Ideový návrh územního plánu Blatná

Ideový návrh územního plánu Blatná 10.2012

dvořák+gogolák+grasse www.dvorak-gogolak-grasse.com info@d-g-g.cz

jsme otevřené seskupení architektů zabývající se projekty od urbanismu po drobnou architekturu Ing. arch. Michal DVOŘÁK - Praha, ateliér PÁNEK architekti Ing. arch. Ivan GOGOLÁK - Čadca, studio AnArchitekt Ing. arch. Lukáš GRASSE - Olomouc, AA Lábus spolupracující osoby pro projekt Ideový návrh územního plánu Blatná 10.2012: Bc. Martina SKALICKÁ Bc. Andrea MARKOVIĆ Ing. arch. Libor PÁNEK

we are open group of architects, which works on projects from small architecture to urban planning Ing. arch. Michal DVORAK - Praha, studio PÁNEK architekti Ing. arch. Ivan GOGOLAK - Čadca, studio AnArchitekt Ing. arch. Lukáš GRASSE - Olomouc, AA Lábus co-workers for project Ideový návrh územního plánu Blatná 10.2012: Bc. Martina SKALICKA Bc. Andrea MARKOVIC Ing. arch. Libor PANEK

website: www.dvorak-gogolak-grasse.com www.facebook.com/DvorakGogolakGrasse issuu: issuu.com/dvorak_gogolak_grasse email: info@d-g-g.cz

Ideový návrh územního plánu Blatná 10.2012

dvořák+gogolák+grasse www.dvorak-gogolak-grasse.com info@d-g-g.cz

textová správa projektu: Širší vztahy Příběh Blatné začíná mezi zalesněnými vrchy Šumavy a Brd. Krajina na jejich úpatí, bohatá na vodní toky a zároveň geologicky vhodná, dává vzniknout rozsáhlému pásu rybníkářských soustav. Blatná leží na začátku tohoto pásu, na rozhraní lesů a zvlněné zemědělské krajiny jižních Čech, která vrcholí v prostoru Třeboně a Jindřichova Hradce. Základní rozdíl mezi těmito protipóly je v relativní hrubosti okolní krajiny a velikosti rybniční soustavy. V samotném okolí Blatné to jsou menší rybníky, proti rybníkům větším - třeboňským.

Tato otevřená krajina pokračuje na jihovýchod směrem k Vltavě. Vltava představovala pro Blatensko spojení s Prahou, což je znát i na orientaci rozvoje města. Obecně vznikla Blatná na křižovatce cest Plzeň – Písek a Praha - Strakonice. Cesta z Plzně směrem na Písek a dále České Budějovice dodnes představuje hlavní dopravní tah Blatnou. V severojižním směru převzala význam železniční trasa Březnice – Strakonice.

Idea Střetnutí krajin Blatnou vymezujeme na základě dvou typů krajin. Lesy na úpatí přechází v pole směřující na jihovýchod. V prostorovém chápání se jedná o inverzní princip, lesy představují hmotu s vykrojenými plochami rybníků a luk, přičemž pole tvoří volný prostor, ve kterém jsou rozmístěné jednotlivé bodové či lineární prvky (rybníky, remízky, aleje). Vnímání i pohyb v těchto prostředích je tedy odlišný.

Střetnutí rybníků lesní soustavy a linie v polích.

Lesní rybníky na západě odkazují svým charakterem k velkým šumavským jezerům a nádržím, rybníky v polích na východ od Blatné zase dávají předzvěst rozlehlých vodních ploch Třeboňska. Bodem střetnutí je soutok v zámecké oboře, kde se pět vodních toků slévá v Lomnici. Lesní rybníky vázané na větší množství toků tvoří více rozvětvenou soustavu, kdežto polní rybníky jsou spíše vázané na linii Lomnice.

Hradba je zprostředkovatelem střetnutí.

Hmota města se vytváří právě na střetnutí těchto krajin a těží tak z diverzity obou prostředí. Zámecká obora představuje lesní prvek hranice, pozadí pro rozvoj města směrem do polní krajiny.

Kompozice je oporou hradby města.

Za vodním hradem na západ se rozkládá obora, jeho zázemí se rozvíjelo směrem na jih. Město vytváří lineární kompozici podél dvou cest vedoucích od kláštera na sever a východ. S příchodem železnice se objevuje symetricky lomená nádražní třída a potvrzuje tak obrůstání hlavních veřejných prostor podél obory. Dnes je tato osa zakončena školami. Doplňujeme kompozici o dvě zelené osy podél Závišinského potoka a inundace Lomnice.

V současnosti je hlavní městská osa jako silnice 173 také jedním z hlavních severojižních tahů přes město. Tato situace vyvolává v místě nejaktivnějšího městského života dopravní nároky, které ústí v silniční charakter těchto tříd. Pro odlehčení tříd Masarykovy, J.P. Koubka a Náměstí Míru a podpoření tak jejich městské podoby navrhujeme odklonění silnice 173 kolem železnice a napojení na silnici E49 za zámeckou oborou. Tento krok také dovolí roznést dopravní zátěž hromadící se ze severních směrů (od Březnice a Mirovic) na křižovatce ulic Písecké a Vorlíčkovy. Okruh města dokončuje propojení jeho západní a východní části kolem Pustého rybníka ulicemi Sadovou a Jana Wericha. Ulice okruhu mají zároveň výrazný městský charakter projevující se zejména v proporci uličního profilu. Je potřeba dimenzovat cesty podle charakteru krajiny a města. Názorným příkladem je nevhodná dimenze ulice Pivovarské/Vorlíčkovy.

Současná územně plánovací dokumentace řeší problém dopravního zatížení centra města jižním obchvatem odkloňujícím dopravu mezi Plzní a Českými Budějovicemi a severojižní spojkou silnic 175 a E49 volnou krajinou kolem rybníků Zadního Topiče a Předního Řiťovíze. Tato řešení má mimo vysokou investiční náročnost i negativní dopad na krajinu a neřeší problém dopravního zatížení centra města.

Otevřená krajina na východ od Blatné je pojednána hustou sítí pěších cest podél polních remízků a břehů rybníků, které jsou doplněny cyklostezkami. Tento krajinný ráz je třeba podporovat a upřednostňovat řešení dopravních problémů v rámci města a nevynášet je do extravilánu.

--------Město Blatná se rozvíjí podél hlavní městské osy systémem subcenter, které se postupně včleňují do otevřené rybniční krajiny na východ od Blatné. Tento vývoj potvrzuje polohu města na rozhraní dvou krajin. V tomto duchu jsou i vymezeny plochy pro vznik obytné zástavby doprovázené základní vybaveností. Potřeby hlavní vybavenosti je možné uspokojit v centrální části města na hlavních městských třídách, konkrétně ve volných plochách v blízkosti středních škol. Podmínkou rozvoje města je udržení vysokého standardu pracovních příležitostí a nabídky kvalitního obytného prostředí. To se týká zejména výrazu všech veřejných prostor, nejen hlavních městských tříd a parků. Důležitým kritériem jejich kvality je také komfort pěšího pohybu.

hodnocení poroty: Komplexní hodnotný návrh, který se zabývá jak demografií, tak širšími vztahy, tak detaily města. Ceněno je například i zobrazení návrhu městské veduty.

Problémem je však malá srozumitelnost syntetického výkresu. Otázkou je v tomto kontextu vyjádření celkového obrazu města a vyznění symbolických prvků v konkrétních urbánních tvarech.

Mnohost prostředí obaluje kompozici města.

Vnitřní okruh města představuje silnější, kompaktnější hmotu, druhý vnější je pak prokládaný krajinou. Každá oblast má znatelný charakter a figuruje jako soběstačná jednotka s vlastní vybaveností. Jejich vzájemné vazby probíhají skrze překrývající se hranice, samy jsou však vizuálně nepropojené. V hierarchii města je pak každá oblast vázána na celkovou osu hlavních veřejných prostor.

Stavby v krajině jsou samostatnými jednotkami.

Okolí Blatné představuje typickou barokizovanou krajinu solitérních prvků (mlýny a usedlosti, vesnice, hrad, kapličky, kalvárie atp.), jejíž ráz chceme udržet. Nové stavby v krajině by proto měly dodržovat zásady měřítka a kvality odpovídající významu solitérní dominanty. Porovnat můžeme například výrobní areály s velkostatky.

Spojení krajin motivem rozvoje Blatné.

Soustava zmiňovaných prvků, ať přírodních či lidských, je propojena sítí cest. Tuto síť navrhujeme udržovat, podpořit a v žádoucích případech doplnit. Jejich přírodní ráz chceme zachovat.

Klíčovou úlohu pro definování Blatné sehrává okolní krajina. Blatná je na rozhraní krajin dvou charakterů, vůči jedné se vymezuje, vůči druhé se otevírá. Blatná je organizována podél hlavní městské kompoziční linie, třídy, na kterou jsou navázány jednotlivé lokality sídla. Ty mají vlastní ucelenou kompozici a odpovídající vybavenost. Tyto principy tvoří rámec budoucího vývoje města.

Vývoj Krajina Historie blatenské krajiny odráží postupné změny v jejím využívání. Je patrné, že začátkem 19. století docházelo k postupnému rušení rybníků na východ od Blatné a využívání pozemků pro zemědělské a chovatelské účely. Velké plochy rybníků se naopak udržely v lesích na západ od Blatné. Tento stav v podstatě s několika úpravami přetrval do současnosti (např. zrušení Vdovečku pod Vinicí nebo obnovení Drážského rybníku a Kanečka).

Vývoj blatenské krajiny vyústil ve znatelnou diferenciaci jejích dvou charakterů, na jejichž střetnutí se nachází Blatná. Na západ od města převažuje lesnatá krajina s velkými vodními plochami, na východ naopak otevřená polní krajina pojednaná bodovými prvky rybníků a liniemi remízků a cest.

Město Souvislejší osídlení Blatenska má počátek kolem roku 700 př.n.l. Blatenský hrad je poprvé zmíněn roku 1235. Roku 1601 byla pak Blatná povýšena na město Rudolfem II. Základní hmota Blatné je tvořena vodním hradem a kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Zvonice kostela tvoří styčný bod struktury. Pevná fronta prostoru je následně rozmělněna zadními staveními. Tuto kompozici vidíme jasně v otiscích stabilního katastru z roku 1837.

První polovina 20. století rozvíjí strukturu města o nádražní třídu. Ta se pravděpodobně zalomila kvůli původnímu, nyní již zrušenému rybníku Nevděk. Zlom je zakotven budovou Sokola. Zástavba následně vyplnila prostor v okolí nádražní třídy.

Doplnila zadní stavení historického jádra o budovu školy J.A.Komenského a dodatečnou strukturu nízkopodlažních domů.

Luxusní stavení se orientovala do jižní časti s výhledem na zámek a severní mezi rybníkem Pustý a zrušeným Vdovečkem.

Struktura sídliště doplnila bydlení v nejbližším centru města. Po areálu JZD se v krajině rozvinula zástavba halového typu, využívající hlavní komunikační tahy a blízkost železnice.Výraznými zásahy jsou obchodní domy. Ty novější jsou výrazným negativem struktury. Celek je doplněný o rezidenční čtvrti rozvíjející původní vilovou zástavbu na sever od centra a rodící se jižní zástavba.

Budoucnost Blatná doplnila proluky ve svém centru a také v jednotlivých lokalitách, zejména Vinice, nádraží a u Tesly. Rozvíjí hustou zástavbu na cestě z centra k muzeu v bývalé sýpce na rybníku Zadní Topič a vilovou zástavbu v blízkosti inundačního zeleného pásu Lomnice. S dostatkem pracovních příležitostí a pozitivní demografickou situací rozvíjí lokalitu Jeklík východním směrem podél Lomnice. Zástavba je založena na historických polních cestách, zelených cestách, a jejich křížení. Lokalita je stavěna se základní občanskou vybaveností (obchody, restauračním zařízením a mateřskou školou). Pro představu o naplnění navrženého rámce rozvoje lokality předkládáme jednu z možných forem zástavby.

Lokality Blatnou definujeme výraznými urbanistickými celky, lokalitami, dle charakteru území. Charakterem se rozumí jak prostorové kvality urbanistické struktury , tak funkční vztahy uvnitř a navenek. V překryvech se promítají vlastnosti všech zasahujících lokalit, které je třeba zohlednit při práci v území. Pro Blatnou je příznačné jejich vizuální oddělení. Každá je tak vlastním světem, reagujícím na okolí na svém okraji. Díky tomu se rozvíjí různorodost města jako soustavy jednotlivých částí. Ty jsou provázány v celek linií hlavní městské třídy.

Krajina kolem Blatné je bohatá na aleje, rybníky, vodní toky, drobnou architekturu kapliček a kalvárií, ale také na solitérní stavby jako tvrz, sýpka nebo statek. Tyto prvky chápeme jako důležité stavební kameny, které dotváří místní identitu.

Blatenská krajina je stejně jako město velmi členitá, vizuálně neprostupná a odhaluje se postupně. Jediné veduty města lze spatřit od Paštik, Skaličan a z nivy Lomnice.

Vybavenost Lineární kompozice Blatné se projevuje i v organizaci městské vybavenosti. Tuto decentralizaci považujeme za charakteristickou kvalitu města, snižující mimo jiné docházkovou vzdálenost vyšší vybavenosti. Nejvýznamnější objekty se nachází na hlavních městské ose kolem zámeckého areálu. Jednotlivé lokality mají základní vybavenost integrovanou ve své struktuře a vyšší vybavenost jim poskytuje hlavní kompoziční osa města. Jak je z historie Blatné patrné, rozvoj podél dvou hlavních cest a tedy i akumulace nejdůležitější vybavenosti v jejich blízkosti vyvrcholila areály středních škol. Zde je stále prostor pro doplnění potřebných veřejných staveb. Blatná nemá v současnosti sílu tyto meze překračovat, potřeby vybavenosti je možné uspokojit v rámci stávající struktury. Do protipólu hmoty města se tak dostávají velké areály produkce na západní straně zámeckého areálu, které chápeme jako samostatné celky v krajině, bez ambice se přímo do města začleňovat. Je zde paralela s fenoménem hospodářských a průmyslových stavení v krajině, velmi důležitá je proto architektonická kvalita těchto objektů.

Rozvoj produkce obecně vidíme jako pozitivum, neboť pomáhá vytvořit vysokou úroveň pracovních příležitostí.

Infrastruktura Blatná má jasně definovanou linii hlavních veřejných prostor, na kterou navazují subcentra jednotlivých oblastí a plochy městské zeleně a parků. Tato linie je vystavěná z městských tříd obtáčejících zámecký park a s otevřenou krajinou je propojena nivou Lomnice a Husovými sady. Zámecký park více integrujeme do městské struktury novými propojeními do Průchovy ulice a k SOŠ. V hlavních veřejných prostorech chceme udržet vyrovnanou proporci všech druhů dopravy - pěší, cyklo i automobilové. S tím souvisí i vhodná organizace dopravy v klidu.

Ideový návrh územního plánu Blatná 10.2012

dvořák+gogolák+grasse www.dvorak-gogolak-grasse.com info@d-g-g.cz