EkonTech.cz - 8. číslo, listopad 2013 by ABSOLVENTI.cz

www.EkonTech.cz

8. číslo | listopad 2013 | zdarma

8 Výzkumná centra

O vědě, technice a školství s Vladimírem Maříkem Téma čísla

/ 4–5

Výzkumná

centra

Technika

Nedostatek IP adres. Co s tím? / 22

Průmyslové vlastnictví

NEŽ ZAČNETE

OBJEVOVAT AMERIKU

OVĚŘTE JESTLI JI NEOBJEVIL NĚKDO PŘED VÁMI

HLEDÁTE NÁPAD NEBO INSPIRACI? CHCETE VĚDĚT, CO CHYSTÁ KONKURENCE? POTŘEBUJETE OVĚŘIT ORIGINÁLNOST VLASTNÍHO NÁPADU? NEZTRÁCEJTE ČAS VYMÝŠLENÍM VYMYŠLENÉHO! NA ESPACENET.COM ZÍSKEJTE ZDARMA PŘÍSTUP K 70 MILIONŮM NÁPADŮ Z CELÉHO SVĚTA! WWW.PATENTUJ.CZ

Ochraňte svůj vynález! / 14–15

Úvodník

www.EkonTech.cz | 8. číslo | listopad 2013

Vydavatel:

Výzkumná centra Vážení čtenáři, po minulém čísle na téma zahraniční stáže jsme se rozhodli otočit list a potěšit především techniky a vědátory. Mnozí odborníci identifikují hlavní problém budoucího vývoje naší země v podfinancovanosti vědy. Každý má ale jiný pohled na příčinu – vynakládáme na vědu peněz málo, nebo se jenom s dostatečným finančním obnosem špatně hospodaří? Pravda bude nejspíš kombinací obou faktorů, což je ale jenom můj osobní názor.

Hlavní partneři

Oslovili jsme několik odborníků z akademické půdy, soukromé i politické sféry a rozebrali s nimi konkurenceschopnost naší země, situaci výzkumných center, jejich propojení se soukromým sektorem i spolupráci s univerzitami. Doporučuji především rozhovor s Panem Profesorem (velká „P“ volím úmyslně) Vladimírem Maříkem o novém kybernetickém centru i rozhovor s předsedou Úřadu průmyslového vlastnictví Josefem Kratochvílem o patentové ochraně. Jako obvykle na vás čekají i další zajímavé články z oblasti vědy, techniky, byznysu i ekonomie. Přeji vám příjemné čtení a budu ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu k našemu časopisu EkonTech.cz

Hana Petříková šéfredaktorka

Tiráž EkonTech.cz Šéfredaktor: Hana Petříková hana.petrikova@ekontech.cz Redaktoři: redakce@ekontech.cz Jaromír Kaplan, Karel Nohava, David Busta, Simona Vorlová, Pavel Pilecký, Luboš Novotný Grafická sazba: Michal Polus Inzerce: inzerce@ekontech.cz

Vydavatel: Česká studentská unie Asociace studentů a absolventů Kamýcká 1067 Praha 6, 165 21 IČ: 22729283 www.CeSU.cz Číslo 8. Registrace: MK ČR E 20872 Ekontech.cz vychází 6x ročně v akademickém roce Náklad: 21 000 ks; náklad ověřuje ABC ČR, člen IF ABC Termín distribuce: listopad 2013 Další číslo vyjde v prosinci 2013

Téma čísla: výzkumná centra

Autor: David Busta

Česká republika se začíná prodírat na pozici vědecké mocnosti V České republice jsou budována nová výzkumná centra s podporou Evropské unie. V mnohém se vyrovnají svým světovým protějškům, v mnohém je i překonávají. To mimo jiné přispívá k návratu českých vědeckých kapacit ze zahraničí zpět do vlasti. 26 000 000 000,- Kč

53 000 000 000,- Kč

3 300

Takový je rozpočet na vědu a výzkum pro rok 2014.

Tolik bude celkem uvolněno z evropských fondů na program VAVPI.

Tolik pracovních míst nová výzkumná centra přinesou.

V roce 2008 byl v Ostravě slavnostně zahájen Operační pro-

roekonomické stability. Trh práce má své problémy a stejně

gram Výzkum a vývoj pro inovace (VAVPI), který úspěšně po-

tak i nezaměstnanost a příjmová nerovnost patří mezi rela-

kračuje a klade si za cíl zajistit konkurenceschopnost České

tivně nízké. Chybějí nám však dostatečné investice do vědy

republiky. Díky tomuto programu přiteče do České republiky

a výzkumu.“ Co se týče statistik zveřejněných na stránkách

celkem 53 miliard korun z evropských fondů na vědu a vý-

Rady pro výzkum, vývoj a inovace pozorujeme od roku 2011

zkum. Pět let po jeho spuštění již nejsou projekty jen na pa-

pokles ve výdajích. Hodnotě 3% HDP investovaného do vědy

píře, ale postupně jsou i realizovány. Kupříkladu ostravské

se tak Česká republika přestala přibližovat. „Nemyslím si, že

centrum IT4Innovations, kde je umístěn superpočítač, by se mělo podílet i na výpočtech a modelování situace v případě povodní, což poskytne drahocenný čas pro případnou evakuaci. „Laserové centrum v Dolních Břežanech u Prahy stojí na dvou projektech, a to na ELI beamlines, který se zabývá základním výzkumem a projekt HiLASE, který se věnuje aplikaci v průmyslu,“ objasňuje funkci nově budovaného výzkumného centra, které by mělo být kompletně hotovo v roce 2015, technologický skaut pro projekt HiLASE inženýr Roman Švábek.

Málo nebo dostatečně? Diskuse se neustále vedou o tom, zdali stát vynakládá na vědu a výzkum financí dostatek. „Peněz je dost, jen se s nimi špatně hospodaří,“ prohlásil premiér v demisi Jiří Rusnok ohledně množství finančních prostředků, které plynou na výzkum ze státního rozpočtu. Proti tomuto prohlášení se následně vzedmula vlna nesouhlasu. Kupříkladu hlavní ekonom Patria Finance David Marek v jednom ze svých článků píše: „Česká republika si docela dobře vede v parametrech mak-

www.EkonTech.cz | 8. číslo | listopad 2013

prostředků je nedostatek. Výtěžnost z těchto prostředků je

k povaze obou věd zní absurdně zejména v případě stejného

bohužel malá. Je to dáno zejména tím, že se hodnotí výzkum

bodového ohodnocení pro patenty i knihy. Tento problém by

plošně a neukazuje se na to, co je průměrné a podprůměrné.

měl být nově řešen tzv. Metodikou 2013, obsahující tři pilíře

Je třeba se soustředit především na to, co je excelentní, kon-

hodnocení. První pilíř, kudy proteče 70% veškerých financí,

kurenceschopné, užitečné,“ odpovídá na otázku, zda se stát

prošel revizí a udělování bodů bude méně plošné. Druhý

dostatečně podílí na financování vědy a výzkumu, profesor

pilíř se pak bude zaměřovat na hodnocení výsledků a třetí

Vladimír Mařík, který stojí za projektem nového kyberne-

pilíř se týká míry uplatnitelnosti nápadu v praxi. Třetí pilíř

tického centra na Praze 6 v Dejvicích. Jak ovšem můžeme

bude rovněž posuzovat, kolik finančních prostředků dokázali

rozeznat, co je excelentní, užitečné a co nikoliv? V případě

vědci získat z jiných než státních zdrojů. Soukromý sektor

základního výzkumu to skutečně není lehké, neboť se jedná

je dalším ze zdrojů celkového rozpočtu výzkumných center,

svým způsobem o loterii. Desítky projektů jsou neúspěšné,

zejména díky licencím a patentům. Vědci však stále nejsou

ale pak může přijít jeden, jako kupříkladu projekt v minulém

dostatečně znalí v případě licencování a žádostí o paten-

roce zesnulého profesora Antonína Holého. Licence na jeho

tování výsledků svých výzkumů, potvrzuje Roman Švábek.

léky proti AIDS a hepatitidě jsou jedním z primárních zdrojů

Úřad patentové ochrany a průmyslového vlastnictví pořádá

AV ČR dodnes.

množství seminářů, které se mají postarat o osvětu. Můžeme tedy očekávat, že se i toto postupem času zlepší, jako se zlep-

Kafemlýnek

šuje i ona problematická bruselská administrativa.

Samotný systém financování byl ovšem kritizován i samottakřka za cokoli. Stačilo vydat několik publikací, které ani

Naše budoucnost závisí na exportu duševního vlastnictví

nikdo nečetl, nebo třeba i napsat nekrolog zemřelého kolegy,

Přes všechny problémy, s kterými naše země stále zápasí,

a potřebný bodík k zajištění financování projektu byl jistý.

se objevuje naděje na světlou budoucnost, jíž se stává česká

Bodový systém byl de facto aplikován plošně. To znamená,

věda. Zdá se, že je to skutečně jediná „via lucis“. „Montovat

že kniha týkající se fyziky je stejně bodově ohodnocena jako

automobily již stačit nebude, my musíme začít vyvážet du-

kniha zabývající se tématem z pole humanitních věd, což

ševní vlastnictví,“ shrnuje profesor Vladimír Mařík.

nými vědci. V podstatě fungoval na bázi přidělování bodů

Výzkumná centra financovaná z projektu VAVPI Řež u Prahy SUSEN Centrum udržitelné energetiky 2,7 miliardy | 70 vědců

Praha 6, Dejvice CIIRC 1,25 miliardy | 250 vědců

Vestec u Prahy BIOCEV Biotechnologické a biomedicínské centrum 2,3 miliardy | 450 vědců

Ostrava IT4Innovations superpočítač

Dolní Břežany ELI nejintenzivnější laser na světě, základní výzkum

1,85 miliardy | 200 vědců

6,8 miliardy | 200 vědců

Dolní Břežany HiLASE laserové centrum, aplikovaný výzkum

Brno ICR Mezinárodní centrum klinického výzkumu

Brno CEITEC Středoevropský technologický institut

0,9 miliardy | 300 vědců

4,6 miliardy | 300 vědců

5,2 miliardy | 500 vědců

Téma čísla: výzkumná centra

Autor: David Busta

Profesor Vladimír Mařík: Největší překážkou je typická česká průměrnost často doplněná velkým egem Skutečně vzdělaný člověk by se měl vyznačovat zejména pokorou, jež má vycházet právě z jeho učenosti. Pan profesor Vladimír Mařík takovým člověkem bezesporu je. Působí na ČVUT a vede fakultu kybernetiky. Zabývá se zejména umělou inteligencí, robotikou a v posledních letech taktéž multiagentními systémy. Pan profesor odpovídal na otázky týkající se nově budovaného kybernetického centra, které bude stát v Dejvicích, problematiky nedostatečného počtu studentů technických oborů, návratu českých vědců z ciziny a budoucnosti České republiky. V České republice má vzniknout množství nových center, čímž se vytvoří pracovní místa téměř pro 3 300 odborníků. Vámi plánované kybernetické centrum přijme cca 250 pracovníků. Pane profesore, najde se vůbec dostatečný počet uchazečů?

Často se na mě obracejí s tím, že by chtěli po 15 letech venku zpět domů. O česká centra se již zajímají i odborníci z technologicky nejvyspělejších zemí.

na světové úrovni, to je celý problém. Ve výzkumném cen-

Můžeme mluvit o jakémsi „comebacku“? V cizině je odhadem 1 500 českých vědeckých pracovníků. České ministerstvo ohlásilo projekt Návrat, kdy uvolní 0,5 mld. Kč na návrat českých vědců zpět do země. Snažíte se nalákat české vědce zpět do vlasti?

tru přece nemusí působit pouze čeští odborníci, ale i cizinci.

Nevím, nakolik bude projekt Návrat úspěšný. Vím však, že

Mohou zde pracovat lidé z Německa, Rakouska, Japonska

bývalí absolventi, dnes již profesoři, se do země vrátit chtějí.

i USA. Musíme tedy především zaručit kompetitivní pod-

Důvodem je, že tu chtějí mít nebo mají rodinu, chtějí, aby

mínky zejména, co se týče vybavení, možnosti cestovat

jejich děti chodily do českých škol. Největším problémem

a účastnit se mezinárodních aktivit.

jsou peníze, ale postupem času se to jistě srovná. Otevřeně

Já se domnívám, že Česká republika má potřebnou kapacitu, dokonce jsem přesvědčen, že máme dost velice kvalitních odborníků. Nicméně je potřeba jim nabídnout podmínky

však říkám, že peněžní odměna musí být ve špičkových cenTaké si myslím, že jsme schopni si oněch 250 pracovníků

trech vyšší než na běžné katedře.

postupně vychovat. Nechceme ale podporovat žádný „self schopnost budou mít Plzeň, Ostrava, Vídeň a další. Když se

Česká republika je malou zemí, nebude zde výzkumných center až příliš?

lidé promíchají, tak jich bude dost a dost kvalitních. Vůbec

Čím se budeme živit? Budeme montovat auta nebo vyvá-

nejsem pesimista.

žet duševní práci? To druhé je přece zájmem všech, alespoň

breeding“, aby zde pracovali lidé pouze od nás. Obdobnou

tedy deklarovaný. A z tohoto důvodu si musíme odborníky

Hlásí se Vám již odborníci z ciziny?

cíleně vychovávat. Každý samozřejmě nedostane Nobelovu

Ano, nám se sem již hlásí lidé z Francie, Německa, taktéž

cenu. Ale za každým špičkovým výzkumníkem musí být

naši bývalí absolventi působící v Anglii nebo Holandsku.

přece také tým, tedy i lidé, kteří tvoří zázemí. Vychovejme

www.EkonTech.cz | 8. číslo | listopad 2013

nechci nijak paušalizovat, je nejsou schopny přijímat, a tak se stává, že naše know-how doslova vyvážíme do ciziny. O spolupráci se totiž u nás obecně mnohem více zajímají zahraniční společnosti než tuzemské. České společnosti nejsou mnohdy schopny nové technologie uchopit. Nemyslím si však, že je to špatně, že se know-how vyváží, ale měla by existovat lepší licenční politika a patentová ochrana. Přesto by se český průmysl měl mnohem více angažovat. Měl by se starat více o to, co se na školách děje. Především by měl výrazně zvýšit svůj podíl na financování univerzit a výzkumných center, pokud chce čerpat z toho plynoucí výhody. Financování ze strany průmyslu je opravdu žalostně nedostatečné. Chápeme, že malé a střední firmy na to nemají dostatek prostředků, ale zaráží nás nízká ochota spolupráce ze strany velkých společností. Podíváme-li se do světa, například do Mexika, nalezneme zde Instituto Politécnico Nacional, naši partnerskou univerzitu. Přímo v kampusu je postavena obrovská budova Pemex, kterou zafinancovala a včetně vybavení věnovala universitě společnost Petroleum Mexicano. A tady vidíme ten velký rozdíl. Ve světě velké firmy poskytnou universitám prostředky a následně očekávají výsledky. U nás se nejdříve očekávají výsledky Prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc. Středem odborného zájmu prof. Maříka je umělá inteligence a její využití v automatickém řízení a systémech pro podporu rozhodování. V současnosti působí jako vedoucí katedry kybernetiky ČVUT FEL, kterou formuje od roku 1999. Je odpovědným řešitelem dlouhodobých výzkumných kontraktů ČVUT s firmami Vitatron Medical (NL), Robert Bosch (D), Denso (JP), Cadence (USA) a s dalšími institucemi, jako NASA či U.S.Air Force Research Lab. V roce 1993 založil Výzkumné středisko Rockwell Automation Praha, které dosud řídí, a které přerostlo v úspěšnou jednotku o 50 výzkumnících. Je autorem či spoluautorem více než 150 časopiseckých článků a příspěvků na konferencích, spoluautorem či koeditorem 15 knih v renomovaných nakladatelstvích. Roku 2003 obdržel rakouské státní vyznamenání Čestný kříž za vědu a umění. Před rokem pak získal cenu Outstanding Service Award od IEEE SMC Society.

a teprve poté se možná poskytnou prostředky.

Jaká je zde podpora ze strany státu? Výzkumná pracoviště jsou u nás financována ze tří základních zdrojů, jednak je to státní rozpočet, dále veřejné prostředky EU včetně strukturálních forndů a dále pak privátní peníze z podniků. Ze státního rozpočtu jde ročně do české vědy okolo 26 miliard Kč, což není málo. Otázkou je, jak tyto peníze dovedeme využít. Výtěžnost z těchto prostředků je bohužel malá. Je to dáno zejména tím, že se až dosud hodnotí výzkum plošně a neukazuje se dostatečně na to, co je průměrné a podprůměrné, co je užitečné a co je nevyužitelné. Je třeba se soustředit především na výsledky

si kvalifikované programátory, odborníky, kteří třeba nedo-

excelentní, konkurenceschopné, užitečné. Máme tedy dva

sáhnou na vrchol světové špičky, ale v týmu pomohou, aby

klíčové aspekty pro určování potenciálu projektu, můžeme

se tým na onen vrchol dostal společným úsilím.

měřit excelentnost a užitečnost, a to není to samé. I méně excelentní věc může hodně pomoci konkurenceschopnosti

Vybavení českých vědeckých center je prý srovnatelné s těmi zahraničními. Největším problémem se však ukazuje býti, že centra jsou ve výzkumu a vývoji v předstihu před českým průmyslem. Jak funguje spolupráce s firmami? Myslím si, že podstatná část pracovišť ČVUT je schopna dodávat mnohem více inovací, ovšem české společnosti, ale

českému podniku. Měli bychom však oba aspekty měřit náročným metrem. Celý rozhovor naleznete zde:

Co nás zajímá

Autor: Jaromír Kaplan

Zóna svobody v Číně Čína. De iure socialistický stát s vedoucí úlohou komunistické strany a s vládou lidu. De facto země, ve které v ekonomice vládne tvrdý kapitalismus a v politice úzká skupina lidí, bují korupce a obyčejný člověk je na každém kroku omezován v osobní svobodě. Nyní Říše středu otevírá okno a uvolňuje některá přísná nařízení, ale jen na malém území. Nový Hongkong

přišly i velké investice. A nejen to, mnohé zahraniční odbor-

Čína otevřela v Šanghaji novou zónu volného obchodu, má

níky, kteří by rádi v Číně pracovali, odrazuje právě ono velké

za úkol jediné, převést rychlý hospodářský růst Hongkongu

omezování v případě sociálních sítí.

i na kontinentální Čínu. Celá „svobodná“ oblast bude pro začátek rozlehlá pouze necelých 29 čtverečních kilometrů

Ekonomické experimenty

v nejmladší části města Pudong. Celá čtvrť má přitom 1200

Kromě uvolnění internetu bude nová zóna také zkušební la-

čtverečních kilometrů. Pokud bude experiment úspěšný,

boratoří pro nové ekonomické experimenty. Převratný bude

zóna by se mohla rozšířit do celého Pudongu. Podle státních

pokus s úplnou konvertibilitou Čínského jüanu. To znamená,

médií už Peking vydal povolení 25 čínským a zahraničním

že by úrokové sazby určoval trh a ne státní úřady. Zmíněný

podnikům, které mohou v sektoru působit

fakt by měl nastartovat další makroekonomické možnosti, které by vláda právě v této zóně testovala. Důležité je také

Volný internet

údajný příslib zjednodušení podmínek pro zahraniční inves-

Jedním z novinek v zóně volného obchodu je zcela volný

tice. Z toho by měli těžit nejen zahraniční a čínské firmy, ale

internet. Je to na první pohled překvapující, ale i v tak dy-

také samotní Číňané.

namické ekonomice je internet pod přísným státním dohledem. Věděli jste například, že se v Číně nepřihlásíte do svého

Reformy napříč trhem

facebookového profilu? Twitter, Facebook nebo Google

Velký změnami by mělo projít zdravotnictví a bankovnictví,

tamní komunistická vláda blokuje pro jejich údajnou škodli-

a to hlavně otevřením zahraničním investorům. V dopravě

vost. A právě v nové zóně by měly být povoleny všechny tyto

bude možné vstoupit majetkovou účastí do čínských rejdař-

stránky, které jsou pro běžného Číňana nedostupné. Záměr

ských společností, nebo založit svou vlastní přepravní spo-

je jasný – s mocnými internetovými giganty by samozřejmě

lečnost. Zajímavostí je oblast turistiky. V Pudongu si budete moci bez obav otevřít cestovní kancelář a prodávat zájezdy kamkoliv do světa, to je v Číně nyní věc nemyslitelná. Ale má to jedinou výjimku, ani v zóně volného obchodu nesmíte prodávat zájezdy na Tchaj-wan.

Zájem mají i další města Plánovaná zóna volného obchodu v Šanghaji zahrnuje mimo jiné přístav, letiště Pudong a celní skladiště. Šanghajské úřady mají v úmyslu zónu v budoucnu rozšířit na celou čtvrť Pudong. Ve šlépějích Šanghaje by se ráda vydala i další čínská města. Jihočínský Kuang-tung a Tchien-ťin na východě země se k tomu už snaží od vlády získat souhlas. Že by nakonec první zárodky svobody v rudé Číně?

Síť slev pro studenty a absolventy

www.EkonTech.cz | 8. číslo | listopad 2013

-20%

-10%

-15%

Identifikační průkaz abs olventa

ABSOLVENT

Jméno a příjmení

Jaroslav Novák

Datum narození

ta 18 .1. ikačn 86í průkaz studen Identif19

Id Platí do

16.5.2012 Číslo karty

í Y4 1234 příjm 78en9X 5687 Jméno a 56

vá

Jana Nováko ní

Datum naroze

AbsolventKarta.cz ...výhody na dosah

18.1.1986 Platí do

16.5.2012 Číslo karty

StudentKarta.cz

Y45687

123456789X

arta.czh StudevýnhotK dy na dosa ...

AbsolventKarta.cz

MapaSLEV.cz Vydavatelé

Partneři proejektu

...výhody na dosah

Kariéra

Autor: Hana Petříková

Sport vás do smrti živit nebude… Michal Horvath, profesionální veslař, olympionik, čerstvý inženýr a nový přírůstek mezi talenty poradenské společnosti PwC. Tak by se dal velmi stručně Michal popsat. Když nastoupil na stáž do auditu, určitě nečekal, že bude moci inspirovat tisíce studentů svojí pílí a cílevědomostí. Ahoj Michale, zahřívací otázka – povíš nám, jakou školu jsi studoval a jak dlouho ti to při tvém časovém vytížení trvalo? Studoval jsem na Fakultě financí a účetnictví na VŠE a i když to občas trochu bolelo, stihnul jsem inženýrský titul za 5 let.

Získával jsi již při studiu nějaké pracovní zkušenosti? Vím pouze o stáži v PwC, můžeš o ní něco říci? Byla to moje první a jediná stáž a absolvoval jsem ji první dva měsíce tohoto roku, protože bylo po olympiádě a já měl více volného času. Do té doby jsem věnoval všechen svůj čas sportu a školním povinnostem. Byl jsem na stáži v auditu,

díl od kluků, co se mnou veslovali. Určitě toho ale neli-

kam jsem od září nastoupil na plný úvazek. Na VŠE jsem

tuju. Jeden z důvodů, proč jsem nevzdal školu a šel zkusit

měl audit jako vedlejší specializaci, takže jsem si alespoň

stáž v PwC, byli dva moji parťáci, kteří ve třiceti letech

vyzkoušel, jak to chodí v praxi.

skončili s veslováním. Neměli vysokoškolské vzdělání ani žádnou praxi. Jeden teď pokrývá střechy a druhý prodává

Že jsi nestíhal další stáže a brigády naprosto chápu, co mi ale vrtá hlavou je, jak jsi vůbec dokázal skloubit sport a školu?

Jak dlouho už pracuješ v PwC na plný úvazek?

Školu jsem musel trošku optimalizovat. Tréninky jsem měl

V PwC pracuji teprve dva měsíce, přičemž celý první měsíc

2x denně – oficiální 20 hodinový úvazek, ale trávil jsem tam

zabralo intenzivní školení. Teď už se zapojuji do běžných

40 hodin týdně, takže musím přiznat, že všech přednášek

pracovních povinností.

boty…

jsem se neúčastnil.

To dnes dělá málokdo… Měl jsi nějaký volný čas? Jak jsi ho využíval? Většinu svého „volného“ času jsem věnoval škole, na roz-

Jak to je v PwC s kariérním postupem? Myslím si, že buďto člověk roste nebo odejde. Pokud zaměstnanec není úplný lempl a plní úkoly, které dostává, tak stoupá, tak je to ve firmě nastaveno.

www.EkonTech.cz | 8. číslo | listopad 2013

V čem si myslíš, že ostatní uchazeči o stáž ve srovnání s tebou pohořeli?

Jak jsi na tom vlastně s vrcholovým sportem teď? Stíháš sportovat i při práci?

Na assessement centru podle mě většina lidí pohořela

Mám zraněné rameno a rozhodl jsem se už sportovat pouze

na týmové práci, která se nám vůbec nepodařila. Snažil

rekreačně, ale určitě to není kvůli PwC. Tam mi naopak na-

jsem se naši společnou práci na zadaném projektu usměr-

bídli i možnost, jak časově skloubit sport i práci. Nechci ale

nit, ale nebyli jsme schopni se domluvit.

dělat dvě věci napůl, raději se budu věnovat jedné naplno. Na olympiádě v roce 2008 jsme byli pátí, v roce 2012 tři-

Mluvíš tu o týmové práci. Co se ještě při přijímacím řízení do PwC prověřuje? Účetnictví? Jazyky?

náctí, to mi rozhodování také hodně ulehčilo.

mohu říci, že potřebujete obecnou angličtinu na slušné

Jak ses vůbec přinutil k tolika činnostem? Škola, stáž, sport, … to určitě chtělo velkou motivaci.

a komunikativní úrovni, logiku, selský rozum a týmového

Vždycky jsem si říkal „to zvládneš, to zvládneš“. Když toho

ducha. To je vše. Výhodou je, že dostanete hned zpětnou

bylo opravdu hodně, vyčítal jsem si zase, že jsem si toho

vazbu velmi lidským způsobem.

naložit moc, ale stále mě motivovalo, že vím, jak to dopadne

Nebudu popisovat krok po kroku celé výběrové řízení, ale

se sportovcem, když nemyslí na budoucnost. Na druhou

Nezmínil jsi znalosti z účetnictví, bez těch se ani nemá cenu o práci ucházet…

stranu chápu, že mnoho sportovců tomu krásnému bezsta-

Tak to není. Dva mí kolegové jsou z ČVUT a účetnictví vidí

může skončit špatně.

poprvé v životě, ani nevědí, co je má dáti – dal. Ze školy člo-

Taky mám rád výzvy, proto jsem se na stáž do PwC přihlásil.

věk zdaleka neumí všechno, je to pouze výhoda. Podstatný

Když člověk nic nezkusí, nic nezkazí, ale ani ničeho nedosáhne.

rostnému sportovnímu životu podlehne i s vědomím, že to

je selský rozum a ochota se učit.

To mě překvapuje a určitě nejsem sama. Jak často při práci používáš již zmíněnou angličtinu? Je jen vstupním požadavkem nebo denním chlebem?

Máš pro studenty nějakou radu? Sám bys měl mít ještě studentský život, který pro tebe skončil v létě, v čerstvé paměti. Radu mám – naprosto upřímné doporučení PwC jako prvního zaměstnavatele. Firma neskutečně investuje do dal-

Angličtina se v PwC používá opravdu hodně. Není třeba

šího vzdělávání zaměstnanců. Jako jeden příklad za všechny

od začátku umět odbornou účetní angličtinu, ale je nutné

uvedu účetní kurz – vzděláváte se z velké části v pracovní

ji rychle vstřebat. Není totiž výjimkou jednání s anglicky

době, jste za to velmi dobře placeni a ještě tím zvyšujete

mluvícím klientem. V PwC se člověk učí pořád – nejen an-

svoji hodnotu na trhu práce.

glicky. Je ale super, že zkušenější kolegové těm mladším vytrvale a ochotně radí.

To určitě v začátcích hodně pomůže. Občas ale mezi studenty koluje o velké čtyřce i nepříjemná informace, a to, že nováček často tráví v práci až nelidské množství hodin...

To je i jeden z důvodů, proč vidí tolik absolventů ekonomek velkou čtyřku jako nejlepší start… Určitě. Mám pocit, že i za tu krátkou dobu, co v PwC pracuji, jsem se naučil obrovské množství věcí. Výhodou je, že se audit skládá z mnoha pod-úkolů. Nehrozí tedy, že se

To není pravda, do osmi hodin se zatím vejdu. Na auditu

za měsíc naučíte auditovat a pak budete celý život dělat to

se mi také líbí, že přináší velkou výhodu pro ty, co mají

samé dokola. Navíc má každý klient úplně jiný byznys a jiné

rádi léto, jelikož nejvíce práce je v zimě, kdy často děláte

požadavky, takže stereotypní práce vás podle mě nepotká

přesčasy, které se dají v létě vybrat a užít si třeba měsíc

prvních… prvních mnoho, mnoho let.

a půl volna.

Takže sportovci, učte se! A kdo nemá rád stereotyp a miluje léto, šup do auditu…

Téma čísla: výzkumná centra

Autor: David Busta

Česká republika jako laserová mocnost Od roku 1917, kdy Albert Einstein poprvé popsal princip laseru, uplynulo již téměř jedno století. Za tuto dobu prodělal laser překotný vývoj kupředu stejně jako další technologie. Naše země byla vždy v laserovém výzkumu na předních pozicích. Díky projektům HiLASE a ELI Beamlines, které patří pod Fyzikální ústav Akademie věd, se Česká republika může již brzy stát skutečnou laserovou mocností. O nově vznikajícím laserovém centru v Dolních Břežanech a laserech jsem vedl rozhovor s Ing. Romanem Švábkem, technologickým skautem pro projekt HiLASE. Jaké byly přelomové události vývoje laserů až do dnešních dnů? O jaký průlom se pak budete snažit Vy?

čerpání. Můžete upřesnit technické parametry a o laserech HiLASE říci něco bližšího?

Největší přelomovou událostí je bezesporu to, že se laser

krystal nebo keramika. V rámci HiLASE vyvíjíme dva typy

doslova posunul z laboratoře do světa běžného člověka.

laserů. Prvním je pikosekundový tenkodiskový laser, jehož

Dnes má již nezastupitelné místo a setkáváme se s ním

aktivní prostředí má tvar velmi tenkého disku. Druhý laser

všude, bereme ho jako naprostou samozřejmost, součást

je nanosekundový multi-slabový laser, kde jsou oním srd-

našeho života jako se jí staly CD nosiče, čárové kódy atd.

cem desky, které jsou naskládané za sebou a jsou chlazené

Co se průmyslu týče, pak je to řezání, svařování, gravírování

na kryogenní teploty. Pevnolátkové lasery, které jsou nyní

a další možná využití. Našim primárním cílem je pak posun

komerčně používané, většinou disponují aktivním prostře-

ve středním výstupním výkonu na úroveň 1 kW, tj. dosažení

dím ve tvaru tyče, což má řadu nevýhod. Aktivní prostředí

vysokých energií v pulsu současně s vysokou opakovací

je vždy třeba nějakým způsobem budit a u nás k tomu budou

frekvencí (např. 1 J / 1 kHz nebo 100 J / 10 Hz). Jedná se

sloužit polovodičové diody. Konvenčně se dříve používaly

o lasery, které v současné době nejsou komerčně dostupné.

především výbojky. Diody jsou však velmi výrazně účinnější

Srdcem každého pevnolátkového laseru je aktivní prostředí:

a v podstatě bezúdržbové. Laser může ve své podstatě fungo-

V laserovém centru budou lasery s vysokou opakovací frekvencí založené na diodovém

vat ve dvou režimech: kontinuálním nebo pulzním. My vyvíjíme, jak jsem již zmínil, dva pulzní laserové systémy, a to pikosekundový a nanosekundový. Opakovací frekvence, která udává počet pulzů, které je laser schopen emitovat za jednu sekundu, se pak u laserů HiLASE pohybuje v řádech kHz.

Je možné nalézt na světě centrum s takto výkonnými lasery? Nikoli, s ohledem na finální parametry budeme skutečně světovým unikátem. Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. v současnosti pracuje na dvou laserových projektech. V ELI Beamlines, jehož cílem je vybudování nejmodernějšího laserového

www.EkonTech.cz | 8. číslo | listopad 2013

Work&Travel USA 2014 NAJDI SI SVŮJ JOB NA LÉTO 2014 VČAS práce až 4 měsíce s možností cestování 30 dnů práce v národních a zábavních parcích, hotelech, restauracích apod.

zařízení na světě, budou realizovány výzkumné a aplikační projekty zahrnující interakci světla s hmotou na intenzitě,

DÁREK PRO VŠECHNY REGISTROVANÉ

která je asi 10 krát větší než současně dosažitelné hodnoty. Oproti tomu HiLASE se bude věnovat zejména výzkumu aplikovanému.

Existuje u nás tradice ve výzkumu laserových systémů? Ano, je zde dlouhodobá tradice, a to zejména na Fakultě jaderné a fyzikální inženýrské na ČVUT v Praze a samozřejmě i na Fyzikálním ústavu. Tato tradice trvá již dlouhá desetiletí a my z ní velmi dobře čerpáme.

Jak je samotný projekt HiLASE strukturován? Máme tři výzkumné programy. První dva se zabývají vývojem oněch již zmíněných dvou laserových systémů. Třetí se věnuje aplikacím těchto systémů. Zde pracuji já. Každý program má svého vedoucího: Výzkumný program 1 řídí japonský vědec Prof. Akira Endo. Druhý program vede Dr. Antonio Lucianetti původem z Itálie a třetí program je pod vedením Dr. Danijely Rostohar, která pochází ze Srbska. Všichni mají velmi bohaté zkušenosti z celého světa a jsou to kosmopolitní vědci. Máme tedy správné lidi na svých místech. Celý rozhovor naleznete zde:

800 100 300 Work and Travel USA prace@studentagency.cz www.pracovnipobyty.cz

Co nás zajímá

Autor: Hana Petříková

Soutěž ICT Diplomová práce roku 2013 přinesla rekordní zájem studentů Soutěž ICT Diplomová práce roku, která si klade za cíl podporu vysokého školství a zvýšení prestiže studia oboru informačních a komunikačních technologií, zná vítěze osmého ročníku. V šesti soutěžních kategoriích byl letos přihlášen rekordní počet 115 prací, z nichž odborná porota vybrala ty nejlepší. Finálové kolo soutěže, kde vybraní studenti před odbornou porotou složenou z vysokoškolských pedagogů a zástupců ICT firem obhajovali své práce, se uskutečnilo na akademické půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Vítězové jednotlivých kategorií obdrželi šek na 50 000 korun, celková částka pro oceněné soutěžící dosáhla téměř 400 tisíc korun.

Vítězi jednotlivých kategorií soutěže se stali tito studenti: 1.místo István Mészáros, VUT Brno práce „Cooperative Distributed Data Backup System“ – kategorie „Cloud služby a Datacenter Managed Services“ 1.místo Martin Tříska, ČVUT Praha práce „Customer Intelligence v kontextu Big Data“ – kategorie „Doplňky k podnikovým informačním systémům: In-Memory technologie, Mobility, Sociální sítě a Business Intelligence“

Radek Hrbáček, VUT Brno práce „Koevoluční algoritmus v FPGA“ –k ategorie „Podnikové informační systémy, ostatní IT práce“ 1.místo

1.místo Alexandr Kučera, ČVUT Praha práce „Dlouhodobý model finanční situace rodiny“ – kategorie „Srovnání distribučních a prodejních kanálů pro úvěrové produkty finančních bank z hlediska rizika a efektivity“ (partner: ARBES Technologies)

2.místo Klára Muziková, VŠE Praha práce „Využití elektronické výměny dat pro účely účetního výkaznictví a pro komunikaci s veřejnou správou“;

Lukáš Kekely, VUT Brno práce „Hardwarová akcelerace aplikací pro monitorování a bezpečnost vysokorychlostních sítí“ – kategorie „Řešení pro firemní mobilitu a bezpečnost“

2.místo Radan Miksa, BIVŠ Praha práce „Zpracování finančních dokladů formou outsourcingu“ (první místo nebylo uděleno) – kategorie „B2B integrace – automatická výměna elektronických dokladů“

„Těší nás rostoucí počet přihlášených účastníků, a to i dí-

jet z dovolené a noc před konáním soutěže jsem vůbec ne-

vek, jejichž zájem dokazuje, že ICT obory na univerzitách

spala, ale vyplatilo se to.“

nejsou jen doménou mužů. Pozitivním zjištěním také je, že

I další vítěze jednotlivých kategorií umístění potěšilo.

kvalita soutěžních prací se rok od roku zvyšuje,“ zdůraznil

Největší přínos vidí v nových zkušenostech a možnosti se-

prezident ICT UNIE Svatoslav Novák.

tkat se s lidmi z oboru a vyslechnout si jejich názory. „Je

Kláru Muzikovou z VŠE její umístění překvapilo: „Popravdě

příjemné vědět, že úsilí věnované diplomové práci mělo

jsem vůbec nečekala, že se objevím ve finále, natož umís-

smysl, a že jeho výsledky nezůstanou jen součástí kniž-

tím. Soutěž mi dala novou zkušenost prezentování svojí

ního archivu fakulty,“ dodal Lukáš Kekely z VUT Brno.

1.místo

práce a důvěru v sebe sama. Sice jsem musela narychlo od-

www.EkonTech.cz | 8. číslo | listopad 2013

přednášky vrcholových manažerů

profesionálně odborně online Začínáme od 11. listopadu 2013 Kde? na www.TechnicDays.cz

www.TechnicDays.cz

Téma čísla: výzkumná centra

Autor: Hana Petříková

Ochraňte svůj vynález! Průmyslové vlastnictví lze studovat jako samostatný obor Jelikož vám pravidelně přinášíme zajímavosti z oblasti vědy a techniky a píšeme o nových technologiích, je také více než vhodné zmínit se o právní ochraně vynálezů. Pro rozhovor na toto téma není kompetentnější osoby, než samotného předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví, Josefa Kratochvíla, který exkluzivně pro EkonTech.cz zodpověděl otázky na téma spolupráce s vysokými školami, vývoje zájmu o patentovou ochranu a mnoho dalších. Pane předsedo, řekněte nám prosím ve stručnosti, co je předmětem působení Vašeho úřadu? odepření právní ochrany zejména na vynálezy, užitné vzory,

Ve výroční zprávě roku 2012 se mimo jiné zmiňujete o rozsáhlé spolupráci s vysokými školami. Setkávají se tyto kampaně se zájmem studentů?

průmyslové vzory a ochranné známky. Vede rejstříky těchto

Úřad spolupracuje s vysokými školami při zajištění výuky

předmětů průmyslových práv, řeší případy sporné a odvolací.

základů oboru ochrana průmyslového vlastnictví, pořádá

Úřad průmyslového vlastnictví rozhoduje o poskytnutí nebo

exkurze studentů v sídle úřadu, přednášky a semináře

Součástí Vašeho úřadu je i Institut průmyslově právní výchovy, kde umožňujete absolventům středních a vysokých škol absolvovat dvouleté studium. Co studium obnáší a jaké jsou možnosti jeho využití na trhu práce?

ve školách.

Institut průmyslově právní výchovy má 50ti letou tradici

kační praxi.

Zájem studentů o problematiku průmyslových práv závisí do značné míry na přístupu a zkušenostech lektorů, úřad proto pro uvedené účely využívá své nejzkušenější pracovníky, kteří mají i dlouhodobou lektorskou a publi-

a více než 3 300 absolventů. Dvouleté specializační studium obnáší výuku v rozsahu 320 hodin, semestrální zkoušky a zápočty, a závěrem i obhajobu odborné práce s cílem poskytnout posluchačům co nejširší přehled o ochraně průmyslového vlastnictví a průmyslově právních informacích. Posluchači se seznámí se zabezpečením ochrany předmětů průmyslových práv a řízením o přihláškách vynálezů, užitných i průmyslových vzorů a ochranných známek na národní, unijní i mezinárodní úrovni. Naši absolventi uplatní znalosti v patentových i advokátních kancelářích, na školách, ve vědeckých a výzkumných institucích, centrech transferu technologií a inovativních firmách.

„Naše Metropolitní univerzita Praha vyučuje průmyslové vlastnictví jako samostatný obor bakalářského, magisterského i doktorského studia. S Úřadem průmyslového vlastnictví máme od samého začátku ty nejlepší zkušenosti a vztahy. Napomáhá nám i v navazování spolupráce při výuce se Světovou organizací duševního vlastnictví v Ženevě, s Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ve španělském Alicante a Evropským patentovým úřadem v Mnichově,“ komentuje vzájemnou spolupráci prof. Ladislav Jakl, garant oboru.

www.EkonTech.cz | 8. číslo | listopad 2013

Dle údajů ČSÚ podaly veřejné vysoké školy za loňský rok 205 patentových přihlášek. První místo získalo České vysoké učení technické s počtem 43 přihlášek. Jsou tato čísla uspokojivá? Jak si vedou české vysoké školy v porovnání s dalšími státy?

NEŽ VÁM ZAČNE

ČESKÝ RYBNÍK BÝT MALÝ PATENTUJ.CZ

OCHRAŇTE SVŮJ NÁPAD PŘED ŽRALOKY ZE ZAHRANIČÍ

Nejvíce patentových přihlášek podávají univerzity v USA. Patentová aktivita našich univerzit a vysokých škol technického směru se v poslední době zvyšuje. Důležité je, aby

V ZAHRANIČÍ ČESKÝ PATENT NEPLATÍ! VÍTE, ŽE NĚKDY STAČÍ PODAT MEZINÁRODNÍ PATENTOVOU PŘIHLÁŠKU A KONKURENTI VÁM ZAČNOU SAMI NABÍZET PENÍZE ČI SPOLUPRÁCI?

podáním přihlášky se žádostí o udělení národního patentu či zápis českého užitného vzoru jejich snažení nekončilo.

PORAĎTE SE S ODBORNÍKY, JAK VÝHODNĚ VYUŽÍT SMLOUVU O PATENTOVÉ SPOLUPRÁCI ČI EVROPSKOU PATENTOVOU ÚMLUVU.

Mnohem významnější je úspěch při prodeji licence, popří-

WWW.PATENTUJ.CZ

padě jiná forma reálného zhodnocení jejich vynálezu. Češi zatím dost nedoceňují výhody, které jim může přinést systém založený Smlouvou o patentové spolupráci. Stačí podat mezinárodní patentovou přihlášku, a získáte navíc takřka dva roky často tak potřebné pro obchodní jednání, vyhledávání partnerů a zájemců o vaše řešení, aniž byste přišli o prioritu a aniž byste museli hned investovat do obecně nákladné patentové ochrany v zahraničí.

Ing. Petr Kosák, vyučující komercionalizaci vědy a výzkumu na VŠB – TUO, která s ÚPV ve vzdělávací i informační rovině spolupracuje, vyjádřil svůj názor, proč s počtem podaných patentových přihlášek například za našimi západními sousedy hodně zaostáváme: „Podle mě je to dáno jak celkově se zvyšujícím tlakem a požadavky na podnikatele i výzkumníky, kteří pak na takové věci už nemají peníze a čas (což je dosti krátkozraké), tak i obecnou neúctou k právům duševního vlastnictví, která v této zemi panuje. Stačí se někdy podívat na pozici ČR ve světových žebříčcích nelegálního kopírování.“

Váš úřad pracuje s množstvím různých databází. Existuje nějaká světová databáze, kde je zahrnuta většina všech patentů, užitných vzorů? Jednoznačně největší pokrytí má databáze ESPACENET spravovaná Evropským patentovým úřadem, která obsa-

Podané evropské patentové přihlášky – 2011 podle zemí sídla přihlašovatele Země

Počet

USA

34 993

Německo

26 234

Japonsko

20 568

Švýcarsko

6 409

Velká Británie

4 765

Čína

2 548

Belgie

1 994

Rakousko

1 733

Finsko

1 571

Polsko

254

Ruská federace

169

Česká Republika

164

Maďarsko

vých přihlášek a udělených patentů (od roku 1836 do sou-

Řecko

časnosti) z 90 států a mezinárodních organizací.

Slovensko

huje dnes již přibližně 80 milionů zveřejněných patento-

Je přístupná na Internetu zdarma a jejím prostřednictvím lze vyhledávat špičková technická řešení v jakémkoli oboru techniky. Přitom pouze ani ne 30 tisíc těchto řešení je na našem území patentově chráněno!

Celý rozhovor naleznete zde:

Názor

Autor: Luboš Novotný

Tunelová ekonomika Nedávno jsem při obvyklém lustrování novinek na českém internetu narazil na velmi zajímavé přirovnání soudobého státu k tunelu. Autor článku postavil do kontrastu svět, ve kterém lidé dobrovolně spolupracují, se stavem, kdy jejich spolupráci zprostředkovává stát. Metaforou státu byl tunel, na jehož jedné straně stojí spotřebitelé a na straně druhé ti, kteří statky produkují. Představte si imaginární svět, ve kterém mezi sebou nikým

je DONUCEN platit sociální pojištění ve výši 28% z hrubé

neomezovaní lidé libovolně směňují cokoli se jim jen zlíbí.

mzdy. Ano, tento podíl MUSÍTE platit, i pokud se již na dů-

Posléze přijdou „chytré hlavy“ a rozhodnou se vybudovat

chod zajišťujete jinak.

tunel, který bude vytvářet přímou spojnici mezi spotřebiteli a producenty. „Chytré hlavy“ vyslechnou přání spotřebitelů

V ceně elektrické energie tak MUSÍME povinně financovat

a dle své nejlepší víry je upraví. Vyberou od spotřebitelů

zisky majitelů solárních elektráren, ačkoli se nám třeba so-

peníze a skrz tunel je dopraví k producentům. Ti posléze

lární panely nelíbí a raději bychom podporovali Temelín.

vyrábí na základě zadání, které k nim přišlo z tunelu. Směna určitých statků mimo tunel je z vůle „chytrých hlav“ zaká-

V tunelové ekonomice NEMŮŽEME pro někoho pracovat ja-

zána. Spotřebitelská přání jsou tak v důsledku tlumočena

kožto živnostníci, používat jeho pracovní pomůcky, chodit

přes prostředníka a statky, které z tunelu vycházejí, jsou

do práce pravidelně a pravidelně dostávat zaplaceno. Mohli

rozdělovány mezi spotřebitele dle vůle „chytrých hlav“.

bychom být totiž souzeni za Schwarz-systém a vystavovali

Zásadním faktorem, který ovlivní, kolik kdo dostane, je in-

bychom se nemalé pokutě.

tenzita, se kterou křičí. Na druhé straně tunelu se zas producenti nesnaží poskytovat své služby na míru spotřebitelů

I když jsme pojištěni u soukromé zdravotní pojišťovny, NE-

(stejně jejich preference vlastně ani neznají), nýbrž jen po-

MŮŽEME přestat platit povinné zdravotní pojištění.

dle přání správců tunelu.

I když třeba žijeme jako asketa a neprodukujeme žádný odpad, NEMŮŽEME se vyhnout povinné platbě za popelnice.

Dnešní ekonomika, ačkoli se tváří jako svobodná, z podstaty

I když na své televizi nikdy nespustíme žádný program ČT, MU-

potírá dobrovolnou spolupráci. V moderní společnosti se již

SÍME každý měsíc přispívat nemalou částkou na její provoz.

neodvádí panovníkovi desátek, nýbrž pětina (21% DPH). Každý z nás je bez ohledu na svůj světonázor donucen spolé-

Pokud se vám podaří vyfotit, nebo natočit někoho, jak ku-

hat na to, že se o něj stát na stáří postará a za tímto účelem

příkladu krade kanál, pořízený záznam NEMŮŽE být použit jako důkaz. Pokud jste třeba starosta a zveřejníte fotky známých zlodějíčků na webu města, dostanete pravděpodobně pokutu 50 000 Kč. Autor původního přirovnání státu k tunelu Urza, má bezesporu pravdu v tom, že ačkoli to stát možná myslí dobře, svými kroky napáchá více škody, nežli užitku. Další články ekonoma Luboše Novotného si můžete přečíst na jeho blogu www.fakebug.cz

Prestižní zaměstnavatelé

PRESTIŽNÍ ZAMĚSTNAVATELÉ

Průvodce

PRESTIŽNÍMI ZAMĚSTNAVATELI

studentů technických fakult

Vyber si svého budoucího zaměstnavatele

Doosan Škoda Power

Rozšiřujeme tým.

Hledáme talentované studenty a absolventy zejména technických oborů.

V letošním roce jsme získali v soutěži Sodexo Zaměstnavatel regionu pro Plzeňský kraj 1. místo v naší kategorii

Nabízíme Vám: • práci v mezinárodní společnosti • propracované studentské programy • osobnostní a profesní rozvoj

“2G Strategy“ - Growth of business through the growth of people www.doosanskoda.com

www.EkonTech.cz | 8. číslo | listopad 2013

Staň se

MISS naší školy

Přihlašování do soutěže již probíhá,

přihlaste se co nejdříve! www.MissStudentka.cz HLAVNÍ PARTNEŘI

POD ZÁŠTITOU

PARTNEŘI

HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNER

PODPOROVATEL

POŘADATEL

Téma čísla: výzkumná centra

Autor: Simona Vorlová

O státní podpoře vědy a výzkumu s ministrem školství Daliborem Štysem Státní podpora vědy a výzkumu je jednou ze stěžejních pilířů funkčního školského systému. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy obecně podporuje vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti. Ministr školství, Dalibor Štys, nám povyprávěl o finanční podpoře nadějných projektů a zodpověděl několik zásadních otázek o stavu vysokého školství v ČR. Pane ministře, můžete na úvod zmínit některého z tuzemských vítězů Vámi organizovaných programů a přiblížit jeho vědeckou práci?

ERC-CZ, projekty společných technologických iniciativ jako

Snad by se mezi všemi programy mělo zmínit financování

jako jsou rámcové programy Evropské unie.

je Artemis a Eniac, Eureka nebo Eurostars. Podporujeme též spoluúčast českých týmů v mezinárodních programech,

z ERC-CZ. Ten je zaměřen na podporu projektů, které byly schváleny jako financovatelné Evropskou výzkumnou radou, ale nebyly financovány pro nedostatek prostředků. Tam v podstatě přebíráme hodnocení komise, která vybírá projekty „Nobelovské úrovně“. V dubnu 2013 bylo přiznáno financování doc. Ondřej Chumovi z ČVUT na projekt „Vyhledávání vizuálních kategorií ve velkém množství obrázků“, prof. Michalu Holčapkovi z Univerzity Pardubice na projekt „Hmotnostní spektrometrie při hledání lipidových biomarkerů pro včasnou diagnostiku rakoviny – MASSCAN“ a Dr. Martinovi Kalbáčovi z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AVČR "Od grafenových hybridních nanostruktur k ekologické elektronice".

Jaký vliv má na tyto vědce účast v soutěži a co konkrétně jim tato zkušenost přinese?

Na téma obtížnosti získání finanční podpory projektu a jeho cílů se ve zkratce vyjádřil Dr. Martin Kalbáč, který patří k naším nejvýznamnějším mladým vědcům v oblasti fyzikální chemie. Pracuje v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR jako vědecký pracovník na výzkumu nanomateriálů, zejména uhlíkových nanostruktur. „Získat každou podporu pro výzkum je těžké. Myslím, že jsem měl i trochu štěstí, že se zabývám populárním tématem. I díky tomu jsem získal finanční podporu na 5 let. Samozřejmě bych rád splnil cíle projektu a dosáhl slíbených výsledků. Mým širším cílem je vytvořit zázemí pro výzkum grafenu v České republice.“

S ohledem na různorodost zaměření jednotlivých programů

Mimo tyto zmíněné činnosti, plánujete nějaké nové programy právě v rámci podpory mladých talentovaných vědců?

podpory lze obecně říct, že kromě finanční podpory kon-

Nynějším velkým úkolem, na kterém ministerstvo pracuje,

krétního projektu je přínosem účasti v programech přede-

je nové programovací období pro roky 2014–2020. Inten-

vším podpora spolupráce, včetně té mezinárodní, a pomoc

zivně se pracuje na přípravě a nastavení Operačního pro-

při navazování nových kontaktů mezi konkrétními vědci

gramu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Z operačního programu

i jednotlivými institucemi. Výjimečné jsou projekty, kde

bude podporován mimo jiné rozvoj lidských zdrojů pro vý-

přebíráme mezinárodní hodnocení – například již zmíněné

zkum a vývoj.

www.EkonTech.cz | 8. číslo | listopad 2013

a to jak výzkumných, tak vzdělávacích. Tím posílíme ty školy, které jsou schopny mezinárodní konkurence, a to včetně těch, které v mezinárodních projektech uspěly spolu s průmyslovými podniky. Vedle toho chceme navýšit podíl hodnocení kvality na úkor financování podle počtu studentů. Také velké investice v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace se již začínají projevovat, a přestože u investic do výzkumu, vývoje a inovací je návratnost relativně dlouhodobá, už nyní je vidět značný posun, zejména ve vnímání ze strany vědecké a akademické obce.

Absolventi vysokých škol často nemohou dlouhodobě získat zaměstnání, myslíte, že se dá přístup zaměstnavatelů nějak změnit? V mezinárodním srovnání je nezaměstnanost absolventů českých vysokých škol relativně nízká. Nicméně plně chápu nesnáze absolventů při hledání zaměstnání, v němž by uplatnili svou konkrétní specializaci. Na druhou stranu si zaměstnavatelé stěžují na nedostatek absolventů, zejména v technických oborech. Bude muset dojít k nějaké rovnováze, zejména studenti si budou muset začít vybírat náročnější obory, pokud se chtějí odpovídajícím způsobem

To vše musí být velmi nákladné. Kolik prostředků bylo na tyto programy letošní rok ze státního rozpočtu vynaloženo a jak se částka změní pro rok příští? Pro letošní rok byl rozpočet výdajů MŠMT ze státního rozpočtu ČR 9 779 mil. Kč. Na následující rok 2014 byly tyto

uplatnit.

„Studenti si budou muset začít vybírat náročnější obory“

výdaje schváleny ve výši 10 534 mil. Kč.

Finanční podporu lze ale hledat i u soukromého sektoru. Daří se Vám ho dostatečně stimulovat? Kterými kroky?

Co byste vzkázal dnešní generaci vysokoškolských studentů?

Napomoci by měla novela zákona o vysokých školách. Ze-

možné míře využívali všechny možnosti, které se jim nabízí.

Rád bych dnešní generaci studentů doporučil, aby v největší

jména zavedení profilace v kombinaci se změnami v oblasti akreditací by významně zjednodušilo vzájemnou

Jednou z velkých příležitostí je možnost studia v zahra-

spolupráci a s určitým časovým odstupem snad i prováza-

ničí. Měl by se zvýšit počet techniků, kteří získají během

nost obou doposud oddělených světů. Zákon sice schválen

studia mezinárodní zkušenost. Pro studenty, kteří se chtějí

nebyl, ale mnohého se dá dosáhnout například změnami

uplatnit ve výzkumné sféře, by to měla být přímo povin-

ve financování.

nost. Apeloval bych, aby si studenti pro sebe při studiu nastavili vysokou laťku a dělali vše, co je v jejich silách, aby ji

Letos chceme především při rozdělování peněz vysokým

splnili, neboť se jim získané zkušenosti budou velmi hodit

školám zohlednit úspěšnost v mezinárodních projektech

při dalším uplatnění.

Téma čísla: výzkumná centra

Autor: Simona Vorlová

TESCAN – špička ve svém oboru Představujeme ryze českou společnost, jež je ve světovém měřítku jedna z nejúspěšnějších ve svém oboru. Předseda představenstva společnosti, Jaroslav Klíma, vás seznámí s historií společnosti, s náročností výroby, se skvělými finančními výsledky a plánovanou fúzí. O společnosti

obrázků ve formě digitálních souborů a jejich následného

Akciová společnost TESCAN je dnes jednou z nejdůleži-

počítačového zpracování, což výrobci mikroskopů začali

tějších firem v oboru výroby elektronových mikroskopů

nabízet až koncem 90. let. První mikroskopy, které se ob-

na světě. Přístroje značky TESCAN nacházejí uplatnění na-

jevily jako digitální, byly drahé a ne zcela ideální, proto byl

příklad v polovodičovém, automobilovém, leteckém i hut-

zájem o obrazové procesory od TESCANu velký. TESCAN

nickém průmyslu nebo ve vědeckých odvětvích, jako jsou

prodal hodně přes stovku obrazových procesorů. Tím firma

molekulární biologie a biotechnologie, materiálový vý-

vygenerovala první kapitál, který pomohl k tomu, aby bylo

zkum, chemie, geologie a mineralogie, forenzní vědy a na-

možné v druhé polovině 90. let začít vyvíjet kompletní

notechnologie.

vlastní mikroskop.

O Jaroslavu Klímovi

Začátky prodeje Vašeho vlastního mikroskopu musely být

Jaroslav Klíma vystudoval VUT Brno, konkrétně na elektro-

velmi náročné…

technické fakultě, obor radiolokace a radionavigace. Po studiích pracoval ve společnosti Tesla Brno, následně přešel

Když jsme vyvinuli konkurence schopný mikroskop, mu-

do TESCANu. Zde působil na pozicích obchodně-technic-

seli jsme se naučit ho vyrábět, nejprve v kusové, ale brzy

kého ředitele a jednatele, poté působil jako generální ře-

v malosériové produkci. To nebylo vůbec jednoduché a ne-

ditel společnosti a aktuálně je předsedou představenstva.

bylo od koho se učit. Troufám si říct, že logistika a mar-

Odpovídá za strategické řízení a rozvoj firmy. Hovoří plynně

keting byly na konci devadesátých dvě nejhůře zvládnuté

anglicky, německy, rusky a španělsky.

činnosti podnikání nejen v našem podniku, ale v ČR vůbec. Od té doby se však hodně změnilo. Naučili jsme se

Pane Klímo, jak bylo těžké vybudovat jednu z největších společností, jež se zabývá výrobou mikroskopů?

využívat informační a plánovací systémy, elektronizovali

Podnikat jsme začali roku 1991 bez kapitálu a nemohli jsme

s čárovými kódy, používáme moderní skladové systémy

si dovolit větší projekt, jako je vývoj kompletního mikro-

a hlavně pokračujeme ve vzdělávání našich spolupracov-

skopu. První peníze jsme získávali úpravami a vylepšová-

níků. V oblasti prodeje se nám postupně podařilo vybu-

ním existujících mikroskopů, tehdy klasických analogových

dovat prodejní a servisní síť pokrývající celou zeměkouli

přístrojů. Tou dobou se probouzela poptávka po archivaci

s výjimkou Japonska.

tvorbu a archivaci výrobní dokumentace, zavedli sledování toku výrobků podnikem i kooperací pomocí štítků

www.EkonTech.cz | 8. číslo | listopad 2013

Jsou Vaše produkty něčím výjimečné? Jak komplikovaná je výroba a jaká jsou úskalí tohoto oboru?

vytváří na Brněnsku a ve východních Čechách dalších 300

Jen si představte, že takový průměrný mikroskop se skládá

dceřiné firmy v Číně a USA. Uvedli jsme na trh nové vý-

z asi 5000 komponentů od různých výrobců a přitom řada

robky a pokračovali ve vývoji dalších, které představu-

z nich projde dílnami několika kooperantů. Od hrubování

jeme letos.

pracovních míst u našich dodavatelů komponentů a služeb. Nárůst tržeb i spolupracovníků zaznamenaly i naše

přes soustružení, frézování, tepelné zpracování a opětné obrábění až po niklování a lakování. A pak je tady asi tře-

Kdo jsou Vaši zákazníci?

tina komponentů, které dovážíme ze zahraničí. To vyža-

Nyní prodáváme v podstatě do celého světa – naše vý-

duje zvládnout náročnou logistiku.

robky jsou ve více než 60 zemích. Nejlepšími trhy jsou Jižní Korea, USA, Čína, EU, Rusko a v poslední době se

TESCAN má několik předností. Náš ovládací software je

rozvíjí i Indie, Latinská Amerika a Střední východ. Loni

intuitivní a uživatelsky velmi příjemný. Stát se operáto-

jsme pronikli do posledních dvou neobsazených teritorií

rem mikroskopu byla v mém mládí kvalifikace na celý ži-

– Brazílie a Austrálie. Jediný trh, který nám stále odo-

vot. Dnes jsme schopni člověka, který ovládá kancelářský

lává, je Japonsko – jejich trh je velmi chráněný a ovládají

software, naučit pracovat s mikroskopem a dosahovat při-

ho dvě domácí firmy. Soustředíme se na posílení podílu

tom uspokojivých výsledků za den. Naše druhá výhoda je,

dražších a sofistikovanějších výrobků na celkovém pro-

že nejsme tak velká firma, abychom zkostnatěli. Dokážeme

deji. Tyto produkty jsou finančně nákladnější, ziskovější

mikroskop udělat na míru.

a jejich vývoj nás posunuje kvalitativně dál. Zároveň tak eliminujeme riziko kopírování ze strany nově vznikající

Můžete nám prozradit, kolik ročně vyrobíte mikroskopů, jaká je jejich hodnota a jaké byly Vaše loňské finanční výsledky? V minulém roce se TESCANu dařilo skvěle. Naše tržby vzrostly o 51 % (přesáhly miliardu CZK). Nyní máme přes 220 zaměstnanců, ovšem odhadujeme, že naše činnost

Nový výrobně-administrativní areál společnosti Tescan v Brně-Kohoutovicích.

konkurence v Asii. Celý rozhovor naleznete zde:

Co nás zajímá

Autor: Karel Nohava

Potřebujeme nový Internet Většina počítačově gramotných lidí zná pojem IP adresa. Je to adresa, pod kterou váš počítač vystupuje v internetu. Ale s nárůstem počtu zařízení, která se připojují k internetu, zde vzniknul problém. IP adresy došly. Když se vytvářel protokol TCP/IP verze 4, který identifikuje počítače právě IP adresami, tak se nepočítalo se situací, že by jich byl někdy nedostatek. Tento protokol využívá k adresaci 32 bitové číslo oddělené tečkami. Třeba: 192.168.0.1. Čísla nabývají hodnot od nuly do 255. Celkem tedy něco přes 4 miliardy kombinací. Koho by kdy napadlo, že by to nestačilo? Nedá se ale zdaleka využít všechno. Adresy vyhrazené pro připojení běžných uživatelů došly. Tady nastává problém, co dál? Tento problém byl oznámen již dlouho dopředu, nedosta-

a taky dostane svojí unikátní adresu. Jak jsem již říkal, pro-

tek IP adres se předpověděl už s boomem internetu a vývoj

blém nastává v realizaci.

dalších a dalších zařízení jen urychlil spotřebu. Situace byla částečně zmírněna systémem NAT, překladem adres. Doma

Nemůžete jen tak říct světu: „Hej hola, k prvnímu lednu

máte pravděpodobně někde na skříni router, do kterého

všichni jdeme na ipv6, takže si nakupte nové krabičky a prvního to předrátujem.“ To by vás hnali vidlemi. Největší

Adresy IPv6 jsou 128 bitové, což v praxi znamená plus minus 340 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 adres. To na chvilku vystačí.

problém je motivace. Představte si klasického uživatele internetu, Pepíka. Pepík přijde domů z šichty a sedne si k počítači. Brouzdá chvíli na internetu, pustí si nějaké to video, pokecá s Frantou z vedlejší vesnice a jde spát. A teď mu někdo nabídne, ať se připojí na novou síť, kde ještě nic není,

teče internet kabelem zvenku. V routeru běží služba NAT.

nikdo k ní není připojen a nic na ní nefunguje. Zaklepe si

Máte připojený počítač, notebook, televizi a tablet. Router

na čelo. Proč by měnil něco, co funguje a je s tím spokojený?

vám přiřadí IP adresu, třeba 10.0.0.1, notebook 10.0.0.2,

A stejně jako Pepík vám odpoví většina.

tablet trojku atd. Máte svojí vnitřní, lokální síť. Za routerem ale NAT dělá svoje kouzla a přeloží vaší adresu z ta-

Tou správnou cestou tedy bude koexistence, oba dva „in-

bletu na vnější adresu. Takže všechny vaše domácí zařízení

ternety“ poběží zároveň. Pokud budou slušně fungovat

vystupují venku pod jednou IP adresou. To velmi ušetřilo

překladače, neměl by to být problém. Stále ale nemáme tu

spotřebu adres, ale nezabrzdilo vývoj.

správnou motivaci pro Pepíka, aby začal používat IPv6. Ideální by bylo spustit řetězovou reakci. Něco jako móda, ale

Dobře, jsme tedy na nule. Ovšem řešení už dávno máme,

místo kšiltovek by frčely nové adresy. Pepík by se doslech-

jenom ho neumíme realizovat. IPv6 (Internet Protocol

nul od Franty, že má nový internet, tak to by přece neměl

Version 6). Tento systém adres nabízí mnohem více. Ad-

být pozadu a taky si ho pořídit, to dá rozum. Nebude použí-

resy jsou 128 bitové, což v praxi znamená plus minus

vat starý internet, když už frčí nový.

340 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 adres. To na chvilku vystačí. Můžete pořídit tablet i pro křečka

Celý článek naleznete zde:

FakultaRoku www.EkonTech.cz | 8. číslo | listopad 2013

FakultaRoku = prestižní hodnocení fakult z pohledu studentů a budoucích absolventů ČeSU + aktivní studenti = Česká studentská unie EkonTech.cz = studenti techniky + studenti ekonomie (časopis pro studenty techniky a ekonomie)

Hlasování o nejlepší fakultu roku 2013 / 2014 Hlasuj pro naši fakultu Ohodnoť, jak se ti tady studuje!

Hlasování končí 14.1.2014

www.FakultaRoku.cz

Názor

Autor: Pavel Pilecký

Nechme děti pracovat Mezinárodní organizace práce (ILO) ve svém posledním reportu oznámila, že počet pracujících dětí během let 2000 až 2012 klesl o třetinu – z 246 milionů na 168 milionů. Cílem organizace je vymýtit nejtěžší formy dětské práce do roku 2016. Jedná se však skutečně o trend, který značí, že se děti v chudých částech světa mají lépe či jim naopak země rozvinutého světa, ILO a další organizace, svou snahou prokazují jen obrovskou medvědí službu? Dětská práce mimo naši realitu

dvě třetiny pracovní síly v textilkách a až čtvrtinu (!) pra-

Odpověď na tuto otázku totiž není tak zřejmá, jak by se

covníků v dolech. Ještě na začátku dvacátého století pak

na první pohled zdálo. Instinktivní reakce většiny společ-

v Británii mnoho dětí pracovalo jako poštovní poslíčci.

nosti by pravděpodobně byla radostná – daří se přece snižovat počet pracujících dětí, které tak mohou prožít svoje

Až následný překotný růst životní úrovně, nastartovaný

dětství. Zakažme proto dětskou práci, bojujme proti ní!

průmyslovou revolucí, způsobil, že si Evropa mohla dovo-

Podvědomě totiž máme pocit, že by děti jednoduše praco-

lit luxus a opustit koncept dětské práce. Děti místo toho

vat neměly. Problém je však ten, že na danou problematiku

mohly chodit do škol, vzdělávat se, investovat tak do svého

pohlížíme optikou společnosti, která je natolik bohatá, že

lidského kapitálu, přičemž tato investice se jim v budoucnu

dětskou práci nepotřebuje. Pro nás je dětská práce něco

mnohonásobně vrátila – mohly si najít lepší práci za lepší

pradávného a nesprávného, protože přemýšlíme v rámci

peníze, jinými slovy jejich životní úroveň a potažmo životní

prostředí, ve kterém vyrůstáme a ve kterém se pohybujeme

úroveň celé společnosti se dále zvyšovala.

– v prostředí bez dětské práce. Tato malá historická odbočka nám zároveň pomáhá pochoPřitom ještě v devatenáctém, ale i na začátku dvacátého

pit motivace, které stojí za snahou vymýtit dětskou práci.

století, byla dětská práce elementem, který se hojně vysky-

Idea je taková, že děti, které nebudou muset pracovat, bu-

toval i v Evropě. Příkladem může být Británie devatenác-

dou moci studovat, a tak nastartují proces popsaný výše.

tého století, kde se odhaduje, že dětští pracovníci tvořili až

To vystihuje i krátká věta, která je součástí definice dětské práce podle ILO: „Dětská práce je práce, která připravuje děti o jejich dětství, jejich potenciál a důstojnost, a která je škodlivá pro jejich fyzický a mentální vývoj.“

Koncept dětské práce Definujme nejprve dětskou práci. Podle Mezinárodní organizace práce je to práce, kterou dělají děti pod minimální právně stanovenou věkovou hranicí. Ta je podle konvence z roku 1973 stanovena na 15 let (13 roků pro lehké práce). Státy, jejichž ekonomika a vzdělávací systém nejsou plně rozvinuté, však mohou, po dohodě s ILO, snížit tuto hranici o rok, na 14, respektive 12 let. Pro nebezpečné práce je tato hranice stanovena na 18 let, výjimečně na 16 roků.

www.EkonTech.cz | 8. číslo | listopad 2013

Pro potřeby článku je dále důležitá definice nejhorších forem dětské práce. Ty, jak bylo uvedeno v úvodním odstavci, chce ILO odstranit do roku 2016. Ty zahrnují všechny formy otrocké práce nebo takové praktiky, které otroctví připomínají, jako je například obchod s dětmi, dlužní otroctví a nevolnictví, dále nucené nebo povinné práce, dětskou prostituci a pornografii, využívání dětí pro výrobu a obchod s drogami a další práce, které mohou ohrozit zdraví, bezpečí nebo morální vývoj dítěte.

Dětská práce. Ale kde? Upřesněme si ještě, o jakých částech světa vlastně mluvíme. Největší část dětí, celkem 78 milionů, pracuje v asijských zemích a oblasti Pacifiku, na druhém místě v počtu pracujících dětí je s 59 miliony oblast subsaharské Afriky a s odstupem na třetím místě je s 12 miliony Latinská Amerika včetně Karibské oblasti. Toto trio s necelými 10 miliony doplňuje ještě oblast středovýchodní a severní Afriky (tzv. MENA). Subsaharská Afrika v procentu pracujících dětí jednoznačně vede. Konkrétně uveďme například státy jako Mali, kde pracuje celá polovina dětí ve věku od 10 do 14 let, Ugandu (44 %) či Etiopii (42 %). V asijských zemích je nejvyšší pro-

slových odvětvích (doly), začnou pracovat pro zločinecké

cento pracujících dětí v Nepálu či Bhútánu, přes 40 %, mezi

organizace, které se o ně postarají, v horším se dostanou

20 a 30 pak najdeme například v Bangladéši, Laosu či Barmě.

k žebrání, drogám či prostituci. V tom nejhorším případě pak umřou hlady.

Společný jmenovatel Ať už jde o zemi z jakéhokoliv světadílu, jejich společným

Onen trend by měl být přesně opačný. Měli bychom chtít,

jmenovatelem je fakt, že patří k nejchudším a nejméně vy-

aby byla v takto chudých státech ustanovena nižší věková

spělým koutům světa. Klíčem k pochopení problému dět-

hranice pro práci, tedy v podstatě, aby byla dětská práce le-

ské práce je potom motivace. Děti v těchto zemích pracují,

galizována. Děti by pak nemusely hledat práci u obskurních

protože často nemají jinou možnost. Jejich pracovní síla

subjektů, které s nimi zacházejí jako s otroky. Patrně by se

a jejich mzda je pro jejich rodiny natolik důležitá, že jde

zlepšily i jejich pracovní podmínky, protože práce v ilegalitě

o otázku přežití. V tomto světle se jeví velmi smutně naivní

právě nehýří dodržováním morálních standardů. Ty, pokud

představa, že zákazem dětské práce budou děti moci chodit

se odhalí jejich porušování u zaměstnanců zaměstnáva-

do školy a jejich životní úroveň půjde nahoru.

ných legálně, mohou být daleko snáze vymáhány.

Jaké dětem zbývají možnosti, když je pod tlakem meziná-

Je pro nás těžké smířit se s myšlenkou legální dětské práce.

rodního společenství už nechce zaměstnat žádná firma,

Reálně však jde o postup, který jediný zajistí přežití, a za ně-

protože se bojí sankcí či bojkotu svých výrobků? Co mají

jakou dobu snad i zlepšení situace dětí z chudých rodin.

dělat, když jejich zdroj příjmů byl postaven do ilegality,

Je nepochybné, že úmysly bojovníků proti dětské práci jsou

protože si někdo usmyslel, že děti by prostě pracovat ne-

čisté, až vznešené, nicméně cesta do pekla je dlážděna dob-

měly? Takové děti jsou pak nuceny uchýlit se k zoufalým

rými úmysly a v tomto případě mezinárodní společenství

věcem – v lepším případě si najdou práci v těžkých průmy-

dláždí tuto cestu právě těm dětem, které se snaží chránit.

Názor

Autor: Jaromír Kaplan

Metanolová panika To tady dlouho nebylo. Nový zákon o povinném značení lihu, který má bojovat proti nelegálnímu alkoholu, prošel sněmovnou a senátem bez jediného hlasu proti a bez zaváhání ho podepsal i prezident. Řeklo by se, asi dobrá věc. To ano, ale jak pro koho. Rozhodně tento zákon nebojuje proti lihovarnické mafii, ale úspěšně se mu podařilo téměř zničit poctivé živnostníky. Rychle uklidnit občany Více než rok stará kauza s nelegálním alkoholem, který obsa-

Současný ministr financí v demisi Jan Fischer, jehož mi-

hoval smrtící metanol, je všeobecně známá. Vyvolala paniku

nisterstvo zákon připravovalo, se pravděpodobně zhlédl

v kruzích konzumentů levného alkoholu, neboť ti padali

ve své prezidentské kampani, kde se zázračně objevilo ně-

jako mouchy. Ale i běžného občana napadala myšlenka, jak

kolik dárců, kteří ochotně zatáhli jeho dluh z boje o Pražský

je to možné, že se do obyčejných stánků a obchodů dostává

hrad. Pravděpodobně uvažoval tak, že pokud jemu se pár

kořalka z neznámých zdrojů. Bylo jasné, že stát musí zare-

milionů podařilo sehnat tak lehce, nebude to problém ani

agovat, a jak je jeho zvykem, zvládl to s přehledem a grácií.

pro drobné výrobce lihu, on byl přece sám, oni mají „prosperující“ živnost. A na nepoctivé likérky už kauce nebude

Doufám, že jste v poslední větě vycítili velkou dávku ironie,

mít vůbec žádný vliv, ty si buď dávno nekalými praktikami

protože s přehledem to rozhodně nebylo a s grácií už vů-

dostatečně vydělaly, nebo již dávno opustily neklidné vody

bec ne. Vytvoření nového zákona proběhlo větší rychlostí,

výroby alkoholu.

než šířící se metanol, a nemohlo to dopadnout jinak, než že vznikl pořádný zmetek, který byl až na výjimky podpořen

Bankám se moc nechce půjčovat

celým politickým spektrem. Cílem zákona nebylo uchránit

Možnost, jak naplnit literu zákona a přitom nesahat

občana před jedovatým lihem, ale jen ho uklidnit, že exeku-

do slamníků, je samozřejmě úvěr od finančního domu.

tivní i zákonodárná moc funguje rychle a lid se na ni může

Banky jsou ale opatrné. Takto podaný úvěr je vysoce rizi-

v době ohrožení spolehnout.

kový. Banka nebude mít prakticky žádnou kontrolu nad výrobou a v případě zabavení kauce to bude pravděpodobně

Hranice 25 000 lahví

pro malou likérku automaticky znamenat zánik. Pak nezů-

Co přesně zákon nově nařizuje? Největším problémem je

stane nikdo, kdo by bance peníze vrátil. A tak drobní podni-

naprosto nesmyslně odstupňovaná kauce, která v případě

katelé musí dávat do zástavy svůj osobní majetek. A aby ně-

výroby více než 25 000 lahví najednou vzroste desetkrát

kdo z nich měl volných pět milionů, to je téměř vyloučeno.

z půl milionu na pět milionů. To je jasný případ úřednické neschopnosti. Taky to svědčí o tom, jak naši zákonodárci

Zákon pro velké likérky

čtou navrhované zákony, protože jen tahle podmínka mu-

Vnímavý čtenář jistě čeká na vysvětlení, proč vlastně tento

sela alespoň vyvolat diskuzi. Nesmyslnost návrhu vidí

zákon vznikl. Ochránit občany před závadným alkoholem

na první pohled i žák prvního stupně hned potom, co se

nedokáže, zato s pečlivostí státního nařízení může lehce

naučil základní jednotky objemu. Je totiž úplně jedno, jestli

zlikvidovat poctivé malé výrobce. A tu na scénu přichá-

bude firma vyrábět 0,6 litrové chuťovky nebo obrovské tříli-

zejí velké lihovary, velcí producenti lihovin. Ti bezpochyby

trové demižony. Jak pro první, tak i pro druhý případ pořád

kauci zaplatí okamžitě a to s patřičným mediálním huko-

platí hranice 25 000 lahví.

tem. Vždyť tak oni vlastně vystupují proti černému alko-

www.EkonTech.cz | 8. číslo | listopad 2013

holu a složením kauce deklarují před veřejností, že oni jsou

chybí sériové číslo, nebo jiný identifikátor lahve, na kte-

rozhodně ti dobří. Ano, to je pravda, velký lihovar si nedo-

rou má být nalepen. Není tedy problém kolky například

volí pálit z černého. Na druhé straně musíme spravedlivě

použít opakovaně, třeba pro převoz velkých balení liho-

podotknout, že právě velké firmy, které se na nekalém trhu

vin, nebo kolky prostě „ztratit“, tedy věnovat černému

nepodílely, nesly největší díl ztráty. Je tedy pochopitelné,

trhu. Páska stojí pár haléřů a pokuty za jejich zneužívání

že se potřebují v nejbližší době zahojit a opět mít dosta-

jsou směšné. Pro nepoctivého výrobce kolky nepředsta-

tečný zisk na pokrytí nezdaru „černého“ roku. Pravděpo-

vují žádnou překážku.

dobně v tomto bodě zvítězila silná lobby těchto producentů a distributorů. Na trhu zůstane pět – šest velkých firem, pro

Dost dobře tedy nechápu, co je složité na tom vytisknout

které byl tento zákon vytvořen. Ostatní skončí a velké firmy

ve státní tiskárně cenin kontrolní pásky, na kterých by bylo

si pak rozdělí trh. Někteří malí výrobci už opravdu končí,

uvedeno, jaké objemové balení označují. Podle barvy by se

propustili své zaměstnance a rozprodávají zásoby.

lišilo, kolik procent alkoholu ten který výrobek obsahuje.

Čachry s kolky

Nebude škoda místních specialit?

Každý, kdo si koupí lahev alkoholu, si bezpochyby všimne

Osobně tvrdému alkoholu neholduji, ale pokud zavítám

ceniny, která je přelepena přes víčko. Jedná se o kolek,

do míst, kde se vyrábí nějaký místní likér, nebo zajímavá

který má zaručovat to, že alkohol byl řádně prověřen

ovocná pálenka, rád v přiměřeném množství ochutnám

státními orgány, a byla z něho odvedena spotřební daň.

a pokud mi výrobek chutná, rád si zakoupím domů i ně-

Jak to vlastně s kolky je? Současný stav je takový, že vý-

jakou tu lahvinku. Byl bych tedy velmi nerad, kdybych si

robce si od celní správy zakoupí kontrolní pásky, které

mohl koupit alkohol jen v supermarketu, a navíc jen běžně

pak na lahev umístí tak, aby v případě otevření byly zne-

dostupné značky od velkovýrobců. I výroba místních alko-

hodnoceny. Kontrolní páska je ceninou obsahující spe-

holových speciálů patří ke koloritu českého venkova a byla

ciální ochranné prvky proti padělání a pozměňování,

by velká škoda, kdybychom o ni měli přijít jen pro nerozváž-

nicméně její funkce je výhradě kontrolní. Jenže na kolku

nost zákonodárce nebo chamtivosti průmyslníka.

Co nás zajímá

Autor: David Busta

Zrušme školy plodící neuplatnitelné absolventy Toto je dle slov Ing. Pavla Romana, ředitele pro podnikovou komunikaci německé společnosti Robert Bosch, jedna z cest, jak zachránit průmysl v České republice. Technicky vzdělaných odborníků začíná být nedostatek, a pokud se něco nezmění, mohlo by dojít i ke kolapsu českého průmyslu. Změna preferencí českých studentů a jejich rodičů v době po revoluci společně ve spojení s alarmujícím demografickým vývojem vede k tomu, že v budoucnu by mohly společnosti z ČR začít odcházet do jiných atraktivnějších lokalit. Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK)

Dokonce dochází k situacím, kdy firmy musí odmítat za-

již dlouhou dobu poukazuje na alarmující nedostatek

kázky kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Dle

technicky vzdělaných lidí. Zahraniční investoři vstupo-

průzkumu ČNOPK se ukazuje, že německé společnosti

vali po revoluci na český trh zejména kvůli kvalifikované

se tak snaží vyvíjet vlastní iniciativu v oblasti vzdělá-

a přitom relativně levné pracovní síle. Česká republika

vání. Společnost Bosch vybudovala pro tento účel něko-

tak měla oproti mnohým zemím východního bloku vý-

lik moderně vybavených školících center a spolupracuje

hodnější startovní pozici. Hrozí však, že by tuto výhodu

i s univerzitami jako ČVUT, VUT nebo TUL. „Do budoucna

mohla záhy ztratit, a vše naznačuje tomu, že se tak již

ale nemohou firmy stát suplovat. Věřím, že to u nás do-

i děje. „Pro německé investory se stávají stále více atrak-

padne jako na Slovensku, kde se o teoretickou část výuky

tivními lokalitami Polsko a Slovensko. Hlavními faktory,

starají státní školy a o praktickou podniky,“ podotýká Jan

které tento neblahý vývoj způsobují, je zhoršující se in-

Rýdl, předseda představenstva společnosti TOS Varnsdorf.

frastruktura, slabší právní jistota, nepružný pracovní trh

Stejně jako Bosch se i TOS Varnsdorf účastnila Meziná-

a nedostatek odborníků,“ uvádí Lucie Vorlíčková, členka

rodního strojírenského veletrhu v Brně. S následujícím

představenstva ČNOPK.

názorem se ztotožňovala velká část firem. „Již dávno měl stát vyřešit přebytek škol, které plodí za peníze poplatníků

„Brzy začne odcházet do důchodu zkušená generace tech-

studenty s neuplatnitelnou kvalifikací. Pak je za další pe-

niků, která pamatuje učiliště pevně sepjaté s fabrikami.

níze poplatníků stát přeučuje v rekvalifikačních kurzech

Mine se s novou generací techniků bez zkušeností a dojde

nebo rovnou podporuje v nezaměstnanosti. Pozitivní dis-

k nenávratnému ztrácení know-how, které je pro Česko

kriminací technických oborů vůči humanitním bychom

konkurenční výhodou. Česku chybí jasná hospodářská

lépe našli prostředky pro vybavení škol, zaplacení učitelů

strategie státu, která by označila průmysl za prioritní ob-

specialistů a větší zapojení firem do systému technického

last. Nerozumím tomu, když tvoří průmysl spolu s dopra-

vzdělávání,“ uvádí Pavel Roman.

vou kolem 40 % HDP, že se systémově nedokážeme vypořádat s nedostatkem potřebných techniků na trhu práce,“ podotýká Pavel Roman. Obecně můžeme říci, že zejména německým a rakouským investorům začíná s českým školstvím docházet trpělivost.

Celý článek naleznete zde:

www.EkonTech.cz | 8. číslo | listopad 2013

Vaše kariéra vystoupá k oblakům

Téma čísla: výzkumná centra

Autor: Simona Vorlová

CISCO a ČVUT, tak to má vypadat! České vysoké učení technické v Praze a společnost CISCO uzavřely dohodu o vytvoření společného výzkumného programu. Jaká pozitiva z tohoto partnerství pramení, vám přiblíží Michal Pěchouček, ředitel vývoje bezpečnostních řešení ve společnosti Cisco a profesor na katedře počítačů na ČVUT. Cisco Systems je jedna z největších počítačových firem dnešní doby a dominující hráč na poli síťových prvků. Mimo jiné také produkuje ethernetové i ATM switche, VoIP gatewaye, routery a IP telefony. Společnost byla založena v roce 1984 malou skupinou vědců ze Stanford University. V současné době zaměstnává více než 65 000 zaměstnanců po celém světě.

Pane Pěchoučku, v čem spočívá společný výzkumný program mezi ČVUT a CISCEM? Jedná se o typickou výzkumnou spolupráci mezi ko-

Pro letošní školní rok byly již projekty vybrány. Finanční

merční firmou a univerzitou. Každoročně připraví vý-

prostředky byly uděleny třem projektům, které předkládali

zkumníci z Elektrotechnické fakulty návrhy projektů, ze

doc. Filip Železný z katedry počítačů, který bude zkoumat

kterých CISCO vybere takové, které mají nejzajímavější

se svými doktorandy modelování síťového toku pomocí

nápady. Jejich předkladatelé jsou věrohodné osobnosti,

relačních vztahů, prof. Jiří Matas a dr. Vojtěch Franc z ka-

které mají za sebou již jiné kvalitní výzkumné výsledky.

tedry kybernetiky, kteří se budou zabývat metodami rozpo-

Takový model zajišťuje co možná největší pravděpo-

znávání a strojového učení pro oblast síťové bezpečnosti,

dobnost, že budou projekty úspěšně vyřešeny. Předpo-

a konečně dr. Lukáš Kencl z katedry telekomunikací, který

kládáme, že na projektech budou aktivně pracovat dok-

bude studovat detekci anomálního chování v prostředí vý-

torandi nebo třeba i magisterští studenti. Rozhodování

početních cloudů.

o složení týmu je však plně v pravomoci předkladatelů návrhů.

Firma CISCO se letos v létě smluvně zavázala investovat do celkové spolupráce s ČVUT půl milionu EUR. Můžete upřesnit, do kterých projektů bude oněch půl milionu EUR vloženo?

O jak dlouhodobý program se jedná a jaké výhody pro studenty i ČVUT přinese? Spolupráce mezi ČVUT a firmou CISCO má i jiné formy než jen partnerství ve výzkumu. Firma se například zavázala sponzorovat po dobu 5 let cenu za nejlepší diplomovou práci v oblasti počítačové bezpečnosti a počítačových věd.

www.EkonTech.cz | 8. číslo | listopad 2013

Zároveň bylo ČVUT formou programu CIIP (CISCO Inter-

Ano. Potřebuje. Spolupráce s průmyslem tříbí kvalitu apli-

national Internship Programme) přijato do klubu několika

kovaného výzkumu a zvyšuje nezávislost univerzity na stát-

málo univerzit, jako je například ETH Zurrich, EPFL Lau-

ním financování. Například Standfordská univerzita vybrala

sanne, University of London. Studenti mají díky tomuto

ze soukromého sektoru v loňském roce miliardu dolarů.

programu možnost se ucházet o roční stáže přímo v srdci campus. Před několika týdny do Kalifornie odcestovali dva

Nabízí CISCO práci i čerstvým absolventům? Co je hlavním kritériem pro přijetí?

studenti z Elektrotechnické fakulty ČVUT – Zdeněk Kouba

Práci absolventům nabízíme, nicméně nás zajímá kvalita,

a Ondřej Tománek.

nikoliv kvantita. Bereme jen malé množství opravdu těch

Silicon Valley, v San Jose, kde má firma CISCO centrální

nejlepších absolventů. Zajímají nás především nadaní pro-

Pro jaké studenty je tento program určen?

gramátoři, které baví pracovat v týmu s velmi kvalitními

V pilotním roce jsme nabídli program pro studentské stáže

vědci na složitých řešeních.

CIIP nejlepším studentům FEL a FIT. Pro příští rok uvažujeme o otevření programu pro celou univerzitu.

Spolupracuje firma CISCO ještě s jinou univerzitou v ČR? Ano, firma CISCO začala v létě spolupracovat na menším výzkumném projektu i s Karlovou univerzitou, Fakultou matematicko-fyzikální. Firma CISCO nicméně plánuje svou vědecko-technickou spolupráci rozšířit i na další univerzity v regionu.

Inzerce

motokáry žižkov

Proč vkládáte tolik financí pro studentskou podporu, kde vznikla motivace? Pomocí programu CIIP podporujeme studenty, aby měli možnost se seznámit jak se Silicon Valley, tak s velkou nadnárodní high-tech společností. Samozřejmě doufáme, že alespoň někteří z podporovaných studentů se rozhodnou pro technologickou kariéru ať už zakládáním vlastních startupů nebo prací pro technologicky vyspělou společnost, jako je třeba CISCO. Předpokládáme také, že část studentů se vrátí zpět do ČR a bude zde pomáhat rozvoji IT technologií, ať už v průmyslu nebo na univerzitě. Společným CISCO/ČVUT výzkumným programem se snažíme rozvinout existující know-how v oblastech našeho zájmu, které jsou na ČVUT již tradiční. Takováto spolupráce pomůže firmě CISCO k technologickému rozvoji vybraných produktů.

- N e j v ý k o N N ě j š í m o t o k á r y v p r a z e - r ychlá a technická k r y t á d r á h a - motory Subaru 270 ccm, výkon 10 hp - t v S p o r t b a r S k r b e m a v ý h l e d e m Na trať, saloNky, cateriNg - F i r e m N í a k c e - o r g a N i z a c e z á v o d ů kontakt:

Myslíte, že vysokoškolské prostředí potřebuje akutně podporu soukromého sektoru? Motivuje k tomu nějakým způsobem státní správa?

olšaNská 6, pha-3, 13000 281 916 188, 605 048 245

info@kartareal.cz www.kartareal.cz

Inzerce 105x148 absolvent karta 1 1

14.10.2013

Téma čísla: výzkumná centra

Autor: Jaromír Kaplan

BIOCEV – budoucnost české vědy A přece se staví! Jemně pozměněná legendární středověká hláška přesně vystihuje současný stav budoucího nejmodernějšího vědeckého centra u nás. Konečně se začalo stavět. Nebude tedy na škodu si budoucnost české vědy představit a připomenout si peripetie při jejím vzniku. A nakonec to nejdůležitější, co nám nový vědecký areál za miliardu vlastně přinese? Základní kámen položen se vší parádou Jak jinak než za přítomnosti předsedy vlády ČR Jiřího Rusnoka došlo 7. 10. 2013 ke slavnostnímu položení základního kamene nového vědeckého centra BIOCEV ve Vestci u Prahy. Bezmála 25 500 metrů čtverečních nových laboratoří a dalších pracovních prostor pojme v budoucnu na 600 zaměstnanců, z toho 450 vědeckých pracovníků včetně téměř dvou stovek studentů magisterských a doktorských programů 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Na počátku 3,25 miliard

Pět základních oblastí

Myšlenka na špičkové vědecké centrum biotechnologií tu

Vědecké centrum BIOCEV stojí na pěti základních vědeckých

samozřejmě byla již dlouho, ale konkrétní obrysy tento

oblastech. Těmi jsou funkční genomika, buněčná a strukturní

projekt dostal na jaře roku 2010, kdy se šest ústavů Akade-

biologie, biomateriály a vývoj léčebných i diagnostických po-

mie věd a dvě fakulty Univerzity Karlovy rozhodly na jižním

stupů. Hlavním posláním tohoto centra je vlastně vývoj „léků

okraji Prahy poblíž obce Vestec postavit špičkové vědecké

na míru“. Pomoci má i obrovská myší farma, kde se budou

centrum. Původní rozpočet byl na astronomickou částku

chovat tisíce pokusných myší a potkanů. Tito drobní savci bu-

3,25 miliard, z toho 1,2 miliardy na výstavbu budovy. I přes

dou součástí velkého evropského projektu IntraFrontier, kde

podporu Evropské unie nebyl takový objem investičních

se mapuje genom laboratorních zvířat. Tento výzkumný pro-

prostředků reálný. Nakonec celý komplex vyjde na 2,35 mi-

gram je zaměřen na geny důležité pro funkci specializovaných

liardy korun, přičemž velkou většinu zaplatí Evropská unie.

fyziologických systémů. Umožňuje ověření jejich využití pro vývoj léků – třeba týkajících se onemocnění jater, kardiovas-

Centrum postaví firmy ze Zlína

kulární dysfunkce, vývoje diabetu a metabolických poruch.

Zakázku na stavbu centra nakonec vyhrály dvě zlínské stavební firmy Zlínstav a Pozimos. Kritérium bylo jednoduché,

Program zaměřený na biomateriály má zase vést ke tkáňo-

vyhrála nejnižší nabídka. Původně se počítalo, že stavba

vým náhradám z kmenových buněk, tedy léčebný postup,

komplexu vyjde zhruba na 1,3 miliardy korun, po dvou ko-

do kterého je v budoucnu vkládána velká naděje. Ve Vestci

lech výběrového řízení se ale cena snížila na 722 milionů.

také budou vznikat srdeční chlopně, chrupavky a kosti, a to

Radikálnímu snížení ceny téměř o polovinu pomohla krize

právě ze „zázračných“ kmenových buněk.

ve stavebnictví, kde firmy obtížně hledají velké zakázky. Otázkou je, zda se za tuto cenu dá celé centrum postavit. Aby díky úsporným řešením nezbylo jen torzo původního plánu. Firmy ostatně přiznaly, že konečná cena je velmi napjatá.

Celý článek naleznete zde:

Dělámevěcijinak Hledáme nové kolegy! Hlásit se můžete již nyní, výběrová řízení začínají od ledna 2014! Více informací na www.deloittekariera.cz

Hlasuj a vyhraj nadupaný iPad Mini s WiFi nebo

2 x 2500 Kč

www.TOPzamestnavatele.cz

Česká studentská unie (ČeSU) vyhlašuje volbu

TOP zaměstnavatele studentů vysokých škol pro akademický rok 2013/2014 Hlasuj i TY pro svého TOP zaměstnavatele a vyhraj. Hlasování probíhá od 1.října do 12. prosince 2013 na www.TOPzamestnavatele.cz Výherce bude o výhře informován emailem následující den po skončení hlasování.

www.TOPzamestnavatele.cz Hlavní partneři průzkumu

Partneři průzkumu

Odborný garant