věděl, jak se krotí žal. Proč proti sobě obrátil samopal? Ani Tyrš, co založil Sokola, nechtěl mačkat budík pořád dokola. Už nechtěl dělat sedy - kleky, navždy skočil do Bobří řeky. Už-už se do hlavy bodám, Manolo Blahnik podpatkem, páč nechci žít dál s tímhle podbradkem. A tu vrazí do bytu strejda Vlado, “Neber si život, dvojitá brado! Život přece stojí zato, chlebíčky, La Petite Mort a dealovat zlato. Každej den štěstí pět minut je k mání, když čvachtám si lachtana v dlani. To je mravní zákon v mým těle a zabal si to zápěstí, dělej!” C’est la vie, strejdo, podej mi mop a obvazy, rychle než tata dorazí. Počkám na konec světa a s motivem holocaustu upletu si svetr.
MONOGAMIE Můj kluk je už 8 let jak jemně obrvený vlčí mák. Doufala jsem, že je ženatý, nebo aspoň Rakušák. Už necítím to chvění a strach když cvičí pilates v nedbalkách. Kdyby byl polymorfně perverzní a sem tam mě zmlátil bejsbolkou, pomazala bych se klidně majolkou a zrušila profil na libku. Ale zase vím, že by mně daroval ledvinu, nemůžu mu dávat za vinu: Že Lassie se nevrací, a že svýho mazla nářadí znám už jen matně. Toužím muchlovat někoho z Chinaski v jeho šatně. Co takhle sbalit tamtoho DJe? Ve vypuštěným rybníce se stejně už nic neděje. Já chci děvče stálý. Když jím guláš, zahýbám snad svíčkové? Zobou snad pouze myšky orlové? Už se mi neshrnují palce, kéž by mě rozřezal na chuchvalce. To je metafora. Celá upocená leštím okna a tu pošťák zvoní už podvakráte, řka: “Paninko, invalidní důchod tady máte.” Kdyby mě vzal do svých pracek, vřeštěla bych jako racek. Ale vždyť já mám vlastně kluka. Nechť mě nakryje indiánů plné týpí, jejich šaman ví, jak škodlivé jsou slipy.
Ne, já rozejdu se se všema. Ušiju si golema. Z vyčiněné kůže ušiju si muže, do nej vložím šém, cédéčko Depešáků Do tlamy lux ať nedrobí po baráku. Kostru obalím štůčky skelné vaty. Pohled hluboký jak kasematy a vezmu ho na první rande. Snad se mu budu líbit. Spěchám od té, co všem úsměv dává. Chci děvče stálý. Já chci děvče stálý. Když jím guláš, zahýbám snad svíčkové? Zobou snad pouze myšky orlové? Osahávat DJe a nechat se ošustit Al Kaidou.. Tvoje touhy si tě najdou. ŠTĚSTÍ Štěstí mě míjí oklikou, Hypotéku i prdel mám velikou. I když znám svůj bod G A semtam najdu písmeno CH v polívce. Stejnak vidím pod kůží všech nabíječů kostlivce. Žádné jablko mi není dost zelené. Romulus i Remus málo kapucínků vysosnou z vemene. I mýdlo i jídlo z jelena Má v sobě málo z jelena. I když se mi všechno splní Pro mě i tak horký vzduch málo se vlní. Chyba není v Matrixu ale v matrice. Kéž by šla hrava odmrazit jako lednice.
Štěstí je jen nedostatek informací, že v sousedově mrazáku je dítě. A že místo Family frost zazvoní funebráci. Můj lover mi jednou večer vyčte: “Seš vyjebaná pesimistka, úklidu neříkáš úklid, ale čistka, chci, aby ten tvůj smutek utek, jinak budu jiné buřtomilce stříhat živý plůtek.” A já ho v tu ránu pochopila. Nejsem svatý Augustin aby furt krvácela moje žila. Má pravdu,musím rozetnout tu Sofiinu volbu, zda milovat podkoního a nebo štolbu. Poptávám se po štěstí všude. Strejda Izák káže “Nebylo a nebude.” Teta Kazi věští: “ To nejlepší ze sebe vydáš, když budeš drcená jak oliva, nebo jak Horákova milá.” Babička říká: “Štestí je myslet na mladíka. Milého, co hajluje na vojně. Možností je hojně.” Každy neverland jednou přijde do exekuce. Nikomu ve rvandě už nevyrostou druhé ruce. Všichni se nakonec se vším smíří. I obětem Michaela Jacksona nakonec vybují chmýří A sami doma zažijí pěkně věci. Šťastný ten, kdo nevyletěl pecí. Každy neverland jednou přijde do exekuce. Nikomu ve rvandě už nevyrostou druhé ruce. Všichni se nakonec se vším smíří. Všichni se nakonec se vším smíří.
BRNO Slyšíš to? Zkus nastražit ovar! Právě nám přijela šalina. A jedeme do Štatlu! Brno není New York. Jdu z fachy v Brně mém městě, kolem mě nehrají žestě. Protože Brno není New York. Rozešla jsem se zase s dalším klukem, nemile mě překvapil šukem s jiným klukem. Bude to trvat zase dlouho než se mi rány zacelí, ale třeba už to bude lepší v pondělí. Bude trvat zase rok dva než vstanu z popela, stejnak nebude nikdy slavná ta jeho jazzová kapela. Rok budu mít stažený rolety, zamiluje si ještě někdo moje kotlety? Nemůžu už čekat ani půlku léta. Eeej, nejsem nesmrtelná teta. Za chvilu budu mít prošlou lhůtu spotřeby. Nikdo kvůli mně nepřejde Jordán, nelehne si na hřeby. Stačí, když to bude někdo v pevném skupenství s matkou mrtvou, nebo v dáli, nebo klidně bez matky. Blablablabla, lázeňské oplatky. V Brně kámen drbe cihlu a cihla drbe sloup. Nemohu už klesnout hloub než ke klukovi, co vysmejčil všech mých kamarádek krovy. A nechal jim plivanec zdegenerovaných informací jsem snad ta, co za dědu z Wermachtu karmickou vinu splácí? Prahnu potkat hluchoněmého architekta, co se na nic neptá a neutratí nic za volání z mobila a navíc mi laskavě opráší lupy z vasila a zahraje pantomimu na dobrou noc.
Když mě bude chtít poznat zevnitř, tak mě vykuchá. Nejsem v potravinovém řetězci výš nežli kombucha. Na Zelňáku mě cizí kluk oslovil, jestli nezajdem na ňákou tekutinu. To, že je revizor, mu asi neprominu. Musím mu utajit, že mám vyšší IQ než jeho tři platy, jinak se příbuzní nikdy nepomazlí s mými duplikáty. Má cenu se v brně zalawískovat? Ve městě, co lze na mapě v rozlišení 1:5 kočičím hovnem schovat..? Brno a návštěva smrdí třetí den od hlavy. Jedu do Jihlavy hledat jiné pohlaví. Brno a ryba smrdí třetí den od hlavy. Jedu do Jihlavy hledat jiné pohlaví. V usárně měl každé haška, mariánku a lampu s téčkem. Fókali Malboráče a pařili glgačku za mastný love. PERIODA Od rána všechno v zadečku, v sedlince, v prdeli. Děcka úkoly nemají, ani svačinu do školy, poněvadž vietnamskou večerku zavřeli. Kdo zase zmlátí je? Ragbisti anebo kofoly? Útočí na nás holubů šik. Tolik jsem se snažila a vůbec nejsem šik. A proč se mi zuby tak kazí? Z fakanů vyrostou masoví vrazi. Řidič bez zastávky projel naši vesnicu. Satan má na světě plejádu kompliců. Všude vidím jen rozklad a špínu, bloodymary čepuju si z džínů. Místo ježka z klece vytahuju tampón na WC. Nejsem pánem svého osudu. Nejsem a nikdy nebudu.
Na mém trhu řádí neviditelná ruka mrouskání a vrhu. V práci jsem rozbila tiskárnu. V tomhle officu už asi zestárnu. Na silonky se mi vylila půlka rudého jezera, za všechno může ta holčičí mezera. Nikoho jsem se neprosila, abych krevní bankou byla. Krev, co obaluje kosti, každých 28 dnů objeví se na plínce Ještě že každých 28 dnů neplivu kravince. Všichni už ví, že nejsem v richtigu, že dolní pusou na gaťky maluju svastiku. Týden krámy, pak dva týdny života, a pak zas příznaky toho perpetuua mobile, jak z filmu Dolfa Lundgrena. Proto není žádná žena Viktorka Kožená. Páč během útěku by zanechala stopu, jak zvratky, co vedou domů směrem od nonstopu. Místo ježka z klece vytahuju tampón na WC. Nejsem pánem svého osudu. Nejsem a nikdy nebudu. Na mém trhu řádí neviditelná ruka mrouskání a vrhu. DREDAŘ Jsem konformní, mám byt, manžela a práci Nemám milence a čas se mi pod rukama ztrácí Chodím včas a myju nádobí. Jsem netušila, že life má takový podoby. Mám šalinkartu a vyžehlený voblečení, Underground už ve mně dávno není. Mám platnou občanku a stavební spoření Co bydlí u matky kořeni, už nejsou mýho života koření Mám solární podprsenku a Warholovu hlavu v láku Ale já chcu zas kafrat ve frontě na pracáku
Mám feng-shui ložnice Ale já vzpomínám na dobu, Kdy mi v podpaží žily dvě ploštice Mám jachtu a černošskou posádku Myslím na děcka z čajovny Jestli jsou všecka v pořádku Mám životní plán a čtu Válku s mloky Ale já už nesháním na aukru tašku koky Dívám se na zprávy na ČT1 Já chci zas tančit reggae v dešti koncem ledna Jsem ve fanklubu Petra Koláře Ale já chci zas drandit s mužem bez tváře Chci si zas pěstovat žloutenku béčko jak pokojovou kytku O mou ozónovou díru už dlouho nikdo nesvedl bitku Dřív jsem trávila víkendy přivázaná na větrnou elektrárnu Ale teď radši půjdu plácat po zadku svoji nigga posádku Asi stárnu Chci zase páchat trestné činy S pentagramem mít mokasíny Zatímco lanýže dlabu Chci jít zas do Kabala clubu Zatímco slavím svou smaragdovou svatbu Zatímco lanýže dlabu Chci jít zas do Kabala clubu Zatímco slavím svou smaragdovou svatbu Chcu zase seslat na svý haters klatbu Třídím 6 druhů odpadu Ale já se chcu dostat zpátky dozadu Do doby, kdy jsem snila celý den v županu O tom, že Brada Pitta uhranu
Když sedím u PC v práci Mám dežaví Jak můj chlap chaluhy ze strachu zvrací Že konzum je lidstva silou hnací A žuchne na mě melancholie Že žádný můj boy si už nikdy dredy nepoblije Že se mi už nikdy nic nestane poprvé Že už se mi nikdy nic nestane poprvé Chcu se jen válet, číst si a lepit šušně na dno stolu Netrpí jen ten, kdo maká v dolu Nemám co ztratit Jen své okovy Mé srdce po plísni hladoví. Infarkt. SLÁVA Začalo to už na prvním stupni byla jsem prostě jiná. Trýznili mě věci jako: existenciální vina, kvadratura kruhu a jidiš výrazy pro sníh. Mluvila jsem se záhrobím a byla všem pro smích. Psala jsem klínovým písmem a zpívala ve sboru Disman. Máma hodně pila táta byl pořád ve válce. Musela jsem být modelkou na nejedné prestižní obálce. Jednoho dne jsem věděla: nechci už být nahulatá na krabičkách od kefíru. Mým snem je vyhrát Bratislavskou lyru.
Nechci už šňupat haldy koksu na chatě u Kate Moss. Chcu se ponořit do svého nitra jako pštros do písku. Nikdo už mi nevloží svůj slogan do pysků. Chci být zas jedna z vás jeden z trsů, irelevantní ananas. Kamarádky se bály, že jim přeberu manžela. Dělat otroka Versacemu jsem už nechtěla. A pak přišlo jedenácté září. Řekla jsem si: “Musím bojovat proti zlu svou symetrickou tváří.” Chňapla jsem bezdomovci kytaru a napsala stéblem trávy štosy protestsongů postaru. A tu, na benefičním rautu, potkala jsem starou sestavu ze skautu: Kaďáka a Špínu. Nikdo nikomu nedával za vinu události z toho léta z něhož fotky radši nespatřily světlo světa. Dali jsme si startku míru a založili kapelu. Konečně mám zase fellaz o který se ráda poperu. Přilepili jsme se k sobě, jak Terry Fox a ocelová noha. Tvořili jsme jedno klezmer album týdně. Chvilka pro tebe hlásala: “Jsou inkarnací Boha.” Leoš Kohen odešel hanbou do kláštera, když slyšel pravdy z našeho pera. Naše sláva stoupala jako Bém na Sněžku. Nemohli jsme se zbavit toho outěžku. Chci být zas jedna z vás jeden z trsů, irelevantní ananas.
Špína ztloustl, ale byl má nezacelená rána. Chtěla jsem s ním trávit odpoledne i rána. Jako tenkrát na čochu. Jemu však stoupla sláva do hlavy a spletl si ruku a své pohlaví - podával ho všem. Když jsem našla paparazzi v krabici od pizzy, už jsem nemohla dál pokračovat. Dala si jméno krycí a nechala toho. Jsem zpět na statku hraju frndou na kytaru od setmění do setmění nazývám to ženské umění. Beru na to granty, že nahrávám industrial s flaškami od Fanty. Chci být zas jedna z vás jeden z trsů, irelevantní ananas. AUTOSTIMULACE Autostimulace. Libidu už nechci takhle řikat. Autostimulace, Libuše bez oráče je vhodná situace nakouknout do pekáče. Na prahu svého cíle já nová města věštím na očích mám pink brýle, když diamant si leštím. Na tajném místě, tam já mám kérku Tam prstoklad od piána procvičím o veverku. Autostimulace, bublinek plná vana je to fakt prča, polechtat paviána. Ještě jednou... Aha. Autostimulace, bublinek plná vana je to fakt prča, polechtat paviána.
Je vhodná chvíle rozesmát žraloka aspoň mi dneska nic nevlítne do voka. Bez tebe doma sama odmetám pavučiny vidím hruď Sandokana ve stínu kapradiny. Bez tebe doma sama na kompu tajná složka jak Zagorová Hana bez Kotvalda a Hložka. Jéééééé! DRESINK Byla jsem tvá Pamela, ty můj Bobby Jo. to bejvávaly doby. Byls můj Brandon, já tvá Kelly V beach bytu jsme se hádat nemuseli. Byls můj Iason, já tvá Euridika, Kdo ti teďka žehlí trika? Můj starej si říkal Hurikán, Teď chodí po nocích Bůh ví kam. Můj starej mi psával lyriku, Teď má zbytnělou prostatu v pytlíku. Mívával mandlové voči, Dnes si nezavře na WC, když močí. Dřív bych pro něj na Labe skočila pro Radegasty, Ale teď vím, že jsme z jiný kasty. Už je tomu dávno, cos na mne svůj dresink hodil. Všechny mi tě záviděly, když sis mne domů vodil. Psávals mi vymazlený haiku Teď sedíš na houpacím křesle Žužláš fajku jak děda Lebeda A já prý že jsem nesouměrný kvádr a šereda. ... je to bytost podivná místo vlasů řasy má
tělo sítí zakrývá ... Já vím, děcka odešla na vysokou A ty furt chodíš do lesa na vysokou Abys nemusel být doma se svou doživotní křižovatkou. Řádíš na krmelci jako tsunami Se srnami, hlavně s Radkou. Taky nedělám z toho událost Že už jseš třetí jakost. A nevidíš si ani na ministra pro místní rozvoj Proč vznikl mezi náma dvěma rozbroj? Proč? Už to není jako před dvaceti lety Kdy mi voněly i od cibule tvoje rety. Kdys pižmil i po návratu z posilovny Proč každá radost končí hovny? Proč? I když tvoje podpaží není zrovna Chanel 5 Jsi mých vnuků děd, mých dcer tatínek Proč hasne naší lásky plamínek? Nebo vohýnek. Chci se starat o vnoučata A pak zkapat natotata. Ty muchláš svěží ďoučata Ale i já bývala copatá. Zapomněls? Zapomněls! ... je to bytost podivná místo vlasů řasy má tělo sítí zakrývá ... Tehdy jsem si myslela, že je to na věčný časy. Já měla zvony a ty jsi měl vlasy.
Tos ale ještě nešukal Irmu, svojí sekretářku Ale já nepudu plakat na zeď nářků To radši pudu s kámoškama na Latte macchiato, jářku. Zryju radši zahradu Než za tebe si hledat, šuldo, náhradu. Hrozně moc mě sužuje, že tak málo mužů je. Jinak bych ti řekla: “Hasta la vista” - to je španělsky Pro nás je v mý garsonce málo místa, Ať s tebou jiná pizda staví hnízda. ... je to bytost podivná místo vlasů řasy má tělo sítí zakrývá ... Byls má Hercegovina, já tvá Bosna Proč uhnila naší lásky sosna? Byls můj Diego, já tvá Frida Byls The greatest love de mi vida. Ty jsi z Marsu a já z Venuše Dřív jsem žila toto netuše. Byla jsem tvá Káťa, ty můj Škubánek, kompak se teď máchá ten tvůj lulánek? Byla jsem tvá Eva, ty můj Adolf. Koho teďka bereš na golf? Byls moje prestižky, já tvoje conversky Kdo teď bude platit to drahý žrádlo pro pejsky? Kdo? Who is it? Who is it?
DĚDOVO DESATERO Vzal bych vnoučky na kluziště, možná nebude žádné příště. Bakaný tumor ve mně svačí, sudičky nade mnou švihají karabáči. Vytesám do těch háďat svoje desatero, než moji rakev Luboš natočí videokameró. Děcka, řeknu Vám svoje zásady, než si Lucko natáhneš brusle a ty Sámere svoje kanady. One - za prvé: V jednoho dědu věřit budeš, druhej je svědek Jehovy, žádnou hanbárnu ti nikdy nepoví. Two - za druhé: Smilněte s Mažňákem, ale vemte si Losnu. Proč mi vzrušený Hemala furt vchází do snů? Three - za třetí: Když vyhodíš do lesa konzervu, tak ji aspoň schovej v mlze. A správnej borec dycinky zatlačí slze. I když středa, slzí třeba a když někomu kopeš jámu vykopej ji dost hlubokou.
Pocem, Lucko! Dycky si nech záležet na nehtech na rukou. Podle toho se pozná dáma. Lucko, Sámere, už jste obutí? Four - four - za čtvrté: Ježíšek není, dárky vám kupuje nukleární rodina. S-s, Sámere, víš, že až o tři stupně teplejší je brunety vagína? Za páté - five: Pokémoní síly mají jenom pokémoni. Ach, ta Lucka se po trojitým Axelu nikdy neukloní. Sámere, ty už bruslíš jako hokejka. Six - za šesté: A děcka - nejlepší filmy jsou od Hřebejka. Holka může vyndat ruky z dřezu, jen když jde naštípat polena. Děcka jdem dom, Luca je děsně zpocená. Seven - za sedmé: Jednou poznáte, co je cucflek. Cucflek. Ten nejlíp odděláte mastí z kremžské hořčice a bezového výluhu. Eight - za osmé: Nikdy neurážejte obsluhu, nebo vám flusne do pivka. Nine - za deváté: Muž a žena jedno jsou. Žena je prázdné kuře a muž její nádivkou. Ten - za desáté: Jste jen střední plocha Gaussovy křivky, skříňky plné hoven a citů obalené střívky. Ale přesto vás mám rád.
TŘÍDNÍ SRAZ Naláknu nehty Buchnu šampíčko. Že mi to sekne? Ve svým 0 + kk se chystám na třídní slezinu. V čem tam pudu? Můj bejvalej mi zablemtal poslední hodobóžovou mikinu. Takže já, Husákovo dítě Vezmu jehlu a vezmu nitě A spíchnu si kombinézu a čepec. Že mi to sekne, musí uznat gay i slepec. Udělám si fasádu Naláknu nehty Buchnu šampíčko A hodím fotky cizích chat a dětí do vaku. Na chvílu gecnu do ušáku, Protože mám ještě oceán času. Co řeknu své třídě Až budu na řadě? Že jsem splavená laň v prostorné ohradě? Že nemůžu splatit svý auto na lízačku A že nemůžu najít značku na které mám být? Že v uzenářství říkali Že můj šek je nepokryt? Že už sem 5 let nespala s vysokoškolákem A 7 let s nikým, jehož bych znala příjmení? Že nevím, od kterýho semaforu čekat znamení? Vymýšlím si nové curriculum vitae, Že jsem vysmátá jak lečo, Že jsem happy jak grepy A prožívám famózní období. Náš mezonetový byt s barem brzy malý svišť ozdobí.
Můj seversky krásný manžel Co vymyslel lék na rakovinu Je mi smyslnou oporou. Má láska k němu nezná stavidla. A tady jsem donesla doutníky z naší plantáže A pro ženy keramická prasátka. Tak bych vám ráda nabídla. Naláknu nehty Buchnu šampíčko. Že mi to sekne? Naláknu nehty. ETAPY V ŽIVOTĚ ŽENY Byla jsem počata v Žigulovi Zpíval k tomu David Bowie A mámin kluk na střední nebyl až tak výstřední Aby si nechal děcko na střední A mámu vopustil. Narodila jsem se ráno ve dvě A z mámy vyskočila jak důchodce při slevě V roce čůrám do hadrových plínek Nastěhoval se k nám strejda Hynek. Byl tu s námi do tří let, Pak šel někam na výlet. Když mi bylo pět Strejda Miloš mi šahá za úplet, Prý že se splet, že to byl úlet Že tam mám nějaké smítko, Je mi šest Bachratá úča a domácí úkol Vyjevená su ze všeho vůkol This is the way of life. Je mi osm.
Miluju Kasálka, co má blond vlasy On ale miluje Hlobilovou asi. Je mi deset Neumím piruetu ani chassé Vyhodí mě z baletu, že vosí pas je u mne pasé. Je mi třináct Mám antiperle pod kobercem Chcu se vyspat s Dejdarem nebo s jiným hercem. Ale Vašut je taky šik. Je mi čtrnáct Krvácím, asi umírám Říct to mámě, odvahu posbírám A ona, že mám jen periodu a ať nehážu vložky do záchodu. Je mi šestnáct Čtu Bon Joviho a poslouchám Junga Nad postelí mám plakát Mao Ce-tunga Je mi osmnáct Jsem poslední panna ve třídě Ať už to konečně příde! Je mi dvacet Přišla jsem o věněček S kartáčkem na zuby vymetla si potrubí. Je mi dvacet jedna Ještě nemám kluka A s kartáčkem na zuby jsem furt jedna ruka. Je mi dvacet šest Na dýze byl inženýr Zbyl mi z toho suvenýr - můj syn Vladimír. Je mi třicet Prodávám v okýnku pizzu Spím se šéfem, snad mě veme na Ibizu.
Je mi třicet pět Můj muž se jmenuje Ali Ještě mě nevzal ani na Bali. Furt jsem v tom voknu Když prší moknu Snad seženu nějakou jinou hoknu This is the way of life. Je mi čtyřicet Jsem rozvedená Zradil mě Ali i jeho kumpán Véna. Najít si po čtyřicítce muže Je těžší než pěstovat záhorské růže. Vždyť mi bude brzo padesát Kdo bude mojí lásky adresát? Já si podám asi inzerát. Na seznamce potkám vdovce No konečně mě zase někdo chce! Je mi čtyřicet pět Su v klimakteriu Trápí mě návaly - úúú Je mi padesát syn Vláďa odchází z domu a mě berou dělohu ještě k tomu Je mi padesátpět Celulitidu mám už i na vlasech Přestávám se ohlížet po bimbasech This is the way of life. V šedesáti Pleť už není co bejvala I moje chůze je fakt dost pomalá V domově důchodců poslouchám včelky A strkám si hovno do kabelky.
Doluštila jsem všechny křížovky A vsákla se do pohovky Protože This is the way of life. Děkuju ti Bože, aleluja, sláva Že i v nebi se můžu malovat To mi sílu dává. Znova se rodím jak samička páva Reinkarnace existuje - sláva Život není pes, yes!
This is the way of life