2084 by Eva Truncova

2084

Hlavní pošta, Brno, 2020/2084

“PRO TVOU BEZPEČNOST”

dva tisíce osmdesát čtyři Předdiplomní projekt Eva Truncova Ateliér Kristek — Sedlák

ZS 20 20

anotace Práce vychází z ústředního tématu vězení, které

Výstupem předdiplomního projektu je, vedle for-

postupem času, i vzhledem k výběru referenční lit-

mulování zadání následující diplomové práce, série

eratury, vykrystalizovalo do otázky týkající se kon-

menších projektů a instalací tematizujích, mapu-

troly nejen ve veřejném prostoru. Na tuto přesmyčku

jících, zhmotňujících a zviditelňujících dohled ve

mne navedly texty od francouzského sociologa Loïca

veřejném prostoru a na území Fakulty architektury.

Wacquanta, který se ve své práci zaměřuje na so-

Diplomová práce se bude dále skrze architektonický

ciální nerovnosti. Právě tyto mechanismy upravu-

návrh zabývat stále více přítomným a téměř nikým

jící a dohlížející na naše chování společnost o to více

nezpochybňovaným dohledem a kontrolou nejen v

polarizují a zadržují každého v jeho sociálních pod-

městském prostředí.

mínkách.

“Uvězněni jsou všichni, chudí i bohatí.” 1

KLÍČOVÁ SLOVA dohled, kontrola, bezpečí, zeď, polarizace prostoru, segregace, vězení, prostupnost, viditelnost, měřítko, vysokoprofilová a nízkoprofilová architektura

WACQUANT, Loïc. Designing the urban seclusion in the 21st century: The 2009 Roth-Symonds Lecture. Perspecta: The Yale Architectural Journal. Yale School of Architecture, 2010, 43, 164-175. ISSN 0079–0958. 1

obsah ČÁST 1 úvod anotace

teoretické východiska

ČÁST 2 portréty ze CCTV

zmapování dohledu

mimikry

anti-cctv okenice

seznam literatury

část

teoretický

Panopticon, neboli dům dozoru, nazval Jeremy Bentham typ budovy, která podle něj měla sloužit především jako věznice, ale také další typy, kde se uplatňoval systém přísné kontroly a represe, jako nápravné zařízení, chudobince, lazarety, průmyslové výrobny, manufaktury, nemocnice, káznice, blázince nebo školy. Co víc, tato univerzální budova vynalezená na konci 18. stol. nebyla podle Benthama jen široce uplatnitelná jako nástroj dohledu, ale hlavně měla mít moc ovlivňovat chování lidí a dokonce i jejich mysl. Víra, že vystavěné prostředí může chování ovlivňovat, nebo dokonce vědomě konstruovat celou společnost je architektům vlastní a objevuje se v této profesi v různých mutacích od osvícenství až dodnes. Jednou z otázek, které si pokládám, je, do jaké míry je možné se s tímto tvrzením ztotožnit a jak je tato skutečnost spjata s architekturou jako takovou. Pokud vezmeme v potaz dnešní technologie a jejich nepřetržitý vývoj, potřebují ještě mechanismy kontroly sepětí s architekturou? A má nad námi architektura skutečně takovou moc? Touto cestou se dostáváme k problému, na který lze jen velmi těžko najít jednoznačnou odpověď. Jako související příklad bych uvedla dvě kontradikující teze. Francouzský filozof Michel Foucault se v rozhovoru nechal slyšet, že “architektura nad ním nemá žádnou moc”. Načež se argumentuje v textu tím, že přece žádný diagram nebo schéma věznice nikoho neuvězní.3 Diametrálně odlišný názor můžeme sledovat u Léopolda Lamberta, který věznice kritizuje a volá po jejich abolici. S odkazem například na apartheid Palestiny se Lambert velmi striktně vymezuje k jakékoliv formě omezující nebo penalizující volný pohyb extrahované do nejjednodušší podoby koridoru, potažmo zdi.4

úvod

LAMBERT, Léopold (ed.). The Funambulist pamphlets Volume 02: Foucault. Brooklyn, New York: Punctum books, 2013. ISBN-13: 9780615832999 3 LAMBERT, Léopold (ed.). The Funambulist pamphlets Volume 02: Foucault. Brooklyn, New York: Punctum books, 2013. ISBN-13: 9780615832999

1, 2

Zeď dělící území Palestiny a Izraele v oblasti West Bank, foto: Matthew Vickery & Sheren Khalel

V 70. letech se v USA na základě myšlenek Jane Jacobs rozvinula kriminologická teorie Crime Prevention Through Environmental Design (Prevence kriminality prostřednictvím tvorby prostředí), podle které mělo dobré urbanistické plánování snižovat úroveň kriminality ve městě.4 I dnes je prostředí nadále navrhováno s cílem usměrňovat lidské chování, zamezit kriminálnímu jednání a selektovat vhodné a nevhodné uživatele. Někteří autoři dnes mluví o militarizaci veřejného prostoru v souvislosti s jeho úpravami, které mají zabránit jak „antisociálnímu chování“, tak jej i budovy i ochránit před potenciálními hrozbami. Dohledové systémy mají preventivní i penalizační charakter a jejich přítomnost je dnes intuitivní a málokdy zpochybňována.

Foucault popsal, že statistické zpracovávání informací o populaci, a jeho následná aplikace, je už od 19. století neodmyslitelná složka moci v moderním státu. Bezpečnostní a monitorovací systémy shromažďují naše data a umělá inteligence je schopná je sestavit do behaviorálních vzorců a sledovat nás dlouhodobě napříč časem i prostorem. Kontrola se neuskutečňuje pro osobní rozvoj občanů, ale pro udržení a posilování samotného systému orientovaného na kázeň, efektivitu a produktivitu. Obraz společnosti popsaný jako všudypřítomná vězeňská síť by se dnes dal přesněji definovat pomocí obrazu úlu rozděleného do jednotlivých sektorů kontroly, které patří různým soukromým organizacím. A stejně jako jsou selektováni žádoucí a nežádoucí “uživatelé”, je sestavován seznam žádoucích a nežádoucích činností ve vyčleněných městských prostorách.

3, 4

JACOBS, Jane. The Death and Life of Great American Cities. Vintage books edition. New york: Random house, 1961. ISBN 0-679-74195-X. 4

Ulice Plotní v Brně, foto vlastní Panopticon, Jeremy Bentham 1791

“Pokud platí, že každá ideologie je redukovatelná na svoji materiální existenci, potom centrální roli ideologických infrastruktur sehrává technologická inovace.” 5 Takzvané multiplikátory, jak je popisuje Likavčan ve své přednášce, jsou technologie, které svým masovým rozšířením dokážou strhnout celou vlnu historického vývoje na svoji stranu. Masové rozšíření automobilu znamenalo budování husté sítě asfaltových cest, parkovišť a čerpacích stanic. Podobně vynález výtahu znamenal vznik nového architektonického typu - moderní výškové budovy. Mohou se stále zrychlující se technologické inovace

v oblasti CCTV stát dalším multiplikátorem, který má potenciál měnit formální stránku vystavěného prostředí? Každá technologie je zároveň sociomorfní a stejně jako mrakodrapy se staly falickým symbolem finančního kapitálu nebo automobily kulturním symbolem postindustriální společnosti, jakou hodnotu představují mechanismy implikující téměř nikým zpochybňované bezpečí? Vlivem technologických inovací se všudypřítomný dohled stává součástí nejen veřejného ale i soukromého prostoru a proměňuje disciplinární společnost na společnost kontroly. Model popsaný Benthamem, kde dohled byl podvědomě neustále přítomný, se přenesl do celé společnosti. Jaké má místo věznice, respektive panoptikon, ve společnosti, která je celá modelem pro zadržení?

multipliers multipliers multipliers multipliers

Potřebují současné mechanismy dozoru ještě sepětí s architekturou? Zdá se, že současné digitální technologie mají minimálně stejný vliv na režimy užívání města jako architektura samotná. Do jaké míry může percepci zadržení ovlivnit měřítko nebo míra transparence? Kdy je viditelnost past a pohyb nebo propustnost vzhledem k digitálním technologiím jen LIKAVČAN, Lukáš. Google Apps jsou božstva v procesu konstrukce: Digitální platformy jako post-kapitalistické infrastruktury [online]. In: . [cit. 2021-01-10]. Dostupné z: https://www.likavcan.com/articles/google-apps-jsou-bo%C5%BEstva-v-procesu-konstrukce-digit%C3%A1ln%C3%AD-platformy-jako-post-kapitalistick%C3%A9-infrastruktury

1, 2

Pošta na hlavním nádraží v Brně, foto vlastní Park Lužánky, Brno, foto vlastní

top

RURAL

URBAN mobilní kontrolní jednotky - realitiní makléři a sousedské hlídky

teritorialita malé, zvládnuté prostory dohled - výhled na celou oblast

GATED COMMUNITY ELITE ENCLAVE

čisté a upravené ulice pro posílení vztahu obyvatel k prostředí

identifikace s okolím znamená okamžité rozpoznání narušitelů podobně smýšlející obyvatelé tvoří takto semknuté komunity míra transparence kritéria zkoumání ghetta - architektura, geografie, vlastnictví - systémy sledování kontroly a typy obyvatelstva “ghetto kopíruje vnější svět”

CAMP

GHETTO

paralelní sociální struktura

RESERVATION LAND

PRISON LABOUR

CONSTRAINT

ETHNIC CLUSTER GHETTO možnost pohybu

PRISON

měřítko

CHOICE

bottom Původní graf doplněný o poznámky

WACQUANT, Loïc. Designing the urban seclusion in the 21st century: The 2009 Roth-Symonds Lecture. Perspecta: The Yale Architectural Journal. Yale School of Architecture, 2010

část

zmapování dohledu Vlivem technologických inovací se všudypřítomný dohled stává součástí nejen veřejného ale i soukromého prostoru a proměňuje disciplinární společnost na společnost kontroly. Model popsaný Benthamem, kde dohled byl podvědomě neustále přítomný, se přenesl do celé společnosti. Praktická část mapuje dohledové mehanismy na Fakultě architektury v Brně a v jejím nejbližším okolí. Většina kamerových systému má uzavřené okruhy a tedy k nim není přístup. V Brně je několik dopravních nebo meteorologických kamer, ke kterým veřejný přístup je a shodou okolností se jedna nachází na ulici Poříčí před hlavním vchodem do Fakulty ar-

Ulice Poříčí

Křižovatka ulic Milady Horáková a Koliště

Ulice Husova

chitekury. Právě ta se stala v dalších fázích klíčovým prvkem.

Portréty z CCTV

MĚSTSKÉ KAMERY V OKOLÍ FAKULTY ARCHITEKTURY *úhel a plocha dohledu byla odhadnuta na základě jiných dostupných informací a parametrů

150 m

200 m

cesta

1 2

5 4

8 10 9

ŠKOLNÍ KAMERY VNĚ BUDOVY MAPUJÍCÍ VEŘEJNÝ PROSTOR

150 m

200 m

Veřejně dostupná dopravní kamera nepřetržitě snímající vstup do fakulty. Dostupné z: https://www

w.bkom.cz/dopravni-situace/detail/60

Při překrytí jednotlivých ploch dohledu kolem fakulty je možné vnímat, jak hustě je veřejný prostor monitorován.

200 m

150 m

Z vyznačených ploch vystupuje silueta budovy fakulty.

1 2

5 4 1 2 3

8 10 9

4 NP

3 NP

2 NP

1 NP

1 PP

fakulta ar 24

5 NP

4 NP

3 NP

2 NP budova B

rchitektury 25

kam

1 PP

merový dohled sledující servery v podzemním podlaží

vchod do

dohled n

vjezd na dvůr fakulty

vchod do knihovny A 118 malá aula kamera snímám vchod a techniku v místnosti

1 NP 30

o budovy B z ulice Bělidla

na školní dvůr

vstup z ulice Křížová nově otevřený vchod skrze okno není - zatím - pokryt kamerovým dohledem

hlavní vstup s vrátnicí vstup je sledován kamerou s pohybovým senzorem ukládající klip s každým pohybem v tomto prostoru kamerové záznamy, včetně krátkých klipů všech, kteří vejdou hlavním vstupem do budovy, jsou uchovávány po dobu tří týdnů

VÁ

instalace vymezuje úhel zabíraný kamerou, zachycuje a zhmotňuje tak dohled, který si jen málokdo uvědomuje a explicitně na něj upozorňuje * site-specific instalace bude zrealizována, jakmile to situace dovolí

1 NP A118 malá aula 32

1 NP A118 malá aula 34

instalace vymezuje úhel zab zhmotňuje tak dohled, který explicitně na něj upozorňuje

* site-specific instalace bude z

bíraný kamerou, zachycuje a ý si jen málokdo uvědomuje a e

zrealizována, jakmile to situace dovolí

počítačová místnost

3 NP budova B 36

vstup do výpočetního cetnra vstup je monitorován kamerou a regulován pomocí čipové karty počítačová místnost

3 NP budova B 38

instalace vymezuje úhel zabíraný kamerou, zachycuje a zhmotňuje tak dohled, který si jen málokdo uvědomuje a explicitně na něj upozorňuje * zrealizováno

PROSTOR JE MONITOROVÁN

Zrealizovaná instalace v 3NP budovy B, Fakulta architektury v Brně

3 NP A 310

učebna s technikou a počítači

- malá aula - kamerový dohled zabírá téměř celou místnost

3 NP A 310 44

VÁ

ITO

linie vymezuje jediné tři místa v hlavní aule, která nejsou monitorována

N VÁ RO ITO ON EM

Poříčí

Kooperativa VIENNA INSURANCE GROUP

Vídeňská ul.

1,1 km 8B0 4235

8B0 4235

identifikace osob, i k vzhledem zatím v Česku nerozšířenému rozpoznávání obličejů umělou inteligencí, je značně pomalejší oproti např. jízdě v autě s SPZ

slepý úhel vytvořen reklamními tabulemi

díky státní poznávácí značce probíhá vaše identifikace, respektive majitele auta, takřka okamžitě

Kooperativa VIENNA INSURANCE GROUP

Vídeňská ul.

1,1 km 8B0 4235

Mimikry v podobě alterace skutečného obrazu nemá kamera kvůli své statické poloze ověřit. Umístěním plakátu duplikujícím realitu se rozšíří slepý úhel kamery.

Making of. Testo

ování principu.

Making of. Tes

stování principu.

“Pokud platí, že každá ideologie je redukovatelná na svoji materiální existenci, potom centrální roli ideologických infrastruktur sehrává technologická inovace.” Takzvané multiplikátory, jak je popisuje Likavčan ve své přednášce, jsou technologie, které svým masovým rozšířením dokážou strhnout celou vlnu historického vývoje na svoji stranu. Masové rozšíření automobilu znamenalo budování husté sítě asfaltových cest, parkovišť a čerpacích stanic. Podobně vynález výtahu znamenal vznik nového architektonického typu - moderní výškové budovy. Mohou se stále zrychlující se technologické inovace v oblasti CCTV stát dalším multiplikátorem, který má potenciál měnit formální stránku vystavěného prostředí? Jako jednu z možných reakcí na stále přítomnější kontrolu ve veřejném navrhuji okenicevytvářející slepý úhel. Pomocí okenice se dá nejen vytvořit slepé místo dohledu, ale také upravit to, co je naopak žádoucí, aby bylo viděné.

Anti-CCTV okenice katalog tvarů

Kooperativa VIENNA INSURANCE GROUP

Vídeňská ul.

1,1 km 8B0 4235

Anti-CCTV okenice

0183 Kooperativa VIENNA INSURANCE GROUP

Vídeňská ul.

1,1 km 8B0 4235

Povýšením pricipu “resistence”, vytváření slepých úhlů a blokování dohledu je návrh instalace s denním počítadlem lidí, kteří unikli dohledu této kamery. Smyslem je zhmotnit objem citlivých dat zachycených na kamerových systémech, které jsou spravovány často neznámými subjekty bez našeho přístupu k nim.

Seznam literatury FOUCAULT, Michel. Dohlížet a trestat: kniha o zrodu vězení. Přeložil Čestmír PELIKÁN. Praha: Dauphin, 2000. Studie (Dauphin). ISBN 80-86019-96-9. LAMBERT, Léopold (ed.). The Funambulist pamphlets Volume 02: Foucault. Brooklyn, New York: Punctum books, 2013. ISBN-13: 978-0615832999 LAMBERT, Léopold. The Politics of Narrowness: When Walls Tighten on Bodies. In: The Avery Review [online]. 11/2015 [cit. 2020-10-10]. Dostupné z: https://averyreview.com/issues/11/the-politics-of-narrowness-when-walls-tighten-onbodies WEIZMAN, Eyal. Walking through walls [online]. 01/2007 [cit. 2020-10-10]. LOKŠOVÁ, Terezie. Veřejný prostor a dohled [online]. Brno, 201 [cit. 2020-11-11]. Dostupné z: https://www.academia.edu/3666648/Ve%C5%99ejn%C3%BD_prostor_a_dohled. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra sociologie. Vedoucí práce Mgr. Slavomíra Ferenčuhová, Ph.D. DAVIS, Angela. Are prisons obsolete?. New york: Seven stories press, 2003. ISBN ISBN·lO: 1·58322·581-1. ERA21: Pod kontrolou. 16. 2016. ISSN 1801-089X. WACQUANT, Loïc. Designing the urban seclusion in the 21st century: The 2009 Roth-Symonds Lecture. Perspecta: The Yale Architectural Journal. Yale School of Architecture, 2010, 43, 164-175. ISSN 0079–0958. LAMBERT, Léopold (ed.). The Funambulist pamphlets Volume 04: Legal theory. Brooklyn, New York: Punctum books, 2013. ISBN-13: 978-0615868905 WACQUANT, Loïc. Ghetto. International Encyclopedia of the Social & Behavioral Sciences. Elsevier, 2004. ISBN: 0-08-043076-07. JACOBS, Jane. The Death and Life of Great American Cities. Vintage books edition. New york: Random house, 1961. ISBN 0-679-74195-X.