27. Můžeme věřit vlastnímu zraku?

Motiv: Člověk nejvíce poznatků o okolním světě získává svým zrakem. Kdy můžeme svému zraku věřit? Nevidíme každým okem jinak? Odpovědi nalezneme pokusy na nás samotných.

Pomůcky: vlastní oči a prsty ruky, 2 tužky nebo pastelky.

Pracovní postup:

• Pokusíme se konec ukazováčku své natažené ruky zamířit na vzdálený malý předmět (např. vypínač elektrického osvětlení). Daří se, anebo je zaměření nepřesné, neostré?

• Pokus opakujeme, ale zaměření provedeme pouze jedním okem (druhé oko zavřeme, nebo zakryjeme druhou rukou). Je zaměření ostré?

• Prst stále udržujte v zaměřeném směru. Nyní zavřeme oko, kterým jsme zaměřovali, a pohlédněte druhým okem. Vidíme druhým okem jinak?

• Prsty obou rukou uchopíme pastelky tak, že je držíme za neořezaný konec. Rozpažíme ruce a pastelky ve vodorovné poloze namíříme ořezanou špičkou proti sobě.

• Zavřeme jedno oko. Pouze jedním okem se pokusíme proti sobě posunout pastelky tak, aby na sebe jejich špičky narazily. Podařilo se?

Výsledky a závěry: Co jsme pozorovali?

Proč děj probíhal?

Naše oči pozorují svět okolo nás ze dvou stran, a proto každé oko při pokusu vidělo předmět posunutý. Díky tomu vidíme předměty kolem sebe prostorově a ne dvojrozměrně „placatě“. Protože svět okolo sebe pozorujeme oběma očima, uplatňuje se naše zkušenost, a proto jedno oko na setkání hrotů pastelek nestačilo.

Získané zkušenosti a doporučení pro vlastní praxi: