Plzeň - vnitřní město

Plzeň - vnitřní město 03.2012

dvořák+gogolák+grasse www.dvorak-gogolak-grasse.com info@d-g-g.cz

jsme otevřené seskupení architektů zabývající se projekty od urbanismu po drobnou architekturu Ing. arch. Michal DVOŘÁK - Praha, atelér PÁNEK architekti Ing. arch. Ivan GOGOLÁK - Čadca, studio AnArchitekt Ing. arch. Lukáš GRASSE - Olomouc, AA Lábus spolupracující osoby pro projekt Plzeň-vnitřní město 03.2012: Ing. arch. Libor PÁNEK

we are open group of architects, which works on projects from small architecture to urban planning Ing. arch. Michal DVORAK - Praha, studio PÁNEK architekti Ing. arch. Ivan GOGOLAK - Čadca, studio AnArchitekt Ing. arch. Lukáš GRASSE - Olomouc, AA Lábus co-workers for project Plzeň-vnitřní město 03.2012: Ing. arch. Libor PANEK

website: www.dvorak-gogolak-grasse.com www.facebook.com/DvorakGogolakGrasse issuu: issuu.com/dvorak_gogolak_grasse email: info@d-g-g.cz

Plzeň - vnitřní město 03.2012

dvořák+gogolák+grasse www.dvorak-gogolak-grasse.com info@d-g-g.cz

textová správa projektu:

d) Infrastruktura

a) Širší kontext

Rekreace a sport

Doprava

využití potenciálu řek jako iniciačních os města do inundačních pásem v okolí řek navrhujeme umístění sportovních a rekreačních oblastí, které přesouváme z poloh vhodných k možné výstavbě.

Význam Plzně v poloze vůči Evropě je v jejím umístění na jedné z hlavních západně-východních tras Evropou. Spolu s její velikostí předurčuje dominantní pozici v rámci regionu, přestože Plzeň jako těžiště západních Čech je z jejich geografického centra vychýlena směrem na sever.

Významné spádové město obsahuje všechny funkce a to hlavně kulturně-vzdělávací a zdravotní. V roce 2015 se stane evropským městem kultury.

Sub/urbanizace Struktura osídlení v okolí Plzně je výrazně jednotná – velký počet menších obcí s výrazným historickým jádrem, návsí ovládané větším objektem a velký nárůst zástavby v posledních 50 letech. Vetší urbánní celky hlavně na západně-východní spojnici se rozvíjí díky dálnici D2/E50. Severní část má výrazně menší počet rozvíjejících se obcí, což svědčí o směřování regionu více na jih.

Tato skutečnost je dána morfologickým omezením Rakovnickou pahorkatinou a Křivoklátskou vrchovinou.

Základním principem by mělo být vymezení hranic urbánních jednotek. Tento princip začíná vymezením hranice samotné Plzně a umístění rozvojových ploch uvnitř této hranice tak, aby rozvoj okolních obcí odpovídal proporčně jejich dimenzi a síle jejich center. Možné formální doplnění jižní „nohy“ dostředné struktury Plzně by mělo následovat až po vyřešení vnitřního města.

Suburbanizace je dnes obvyklý jev, který nelze zcela vymítit, nicméně chceme motivovat k využívání již zbudované infrastruktury a přiměřenou koncentrací výstavby dovnitř hranic města ochránit krajinu v okolí Plzně.

b) Základní myšlenky a principy (Do)stavba jako přirozené doplňování započaté struktury.

Pro koho stavíme budoucí Plzeň?

Pro 152 000 lidí s průměrným věkem téměř 50 let. Pro lidi, kteří již nevědí, co znamená zestárnout. Pro lidi s aktivním životním stylem a se zájmem o kvalitu svého života.

Z grafu je patrné, že při mírné tendenci růstu obytné plochy na osobu (29,7m2) se do roku 2050 potřeba této plochy zvýší o třetinu. Zároveň by město mělo dodržovat svou stanovenou hranici.

Co to znamená pro Plzeň? Nárůst hmoty zástavby přibližně o 11 %.

Měřítko a fáze zásahu Zásahy v měřítku jednoho domu je možno řešit okamžitě. Jedná se o proluky, rohy, přestavby, dostavby atp.

V měřítku bloku se vytváří nová část již existující čtvrti. Zde se vymezuje přímo následující výstavba.

Dosahuje-li zásah měřítka nové čtvrti a jejího napojení na stávající hmotu města, je současnou otázkou definování krajinného rámce pozdější výstavby. Jedná se o výsadbu, základní vymezení pozemků, definování krajinných prvků, vztahů a významných prostor.

Pole jsou utvářecím prvkem urbánní struktury Plzně.

Pole jako monofunkční jednotka – kulturní, zdravotní, přírodní, průmyslová - je tradiční formou Plzně.

Plzeň obsahuje značné množství polí, převážně funkčních. Pole v tomto pojetí definujeme jako celky průmyslových areálu, ale také nivy řek, areály zoo, nemocnic a nově vznikající kulturní pole (Světovar, námi navrhovaná papírna). Při racionalizaci výroby nevidíme důvod k odsunu či transformaci průmyslové funkce.

Navrhujeme rozšíření polí vědeckých i výrobních a vůči městu je vymezujeme prostupným polem vzdělání a prezentace.

Definovali jsme vnitřní hranici pro budoucí rozvoj v této oblasti a zároveň spojnici vzdělání s městem.

Kultura a vzdělanost provázání vysokého školství s kulturním centrem města výstavní osou na vymístění university na okraj města reagujeme jejím zpětným napojením přes klín budov s náplní sahající od čistě universitní přes kulturně - vdělávací až po výstavní.

Obchodní osa vytyčení obchodního diametru města zavedení ulice americké do nádražního terminálu a protažení až k obchodním objektům v oblasti rokycanská, v rámci osy je obsažena forma maloobchodu v centru a velkoobchodu při okraji.

Komunikační síť zajištění průchodnosti prokrvením Při formování komunikačního skeletu preferujeme jeho přirozené zasazení do krajiny tak, aby nevytvářel jak vizuální tak fyzické bariéry.

K širokým komunikacím tvořícím v současnosti bariéry např. oblasti vnitřního okruhu, přistupujeme jako k městskému bulváru s vloženým parkem, toto řešení umožňuje lepší průchodnost území.

Důležitou roli hraje vhodné trasování nových částí sítě bez narušení lokálních krajinných nebo urbánních prvků.

Spíše než nekonečné vrstvení jednotlivých komunikací vedle sebe a rozšiřování spár v krajině volíme jejich přizpůsobení novým potřebám.

Potenciál pro organizaci hromadné dopravy vidíme v nevyužitých plochách hlavního vlakového nádraží, jež je možné zhodnotit v multimodální dopravní terminál a uvolnit tak plochy současného autobusového nádraží k zástavbě.

e) Schémata a detaily V této části v první řadě uvádíme řezy třemi hlavními osami s vyznačením dějů, probíhajících v jejich blízkosti. Cílem je doplnit škálu stávajících dějů, aniž by tím jednotlivé osy vysávaly energii z okolního města.

Formou řezů jsou popsány také způsoby řešení okrajů zástavby či řešení uličního prostoru městských tříd. Ve schématu vyznačujeme základní prvky a vazby formující nová rozvojová území, následované skicou představy konkrétních území ve výše uvedeném horizontu roku 2050.

Etapizace rozvoje Velké rozvojové plochy připravujeme k postupné realizaci, která je flexibilní z hlediska času i samotného zásahu. Jejich současné vymezení, s cílem zabránit nekontrolovatelnému zastavění, definujeme formou přípravy krajiny, vymezením rámce budoucího možného vývoje, který je ale životaschopný i ve své přírodní formě. Tento rámec v nové zástavbě iniciuje veřejné prostory. Území je tedy připraveno k zastavění, nicméně vyvíjí se dle konkrétní situace a potřeb města. Zároveň si stanovujeme za cíl nevytvářet závislost nové výstavby na vytváření zcela nové infrastruktury a tudíž nepodmiňovat reálnost záměru komplikovanými vazbami. Určitým mezistupněm přírodní krajiny a městské krajiny se nabízí typicky místní forma zahrádkářských kolonií, za předpokladu kontroly města nad pozemkovou situací v území.

V horizontu budoucího územního plánu respektujeme bod 2.3.5 soutěžních podmínek, pouze trasu městského okruhu upravujeme místně tak, aby se zmírnil jeho dopad na krajinu viz. příloha dopravní řešení okruhu s komentářem a schémata na panelu C.

Pohyb chápeme jako silnou stránku Plzně, kterou stojí za to podporovat.

IAD a její trasy začleňujeme do organizmu města. Nechceme separovat dopravu neúměrným řešením dopravních křížení a neúčelným zdvojováním komunikací a vytvářet tak nepřekonatelné bariéry budoucím Plzeňanům. Chceme město prokrvit novými trasami a zmírnit tak dopad radiální formy na město.

TRASY -> TŘÍDY OKRUH -> TŘÍDA Plzeň má v dnešní době stejně rozvinutou dopravní síť komunikací vyšší třídy jako Praha, ale 10x méně obyvatel : Praha – 84km, Plzeň – 83,5km (zdroj: ŘSD ČR, MD ČR, MV ČR, 2010) Kapacity dopravní sítě nejsou naplno vytíženy (Tyršova-U Prazdroje, největší zátěž návrhu pro r.2030 je 20tisíc automobilů/den).

Je třeba využít této výhody a posilovat i ostatní druhy dopravy. Tranzitní doprava SJ směrem je zásadním faktorem v řešení nového okruhu, proto respektujeme rozhodnutí o trase v západní části okruhu, ale upravujeme jeho dopad na krajinu.

OKRUH JAKO CESTA MĚSTEM 21.STOLETÍ ! OKRUH NEZNAMENÁ KRUH !

hodnocení poroty: 2. cena Návrh představuje snahu o jemné a detailní vyhmatání a pojmenování problémů i vlastností městské struktury a je v tomto smyslu metodologicky neobyčejně propracovanou a cennou sondou do charakterů a významů městské struktury.

Přitom neupadá do popisnosti a vnímá různá měřítka a celky města v jejich odlišných významech a souvislostech.

Oběh je krajinou ve městě i městem v krajině. Řeky utvářející Plzeň již dnes slouží jako rekreační oblasti města. Fenomén velkého množství hřišť a rekreačních zón chceme udržet a rozvíjet.

Problémem chápeme ve vnímání těchto celků odděleně a tedy jaksi mimo města. Nekonečnost os řek vytváří mizející stopu, dojem nelokálnosti tohoto fenoménu.

Vytváříme tedy oběh spojující významné celky obytné krajiny uvnitř i vně města. Dvě říční osy jsou doplněny o třetí „vzdělávací“ osu začínající Západočeskou univerzitou a končící u lázní v Lochotíně.

Velký význam má pro nás dramaturgie těchto prostor jako i význam jednotlivých os řek pro celou soustavu – od „kulturní“ Radbuzy po „přírodní“ Úslavu, od zaplněné papírny ke spirituálnímu klidu výběžku ostrova kostela sv. Jiří.

Metodicky založená práce obsahující řadu cenných postřehů především v grafické části. Textová část obsahuje některé - v daném kontextu - málo srozumitelné a kompatibilní partie a pojmy (pole, oběh, pohyb). Zde si teoretické založení autora vybralo jistou daň.

c) Charakteristické oblasti

jako proces vymezování jednotných celků Charakteristické oblasti jsou definovány dvěma způsoby. Prvním je tvrdé vymezení, které vytváří jasnou rozeznatelnou hranici jednotného prostředí, orientovaného dovnitř. Sem spadají některé areály průmyslové, vědeckotechnické a další. Druhým je vymezení měkké, které je vytvářené formou charakteristického centra (linie, oblasti) a rozsahu jeho vlivu v prostředí. Jsou to hlavně celky s rozdílným prostorovým jazykem.

Metodika -dělení na oblasti je stanoveno pro měřítko prezentace tj. 1:20 000 Při zařazování do oblastí mohou nastat tři situace 1. objekt se nachází v jejím centru nebo v relativní blízkosti -prostředí popsáno jazykem centra 2. objekt se nachází v oblasti blízko působnosti jiného centra, ve styku vlivů dvou oblastí - podle výběru forem, které použije, upevňuje působnost jedné z oblastí, může vytvářet vlastní prostředí na nižší úrovni 3. objekt se nachází v oblasti a styku více oblastí - podle výběru forem, které použije, upevňuje působnost jedné z oblastí, téměř s jistotou vytváří vlastní prostředí na nižší úrovni Oblasti K vytvoření oblasti může dojít v překryvu, obsahujícím hodnoty dvou či více okolních oblastí.

Dalším způsobem je záměrné plošné zanesení nových hodnot.

Oblasti také připouštějí bodový výskyt prvků nedodržujících jejich hodnoty - ty jsou pak tvořiteli oblasti nových dle rozsahu svého působení.

Umísťování těchto objektů a plošných záměrů musí být ostře diskutováno odbornou veřejností vzhledem k jejich možnému dopadu.

Hodnoty oblastí Hodnoty jsou přiřazovány dle měřítka a priorit v daném dělení.

Pro námi prezentované dělení jsou specifikovány název, vjemový popis jako soubor nevyjádřitelných objektivních a subjektivních hodnot, dále převažující měřítko a význam.

Použití v rozhodovacím procesu vymezení oblastí tímto způsobem nutí k zodpovědnému rozhodovaní v území s přímou zodpovědností rozhodujícího.

Systém může být dále použit pro určení „smyšlených tvrdých hranic“ s větší přesností, případné v rozhodování specifických případů v blízkosti těchto „hranic“.

Pozice systému v teorii plánování Systém oblastí a jejich dělení je volně inspirován texty Christophera Alexandera. Hlavně axiomem polomřížky Soubor množin tvoří polomřížku tehdy a pouze tehdy, pokud platí, že když dvě překrývající se množiny náleží do souboru, potom množina prvků společná oběma množinám také náleží do souboru. (Christopher Alexander - A City is not a Tree, např.

Architectural Forum 1965) Tkáň oblastí vytváří zajímavá zjištění – silný charakter centra města stojí na středověkém jádru a silných liniových prvcích začátku 20 století. Okolní zástavba je spíš ostrovního charakteru.

Plzeň - vnitřní město 03.2012

dvořák+gogolák+grasse www.dvorak-gogolak-grasse.com info@d-g-g.cz