C
M
Y
CM
MY
CY
MY
K
Process Black
Ve stínu Říše v moderní historii. Stovky lidí zemřely tak náhle a násilně, že nedokázaly přejít na druhou stranu a dál obcházely v troskách svých domovů. Teprve když v Daily Express vyšel kritický článek T. S. Eliota, kde Londýn nazval „peklem pro nevinné“, vložil se do toho londýnský arcidruid William Grove a zahájil přesun Zřídel obětí bombardování do poklidného Greenwich parku. Vláda pak navzdory těžké finanční situaci nechala postavit deset uzavřených pavilonů s reflexními světly a spirituálními mikrofony, aby se s přízraky mohli setkávat i příbuzní bez Daru duchovního zraku. Byl to jasný vzkaz Německu, že Velká Británie své občany neopouští ani ve smrti. Erin do Greenwich parku převezli přede dvěma roky. V parku už se Foley policie bát nemusel. Neklidná rychlá chůze, na kterou se omezoval v ulicích, po pár krocích zrychlila v běh. Když dorazil k Azurovému pavilonu, stěží popadal dech. Rychle vešel dovnitř, zavřel za sebou dveře a rozsvítil reflexní světla. – Máte zpoždění, Herr Foley. Uprostřed sálu stáli dva přízraci. Jeho milovaná drobná Erin a za ní vysoký muž se zjizvenou tváří. Na sobě měl nevýrazný šedý oblek, ale klidně by mohl být v uniformě SS, protože Foleymu bylo hned jasné, o koho jde. Erin měla na obličeji přitisknutou jeho dlaň a druhá silná paže ji pevně držela kolem hrudníku. „V ulicích je kvůli tomu vašemu nedávnému náletu spousta policistů. Rychleji to nešlo.“ – Já vás z ničeho neobviňuji, Herr Foley, jen konstatuji fakta. Kdybych si myslel, že na mě něco zkoušíte, už byste se potýkal s následky. Máte to? Foley přikývl a vytáhl knihu Mrtvá a živá od Daphne de Maurier. – Příhodná volba, ušklíbl se přízrak. – Otevřete ji a ukažte mi to. Foley poslechl. Písmena, v práci tajně označená neviditelným inkoustem, který od nich dostal, v reflexním světle jasně zářila a odhalovala v textu ukryté jméno, adresu a další údaje. 372
Chlad věčnosti – Dobře. Dobře. Jsou tam všichni? „Ano, jsou,“ vyhrkl příliš rychle Foley. Přízračná dlaň na Erinině boku se bíle rozzářila. Erin sebou zazmítala, když se na jejím těle kolem prstů objevila bílá pavučina. Teplota v pavilonu okamžitě citelně poklesla. „Ne, prosím, neubližujte jí!“ – Když jsem před chvílí zmínil následky, Herr Foley, nemluvil jsem o vás. Ještě jednou se vás ptám, jsou tam všichni? „Jsou tam všichni, které máme v záznamech, pane Skorzeny!“ Foley okamžitě zbledl a nejraději by se kousl do jazyka, ale jméno už bylo venku. Skorzeny se však jenom pobaveně za smál. – To ta jizva, že ano? Skorzeny odtáhl ruku od Erinina omrzlého boku a přejel si prstem po tváři. – Mohl bych se jí zbavit stejně snadno, jako si měním oblečení, ale už ji beru jako starou přítelkyni. Tiše se zasmál, ale jeho tvář téměř okamžitě zvážněla. – A kdo v těch záznamech chybí? Foley zaváhal, když ho napadlo, že nezapsaný přízrak bude možná tím jediným, kdo bude moct narušit Skorzenyho plán, ať už jím mělo být cokoliv. Tentokrát se ledové paprsky rozšířily kolem dlaně na tváři a Erinin bolestný křik pronikl i přes ni. – Nepokoušejte mou trpělivost, Herr Foley. Příště už vaši ženu pošlu rovnou do Helheimu a poslední anglický evoker, který by ji odtamtud dokázal dostat, zemřel před čtyřmi sty lety! Pokud chcete zůstat spolu, řekněte mi to jméno, nebo svou ženu už nikdy neuvidíte! „Das,“ hlesl odevzdaně Foley. „Sarat Chandra Das. Přestože zůstal ve službě, nikdy nám své Zřídlo nesvěřil.“ – Das, zopakoval zamyšleně Skorzeny. – Už jsem o něm slyšel. Olcott a Blavatská na něj ve svých knihách často odkazují. Proč v těch záznamech není? „To nevím jistě. Prý si velmi zakládá na svém soukromí a raději se o svou bezpečnost stará sám.“ 373
Ve stínu Říše – V tomhle se s Herr Dasem shodneme. A kromě něj tu už nikdo další, na koho byste zapomněl, není? Byl tu ještě jeden muž, zatím pouhý kandidát, který teprve nedávno začal splňovat požadavky. Foley jeho jméno neuvedl ani tak z vypočítavosti, jako z lítosti. Ten chudák si toho vytrpěl dost a s tajnou službou ho spojoval jen jeden nezávazný pohovor. „Ne.“ Skorzeny se na Foleyho dlouho jen díval, než přikývl. – Věřím vám. Skorzenyho dlaně se znovu rozzářily. Pavučina bílých linek ve vteřině pokryla celé Erinino tělo. Erin ani nestihla vykřiknout, jen se krátce zachvěla a zmizela. „Ne! Erin! Ty prolhanej hajzle, tys…“ Přízrak zmizel a téměř okamžitě se objevil přímo před Foleym. Na hrudník mu dopadla dlaň. Většina přízraků mohla o manipulaci s pevnou hmotou jen snít, ale Skorzeny měl tak silnou vůli, že se Foley pod tou ranou zapotácel. – Hajzl možná, ale lhář, Herr Foley? Skorzeny se zlomyslně ušklíbl. – Já vám slíbil, že zůstanete spolu, jen jsem neupřesnil kde. Nemohu přece riskovat, že se někomu svěříte s naším malým obchodem. A vaší ženě by se v Helheimu jistě stýskalo. Chlad ze Skorzenyho ruky se Foleymu zakousl do srdce, ale byla to jen předzvěst nepozemského mrazu, který mu měl dělat společnost po zbytek věčnosti. *** HMS Avenger rychle klesala do mořského hrobu. Německá ponorka na ni vypálila jen jediné torpédo, ale i to bylo na starou dámu moc. Letadla padala z nakloněné paluby a v trupu stále docházelo k novým explozím, jak oheň odmítal vzdát boj, který s vodou vedl o životy na lodi uvězněných námořníků. 374
Boris Hokr, Leoš Kyša (eds.)
Ve stínu Říše
Tomáš Bandžuch, Roman Bureš, Dan Černý, Pavel Fritz, Markéta Klobasová, František Kotleta, Jan Kotouč, Míla Linc, Lucie Lukačovičová, Petra Lukačovičová, Jakub Mařík, Julie Nováková, Petr Schink, Kristýna Sněgoňová, Petr Stančík, David Šenk, René Vaněk Ilustrace na obálce Satine Zillah. Grafická úprava obálky Lukáš Tuma. Předmluva Martin Fajkus. Redakce Boris Hokr a Pavlína Kajnarová. Vydalo Nakladatelství Epocha, s. r. o., Kaprova 12, 110 00 Praha 1, v roce 2017 jako svou 587. publikaci. První vydání, 664 stran. Sazbu provedl Jaroslav Uhlíř. Vytiskly Těšínské papírny, s. r. o. Knihy Nakladatelství Epocha můžete zakoupit u svého knihkupce nebo si je lze objednat písemně na adrese: Kaprova 12/40, 110 00 Praha 1 – Staré Město, telefonicky na čísle: 224 810 353, e-mailem na adrese: objednavky@epocha.cz, nebo na internetové stránce: www.epocha.cz facebook.com/fantastickaepocha facebook.com/frantisekkotleta