UKÁZKA Z KNIHY VÁLKA PLÁSTVÍ (Josef Pecinovský)
Bytost, která kdysi byla Dianou a ještě se jí v základních rysech podobala, sklouzla o čtyři sta metrů níž a dostala se na místo, kde se potrubí větvilo. Odsud už musela postupovat jiným směrem vzhůru. Kromě vnějšího vzhledu už měla s člověkem pramálo společného. Přestavba jejího těla již skončila. Pevnost kostí a jejich pružnost se zcela změnily, a nejdůležitější změny zaznamenal povrch těla. Kůže zrohovatěla a ztvrdla, a stala se mechanicky neuvěřitelně odolnou. Prsty se proměnily v drápy, svaly získaly sílu převyšující schopnosti trubců pracujících v těžkém průmyslu. Ti, kteří tuto bytost vytvořili, ji ve svém slangu nazývali kareta. Oči vidící v infračerveném světle zaznamenaly překážku. Sluch zaregistroval temný hukot, provázený občasným praskotem lámaných a drcených kusů. Každý materiál vydával při své destrukci jiný zvuk. V uzlu byl instalován drtič. Neladící kakofonie hluků pronikala do okolí odpadního systému, protože zvuková izolace drtiče nebyla dokonalá. Uslyšeli jej i Investigator a Kastor. Investigator věděl, oč jde, a kroutil nad tím hlavou. O zastaralých systémech plástve A30 už nebylo pochyb. Mechanické drtiče ve většině pláství již nahrazovaly ultrazvukové stroje, které byly mnohem tišší. Navíc tento drtič působil otřesy. Ale ani kareta nemohla projít drtičem bez nehody. Kdyby tento úkol dostaly vosy, jen by se usmály a pronikly by čelistmi drtiče jako velké červené kapky. Kareta musela drtič obejít. Poznala, že udělala chybu, že měla odpadní potrubí opustit již o několik desítek metrů výš a tam vyhledat jinou komunikaci. Její částečně humanizovaný mozek vypočítával varianty dalšího postupu. Jako nejekonomičtější a nejrychlejší se ukázal únik ven ze systému. Její tělo stále ještě klouzalo směrem k drtiči, ale drápy, které vyrostly ze čtyř článkovitých prstů, se již zasekávaly do kovového pláště. Stačila chvíle úsilí a plášť se rozevřel v délce asi dvou metrů. Kareta pronikla ven a octla se v kolektorové šachtě, kde bylo velmi těsno, a kterou zdola zcela přehrazoval velký masiv drtiče. Použila drápy ještě jednou, pronikla stěnou kolektoru a octla se v prostoru výrobní sféry plástve. Stála na nevelké plošině s kovovou podlahou. Tyto velké plošiny o rozloze několik stovek metrů se nazývaly pavlačemi a zpravidla sloužily jako seřadiště trubců a překladiště drobných nákladů. Současně se jednalo o přestupní stanice dopravního systému a setkávaly se tu chodby vedoucí k různým provozům.