![](https://assets.isu.pub/document-structure/230216173219-dd065e723579080e497c2ff2be488cf5/v1/dd2dda5394ea4f93183230b1e7a38373.jpeg?width=720&quality=85%2C50)
3 minute read
Legislativa komentáře
from Bulletin KCÚ
V návaznosti na jmenované materiály Ministerstva financí a České národní banky zveřejnilo Generální finanční ředitelství („GFŘ“) v nedávné době „Informaci k daňovému posouzení transakcí s kryptoměnami (např. bitcoin)“4 („Informace GFŘ“), jejímž cílem má být seznámení daňových subjektů využívajících kryptoměnu se způsobem zdanění činností s kryptoměnou dle finanční správy.
Pro posouzení daňových povinností jsou dle GFŘ zásadní tyto okruhy činností: • těžba kryptoměny5 , • nákup a prodej zboží/služeb za kryptoměnu, • směna kryptoměny za fiat měnu6
Advertisement
Informace GFŘ není závazným předpisem, ale pouze prezentováním výkladu daňových předpisů provedeného finanční správou, přičemž lze předpokládat, že v případě provádění kontrolních postupů ze strany správce daně bude správce daně vycházet právě z tohoto výkladu a postupovat v souladu s ním.
Informaci GFŘ je tak namístě vnímat taktéž jako upozornění finanční správy, že při prověřování daňových povinností poplatníků budou finanční úřady nyní věnovat větší pozornost právě způsobu zdanění uvedených činností s kryptoměnami.
Ačkoli finanční správa seznámila poplatníky s jejím názorem na způsob zdanění činností s kryptoměnami až 30. března 2022 (tj. na samotném sklonku lhůty pro podání daňového přiznání k daním z příjmů), budou orgány finanční správy optikou Informace GFŘ posuzovat daňové povinnosti poplatníků i za zdaňovací období předcházející uveřejnění této informace.7
Proto pokud poplatník zjistí, že doposud tvrdil své daňové povinnosti týkající se činností s kryptoměnami odlišně od nyní uveřejněné Informace GFŘ, měl by upravit nejen svá daňová tvrzení do budoucna, ale také dodatečně opravit daňová tvrzení za stále otevřená zdaňovací období. V opačném případě se poplatník vystavuje nebezpečí sporu s finanční správou a případným negativním důsledkům8 v případě neúspěchu v tomto sporu. V každém případě by poplatníci neměli spoléhat na domnělou anonymitu transakcí s kryptoměnami.
4 Dostupné z: https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/Info_kryptomeny_GFR.pdf
5 Činnost spočívající v tom, že prostřednictvím techniky připojené do sítě, je využit daný výpočetní výkon pro ověřování operací v síti a na základě toho je získán určitý počet nových mincí kryptoměny.
6 Za fiat měnu je považována měna s nuceným oběhem tvořená a regulovaná mocí úřední (např. USD, EUR, CZK atd.)
7 Správce daně je oprávněn prověřovat ty daňové povinnosti, u nichž doposud neuplynula prekluzivní lhůta pro stanovení daně, která je obecně tříletá.
8 Tj. vzniku úroku z prodlení, penále a případně také vzniku trestněprávní odpovědnosti v případě zkrácení daně ve výši nejméně 100 tisíc Kč.
Předmět daně z příjmů fyzických osob
Pokud by si měl poplatník po prostudování Informace GFŘ zapamatovat alespoň jednu věc, tak by to měl být závěr, že příjmy z transakcí s kryptoměnami jsou předmětem daně z příjmů, neboť zákon o daních z příjmů9 nestanoví, že by tyto transakce měly být od daně z příjmů osvobozeny10
Skutečnost, že příjem z prodeje bitcoinů nepředstavuje kursový zisk ze směny peněz z účtu vedeného v cizí měně a nepodléhá tak osvobození od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. ze) ZDP potvrdil v nedávných rozsudcích i Krajský soud v Brně11. Krajský soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že bitcoin nelze považovat za cizí měnu, neboť se nejedná o peněžní prostředky (tzn. nejedná se ani o bezhotovostní peněžní prostředky ani elektronické peníze) emitované zahraničními centrálními bankami, jejichž oběh je těmito bankami regulován a je uzákoněn na území určité země nebo skupiny zemí.
![](https://assets.isu.pub/document-structure/230216173219-dd065e723579080e497c2ff2be488cf5/v1/3ddd82b168986359b4d4d0fd1e438cb3.jpeg?width=720&quality=85%2C50)
Způsob zdanění transakcí s kryptoměnou tak vychází z právní povahy kryptoměn, kdy z hlediska daně z příjmů jsou kryptoměny věcí nehmotnou, movitou a zastupitelnou
Proto v případě směny jedné kryptoměny za jinou kryptoměnu, stejně tak jako v případě nákupu zboží za kryptoměnu, se z hlediska daně z příjmů má postupovat způsobem, jako by se jednalo o směnu nehmotné movité věci za jinou věc.12
Protože se příjmem dle zákona o daních z příjmů rozumí i příjem dosažený směnou, předmětem daně z příjmů dle GFŘ není pouze:
• peněžní příjem z prodeje kryptoměny za Kč nebo jinou fiat měnu, ale také:
• nepeněžní příjem získaný směnou kryptoměny za zboží/službu, a
• nepeněžní příjem získaný směnou kryptoměny za jinou kryptoměnu.
Dovedeno do důsledku, předmětem daně z příjmů by tak měla být i směna kryptoměny za kávu (není stanoven limit, do kterého se nedaní příjmy ze směny kryptoměn za zboží a služby).
Ačkoli Krajský soud v Brně v již zmiňovaných rozsudcích vyslovil opačný názor, dle které-
9 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).
10 Neuplatní se osvobození příjmů z úplatného převodu cenného papíru dle § 4 odst. 1 písm. w) a x) ZDP, (kryptoměna není cenným papírem) ani osvobození příjmu z kurzového rozdílu dle § 4 odst. 1 písm. ze) ZDP (kryptoměna není cizí měnou) ani osvobození příjmu z prodeje hmotné movité věci dle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP.
11 Viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. února 2022, č.j. 30 Af 29/2020 – 48, a rozsudek téhož soudu ze dne 24. března 2022, č.j. 30 Af 41/2020 – 49. Proti ani jednomu z rozsudků Krajského soudu v Brně nebyla v zákonem stanovené lhůtě podána kasační stížnost.
12 Dle § 3 odst. 2 ZDP se příjmem rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.