závěr

kde bude změna

Použití výkopové zeminy jako stavebního materiálu v kontextu současné doby má několik důležitých aspektů, které se musí brát v úvahu.

Estetický aspekt:

Stavění ze zeminy nabízí možnost unikátního přírodního vzhledu stavby s přiznaným povrchem jak v interiéru, tak i exteriéru. Samotné dusání se provádí po vrstvách, které propisují postup vzniku konstrukce do struktury materiálu. Provedení stavby z dusané zeminy však nelimituje její estetické hodnoty pouze na jednu možnost. Stejně jako při použití jiných konstrukčních materiálů je možné i pro zeminu zvolit fasádní omítku nebo obklad, při tom zachovat vzácné fyzikální vlastnosti konstrukce.

Environmentální a sociální aspekt:

Současná doba se často zaměřuje na vývoj nových a nových kompozitů, které nám zajišťují pohodlné podmínky pro žití. Takové materiály jsou ale velmi těžce recyklovatelné nebo k dalšímu použití nejsou vůbec vhodné. Jsem přesvědčená, že již teď se musíme zaměřovat na redukci počtu použitých materiálů a soustředit svou pozornost nejen na jejich vlastnosti v provozu, ale i na náročnost jejích výroby a následné recyklace nebo utilizace.

Díky tomu, že konstrukce ze zeminy mohou být zhotovené pouze mechanickou úpravou (dusáním) a nepotřebují chemickou proměnu (stabilizátory), zachovávají svoji 100 % recyklovatelnost. Tato vlastnost je důležitá nejen z pohledu dopadu na životní prostředí, ale také z důvodu omezené kulturní životnosti stavby. Změna trendu, nové požadavky společností a proměny měst jako takové často způsobuji potřebu předčasného bourání staveb, které stále mají dobrý technický stav nebo ekonomickou hodnotu. Morální životnost budov je tak často mnohem kratší, než jejich technická a ekonomická životnost a je třeba s ní počítat již při návrhu stavby a volbě materiálu.

Pokud bychom měli ve městech převážně stavby ze snadno recyklovatelných materiálu, možná otázka smršťujících se měst (tzv. shrinking cities) by dnes nebyla tak ostrá.

Ekonomický aspekt:

Odpadové hospodářství má vysokou ekonomickou a energetickou náročnost, a to především kvůli specifickým požadovaným postupům pro nakládání s odpadem. Proto je potřeba se vyvarovat zbytečnému zařazení do této kategorii čistého přírodního materiálu. Využití výkopové zeminy ve stavebním průmyslu dokáže snížit objem materiálů, dovážených z velkých vzdáleností a také obsahujících cenné neobnovitelné přírodní zdroje. To všechno má přímý vliv na ekonomickou složku stavebního procesu, který čím dál více bude ovlivněn dopadem environmentálního aspektu.

závěr

V současné době si čím dál více architektů a stavitelů uvědomuje zodpovědnost za dílo, které skrze svou profesi přivádí do světa. Klimatická krize nás nutí hledat pro stavby nejen nové technologie a materiály, ale také přehodnocovat již známé, vyvíjet je a usnadňovat proces jejich použití. Nestačí se tedy pouze přizpůsobovat existujícím certifikacím a štítkům, ale je nutné vyvíjet městské a státní systémy, které by podporovaly aplikaci udržitelných obnovitelných zdrojů při výstavbě.

Jedním z takových zdrojů je výkopová zemina. V současné době se tento materiál přesouvá z místa na místo převážně v důsledku stavební činnosti. Představy o využití tohoto „zbytkového“ materiálu jsou v dnes velmi omezeny. Cílem této práce je nabídnout alternativní pohled na znovupoužití zeminy a ověřit možnosti její transformace ve stavební materiál v kontextu pražské metropole.