Legislativa komentáře Audit (ověřování) zásob

Pod pojmem audit (ověřování) zásob můžeme

rozumět minimálně 3 různé situace.

Úvod

První z nich představuje ověření stavu zásob vykázaného v rozvaze (výkazu o finanční situaci), jakožto součásti účetní závěrky. Druhá z nich může představovat méně četný případ, kdy auditor ověřuje pouze hodnotu z vykázaného stavu zásob, tedy bez souvislosti s účetní závěrkou. Toto může nastat například tehdy, kdy je bankou poskytnut úvěr na financování zásob a banka si do úvěrové smlouvy dá požadavek například měsíčního ověření stavu zásob auditorem.1 Třetí situace je de facto vstupní, resp. výstupní informace z rozvahové položky zásob, tedy transakce spojené s jejich pořízením (tzv. nákupní transakční cyklus) a s jejich úbytkem (transakční cyklus prodeje v případě zboží nebo spotřeby, v případě materiálu). V článku se budu zabývat pouze první situací, a to především proto, že je v praxi nejvíce frekventovaná a do jisté míry i stěžejní. Pravidla, principy a postupy v dalších dvou výše zmíněných případech jsou podobné či dokonce shodné.

Základní pravidla, principy a postupy auditu zásob

Obdobně jako v případě ověřování jiných rozvahových položek si auditor musí ujasnit:

• co je předmětem ověřování (členění, klasifikace zásob)

• shodnost či odlišnost jednotlivých kategorií zásob z hlediska jejich zobrazení v daném rámci účetního výkaznictví (IFRS versus ČÚS)

• významnost zásob ve vztahu k bilanční sumě, ale i jiným kategoriím účetní závěrky

• riziko vzniku významné nesprávnosti v členění podle jednotlivých kategorií zásob.

Dále si auditor musí uvědomit, jaké obecné a jaké specifické auditorské standardy se na položky zásob vztahují. V článku z důvodu úspory času a místa vynechám obecné (například ISA 200 Obecné cíle nezávislého auditora a provádění auditu v souladu s mezinárodními auditorskými standardy, ISA 320 Materialita při plánování a provádění auditu, ISA 450 Vyhodnocení nesprávností zjištěných během auditu a řada dalších) a soustředím se na specifický standard ISA 501 Důkazní informace – specifické aspekty vybraných položek. Standard bezprostředně navazuje na ISA 500 Důkazní informace a směruje auditora k pochopení toho, jak v některých oblastech musí postupovat. Těmito oblastmi jsou:

• zásoby,

• soudní spory a nároky,

• informace o segmentech.

Shodně s ostatními standardy je i ISA 501 Důkazní informace – specifické aspekty vybraných položek členěn na Požadavky a Aplikační