Akvárium, číslo 53
e-akvarium.cz
praxe
Parazitická kapilárie. I několik hodin po úhynu ryby je živá, aktivní a nepřehlédnutelná.
Amatérský rybí doktor:
Parazitické hlístice Markéta Rejlková
Parazitické hlístice jsou velmi častým problémem akvarijních chovů, i když o tom mnohdy ani nevíme. Z hlediska amatérské diagnostiky rybích nemocí jsou tématem snad i začátečnickým, pokud si tedy chceme hned vyzkoušet práci s mikroskopem a zabrousíme mezi vnitřní parazity. Hlístice jsou velké, docela snadno je poznáme, a stejně tak snadno seženeme lék, který by je měl zničit. Tolik teorie, praxe bývá někdy složitější – jak ukážou příklady uvedené dále, léčba hlístic může být velice jednoduchá, nebo vás donutí vyzkoušet nové postupy. Jen pro pořádek uvádím, že pokud zjistíte nákazu u jedné ryby a jde o některou z běžných „akvarijních“ hlístic, tak musíte léčit celou osádku akvária. Držte se návodu použitého přípravku a nezapoměňte léčbu zopakovat, abyste zlikvidovali i případnou další generaci, která se vylíhla z vajíček po prvním kole léčby. Tato nutnost vyplývá z životního cyklu parazitických hlístic (viz následující článek Miroslava Hyliše).
Možná záměna je s jinými typy červovitých parazitů – hlístice (Nematoda, roundworms) jsou na průřezu kulaté a hladké, poměrně dlouhé. Tasemnice (Cestoda, tapeworms) jsou ploché a mají článkované tělo; žábrohlísti (Monogenea, flukes) jsou zavalitější a menší, podobně jako motolice (Trematoda, Digenea, flukes); vrtejši (Acanthocephala, thornyheaded worms) jsou relativně kratší a silnější a mají zatažitelný chobotek s ostny; jazyčnatky (Pentastomida) mají kratší článkované tělo, typicky stočené do spirály. Přesnější určení není nezbytné. Pro léčbu je rozhodující, jestli jde o „kulaté červy“, nebo o něco jiného. Jakmile tedy najdete parazitické hlístice = štíhlé dlouhé hladké červy, víte, kdo je váš nepřítel. Není potřeba ani určovat konkrétní druh, byť se to může hodit pro zjištění životního cyklu, tedy i výskytu různých stádií v akváriu, možných cest přenosu apod. Je to ale pro amatérskou diagnostiku už dost složité a obejdeme se bez toho. V akváriu nejčastěji potkáme různé kapilárie (viz také následující článek Miroslava Hyliše s podrobnějšími informacemi) a zástupce rodu Camallanus.
Vnější příznaky napadení hlísticemi jsou špatný růst (také velmi pomalý až nulový růst mladých ryb), hubnutí, nechutenství, neochota se rozmnožovat nebo nízká plodnost. V některých případech mohou mít ryby zvětšené břicho, častěji jsou ale vyhublé. Pokud je napadení parazity silné, ryby hynou. Parazitičtí červi jim narušují orgánové tkáně, což vede ke snížení příjmu živin, zánětům a celkovému zhoršení kondice. U některých druhů ryb ani nemusíme kvůli stavbě těla poznat, že trpí podvýživou, ale když postupně hynou bez zjevných příznaků, zkontrolovat přítomnost vnitřních parazitů je na místě. Občas můžeme vidět zčervenání řitní oblasti ryb a dokonce i vyčnívající část červa, v tom případě je diagnostika snadná.
Kde je hledat? Ve výkalech lze najít vajíčka, případně i různá stádia červů, ale pozor na to, že v akváriu je běžný výskyt neparazitických hlístic, tedy výkaly musíte sebrat okamžitě. Daleko lépe se hledají dospělí červi uvnitř ryby – ve střevech, v játrech, v dalších orgánech i volně v břišní dutině nebo ve svalovině. Když uhynulou rybu uložíme v uzavřené nádobě či sáčku (bez vody) do lednice, hlístice v břišních orgánech budou i druhý den velmi aktivní a nepřehlédnutelné. Měří většinou několik málo milimetrů, ale v některých případech je lze zahlédnout i pouhým okem.
42
