Dimitri Nikitin - Portfolio 2014

Page 1

http://cargocollective.com/dimitri

NIKITIN portfolio pracĂ­


DIMITRI

*1989 Holandská 2437, Kladno, 27201 +420 776 074 161 dimitri@email.cz

2012 - 2014 UMPRUM (Supermédia) 2007 - 2013 ČVUT (Fakulta architektury) - absolvoval s vyznamenáním 2003 - 2007 Gymnázium Na Vítězné Pláni, Praha 2011 Grasshopper Workshop I. - parametric design basics (ČVUT) 2012 Grasshopper Workshop II. - parametric design basics (ČVUT) 2010, 2011, 2012 Oloveny Dusan Award Exhibition (ČVUT, Praha) 2.- 3. 2012 Grafika roku 2011 (Clam - Gallas Palác, Prague) 2.- 3. 2012 Anastomosis (DOX - Centre for Contemporary Art, Praha) 5. 2012 Výstava ReSITE Competition (Piazzeta Národního divadla, Praha) 6. 2013 Výstava Městské zásahy Jablonec nad Nisou 10. 2013 Přehlídka diplomových prací ČKA ((A)VOID Gallery) 1. - 2. 2014 Výroční výstava UMPRUM (Veletržní palác NG, Praha) 2. - 3. 2014 Tinctures (Galerie Nika, Praha) 2011 Workshop revitalizace parku v Sokolově (návrh oceněn 2. místem) 2013 Návrh kavárny pro FEL ČVUT 2013 Absolvování kurzu Introduction to Digital Sound Design (Coursera.org a Emory University) 2013 Absolvování kurzu Introduction to Music Production (Coursera.org a Berklee) 2011 Victims of Communism Memorial - publikováno na EARCH.CZ 2011 článek Gracký jazyk kanceláře MVRDV - publikováno na EARCH.CZ 2012 Anastomosis (2 projekty) - publikováno v časopise Architekt 2013 Diplomní projekt kláštera publikován na serverech EARCH.CZ, lidovky.cz 2014 Hlavní cena České komory architektů v soutěží diplomových prací (ex aequo) za projekt Kláštera na Zbraslavi 2008 Amnesty International 2012 SPA FA 2012 BitterCraft 2013 Nolimat (spolupráce) 2014 Spolupráce s Federico Díazem critical design, architektura, urbanismus, generativní a konceptuální umění AutoCAD, Rhinoceros, Grasshopper, Maxwell, VRay, Adobe Suite, SkethUp, ArcGis, Generative Components, Ableton Live, MS Office čeština ruština angličtina

2 //


curriculum vitae

NIKITIN kontakt

vzdělání

výuková činnost výstavy

workshopy

publikace

http://cargocollective.com/dimitri/

ocenění práce

odborné zaměření software jazyky

// 3


4 //


// 5


bilance: utopia vs. dystopia: physical vs. virtual: past vs. future:

5:5 8:5 8:2

KLÁŠTER ARCA MACHINE I.WE STR PAMÁTNÍK OBĚTE ENVEL PAMÁTNÍK OBĚTEM MANU TINCT 6 //


obsah

V LOMU 20 ADIA 26 E HOUSE 31 RUCTURE 34 EM KOMUNISMU 1 42 LOPES 48 M KOMUNISMU 2 54 UMIT 58 TURES // 7

http://cargocollective.com/dimitri/

8


KLÁŠTER

Vize pro lom na Zbraslavi hledá cestu revitalizace území. Zastavením těžby a následnou výraznou investici do nové výstavby usiluje o vytvoření plnohodnotného, relativně samostatného městotvorného celku. Na základě původního terénu před těžbou je vytvořena struktura ze svislých desek příčně dělících

2013 8 //

lom. Desky jsou osově vzdáleny 12m a tvoří parcely pro zastavění. Takovýchto parcel vzniká 80 a jejích délka se pohybuje od několika desítek až po 600m; maximální převýšení parcely je 140m. Každý student ateliéru dostává prostor jedné parcely pro svůj návrh.


utopia level 3/10

V LOMU

Lom se nachází na jižní hranici Prahy na břehu Vltavy; na délku měří přes 1km a stále se rozrůstá

// 9


10 //


utopia level 3/10

..Lom na Zbraslavi je analogií stavu separace a zároveň blízkosti ..

Clastrum znamená v latině uzavřené místo. Kláštery byly vždy jádry kultury a duchovního života, přísně chráněné a uzavřené před světem, přesto však často v bezprostřední blízkosti či přímo uvnitř sídla. Lom na Zbraslavi je analogií stavu separace a zároveň blízkosti – jak v měřítku Zbraslavi, tak v měřítku Prahy. Návrh kláštera plně využívá tohoto charakteru místa, které podtrhuje podstatu klášterního života.

Prostor kláštera je obepnut sítí, porostlé břečťanem, přísavníkem a vistárií. Tato jemná obálka vytváří interiér, do kterého se návštěvník noří po rampě, vedoucí ke Svaté bráně. Přes ni vejde do nádvoří a poté může zamířit dolů ke kostelu či do domu pro hosty, který na nádvoří navazuje. Mezi boxy budov a protější stěnou parcely je vytvořena prosvětlovací mezera.

Účelem projektu je mimojiné najit tvarosloví pro Jako výchozí bod pro koncept slouží tradiční současnou pravoslavnou architekturu, jejíž dispozice pravoslavného kláštera s kosteprojevy jsou, podobně jako její ikonografie a lem v těžišti, budovami po obvodu a hlavním obecná povaha, velmi konzervativní a jež, na vstupem přes Svatou bránu na západě. Toto rozdíl od modernistických projevu západouspořádání je přizpůsobeno specifickým křesťanské architektury, zůstala víceménně podmínkám úzké parcely v lomu natočením nezměněná od 19. století. Jako spojnice s do svislé polohy a zavěšením boxů budov na tvaroslovím tradičím, ovládaným byzanskými nosnou stěnu lomu. Pěší komunikace jsou kořeny, je vybrán jediný prvek – oblouk, protvořeny lávkami a schodišti spojujícími objekty psaný do návrhu nejjednodušším způsobem – kláštera. Jako v klasických dispozicích kláštevytažením do klenby. rů, je mezi objekty vytvořena zahrada, která z květinové a zeleninové v horním pásu slotu přechází do intimní skalní na dně.

// 11


bezbariérový přístup po rampě

kavárna s knihkupectvím a galerii

Svatá brána nádvoří

správa

hostovský dům

12 //

zvonice

kostel

knihovna / výukový prostor


utopia level 3/10

Jako v klasických dispozicích klášterů, je mezi objekty vytvořena zahrada, která z květinové a zeleninové v horním pásu slotu přechází do intimní skalní na dně.

refektář

kaple

komunikační lávky a schodiště

cely

technické prístup ke zázemí sklalní zahradě zahrada na dně lomu kuchyně

patro léčebny s celami

// 13

ateliéry a dílny

zásobovací přístup z východu


KOSTEL: v kostele probíhá po obřadu polunošnice liturgie, které se účastní starší mniši a mniši, kteří mají službu

CELA (KELIE): den začíná brzo ráno, mnich má pul hodiny na ranní hygienu, oblečení a ustlání postele

5:30 budíček

6:00 polunošnice

8:00 liturgie

10:00 první jídlo dne

Všední den v klášteře Mniši obývající klášter opouštějí jeho bránu jen výjimečně. Uvnitř se odehrává každodenní sled činnosti, které utváří rámec života mnicha. Klášter je v podstatě relativně samostatnou miniaturou města, bohatou na funkce a hierarchie prostorů a dějů.

ZVONICE: zvony odbíjí tzv. polunošnici, mniši se schází do kostela. Pozdní příchod se trestá 40 úklony

14 //


utopia level 3/10 REFEKTÁŘ: druhé jídlo je bohatší, než ranní snídaně, má zasytit pro odpolední práci, která po něm následuje

10:30 práce

KNIHOVNA, CELY: volný čas mniši tráví studiem v knihovně, drobnými prácemi na cele či odpočinkem v zahradě

15:30 druhé jídlo dne

16:00 17:00 práce

ZAHRADA, KUCHYNĚ, DÍLNY: práce je důležitou součástí života v klášteře a tvoří hlavní náplň dne mnicha

več. bohoslužba

20:00

23:00

volný čas

ZAHRADA, KUCHYNĚ, DÍLNY: v dílnách a ateliérech se vyrábí jak výrobky pro klášter, tak na prodej

// 15

večerka


16 //


// 17


pohled jižní

podélný řez

M 1:850

řez příčný

18 //


utopia level 3/10

příčný řez +45,050

+39,550

+36,250

+33,350

+27,550

+60,550 +51,150 +28,250 +42,450 +13,050

+27,550 +18,850

+0,000 -

M 1:170 řez podélný +0,000 -

// 19

Prostor kláštera je obepnut sítí, porostlé břečťanem, přísavníkem a vistárií. Tato jemná obálka vytváří interiér, do kterého se návštěvník noří po rampě, vedoucí ke Svaté bráně. Přes ni vejde do nádvoří a poté může zamířit dolů ke kostelu či do domu pro hosty, který na nádvoří navazuje. Mezi boxy budov a protější stěnou slotu parcely je vytvořena prosvětlovací mezera a prostorové rozvržení objektů je uzpůsobeno světelným podmínkám v této mezeře.


ARCA

2014 20 //


dystopia level 3/10

ADIA

Návrh je pokusem. Jsou vytvořeny podmínky pro experiment, jehož výsledek se nedá předem odhadnout. Je to experiment společenský, který zkoumá otázky empatie a davového chování. Je to experiment psychologický, zkou-

// 21

mající pocit viny a schopnost reflektovat dopady svého jednání. V neposlední řadě je to též experiment biologický, studující odolnost systému a experiment ekologický, zkoumající napětí ve vztahu mezi druhy a prostředím.


Návrh byl vytvořen jako soutěžní projekt pro expozici Expo 2015

... Ne každý zásah vychýlí systém z rovnováhy, na druhou stranu i minimální změna kritického parametru může vést ke kolapsu...

Ideální krajina udržuje rovnovážný stav nespočtu parametrů, dějů a aktérů. Člověk od začátku svého osidlování planety do těchto parametrů zasahuje. Je ale vůbec možné rozumět procesům v tak komplexním systému a vnímat jejích dopady? Návrhem je experiment, hra, jejíž pravidla se obtížně dekódují. V této hře běžná zkušenost kauzality přestává fungovat. Je to analogie lidského konání. Zpochybňuje jednoznačné výroky a návody, znejišťuje. Systém vstupů z hodnot desetitisíců potenciometrů umožňuje kontrolu vnitřního prostře-

dí skleníku, jemných změn teploty, vlhkosti vzduchu i půdy, proudění vzduchu, intenzitu a teplotu chromatičnosti světel, zvuky a podobně. Podobně, jako v reálném měřítku, ne každý zásah vychýlí systém z rovnováhy, na druhou stranu i minimální změna kritického parametru může vést ke kolapsu a smrti. Klíčové je to, že návštěvník předem nezná dopad svého jednání, přesto jedná - ze zvědavosti, z potřeby myšlenkového či doslovného ovládnutí, z potřeby být aktivní součástí systému. Návrh nahlíží na krajinu jako na komplexní

22 //

systém vztahů, který se blíží rovnovážnému stavu. Ideálu dokonalé rovnováhy je však dosáhnout nemožné a je otázka, zda je to žádoucí. Projekt vytváří modelovou situaci, v krátkém časovém úseku a na omezené ploše nabízí možnost tuto ideální rovnici o nekonečnu neznámých vyřešit. Situace je analogická s reálným ekosystémem i v tom, že návštěvník neví, jaký bude dopad jeho jednání. Existují tisíce parametrů a miliardy variací. Nekonečný počet možností, řešení, idejí. Kam povedou?


dystopia level 3/10

Pohled do instalace

// 23


24 //


// 25


„Mnoho znaků, málo označovaného, mnoho významů, málo významného, mnoho částí, málo celků, mnoho faktů, málo kontextů, mnoho kopií, málo originálů, mnoho obrazů, málo zobrazeného.“ V. Bělohradský

MACHINE

Společnost, trpící ztrátou obsahů a schopnosti přemýšlet o hodnotách, se dnes snaží najít ztracené významy a úkolem architektů je tento proces akcelerovat – právě architektura je totiž médiem, které snad nejsilněji ovlivňuje životy v každém okamžiku a utváří schopnost jedince reflektovat svět. Hlavní devízou autorů rekonstrukce bývalého objektu Energocentrály v Karlíně bylo zachování vnější obálky budovy a typického industriálního dojmu, který objekt vyzařoval do okolí. Zatímco forma byla do detailu obnovena, obsah se vykrojil a nahradil se zbrusu novou výplní. Redukce podstaty budovy – její paměti a významů, daleko přesahujících formální měřítka- na pouhou dojmovou obálku je projevem ryzího formalismu, který svou podstatou podrývá znovu se rodící snahu společnosti o hledání obsahovosti a smyslu. Po staletí fungující přístup k objektům s pamětí, založený na zachování pláště a radikální proměně obsahu podle aktuální potřeby, se proto dnes, podle mě, musí od základu přehodnotit.

2011 26 //


utopia level 4/10

E HOUSE

// 27


.. Cesta jako vývoj myšlenky, zhmotněný v prostoru..

Návrh nemá za cíl vytvářet hmotné řešení – nejde mi o vnucování myšlenek, ale o podnícení procesu myšlení v každém jedinci. Problém vidím v otupělosti společnosti, ve které jedinec vlivem reklamy a mediálních masáží již není schopen vytvářet vlastní myšlenky a hodnoty, přijímá názory, předžvýkané pro něj v zájmech nesouvisejících se zkoumaným problémem. Podstatou mého návrhu je vytvoření místa, kde bude jedinec vytržen z běžného prostředí, otupujícího nezaujatou osobní reflexi; místa, nabízejícího podněty a prostor k meditaci nad hodnotami kulturními, historickými, společenskými, lidskými. Pouze soustředěné přemýšlení nad pojmy „tradice“ , „modernost“, „podstata“ a „význam“ je podle mě cestou z krize, projevující se neschopností dialogů – minulosti a přítomnosti, architekta a příjemce, obsahu a formy, hmoty a prostoru. V tom vidím lidský rozměr projektu. Tento návrh nemá ambici na zařazení do škatulky „architektury“ - jde spíš o společenský experiment, u kterého nelze předpovědět výsledek

28 //

ani reakce veřejnosti. Právě zkoumáním těchto reakcí však získáme možnost pochopit procesy, utvářející společnost „pod povrchem“ vnímání. To je společenským rozměrem návrhu. Oddělením, očištěním a zhmotněním určitých pojmů, které jsou součástí podstaty architektury, vyzývám příjemce k vytvoření vlastní sítě hodnot a vztahů mezi těmito pojmy - k přemýšlení a reflexi. Neukládám tyto pojmy jako jediné složky celku, naopak věřím, že se každý příjemce pokusí odhalit další vrstvy a významy. Cesta jako vývoj myšlenky, zhmotněný v prostoru, kde jsou podněty očištěny až na dřeň významů. Je tvořena překážkami, není lineární; člověk má možnost se ji vyhnout a obejít ji obloukem, může z ni vystoupit a vrátit se zpět. Forma je odhmotněna do vzdušné prostorové struktury, je vytržena z kontextu celku a tím je její podstata, utvářející prostor a vizuální dojem a nesoucí kulturní hodnoty, očištěna. Člověk jako obsah a zároveň tvůrce prostoru se tu učí komplexnosti své úlohy autora a příjemce,


utopia level 4/10

Pohled dovnitř struktury

zodpovědnosti za své myšlenky a činy. Materiál - jako živý nositel historické a lidské hodnoty je houbou, nasávající prostředí po celou dobu hmotné existence. Je též vytržen z kontextu původní formy, tvoří součást principu cesty, vytváří překážky, ale dává i pevný rytmický řád. Kompozice a řád – harmonické a kompoziční zásady, platící trvale, se z projektů dnešních architektů vytrácejí. Tímto zanevřením se tvůrci

// 29

připravili o zásadní výrazový a především komunikační prostředek – možný jazyk dialogu, který není svázaný formálními pravidly- je hodnotou, ukrytou hlouběji, ale zároveň působícím nejbezprostředněji na lidské vědomí.Rytmické a prostorové principy původního domu se promítají do rytmizace cesty a do utváření prostorové struktury.


I.WE STR

2011 30 //


utopia level 7/10

RUCTURE Projekt má za cíl ověřit možnosti aplikace evolučních algoritmů v procesu návrhu, stavby a provozu budovy. Evoluční algoritmy jsou zjednodušenou verzi biologického vývoje organismu. Podobně, jako v přírodě systém prochází vývojem z generace do generace, přičemž méně úspěšné varianty řešení jsou v nové generaci opuštěny. Budovy a výrobky procházely během historie lidstva tzv. negenetickou evolucí. To znamená, že se vyvíjely na základě módních stylů, prestiže, technologických možností apod. Zapojením evolučního vývoje do samotného procesu návrhu a „růstu“ se budova začíná doslova chovat jako živý organismus, reagující pružně na své okolí. V případě struktury I.We je optimalizace pomoci evolučních algoritmů užita pro

// 31

neustále se měnící dispozice, skládané z prostorových modulů, vycházejících z krystalické mřížky. Návrhem je v podstatě proces, analyzující prostorové nároky v částech struktury, provozní vztahy, statická zatížení, prosvětlení atd. Tyto parametry program sleduje, zatímco se simulují proměny struktury. Po několika stovkách čtení parametrů, program vyhodnotí změny, které přispěli k optimalizaci struktury a pošle je do další generace výpočtu. Tím se eliminují uspořádání, která z hlediska vstupních parametrů nevedou k úspornému a udržitelnému vývoji. Tento proces optimalizace začíná již ve fázi návrhu, pokračuje však kontinuálně i během života struktury, která díky tomu vždy odpovídá reálným potřebám a finančním, technickým i prostorovým možnostem.


Krystalická struktura popíná nosné tyče, ve kterých se nachází vertikální komunikace - výtahy a schodiště

32 //


utopia level 7/10

Zapojením evolučního vývoje do procesu růstu se budova začíná chovat jako živý organismus

Samotná struktura roste jako seskupení krystalů okolo nosných tyčí, obsahujících svislé komunikace. Natočení a výška tyčí opět vychází z procesu hledání optimálního směru prostorového růstu struktury na základě daných parametrů. Podobně, jako se do biologie začínají propisovat principy inženýrství a genetické informace se již běžně komponují z DNA různých druhů za účelem vytvoření nových organismů, i ze strany technologie dochází k dialogu s mož-

nostmi přírodního výběru. Biologie čerpá z postupů technologie a opačně. Jde o jeden z znaků „nové přírody“ či také „nové přirozenosti“, která může být jednou z cest k řešení současných ekologických, ekonomických, sociálních a dalších problémů. Zatímco je syntetická biologie teprve v plénkách, technologické a designerské projekty inspirované přírodními strukturami a procesy, tu jsou od nepaměti. Zatímco se však dříve omezovaly na analýzy forem, které vedly k novým typům

// 33

konstrukcí, novým tvarům a prototypům, dnes již můžeme přímo napodobovat přírodní procesy vzniku a vývoje struktur během jejích života. Tyto procesy přitom nemusí být aplikovány pouze na nalezení optimální nosné kostry – jde o procesy víceméně univerzální, což umožňuje jejích užití pro zlepšení faktorů PLM (Product Lifecycle Management), nároků na prostor, vnější i vnitřní prostředí a ekonomické bilance.


dlouhá přímá linie je výpovědí o svobodě. živoucí elementy paměti odrážejí tichou vnitřní sílu, navzájem nepřímo spojené postoji, soudem a ztrátou, tlumočí důvěrné výpovědi, osvobození odhalenou vzpomínkou dnešních svědků.

PAMÁTNÍK OBĚTE

2012 34 //


utopia level 4/10

EM KOMUNISMU 1 vizuální báseň památníku, vzniklá analýzou původních dokumentů z procesů s politickými vězni; slova vytržená z původního kontextu jsou propojená do nového významového celku; textový přepis básně je na protější stránce

// 35


36 //


utopia level 4/10

Stébla se ve větru chvějí, natáčejí, vytváří dojem vlnění podél cesty

Úkolem bylo vytvořit fungující spojení mezí středem města - Staroměstským náměstím a Letnou. Cesta od Čechova mostu k vrcholku Letenského kopce existuje už dnes- nejde však o plnohodnotnou spojnici, spíš o skomírající pozůstalost. Umístění v topografii města a poloha vůči centu učinily z místa častý námět pro studie pomníků - ať už velmi obskurních nebo velmi krásných. Tragikomické torzo bývalého Stalinova pomníku má dnes náboj spíše kuriózní, než pietní. Místo samotné má přesto velmi silnou paměť a potenciál pro umístění důstojného pomníku obětem komunistické totality. Toto téma je podle mě nejčistší reflexí charakteru a podstaty místa. Zde je stručná statistika obětí komunistického režimu: 205486 odsouzených; 248 popravených; 4500 zemřelo ve věznicích; 327 zemřelo na hranicích; 170938 emigrovalo.

VÝCHODISKA 1/ nenavazovat na stávající zbytky Stalinova pomníku. Pomník nemá nést ideologické stopy- má být neutrální. Nejde o muzeum komunismu podstatou je vzpomíná se lidské bytosti a jejích osudy. Na pomník nesmí mít vliv dnešní pojetí trosek „Stalina“- jako městské kuriozity. 2/ cílem je cesta - vzpomínka při procházení, kontinuální proces s důležitým prvkem časovosti. Cesta nemá jeden monumentální cíl na konci – prožitek je v procházení, ne směřování k cílům. 3/ svah – překážka a její překonání je součástí symboliky pomníku. 4/ navázání na osu Pařížské a Čechova mostu udržení silné osy. NÁVRH Návrh je založen na symbolickém procházení cestou a vzpomínkami. Výrazná je osovost cesty, důležitý je symbolický prvek svahu a

// 37

jeho překonání. Památník je tvořen dvěma řadami pružných stébel, rozmístěných podél cesty a symbolizujících lidské osudy. Stébla se ve větru chvějí, natáčejí, vytváří dojem vlnění podél cesty. Výška stébel vychází z délky života oběti. Stonky tvoří symbolické brány – vzpomínky, které jsou živé a trvající. Počet „brán“ vychází z počtu popravených rukou komunistického režimu. Jeden milimetr stonku je jedním dnem života oběti a bod, ve kterém je stéblo ustřiženo, je okamžik popravy. Řada prutů tvoří vějíř – hřeben, který vyrůstá ze svahu. Stébla jsou zasazena chronologicky dle dne popravy.


Schéma památníku se jmény obětí, jejích osud symbolizují stébla

Jeden milimetr stonku je jedním dnem života oběti a bod, ve kterém je stéblo ustřiženo, je okamžik popravy

38 //


utopia level 4/10

Památník je tvořen dvěma řadami pružných stébel, rozmístěných podél cesty a symbolizujících lidské osudy

// 39


Památník je tvořen dvěma řadami pružných stébel, rozmístěných podél cesty a symbolizujících lidské osudy. Stébla se ve větru chvějí, natáčejí, vytváří dojem vlnění podél cesty. Stonky tvoří symbolické brány – vzpomínky, které jsou živé a trvající.

40 //


utopia level 4/10

Pohled na Čechův most s ploutví památníku na letenském svahu

// 41


ENVEL

Detail jedné z bytostí

42 //


dystopia level 1/10

LOPES

// 43


Portrét introvertní bytosti

“Jen velmi povrchní lidé nesoudí druhé podle vzhledu.” Oscar Wilde

Projekt zkoumá uměle vytvořené osobnosti trojrozměrných generovaných bytostí a způsob, jak se tato osobnost promítá do jejích formy. Jde o snahu uchopit zákonitosti obsahů přes zkoumání procesu formování zevnějšku. Jako živé bytosti tyto prostorové struktury reagují na okolní prostředí – dokážou přilnout, dokážou ovinout, ale dokážou i parazitovat. Některé se táhnou za sluncem, některé rostou autonomně a jsou uzavřené do sebe. Jejích osobnost se promítá do jejích formy. Jejích vývoj je živen proudem dat.

44 //


dystopia level 1/10

// 45


46 //


dystopia level 1/10

// 47


forma uchovává úzký žalář vzpomínek, je tichým tvrdým ložem nesoucím paměť zločinů. podzemní spojení je místem osobního doznání a návratu do dnů, kdy skutečností nebyl život, ale rozsudek uložený vůdcem, kdy poslední boj pozbyl cílů a poslední svědek byl usvědčen. odsouzení byli popravení a opět osvobození pamětí. únik z podzemí je návratem vzpomínky z doživotí půdy.

PAMÁTNÍK OBĚTE 2012 48 //


utopia level 4/10

EM KOMUNISMU 2 vizuální báseň památníku, vzniklá analýzou původních dokumentů z procesů s politickými vězni; slova vytržená z původního kontextu jsou propojená do nového významového celku; textový přepis básně je na protější stránce

// 49


50 //


utopia level 4/10

Jednoduchost formy vychází ze snahy najít nejlapidárnější zhmotnění symbolů

Úkolem bylo vytvořit fungující spojení mezí středem města - Staroměstským náměstím a Letnou. Cesta od Čechova mostu k vrcholku Letenského kopce existuje už dnes- nejde však o plnohodnotnou spojnici, spíš o skomírající pozůstalost. Umístění v topografii města a poloha vůči centu učinily z místa častý námět pro studie pomníků - ať už velmi obskurních nebo velmi krásných. Tragikomické torzo bývalého Stalinova pomníku má dnes náboj spíše kuriózní, než pietní. Místo samotné má přesto velmi silnou paměť a potenciál pro umístění dů-

stojného pomníku obětem komunistické totality. Toto téma je podle mě nejčistší reflexí charakteru a podstaty místa. Zde je stručná statistika obětí komunistického režimu: 205486 odsouzených; 248 popravených; 4500 zemřelo ve věznicích; 327 zemřelo na hranicích; 170938 emigrovalo. NÁVRH: Koncept vychází ze snahy vyjádřit téma pomocí symbolů – prostředků utváření prostoru, které by byly jasně pochopitelné, bez potřeby sochařského konkretizování událostí

// 51

nebo osobností. Jsou to především protiklady: tma / světlo; dno/ hora; stísněné / volné; vně / uvnitř; intimní / sdílené; trvalé / pomíjívé. Syntézou se základním přístupem k tématu vznikl koncept šikmého podzemního kužele, který se rozšiřuje směrem k Letné. Jednoduchost formy vychází opět ze snahy najít nejlapidárnější zhmotnění symbolů. Snahou bylo také vnést do hmoty měřítko skutečného počtu obětí režimu. Každý schod symbolizuje 1000 lidských osudů.


Pohled zevnitř kužele památníku

52 //


utopia level 4/10

Hmota kužele je seříznuta povrchem letenského kopce; na Letenské pláni se otevírá do prostoru o šířce přes 25m

Řez kuželem památníku

// 53


Minimalizace rizika je civilizační nemoc. Zbavuje společnost imunity, způsobuje neprůchodnost. Zastavuje přirozenou dynamiku. Jistota je jednou ze základních potřeb, redukce hladiny rizika na minimální mez však má vetšinou opačné dopady, než chladný logický výpočet předpokládal. V každém měřítku - v přírodě i ve všech oblastech fungování společnosti od výchovy, vzdělávání, ekonomie, po umění či architekturu.

Cest minimalizace rizika je mnoho, nejběžnější metodou je omezení aktivity ještě předtím, než vůbec začne. Kalkulace pravděpodobnosti a její automatická minimalizace pomocí direktivní normy. Jde o nejzhoubnější postup. Odlišnou, méně nebezpečnou cestou, je očkování – umělé zavedení malého množství nákazy, které má systém imunizovat. Z tohoto principu vychází MANUMIT.

MANU 2013 54 //


dystopia level 6/10

NUMIT

// 55


.. Jde o dlouhodobý proces zvykání si na riziko. Zbavování se strachu. Osvobozování se..

Nová verze přístroje nabídne podporu nových přístrojů a rozšířené možnosti skupinové terapie

56 //


dystopia level 6/10

První prototyp Manumitu (foto: UMPRUM)

MANUMIT nemá za cíl úplně vymýtit tedy o dlouhodobý proces zvykání si na riziko. minimalizaci rizika ani uměle zvyšovat jeho Zbavování se strachu. Osvobozování se (odtud pravděpodobnost. Jde zde o princip terapie – tedy název „manumit“ neboli v překladu očkování malou dávkou rizika. Podobně, jako „osvobodit“). v kognitivně behaviorální terapii jde o proces Přístroj se umisťuje do veřejných prostorů, zvykání si na určitou, zdánlivě nepřípustnou, institucí, ordinací a je volně přístupný. Výchozí přesto naprosto přirozenou, hladinu nejistoty. funkcí je běžné dobíjení baterie, uživatel však Jde o sérii objektů, které mají „očkovat“ různé má možnost zároveň smartphone imunizovat. oblasti společnosti. První objekt slouží Je to přirozenější cesta, jak princip terapie k nakažení základního komunikačního rozšiřovat. prostředku – smartphonu (případně tabletu Zařízení tedy nemá být tajnou protisystémovou či PC). Jde o dobrovolnou nákazu, přijetí snahou o změnu. Naopak, má být co dlouhodobého rizika bez jasné představy o nejrozšířenější, oficiálně schválenou tom, co tento virus může způsobit. Kdykoli terapeutickou pomůckou. Z toho vyplývá také může dojit ke ztrátě dat, zveřejnění osobních jeho estetika, která nemá výraz výtvarný, ale informací či zničení přístroje, avšak nemusí. Jde spíš utilitární.

// 57


TINCT 2013 58 //


dystopia level 5/10

“Pouze pohyb pozorovatele kolem obrazu dokáže odkrývat vrstvy virtuálních prostorů”

TURES // 59


60 // obrazy vychází z projektu kláštera v lomu


dystopia level 6/10

Mřížka pixelů se stala jedním ze základních prostředků vnímání světa. Každý displej ovlivňuje zobrazované po svém, má charakteristickou vizuální pachuť, která dokáže z obrazu odfiltrovávat informace. Tato nevědomá světelná cenzura je dynamická – její intenzita se proměňuje podle polohy oka vůči obrazu. V hraničních stavech dokáže informaci potlačit natolik,

// 61

že splyne s pozadím. Svěřili jsme své vnímání pixelu. Stál se součástí našeho oka a tím se jeho limity staly limity našeho těla. Projekt odhaluje jednu z rovin „politiky“ digitálního obrazu na jednom z hraničních stavů, kdy pouze pohyb pozorovatele kolem obrazu dokáže odkrývat vrstvy virtuálních prostorů. Hledání formy je obsahem.


http://cargocollective.com/dimitri

DIMITRI 2014


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.