Handbook CZ

Autoři: Ranko Rajović, Iva Rajović Spolupracovníci: Živa Ribićić, Miloš Vincík, Adriana Kováčová, Jana Sýkorová, Zuzana Kašparová, Kamila Balcarová Překlad a korektura: Miloš Vincík, Jana Sýkorová, Lucie Smetanová Grafický dizajn: Richard Weber Vydavatel: Cesta Fantázie / Fantao n.o.

2019 Metodická příručka k projektu NTC FOR ALL Praha, Slovensko, 2019 Tento projekt je spolufinancovaný Evropskou unií v rámci program ERASMUS+. Názory prezentované v tomto dokumentě jsou názory projektového týmu projektu NTC FOR ALL a nevyjadřují názory EU. Číslo projektu: 2017-1-SK01-KA201-035382

a v u l m Před Vážení budoucí NTC lektoři a uživatelé programu, je nám velkým potěšením představit vám precizně navrhnutou příručku, která bude pro vaši práci užitečná.

V momentě, kdy získáte zkušenost s programem NTC, budete se k ní vracet pro základní pokyny a inspiraci. Tato příručka je určená pro účastníky projektu Erasmus plus pod názvem “NTC pro všechny”. Doufáme, že výcvik, zaškolení a ověření příkladů z příručky vám ulehčí uplatňování programu a přispěje k dlouhodobému přínosu pro naše děti.

Příručka byla vytvořena s cílem pomoci všem, kteří by chtěli využívat program NTC, ale nevědí, jak začít. Autory příručky jsou členové týmu zapojeného do projektu NTC for ALL pod vedením odborného garanta projektu Dr. Ranka Rajovića. Hlavním cílem všech aktivit a technik NTC je umožnit dětem co nejvíce dosáhnout svého biologického potenciálu. “Jak stimulovat velký potenciál našich maličkých ještě před nástupem do školy?”. To je otázka, na kterou odpovídá

vzdělávací program NTC systém učení.

Jeho základní myšlenkou je poukázat na význam a nezbytnost zvýšení podílu neurofyziologických znalostí ve formálním vzdělávání dětí. Nevyužitý potenciál lidské mysli a síla dětství spolu s cílevědomými a informovanými rodiči a vychovateli, otevírají dveře ke kreativitě učení, rychlejšímu poznávání a snadnějšímu objevování schopností dětí. Tímto způsobem včas připravíme děti na nové životní výzvy.

Každé dítě, které se naučí svůj mateřský jazyk

do třetího roku života, zvládne jednu z nejtěžších duševních výzev a zcela určitě má všechny předpoklady a schopnosti dále pokročit a rozvíjet své specifické vlohy.

Musíme mu jen pomoci, aby to zvládlo, a tak naplnilo svůj biologický potenciál.

Pokud na této stimulaci nepracujeme, máme individuálně i celonárodně méně talentovaných a nadaných lidí přičemž je známo, že právě ti, jsou nejcennějším zdrojem každého státu.

h a s b O 1 ) NTC pro všechny ................................................................................................................................... 1 1.1 Cíle a zaměření projektu ................................................................................................................................................................... 1 1.2 Partneři projektu ............................................................................................................................................................................... 2 1.3 Účel příručky ...................................................................................................................................................................................... 3 1.4 Cílová skupina ................................................................................................................................................................................... 3 2) Úvod ..................................................................................................................................................... 4 2.1 Historie a příběh vzniku Programu NTC, autoři programu ...................................................................................................... 4 2.2 Pilíře Programu NTC a jeho fáze ................................................................................................................................................... 6 3) Vzdělávací neurověda ......................................................................................................................... 11 3.1 Raný vývoj mozku a raná stimulace ............................................................................................................................................ 12 3.2 Vliv prostředí .................................................................................................................................................................................... 13 3.3 Učení se prostřednictvím hry ...................................................................................................................................................... 14 3.4 Význam tělesného cvičení ............................................................................................................................................................ 15 3.5 Spojení motoriky a kognice .......................................................................................................................................................... 16 4) Potřeba programu NTC ...................................................................................................................... 19 4.1 Zjišťování problému .........................................................................................................................................................................19 4.2 Směřujeme k řešení ...................................................................................................................................................................... 22 5) Potřeba tripartitního přístupu – metodika pracovní realizace programu ........................................ 23 5.1 Rodiče – optimální biologický vývoj ........................................................................................................................................... 24 5.2 Učitelé mateřských škol – motorický a kognitivní vývoj (vývoj myšlenkových procesů) .............................................. 31 5.3 Učitelé základních škol – tvořivé myšlení a funkční myšlení .............................................................................................. 33 6) Implementace programu v mateřské škole ...................................................................................... 34 6.1 První fáze implementace ............................................................................................................................................................. 35 6.2 Druhá fáze implementace – stimulace rozvoje myšlenkových procesů .......................................................................... 40 6.3 Třetí fáze implementace – rozvoj funkčního myšlení ........................................................................................................... 44 7) Příklady z praxe ................................................................................................................................. 49 7.1 Vývoj komunikace a tvořivosti ..................................................................................................................................................... 52 7.2 Kognitivní vývoj .............................................................................................................................................................................. 54 7.3 Senzo-motorický vývoj ................................................................................................................................................................. 56 7.4 Sociálně-emocionální rozvoj ....................................................................................................................................................... 58 8) Potvrzení úspěchu – význam a výhody implementace programu v předškolním věku ............................................ 59

8.1 Výsledky implementace programu ............................................................................................................................................ 60 8.2 Dojmy rodičů / učitelů .................................................................................................................................................................. 64 9) Závěr .................................................................................................................................................. 73 10) Před tím, než začneš... ..................................................................................................................... 76 11) Recenze programu ............................................................................................................................ 77 12) Literatura ......................................................................................................................................... 82

Y N H C E Š V O R P C T 1) N 1 .1 C í l e a z a m ě

ře n í p ro j e k t u

Projekt se věnuje pedagogické problematice výchovy a vzdělávání v raném dětství.

Podporuje úsilí o zlepšení přístupu k dostupnému a kvalitnímu vzdělávání a výchově v tomto období. Kromě toho se zaměřuje na dosahování relevantních a kvalitních dovedností a kompetencí v cílové skupině dětí ve věku 3–7 let.

Na tyto priority je zaměřena pozornost prostřednictvím vývojových projektových výstupů, které zlepšují implementaci koncepce NTC v předškolním prostředí jakož i profesionalizaci a využívání vzdělávacího přístupu NTC ve všech zemích účastnících se na projektu (Slovensko, Česká republika,

1

Slovinsko, Srbsko). Cílem projektu je také přispět k posílení profilu učitelské profese.

Tohoto cíle dosáhneme tím, že pomůžeme učitelům a vedoucím pracovníkům v tom, aby poskytovali kvalitní výuku a zaváděli do ní nové metody a nástroje zaměřené na přístup NTC aktivním využíváním výstupů projektu, mezi nimiž je i tato Příručka s normami pro metodiku NTC, jakož i inspirací pro konkrétní vzdělávací aktivity NTC a plánovaným programem školení NTC. Cílem je také podporovat dovednosti učitelů předškolních zařízení při zavádění koncepce NTC do každodenního vzdělávání jakož i další kompetence učitelů předškolních zařízení.

jek o r p i ř e n t r a P 1.2 Fantao n.o. organizuje workshopy a přednášky NTC pro učitele a rodiče po celém Slovensku.

Vede je k tomu, aby si osvojili a využívali moderní vzdělávací metody na podporu rozvoje tvořivosti a psychomotorických dovedností svých dětí. Fantao n.o. také organizuje letní tábory NTC na středním Slovensku, kde mohou děti na vlastní kůži zažít inovativní vzdělávací metody při hrách v malebné přírodě. Členové týmu Fantao mají zkušenosti s programem NTC a dobrou praxi při jeho implementaci na Slovensku. http://fantao.sk/.

INAK je občanské sdružení, které vzniklo na jaře 2014 se zaměřením na rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím poskytování aktivit na podporu vzdělávání různým cílovým skupinám.

Občanské sdružení INAK podporuje zásady celoživotního vzdělávání, ochrany přírody a životního prostředí a budování vztahů k přírodnímu a kulturnímu dědictví Slovenska.

Aktivity sdružení INAK jsou zaměřeny na rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím organizování vzdělávacích programů a školení, rozvoje metodik a podporování dovedností lidí, které vedou k rozvoji místní komunity, přičemž využívají principy “Inovativnosti a kreativity”. http://www.trochuinak.sk/, http:// takemeoutproject.eu/ Modra pikica je soukromá organizace, která má soukromou Montessori mateřskou školu a vzdělávací programy typu Montessori. Nabízí denní program podle pedagogiky Montessori

tu

pro děti od 11 měsíců do šesti let a další aktivity jako: školení Montessori, workshopy pro rodiče a děti, školení zaměřené na raný rozvoj řeči.

Modra pikica zřizuje centrum NTC ve slovinské Lublani s Ranko Rajovićem.

NTC EDU je organizace věnována provádění programu vzdělávacího systému NTC, který je určen na podporu rozvoje dětí předškolního a školního věku. Systém učení NTC je specializovaný program určený na vzdělávání dětí, rodičů, učitelů a učitelů mateřských škol, kteří dokáží zavést získané poznatky a dovednosti do každodenního života ve školních třídách. Organizace plní své poslání prostřednictvím workshopů NTC a letních táborů, které doprovází vzdělávání rodičů a učitelů ve formě seminářů, přednášek a workshopů.

Montessori školy Andílek (MŠA) o.p.s. je nezisková organizace zřízená v roce 2008, která poskytuje služby rodinám s dětmi a péči o děti. Tato veřejně prospěšná organizace provozuje rodinné centrum, základní školu Andílek, která poskytuje vzdělávací semináře a kurzy jakož i další aktivity a akce pro rodiny, vzdělávání dospělých a služby spojené s kariérním rozvojem dále vzdělávací aktivity typu Montessori pro rodiče a děti, péče o děti od 0 do 3 let (workshopy Montessori), skupinu pro batolata určenou pro děti od 1,5 do 3 let a základní školu pro děti ve věkových kategoriích 3–6 let a 6–12 let.

2

1.3 Účel příruč ky Tato příručka vznikla s cílem poskytnout normy programu NTC učitelům (zejména těm, kteří pracují s dětmi ve věku od 3 do 7 let) a všem, které zajímá implementace programu NTC. Kniha nabízí informace o koncepci programu NTC jakož i poznatky a metody potřebné k jeho implementaci do každodenního vzdělávání a péče.

Pokud budete příručku důkladně číst a adekvátně implementovat, poskytne vám následující kompetence: • Pochopení klíčových faktorů při implementaci programu NTC • Poznatky z oblasti vzdělávací neurovědy z pohledu tvořivosti a rozvoje funkčních vědomostí • Pochopení rozhodujícího faktoru hry v procesu učení • Klíčové dovednosti a kompetence pro děti od 3 do 7 roků, které jsou relevantní z hlediska programu NTC • Pochopení fází implementace programu NTC • Navrhovaní aktivit zaměřených na psychomotorické dovednosti • Navrhování aktivit zaměřených na abstraktní klasifikaci, seřazování a asociace • Navrhování aktivit zaměřených na rozvoj divergentního a konvergentního myšlení a funkčních vědomostí • Pochopení efektivní implementace Programu na základě předcházejícího výzkumu a zkušeností • Dovednosti pro práci s rodiči na rozvoji dítěte

1.4 Cílová skup ina

3

Příručka je určena zejména učitelům škol a mateřských škol, ale může být velmi přínosná i pro studenty předškolní pedagogiky a učitelských profesí, pedagogů a pracovníků, kteří se věnují malým dětem, jakož i pro rodiče, kteří by chtěli využívat aktivity systému NTC spolu se svými dětmi. Stručně řečeno, tato příručka je určena pro každého, kdo je nadšený pro nový systém učení, který je založen na podpoře optimálního biologického rozvoje a funkčního myšlení.

D O V Ú ) 2 Danilo s přáteli v mateřské školce “Modrý zajac”

zniku v h ě b í ř p a e i r o 2 .1 H i s t amu r g o r p i ř o t u a , P ro g ra m u N TC

Program NTC vznikl jako výsledek dlouholetého výzkumu v oblasti rozvoje tvořivého učení a myšlení a je to specializovaný vzdělávací systém pro rodiče, děti a učitele ve školách a mateřských školách. Centrum vzdělávání NTC ve spolupráci se vzdělávacími institucemi (Filozofická Fakulta Novi Sad, Pedagogická fakulta Lublaň, Fakulta učitelství a několik škol ve Slovinsku, Chorvatsku a Srbsku) už léta zkoumá problémy zlepšování intelektuálních schopností dětí. Autor programu NTC Dr. Ranko Rajović shromáždil tým odborníků z oblasti pedagogiky, neurofyziologie, defektologie, psychologie a genetiky, kteří vytvořili efektivní a jednoduchý program s možností sledování a měření dosažených výsledků. Na myšlenku spuštění tohoto programu přišel prof.

Pol E. Henon, zabývající se otázkou, proč odborníci v oblasti neurologie nemají téměř žádný podíl na sestavování osnov. Rankova základní premisa spočívá v tom, že je nezbytné zvýšit míru neurofyziologických poznatků v oficiálním vzdělávání dětí a že “nevyužitý potenciál lidské mysli a síly

dětství v kombinaci s cílevědomými a informovanými rodiči a pedagogy otevírají dveře ke kreativnějšímu učení, rychlejšímu poznání a snadnějšímu objevování a rozvoji schopností“.

Z praktického hlediska, na začátku tvorby programu NTC, dělal autor programu první cvičení prostřednictvím hry a rozhovoru se svým nejmladším synem Danilem od jeho třetího roku (Danilo má dnes 15 let).

Dosažené výsledky ve formě rostoucího Danilova zájmu o učení, neustálou potřebu pokračovat ve hře a radost, která následovala po předchozích prvních krocích, byly nad všechna očekávání. V tomto období byl tento experimentální přístup poprvé aplikován v Danilově skupině v mateřské škole, aby se v následujících třech letech stal akreditovaným Ministerstvem školství v Srbsku. Tyto první dny příběhů NTC podpořilo pozitivní prostředí mezi dětmi a pedagogy, jakož i reakce rodičů, kteří byli “nuceni” hrát nové hry a objevovat skryté schopnosti svých dětí.

4

První NTC techniky s Danilem

Pár slov o autorovi a spoluautorovi Programu NTC Ranko Rajović, autor programu NTC. Ranko je interní lékař, magistr neurofyziologie a doktor sportovní vědy. Je spolupracovníkem UNICEF pro edukaci v raném dětství a hostujícím lektorem na fakultách v několika zemích. Zakladatel a iniciátor Mensy Srbsko je i jedním ze zakladatelů Mensy Slovinska, Bosny a Hercegoviny a Černé Hory.

Je prezidentem společnosti Mensa Srbsko ve dvou mandátech, dlouhodobým členem čtyřčlenné rady ředitelů World Mense (2000-2010) a předsedou Výboru pro nadané děti World Mense (2010-2012). Na mezinárodním kongresu Mensy, který se konal na Novém Zélandu koncem října 2010, byl jmenován předsedou Výboru pro nadané děti World Mense. Tato čest následovala po mnoha letech Rankovy práce s nadanými dětmi a programů, které se týkaly nadání nejmenších. V roce 2015 získal cenu mezinárodní Mensy (MERF – Mensa education and research foundation) pro intelektuální příspěvek společnosti.

Pracuje na Pedagogické fakultě v Koperu, Slovinsko.

Uroš Petrovič, spoluautor programu NTC pro školy. Uroš je spisovatel, autor 12 knih z oblasti literatury pro děti a mládež, za což získal mnohá ocenění. Jeho knihy byly publikovány v italském, řeckém, makedonském, maďarském a anglickém jazyce. Je nositelem mnoha prestižních cen za fotografii.

Dlouholetý prezident Mensy Srbsko a člen rady ředitelů Mensa International. Přednáší na více fakultách a v různých vzdělávacích institucích doma i v zahraničí.

5

2.2 Pilí

e z á f o h e j a C T ře P ro g ra m u N

V předškolním věku dítěte je rychlost tvorby spojení a počet vytvořených spojení mezi neurony nesrovnatelně větší než po sedmém roce. V mozku se odehrává boj o nadvládu mezi neurony, vytvářejí nové vazby mezi aktivními neurony a novými řídícími cestami. Podporuje se rozvoj důležitých center v mozku, vytváří se celá síť nových silnic, neaktivní neurony vyhynou a neaktivní cesty se ztrácejí. V této stimulaci neuronů je odpověď na otázku – zda dítě dosáhne svého biologického potenciálu nebo ne?

Právě z tohoto důvodu je kladen důraz celého programu na období mateřské školy a předškolní věk.

v kognitivním vývoji dítěte důležitou roli rozvoj motoriky, a určité problémy (jako poruchy učení, problémy s koncentrací, deficit pozornosti) mohou být důsledkem nepřiměřeného rozvoje motoriky i celkových trendů moderního životního stylu, které často vedou k nedostatečné tělesné aktivitě.

Druhá zásadní premisa Programu NTC říká, že rané dětství je nejdůležitějším obdobím života člověka z hlediska vývoje mozku, proto implementace Programu spočívá v rozvoji motorických dovedností a podpoře tělesné aktivity dětí předškolního věku.

Program NTC je program aktivit určených na podporu rozvoje motorických a kognitivních dovedností dětí předškolního a školního věku, v němž hrají klíčovou roli rodiče a učitelé. Opírá se o výsledky výzkumu v oblasti neurověd a pedagogiky.

Cílem Programu je rozvíjet funkční znalosti a tvořivost dětí zvyšováním divergentní produkce a praktického využívání informací, tj. integrace znalostí. Podle základní premisy metodiky NTC hraje 6

Díky své neurofyziologické základně program dokonale doplňuje psychologicko-vývojový základ osnov pro mateřskou školu a základní školu, a obohacuje ji o návrhy konkrétních, cíleně usměrněných motorických a myšlenkových her. Hry jsou navrženy tak, aby co nejsmysluplněji spojovaly každodenní zkušenosti dítěte, takže se snadno přizpůsobují různým oblastem aktivit v mateřských školách a základních školách.

Program je určen pro celou populaci předškolních a školních dětí na úrovni odhalování jejich talentů a podpory jejich schopností. Přestože implementace programu poskytuje vychovatelům a učitelům včasné odhalení silných oblastí jednotlivců, neexistuje nebezpečí elitářství, jak je tomu v případě některých specializovaných programů pro nadané.

Metody programu představují dobrý základ individualizace.

Cíle vzdělávání NTC pro vychovatele a učitele se týkají rozvoje následujících odborných kompetencí učitelů a vychovatelů: • rozpoznávání, rozvíjení a stimulace vzdělávacího potenciálu, psychomotorických, intelektových, tvořivých a praktických schopností dětí a rozvíjení jejich motivace k učení, obrazem sebe a sociálnímu chování • kreativní myšlení a řešení problémů založené na znalostech v oblasti sestavování tajemných otázek a otázek vyšší myšlenkové úrovně a přípravy aktivit pro hru.

Program se realizuje v několika fázích, v malých skupinách (15-25 dětí) pod vedením zaškolených odborníků a pedagogů s certifikátem “NTC systém učení”. Pro každý věk má Program NTC navrženo periodické testování s cílem sledovat a usměrnit vývoj dětí. Některé aktivity se již realizují při práci s dětmi v předškolním věku, proto jsou 7

zapotřebí pouze malé úpravy. V dalším textu jsou podrobněji popsány cvičení a hry, které byly, podle našich zjištění, nespravedlivě zapomenuto. Po zaškolení odpovědných pracovníků lze Program jednoduše realizovat.

Následuje popis fází programu.

I. fáze programu – stimulace vývoje neuronových spojení a cest Mozek se intenzivně rozvíjí do dvanáctého roku života, takže rozvoj biologického potenciálu dětí prostřednictvím specifických cvičení je velmi důležitý. Bohužel, stále je více a více dětí s vývojovými poruchami, přičemž problémem je v první řadě nedostatek aerobních aktivit, což ovlivňuje snížení objemu jednotlivých oblastí mozku – bazálních ganglií.

Klíčovým prvkem první fáze jsou činnosti odpovídající přirozenému vývoji.

Charakterizují jejich komplexní motorické dovednosti, jejichž součástí jsou prvky jemných motorických dovedností, dynamická akomodace oka, rotace, rovnováha, koordinace a pohyb. Tyto činnosti aktivují rozsáhlé oblasti mozkové kůry a stimulují jejich vzájemnou propojenost, což následně napomáhá kognitivnímu vývoji.

II. fáze programu – stimulace vývoje myšlenkových procesů Druhá fáze programu NTC je charakterizována myšlenkovou klasifikací, myšlenkovou sterilací a asociací. Asociační učení podporuje rozvoj schopnosti myslet, pamatovat si, dedukovat, syntetizovat, přenášet naučené a podobné. Asociační učení není důležité pouze z důvodu zapamatování si lekce, ale proto, že je základem pozdějších funkcionálních

znalostí (paralelní asociace a klasifikační myšlení) a stimulováním tohoto druhu učení pomáháme dětem zvyšovat úroveň jejich funkčních znalostí. Důležitý aspekt včasné stimulace klade program NTC myšlenkovým klasifikacím a seriacím, jakož i použití asociací (prostřednictvím obrazového písma) již od čtvrtého až pátého roku.

8

a) Seriace a klasifikace jsou důležité pro vývoj matematicko-logického myšlení a v programu NTC jde o vývoj myšlenkových seriací a myšlenkových klasifikací. b) Asociativní učení. Výhoda takového učení v porovnání s klasickým reproduktivním učením je viditelná již po měsíci aplikace Programu. Dokonce i žáci s poruchami učení zaznamenají viditelný pokrok a největší přínos mají nadaní žáci, jelikož Program stimuluje rozvoj asociativního a rozbíhajícího myšlení a tím i rozvoj nadání, čímž pomáhá při včasném odhalování nadaných dětí.

III. fáze programu – stimulace rozvoje funkčního myšlení Třetí fáze se věnuje rozvoji divergentního a konvergentního myšlení i funkčních znalostí.

Tato fáze je zároveň i to, co odděluje program NTC od jiných programů, a to je specifický způsob rozvíjení divergentního myšlení (záhadné příběhy a otázky, zejména když děti začnou samy sestavovat otázky), které je důležité pro rozvoj nadání.

Jak nám ukazují testy PISA, studenti střední Evropy mají nízkou úroveň funkčních znalostí a těžko spojují pojmy, které již znají.

Používáním záhadných otázek a příběhů se děti podněcují přemýšlet novým způsobem s cílem zvýšit úroveň funkčních znalostí.

Všechny tři fáze Programu NTC se realizují prostřednictvím hry, která představuje klíčový faktor implementace Programu NTC, protože je nejvnitřnější motivací každého dítěte. Všechny tři výše popsané fáze zahrnují senzomotorický a kognitivní vývoj dětí.

Program NTC se již implementoval v 17 evropských zemích, přičemž v sedmi z nich je akreditován ministerstvem školství (Srbsko, Slovinsko,

9

Chorvatsko, Česká republika, Černá Hora, Makedonie a Bosna a Hercegovina), zatímco v ostatních (Itálie, Řecko, Švédsko, Island, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Švýcarsko, Slovensko a Sierra Leone) se realizuje ve spolupráci se vzdělávacími institucemi.

Poslání Programu se realizuje prostřednictvím workshopů NTC a letních táborů pro děti, které doprovází vzdělávání rodičů a učitelů ve formě seminářů, přednášek a workshopů.

V Srbsku se Program implementuje od roku 2009 prostřednictvím Sdružení učitelů základních škol Republiky Srbsko.

Zpočátku sestával z krátkých workshopů v trvání tří vyučovacích hodin. Workshopů se zúčastnilo přibližně 6 000 učitelů v rámci Zimního setkání srbských učitelů. Sdružení srbských učitelů vyhodnotilo Program NTC jako nejlepší z 20 programů, které se v zemi dosud provedly. Brzy přišla výzva z Ministerstva školství Republiky Srbsko; po společném vyhodnocení se Program koncipoval jako seminář a ministerstvo schválilo jeho akreditaci a implementaci do předškolních zařízení a základních škol.

Od roku 2010 absolvovalo komplexní tříměsíční školení přibližně 40 vzdělávacích

institucí (základních škol a předškolních zařízení), což v celkovém součtu činí přibližně 1 200 učitelů škol a předškolních zařízení ročně. Od roku 2011 Program přesáhl národní rámec a začal se implementovat v rámci Evropské unie, konkrétně ve Slovinsku, kde se začal zavádět s podporou Pedagogické fakulty v Lublani a Pedagogické fakulty v Koperu. Dnes v zemi každoročně absolvuje komplexní školení přibližně 400 učitelů škol a předškolních zařízení. Po etablování ve Slovinsku se Program rozšířil i do dalších zemí a po jeho ověření národními ministerstvy školství pokračovala jeho implementace i v České republice, Chorvatsku, Černé Hoře, Makedonii a Bosně a Hercegovině.

10

A D Ě V O R U E N Í C A V Á L Ě D 3) V Z Za několik desetiletí se síly pedagogiky, neurovědy a psychologie spojily v oblasti nazvané vzdělávací neurověda. Cílem této oblasti je poskytnout obecný pohled na komplexní dynamiku vzdělávání, a to vše za účelem zlepšení vzdělávání. NTC zakládá svou práci a hlavní směry v nových objevech v těchto oblastech. Všeobecný problém spočívá v tom, že přestože v současné době existuje velké úsilí na propojení neurovědy a pedagogiky, nové objevy ve vědě nacházejí cestu k praktickému využití pomalu, zejména pokud je zapotřebí multidisciplinární přístup.

V práci s dětmi nejsou dostatečně použity nejnovější poznatky z neurofyziologie a od vědeckého objevu až po jeho aplikaci v každodenní práci uplynou desetiletí. Během této doby odrůstají generace, kterým byla

11

zkrácena drahocenná pomoc ve vývoji, a přitom možnosti jsou nám na dosah ruky.

Otázkou je, co se stane s našimi dětmi, které jsou stále vzdělávány způsobem, který je zastaralý a přináší slabé výsledky?

V předškolním věku se mozek dítěte vyvíjí mimořádně intenzivně, čímž se toto období života pravděpodobně stalo nejdůležitější pro formování schématu a rámce pro pozdější schopnosti dětí. Je načase začít praktikovat nové vědecké objevy, soustřeďovat úsilí a znalosti a pomáhat dětem předškolního a mladistvého školního věku rozvíjet jejich biologické potenciály. Uvedeme několik důležitých oblastí výzkumu, na které se NTC spoléhá ve své práci.

3 .1 R a n ý v Výzkum jasně ukazuje, že intelektuální schopnosti jsou úzce spojeny s počtem synapsí. Proces tvorby synapsí, takzvaná synaptogeneze, je neustále přítomna, ale je nejintenzivnější v prvních letech života.

Důležitost nejdřívějšího stádia vývoje je vidět na tomto příkladu: Enigma, podle lékařů v Itálii, byl chlapec slepý na jedno ok. Pouze podrobným vyšetřením bylo zjištěno, že jako kojenec měl pouze 10 dnů zakryté oko kvůli mírné infekci, což způsobilo trvalou slepotu (prof. Susane Greenfield, Oxford UK).

ce a l u m i t s á n a r ývoj mozku a Spotřeba energie pro funkci mozku, jakož i délka fáze spánku REM (která je nejdelší v raném období života a je důležitá pro zralé nervové cesty), poukazují na důležitost prvních let života pro rozvoj mozku.

Význam časných zkušeností lze pozorovat na mnoha příkladech, zejména na úrovni celé populace. Například Maoři jsou extrémně muzikální, proto se věda domnívala, že mají pravděpodobně nějaký speciální gen pro hudbu, ale zjistilo se, že jde o velmi brzkou stimulaci. Působivá je také skutečnost, že v Mongolsku existuje padesát pojmů pouze Nejintenzivněji se období synaptogeneze pro koně červené barvy a děti umí používat vyskytuje v prvních letech života dítěte.

Zobrazovací studie mozku ukazují, že do věku většinu těchto názvů do věku pěti let.

4 až 5 let se zvyšuje celkový metabolismus mozku na dvojnásobek úrovně dospělého člověka a zůstává na vysoké úrovni až do věku 9 až 10 let. První dva roky života charakterizují intenzivní nervové procesy a synaptogeneze. Ačkoliv velikost mozku dítěte ve věku dvou až pěti let se příliš nemění, během této fáze, takzvaného “vývojového plateau”, jsou zvláště aktivní synaptické spojení. Tato zjištění nám pomáhají pochopit, jaký význam pro vývoj mozku má dětství a zejména první roky života.

12

Nejrychlejší muž na světě, Usain Bolt, běhá rychleji, než vypočítali sportovní fyziologové, kteří na základě parametrů lidského těla určili čas, do kterého může člověk přeběhnou 100 metrů. Jako dítě strávil většinu času při běhání po poli, kde hrál fotbal. Toto pole bylo nerovné a často byl nucen běžet z kopce, nejčastěji proto, že otec mu nedovolil, aby strávil tolik času při hře. Konkrétně, jakmile si všiml v dálce svého otce, jak přijíždí domů (na motorce), malý Usain běžel z kopce co nejrychleji, aby se dostal domů dříve než otec. A když byl na poli, které bylo dál od domova, nemohl vidět ani slyšet svého otce, a tak si s sebou bral psa, který vyběhl hned, když uslyšel zvuk motorky. Když pes začal

běžet, rozeběhl se za ním, takže v žertu říkal, že jeho první trenér byl pes. Tímto způsobem jeho mozek dostal velmi podstatnou zprávu v prvních letech života, a to, že sprint je důležitá činnost. Je jasné, že někdo, kdo začíná trénovat atletiku po desátém roce, nemůže překonat Boltův rekord, protože jeho mozek je již dost zformován a už vůbec ne tolik plastický jako u několikaletého dítěte.

Základní otázkou je: zda je časná stimulace důležitá pro rozvoj intelektových schopností, pokud již víme, že je důležitá pro motorické, řečové, grafomotorické a hudební schopnosti?

3 . 2 V l i v p ro s t ř edí v dětství, zanechává velkou stopu a často má negativní vliv na emocionální a kognitivní vývoj dítěte. Známý průzkum provedený v roce 1997 ukázal, že děti, které vyrůstaly v dětském domově, výrazně zaostávají ve fyzickém a duševním vývoji a jsou náchylnější k závažným infekcím, než je obvyklé. Ale vliv vnějších faktorů je možné Okolnosti, ve kterých žijeme a ve kterých jsme vyrůstali, určitě ovlivňují kvalitu našeho vnímat I z veselejší strany. Například děti, života. Například, dospívání v těžké chudobě, které vyrůstají ve dvojjazyčném prostředí, vystavování neurotoxinům nebo zanedbávání často vykazují kognitivní výhody před Význam prostředí je dobře známý jev. Jen si vzpomeňme na výše uvedený příklad chlapce z Itálie, kterému matka, když byl kojenec, zakryla oko kvůli mírné infekci. Oko bylo zakryto jen deset dní, ale stačilo, aby mozek odmítl nervové cesty k tomuto oku jako irelevantní, čímž se chlapec stal slepým na jedno oko.

13

svými jednojazyčnými vrstevníky. Kromě jazykových schopností se tyto výhody týkají schopnosti udržovat a přizpůsobovat pozornost, tvůrčího řešení problémů, zvýšené mentální flexibility, jakož i schopnost náhledu na situace různými způsoby.

Seznam možných environmentálních faktorů a jejich přímých vlivů by mohl pokračovat

3.

donekonečna, protože všechno, co jsme nebo nejsme, máme nebo nemáme, nás přímo či nepřímo navádí na svět, který nás obklopuje.

Je méně známé, ale možná více fascinující, a výzkum to potvrzuje, že získané vlastnosti a životní styl jedné generace mohou značně ovlivnit jednotlivé jevy v budoucích generacích.

h m í v t c i n d e ř t s 3 U č e n í s e p ro

ry

porovnával děti během delšího období v 50 mateřských školách založených na principu hry s 50 mateřskými školami založenými na akademicky usměrněných instrukcích.

Navzdory počátečnímu akademickému přínosu dětí, které šly do školy na základě Význam hry pro akademických pokynů, do čtvrté třídy tyto budoucí úspěch dětí byl prokázán děti vykazovaly výrazně horší výsledky při každém použitém testu ve srovnání s dlouhodobým dětmi, které navštěvovaly mateřskou školu výzkumem. V 70. letech minulého století založenou na principu hry (zejména čtení a matematika, a zároveň i menší sociální a sponzorovala německá emoční adaptaci). vláda velký průzkum, který Hra je vnitřní motivací každého dítěte a přirozeným způsobem učení.

14

3.4 Význam tě lesn

ého cvičení

Často se zapomíná na to, že tělesná aktivita je naše potřeba a ne luxus. Lidský mozek prochází intenzivními vývojovými fázemi až do věku 12 let. Děti mají obrovské množství energie, která je jim biologicky dána na pohyb, a prostřednictvím pohybu se vyvíjejí důležité funkce mozku, vzájemně se propojují jeho jednotlivé struktury a vznikají nové nervové dráhy. Prostřednictvím komplexních pohybů, jako je chůze do kopce a z kopce, přeskakování, skákání, kutálení, běhání, lezení, točení se atd., se u dítěte rozvíjejí základní biologické funkce, které ho připravují na život. Ve věku, který charakterizují rychlé změny, má lidský organismus velmi náročný úkol udržovat 15

homeostázu. Prvním faktorem, který je zodpovědný za rostoucí počet onemocnění a poruch moderní společnosti, je sedavý způsob života. Sedavé návyky dětí, zejména vysedávání před obrazovkou, souvisí s nedostatečnou kardiorespirační kondicí, vysokým indexem tělesné hmotnosti (BMI), výskytem diabetu typu II, vysokým krevním tlakem, astmatem, poruchou pozornosti doprovázenou hyperaktivitou (ADHD) a slabými kognitivními funkcemi. Kromě toho úroveň aerobní kondice dětí přímo souvisí s objemem určitých struktur mozku, jako jsou bazální ganglia, a také s kognitivními schopnostmi dětí, jako je pozornost a řízení poznávacího procesu.

c i n g o k a y k i r o t 3.5 Spojení mo Už po narození je senzorický a motorický kortex vystaven dramatickým změnám a úpravám, po kterých následují změny přidružení kortexu a corpus callosum a až později oblastí, které hrají roli ve vyšších kognitivních funkcích. Správný vývoj oblastí mozku, které jsou zodpovědné za zpracování senzorických a motorických informací, je rozhodující, protože kromě svých základních funkcí hrají tyto oblasti také roli ve vývoji předních částí mozku, jakož i asociativního kortexu, jehož funkcí je mimo jiné integrovat informace ze senzomotorické oblasti.

Někteří vědci dokonce věří, že hlavním úkolem mozku je pohyb a že všechny ostatní mozková centra se vyvíjely a evolučně

e

zdokonalovaly, aby se dosáhlo optimálnější reakce těla. Pokud se jednoduchou analogií zjistí, že živé bytosti, které se nepohybují, nemají nervové buňky a nervový systém a že živé bytosti, které se pohybují, mají nervový systém, pak je jasné, že jednou z důležitých vlastností lidí je vzpřímená chůze a pohyb. A to je zvláště důležité pro děti, protože mozek se vyvíjí nejvíce ve věku pěti let, takže jednou z hlavních činností dítěte musí být chůze a běh.

Myšlenka, že existuje souvislost mezi motorickým a kognitivním vývojem, není úplně nová. Piaget zdůrazňoval, že senzomotorické zkušenosti jsou důležité pro tvorbu kognitivních schopností. Bushnell a Bodro naznačili, že motorický vývoj má roli kontrolního parametru pro další vývoj, neboť některé motorické dovednosti mohou být předpokladem pro přijetí nebo výkon jiných vývojových funkcí, jako jsou percepční nebo kognitivní schopnosti.

16

Doposud byly provedeny mnohé studie s cílem zkoumání a následného pochopení možné korelace motorických a kognitivních schopností u dětí ale i dospělých. Statistický přehled literatury, který se uskutečnil v roce 2003, ukázal, že existuje významná pozitivní souvislost mezi tělesnou aktivitou a kognitivními funkcemi u dětí. Ukázalo se, že školní děti před pubertou vykazují lepší výsledky ve školním testu po 20 minutách chůze těsně před testem. Oblasti mozku, které jsou zodpovědné za pozornost a filtrování hluku nebo kognitivní kontroly u těchto dětí, byly mnohem aktivnější ve srovnání s kontrolní skupinou (děti, které před testem nechodili). Ukázalo se, že pravidelné fyzické cvičení vede ke zlepšení

17

paměti a rozpoznávání objektu. Fyzicky připravenější děti mají lepší jazykové dovednosti než jejich vrstevníci. Tyto děti měly rychlejší a mohutnější neuroelektrické signály mozku při čtení ve srovnání s méně aerobně připravenými dětmi. Studie provedená v roce 2015 ukázala, že více fyzicky připravenější a aktivnější děti ve věku před dospíváním vykazují vyšší objem hippocampu a bazálních ganglií, vyšší integritu bílé hmoty, vyšší a účinnější rytmus mozkové aktivity a vynikající kognitivní výkon a školní úspěch. Zaznamenává se i dlouhodobý účinek. Právě jemné motorické dovednosti spolu s jejich schopností věnovat pozornost a všeobecné znalosti se ukázaly při iniciálním školním testování jako

nejsilnější prediktory budoucího úspěchu ve čtení, matematice a vědě, dokonce lepší než ve výpočetní technice a psaní. Nedávná studie poprvé zkoumala korelaci mezi průtokem krve mozkem v hippocampu, oblastech mozku, důležitých pro učení a paměť a aerobní aktivitou u dětí ve věku sedm až devět let. Bylo prokázáno, že aerobní aktivita přímo souvisí s vyšší aktivitou v hippocampu. Tyto výsledky naznačují možnost větší aktivace hippocampu u více aerobně aktivních dětí v před adolescentním věku.

pohybů, přispívají k různým kognitivním funkcím, jako je učení, paměť a plánování.

Navíc se zjistilo, že aerobní připravenost u dětí je spojena s objemem dorzálního striatu a globus palidus, struktur, které tvoří bazální ganglia jakož i lepším výsledkům při testování, které měří pozornost a inhibiční kontrolu. Dokonce i po jednom roce, aerobně připravené děti ukázaly lepší výsledky v testu kognitivní kontroly a pracovní paměti. Mnohé studie v posledních letech říkají, že malý mozek, kromě své známé funkce motorické kontroly přímo souvisí s kognitivními procesy.

Bazální ganglie, které jsou mimo jiné velmi důležité pro kontrolu vědomých motorických

18

C T N U M A R G O R P A B E Ř T O 4) P 4 .1 Z j i š t ě n í p ro

blému

Program mezinárodního hodnocení žáků (PISA) je mezinárodně standardizované hodnocení, které společně vyvinuly participující ekonomiky a předložily 15letým žákem. Program PISA hodnotí vzdělávací systémy na celém světě. Význam tohoto testu spočívá v tom, že posuzuje míru aplikovatelných, tj. funkčních znalostí.

Výsledky posledních dvou cyklů ukázaly nízkou úroveň aplikovatelných znalostí u dětí z evropských zemí (především z jihovýchodní Evropy), Jižní Ameriky a Afriky. Otázkou je, jak budou funkčně negramotné děti chodit do školy, absolvovat vysokoškolské studium a působit ekonomicky produktivně za 20 let?

Je proto třeba, abychom mysleli dopředu a vyvinuli strategie už v

19

mateřských školách a na školách. Pracovní strategie by se měla přizpůsobit měnícímu se prostředí, protože prostředí ovlivňuje vývoj celkových schopností dítěte. Pokud se podíváme na genetiku jako na potenciál se 100procentním významem, musíme vědět, že prostředí má téměř 100procentní vliv na rozvoj tohoto potenciálu. Pokud se ohlédneme 20 let do minulosti, uvidíme, že v prostředí došlo k obrovským změnám, zatímco školní a předškolní osnovy se za těch 20 let nijak významně nezměnily, ba v mnoha zemích se již celá desetiletí uplatňují stejné metody práce. Při pohledu z této perspektivy je jasné, že prostředí je jedním z klíčových faktorů vývoje dítěte, a pokud těmto změnám nepřizpůsobíme i naši práci, zaplatí za to naše děti – vlastně už za to platí, o čemž svědčí narůstající počet dětí s vývojovými poruchami. Učební osnovy by měly být upraveny tak, aby umožňovaly dnešní generaci rozvíjet se, rozvíjet svou tvořivost, snadno si nacházet zaměstnání a vytvářet příležitosti pro rozvoj ekonomiky a celé země. Většina z 10 nejvyhledávanějších profesí současnosti před 10 lety

ani neexistovala, což znamená, že školský systém připravuje děti na profese, které ještě neexistují. Učení se zpaměti je již překonané a v dnešním světě je mnohem důležitější spojování informací než obyčejné memorování faktů. Naší povinností je předávat dětem znalosti a umožňovat jim získávat a přijímat informace pomocí lepších metod, a přitom je učit přemýšlet, spojovat souvislosti, přicházet k závěrům a vytvářet nové myšlenky a nápady. Prioritou vzdělávacího systému musí být rozvoj myšlení – tedy získávání znalostí takovým způsobem, který umožní jejich praktickou aplikaci, a nikoli memorování informací a jejich ukládání. Přesně toto je základním a zásadním posláním Programu NTC. Na jedné straně máme nízkou úroveň funkčních znalostí u dětí, které skončily

základní školu, na druhé straně panuje obecné přesvědčení, že děti dnes dosahují podprůměrných výsledků v mnoha oblastech vývoje. Jak ukázala jistá studie provedená ve Slovinsku, učitelé jsou přesvědčeni, že dnešní generace dětí má méně rozvinuté schopnosti a kognitivní základy (motorické dovednosti, pozornost a koncentraci, logické myšlení a řešení problémů, všeobecné znalosti a slovní zásobu), než měli generace dětí před pěti až deseti lety. S tímto názorem, jehož opodstatněnost mohou doložit další studie, se shoduje stále více učitelů a odborníků. V prostoru jihovýchodní Evropy narůstá počet dětí s vývojovými poruchami. Ve srovnání s předchozí generací se zpozoroval měnící se trend v souvislosti s vývojovými poruchami, jako jsou poruchy řeči, dyslexie, dysgrafie, ortopedické poruchy, poruchy související s deficitem pozornosti, poruchy chování, 20

mozek prochází intenzivními vývojovými fázemi až do věku 12 let. Děti mají obrovské množství energie, která je jim biologicky dána na pohyb, a prostřednictvím pohybu se vyvíjejí důležité funkce mozku, vzájemně se propojují jeho jednotlivé struktury a vznikají nové nervové dráhy. Prostřednictvím pohybu (jako je chůze, přeskakování, skákání, kutálení, běh, lezení, točení se Jednou z důležitých charakteristik lidí je atd.) Se u dítěte vyvíjejí základní biologické vzpřímená chůze a pohyb. Pro optimální vývoj mozku jsou důležité jemné motorické funkce, které ho připravují na život. Ve věku, který charakterizují rychlé změny, dovednosti, dynamická akomodace oka, má lidský organismus velmi náročný úkol řeč, rovnováha a hra na bázi rotace. udržovat homeostázu. Některé důsledky jsou Jak jsme uvedli výše, nejintenzivnějším viditelnější, jiné méně, ale faktem zůstává, obdobím synaptogeneze jsou první roky života. Do věku 4 až 5 let se zvyšuje celkový že za rostoucí počet poruch a onemocnění metabolismus mozku na dvojnásobek úrovně moderní společnosti je zodpovědný sedavý způsob života. Sedavé návyky dětí, zejména dospělého člověka a zůstává na vysoké vysedávání před obrazovkou, souvisí s úrovni až do věku 9 až 10 let. Tato zjištění nedostatečnou kardiorespirační kondicí, nám pomáhají pochopit, jaký význam má vysokým indexem tělesné hmotnosti (BMI), pro vývoj mozku dětství a zejména první výskytem diabetu typu II, vysokým krevním roky života dítěte. Je však stále zjevnější, tlakem, astmatem, poruchou pozornosti že jedním z hlavních problémů moderního životního stylu jsou sedavé návyky, obecněji doprovázenou hyperaktivitou (ADHD) a řečeno nedostatek tělesné aktivity, a jejich slabými kognitivními funkcemi. zhoršující se vliv na vývoj a zdraví dítěte. Často se zapomíná na to, že tělesná aktivita je naše potřeba a ne luxus. Lidský emocionální poruchy a impulzivní chování.

Několik studií provedených v minulých 10 letech v zemích bývalé Jugoslávie ukázaly, že až 70 % dětí předškolního věku má ploché nohy. Všechny tyto jevy poukazují na existenci přetrvávajícího a zhoršujícího se problému, který musíme ještě plně pochopit.

21

í n e š e ř k e m e j u 4.2 Směř Pokud spojíme skutečnost, že děti, které končí základní školu, mají nízkou úroveň funkčních znalostí, a skutečnost, že děti, které teprve začínají chodit do školy, mají stále slabší motorické dovednosti (jakož i pozornost a koncentraci), je jasné, že musíme najít řešení. Svět se velmi rychle mění a toto všechno jsou relativně nové výzvy, se kterými se většina pracovníků v resortu školství setkává až nyní, v průběhu ostatních pár let. Abychom se dostali k otázce pozdvižení funkčních znalostí, v první řadě je třeba pomoci dětem rozvíjet jejich biologický potenciál. Aby se úspěšně rozvíjel biologický potenciál dítěte, musí být středem každého vzdělávacího systému včasná stimulace, která je v souladu s vývojem člověka. Právě proto je včasná stimulace nedílnou součástí Programu NTC a jeho implementace. Přestože mnohé renomované instituce uznávají význam vývoje v raném dětství a existenci programů včasné stimulace, většina těchto programů se zaměřuje na úzce definovaný segment vývoje a častokrát jen na konkrétní věk nebo konkrétní skupinu dětí. Inovativnost Programu NTC spočívá v tom, že k rozvoji dítěte přistupuje komplexně; zahrnuje všechny segmenty vývoje s konečným cílem podpořit funkční znalosti, a připravit tak dítě na budoucnost. Program NTC charakterizuje implementace včasné stimulace

prostřednictvím hry. Je důležité, aby děti při hře stimulovalo prostředí a aby přitom používali komplexní motorické pohyby (rotace, udržování rovnováhy, točení kolem osy, skákání atd.), Přičemž tyto pohyby nejsou vlastním cílem hry. Kromě činností, které by měly být součástí včasné stimulace, se Program věnuje i zvyšování povědomí rodičů o chování a činnostech, které mohou mít negativní vliv na vývoj dítěte. Dbát na výchovu dítěte musí být priorita a z tohoto hlediska je rozhodující stimulující prostředí. Ačkoli formální operace a formy abstraktního myšlení se ve většině školských systémů zavádějí až po dovršení deseti let věku dítěte, druhou a třetí fázi Programu NTC charakterizují právě kognitivní procesy jako abstraktní klasifikace, seřazování a asociace, které se zavádějí do práce s dětmi už po dovršení tří let.

22

– U P U T S Í Ř P O H Í N T I T R A P I R T A B E Ř T 5) PO U M A R G O R P E C ZA I L A E R Í N V O C A R P M E TO D I K A Základní předpoklad, na kterém je založena metodologie programu NTC je, že motorický vývoj hraje důležitou roli v kognitivním vývoji dětí a že určité problémy (poruchy učení, nedostatek koncentrace a nedostatečná pozornost) jsou mimo jiné výsledkem nesprávného motorického vývoje a celkového trendu moderního stylu života, který často zahrnuje málo pohybu. Na stimulaci optimálního motorického a kognitivního vývoje dítěte má role rodičů při realizaci programu velký význam, a to zejména v nejranějších stádiích vývoje.

Protože cílem NTC je rozvíjet funkční znalosti a kreativitu prostřednictvím rostoucí rozdílné produkce a propojování informací, je třeba zapojit vychovatele a učitele do jejich provádění.

Na úspěšnou implementaci této závěrečné fáze programu je třeba úspěšně implementovat předchozí fáze, za které jsou zodpovědní rodiče a učitelé. Je zřejmé, že jen spoluprací rodičů, vychovatelů a osvětových pracovníků, je možné úplně realizovat program NTC.

Vývoj potenciálu je velmi složitý proces, který vyžaduje spolupráci a harmonizované působení velkého počtu faktorů, zejména stimulující Druhým předpokladem, na kterém je prostředí v rodině a mateřské škole je obzvláště založena metodologie programu NTC, je, že důležité. Lidé, kteří tráví hodně času při nejdůležitějším obdobím vývoje mozku je společných aktivitách s dětmi, většinou jsou to období raného dětství, období až do 5 let či 7 rodiče, usnadňují rozvoj jejich zájmů, odpovídají let. Proto je klíčová úloha pedagogů při realizaci na jejich otázky a poskytují teplo a podporu programu s podporou rodičů. Je důležité intelektuálnímu rozvoji, což zároveň podporuje pochopit, že pokud pedagog implementuje nadání dětí. Význam okolního prostředí v program NTC, nezbytnou součástí raném věku dítěte lze pochopit z následujícího implementace programu je usměrňování rodičů myšlenkového experimentu. na nastavení a hlavní metody programu.

Příklad Například inteligentním rodičům se narodí dítě, které bude žít pět let v bílé místnosti a nikdo s ním nebude mluvit. Bude toto dítě stejně inteligentní jako jeho rodiče? Samozřejmě, že nebude. Bude to 50 % nebo 30 %? Nemusí to být ani 10 %. Je tedy jasné, že životní prostředí je téměř 100% důležité.

Genetika je také důležitá, ale jako potenciál, který se rozvíjí ve stimulujícím prostředí.

23

5 .1 R o d

ý v ý k c i g o l o i b í iče – optimáln

Existuje několik fází a aspektů, implementace Programu NTC a jeho systému učení.

První a základní fází je vzdělávání rodičů a budoucí rodiče. Vzdělávání rodičů probíhá prostřednictvím seminářů a publikovaných knih, které popisují a nabízejí rady týkající se teoretických a praktických aspektů Programu NTC, jakož i prostřednictvím pracovních sešitů pro děti.

voj

základem a na kterém bude záviset budoucí vývoj intelektuálních schopností každého dítěte, je stále slabě zkoumaná oblast a že rodiče někdy nevědomě dělají nesprávné věci s dětmi, nebo nevědí, jak optimálně stimulovat jejich vývoj.

Chyb je mnoho a většina z nich se dělá s nejlepším úmyslem. Zaměříme se na dvě, které jsou v současnosti velmi aktuální. Jednou z nich je ta, že rodič přehání touhu chránit dítě, a tak přicházíme k fenoménu, který je dnes velmi rozšířený, a to je nadměrně chráněné dítě.

Tato zdánlivá trivialita může mít mnohočetné následky, od snížené motorické aktivity, tj chybějícího pohybu a složité motorické aktivity, až k neschopnosti dítěte samostatně se o sebe starat v dospělosti.

Program umisťuje do centra odpovědnosti rodiče, protože jeho úloha je klíčová a každodenní. Vychovatelé mohou hrát mimořádně důležitou úlohu v tomto období pomoci rodičům správně řídit aktivity dětí a tím podpořit celkový rozvoj dítěte. Mnozí rodiče ani nevědí, že dovolováním určitých aktivit, zabraňují správnému rozvoji svých dětí. Nadměrné sledování televize, hraní Následují dva autorské texty, které Vám přiblíží videoher, nedostatek grafomotorických činností, fyzická nečinnost, poškozují a omezují problematiku, o které hovoříme: vývoj jednotlivých biologických potenciálů. Faktem je, že toto období, které je

24

si a zkoumat t rá h je e ět ít d cí ra p á život, aneb Skákání v blátě znamen Ranko Rajović

Setkali jste se se zdravým dítětem, které se nerozběhne do “blátivé louže” s touhou šlapat do ní, skákat, stříkat nebo ji přeskočit? Odkud tato potřeba pochází? Nejdůležitější prací mozku je shromažďování a zpracování informací, což je i inteligence. Z tohoto důvodu má dítě během vývojového období instinktivní potřebu shromáždit co nejvíce informací čili naučit se čím vice, tím lépe.

V přírodě Představme si následující situaci: utíkáme od skupiny vlků, kteří nás dohánějí. Pravděpodobně nás doběhnou za dvě, tři minuty. A máme dvě minuty do bezpečí. Od toho momentu má mozek úplnou kontrolu a neptá se nás téměř na nic, protože není mnoho času přemýšlet. Každý pohyb, každý detail je nyní důležitý. Náš život v této situaci závisí na tom, co jsme se dosud naučili. V plném běhu vidíme před sebou na 20 metrů větev, která zatarasila cestu a je ve výšce boků. Vpravo je propast a vlevo hustý les. Je jasné, že nemůžeme sejít z této lesní cesty. Jelikož jde o životní hrozbu, mozek zapojuje svou rezervní kapacitu a pracuje sedmkrát rychleji a v této situaci dostává mnohem větší počet obrazů než obvykle. Proto se zdá, že jsme jako ve zpomaleném filmu a jedna sekunda vypadá jako sedm sekund. Ve skutečnosti člověk v plném běhu 20 metrů proběhne za 3 sekundy. Ale nám se zdá, že se k té větvi nikdy nedostaneme a trvá nám to kolem 20 vteřin.

Odkud vychází tato nejvyšší schopnost mozku zpomalovat čas? Je to evoluční adaptace, vyvinutá v průběhu milionů let, protože mozek nám tímto způsobem dává dodatečný čas k nalezení řešení. A dokud utíkáme směrem ke větvi, kterou nijak nemůžeme dosáhnout, mozek si všimne, že na větvi není žádný list. A všechno kolem je plné listů. Mozek nám pošle obraz z 25

dětství, kdy jsme, jako děti v lese, lámaly suché větve. A dospějeme k závěru, že tato větev je suchá a uvědomíme si, že nemusíme větev ani přeskakovat, ani se pod ní protahovat, ale že jí přelomíme naším tělem. Co by se stalo, kdybychom jako děti nelámali suché větve, když jsme se procházeli lesem? Možná bychom se zastavili před tou suchou větví a ztratili drahocenné 3-4 sekundy. Možná i život. Je zřejmé, že nejdůležitější prací mozku je shromažďování informací, které budou zpracovány v případě potřeby a tím se vytvoří vazby mezi jednotlivými částmi kůry velkého mozku, což pozitivně ovlivňuje vývoj kognitivních schopností dítěte.

Zpracování a spojování informací je podstatou inteligence. Proto je pochopitelné, proč musí dítě skákat po blátě, vylézat na stromy, skákat na posteli, protože tím stimuluje rozvoj svých kognitivních schopností. Otázkou je, co se stane s dnešním dítětem, které leží denně 2-3 hodiny? Proto chybí tisíce vstupních impulsů, a tím se slaběji stimulují důležité fyziologické mechanismy, které se pomalu přestávají používat (dynamická akomodace oka, fixace objektů v pohybu, komplexní typy pohybu při běhu ...). Někdo si může myslet, že sledování videohry je dobrý způsob, jak mozek přijímá tisíce impulsů, ale toto není činnost, která je v souladu dosavadní evolucí. Teslova myšlenka je dobře známá, že jsme výsledkem staletích neustálé adaptace a že velké a náhlé změny mohou způsobit nepředvídané a se vší pravděpodobností katastrofické následky. Je proto důležité, aby děti v dětství strávili více času při běhu, skákání, přeskakování, přetahování, pobytu v přírodě, lezení na stromy apod. To vše aktivuje a pomáhá rozvíjet důležité části kůry velkého mozku. Proto je povinností rodiče umožnit dětem provádět tyto činnosti. Protože tak pomáhají rozvíjet celkové schopnosti dítěte a připravují ho pro život.

Je mnoho toho, co rodiče mohou udělat, ale alespoň na začátku, když přijdou jarní a letní deště, bylo by dobré, aby dítě dostalo gumáky a šlo chodit, ba i skákat po loužích nebo blátě, kolik jen chce. Místo toho, abychom je spoutávali, je třeba jim poskytnout bezpečné prostředí pro zkoumání a radost v přírodě.

26

Dalším problémem, který úzce souvisí s nadměrnou ochranou, je problém náplně času dítěte. Rodiče dnes mají pocit, že se nezabývají dostatečnou péčí o své děti, že jim nevěnují dost času a pozornosti, někteří si dokonce myslí, že je nemilují dostatečně, pokud se nevěnují neustálému vyplňování času dítěte. Když něco není pro dítě zajímavé, nebo pokud říká, že se nudí,

vyvolává to poplach u rodičů. Neuvědomují si, že je to normální věc a jako jeden z mnoha pocitů, které musí dítě znát a učit se s ním žít, oni dětské “nudím se” chápou jako poplach a potřebu zachraňovat a co je nejhorší jako svou chybu, že něco takového přichází.

dětem. e n ly p s a č k ja b e n a , k na Hodinky dítěte tikají ji Iva Rajović

Už tam budeme? Aha, ještě trochu. (za chvíli) - Už jsme tam?

Teď jsme Ti říkali – ještě chvíli.

Vždyť už uplynulo spoustu času.

To se ti jen zdá.

Achjo, už jedeme tisíc hodin.

Jedeme půl hodiny. Ještě 5 minut.

To je kolik?

Jako jeden kačer Donald – od začátku. (uplyne věčnost) Ačkoli by pět minut každému mělo trvat stejně: pět minut, těch několik momentů pro pětileté dítě plyne jinak než pětadvacetileté osobě. Jednoduchým výpočtem se přichází k tomu, že den trvá pětiletému dítěti přibližně 1 / 1.800 jeho života, zatímco den pro osobu, která má padesát pět let je přibližně 1 / 20.000 dvaceti tisícina jeho života. Vědci říkají, že nám čas plyne rychlostí, která je úměrná druhému odmocnění let, které máme. To znamená, že rok plyne pětiletému dítěti skoro tři a půl krát pomaleji než pětapadesátiletému člověku. Mnozí říkají, že čas letí a zdá se, že čím je člověk starší, je o tom více přesvědčen – zdá se mu, že život byl okamžik. Ale nejde jen o matematiku – vztah dnešku a všech prožitých dní. Je tu ještě něco.

27

Když je všechno nové a nic se nepředpokládá Pro dítě je každá zkušenost nová; nebo přinejmenším ještě neustálena a přetvořena na rutinu, ať už rutinní vnímání nebo rutinní odpověď. Například malé dítě, které je dost blízko oknu, aby vidělo holuba, který právě sletěl na římsu, tuto scénu velmi bouřlivě prožije. Následuje série reakcí – vše, co souvisí s touto událostí, bude pro něj nové. Během jednoho dne dítě prochází mnoha jemu neobvyklými a novými zážitky. Dospělá osoba, i když by se dívala oknem, pokud vůbec zaregistruje téhož holuba, obvykle mu nevěnuje žádnou pozornost. A proč by měla?

Viděla jich stovky a ví, že bude “sedět” chvíli na okenici, trochu si zavrká a odletí. Nic nového, nic nečekaného. A nic vzbuzujícího pochybnosti. Vše ve svém čase, duševní energie se nerozptýlí.

Zatímco se mozek stále intenzivně rozvíjí, množství duševní energie nezbytné pro normální fungování je velké. Do čtvrtého roku se metabolismus mozku stává dvakrát rychlejší než u dospělých a zůstává vysoký až do začátku puberty. Dítě se učí neuvěřitelně rychle, proto se energetické zdroje investují téměř výhradně do přítomnosti, protože mentální modely světa musí být neustále přizpůsobovány, aby se dosáhlo optimální adaptace. Na druhé straně dospělí vytvořili šablony, podle kterých fungují, a jen zřídka vyskakují z mentálních návyků a rutin. Tato důležitá funkce mozku, neurální adaptace, která časté pobídky nechává nepovšimnuty, poskytuje optimální a efektivní využití kognitivních zdrojů. Tato optimalizace však nezahrnuje méně zpracovávané informace na vědomé úrovni a na úrovni, která vyžaduje pozornost, takže se vytváří méně “zhuštěná” paměť, což následně ovlivňuje zkušenost s plynutím času.

28

Když čas přestane existovat I když se zdá, zejména retrospektivně, že roky dětství tečou pomalu a že čas v tu chvíli nikam nespěchá, děti tráví většinu svého “bdělého” času v činnosti, při níž pocit času zcela zmizí.

Tato činnost je hra. Ve hře dítě zažije tzv. stav toku (eng. flow), což je stav úplné koncentrace a zaujetím současnou činností. Člověk se změní na svou práci, dítě na svou hru, uvědomění si sebe a času mizí. V těchto chvílích nadšení se vylučuje dopamin, naše biologická odměna, která přichází ve formě pocitu spokojenosti. Čím nám je svět více známý a méně nový, tím větší je pravděpodobnost přežití, tak se i chování, které posiluje zvědavost a snahu o nové dobře odměňuje. I když je toto chování běžné u dospělých, u dětí je nerozvinuté. Dopamin hraje důležitou roli ve vnímání času a není překvapivé, že čas dětem plyne jinak. Nemoci charakterizované abnormálními hladinami dopaminu, jako je schizofrenie, Parkinsonova choroba a ADHD, zároveň vedou ke značnému zkreslení vnímání času [2]

Vše ve svém čase Dovolte dítěti, aby mu čas pomalu plynul, protože tato drahocennost není věčná. Nepotlačujte mu čas různými činnostmi, které najdete zde, abyste se postarali o nepřetržitou animaci.

Proč? Co se naučí o sobě a světě, pokud mu neúnavně “naplňujete” čas. Ono se ho naučí nahánět, ale ne ho také vytvářet a cítit. Ať pocítí břemeno času, ať je ztraceno v čase, ať se naučí žít s ním, a ne utíkat od něj. “Čas letí” tomu, kdo od něj utíká. Dítě má čas; včera a zítra jsou jen nějaká zamlžená slova, která používají velcí. Ono se ještě musí naučit mentálně projektovat. Příroda to tak udělala že i když nám čas letí, neznamená to, že děláme něco špatně.

Pokud by dospělí fungovaly jako děti, kognitivní přístroj by se přehřál, rozpadl by se. Ale svět dítěte se teprve formuje, a kromě splnění základních potřeb mu není nic samozřejmé, nic není očekávané a nic se neočekává, nic není “normální”, “tak je jako je” a “dobře, nic strašného se 29

neděje”. Všechno má galaktické rozměry. Zamyslete se, kolik zkoušek a chyb dítě potřebuje udělat, aby vyslovilo jednoduchou, dobře použitou větu “Je mi špatně”. Co všechno předchází této odvážností? Dítě slyšelo od někoho “Je mi špatně”, proto vyzkoušelo tento výraz, když mělo ucpaný nos nebo když mu bylo příliš horko.

Reakce prostředí však nebyla vždy správná. Na druhé straně, kolik nevolností projde v agónii a nevědomosti – dítě cítí, že není v pořádku, hledá pozornost a pomoc od dospělých, je frustrované, protože neví, jak vysvětlit problém a následuje pláč bezmoci. Kolik času a kognitivních procesů bylo nezbytné pro dosažení cíle jako “Je mi špatně”. Odměna, která následuje, nesmí být podceňována, protože přichází v podobě správně zaměřené pozornosti dospělých, ačkoli je to i zastavení auta na deset minut. Tento zasažený cíl, správné spárování, nechává dítě s pocitem “to je ono”. Jedno po druhém, “to je ono” časem vede k rostoucímu pocitu bezpečí, možnosti předpovídat výsledky vlastních a cizích reakcí, vytváření návyk a autopilota fungování. Svět se stává méně neznámým, předvídatelnějším a dítě se stává dospělým. A nic není v souvislosti s tím špatné. Uvědomování provázanosti-kauzality život odměňuje. Čas nám letí, protože jsme v neustálém boji s ním. Malé dítě tráví většinu času právě tam kde právě je. Pozorovali jste ho někdy jak opatrně zavazuje šňůrku na botě nebo překvapeně sleduje holuba na okně? Jako by zítra nebylo. Na druhé straně, zdá se, že pro dospělé existuje pouze Zítřek. Kdybychom se na moment zastavili, možná by nás děti naučili, abychom vnímali právě tu chvíli, ve které jsme.

30

5 .2 U č it e lé m a t e ř ských škol – motor ic k ý a k o g n it iv n í v ý v o j ( v ý v o j m y š le n k o v ý c h p ro c e s ů) Zatímco vzdělávání rodičů se zaměřuje spíše na první fázi Programu NTC, jejímž předmětem je optimální biologický vývoj a včasná stimulace dětí, vzdělávání učitelů škol a mateřských škol klade důraz na druhou a třetí fázi Programu – tedy na vývoj funkčních znalostí. Vzdělávání učitelů probíhá prostřednictvím seminářů a následných školení, jejichž cílem je správná praktická implementace program.

Je důležité, aby v předškolním věku byly do každodenní práce zavedeny prvky, které stimulují duševní vývoj dětí, jakož i specifické cvičení, které rozvíjejí koordinaci pohybů a motoriky, a tím zabraňují narušení koncentrace a pozornosti v pozdějším životě.

Stejně důležité je rozvíjet i rychlost myšlení a tvorby závěrů.

Co důležitého by měli vědět vychovatelé Je důležité, aby pedagogové chápali význam fyzické aktivity a motorických schopností pro celkový vývoj dítěte. Fyzická aktivita představuje jeden z klíčových faktorů zdraví.

Ačkoli vliv fyzické aktivity na dospělé je nesporný, u dětí je tento účinek mnohem větší. Vzhledem ke stavu jejich organismu, který aktivně roste a rozvíjí se, jakož i mozek, který je velmi plastický, zejména v raném dětství, je pozoruhodná citlivost na environmentální faktory a způsob života.

Takže fyzická aktivita u dětí je spojena nejen s fyzickou schopností, ale hraje důležitou roli i v dalším růstu a rozvoji – fyzickém, psychickém a sociálně-emocionálním.

31

Děti s vysokou úrovní motorických schopností mají lepší povědomí o svém těle a mají vyšší úroveň sebevědomí. Fyzická aktivita ovlivňuje tvorbu nových nervových drah, kterými se informace přenášejí přes centrální nervový systém. Motoricky schopné dítě s rozvinutými motorickými dovednostmi bude nejen fyzicky aktivní, ale bude také pozitivně přijímáno vrstevníky, zatímco dítě s méně rozvinutými

motorickými dovednostmi bude ze hry často diskvalifikováno buď svou vůlí nebo vůlí vrstevníků. Takové situace, zejména pokud se objeví v raném dětství, ovlivní nejen motorické kompetence dítěte, ale i obecný psychický a sociálně-emoční stav dítěte.

Četné studie naznačují, že kognitivní schopnosti dětí jsou přímo spojeny s jejich motorickými dovednostmi a časem stráveným ve fyzických aktivitách. Je jasné, že fyzická aktivita a optimální rozvoj motorických dovedností by měly být prioritou jak pro rodiče, tak i vychovatele a pedagogy.

Jak je program NTC implementovaný v mateřské škole?

Program NTC v předškolním věku se realizuje většinou prostřednictvím NTC program fyzického cvičení, který zahrnuje cvičení stimulující motorické a kognitivní procesy prostřednictvím aktivit, které zahrnují prvky jemné motoriky, rotace, rovnováhy, dynamické akomodace oka, koordinaci oko-ruka, komplexní pohyby se skákáním, přeskakováním, pohyby dozadu a kombinaci pohybu a myšlenkových procesů (myšlenková klasifikace a seriace). Dřívější studie ukázaly, že v běžných aktivitách v mateřské škole, ale i mimo ni existuje jen

málo aktivit, které obsahují tyto prvky, a bylo nutné navrhnout hry, které by je častěji zahrnovaly. Aktivity se provádějí prostřednictvím hry, aby jejich děti přijaly a ochotně se jich zúčastnili. Nepsané pravidlo potvrzuje, že čím je více prvků ve hře, tím je pro děti více zajímavější. Pomocí vytvořených her je současně aktivováno několik oblastí kortexu: senzomotorické, vizuální, sluchové a asociační oblasti (motorické, senzorické a vizuální). Vedle těchto oblastí kůry velkého mozku se aktivují i jiné části mozku, zvláště malý mozek.

32

5 .3 U č i t e l é v e š k o lách – tvořivé myšlení a funkční myšlení Ve školním prostředí je důležité naučit děti dovednosti řešení problémů, tvůrčímu přístupu k problémové situaci a funkčnímu myšlení. Reproduktivní učení představuje získávání znalostí v konečném stavu, což často zabraňuje chápání obsahu pojmů.

Takže dítě se učí reprodukovat pojmy bez spojení faktů a funkčních znalostí.

Asociačním učením se podporuje rozvoj schopnosti myšlení, zapamatování, tvorby závěrů a transferu naučeného do dalších myšlenkových procesů.

Asociační učení není důležité pouze z důvodu zapamatování si lekce, ale proto, že je základem pro pozdější funkční znalosti (paralelní asociace a klasifikační myšlení)

33

a stimulováním tohoto druhu učení pomáháme dětem zvyšovat úroveň jejich funkčních znalostí. Každá realizační fáze je náročná vlastním způsobem, ale dá se říci, že nejnáročnější částí je právě rozvoj funkčního myšlení.

Lze říci, že tuto část programu je pro dospělé těžké pochopit a implementovat. Jakmile je program pochopen a začne se realizovat ve třídě, děti ho přijmu s radostí, protože tento způsob myšlení a učení je jim mnohem bližší než dospělým. Pouze správným uplatňováním programu a společným úsilím vychovatelů, rodičů a učitelů je možné dosáhnout dobrých výsledků při rozvoji biologického potenciálu dítěte.

U M A R G O R P E C A T N E M E L P M 6) I E L O K Š É K S V M AT E Ř K Na začátku je velmi důležité pochopit, že implementace programu nevyžaduje žádné nákladné vybavení. Nejvýznamnějšími zdroji jsou učitelé, jejich motivace, tvořivost a metodika. Navíc, jakmile si děti osvojí metodiku Programu, pokračují v jeho implementaci a využívání. A právě tehdy začínají učit svého učitele o nesmírnosti a potenciálu programu NTC. Úvodem uvádíme pokyny, jak a prostřednictvím které aktivity implementovat program, ale pokud pedagog zvládne metodiku a techniky používá v praxi, program nevyžaduje mnoho času nebo dodatečné aktivity ve srovnání s těmi, které jsou v běžném programu mateřských škol.

Zkušený vychovatel nevyhraní 30 minut denně na realizaci workshopů NTC, ale každou hru a činnost během dne bude prolínat s prvky NTC. Je to možné pouze tehdy, když se učitel naučí, jak program “dýchá”, když ví, které aktivity jsou důležité, PROČ jsou důležité a jak je realizovat PROSTŘEDNICTVÍM hry.

Právě proto, aby implementace programu nebyla šokující, vymezili jsme několik činností, které představují každou fázi a které mohou sloužit jako výchozí bod pro implementaci.

34

6 .1 P r v n í f á z e i m p lemen

tace – fyzické cvič

Fyzické cvičení, která se pravidelně používají v rámci programu NTC, jsou složité polygony, kde dítě musí stále dávat pozor na rovnováhu, otáčet se, pohybovat se, používat jemnou motoriku a dynamickou akomodaci oka, sledovat, co se děje kolem něj, zatímco při překonávání polygonu musí provádět myšlenkové procesy.

1.

2.

35

ení

Tyto aktivity se mohou často objevit ve starých, zapomenutých hrách, jako je kutálení kuliček do jamky a vždy je to plus, pokud se do stávající hry přidá nový prvek, který zvyšuje složitost a náročnost hry.

Zde jsou některé hry, které můžete použít v každodenní práci s dětmi, ale také Vám budou sloužit i jako návod na vytvoření vlastních her:

“Papírové koulování” - vytváření kul z roztrhaného novinového papíru a strefování do cíle nebo jejich hození do koše, vzdáleného jeden metr. Děti střílejí do cíle. Při těžké variantě této hry je třeba označit dvě paralelní linie ve dvoře, 6-8 metrů dlouhé, vzdálené mezi sebou 2 metry. Děti jsou rozděleny do dvou týmů, usadí se za linií a střílejí jedni na druhé, jsou neustále v pohybu a vyhýbají se koulím, které létají směrem k nim. Dítě, které je zasažené koulí vypadne ze hry. Dvakrát týdně po 10 minut.

“Čáp” - čáp na drátě – stát jednou nohou na laně. Dvakrát týdně po 3 minuty. Po určité době, kdy to bude pro děti snadné, dává se dítěti míč, zatímco stojí na jedné noze. Dítě míč pak hází do krabice umístěné ve vzdálenosti jednoho metru na podlaze.

3.

“Veverky, basketbalisté” - děti házejí kaštany do sklenic. Třikrát týdně po 5 minut. Když zvládnou základní verzi hry, dostávají těžší úkoly: sklenice náhodně uspořádány s několika nalepenými miniaturami, které znázorňují vždy jednoho ptáka (například vlaštovka, havran, kolibřík, vrána, kondor). Úkolem je hodit kaštan nejprve do sklenice, který má obraz nejmenšího ptáka (například kolibřík) a jen nakonec do sklenice, který má obraz největšího ptáka. Čas je omezen na 30 sekund.

Každých 7 dní se zavádí pět nových zvířat, aby se během házení mohli provádět složité procesy myšlení. Když toto ovládají, obrázky se nahradí obrázky s vlajkou nebo asociací na nějakou zemi (např. Eiffelova věž pro Francii, čtyřlístek pro Irsko atd.). Učení států není součástí plánu a programu mateřských škol a pro potřeby této hry děti získávají základní vědomosti prostřednictvím jiných her NTC. (Děti nosí odznaky s vlajkami jednotlivých států a každý týden si kladou nové odznaky. Tímto způsobem se učí jména států rozpoznávají je na mapě Evropy a takto se učí hlavní města, velikost států a jednotlivé asociace.)

4.

5.

“Vrabci v hnízdě” - sounožné skoky dopředu a dozadu do kruhů, které jsou bílé, žluté a zelené.

Když se skočí do zelené obruče, mělo by si dřepnout, když skočí do bílého otočit se kolem dokola, a když skočí do žlutého skáče na místě na jedné noze třikrát. Tato hra se hraje každý den po 15 minut.

“Popelka” - sbírání zrn různých velikostí ze stolu a vložení do plastového poháru. Když je tato úroveň hry překonána, zrna se umístí do misky s moukou, aby děti neviděli žádná zrna. Cílem je, aby prsty našli konkrétní obilí (kukuřice, rýže, pšenice atd.), Následně ho vybrali z mouky a položili do sklenice. Nejkomplexnější úroveň hry zahrnuje spojení druhého, třetího a čtvrtého prstu lepicí páskou a vyhledávání a vybírání zrn pomocí palce a malíčku. Tato hra se hraje dvakrát týdně po dobu 15 minut.

36

6.

7.

8.

9.

10.

37

“Žabky” - poskoky z dřepu na dvoře, 2krát týdně. Při každém skoku se řeknou pojmy, které se děti učí (divoká zvířata, domácí zvířata, barvy, předměty ...). Později se při každém skoku zavádí úder dlaní o dlaň.

“Boření kuželů” - soutěžní hra, která se hraje dvakrát týdně. Děti jsou nejprve rozděleny na národní reprezentace (např. Srbsko, Mexiko, Itálie) a potom sami dělají kužel z role toaletního papíru – barví je určitou barvou a skládají jedny na druhé v barvě vlajky země, do které patří.

Kužel ukládají jeden na druhý, dokud nevytvoří vlajku. Tímto způsobem se učí zároveň vlajky, které se používají v jiných hrách.

“Vytváření šikmé věže v Pise” - skládání dřevěných holí, dřevěných kostek nebo jiných drobných předmětů. Hrajte jednou týdně.

“Kovboj” - tanec, kde současně tleskají rukama a nohama s vhodnou hudbou nebo nějakou písničkou, při které tleskají. Hrajte jednou týdně po 10 minut.

“Knihy chodí” - kdo projde dříve s knihou na hlavě část kouzelné čáry dlouhé 2 metry. Těžší varianta hry obsahuje recitaci nějaké básničky.

Pochopení charakteru těchto her Čím je více prvků zapojených ve hře, tím se zvyšuje složitost pohybu a spolupráce různých přístupů (motoricko-senzorickékognitivní), hra dětí se stává zajímavější, čas jim plyne rychle a koncentrace je udržována na velmi vysoké úrovni. Jsou motivované zůstat při hře tím déle a jsou v neustálém pohybu.

NTC aktivity, které stimulují vývoj jemné motorické dovednosti – jemné motorické integrace a manuální dovednosti, sestávají z několika různých her, které děti realizují v podobě hry 2-3krát týdně. Tyto hry trvají v průměru 10-15 minut denně. Hra “Papírová koulovačka” se zaměřuje na vývoj jemných

motorických dovedností a přesnosti, jakož i na dynamické akomodace oka. Pro děti je tato hra zajímavá, a po zavedení prvků rotace, rovnováhy a pohybu se “Papírová koulovačka” stává často oblíbenou hrou. S nepřetržitým sledováním hráčů z opačného týmu, jakož i papírových koulí které směřují na ně, tato hra stimuluje výkon komplexních pohybů (ohýbání, běh bokem po čáře, otáčení nebo běh dozadu – chycení míče, který proběhl vedle nich a pokračování v zápase s tímto míčem, dynamická akomodace oka, fixace předmětů v pohybu – míče a hráčů z opačného družstva). Ve hře “veverka basketbalistka” děti rozvíjejí jemnou motoriku, koordinaci oko-ruka a také 38

prostřednictvím zařazení obrázků zvířat, a hlavně států jsou zahrnuty komplexní myšlenkové procesy během hry, což činí hru pro děti ještě zajímavější, ale i užitečnou pro spojení motorických a kognitivních procesů.

Hra “Popelka” nalezením vhodného zrna bez vizuální podpory – jen pomocí dvou prstů, aktivuje senzomotorické a asociativní oblasti kůry velkého mozku (motorické, smyslové a vizuální) Hra “boření kuželů” obsahuje prvky jemné motoriky, koordinaci oko-ruka a dynamickou akomodaci oka. Prostřednictvím této hry se zároveň učí vlajky, což děti později používají v jiných hrách. Hra “Vytvoření šikmé věže v Pise” zahrnuje skládání tyčí, dřevěných kostek a drobných předmětů se zaměřením na jemné motorické dovednosti.

Aktivity, které stimulují rozvoj bilaterální koordinace a koordinace horní části těla, sestávají z několika různých her, které se aplikují 2-3krát týdně. Hry trvají v průměru

10-15 minut denně. Hra “Kovboj” také rozvíjí bilaterální koordinaci a koordinaci horní části těla.

Aktivity, které obsahují prvky dynamické rovnováhy, sestávají z několika různých her, které se konají 2-3krát týdně. V průměru trvají 10-15 minut denně. Ve hře “Čáp” udržováním rovnováhy, koordinace oko-ruka a dynamické akomodace oka se stimulují velké oblasti kůry velkého mozku. Hra “Knihy kráčejí” se kromě aktivace dynamické rovnováhy zaměřuje na komplexní myšlenkové procesy a pohyby (rotace, rovnováha, skoky, chůze dozadu a boční chůze).

Hry, které obsahují prvky síly, jsou “Vrabci v hnízdě”, kde děti sounož skáčou dopředu a dozadu do kruhu a “Žabky” kde se skáče v dřepu.

Několik všeobecných poznámek • Pro každý typ činnosti je nejdůležitější bezpečnost dětí. Z tohoto důvodu před začátkem cvičení zajistěte bezpečnost každého dítěte při výkonu každé hry.

• Přizpůsobte vzdálenosti, které mají projít, výšky, která se mají překonat, délku trvání a celkovou náročnost a intenzitu hry.

• Mějte na paměti motivaci dětí. Hra je skutečně motivovaná aktivita a pamatujte na to při provádění aktivit NTC (i jiných) s dětmi • Uvedené hry se v praxi ukázaly jako zajímavé, ale jejich cílem není jejich implementace výlučně v rámci programu. Cílem je vytvořit nové hry založené na získaných znalostech.

Pokud je pro vás tento krok náročný, začněte úpravou her, které jsme uvedli 39

lace u m i t s e c a t n me e l p m i e z á f á h u 6.2 Dr sů e c o r p h c ý v o k ro z v o j e m y š l e n Druhá fáze začíná učením dítěte rozpoznat abstraktní pojmy. Nejlepší je používat symboly a pojmy, které obklopují děti, jako jsou loga automobilů nebo vlajky států. Začíná se tak, že se dětem ukazují rozpoznatelné abstraktní symboly, které cvičí každý den. Hry, které obsahují abstraktní symboly, jsou nejen užitečné samy o sobě, ale jsou také základem pro složitější části programů, které se později objeví. Když děti zvládnou určitý počet vlajek, mohou přejít na asociace. Dětem se zobrazují vlajky států a oni hledají a objevují asociace na tyto státy.

Například pedagog říká “pizza”, dítě říká “Itálie”, pak pedagog říká “Rubikova kostka” a dítě “Maďarsko” a podobně. To je samotný začátek a jak děti překonávají základní pojmy, pokračuje učení na vyšších úrovních.

Pokud dítě zvládlo základy, můžeme se ptát:

“Co je společné pro vlajku Portugalska a Itálie, ale ne pro vlajku Španělska a Řecka” nebo “přes které země se musí projít na cestě z České republiky do Srbska?” Uvést děti do světa asociací a symbolů můžeme prostřednictvím puzzle, které jsme vytvořili pro tento účel. Děti s pomocí puzzle NTC jednodušeji a rychleji mohou překonat druhou fázi programu, tj. myšlenkové klasifikace, seriace a asociace.

Další důležitou technikou jsou nelogické příběhy a pohádky.

Nelogický příběh je technika, při které se ze tří (nebo více) pojmů, které si chceme zapamatovat, udělá věta, nebo příběh, který by měl být co nejjednodušší a v nejlepším případě by měl obsahovat pouze tyto pojmy.

40

Příklady různých příběhů ze stejných slov: SLOVA: panda, semafor, noviny LOGICKÝ PŘÍBĚH: V novinách jsem viděl pandu a semafor.

Nesmyslný PŘÍBĚH: Semafor snědl pandu, zatímco to noviny sledovali.

DOBRÝ nelogický PŘÍBĚH: Panda sedí na semaforu a čte noviny.

První příběh je logický, zatímco druhý je nesmyslný, což nejčastěji dělají děti na začátku cvičení a tomu je třeba zabránit. Poslední příběh je jednoduchý, může být snadno představitelný, a zároveň se dá i nakreslit, takže jej lze charakterizovat jako dobrý nelogický příběh.

Příběh by měl být co nejjednodušší a třeba se vyhnout přidávání nových slov, protože, jak bylo zmíněno na začátku, nelogický příběh se používá, když si chceme zapamatovat určité pojmy.

Pokud chceme udělat tento příběh pozoruhodnější, můžeme použít přídavná jména.

Dalším problémem mohou být slova, která se nehodí do konceptu příběhu. Nejčastěji jsou to abstraktní pojmy. Když musíme pracovat s takovými pojmy, používáme k nim asociace.

Příklad dobrého a špatného příběhu ze tří stejných slov: SLOVA: tenis, strach, kolo ŠPATNÝ PŘÍBĚH: Tenis má strach z jízdy na kole.

DOBRÝ PŘÍBĚH: Novak Djokovič jede na kole od Kaspera, který ho honí.

Stručně řečeno, příběh by měl být co nejjednodušší; používat asociace a přídavná jména a vyhnout se doplňování nových podstatných jmen. Vždy přemýšlejte, zda se příběh může zobrazit a zda se dá nakreslit. Pokud se to podaří, příběh bude pravděpodobně dobrý nelogický příběh.

41

Nelogická pohádka je technika, při které spojujeme nelogické příběhy s prvky některých známých pohádek. Nejběžnější jsou pohádky pro děti, jejichž činy a postavy jsou předem známé, jako je Červená Karkulka, Popelka, Tři prasátka ... Vytváříme

nelogickou pohádku tak, že do známého děje vkládáme elementy, které si chceme zapamatovat, a tak tvoříme nelogickou pohádku. Příkladem je pohádka o Červené Karkulce, kde se vkládají asociace pro Čínu:

PŘÍKLAD nelogické POHÁDKY: Červená karkulka nesla rýži babičce. Na cestě k babičce v lese bambusů byla napadena pandou. Naštěstí to slyšel Jackie Chen, který trénoval v okolí, běžel a odehnal pandu. Potom nejkratší cestou lesem převedl Červenou Karkulku k babičce.

Všechny prvky, které jsou vloženy, jsou asociace na Čínu: rýže, bambus (není to jen Čína, ale v této zemi je panda symbolem dlouhověkosti), panda obývá jižní oblast Číny a Jackie Chen pochází z Číny. Jak je uvedeno v příkladu, měla by se znovu dodržovat zásada jednoduchosti a vložit jen pojmy, které si chceme zapamatovat. V tomto případě se asociace týkají státu.

Pojmy, které je třeba si pamatovat v určitém pořadí, je možné takto uspořádat v příběhu, aby se snadněji zapamatovali.

Na fotce je zobrazený příběh nelogické pohádky Sněhurka a sedm trpaslíků

42

43

Aplikace technik NTC často zahrnuje vytvoření obrazové ukázky. Bez ohledu na to, zda jde o obrazovou ukázku básně, nelogického příběhu, lekce nebo definice, princip uplatňování této techniky je stejný.

Prvním krokem k vytvoření dobré obrazné ukázky je vytvořit dobrou asociaci pro

všechny pojmy, které považujeme v textu za klíčové a které obrazně znázorňujeme.

Druhým krokem je spojovat tyto asociace do několika obrázků a získat tak příběh z obrázků, například jako komiks. Zde je důležité připomenout, že cílem je vytvořit obraznou ukázku, ne obrazné písmo.

Směšný prales

Někdo mu je šlohnul

V zmatku pralesa

Jak skrýt stud

Lvovi zmizely vousy

Má holý obličej

Když trochu dřímal

Tak všem vypráví

Když se chystal na lov

Že ho holí bláznivý holič

Ještě, než zdrhnul

Tak, že mu holič odstřihnul vousy z tváře.

ce – a t n e m e l p m i e 6 . 3 Třet í fá z lení š y m o h í n č k n u ro z v o j f Tato fáze je charakterizována aktivitami, které podporují funkční myšlení. Hlavní technikou, kterou používáme, jsou tajemné příběhy a otázky.

Záhadné otázky jsou formulovány tak, aby umožnily za minutu nebo dvě intenzivního myšlení, utvoření vazby a uzavření – dedukovaní. Při takovém přístupu dochází k včasnému uplatnění poznatků a použití údajů, které jsou uvedeny a které jsou již dítěti známé, a na základě kterých přichází k novým poznatkům nebo závěrům. Otázka byla úspěšná, jestliže při skupinové práci byla zodpovězena až po několika minutách. Dobré jsou otázky, na které může dát správnou odpověď i ten který neměl všechny informace, ale správně použil a propojil to, co umí a co se právě naučil.

Jak položit dobrou záhadnou otázku: • Tvořte takové otázky, na které existuje jen jedna smysluplná odpověď.

• Nesestavovat otázky, které vyžadují počítaní.

• Otázka by měla být taková, aby mohla být zodpovězená někým, kdo nezná všechny informace, ale může je propojit.

• Otázky můžete tematicky zaměřit a snažit se, aby byly otázky i odpovědi blízké dítěti, aby pro něj hádání a hra byla tím zajímavější.

44

Několik příkladů záhadných otázek: 1.

2.

3.

4.

45

Jaké vlastnosti odlišují lidský druh od mravence a od všech ostatních živých bytostí na planetě Zemi? Jediní vedou války. Tento typ záhadné otázky se provádí na základě specifičnosti probíraného tématu nebo nějaké zajímavé informace.

Co spojuje kyslík a Pinokia? Strom. Tento typ záhadných otázek je založen na základě asociace na centrální pojem, v tomto případě – strom.

Kdo nám dává příkazy v barvách a vždy ho posloucháme? Semafor. Tento typ záhadných otázek se tvoří tak, že se zdánlivě jednoduché údaje přenášejí do záhadné otázky.

Které myšky se máma nebojí? Počítačové.

Několik příkladů záhadných pohádek:

Příklad 1 Dědeček se procházel s vnučkou Marií každý den po obědě.

Obvykle šli do nedalekého parku, kde se Marie často šplhala na skluzavku, klouzala se a vychutnávala si blaho krásného a slunečného dne. Dědeček sledoval veselou vnučku, krátce se usmál a řekl jí: “Maria, podívej se na mě a pokus se mi odpovědět.”

Při klouzání Marie zvolala: “Dědo, je to znovu nějaká tvá speciální otázka?”

Dědeček ji sledoval pohledem: “Je, Maria, odpověz mi, kdo tě vždy následuje, když je slunečný den?”

Dítě se zasmálo a odpovědělo: “Přece ty, dědo!”

Dědeček: “Já tě následuji i když je zataženo, i když je deštivo, i když je slunečno, a toto je něco, co tě následuje jen když je slunečno.”

Maria se zastavila na žebříku, který vede k vrchu skluzavky, podívala na svého starého otce a radostně odpověděla: “Stín!”

Dědeček: “Bravo, Maria, správná odpověď je stín.”

46

Příklad 2 Milica ráda pomáhala babičce připravovat večeři v kuchyni. Často jí babička dávala těsto, aby ho svými ručičkami mísila na rohlíky, krájela zeleninu nebo aby olizovala šlehačku z mixéru.

Milica ráda poslouchala příběhy babičky z jejího mládí. Líbily se jí nejvíce příběhy o tom, jak se babička malovala, oblékala na oslavu a jak se poznali s dědečkem. Někdy se tak zapovídaly, že jim mléko vyvřelo, rohlíky přepekly nebo se voda na kávu vypařila z hrnku. Obě se pak smály a přípravy mohly začít znovu. Milica milovala to, že babička má mnoho času, aby se jí věnovala. Babička také ráda kladla otázky, které se na první pohled zdají být těžké, ale když se rozmyslí, odpovědi se stanou velmi jednoduché.

Babička: “Mico, řekni mi, abych zjistila, jestli víš, před čím stojí každý den máma a táta v bytě a dívají se na to. Častěji se na to máma dívá víc než otec”.

Milica, nezdvihla ani pohled od džemu, který připravovala na rohlíky: “To je jednoduché, TV!” Babička se usmála: “Před televizorem sedí a před tímto stojí.”

Milica zdvihla levé obočí: “Takže je to tapeta?” Babička, otočená zády, umývajíc nádobí, řekla Milice: “No, to není tapeta, nedívají se na ni každý den. Dívají se na to nejvíce ráno, před prací.”

Milica, točící těsto na rohlíky, se podívala na babičku a s úsměvem odpověděla: “Zrcadlo!”

47

Příklad 3 Otec vyzvedl Milana z mateřské školy. Milan vždy netrpělivě čekal na otce, než pro něj přijde, protože při cestě domů si vždy povídali o tom, co dělali v mateřské škole. Dnes byl speciální den, protože by měli navštívit nedalekou zoologickou zahradu. Milan nadšeně hovořil o zvířatech, o kterých se v ten den učil v mateřské škole. Milan: “Tati, věděl si, že každá žirafa má specifické rozmístění skvrn?”

Otec: “Jako každý člověk má speciální uspořádání čar na špičkách prstů, lépe známých jako otisk.” Milan: “Tati, takže jsme jako žirafy!” Otec se usmál: “Znám člověka, který se podobá žirafě, protože opravdu rád spí, stejně jako žirafa.” Milan, neuvědomujíc si, že otec mluví o něm, pokračoval dále: “Věděl jsi, že slon má velmi dobrou paměť, takže vychovatelka dnes řekla o Lukášovi, že má paměť jako slon.

Otec: “A teď se já tebe na něco zeptám. Přes které zvíře prochází ve městě během dne největší počet chodců?”

Milan se na otce podíval zmatený: “Proč by lidé šlapali zvířata? Vím! Možná mravence, ani je nevidíme, takže po nich šlapeme? “ Otec: “Mravenec je hmyz, ale nejsou to mravenci. Nazývá se to jako zvíře, a není to zvíře.”

Milan: “Možná žába? Nemám rád žáby, protože jsou zelené.”

Otec, neschopný skrýt svůj úsměv, pohladil Milanovi hlavu a řekl: “Ani já nemám rád žáby, ale lidé po nich tak často nešlapou. Toto zvíře ti pomáhá být bezpečnější v provozu. “ Milan, si utřel čelo a vykřikl: “Zebra!” Tatínek souhlasně kývl hlavou a řekl: “Bravo Milane, zebra je správná odpověď.”

48

E X A R P Z Y D A L K Í Ř 7) P Nejdůležitější krok v každém vzdělávání a zároveň největší výzva pro autory je poznání účastníků a pochopení podstaty NTC programu, který mimo jiné zdůrazňuje význam časné dětské stimulace, rozvoj inteligence, důležitost vývoje jemné a hrubé motoriky prostřednictvím hry a pohybu, význam rozvoje dynamické akomodace oka, rozvoj rozbíhajícího myšlení, použití záhadných příběhů a otázek v procesu individuace. Náš program tento krok s neobvyklou lehkostí překonává.

Ačkoli základem programu “NTC” jsou současné vědecké výzkumy v oblasti neurovědy, jakož i propojení neurofyziologie učení a pedagogiky s cílem rozvíjet kreativitu a funkční znalosti u dětí, operacionalizace idejí programu NTC prostřednictvím obsahu, aktivit, her, záhadných otázek, nelogických příběhů ... do každodenní vzdělávací praxe přichází, lze říci, jaksi “přirozeně” a jednoduše. Důvodem je to, že hodnoty, na kterých je tento program založen, se shodují s hodnotami a vnímáním dítěte, které je dáno Knihou pravidel o obecných zásadách Jednoduchost a lehkost při implementaci idejí a obsahu programu se poznává i během předškolního programu. samotného vzdělávání a zkušenosti s uplatňováním během práce s dětmi potvrzují toto počáteční přesvědčení.

49

• Integrita přístupu (Holismus): jedním ze základních nastavení programu je, že dítě je považováno za konkrétní, integrální bytost, a ne jako soubor abstraktních atributů, vlastností a schopností. Tvorba výchovně vzdělávacího procesu zahrnuje motorické, vizuální, hudební, jazykové, dramatické, objevující, praktické, logické, senso-percepční, ekologické, aktivity v oblasti sociálně-emocionálního rozvoje ... které poskytují podporu a představují včasnou stimulaci k celkovému rozvoji dítěte.

• Přirozená vnitřní motivace jako základ vzdělávání v raném věku. Tento program poznává, že děti mají svou vlastní motivaci učit se a rozvíjet se, chápat sebe a svět, který je obklopuje, a využívat tuto vnitřní motivaci jako konstruktivní hnací motor vzdělávacího procesu – děti jsou šťastné, když se učí, když zkoumají, objevují, testují své nápady, hypotézy, kontrolují a zkoušejí ... Je poměrně obtížné “přímo podporovat” vnitřní motivaci, “program NTC” prostřednictvím specifických her a množstvím různých aktivit, které podporují základní zvědavost dítěte a potřebu zkoumat, podporuje a kultivuje interní motivaci dítěte. Prostřednictvím programu jsou propojeny dva důležité prvky: vnitřní motivace k učení a fyzické a sociální prostředí jako prvek povzbuzení této hodnotné formy motivace.

• Autonomie a úcta k osobnosti: Program jako mimořádně důležitou hodnotu ve vzdělávacím procesu vnímá a podporuje samostatnost a autonomii dítěte, jakož i individuální odpovědnost a autentičnost projevů a činností, přičemž poskytuje podporu pro vytrvalost při dokončení a opakování těch vzdělávacích aktivit, které mají význam pro dítě a ve kterých má osobní zájem.

50

• Individuální přístup: Program plně poznává hodnotu individuace při práci s předškolními dětmi vycházejíce z toho, že neexistují dvě dětí, které vstupují do vzdělávacích aktivit přesně stejným způsobem. Umožňuje každému dítěti, aby vzhledem ke své osobnosti, osobní zkušenosti, postojům a dovednostem postupovalo svým tempem a dynamikou.

Realizujíc hry a aktivity s dětmi, vychovatel a dítě jsou v neustálé interakci, což je jeden z postulátů individuace.

• Hra jako forma učení: Prostřednictvím Programu NTC poznáváme důležitost a specifičnost hry jako obzvláště hodnotné formy předškolního vzdělávání dítěte, během kterého dítě angažuje všechny své kapacity, zpracovává a osvojuje získané zkušenosti, uvědomuje si je; proplétají se dvě ideje “hra jako forma učení” a “učení se jako hra”. Úloha “prostředí”, kterému se přiděluje v programu NTC nejdůležitější místo v procesu včasné stimulace a podpory rozvoje schopností dítěte, je to, že prostřednictvím specifických typů her aktivuje všechny domény a potenciály dítěte, chápe důležitost samotného procesu, během kterého dítě zkoumá realitu, prověřuje svoji vlastní zkušenost, vytváří nové vzory a raduje se během tohoto objevu.

Realizací programu prostřednictvím tří fází, z nichž první zahrnuje komplexní motorické aktivity včetně jemné motoriky, dynamickou akomodaci oka, rotaci, rovnováhu a pohyb; druhá – myšlenková klasifikace, seriace a asociace, zatímco třetí fáze představuje práci na rozvoji rozbíhajícího a konvergentního myšlení, jakož i funkčních znalostí, se vytvořili nové hry,

51

přičemž některé jsou již známé, změněné a obohacované na základě poznatků z programu NTC. Vychovatelé jsou v neustálé interakci s dětmi, prostřednictvím úloh mentorů a partnerů, realizovali všechny tři fáze programu “NTC” prostřednictvím hry, která jako vnitřní motivace dítěte je klíčovým faktorem při implementaci “programu NTC”. Uvádíme některé z her, které byly vytvořeny v praxi.

7.1 V ý v

i t s o v i ř o v t a e oj komunikac

Cílem těchto aktivit je podpora rozvoje mentálních schopností prostřednictvím výtvarných, dramatických, jazykových, hudebních a tanečních aktivit, které dítěti umožňují využívat organizované symbolické systémy v komunikaci.

• “Zvířata v hlavních rolích”: dramatizace známých / příležitostně / improvizovaných textů s použitím živočišných druhů specifických pro jednotlivé země, jako hlavní postavy (Panda-Čína, Medvěd-Srbsko, klokan-Austrálie ...)

• “Maskenbal-karneval”: tematické maskenbaly – karnevaly ... Témata mohou být symboly určitých států kroje, charakteristický rostlinný, živočišný svět a mnohé jiné.

• „Cestování na dlouhé vzdálenosti“: děti s pedagogy organizují výlet do nějaké země.

Příprava této cesty potřebuje prozkoumat, zjistit ... jak se dá do této země cestovat, jakým dopravním prostředkem, jaké je tam počasí / klima – co je třeba vzít ze šatníku, která místa třeba navštívit, jaké jsou památky toho státu, jaká je státní hymna ... poslouchají hudbu charakteristickou pro tuto zemi, jakou stravu tam jedí ...

Děti, které chtějí “cestovat”, musí mít mapu a mapa je vlajka této země.

Do této aktivity se mohou zapojit i rodiče.

• “Jak Ti to říct ...”: děti se učí pozdravit se v různých jazycích.

52

• ‘’ Umělecký koutek ‘’: děti kreslí vlajky států s použitím různých výtvarných technik: fixy, mozaiky, koláže, vodové barvičky, plastelína ... dělají větrné mlýny, tulipány, loďky ... specifické symboly pro jednotlivé země, výroba modelů aut, spojování výtvarných technik s určitými státy: Japonsko origami, Čína – malování na hedvábí ...

• “Origami”: pomocí starověkého východního umění dělají děti různé papírové figurky.

• “Obleč Peťu”: panenku z papíru Peťu oblékají děti do různých krojů specifických pro jednotlivé státy.

• “Na slovo, na slovo ...”: Děti mají různé úkoly: říct co nejvíce slov na písmeno, kterým začíná název státu, jehož vlajku si dítě ‘’ vytáhlo ‘’; pohybem těla / pantomimou zobrazují počáteční písmeno toho státu; uvést nejdelší a nejkratší název státu; co nejvíce jmen států, které začínají stejným počátečním písmenem jako jejich jméno.

• “Stát dětí”: děti vytvářejí a kreslí vlajku své země, vytvářejí hymnu a znak a další důležité symboly. Tuto aktivitu lze realizovat na úrovni vzdělávací skupiny nebo celé mateřské školy.

• “Zem tančí”: taneční improvizace na hudební témata specifické pro jednotlivé země.

53

j o v ý v í n v i t i n g 7. 2 K o Cílem objevování, praktických, logických činností je seznámit se se symboly používanými pro označení různých situací, jevů, objektů (poznávání, osvojování); propojení abstraktních symbolů a logických operací (klasifikace, seriace ...)

• Memory: paměťové hry s kartami vlajek států nebo s jinými symboly: dopravní značky, značky automobilů, značky výrobků, symboly pro různé životní, praktické, kulturní, hygienické aktivity (různé symboly toalety, invalidní vozíky pro osoby se zdravotním postižením, telefonní budka, místo na přebalování dětí ...) ...

• “Záhadné příběhy / záhadné otázky”: prostřednictvím příběhů a otázek, které se nespoléhají na reprodukční znalosti, se děti vyzývají, aby informace, které již mají provázali a / nebo se naučili / zjistili něco nového.

• “Nelogické příběhy”: děti jsou povzbuzovány k tomu, aby vytvářely nové příběhy tak, aby prvky ze známých příběhů, pohádek dali do neobvyklých kontextů pomocí známých asociaci pro jednotlivé státy – Pinokio v Japonsku, Popelka v Keni, Červená karkulka na čínské zdi.

54

• ‘’ Pokračuj! ‘’: Různé logické postupy, v nichž má dítě pokračovat s odpovídajícím symbolem. V první fázi jsou postupy konkrétní (miniatury, karty ...) v dalším kroku děti pracují na plánu myšlení “Modely-makety-sítě-mapy-dopravní značky”: automapy, mapy měst, mapy z muzea, geografické mapy, dopravní značky. ... S dětmi zkoumáme význam symbolů, vynalézavost, orientaci, strany světa ... Děti dělají modely vaší pracovní místnosti, školky, ulice ... nějaké krajinky, kde jsou symboly znázorněny kopce, údolí, řeky ...

• “Šachy”: Děti jsou uvedeny do pravidel šachové hry. Hrají šachy s existujícími sadami figurek. Dělají své postavy z plastelíny, hlíny, papíru ... Hrají šachy u stolu, na podlaze s velkými postavami ... ‘’ • “Odstraň vetřelce! ‘’: Úkolem pro dítě je rozpoznat symbol, který nepatří do skupiny symbolů podle nějakého kritéria.

• “Malí meteorologové”: děti zaznamenávají počasí v určitém období pomocí vhodných symbolů pro různé povětrnostní podmínky.

• “Skupiny a skupinky”: děti tvoří skupiny: značky aut a státy; vlajky, které mají hvězdy – ptáka-zelenou barvu ...

• “Myšlenkové cestování”: děti nejprve určí cíl své cesty – nějaký stát, a pak uvádějí přes které všechny země přecházejí na cestě ze Slovenska (nebo jiné země) do vybrané země. V první fázi, při pohledu na mapu nebo zeměkouli, a v další fázi na promyšleném plánu.

55

v z o r ý k c i r o t o m 7. 3 S e n z o

oj

Hry a aktivity z této skupiny umožňují dětem získat různé motorické zkušenosti, zlepšit dovednosti, zvládnout komplexní formy pohybu, udržovat rovnováhu, rozvíjet a zlepšovat koordinaci oko – ruka; zlepšit své vnímavé zkušenosti ve funkci přesného a komplexního pozorování.

• ‘’ Hry s míčem ‘’: děti házejí – chytají míček rukama před sebou (ne do náručí) podávají si míče v různých polohách, volně kutálejí míč – podél čáry – mezi překážkami, oběma rukama, jednou rukou, hrají bowling s míčem – trefují nastavené kuželky.

• ‘’ Polygon ‘’: děti běží přes polygonové stanice, protahují se, plazí se, skáčou, otáčejí se kolem své osy, chodí po bradle / obrubníku ...

Polygon může být obohacen o cíl, který může být nějaký stát – na místě určeném jako cíl / koncový bod polygonu, existují různé vlastnosti toho státu, různé symboly. Vítězem je tým, který shromáždí nejvíce symbolů, vlastností toho státu.

• “Šipky”: originální šipkové hry (bez ostrého konce, s magnetem) a mohou trefovat i míčky do cíle nakresleného na papíře.

• “Basketbal”: Děti vhazují míčky nebo míčky z papíru do nádoby, koše.

• “Rybičky”: děti pomocí paličky s provazem (např. Jako rybářská hůl), na jehož konci je magnet nebo suchý zip ... chytají kartonové rybičky, které obsahují i malý magnet / suchý zip. Každá z těchto her může být organizována jako soutěžní hra, s týmy z různých zemí, což znamená, že pro každý tým existují vhodné znaky-vlajky, symboly této země.

56

• ‘’ Vylučte třetího ‘’ - zjištění detailu, kterým se jedna z řady vlajek liší od ostatních (například jedna má hvězdičky a další dvě nemají, ačkoli barvy jsou podobné / stejné).

• “Neobyčejné hříbky” - děti jsou rozděleny do několika týmů. Každý tým je nějaký stát a úkolem týmu je sestavit / udělat vlajku “své země” ze stejného počtu hříbků (dětská mozaika do které se vpichují malé barevné hříbky). Požadované barvy jsou však na druhém - vzdáleném stole. Úkolem každého dítěte v týmu je projít polygon určitým způsobem (například: při zelených hříbkách si má kleknout, při červené barvě se otočí, při žlutých skočí dvakrát dopředu a jednou dozadu, při modrých má uvést termín začínající písmenem státu v jeho týmu .... ) a ked přijde ke stolu s hříbky, sebere jen jeden pomocí palce a malého prstu. S tímto jedním hříbkem dítě běží ke stolu, při kterém jeho tým sedí, a z donesených barev skládá “skutečnou vlajku” • “Puzzle - Tangram”: děti sestavují puzzle, části tangramu (s různým množstvím prvků) do celků, které představují vlajku, nějaký stát nebo symbol nějakého státu, symbol který dítě zná, mapu Evropy ...

• “Makrame” - děti vážou uzly, každý uzel může být označen nějakou vlajkou.

• “Mé prsty mohou ...”: děti trhají papíry na co nejmenší kousky, ubrousky. lepí prvky mozaiky, přehýbají papír na co nejmenší kousky ... modelují / mísí těsto ... kreslí na krupici posypané na plastový podnos, nacházejí malé předměty / hračky skryté v misce s krupicí / kukuřičnou moukou ... odepínají / zapínají, vážou tkaničky ...

57

7. 4

j o v z o r í n l á n o i c Sociálně-emo

Hry a aktivity v oblasti sociálně-emocionálního rozvoje posilují povědomí o příslušnosti ke kultuře, tradici svého národa v souvislosti s kulturami a tradicemi jiných národů. Podporují autentický rozvoj a vyjadřování dítěte, posilují jeho samostatnost a důvěru ve vlastní moc a péči o sebe. Zvláštní důraz je kladen na ty aktivity, které zvyšují povědomí o důležitosti ochrany životního prostředí prostřednictvím konkrétních a praktických činností ze života. V této oblasti se obzvlášť poukazuje na možnost propojení her a obsahu Programu NTC s obsahem jiných programů: “Rozvoj sebeúcty”; ‘’ Ochránci úsměvu ‘’; “Jsme pozemšťané”; “Srdce pro planetu” ...

• “Tabule emocí”: Prostřednictvím různých aktivit během celého roku jsou děti povzbuzovány, aby rozpoznávali, vyjadřovali a verbalizovali své emoce. Emoce se zaznamenávají s příslušnými symboly na tabuli nebo to děti dělají individuálně a uchovávají to v jejich “Osobní skříňce”. Děti dělají “Přístroj na měření lásky”, “Polštář pro zuřivost” ...

• “Alba a sbírky”: děti dělají své ekologická alba zvířat / zvířat polárních oblastí / domácích zvířat / rostlinných druhů, vystříhávat fotografie z časopisů, starých listů.

Skutečné sbírky různých ptačích rtů, obilí, mušlí, kamínků, listů ...

• “Dílna na výrobu hraček / hudebních nástrojů”: děti s pedagogy / rodiči dělají hračky, hudební nástroje z přírodních a recyklovatelných materiálů • “Eko odznaky”: děti, vyrábějí odznaky a kreslí symboly, které vymysleli v souvislosti s úkoly, které budou mít v následujícím období: zalévání květin; krmení zvířat (pokud je mají v mateřské škole / vzdělávání skupině); sběr papíru; dbát na dodržování pravidel recyklace ...

58

A M A N Z Ý V – U H C Ě P S Ú Í N E Z R V T O P 8) V U M A R G O R P E C A T N E M E L P M I Y D O VÝH U K Ě V M Í N L O K Š D PŘE Téměř desetiletí provádění programu zanechává jasnou stopu, která se odráží v četných dojmech a vděku učitelů, vychovatelů, rodičů, a dokonce i samotných dětí. Jako anekdota se často zmiňuje prohlášení chlapce, který po ukončení NTC workshopů řekl své matce: “Rád bych žil v NTC”. Děti, které chodí na NTC workshopy, se často učí, aby nevynechali ani jeden workshop. Jedna dívka poté, co si zlomilo nohu, si nechtěla nechat ujít dílnu, takže ji otec přivedl na workshopy a celá skupina se jí přizpůsobila tím, že ji během polygonu nebo jiné motorické činnosti umístili do středu a určili její roli. Nesčetněkrát se nám stalo že se nám rodiče ohlásili a jménem dítěte prosili, zda existuje nějaká možnost, aby dítě jeden nebo dva workshopy absolvovalo v jiném městě (například když se chystají navštívit prarodiče v jiném místě), protože by je nechtěli vynechat. Takové nezpracované a upřímné výroky a gesta dětí jsou pro nás

59

nejdůležitější, protože nám říkají, že jdeme správnou cestou a představují největší potvrzení našeho úspěchu.

To, na co jsme v posledních letech velmi hrdí, od té doby, co pracujeme přímo s dětmi prostřednictvím workshopů NTC, je “ohlas”, který začal tyto děti doprovázet při vstupu do základní školy. Stále více rodičů těchto dětí je velmi vděčné za to, že jejich dítě na přijímacích zkouškách na základní škole prokázalo vynikající výsledky. To, co nám rodiče také přenášejí, jsou i reakce pedagogů, když zjistí, že dítě chodí do workshopů NTC, a to je 1) že si všimli, že děti, které chodí na workshopy NTC, “odskakují” od ostatních dětí 2) že nejsou vůbec překvapeni úspěchem dítěte v testu a 3) často považují práci na NTC dílnách efektivnější než kurikulární práci ve školách.

8 .1 V ý s

am r g o r p e c a t n e ledky implem

u

Počet studií hodnotících metody učení NTC se z roku na rok zvyšuje. Dosud se zkoumaly účinky metod NTC jak na školní děti, tak i na předškolní a mladší děti. Tyto výzkumy zahrnovaly různé motorické a kognitivní aspekty vývoje. V první řadě zmíníme výzkum související s motorickým vývojem předškolních a malých dětí, kterým se do každodenních aktivit implementovali NTC metody, pak se podíváme na jiné nemotorické aspekty, aplikace NTC programu.

• Cílem průzkumu provedeného v roce 2015 ve dvou mateřských školách v Kranj ve Slovinsku (Rajović, Stenovec, & Berici, 2015) bylo sledovaní vývoje hrubých motorických schopností dětí ve věku od 2 do 4 let. V aktivitách experimentální skupiny, vedle obvyklých fyzických aktivit předpokládaných osnov, byly zapojeny také některé komplexní motorické aktivity z programu NTC (cvičení jemné motoriky, dynamické akomodace oka, rotace, rovnováhy a pohybu). Po dvou měsících se prokázalo výrazné zlepšení motorických schopností dětí ve skupině NTC. Cvičení zahrnovaly chůzi podél čáry dopředu, chůzi podél čáry dozadu, sounožný skok vpřed, sounožný skok dozadu a dřepnutí. Zjevný pokrok ve skupině NTC byl zaznamenán v následujících aktivitách: chůze podél linie vpřed, chůze podél čáry dozadu, sounožný skok dozadu, jakož i dřepy.

• Předškolní výzkum (5-6 let), který se uskutečnil ve Slovinsku, zkoumal vliv činnosti NTC programu na motorický vývoj. Zkoušeli se dovednosti jemné motoriky (vázání tkaniček na botách) i dovednosti hrubé motoriky (chůze podél čar dopředu, chůze po čáře dozadu, sounožný skok dopředu, sounožný skok dozadu, chytání míče a házení míče). Nejvýznamnější rozdíl mezi kontrolní a experimentální NTC skupinou při závěrečném testování byl prokázán zlepšenými schopnostmi jemné motoriky NTC skupiny.

60

• V období akademických let 2010/11 až 2014/15 se sledovalo pět generací předškolních dětí v Chorvatsku. Po každodenní realizaci aktivit programu NTC v období 5 měsíců bylo dosaženo významného pokroku ve vývoji specifických schopností ve vztahu k počátečnímu měření (realizovanému před zavedením aktivit NTC). Testy na prověřování zahrnovaly: testování jemné motoriky, chytání míče, rovnováhy a rotace.

Výsledky testování rovnováhy a otáčení, jakož i chytání míče ukázaly významný statistický rozdíl v porovnání s počátečním testováním. Tento významný rozdíl však nebyl zaznamenán při jemné motorice.

• Přestože se dosud neuskutečnil žádný výzkum, který by ukázal účinky včasné stimulace NTC metodami u dětí s vývojovými poruchami, studie o předčasně narozeném dítěti s problémy neurologického vývoje by mohla poskytnout pohled na možný rozsah metod NTC. U chlapce byly pozorovány odchylky od typického vývoje téměř ve všech oblastech.

Metody NTC programu se začaly uplatňovat, když měl chlapec 18 měsíců. Po jednom roce realizace programu (každodenní aktivity hrubé a jemné motoriky, rotace, rovnováha, stimulace smyslů a dynamické akomodace oka, různé hry kombinující co nejvíce možností), po vyšetření defektologa, dítě nadále nesplnilo kritéria nezbytná pro další prohlídky; ve všech zkoumaných prvcích dosáhl chlapec úroveň rozvoje svého věku a v některých prvcích byl nad průměrem.

• Průzkum provedený v roce 2015 porovnává srovnatelné skupiny, ve kterých se program NTC nepoužije, a ty, ve kterých se uplatňuje. Použili se tři zkoušky jemné motoriky, a po jednom testu hrubé motoriky a akomodace oka. Výsledky ukazují, že děti zapojené do programu ve srovnání s nezúčastněnými dětmi mají lepší výsledky v testování jemné motoriky. V jiných oblastech nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly, ačkoli autoři zdůrazňují, že mnohé testy nemají dostatečnou úroveň citlivosti a diskriminace a že před konečným závěrem o účinnosti metody jsou zapotřebí další zlepšení v charakteristikách měření testů.

61

• Ve státních mateřských školách se uskutečnila longitudinální studie motorických dovedností dětí předškolního věku se dvěma paralelními skupinami; jedna aplikovala Program NTC po dobu šesti měsíců, zatímco druhá skupina aplikovala běžný program cvičení. Vzorek sestával ze dvou skupin dětí ve věku 4 až 6 let. Na základě použitých statistických analýz bylo zjištěno, že děti v experimentální skupině dosáhly výrazného zlepšení v testu motorických dovedností.

• Účinnost třetí fáze programu NTC byla testována na vzorku 300 předškolních dětí. S aplikací systému NTC učení v porovnání s tradičnímu způsobem práce prokázalo, že má výrazně lepší účinky ve smyslu stimulování příznivých emocí předškoláků, co se týče účinnosti výchovné práce, či zapojení dětí do vzdělávacích aktivit. To je důležité zejména tehdy, pokud bereme v úvahu výzkumy, které ukázaly, že příjemné emoce usnadňují memorování obsahu a pomáhají určit relevanci vzdělávacích cílů.

• V roce 2015 byla provedena studie divergentní produkce dětí, které praktikovali metody NTC. Studie ukázala, že během uplatňování metod NTC se divergentní produkce dětí čtvrtého ročníku výrazně zlepšuje. Divergentní produkce, která je základním prvkem tvořivosti, se považuje za jeden z klíčových znaků nadání, a proto by měl být její rozvoj vysokou prioritou všech vzdělávacích institucí. Divergentní produkce je základem třetí fáze programu NTC, jejímž základem je rozvoj rozbíhajícího myšlení a funkčních znalostí.

62

• Pokud jde o děti školního věku, výsledky ukazují nejen lepší akademické výsledky žáků, jejichž učitelé implementovali Program NTC, ale i lepší výsledky v místních a okresních soutěžích.

• Průzkum zaměřený na získání přehledu o tom, jak učitelé vidí roli programu NTC ve vývoji dětí, ukázal, že učitelé považují NTC za velmi důležitý při rozvíjení motivace a sociálních dovedností dítěte, jakož i osobních vlastností: sebevědomí, samostatnosti a svobody obecně. Základní zjištění hovoří ve prospěch účinků tohoto programu, který odráží emocionální a sociální vývoj dětí, ale jednoznačně i pro osobní a profesní rozvoj pedagogů. V následujících výzkumech, které potenciálně vycházejí z těchto zjištění, se zaměří právě na podrobnější zkoumání faktorů, které ovlivňují vývoj v těchto oblastech.

63

te i č u / ů č i d o r y 8.2 Dojm Program NTC se těší nadprůměrné účasti v zemích bývalé Jugoslávie právě proto, že odpovídá na otázky a nabízí řešení asi nejaktuálnějšího problému současnosti – významné změny životního stylu. Zkušenosti rodičů a učitelů, kteří se zúčastnili Programu NTC, jakož i probíhající výzkum týkající se Programu NTC poukazují na jeho transformační sílu. Učitelé a rodiče kromě zlepšení v různých oblastech motorického vývoje u dětí často pozorují i lepší prospěch, větší radost z učení, lepší koncentraci a větší tvořivost. Program úspěšně řeší problémy, které zjevně vyžadují pomoc.

Předchozí studie ukázaly, že implementace Programu NTC u dětí předškolního věku přispívá ke zlepšení jejich motorických dovedností, rovnováhy, rotace, hrubých motorických dovedností, a zvláště jemných motorických dovedností (viz předchozí část).

Pokud jde o děti školního věku, výsledky ukazují nejen lepší prospěch u žáků, jejichž učitelé implementovali Program NTC, ale

lů

i lepší výsledky v místních a okresních soutěžích (viz předchozí část). Učitelé si u těchto dětí všimli menšího strachu z hodnocení vědomostí, jakož i vysokou úroveň pozitivních emocí ve školním prostředí.

Analýza výzkumu zaměřena na získání přehledu o tom, jak učitelé vidí roli programu NTC ve vývoji dětí, ukázala, že pedagogové považují NTC za velmi důležitý při rozvoji motivace a sociálních dovedností dítěte, jakož i osobních charakteristik: sebedůvěry, samostatnosti a svobody obecně. Základní zjištění hovoří ve prospěch účinků tohoto programu, který se soustřeďuje na emocionální a sociální vývoj dětí, jakož i osobní a profesní rozvoj pedagogů.

Fáze Programu, která je zvláště efektivní ve školním prostředí, je třetí fáze. Jelikož zapojuje děti do činností podobných hře, vyučovací hodiny je méně zatěžují a nenudí se na nich. Mnozí učitelé i rodiče potvrzují úspěch implementace Programu NTC u 64

dětí, které trpí různými neurobehaviorální a vývojovými poruchami – případové studie ukazují úspěch práce s dětmi s onemocněním autistického spektra, dětmi s dyslexií a dysgrafií a dětmi s opožděným vývojem.

Pedagogové oceňují význam Programu a

poznatků získaných na seminářích, což se odráží i v průzkumech, které hodnotí semináře akreditované ministerstvem školství. Semináře NTC jsou hodnoceny jako nejlepší semináře v Srbsku už od chvíle, než získali akreditaci. Níže uvádíme některé vyjádření z hodnotících záznamů (týkají se seminářů pro školy a mateřské školy):

ZÁKLADNÍ ŠKOLY: • Nejlepší seminář dosud! Každá škola by měla akceptovat tento způsob učení, čímž by se zlepšila kvalita vzdělávání. (26.8. I 3.9.2016. ZŠ Jovan Cvijić, Sircam) • Chtěla bych systémově zavést NTC do státního vzdělávání. Lektoři, které jsem měla možnost poslouchat, by měli mít oficiální funkci na ministerstvu školství, protože situace je alarmující. (42-67, 10 i 11.9.2016. Niš) • Tento typ vzdělávání by měl probíhat globálně (mluvíme o Srbsku). Zákony, vzdělávací systém a povědomí rodičů, učitelů, pedagogů a vychovatelů by měly být harmonizovány.

(42-67, 10 i 11.9.2016. Niš) • Výborný trénink, aktivace myšlení a kreativity, duchovnosti, zajímavá témata. (17 i 18.9.2016. ZŠ NEMECEK Pavlović, Beograd) • Nejlepší seminář, na kterém jsem kdy byl. Pomůže mi to zlepšit mé vyučování a povzbudit mé vlastní děti k zajímavější způsobu učení. (17 i 18.9.2016. ZŠ NEMECEK Pavlović, Beograd) • Budu se těšit z uplatňování toho, co se učilo na dnešním semináři (8. i 9.10. 2016. Novi Sad, smíšená skupina) • Mimořádně užitečný seminář, který je nezbytný pro každého lektora. (8. i 9.10. 2016. Novi Sad, smíšená skupina) 65

• Fenomenální, použitelné a velmi užitečné. (8. i 9.10. 2016. Novi Sad, smíšená skupina) • Je to tak dobré že vypadá neuvěřitelné, jak málo známe možnosti dětí. (24.9. I 8.10.2016. ZŠ Jefimija, Obrenovac) • Všechno bylo skvělé! Učili jsme se prostřednictvím hry, smíchu. (24.9. I 8.10.2016. ZŠ Jefimija, Obrenovac) • Velmi dobrý seminář, který poukazuje na skvělý způsob práce prostřednictvím hry. (22.10 i 23.10., Beograd, smíšená skupina) • Systém vzdělávání NTC by měl být zaveden jako povinný předmět na fakultách a každý vzdělávací pracovník by ho měl absolvovat. Kurz by mohl trvat déle. (22.10 i 23.10., Beograd, smíšená skupina) • Děkuji. Účast na semináři je skvělým způsobem, jak si uvědomit, že tuto práci milujeme kvůli lásce k dětem a že cílem školy je rozvíjet schopnosti a potenciál dětí v každém smyslu svého života. (22.10 i 23.10., Beograd, smíšená skupina) • Tento seminář dává naději, že se ve vzdělávání změní něco k lepšímu. Všechny chvály. (12. i 13.11. ZŠ Olga Milutinović, Godačica) • Zajímavé, produktivní a velmi užitečné nejen pro školní práci, ale i pro změnu způsobu myšlení v každodenním životě. Měl by se tento program realizovat v reformě vzdělávacího systému. (318-335, 26. i 27.11. Beograd, smíšená skupina)

66

• Budu to uplatňovat na vlastních dětech a žácích. Děkuji. (318-335, 26. i 27.11. Beograd, smíšená skupina) • Neopakovatelný seminář, inovativní, který by měl spustit vše v naší zemi. (11 i 12.12.2016.

ZŠ Dositej Obradović, Vrba) • Toto je první seminář, ze kterého vycházím s vědomím, že do výuky a života mohu uplatnit všechno. (11 i 12.12.2016. ZŠ Dositej Obradović, Vrba) • Za deset let, kdy pracuji, nejpřesvědčivější nejlepší, nejvyužitelnější a nejzajímavější seminář, kterého jsem se zúčastnil. Velká chvála! (Bačka Topola 27 i 28.12.2016) • Nový a kreativní přístup k učení, inovativní a motivační. Liší se od všeho, na co jsme si zvykli v běžném způsobu práce ve škole. (ZŠ Svetozar Miletic Beograd 18 i 19.2.2017, smíšená skupina) • Nádherné, zajímavé, velmi užitečné 10+ krásní lektoři. Nikdy jsem neměl lepší seminář, kterého jsem se zúčastnil. (ZŠ Svetozar Miletic Beograd 18 i 19.2.2017, smíšená skupina) • Je to skvělá pomůcka při učení, aby si děti zamilovali školu a snadno se učili prostřednictvím hry. Konečně jsem pochopil, jak mozek funguje a rozvíjí se. (ZŠ Svetozar Miletic Beograd 18 i 19.2.2017, smíšená skupina) •

Fenomenální zkušenost. Strávené hodiny proletěli ve smíchu, hře a zajímavostech.

Každému rodiči by dnes mělo být umožněno vyslechnout. (ZŠ Danilo Kiš Beograd, 29.11.2015.)

• Myšlenkové probuzení, osvěžení, aktivace. Příjemná atmosféra pro práci. Inspirativní. Nevíme, kolik můžeme. (Kraljevo, ZŠ Dimitrije Tucović, 25.12.2015.)

67

PŘEDŠKOLNÍ ZAŘÍZENÍ: • Ve věku 55 let jsem začala přemýšlet. Děkuji (Dimitrovgrad 24.12. I 25.12.2016) • Na semináři jsem se naučil více než v předchozím školení. Děkuji. (Dimitrovgrad 24.12. I 25.12.2016) • Dávno jsem neměla takové stimulující myšlení. Přináší mi to užitek profesionálně v další práci, ale i v životě. (Ivanjica 16.10. I 30.10. 2016) • Seminář je fantastický, použitelný a užitečný, pokud má jednotlivec dobrý osobní základ na jeho provádění. Pokračujte v práci a výchově k rozvoji povědomí lidí ve správném (tomto) směru. Je dobré podporovat a zdůrazňovat význam jiné logiky. (Beograd - Vračar 19.11. I 20.11. 2016) • Každý okamžik strávený na semináři se změnil na poklad nových poznatků, které je třeba urychleně uplatnit v práci a rozšířit na jiných... (Beograd – Vračar 19.11. I 20.11. 2016) • Tento seminář je skutečným objevením. Všichni učitelé a pedagogové by to měli absolvovat. Děkuji. (Beograd – Vračar 19.11. I 20.11. 2016) • Tento druh práce zcela mění koncepci a přístup ke vzdělání a umožňuje aktivní účast dětí a rozvoj všech potenciálů a funkčních znalostí (Beograd - Novi Beograd 4.6. I 19.6. 2016) • Nejsilnější dojem z tohoto semináře je, že jsem nedostal tolik informací a šikovných podnětů za mé celé školení a vůbec neexistovala žádná únava. (Beograd - Vračar 7.2.2015) 68

• Kontakt a konzultace – máte dobrou vůli, máte dobrou metodu, ještě kdybyste byli klonovaní a svět se rychle stane dokonalým. (Beograd – Vračar 21.2.2015) • Velmi užitečný seminář, který mi pomůže pracovat s dětmi ve skupině a se svými vlastními dětmi. Cítím se spokojeně a šťastně že jsem se naučila nový systém učení.

Děkuji! (Čačak - 27.2. I 28.2. 2016) • Informace, rady, techniky a metody učení použitelné pro sebe i pro mé děti a pro práci s jinými dětmi. Zcela dokonalý způsob, jak stimulovat myšlení, pozornost, učení (Čačak 27.2. I 28.2. 2016) • Jeden krásný zážitek pro mě. Naučila jsem se, jak stimulovat děti v některých nových směrech, rozvíjet jejich myšlení, aby všechno byla hra a aby děti byly šťastné. nádherné!

(Gornji Milanovac - 26.3. I 27.3. 2016) • Chtěla bych, aby se vzdělávací systém NTC stal základem všeho vzdělávání v Srbsku (Lučani - 5.12.2014).

69

V těchto letech práce bylo přijato mnoho pochvalných listů a potvrzení kvality programu NTC. Níže uvádíme dva listy. První list učitelky Dragao ze základní školy “Branko Ćopić” z Bělehradu po realizaci programu a druhý list je od vychovatelky po absolvování NTC semináře v Lublani.

Práce podle systému NTC velmi pomáhá a zde je moje pozorovaní: 1) žáci jsou motivovaní, šťastnější a spokojenější, 2) podporují se myšlenkové aktivity, myšlení a tvorba závěrů, 3) těší se na záhadné otázky, objevují slova a pojmy, 4) NTC lze aplikovat v každé vyučovací jednotce po celém světě kolem nás, zejména při učení se definic těch lekcí, 5) učení usnadňuje i v kombinaci s jinými vyučovacími nástroji a metodami, student jde domů se solidními znalostmi, 6) spolupráce mezi žáky je lepší, zkušenosti a nápady si vyměňují, 7) prostřednictvím tvůrčí práce žáci demonstrují svůj talent, kreativitu a myšlení, 8) využívají znalosti a dovednosti, které bych nepoužila během žádného jiného vyučovacího přístupu, 9) žáci se jednoduchým způsobem naučí neznámá slova z textu, tedy obohacují si slovní zásobu, ústní a písemné vyjadřování, 10) učení básní zpaměti je jednodušší, a tedy i rychleji se zvládne, stávalo se, že se básně jednoduššího obsahu naučili už na hodině 11) usnadňují i učební definice z výuky srbského jazyka, jako jsou podstatná jména ..., slovesa ...

70

12) svobodněji vyjadřují svůj názor nebo názor na položené otázky, 13) žáků, kteří byli “staženi” nebo nejistí, nyní svobodněji a lépe odpovídají, 14) projevují se nadaní žáci, kteří právě ukázali svůj plný potenciál, 15) sama jsem byla vždy motivována, ale teď mám více důvodů, protože moji drazí žáci se ke mně vracejí vlastním způsobem, 16) někdy předtím, než usnu, vymýšlím věty, abych skryla pojem, který je navede do nové vyučovací jednotky, pak to všechno zapíšu do poznámkového bloku, abych to do rána nezapomněla, podpořil i MOJE myšlení, 17) naše výuka se stává hrou, i moje práce se žáky.

Děkuji, doktore! *Dragana N., učitelka, ZŠ Branko Ćopić, Beograd (list adresovaný autorovi programu, dr Ranku Rajoviću) 71

Vážený pane / paní, Seminář NTC učení byl jeden z nejlepších, ne-li nejlepší seminář, kterého jsem se dosud zúčastnila!

Ohromil mě skutečností, že stanovuje nové základy pro vnímání myšlení dítěte – že děti jsou schopny včas a vhodně stimulovat náročnější myšlenky, jak jsme dosud neznali. Dlouhodobě víme, že pohyb je potřebný pro optimální vývoj dětí a tento seminář zvýšil toto povědomí jasným vysvětlením, co se to děje s mozkem dítěte a jak přímo souvisí s dalším vývojem dítěte ...

Na semináři jsem dostala jasnou odpověď na otázku, CO potřebují děti pro optimální rozvoj dovedností funkčního myšlení a PROČ je to důležité, tyto budu s hrdostí používat v pedagogické i rodičovské roli.

Ve své profesi máme tendenci věnovat větší pozornost dětem s nedostatky v jednotlivých oblastech vzdělávání a tento program poskytuje pohled a poznávání dětí, které jsou nadané, což je dalším plusem vzdělávacího programu NTC. Ještě jednou děkujeme za nové poznatky a mnoho úspěchů v budoucnosti!

72

R Ě V Á 9) Z Dnes je dobře známo, že organizovaná fyzická aktivita v předškolním období může významně přispět k rozvoji nejen motorických schopností dítěte, ale také k rozvoji jeho celkového antropologického stavu. Předškolní věk je správný čas na zavedení inovativního programu fyzického cvičení, který úzce souvisí s procesy myšlení, jako jsou myšlenkové klasifikace, seriace a asociace. Během tohoto období se rozvíjejí základní motorické schopnosti, které budou dobrým základem pro pozdější rozvoj specifických motorických dovedností.

Předpokládá se, že předškolní období má zásadní význam pro rozvoj motorických

73

schopností a formování motorických dovedností, protože v pozdějším školním období nastane pomalejší rozvoj motoriky a jakýkoliv další pokrok bude záviset na úrovni motorických schopností a dovedností vytvořených v předškolním období.

Fyzická aktivita dětí je také velmi důležitá pro zachování zdraví během dětství a v pozdějším věku. Doporučené množství fyzické aktivity u dětí předškolního věku je tématem různých národních sdružení zodpovědných za zdraví národa. Národní asociace pro sport a tělesnou výchovu ve Spojených státech doporučuje, aby předškolní děti měly

alespoň 60 minut organizovaných tělesných aktivit a 60 minut svobodných tělesných aktivit denně. Podobné doporučení existují v Austrálii, Kanadě a Spojeném království, kde se doporučuje, aby předškoláci byly fyzicky aktivní alespoň 3 hodiny denně a strávili méně než 1 hodinu používaje elektronická media na zábavu a aby nebyly více než hodinu denně v nečinné poloze.

Pokud je včasná stimulace důležitá pro rozvoj celkových schopností dítěte, motorický vývoj je nedílnou součástí celkových schopností dítěte, protože je známo že pohyb a složité aktivity při běhu a hýbání se, jak rotace, rovnováha, dynamická akomodace oka ovlivňují vývoj kůry velkého mozku. Pokud je nedostatek pohybu a fyzické aktivity, pak existuje možnost slabšího vývoje určitých částí velkého mozku, což může ovlivnit kognitivní vývoj. Četné studie potvrdily existenci problémů způsobených sedavým životním stylem, zejména ve studentské populaci, ale i u dospělých ve středním věku. Berouce v úvahu skutečnost, že pro rozvoj motorických dovedností je předškolní věk citlivým obdobím, uplatňování cvičebního systému NTC v tomto věku výrazně zlepšuje motorický a zdravotní stav dětí, jakož i lepší senzomotorickou integraci a stimuluje kognitivní vývoj. Tento program

zlepšuje počáteční stav fyzické schopnosti dětí prostřednictvím rozvoje jejich motoriky na optimální úroveň, pozitivně ovlivňuje tvorbu návyků pro pravidelné tělesné cvičení, a nakonec tento systém edukuje i rodiče, kteří mohou samostatně urychlit a monitorovat motorický vývoj svých dětí.

Zdravý základ, optimální biologický vývoj je klíčem a základem každého dalšího aspektu vývoje. Pohyb je základem rozvoje, a proto není možné podceňovat důležitost motorického rozvoje a realizaci první fáze programu, zejména v populaci mateřské školy. Neuděláte však chybu, pokud program zavedete od první fáze zařazením různých činností, které zahrnují složité motorické pohyby, a následně postupně zařazujete do 74

těchto her prvky druhé a třetí fáze programu.

Myšlenkové aktivity a hry můžete provádět i odděleně, ale je mnohem užitečnější a zajímavější pro děti, pokud v každé aktivitě máte prvky z každé fáze programu. Kromě toho, že výsledky aplikace jsou rychle viditelné, program je primárně orientován do budoucnosti. Povzbuzování dětí do budoucna

zahrnuje zejména maximalizaci přirozeného potenciálu dítěte, který by měl být podpořen rozvojem funkčního myšlení. To, co tento svět potřebuje, jsou mladí lidé, kteří myslí vlastní hlavou a vědí, jak spojit informace, překonávají reprodukční systém a řeší problémy tvořivě.

Proto, milí rodiče, pedagogové a učitelé, vždy mějte na paměti: 1. Pohyb je základem rozvoje mozku.

2. Pohyb ovlivňuje rozvoj kognitivních schopností.

3. Ochrana dětí je žádoucí, ale nadměrná ochrana a nadměrné pomáhání dlouhodobě může být škodlivé. Moudrost rodičovství spočívá v nalezení této hranice.

4. Učení je hra – dítě se učí nejlépe, když neuvažuje o učení, ale když je učení součástí hry. Je žádoucí, aby se proces učení podobal hře, kdykoli je to možné.

5. Reprodukční učení pro dítě je často stresující. Existují i jiné způsoby, které nám pomáhají využívat kapacity, které zanedbáváme v klasickém reprodukčním vzdělávání.

6. Dítě by se ve škole nemělo nudit, protože tehdy proces učení nenastane. Zvlášť pokud nebylo naučené od útlého věku, aby trpělo nudou. Vyučovací metody musí být zajímavé, stimulující, odhalující, nečekané a někdy vtipné a nelogické.

75

. . . Š E N Č A Z Ž E N M Í T D E Ř 1 0) P Tato příručka vám poskytuje základní informace o tom, jak začít s prováděním programu. V každém případě, pokud chcete oficiálně implementovat NTC program, musíte dokončit NTC vzdělávání, po kterém dostanete certifikát. Měli byste zároveň poznat program prostřednictvím pedagogů, učitelů a profesionálních spolupracovníků, kteří ho již aplikují v praxi.

Proto doporučujeme všem, kteří by chtěli v

budoucnu rozšířit své znalosti, dovednosti, motivaci, navštívit některé z našich center NTC nebo se obrátit na centrálu NTC, která vás spojí s učiteli, kteří jsou vám nejblíže a kteří program již využívají. Školení v jednom z center NTC se určitě nedá srovnat se získáváním znalostí čtením, takže toto je důležitý krok, pokud chcete zlepšit své NTC dovednosti.

76

U M A R G O R P E Z N E C E R 11) Doc.dr.sc. Andrea Debeljuh, Sveučilište J.Dobrile u Puli, Fakultet za odgojne i obrazovne znanosti, Hrvatska Jsem si jistá, že dr. sc. Ranko Rajović je v této oblasti nejlepší na světě, a to z mnoha důvodů.

Nejdůležitějšími jsou: • Inovoval koncepci vzdělávání jednoduchou a logickou metodou, která je snadno pochopitelná a je radost zavádět ji do praxe, ale musí ji sledovat a podporovat tým, který ho potřebuje jako lídra.

• Je to skromný člověk a není na peníze. Měla jsem možnost s ním pracovat a jeho prioritou jsou vždy účastníci a děti. Jednou přišel na přednášku pro učitele všech škol v jednom městě na Istrii. Když na parkovišti spatřil ženu, která nesla velkou krabici s knihami, zastavil ji a krabici jí vzal! Jeho metoda je dostupná každému a vzhledem na hodnotu, kterou přináší, je podhodnocena ve srovnání s jinými metodami, které jsou na trhu vzdělávání. Rozhodl se dát příležitost každému, aby si tuto metodu osvojil, na rozdíl od waldorfské školy a školy Montessori, které jsou ve srovnání s ní velmi drahé a mají přitom mnohem méně moderní přístup.

Doktora Rajovića jsem poznala před třemi lety, když jsem dělala výzkum s cílem nalézt nová řešení dnešní situace ve školství (kterou považuji za katastrofu!). Učím předmět s názvem “Práce s nadanými dětmi” a prozkoumala jsem všechny současné metodiky, které jsou ve světě v tomto oboru k dispozici. Když jsem se rozhodovala mezi Renzullim (akademikem, který zastává nejpopulárnější teorii nadání - tzv. Teorii troj kruhové koncepce nadání) a Rajovićom, vybrala jsem si Rajovića. Důvod je jednoduchý: všichni víme, že máme v oblasti školství problém, všichni jsme přišli s různými hypotézami o tom, proč to tak je, ale nikdo, až dosud, nepodal k tomu vědecky lépe podložené vysvětlení než on. Existují, ale nejsou již zcela

77

současné a dnes se už bohužel nedají uplatnit (je na nich založen náš vzdělávací systém).

Kromě toho se (Rajović) posunul ještě o krok vpřed – nabídl řešení problému: metodu, kterou zavedl a která spojuje jeho poznatky z neurofyziologie s pedagogiku. Metodu, která poskytuje rodičům i učitelům škol a mateřských škol krok za krokem řízenou metodiku zaměřenou na holistický rozvoj dítěte...

Od prvního dne, kdy jsme se setkali, nejprve virtuálně a potom i živě, jsem se pevně rozhodla pomoci mu s jeho cílem vytvořit lepší model vzdělávání, který pomůže dětem učit se s úsměvem. Provedli jsme průzkumy, které ukázaly, že děti se rády učí, ale nemají rády školu (po skončení první třídy). Školu s metodou NTC však mají rádi všichni: děti, učitelé, i rodiče. A přináší i emocionální stabilitu.

Takto dr. Rajović uvolnil cestu rozvoji myšlení, přičemž u dětí zároveň výrazně zlepšuje i koncentraci a schopnost učit se. Nenabízí žádné speciální materiály ani knihy na exkluzivní použití. Vyučuje způsob, jak dělat věci. Když ho pochopíte, musíte ho už jen praktikovat, a stanete se vývojářem obsahu a materiálu. Abyste dosáhli tuto úroveň, potřebujete dobrý mentoring a podporu dr. Rajovića a jeho týmu. Spolu s mým týmem na univerzitě zkoumáme účinky metody NTC a zjistili jsme jen samá pozitiva. Děti (i studenti a dospělí) se výrazně zlepšují, když ji pochopí a používají. Jde o paradigmatickou změnu. Jdete do školy, bavíte se a učíte se. Toto je skutečný cíl moderního vzdělávání, kde se sice poskytují všechny informace, ale musíme nové generaci pomoci, aby se naučila i přemýšlet.

Metody, které se dnes používají, jsou platné, ale jsou staré a určeny světu svých autorů.

Metoda NTC je pro současnost a dr. Rajović ji neustále aktualizuje; vychází z toho nejlepšího, co dnes máme k dispozici, a optimalizuje to.

Mnoho učitelů mi posílá reference o změnách, které zažily po prvním školení NTC, a jsou ochotni dělat ještě více. Když celá komunita (např Pazinski Novaki) dobrovolně vytvoří park před školou s principy NTC, víte, že je za tím něco opravdu hodnotného.

Jsem velmi ráda, že jsem poznala dr. Rajovića a že mám tu čest patřit k vědcům, kteří šíří toto poznání. Mou vůlí je, aby každý rodič a učitel dostal možnost poslechnout si to, protože

78

když tak učiníte, okamžitě vás to zaujme, a když s tím začnete experimentovat na svém dítěti, budete to chtít předat všem. Doktor Rajović v Itálii vydává knihu a děkan Fakulty pedagogických věd v Boloni prof. Luigi Guerra (jeden z nejvýznamnějších vědců v tomto oboru v Itálii) ho pozval do Bologne, aby zde představil svou knihu i program a související materiály. Je programem nadšený a není jediný. Přikládám ukázky z recenzí knihy s jejími autory:

1. Kniha je jedním z prvních pokusů – ne-li úplně prvním – spojit neurologii s praktickou funkcí v oblasti pedagogických věd. Důležitá je vůle předkládat rozmanité aktivity na základě vývojového věku a současně nestanovovat striktně definováno fáze.

Prof. Claudio Desinan, profesor pedagogiky, bývalý děkan Pedagogické fakulty Univerzity v Terste

2. Kniha nabízí přístup založený na inovativní didaktické a vzdělávací koncepci pro děti předškolního věku [...]. Programy, jak představuje tato kniha, mohou zvýšit osobní přínos pro dítě, a mají proto obrovský užitek ze sociálního hlediska.

Prof. Fulvio Šuran, profesor, bývalý děkan Pedagogickej fakulty Univerzity v Pule

3. Vítejte u této vzácné knihy. Otevírá cestu k inovaci didaktických metodik a přispívá k překonání zažitých předsudků!

Dr. Federica Mormando, prezidentka organizace Eurotalent Italia, víceprezidentka organizace Eurotalent International a prezidentka organizace Human Ingenium Tyto tři recenze, které jsou zároveň doporučeními, napsali špičkoví odborníci na mezinárodním poli, dva řádní profesoři a jedna z nejdůležitějších osob v Itálii v oblasti (praktické) práce s nadanými dětmi. Osobně neznám nikoho na světě, kdo by dnes dokázal mít takový vliv a našel klíč k řešení hlavního problému moderní doby, kterým je tento fakt: naše děti vyrůstají se schopnostmi, které jsou z generace na generaci horší.

79

Vanja Ković, DPhil, docentka, Laboratórium pro neurokognitivní a aplikované kognitívní vědy, Katedra psychologie, Bělehradská univerzita Vážený pane/paní, Během svého doktorského studia na Oxfordské univerzitě jsem jednou slyšela, že špičková úroveň se těžko definuje, ale snadno rozpozná! Program, který vyvinul Ranko Rajović spolu se svým týmem, je odrazem excelence, která si zaslouží plnou pozornost a podporu.

Získala jsem vzdělání v předním světovém centru pro rozvoj kognitivních funkcí a řeči dětí a vyslechla jsem si množství přednášek o tom, jak důležitý je raný vývoj dítěte, protože vytváří dobrý základ toho, aby mohlo dítě v budoucnu plně využívat přínosy vzdělávání. Bylo zcela zjevné, že lidé si uvědomují problém, a také to, čemu bychom měli věnovat pozornost a do čeho bychom měli investovat peníze, pokud chceme v budoucnu zabránit devastaci vzdělávacího systému a v důsledku toho i různých kognitivních schopností (problémy s pamětí, pozorností, řečí, chováním). Bylo také zjevné, že ani ty nejlepší instituce nemají na tento problém řešení. Slyšela jsem hodně o projektech jako 10 000 slov ap., O stresu, který způsobuje eliminaci synapsí atd. Ale žádné řešení ani reálné a efektivní programy se širokým záběrem, které by nás vyvedly z bludného kruhu, ve kterém jsme se spolu s našimi dětmi zasekly.

Krátce nato, jak jsem se vrátila zpět do Srbska, jsem poznala Ranka Rajovića a byla jsem fascinována jeho programem a myšlenkami. V podstatě mi řekl o svém chápání toho, že motorický vývoj vede ke kognitivnímu vývoji, a o způsobech jeho dalšího zlepšování prostřednictvím vzdělávání. Celý jeho program vychází ze základní dětské zvědavosti a touhy učit se a poznávat. Spolu se svým týmem vyvinul hry pro děti, které jim umožní snadněji začleňovat budoucí znalosti. Kéž bych byla součástí tohoto programu, když jsem sama byla dítě. Protože jak dospělí se sice můžeme trochu zlepšovat, ale kdybychom byli začali včas, jako děti, mohli jsme se zlepšovat mnohem více! Prostřednictvím tohoto programu mohou být děti ve škole lépe vzdělávány a mnohem spokojenější, než jsme, kdy byli my.

Učím psychologii učení a sama vidím, kolik je v tomto programu obsažených základních principů učení prostřednictvím her a jak důsledně nejen respektují, ale také vedou k rozvoji dětí.

80

Párkrát jsem se zúčastnila celodenních programů vzdělávání učitelů, ale i workshopů pro děti, a neměla jsem slov, jaká lehkost a krása učení z nich šla. Není divu, že program se začal šířit po celém regionu bývalé Jugoslávie a poté i po celé Evropě.

A navíc nemá žádná omezení – poznání je poznáním pouze tehdy, když se sdílí v myslích ostatních. A tento program je otevřený pro všechny a velmi snadno se realizuje.

Z celého srdce podporuji a doporučuji program, který vyvinul Ranko Rajović, jako vědkyně i jako matka. Dejme šanci těm nejlepším z nás a zlepšíme tento svět pro naše budoucí generace – pomozme jim být lepšími, než jsme my sami.

81

A R U T A R 12) LITE Adesope, O. O., Lavin, T., Thompson, T., & Ungerleider, C. (2010). A systematic review and metaanalysis of the cognitive correlates of bilingualism. Review of Educational Research, 80(2), 207245.

Aron, A. R., Poldrack, R. A., & Wise, S.P. (2009). Cognition: basal ganglia role. Encyclopedia of Neuroscience 2, 1069-1077.

Bushnell, E.W., & Bodreau, P.J. (1993). Motor Development and the Mind: The potential Role of Motor Abilities as a Determinant of Aspects of Perceptual Development. Child Development, 64(4), 1005–1021.

Chaddock, L., Erickson, K., Prakash, R., S., VanPatter.,M., Voss, M., V., M., Pontifex, M., Raine, L., Hillman, C., and Kramer, A. (2010). Basal ganglia volume is associated with aerobic fitness in preadolescent children. Dev Neurosci. 32 (3): 249-256.

Chaddock, L., Hillman, C. H., Pontifex, M. B., Johnson, C. R., Raine, L. B., & Kramer, A. F. (2012).

Childhood aerobic fitness predicts cognitive performance one year later. Journal of Sports Sciences, 30(5), 421-430.

Chaddock-Heyman, L., Erickson, K. I., Holtrop, J. L., Voss, M. W., Pontifex, M. B., Raine, L. B., et al.

(2016). Aerobic fitness is associated with greater white matter integrity in children. Frontiers in Human Neuroscience, 8, 584 Christakis, D. A. (2009). The effects of infant media usage: what do we know and what should we learn?. Acta Paediatrica, 98(1), 8-16. Đedović, D., Rackov, J., & Stanojev, D. (2015): Walk to school as an integral part of daily physical activity from the perspective of cognitive abilities development. International Conference Identifying the Gifted and How to Work with Them in Pre-school Institutions and Primary Schools.

Faculty of Education University of Ljubljana, 20-21 August 2015, 225-228.

82

Erickson, K.I., Hillman, C.H., Kramer, A.F. (2015). Physical activity, brain, and cognition. Current Opinion in Behavioral Sciences, 4, 27–32.

Gojkov, G., Rajović, R., & Stojanović, A. (2015). NTC learning system and divergent production.

Istraživanja u pedagogiji, 5(1), 105-126.

Grissmer D., Grimm K.J., Aiyer S.M., Murrah W.M., & Steele J.S. (2010). Fine motor skills and early comprehension of the world: Two new school readiness indicatiors. Developmental Psychology, 46(5), 1008-1017.

Henderson, M., Gray-Donald, K., Mathieu, M. E., Barnett, T. A., Hanley, J. A., O’Loughlin, J., ... and Lambert, M. (2012). How are physical activity, fitness, and sedentary behavior associated with insulin sensitivity in children?. Diabetes care, 35(6), 1272-1278.

Hillman, C., Pontifex, M., Raine, L., Castelli, D., Hall, E., & Kramer, A. (2009). The effect of acute treadmill walking on cognitive control and academic achievement in preadolescent children.

Neuroscience, 159 (3), 1044–1054.

Hopkins, M., Davis, F., Vantieghem, M., Whalen, P., & Bucci, D. (2012). Differential effects of acute and regular physical exercise on cognition and affect. Neuroscience, 215, 59-68.

Horska, A., Kaufmann, W. E., Brant, L. J., Naidu, S., Harris, J. C., Barker, P. B. (2002). In vivo quantitative proton MRSI study of brain development from childhood to adolescence. Journal of Magnetic Resonance Imaging, 15(2), 137–143.

Ianco-Worrall, A. D. (1972). Bilingualism and cognitive development. Child development, 13901400.

Kostić, T., Rajović, R., Ružić-Baf, M. (2016). Vaspitačka zapažanja o ulozi NTC programa u razvoju dece predškolskog uzrasta, 1. Međunarodna stručno-naučna konferencija „Novi izazovi u edukaciji“ 21-23.10.2016. Terme Čatež, Slovenija str 6 – 12 ISBN 978-86-88125-22-2 Petkovska A., Rajović I., Rajović R. (2015). Studija slučaja: značaj rane stimulacije kod prevremeno rođenog deteta sa neurorazvojnim problemima. International Conference Identifying the Gifted and How to Work with Them in Pre-school Institutions and Primary Schools. Faculty of Education University of Ljubljana, 20-21. August 2015, 233-237.

83

Koziol, L., Budding, D., Andreasen, N., D’Arrigo, S., Bulgheroni, S., Imamizu, H., & Pezzulo, G. (2014).

Consensus paper: the cerebellum’s role in movement and cognition. The Cerebellum, 13 (1), 151–177.

Krajšek, M. (2015). Vpliv NTC metode na gibalne sposobnosti predšolskih otrok. Diplomski rad, Koper: Univerza na Primorskem - Pedagoška Fakulteta.

Levitt, P. (2003). Structural and functional maturation of the developing primate brain. The Journal of Pediatrics, 143(4), S35–S45.

Lillard, A. S., Drell, M. B., Richey, E. M., Boguszewski, K., and Smith, E. D. (2015). Further examination of the immediate impact of television on children’s executive function. Developmental psychology, 51(6), 792.

Lončarić, D., & Novak, A. (2015, January). CONTRIBUTION TO THE EVALUATION OF EFFECTS OF THE FIRST PHASE OF THE NTC SYSTEM OF LEARNING IN PRESCHOOL EDUCATION. In V. dani Šime i Ante Starčevića: Nove smjernice u odgoju i obrazovanju/Znanstveni prinosi Dragutina Rosandića u okviru.

Martinez-Gomez, D., Tucker, J., Heelan, K. A., Welk, G. J., and Eisenmann, J. C. (2009). Associations between sedentary behavior and blood pressure in young children. Archives of pediatrics & adolescent medicine, 163(8), 724-730.

Perry, B. D., & Pollard, R. (1997, November). Altered brain development following global neglect in early childhood. In Proceedings from the Society for Neuroscience Annual Meeting (New Orleans).

Petkovska A., Rajović I., Rajović R. (2015). Studija slučaja: značaj rane stimulacije kod prevremeno rođenog deteta sa neurorazvojnim problemima. International Conference Identifying the Gifted and How to Work with Them in Pre-school Institutions and Primary Schools. Faculty of Education University of Ljubljana, 20-21. August 2015, 233-237.

Piaget, J. (1953). The origin of intelligence in the child. London: Routledge & Kegan Paul.

Plahutar A., i Rajović R. (2015). Primjena NTC programa u poticanju razvoja složenih motoričkih sposobnosti predškolske djece. International Conference Identifying the Gifted and How to Work with Them in Pre-school Institutions and Primary Schools. Faculty of Education University of Ljubljana, 20-21. avgust 2015, 237-246.

84

Protudjer, J., Kozyrskyj, A. L., McGavock, J. M., Ramsey, C. D., and Becker, A. B. (2012). High screen time is associated with asthma in overweight Manitoba youth. Journal of Asthma, 49(9), 935-941.

Rajović, R. (2010). NTC sistem učenja: metodički priručnik za vaspitače (NTC learning system: methodical manual for teachers). Vršac: College of Professional Studies in Education of Teachers Mihajlo Palov.

Rajović, R. (2011). IQ deteta – briga roditelja, predškolski uzrast. Deo I. Novi Sad: Abeceda.

Rajović, R., Berić, D., Bratić, M., Živković, M., & Stojiljković, N. (2017). Effects of an “NTC” exercise program on the development of motor skills in preschool children. Facta Universitatis, Series: Physical Education and Sport, 315-329.

Sandercock, G. R., and Ogunleye, A. A. (2013). Independence of physical activity and screen time as predictors of cardiorespiratory fitness in youth. Pediatric research, 73(5), 692-697.

Scudder, M., Federmeier, K., Raine, L., Direito, A., Boyd, J., & Hillman, C. (2014). The association between aerobic fitness and language processing in children: Implications for academic achievement. Brain and Cognition, 87, 140–152.

Sibley, B. A., and Etnier, J. L. (2003). The relationship between physical activity and cognition in children: a meta-analysis. Pediatric exercise science, 15(3), 243-256.

Suzić, N. G., Šindić, A. M., Rajović, R. D., & Petrović, U. L. (2015). Emotions as efficiency predictors of third phase of the NTC system of learning for preschool children. Zbornik radova Učiteljskog fakulteta, Užice, (17), 77-90.

Tau, G., & Peterson, B. (2010). Normal development of brain circuits. Neuropsychopharmacology, 35 (1), 147–168.

Ullrich-French, S. C., Power, T. G., Daratha, K. B., Bindler, R. C., and Steele, M. M. (2010).

Examination of adolescents’ screen time and physical fitness as independent correlates of weight status and blood pressure. Journal of sports sciences, 28(11), 1189-1196.

85

Used images: Personal archive of Dr. Ranko Rajović and Iva Rajović NTC Sistem učenja program archive www.pixabay.com freepik.com The back cover of this publication was designed with resources from Freepik.com