Územní plán Klatovy - ideový návrh by gogolák + grasse

Územní plán Klatovy - ideový návrh 01.2013

dvořák+gogolák+grasse www.dvorak-gogolak-grasse.com info@d-g-g.cz

jsme otevřené seskupení architektů zabývající se projekty od urbanismu po drobnou architekturu Ing. arch. Michal DVOŘÁK - Praha, atelér PÁNEK architekti Ing. arch. Ivan GOGOLÁK - Čadca, studio AnArchitekt Ing. arch. Lukáš GRASSE - Olomouc, AA Lábus spolupracující osoby pro projekt Územní plán Klatovy - ideový návrh 01.2013: Zuzana MUDRUŇKOVÁ Bc. Martina SKALICKÁ Ing. arch. Pavel GRASSE Richard POZDNÍČEK

we are open group of architects, which works on projects from small architecture to urban planning Ing. arch. Michal DVORAK - Praha, studio PÁNEK architekti Ing. arch. Ivan GOGOLAK - Čadca, studio AnArchitekt Ing. arch. Lukáš GRASSE - Olomouc, AA Lábus co-workers for project Územní plán Klatovy - ideový návrh 01.2013: Zuzana MUDRUNKOVA Bc. Martina SKALICKA Ing. arch. Pavel GRASSE Richard POZDNICEK

website: www.dvorak-gogolak-grasse.com www.facebook.com/DvorakGogolakGrasse issuu: issuu.com/dvorak_gogolak_grasse email: info@d-g-g.cz

Územní plán Klatovy - ideový návrh 01.2013

dvořák+gogolák+grasse www.dvorak-gogolak-grasse.com info@d-g-g.cz

textová správa projektu:

legenda

Širší vztahy

název / převažující využití / měřítko / význam / jádro lokality / popis lokality

Klatovy a ČR Klatovy leží v podhůří Šumavy, v rovině Klatovské kotliny, která umožnila v 13. století vznik posledního velkého města před přechodem Šumavou do Německa. Historické trase mezi Prahou a Mnichovem, dnes mezinárodní silnici E53, přikládáme ve významu Klatov zásadní roli. Tuto osu potvrzuje i trasa železnice Plzeň-Železná Ruda. Klatovsko leží jižně od plzeňské aglomerace, rozvíjející se excentricky kolem dálnice D5, a západně od Blatenska, kde začíná Jihočeská rybniční pánev. Morfologicky ji vymezujeme ze severu Švihovskou vrchovinou navazující na Brdy a z jihu výběžky Šumavského podhůří. Křížení s cestou vedoucí od Českých Budějovic podél Šumavy dále upřesňuje konkrétní polohu Klatov při soutoku Úhlavy s Drnovým potokem. morfologie a cesty Klatovsko je soustavou členitých morfologických celků různých měřítek, určených vodními toky. Hlavní roli zde hraje Úhlava, která vytvořila rozlehlou nivu v Klatovské kotlině. Další toky vytváří sestavu údolí s různou mírou otevřenosti vůči prostoru kotliny. Jednotlivým údolím pak odpovídá i prostupnost území a tedy historické cesty, které deﬁnují polohy a význam konkrétních sídel. Hlavní komunikační osou území je silnice E53, její vztah k městu je v návrhu řešen obchvatem, který navazujeme na sít městských tříd. Podél Úhlavy orientujeme rekreační osu Klatov, Drnový potok vymezujeme jako zelenou osu procházející městem, která je určující i pro návrh.

Domažlické předměstí / bydlení / malé až střední / lokální / struktura řadových domů v západní části, ulice Mánesova / Soustava různě řešených celků bydlení pod rekreačním kopcem Hůrkou, vyšší hustota zástavby vytváří jasné uliční prostory. historické jádro / bydlení / malé / nadměstský / náměstí Míru / Šachovnicová struktura přemyslovského města s částečně zachovalým hradebním okruhem a dominantami Černé věže a kostela Neposkvrněného početí P. Marie a Sv. Ignáce. Lokalitu doplňuje historická zástavba ulice Vídeňské. hřbitovy ostatní / střední / celoměstský / pěší osa hřbitova / Křesťanský a židovský hřbitov s výrazně geometrickými kompozicemi tvoří součást nemocničního kopce.

využití krajiny Zemědělské využití úrodné nivy Úhlavy v prostoru Klatovské kotliny postupně přechází přes louky a pastviny až do lesních celků ve vyšších polohách, čímž potvrzuje vliv morfologie. Výškovému členění odpovídá i využití a kontrola vodní sítě formou umělých vodních děl v nižších (kanály, rozlivné plochy, retenční nádrže) a středních polohách (rybníky). Rozvojové plochy obcí optimalizujeme tak, aby nedocházelo ke zbytečnému znehodnocení zemědělské půdy.

Hůrka bydlení / malé / celoměstský / rozhledna a kostel / Zalesněný kopec s rozhlednou a kostelem představuje dominantu v krajině, cíl i orientační bod. Lokalita je dále doplněna o rekreační plochy druhého bydlení na severním úpatí kopce.

bydlení a „druhé“ bydlení Atraktivní podhůří Šumavy je přirozeným cílem amenitní migrace zaměřené na přírodně zachovalá venkovská území. Předstupněm tohoto jevu je tzv. druhé bydlení, které se u nás rozvíjelo od 60. let 20. století. Vnímáme znatelný vliv na strukturu místních forem bydlení i zástavby a chceme ho využít k rozvoji kvality sídel. Dělíme jej na dvě základní formy – zahrádkářské a chatařské kolonie a rekreační bydlení jako součást běžné venkovské zástavby. Kolonie nalezneme především v Klatovské kotlině. Podle konkrétní situace navrhujeme jejich transformaci na trvalé bydlení, nebo naopak zachování jako enklávy rekreačního charakteru. Některé kolonie jsou určeny k postupnému dožití. Podíl druhé formy, tedy rekreačního bydlení ve venkovských objektech stoupá s větší vzdáleností od Klatov.

kasárna / ostatní / střední / nadměstský / prostor mezi hlavními budovami / Jasně vymezený vojenský areál zůstane zachován, pouze jeho část bude přiřazena transformovaným plochám.

území Členění území obce Klatovy odvozujeme z krajinných vztahů, s čímž souvisí i poloha vůči významným trasám a vůči městu samotnému. V analogii k poloze v podhůří Šumavy i zde vymezujeme charaktery v kategoriích „horská“ – údolí Tupadelského, Habartického a Srbického potoka, „podhůří“ – podhůří Plánické vrchoviny a okolí Točnického potoka, a „rovinná“ – Klatovská kotlina. Popis charakteru jednotlivých území doplňujeme o detailní popis rozvoje vybraných sídel.

Základní myšlenky a principy tři kopce Deﬁnujeme tři ohniska vybavenosti odvozená od tří klatovských kopců. Rekreační kopec (Hůrka) obklopujeme zahrádkářskými a chatařskými osadami a sportovními plochami s přechodem do rekreační osy podél nivy Úhlavy. Školský kopec je koncentrací objektů vzdělávací a kulturní vybaveností, podpořená Městskými a Husovými sady. Navazuje na historickou lokaci klášterů v jádru města a nivu Drnovského potoka. Nemocniční kopec (Křesťanský vrch) vymezuje severovýchod města areálem nemocnice a plochami hřbitovů, spolu s některými významnějšími správními objekty. Tyto kopce vzájemně provazujeme systémem městské zeleně. kompozice, rozvoj, regenerace Pevné historické jádro Klatov obklopené hradebním okruhem založené na šachovnicovém půdorysu. Od něj se rozvíjí bloková zástavba na pravém břehu potoka. Na levém břehu se až k železnici rozvíjel průmysl. Různě kompaktní struktury bydlení, prostřídané menšími areály výroby, se poté rozvíjejí rovnoměrně všemi směry. Navrhujeme doplnění proluk ve stávající hmotě města, podporujeme lokální centra. K regeneraci městského centra používáme úpravu prostor hradebního okruhu a nábřeží Drnovského potoka. Ten nahrazuje chybějící nádražní třídu. Na levém břehu vymezujeme plochy určené k transformaci a regeneraci, včetně pokračování obchodní třídy a nových propojení západní části města s centrem. Další rozvojové plochy zejména pro bydlení navrhujeme v blízkosti Erbenova náměstí. Navazujeme tak na záměr vytvoření silného lokálního centra. kompozice a struktura prostor Kompozice je tvořena historickým jádrem města a nábřežím Drnového potoka. Kolem potoka se rozvíjí město lineárně, kolem jádra města se rozvíjí koncentricky. Jádro města se odvíjí od náměstí Míru jako šachovnicová struktura na návrší. Tato základní kostra je doplněna prostory Erbenova náměstí, Tylova nábřeží a Husova náměstí, kasárenským náměstím, předprostorem nádraží. Tyto elementy jsou spojeny hlavními kompozičními osami města a určují charakter okolní zástavby. V návrhu jmenujeme tři koncepční kompoziční celky – tři kopce. K regeneraci města používáme osu Drnového potoka a hradebního okruhu.

Území Údolí Tupadelského potoka Tupadly Věckovice Drslavice (Tetětice) (Řakom) (450-600 m n.m.) Kopcovitá krajina menšího měřítka ležící mimo hlavní cesty. Vytváří bohaté prostředí menších údolí intimnějšího charakteru. Do tohoto prostoru zasahuje částečně soustava tvrzí a hradů vzniklých podél Úhlavy (Tvrz Tupadly a Tvrz Drslavice). Konkrétní sídla tvoří typické příklady struktur, které se rozvíjí podél cesty bez návsi. Tyto vsi jsou vzhledem k prostorovým možnostem převážně menší rozlohy. Charakteristickým detailem jsou aleje jabloní podél cest. Řešený příklad sídla - Drslavice Vesnice v údolí pod vrchem Doubravou (727 m n.m.). Jedná se o uliční typ struktury podél cesty bez návsi. Chybějící náves nahrazujeme veřejným prostorem na křižovatce cest před bývalou tvrzí. Současně navrhujeme úpravu prostoru bývalého panského dvora, který dnes slouží jako hasičská zbrojnice. Rozvojové plochy odvozujeme od původní struktury a vymezujeme je podél cest. Dále doplňujeme proluky stávajících zahrad a umísťujeme nové plochy bydlení i kolem rybníka ve východní části. Tuto část napojujeme na centrální prostor záhumenní cestou. Okolí Točnického potoka Dehtín Vícenice Točník Otín Štěpánovice (400-450 m n.m.) Prostor kolem Točnického potoka a historické cesty směrem na Švihov začíná Štěpánovicemi a jeho hranici tvoří kopce o výšce cca 500 m n.m. Význam tohoto komunikačního směru doplňuje i trasa železnice č. 183. Lokalita je různorodá díky morfologii a poloze na cestě mezi Klatovy a Švihovem a křížením jednotlivých tras. Tomu odpovídá i rozdílnost jednotlivých sídel. Jedná se jak o typy uliční, tak i typy návesní. Základ tvoří aglomerace vsí Točník, Vícenice a Dehtín, která je doplněna o vsi Otín a Štěpánovice. Posledně zmiňovaná svou velikostí odpovídá poloze při hlavní cestě i prostorovým možnostem rozvoje. Součástí vsí je zpravidla jedna i více vodních ploch. Dominantním prvkem je v tomto ohledu Nový rybník při vsi Točník. Tvrz ve Štěpánovicích odpovídá poloze blízko Úhlavy, naopak zámek v Otíně odkazuje na soustavu zámků v rovinné poloze Klatovské kotliny. Řešený příklad sídla - Točník Vesnice s historickou nepravidelnou uliční strukturou se rozvíjela přirozeně podél cesty na Plzeň, která dodnes slouží jako alternativní spojnice z Klatov. Z toho plyne i dobrá dopravní dostupnost sídla, posílená ještě železniční trasou na Plzeň. Z těchto důvodů zde vidíme silný potenciál růstu, a to i ploch pro výrobu a rekreaci. Vzhledem k předpokládanému demograﬁckému vývoji vymezujeme zástavbu v prostoru proluk a stávajících zahrad mezi silnicí a železnicí v lokalitě kolem kulturního domu a ve svahu nad rybníkem. Síť cest v nové struktuře navazujeme na stávající trasy a vytváříme nová propojení ke zlepšení průchodnosti zástavby. Navrhujeme cestu a zeleň podél železnice, čímž umožňujeme lepší návaznost nádraží se zástavbou sídla a odstiňujeme železniční trasu. Hlavní veřejný prostor vymezujeme na křižovatce cest. Prostranství menšího měřítka spojujeme s významnými objekty jako je kostel či kulturní dům. Rekreační plochy orientujeme od stávajícího hřiště po zahrádkářské osady ve východní části, kolem Točnického potoka. Plochy pro výrobu doplňujeme v pásu mezi silnicí a železnicí směrem na Klatovy.

K Letišti / ostatní / velké / celoměstské / ulice K Letišti / Areály průmyslové výroby různých společností při výjezdu z města směrem na letiště, mimo souvislou zástavbu. K Zaječímu vrchu / bydlení / malé / lokální / hrana sportovišť / Lokalita rodinných domů ve svahu nad Městskými sady a areály sportovišť za rybníkem Čedlík. Koldinova / ostatní / velké / celoměstské / ulice Koldinova / Rozsáhlá lokalita výrobních areálů včetně teplárny. Luby / bydlení / střední / celoměstské / Drnovský potok, okolí tvrze / Sídlo ležící při silnici E53 srostlé se zástavbou Klatov. Vyšší potenciál rozvoje. Markyta / bydlení / malé / lokální / bez centra / Zahrádkářská kolonie za hranicí města je určena k postupnému dožití. Městské sady / ostatní / střední / celoměstský / prostor parku / Zakončení zelené osy Drnovského potoka spolu s navazujícím školským okrskem. Upravený městský park s vodními plochami. nábřeží kpt. Nálepky / bydlení / střední / celoměstský / nábřeží před budovami soudu / Bloková zástavba na pravém břehu Drnového potoka se souborem správních budov. Revitalizujeme nábřeží. nádraží / ostatní / velké / nadměstský / předprostor nádraží / Základní dopravní uzel železničního a autobusového nádraží s parkem. Na Harfě / bydlení / malé / lokální / bez centra / Zahrádkářská a chatařská kolonie mimo souvislou hmotu města určené k postupnému dožití. Na Rozvoji / bydlení / střední / celoměstský / Erbenovo náměstí, navrhovaný park / Hlavní rozvojová oblast kolem revitalizovaného Erbenova náměstí, kterému vymezujeme nové pevné hranice navrhovanou vybaveností. Zástavba přechází ze středního měřítka nízkopodlažních bytových domů v rodinné bydlení formou zahradního města. Navrhujeme nová spojení s centrem města. nemocnice / ostatní / velká / celoměstský / ulice Dukelská / Areál nemocnice na křesťanském vrchu, kam vede historická křížová cesta, je doplněn bydlením v rodinných domech ve svahu. obchodní / ostatní / střední /celoměstský / ulice Domažlická / Transformované území výrobních a komerčních areálů. Stávající obchodní centra určujeme k dožití, navrhujeme zpevnění fronty v ulici Domažlické a vytvoření obchodní třídy, která bude tvořit vstup do vnitřních komerčních ploch v lokalitě. Palackého / bydlení / malé až střední / lokální / ulice Palackého / Zástavba bydlení v rodinných domech za hradebním okruhem směrem na východ je doplněna směrem k ulici Plánické o bytové domy. Vyšší hustota zástavby jasně vymezuje uliční prostory. Plánické předměstí / bydlení / velké / lokální / prostor na křižovatce ulic Studentská a Plánická / Zástavba bytovými domy zakončuje Klatovy při východním výjezdu z města. Vyšší poměr veřejných ploch poskytuje větší vizuální kontakt s okolím města. Pod Hůrkou / bydlení / velké / lokální / ulice Podhůrecká / Sídliště panelových bytových domů nad nádražím s udržovanou veřejnou zelení a průhledy na dominantu kopce Hůrka. Doplňujeme proluky v zástavbě.

Podhůří Plánické vrchoviny Kydliny Kosmáčov Lažánky Sobětice (Hoštice) (450-500 m n.m.) Zvlněná krajina, kde přechází Plánická vrchovina v rovinu Klatovské kotliny. Území ležící při důležitém dopravním tahu na České Budějovice je protkáno několika vodními toky. Morfologie spolu se soustavou toků a rybníků vytváří malebné prostředí menších sídel. Silný vizuální kontakt na hraně území se střídá s vizuálně oddělenými prostory vnitřní části. Rozlehlejší obce nacházíme především při hlavní cestě.

potok / bydlení / střední / celoměstská / ulice Domažlická / Zástavba na pravém břehu Drnového potoka při hradebním okruhu se skládá z blokové i soliterní zástavby. Doplňujeme proluky a revitalizujeme nábřeží jako součást revitalizace celého Drnového potoka.

Řešený příklad sídla - Kydliny Vesnice ležící mimo významnější tahy, čemuž odpovídá i menší potenciál růstu. Malebné venkovské prostředí s kostelem a rybníkem. Hlavní téma rozvoje vidíme v úpravě návsi. Navrhujeme plochy bydlení doplněním stávající struktury podél stávajících cest. Regulace uličního proﬁlu s podlouhlými domy podél či kolmo na hranici pozemku, doplněné zídkami, zpevňujeme spolu s tím, jak se přibližují k návsi. Přírodně pojatou část zeleně kolem Točnického potoka chápeme jako protiváhu upravené veřejné zeleně na návsi.

sady Mistra Jana Husa / bydlení / malé / celoměstská / sady Mistra Jana Husa / Třetí, školský, kopec s náhorní plošinou sadů a zástavbou rodinných domu na svazích, kterou doplňujeme v místech proluk. Výhled do krajiny.

Údolí Srbického potoka Křištín Střeziměř Dobrá Voda (Srbice) (450-600 m n.m.) Srbický potok pramení pod nejvyšším bodem Klatov, kterým je Boudovka (729 m n.m.). Atraktivní výše položená lokalita je deﬁnována ze západu jasnou hranou lesa a na východě pokračuje zvlněnou krajinou směrem na Nalžovské Hory. Poloha mimo významné dopravní tahy způsobuje především u vsí na území Klatov špatnou dopravní dostupnost. Návesní struktury jednotlivých sídel jsou doplněny soustavou rybníků při Srbickém potoku. Řešený příklad sídla - Střeziměř a Křištín Návesní sídla Střeziměř a Křištín tvoří vzájemně na sobě závislou dvojici. Od Klatov jsou odděleny jak vizuálně, tak i špatnou dostupností. Navzdory jejich relativní blízkosti nevidíme v dohledné době potenciál jejich srůstu. Navrhujeme proto pouze zástavbu proluk ve stávající hmotě sídla podél cest. Rozdílné charaktery obou návsí zachováváme, v Křištíně ji odvozujeme od kostela Sv. Matouše, ve Střeziměři od vodní plochy a vybavenosti v podobě obchodu. Prostor mezi vesnicemi chápeme jako zázemí pro místní chov koní, v kterém vidíme potenciál pro atraktivní cíl této lokality. Údolí Habartického potoka Habartice Kvaslice Vítkovice (Zbyslav) (550-650 m n.m.) Výše položené protáhlé údolí jasně vymezené hustými lesy přírodního parku Plánický hřeben. Nachází se mimo významné komunikační osy. Měřítku prostoru odpovídá i menší velikost jednotlivých sídel, která tvoří typické údolní struktury podél cest. Páteřním prvkem údolí je soustava rybníku s mlýny podél Habartického potoka. Podél něj také navrhujeme novou pěší trasu údolím. Izolovaná poloha a atraktivita prostředí výrazně podporuje rekreační formu druhého bydlení. Hrozí zde zvýšené riziko rozlehlých požadavků ploch pro výstavbu. Řešený příklad sídla - Habartice Habartice jsou se svou průměrnou nadmořskou výškou 625 m n.m. nejvýše položenou vsí na území Klatov. Jsou typickým představitelem údolního typu rozvíjejícího se podél cesty. Původně dvě hlavní hmoty vesnice, jedna kolem kostela Sv. Petra a Pavla a bývalého panského dvora na jihu a druhá, na křižovatce s hlavní cestou na severu, se spojily a jejich rozvoj pokračoval podél této cesty směrem k Habartickému mlýnu. Od této duality odvozujeme i dva současné hlavní prostory. Pod kostelem posilujeme charakter malebného venkovského prostředí a na křižovatce zase obslužnou funkci sídla. U kostela začínáme s nově navrhovanou pěší stezkou k rybníku a Habartickému mlýnu a dále údolím podél potoka. Vzhledem k atraktivitě lokality je tlak na výstavbu vyšší a chceme proto omezit plochy rozvoje především na dokončení struktury vesnice a zamezit nekoncepčnímu rozrůstání v přírodním parku. Vymezujeme tedy plochy především ve stávajících prolukách podél cest. Zároveň neuvažujeme s plochou pro FVE, která se neslučuje s charakterem a kvalitou místního prostředí. Řešený příklad sídla - Habartice Habartice jsou se svou průměrnou nadmořskou výškou 625 m n.m. nejvýše položenou vsí na území Klatov. Jsou typickým představitelem údolního typu rozvíjejícího se podél cesty. Původně dvě hlavní hmoty vesnice, jedna kolem kostela Sv. Petra a Pavla a bývalého panského dvora na jihu a druhá, na křižovatce s hlavní cestou na severu, se spojily a jejich rozvoj pokračoval podél této cesty směrem k Habartickému mlýnu. Od této duality odvozujeme i dva současné hlavní prostory. Pod kostelem posilujeme charakter malebného venkovského prostředí a na křižovatce zase obslužnou funkci sídla. U kostela začínáme s nově navrhovanou pěší stezkou k rybníku a Habartickému mlýnu a dále údolím podél potoka. Vzhledem k atraktivitě lokality je tlak na výstavbu vyšší a chceme proto omezit plochy rozvoje především na dokončení struktury vesnice a zamezit nekoncepčnímu rozrůstání v přírodním parku. Vymezujeme tedy plochy především ve stávajících prolukách podél cest. Zároveň neuvažujeme s plochou pro FVE, která se neslučuje s charakterem a kvalitou místního prostředí. Klatovská kotlina Klatovy Beňovy Čínov Chaloupky Pihovice Luby Tajanov Kal (Janovice nad Úhlavou) (Veselí) (Spůle) (Rohozno) (Dolní Lhota) (Bezděkov) (Plešiny) (Poborovice) (Novákovice) (Lomec) (Slavošovice) (Ostřetice) (Bolešiny) (400 m n.m.) V rovinné části Klatovské kotliny, v místě úrodné nivy Úhlavy a Drnového potoka vznikají větší obce, na křížení hlavních cest pak samotné Klatovy. Rozlehlému otevřenému prostoru zemědělské krajiny dominuje silueta Klatov. Objevuje se zde jak uliční struktura sídel, tak i struktura návesní. V sídlech bez návsi vzhledem k prostorovým možnostem a bohatší cestní síti vymezujeme hlavní veřejné prostory v místech křížení cest, zpravidla spojené s vybaveností. Fenoménem tohoto prostředí jsou četné zahrádkářské kolonie, ať už jako součást sídel nebo samostatně, a také rozvinutá vodní síť přírodních i umělých toků. Pro tuto lokalitu a přilehlé okolí byla typická výstavba zámků. Řešený příklad sídla - Čínov Menší vesnice ležící v bezprostřední blízkosti Klatov, jimž se právě Čínov podobá svou skladbou z jasně vymezených struktur, kterou chceme zachovat. Historická zástavba kolem dnes již nefunkční návsi je doplněna o zahrádkářskou kolonii a současnou výstavbu rodinných domů. Ve středu vsi, při rybníku, vznikla nedávno dokončená náves. Nové plochy výstavby vymezujeme jak v prolukách staré zástavby podél existujících cest, tak zakončením nové rozvojové plochy, kde pokračujeme v ortogonálním systému. Uliční proﬁl je zde vymezen pevným oplocením s pásem veřejné zeleně. Vytváříme nová napojení jednotlivých struktur na centrální náves s rybníkem.

Lokality Město dělíme na charakteristické lokality, odvozené od jednotlivých prvků – linií, ploch. Charaktery lokalit se mohou přesahovat a vytvářet tak místa s vyšší diverzitou prostředí. Charakteristické lokality odpovídají měřítku zobrazení, tedy 1:25000, v detailnějším měřítku by tvořily další podmnožiny námi zobrazovaných lokalit. Posuzovanými vlastnostmi jsou kromě převažujícího využití také měřítko, význam a popis charakteru prostředí.vybaveností. Fenoménem tohoto prostředí jsou četné zahrádkářské kolonie, ať už jako součást sídel nebo samostatně, a také rozvinutá vodní síť přírodních i umělých toků. Pro tuto lokalitu a přilehlé okolí byla typická výstavba zámků.

Územní plán Klatovy - ideový návrh 01.2013

Tylovo nábřeží / bydlení / střední / lokální / Tylovo nábřeží, Husovo náměstí / Stávající blokovou i solitérní zástavbu na levém břehu Drnového potoka doplňujeme o nové plochy bydlení v rámci transformovaných výrobních areálu. U Červeného Mlýna / ostatní / malé / celoměstské / ulice v chatařské osadě / Rozvíjená plocha rekreačně-sportovního charakteru směrem do nivy Úhlavy, kolem dominanty Červeného mlýna. Využití rozmanitého prostředí vodních kanálů, toků i náhonů. 5. května / ostatní / velké / celoměstské / ulice 5. května / Výrobně-komerční lokalita podél silnice E53 je spojovacím prvkem Klatov s Luby. Výrazný vizuální kontakt se siluetou historického centra.

Infrastruktura vybavenost Vybavenost vychází ze stanoveného kompozičního principu tří kopců a ze struktury veřejných prostor. Významu veřejných prostor a center jednotlivých lokalit odpovídá i jejich potenciál k rozvoji vybavenosti. Vyšší vybavenost orientujeme právě do již naznačených ohnisek - rekreačního, nemocničního a školského. Vytváříme paralelu dnešní Vídeňské ulice v podobě regenerace stávajících obchodních komplexů v transformovaných plochách za Drnovým potokem a to obchodní třídu s pevnou uliční frontou. doprava V návrhu počítáme s výstavbou silničního okruhu, který svede tranzitní dopravu především v ose silnice E53 a zároveň spolu s páteřní sítí městských tříd rovnoměrné rozložení dopravních zatížení ve městě. Stávající síť veřejné hromadné dopravy považujeme za dostačující i pro navrhovaný stav. K dosažení vyvážené proporce jednotlivých forem dopravy posilujeme především pěší a cyklistická propojení ve stávající i navrhované struktuře a to tak, že využíváme atraktivity zregenerovaného prostředí.

hodnocení poroty: 3. cena Pozoruhodnou drobnokresbou návrhu prokazují autoři detailní nastudování problematiky. Jedná se o hodnotnou koncepci reagující na speciﬁcké charakteristiky jednotlivých částí, morfologii a topograﬁi sídla. Autoři se soustřeďují na metodickou a analytickou část práce s městskou strukturou. V některých okamžicích se však nedokázali vyhnout dvěma úskalím tohoto přístupu: obtížnému odlišení analytické a návrhové části a ne zcela vyjasněné hierarchii složitého a jinak působivého systému jednotlivých elementů městské struktury. Stejně tak není v některých momentech zcela zřetelná vazba mezi textovou a obrazovou částí návrhu. Práce však současně obsahuje celou řadu cenných postřehů (např. silná myšlenka vazby celoměstské vybavenosti na 3 vrchy – školský, rekreační a nemocniční) a jako celek působí vyváženým dojmem.

dvořák+gogolák+grasse www.dvorak-gogolak-grasse.com info@d-g-g.cz