Akvárium, číslo 53
e-akvarium.cz
praxe
Záludné kapilárie skalár Nejzávažnější onemocnění i podceňovaný faktor jejich úspěšného chovu (1) Miroslav Hyliš
Abstrakt. Článek popisuje poznatky a praktické zkušenosti s nákazami parazitickými hlísticemi kapiláriemi (čeleď Capillariidae) u skalár amazonských (Pterophyllum scalare) ve společenském akváriu. Pozorování odvozená ze vzorku více než 70 jedinců nepříbuzných skalár chovaných s některými dalšími druhy ryb v období více než 10 let shrnují projevy jejich nákaz, okolnosti šíření, způsoby detekce, podmínky a limity léčby, srovnání a součinnost s dalšími parazitárními nákazami a celkový vliv na chov i chování ryb. Nejdůležitějšími zjištěními jsou: 1) vysoká promořenost (blízko 90 %) prodávaných i amatérsky chovaných (neléčených) ryb; snadná infikace nejen kontaminovanými nástroji, použitou dekorací (rostlinami!), ale i prostřednictvím jiných (nepříbuzných) akvarijních ryb; 2) úhyny skalár byly ve sledovaném období v rámci projevu ostatních běžných nemocí pokaždé spojeny s napadením kapiláriemi; vlastní mortalitu ryb při nákazách kapiláriemi působily bakteriální infekce v kombinaci s bičíkovci rodu Spironucleus; prostředí chovu průběh onemocnění výrazně moduluje; 3) působení dvou testovaných léčiv (s účinnými složkami levamisol a emamectin) má v těle ryb na červy vysokou, ale ne absolutní účinnost, neznámým mechanizmem (ne nutně rezistence) je nepatrná část z nich chráněna a je schopna přežít jeden cyklus standardní léčebné kůry; doporučovaná léčba dvěma cykly po 2–3 týdnech pauzy je v praxi nedostatečná, absolutní minimum jsou tři cykly s odstupy tří týdnů; 4) vícenásobné léčebné kůry levamisolem mají devastující účinek na imunitní systém ryb a ty (i zdravé, kapiláriemi nenakažené) se zpožděním hynou na bakteriální a plísňové infekce; ideálním preparátem proti hlísticím se jeví flubendazol; 5) z praktických pozorování vyplývá nutnost objasnění možné rezistence na uvedená léčiva i dalších detailů životního cyklu těchto parazitů: časový a místní rozptyl jednotlivých (dormantních?) stádií, jejich přetrvávání v prostředí a tělech konečných (dočasných?) hostitelů a míra hostitelské specifity. Doplňkem článku je také hrubý přehled a základní diagnostika kapilárií sladkovodních ryb, praktické zkušenosti s provozem vysokých akvárií z hlediska funkčnosti a stability mikrobiálního prostředí, zkušenosti s úspěšnou nemedikální léčbou spironukleózy a zpráva o nálezu unikátního vysoce patogenního vícebuněčného parazita u skalár.
Úvod Skaláry amazonské (Pterophyllum scalare) patří díky výjimečnému vzhledu, optimální velikosti, znakové variabilitě i chovatelské atraktivitě k TOP 10 akvarijním rybám. Na rozdíl od příbuzných skalár vysokých nebo terčovců se těší pověsti bezproblémových ryb. Jako mezidruhově mírumilovné klidné fytofilní ryby – jedny z mála nebagrujících cichlid – se dobře hodí do řady společenských i rostlinných akvárií. Poznatky z jejich biologie, ekologie a nároky na chov i odchov jsou dostatečně popsané [1, 2], podobně jako rámec základních nemocí [2, 3] nebo genetika šlechtění [4, 5]. Existují v nepřeberném množství přírodních a hybridních forem [1, 4] a obě skupiny se k nadšení akvaristů neustále rozšiřují o nové introdukce [6] i tvarové a barevné variety [7]. Jedinou nápadnější komplikaci, vnitrodruhovou agresivitu, lze omezit některými poznatky a chovatelskými triky [1, 17, 18, dále v textu]. Přesto v kontrastu k obrovskému množství prodávaných (dovážených i odchovaných) ryb je i běžnému pozorovateli nápadné, jak málo starších, do konečné velikosti a dospělého věku dorostlých exemplářů, je možné vidět
u chovatelů nebo i ve velkých akváriích různých institucí, kde odpadají důvody dané velikostí nádrže. Řada variet opakovaně z kultury (českého akvaristického prostředí) mizí a musí být obtížně zpětně introdukována. Stejně složité je obstarat si kvalitní zdroj vytipované variety nebo stávající chov doplňovat novými nepříbuznými jedinci. Asi každý akvarista někdy viděl kachektickou zuboženou skaláru s vystouplými očnicovými oblouky i hranami celého těla, téměř bez svaloviny s dlouhým průsvitným nebo už křídově bílým visícím trusem, jak čeká na nevyhnutelný osud, na kterém se však významně podepsal její neznalý chovatel a často už prodejce. Za čas přijdete a nádrž je osazena mladými rybami, z nichž většinu čeká podobný osud. Současně s tím se akvaristé neustále setkávají jak v běžné literatuře [8], tak v diskusích na různých fórech [9] nebo také při osobních setkáních s řadou nepřesností, protichůdných informací nebo i mýtů, které se týkají chovu a nemocí těchto ryb. Za všechny uvedu vybíravost při krmení (nutnost obměny a pestré stravy) příp. její vazba na chemizmus vody [1],
46
