Akvárium, číslo 53
e-akvarium.cz
ryby
Neolebias powelli, stará samice. Olšové šištice a (zde bukové) listí už v našich akváriích k téhle rybce neodmyslitelně patří.
Neolebias powelli aneb jak dostat za vyučenou od trpaslíka Markéta Rejlková
Patetra Powellova (Neolebias powelli) určitě není běžným obyvatelem akvárií, ale bývá občas v nabídkách firmy Glaser – tedy jen koncem zimy, kdy jsou dovozy z Afriky bohatší, pak se po ní zase zhruba na rok slehne zem. Mě tam zaujala, protože je hezká a maličká, hodí se do miniakvárií. Rovnou na úvod ale nebudu zapírat, je to taky hodně plachá rybka, takže užít si (nebo jen zaznamenat) její přítomnost v akváriu není samozřejmé. My ji chováme v Zoo Ostrava, vyzkoušeli jsme měnit uspořádání nádrží, spolubydlící, početnost hejna... a jen velmi zřídka jsme viděli, jak patetry proplouvají klidně akváriem. Jde to, ale je lepší se připravit na možnost, že rybky budou plaché a při pohybu kolem akvária zmizí do úkrytů. V akvaristice jsou známější jiní zástupci rodu Neolebias, hlavně N. ansorgii, trewavasae, trilineatus a unifasciatus. To jsou trochu větší druhy (3–5 cm), N. powelli měří v dospělosti těsně pod dva centimetry. Má na těle většinou tři zelenočerné kulaté skvrny, jejich počet ale může kolísat (1–4). Samce poznáme podle výraznějšího červeného zbarvení, samička bývá trochu větší a zavalitější.
Tolik teorie – v praxi je to prostě malá rybička, která je většinou plachá, ale jinak bezproblémová. Jediný, zato podstatný zádrhel se objeví, když se pokusíte o její odchov. A pokusit byste se rozhodně měli, je to ryba jen velmi vzácně dovážená přírody, tento zdroj ale může kdykoliv „vyschnout“. Donedávna byla považována za kriticky ohroženou, nově je jen ohrožená, tedy aniž by se na její situaci něco změnilo, pouze se změnila kritéria IUCN. Patetra Powellova byla popsána teprve v roce 1990 a žije jen v deltě Nigeru. Nemusíte být zrovna ekologičtí aktivisté, abyste si tento region spojili s těžbou ropy a jejími následky. Znečištěné prostředí, paradoxní chudoba místních obyvatel, militantní povstalecké skupiny, soudní pře s firmou Shell... tam někde se zájem o ryby pochopitelně objevuje, protože lidé jsou na rybolovu závislí a s ropnými skvrnami to nejde dohromady. Jenže dvoucentimetrová rybička se sníst nedá, ta jen v ústraní vyčkává, jaká bude budoucnost delty Nigeru. Našla jsem údaje o konkrétních lokalitách, kde se patetra Powellova vyskytuje; není to v celé deltě. Jde o relativně menší řeky, kde je hodně listového opadu na dně a je tam menší vliv samotné řeky Niger, tzn. neprojevuje se tam tolik příliv. V období sucha je tam voda čirá, v období dešťů černá. Tento druh byl ale zaznamenán i na místech, kde už je vliv Nigeru větší (a voda může být mírně brakická) a dno je porostlé vodní vegetací, která splývá v proudu. Nakolik jde třeba o sezónní migraci se mi nepodařilo zjistit, praxe ale spíš ukazuje, že ty klidnější vody se spoustou listí na dně budou to pravé.
V literatuře a na internetu najdeme jen kusé informace, které jsou navíc často jen citací jiných zdrojů a občas si protiřečí. Takže se dočteme, že tyto rybky jsou hejnové a pelagické, že se zdržují u hladiny, že jsou bojácné a skrývají se, že potřebují pH maximálně 6,9, lépe okolo 5, ale také jim vyhovuje pH až 8,0. Teplota je ideální 23–26 °C, jsou velmi citlivé na její prudké výkyvy.
4