Reichertovรก 1 - zlom
9.9.1956 19:18
Strรกnka 1
ARGO TRITON
Reichertovรก 1 - zlom
9.9.1956 19:18
Strรกnka 2
ja robot chranit titulaky.indd 1
7/30/2013 2:41:44 PM
Reichertová 1 - zlom
9.9.1956 19:18
Stránka 4
PfieloÏila Jana Reãková.
Mickey Zucker Reichertová Já, robot: chránit I, robot: To Protect Copyright © The Estate of Isaac Asimov, 2011 Translation © Jana Reãková, 2013 Cover © Eric Williams, 2013 © Stanislav JuhaÀák – Triton, 2013 ISBN 978-80-7387-681-4 (Triton) ISBN 978-80-257-0918-4 (Argo) Nakladatelství Triton, VykáÀská 5, 100 00 Praha 10 www.tridistri.cz Nakladatelství Argo, Milíãova 13, 130 00 Praha 3 www.argo.cz
ja robot chranit titulaky.indd 2
7/30/2013 2:41:45 PM
Reichertovรก 1 - zlom
9.9.1956 19:18
Strรกnka 6
Reichertová 1 - zlom
9.9.1956 19:18
Stránka 7
Vûnování Patu Rogersovi nadpraporãíkovi amerického námofinictva (ve v˘sluÏbû) serÏantovi Newyorského policejního sboru (ve v˘sluÏbû) skuteãnému hrdinovi
–7–
Reichertová 1 - zlom
9.9.1956 19:18
Stránka 8
Lidé, ktefií se domnívají, Ïe v‰echno vûdí, hroznû popouzejí nás, ktefií to skuteãnû víme. Isaac Asimov
Reichertová 1 - zlom
9.9.1956 19:18
Stránka 9
Kapitola první 2. ãervence 2035 Na travnaté záhony pfied nemocnicí Manhattan Hasbro se nahrnuli demonstranti s tabulemi, vrhajícími ‰achovnicové stíny, a postupovali pfies chodníky. Susan Calvinová se spolu s pracovníky nemocnice a vyjeven˘mi mlad˘mi lékafii na praxi zachmufienû ubírala ke vchodu. V duchu si kladla otázku, zda si pro svou praktikantskou stáÏ vybrala správné místo. Odpromovala na medicínû jako jedna z nejlep‰ích v roãníku, mûla bezchybné posudky; mohla si zvolit jakoukoli nemocnici, tfieba nûkterou z men‰ích a klidnûj‰ích soukrom˘ch klinik na severu státu. Místo toho se vrátila do ru‰né metropole svého mládí, do obrovského zafiízení vybaveného ‰piãkov˘mi technologiemi, které se nacházelo nejblíÏe k otci, jehoÏ milovala a postrádala. Uprostfied jeãících a skandujících demonstrantÛ kdosi ztratil rovnováhu. Neãekané ‰kubnutí se jako vlna rozbûhlo davem a postrãilo jakéhosi mladíka pfies neviditelnou hranici na chodník pfiímo Susan do cesty. Na okamÏik se zastavil, vypadal pfiekvapenû a nejistû. Svíral tabuli s nápisem: ‚Dûti na zakázku jsou hfiích.‘ Susan ho instinktivnû chytila za rameno a podepfiela ho. „Jste v pofiádku?“ Na okamÏik se jeho tmavé oãi upfiely do jejích svûtle modr˘ch, naãeÏ vyuÏil pfiíleÏitosti: „Nechystáte se tu pracovat, Ïe?“ Zdálo se, Ïe uÏ nabyl rovnováhu, takÏe Susan ruku stáhla a odhodila si z tváfie rovné hnûdé vlasy bez jediné vlny. PfiestoÏe
–9–
Reichertová 1 - zlom
9.9.1956 19:18
Stránka 10
Mickey Zucker Reichertová
nikdy nepouÏívala make-up a díky dûdiãné ‰tíhlé postavû ani neopl˘vala typicky Ïensk˘mi kfiivkami, mûla v sobû pfiirozenou krásu, jeÏ témûfi vÏdy doprovází mládí. „Vlastnû ano, chystám.“ „Víte vÛbec,“ fiekl a ustupoval pfiitom z chodníku, „Ïe v Manhattan Hasbro dûlají dûti na zakázku? Îe vytváfiejí dûti mimo dûlohu a…“ Susan oãekávala, Ïe demonstrant své argumenty zaobalí do eugeniky, Ïe zabrousí do kalnûj‰ích vod vûdy, jeÏ umoÏÀuje volit inteligenci, pohlaví i v˘‰ku; a pfiitom ho podezírala, Ïe ve skuteãnosti mu jde o klasické náboÏenské námitky proti umûlému oplodÀování. UÈala ho: „Myslíte tím, Ïe pomáhají neplodn˘m párÛm poãít?“ Oãividnû udefiila na správnou strunu. MuÏ sevfiel rty do zasmu‰ilé linky. „Kdyby jim BÛh chtûl dát dûti, poÏehnal by je tûhotenstvím.“ „Jako tfieba feÈáckou kurvu na ulici, která porodila ‰esté dítû a hodila ho do záchodu? Nebo alkoholiãku pod mostem Verrazano, která prodala svoji malou dceru za láhev ginu?“ Nijak to na nûj nezapÛsobilo. Pokrãil rameny. „BoÏí cesty jsou nevyzpytatelné.“ „Jistû.“ Susan se protlaãila kolem nûj. „Napfiíklad nás obdafiil technologií na dûlání dûtí.“ Znovu se pfiipojila k davu, kter˘ postupnû proudil do haly. Vût‰inu prostoru uvnitfi zabíraly hranaté polstrované Ïidle v fiadách po pûti s mal˘m dfievûn˘m stolkem na konci kaÏdé fiady. Na stûnách visely vitríny. Jedna obsahovala kresby dûtí z pediatrického oddûlení, druhá suven˘ry s nevtíravû umístûn˘mi cenovkami. Dal‰í nástûnka seznamovala náv‰tûvníky s historií hasbrovsk˘ch hraãek: od prastarého humpoláckého Pana Brambory a staroÏitného vojáãka pfies léta slávy k˘ãovit˘ch poníkÛ a transformerÛ a spoustu pomíjiv˘ch televizních a filmov˘ch hrdinÛ aÏ po souãasné, povûdomé elegantní postaviãky a realistické, interaktivní animatronické hraãky.
– 10 –
Reichertová 1 - zlom
9.9.1956 19:18
Stránka 11
Já, robot: chránit
Na nûkolika Ïidlích se rozvalovali lidé, mnozí z nich spali a nevnímali pû‰í provoz, kter˘ se kolem nich dûlil a rozbíhal nûkolika smûry. Susan Calvinová následovala ‰ipky oznaãené: ‚Vítáme nové praktikanty‘, které ji vedly mezi kfiesílky, kolem pfiíjmu pacientÛ, informaãního pultu, tfií kaváren, pûti ãekáren a nemocniãní lékárny. Dal‰í ‰ipka ukazovala do dlouhé chodby s ordinacemi a kanceláfií etika, potom právnick˘m kfiídlem. Pfií‰tí ‰ipka Calvinovou otoãila o devadesát stupÀÛ a zavedla ji pfied posluchárnu s dvefimi dokofián. Pfied vchodem se nacházely tabule s mnoha fiádky plastov˘ch ‰títkÛ se jmény, proloÏené nápisy, jeÏ patrnû mûly vytváfiet nûjaké logické rozãlenûní. ShromáÏdil se tam hlouãek mlad˘ch lidí, jimÏ bylo vût‰inou nûco pfies dvacet let. Vesmûs na sobû mûli poloko‰ile a kalhoty s puky, pfieváÏnû v decentním khaki zbarvení. Susan vûdûla, Ïe ve své halenû a modr˘ch plátûn˘ch kalhotách mezi ostatní praktikanty dokonale zapadá. Skupinkou se rozléval ‰epot, tu a tam vystfiíkl smích nebo se ozvalo zaka‰lání. Jak si jednotlivci brali své cedulky a vstupovali do posluchárny, Susan se postupnû posouvala blíÏ k tabulím. SnaÏila se smûfiovat k tabuli nejvíc vlevo, jelikoÏ pfiedpokládala, Ïe ‰títky se jmény budou uspofiádány podle abecedy. Ale kdyÏ se dostala blíÏ, zjistila, Ïe jsou rozdûleny podle specializací; musela se pfiesunout na opaãnou stranu. Zahlédla nápis ‚Psychiatrie‘, natáhla se k nûmu a vrazila do ruky muÏe, kter˘ uÏ si svÛj ‰títek vzal. Zvedla hlavu, aby se omluvila, a spatfiila pár zelen˘ch oãí pod vypoukl˘m ãelem, v˘razn˘ rovn˘ nos, jemné rty a ostfie fiezané lícní kosti. Nad ãelem mûl k‰tici tmavû plav˘ch vlasÛ. Pfiipadal jí nezvykle pfiitaÏliv˘; bezdûãnû se na nûj pla‰e usmála a fiekla: „Omlouvám se.“ Mladík jí úsmûv oplatil a k˘vnutím ji vzal na vûdomí. „Nic se nestalo. Beru kaÏdou záminku, abych se mohl drÏet za ruku s hezkou dívkou.“
– 11 –
Reichertová 1 - zlom
9.9.1956 19:19
Stránka 12
Mickey Zucker Reichertová
Susanin úsmûv se roz‰ífiil, cítila, jak se jí do tváfií vkrádá horko. „Jak milé.“ „Remington Hawthorn.“ Pfiipíchl si ‰títek se jménem na triãko; ‰títek kromû jména hlásal i program jeho stáÏe. „Neurochirurgie. Lékafiská fakulta Harvard, absolvent 2035. âestn˘ spolek Kristy. Nominace AOA.“ Susan to vyznamenání znala. Jen deset procent tûch nejlep‰ích studentÛ medicíny získalo nominaci do âestné lékafiské spoleãnosti Alpha-Omega-Alpha a jen tfietinû z nich se té pocty skuteãnû dostalo. V souãasné dobû mûl Harvard druhou nejprestiÏnûj‰í lékafiskou fakultu v zemi. Sáhla pro svÛj ‰títek a pfiipnula si ho na ko‰ili. ‚Susan Calvinová, psychiatrie‘. RemingtonÛv úsmûv povadl. Zamumlal omluvu a otoãil se k odchodu. Susan ho následovala, dokud neustoupili z cesty praktikantÛm za sebou. Mladík svÛj ‰arm v jediném okamÏiku vypnul, a Susan tu‰ila proã. Mnoho chirurgÛ povaÏovalo ãistû medicínské odbornosti, obzvlá‰È obory základní péãe, za podfiadné. Susan stiskla rty, jak v ní vzplanul hnûv, a chytila ho za rameno. Remington se k ní obrátil, zatváfiil se zvûdavû. „Nenechal jste mû pfiedstavit se,“ vysvûtlila mu chladnû. „Lékafiská fakulta Thomase Jeffersona.“ Jmenovala ‰kolu, která Harvard v posledních deseti letech soustavnû poráÏela. „Promoce 2035. âestn˘ spolek Hare. Ocenûní AOA.“ Remingtonovi poskoãilo oboãí do v˘‰ky. „Skuteãnû?“ „Skuteãnû.“ ProhlíÏela si ho a ãekala na omluvu, kterou si zaslouÏila. Ostatní praktikanti je míjeli a proudili do posluchárny. „PromiÀ, Ïe to fieknu tak pfiímo…“ Zdálo se, Ïe Remington nemÛÏe odtrhnout pohled od Susanina ‰títku. AspoÀ Susan doufala, Ïe se zajímá o ten ‰títek. Jinak by totiÏ úpornû civûl na její levé Àadro. „Ale proã?“
– 12 –
Reichertová 1 - zlom
9.9.1956 19:19
Stránka 13
Já, robot: chránit
„Proã co?“ „Proã pl˘tvat tak fantastickou kvalifikací na odbornost, která… která…“ Remingtonovi se zjevnû nedostávalo v˘razu, jenÏ by neznûl uráÏlivû. „…hm, která je tak… nevûdecká?“ Susan velev˘znamnû zvedla jedno oboãí. „ProtoÏe se dokáÏu v˘bornû vyznat v lidech, aniÏ bych je musela nejdfiív rozfiíznout. Napfiíklad ti mÛÏu fiíct, Ïe jsi arogantní pitomec, kter˘ posuzuje ostatní zcela povrchnû a pak se diví, Ïe skonãí s nûjakou nudnou blond˘nou.“ Otoãila se na podpatku a zamífiila do posluchárny. Jejího lokte se dotkla ãísi ruka a jemnû ji navigovala. Podívala se napravo – oãekávala Remingtona, ale objevila cizince. Mûl rovné zrzavé vlasy, na tváfiích popra‰ek pih. Zubil se na ni ‰irok˘mi ústy, tmavé oãi se mu smály. Podle ‰títku se jmenoval Kendall Stevens, také praktikant na psychiatrii. „Calvinová, ty ses minula povoláním.“ ZaraÏenû se k nûmu obrátila. „Mûla ses stát uroloÏkou.“ Jeho ‰irok˘ úsmûv byl nakaÏliv˘. „Specializovat se na kastrace. Je‰tû nikdy jsem nevidûl, Ïe by to nûkdo svedl tak rychle.“ Susanino podráÏdûní okamÏitû ustoupilo. Proklouzli kolem usazen˘ch stáÏistÛ do prostfiední fiady. „Teì uÏ se chirurgické kastrace neprovádûjí. Ani u chronické rakoviny prostaty.“ ZváÏila poslední moÏnou indikaci. „Dokonce ani u sexuálních násilníkÛ. ¤e‰í se to pouze medikamentóznû.“ Kendall minul prázdné sedadlo a vybral si sousední. „Povûz mi, Calvinová, kde si dávበbrousit jazyk?“ Susan pocítila náznak v˘ãitky. Sklon fiíkat, co si myslí, jí obãas komplikoval spoleãensk˘ Ïivot. Spolu se soustfiedûním na studium jí to drasticky sniÏovalo pfiíleÏitosti k randûní. „Byla jsem na nûj tak protivná?“ „Úplná ãu… ãarodûjnice,“ potvrdil Kendall. Ukázal gestem na prázdné sedadlo, Susan pobídku pfiijala. KdyÏ si sedla, opfiel se
– 13 –
Reichertová 1 - zlom
9.9.1956 19:19
Stránka 14
Mickey Zucker Reichertová
lokty o opûrku mezi nimi. „Jen Ïertuju. Dostal, co zaslouÏil; jako vût‰ina chirurgÛ.“ Susan zakoulela oãima. „Kdopak nám to tady ‰katulkuje lidi?“ „Já.“ Kendall se otoãil k pódiu. „Ale je to zaloÏeno na skuteãnosti. Chirurgové se chovají, jako by mûli patent na rozum a schopnosti. My ostatní jsme pû‰áci, ktefií existují, pouze aby provádûli kaÏdodenní rutinu, jelikoÏ mít ‰petku talentu, stali bychom se také chirurgy.“ Dokud Susan nezaãala studovat na lékafiské fakultû, nemûla zku‰enosti se Ïádn˘m druhem lékafiÛ. Její matka zemfiela, kdyÏ byla Susan je‰tû ve ‰kolce, a o otcovû práci u spoleãnosti U. S. Roboti a mechaniãtí lidé vûdûla jen málo. KdyÏ mu kladla otázky, vÏdy odpovídal vyh˘bavû: ‚Co není tajné, není ani zajímavé. A kdyÏ tak nad tím uvaÏuju, utajované záleÏitosti jsou také otravné.‘ Pak obvykle zmûnil téma a stoãil hovor k jejímu studiu, pfiátelÛm, jejím nadûjím a snÛm. „V‰ichni chirurgové pfiece nejsou takoví.“ Kendall pokrãil rameny. „V‰ichni, se kter˘mi jsem se setkal. MÛj otec pracuje jako správce nemocnice, takÏe jsem jich potkal hromadu.“ To Susan upoutalo. „Správce? Tady?“ „Tady? To teda ne.“ Kendall pfiedstíral zachvûní. „Jak stra‰livá pfiedstava.“ Tomu Susan nerozumûla. Ona svého otce obdivovala a nesmírnû ráda by pracovala pod jeho vedením. NeÏ mohla odpovûdût, zaujal místo na pódiu vpfiedu ‰tíhl˘ muÏ ve stfiedních letech. „Zdravím vás, noví stáÏisté.“ Díky témûfi neviditelnému mikrofonu, pfiipevnûnému ke kapsiãce poloko‰ile, se jeho hlas oz˘val rovnomûrnû v celé místnosti. V obecenstvu se zvedl neurãit˘ ‰epot, kter˘ se vlivem skvûlé akustiky v sále také dobfie rozléhal.
– 14 –
Reichertová 1 - zlom
9.9.1956 19:19
Stránka 15
Já, robot: chránit
„Jmenuju se Brentwood Locke a m˘m úkolem je zahájit va‰e za‰kolení v nemocnici Manhattan Hasbro tfiemi svat˘mi pfiikázáními.“ Susan se pohodlnû usadila v oãekávání série sáhodlouh˘ch projevÛ. Mrkla na Vox na svém levém zápûstí. Momentálnû ukazoval pouze ãas: 8.03. Provedla pár jednoduch˘ch úprav a vyladila pfiístrojek na Brentwooda Locka, takÏe pfied ní jasnû vystoupil na displeji. Rozhlédla se a vidûla, Ïe ostatní stáÏisté dûlají totéÏ. Dvakrát se ujistila, Ïe má vypnut˘ vysílaã. „Pfiedev‰ím musíte vûdût, Ïe Manhattan Hasbro se mÛÏe s hrdostí povaÏovat za jednu z nejpokrokovûj‰ích nemocnic v zemi. Stáli jsme v ãele v˘zkumu manipulace se zvífiecími kmenov˘mi buÀkami i kmenov˘mi buÀkami rostlinného pÛvodu, vytvofiili jsme pasivní d˘chací pfiístroj a máme nejvût‰í centrum fetální diagnostiky in vitro na svûtû.“ Po tomto prohlá‰ení následoval slab˘ potlesk. „Díky tomu v‰emu jsme hlavními pfiíjemci vládních i soukrom˘ch v˘zkumn˘ch grantÛ, ale také terãem v‰ech cvokÛ svûta, ktefií si proti nám nûco usmyslí. Jak jste si urãitû dnes ráno pfii pfiíchodu v‰imli, máme tu neustále pfiemíru protestujících.“ Kendall se naklonil k Susan. „Pfiemíra protestujících,“ opakoval. „Je to jako husí hejno? Kupa kobyl? Tlupa tuleÀÛ?“ Susan si odfrkla. Brentwood Locke pokraãoval: „Pfiikázání ãíslo jedna: za Ïádn˘ch okolností Ïádné styky s demonstranty. Nûktefií z tûchto lidí jsou náboÏen‰tí fanatici a jejich zámûry mohou zahrnovat násilí. Nechceme, aby byl nûkdo z vás zranûn nebo zabit, a také nestojíme o zbyteãné v˘mûny názorÛ.“ Susan nasála vzduch mezi zuby. Kendall trhl hlavou smûrem k ní a uchechtl se. „Jednoho z nich jsi taky vykastrovala, co?“
– 15 –
Reichertová 1 - zlom
9.9.1956 19:19
Stránka 16
Mickey Zucker Reichertová
„Zmlkni.“ Susan pochybovala, Ïe by jí nûkdo vyt˘kal krátk˘ rozhovor s demonstrantem je‰tû pfiedtím, neÏ se seznámila s pravidly, ale rozhodnû nepotfiebovala, aby Kendall její chybu vyÏvanil celé posluchárnû. „Pfiikázání ãíslo dvû,“ navázal Locke. „¤ídíme se pfiísn˘mi zásadami mlãenlivosti. Je v pofiádku probírat pacienty s k˘mkoli, kdo se podílí na péãi o nû, vãetnû lékafiÛ va‰í specializace, konzultantÛ a stáÏistÛ z va‰eho t˘mu, nebo s rodiãi, zákonn˘mi zástupci, manÏeli, partnery a dospûl˘mi dûtmi pacienta. Ov‰em tyto hovory se nesmûjí odehrávat v místech, kde vás mohou sly‰et cizí lidé, napfiíklad v obsazeném v˘tahu.“ Poslední slova Locke pronesl natolik dÛraznû, Ïe to jasnû svûdãilo o problémech, jeÏ se ve zmínûném prostfiedí uÏ objevily. „Hovofiíte-li o pacientech se svou rodinou a pfiáteli, nesmíte se zmínit o niãem, co by mohlo urãit totoÏnost pacienta. Îádná pfiíjmení, Ïádné podrobné popisy, nikdy neuvádût zamûstnání, aby nikdo nemohl uhádnout, o koho se jedná. Pokud by k nám byl pfiijat nûkdo jako… hm, Lolinda Cosada…“ jmenoval slavnou filmovou hvûzdu, „Ïádné podrobnosti se nedostanou mimo její pokoj, i kdyby se zdály zcela nedÛleÏité a bez souvislosti s její léãbou. Poru‰ení mlãenlivosti je dÛvodem k propu‰tûní, a navíc hrozí soudní stíhání. V‰ichni jste rozumûli?“ V obecenstvu se opût ozvalo mumlání spolu s nûkolika zfieteln˘mi projevy souhlasu. „A v neposlední fiadû, na‰e pevná a nemûnná zásada ãili pfiikázání ãíslo tfii. Pokud se zapojíte do medicínského v˘zkumu, musí vám b˘t jasné, Ïe slovo vedoucího v˘zkumu pfiedstavuje zákon a Ïe Ïádná informace nesmí opustit areál nemocnice. Po letech nároãného bádání a po vynaloÏení znaãn˘ch prostfiedkÛ z grantÛ Ïádn˘ vûdec nechce, aby jeho práce byla prozrazena nebo jeho nápady ukradeny je‰tû pfied zvefiejnûním. Poru‰íte-li pravidlo tfii, pravdûpodobnû zmizíte z tváfie této planety. A právem.“
– 16 –
Reichertová 1 - zlom
9.9.1956 19:19
Stránka 17
Já, robot: chránit
Tak pfiímoãaré prohlá‰ení Susan zaskoãilo, pfiestoÏe jeho upfiímnost oceÀovala. Locke zmírnil tón. „A nyní, pokud nûkdo z vás má jakékoli pochybnosti, zda je schopen ãi schopna zvládat povinnosti praktikanta v na‰em zafiízení, nechÈ laskavû opustí tuto posluchárnu. Najdeme mu jiné umístûní, a bez otázek.“ Rozhlédl se po sále. „Nikdo? Nestyìte se. Pokud jste sem byli pfiijati, promovali jste v první polovinû své tfiídy. S va‰ím umístûním nebudou potíÏe.“ Ticho teì vystfiídal hukot konverzace, v‰echny hlavy se natáãely jakoby pfii pátrání po nûkom, kdo sem nepatfií. Nikdo Lockovu nabídku nepfiijal. Susan pfiedpokládala, Ïe kaÏd˘, kdo pro‰el pfiijímacím pohovorem v Manhattan Hasbro, uÏ povûst této nemocnice zná. Sama si ji zvolila pfiedev‰ím pro její polohu, ale ‰piãkov˘ v˘zkum a vybavení pfiedstavovaly dal‰í plus. „Dûkuji vám.“ Brentwood Locke sestoupil z pódia. Jeho místo zaujal energick˘ mlad˘ muÏ stûÏí nûco pfies tfiicet. Po struãném úvodu stáÏisty tfiicet minut nudil pfiedná‰kou o historii Manhattan Hasbro, od jejího zaloÏení jako Manhattanská vefiejná nemocnice pfies dlouhá léta provozu a úprav, aÏ do doby, kdy v˘konn˘ fieditel podniku bratfií Hassenfeldov˘ch poskytl finanãní dotaci a nemocnici pfiejmenoval na poãest své spoleãnosti. Susan se zatoulaly my‰lenky, obzvlá‰È kdyÏ jí náramkov˘ displej zablikal a oznámil textovou zprávu od otce. PfiestoÏe by si nic nepfiála víc neÏ popovídat si s Johnem Calvinem, Susan vûdûla, Ïe ve chvíli, kdy ztratí nit v této historické pfiedná‰ce, fiekne pfiedná‰ející nûco, bez ãeho se zaruãenû neobejde. Stiskla tedy pfiedem navolenou sekvenci, sdûlující, Ïe je zaneprázdnûna a ozve se, jakmile to pÛjde. Otec jí struãnû popfiál ‰tûstí a pak MTR – mám tû rád, naãeÏ se ztratil z displeje. Na pódiu se objevila vychrtlá postar‰í dáma a seznámila posluchaãe s podrobnostmi personálních záleÏitostí jako platy a benefity. Byla to bída, jak ji ostatnû kdekdo varoval; otrocká práce
– 17 –
Reichertová 1 - zlom
9.9.1956 19:19
Stránka 18
Mickey Zucker Reichertová
ve jménu vûdûní, ale nic jiného ani neoãekávala. Îena probrala souãasné vládní nafiízení o sluÏbû maximálnû kaÏdou ‰estou noc a volném dni, pokud se praktikant pfiimûfienû nevyspal. Systém sluÏeb se naprogramuje do praktikantova Voxu, jenÏ bude slouÏit jako pager, a kaÏdému, kdo ho je‰tû nemá, nemocnice poskytne Vox se základním programov˘m vybavením. Susan pochybovala, Ïe by museli nûjaké poskytovat. StûÏí si dokázala pfiedstavit, Ïe by student tfietího nebo ãtvrtého roãníku zvládl koleãko po klinikách s pfiíslu‰nou záplavou otázek bez náramkového poãítaãe. Automatizaci zásobování Susan vidûla pfii své první náv‰tûvû kvÛli pfiijímacímu pohovoru, ale Ïena na pódiu ji vysvûtlila do vût‰ích podrobností. KdyÏ pacient vstoupí do nemocnice, systém vygeneruje fiadu karet; pro kaÏdého zamûstnance, kter˘ se bude podílet na péãi o dotyãného. Upozornila praktikanty, aby karty nosili v kapse ko‰ile nebo bílého plá‰tû. Kdykoli budou potfiebovat vydat nûco ze zásob, protáhnou patfiiãnou kartu ‰tûrbinou pfiístroje, ten poÏadovanou poloÏku vydá a zaznamená ji na pfiíslu‰n˘ úãet. Následovaly otázky spoleãn˘ch inspekãních pokojÛ pro stáÏisty, oprava chyb, pfiedávání sluÏeb, v‰ech jedenáct moÏností vefiejné dopravy do nemocnice. Manhattan Hasbro mûla kromû pfiímého volání na osobní Vox je‰tû tfii vyvolávací systémy. Témûfi kaÏdé lÛÏko slouÏilo souãasnû jako monitor. Ve‰keré záznamy byly v elektronické formû a dostupné z mnoha stanic, a pfii opatfieních pro zaji‰tûní diskrétnosti i z osobních tabletÛ. Pfiedná‰ející pro‰la rÛzné barvy kódÛ a zpÛsob, jak s kter˘m zacházet. Bezpeãnostní opatfiení se zdála pfiehnaná aÏ orwellovsky, zdvojená a komplikovaná, obzvlá‰È v porodnickém oddûlení. Právû kdyÏ Susan zaãala pfiemítat, jestli její mozek je‰tû dokáÏe vstfiebat dal‰í informace, Ïena skonãila. O chvíli pozdûji se na pódiu objevil dal‰í pfiedná‰ející. Mûl ve tváfii plno poctiv˘ch vrásek a fiídké bílé vlasy. Na tuhém nose mu
– 18 –
Reichertová 1 - zlom
9.9.1956 19:19
Stránka 19
Já, robot: chránit
sedûly br˘le. MoÏná jeho vûk pfieváÏil nad oãními chirurgick˘mi zákroky, nebo se rozhodl, Ïe operaci nebude riskovat. PfiestoÏe se zdál velmi star˘, mûl pevn˘ krok a ani v nejmen‰ím nepÛsobil jako vetch˘ stafiec. „Jsem doktor Kevin Bainbridge z Pennsylvánské univerzity, roãník 1985. Jistû budete mít radost, kdyÏ vám fieknu, Ïe jsem poslední fieãník dne‰ního dopoledne.“ Následoval ‰epot a útrÏky potlesku. Bainbridge si odka‰lal, naãeÏ pronesl nejobávanûj‰í slova angliãtiny: „KdyÏ jsem byl mlad˘ chlapec…“ Susan se vyhnula Kendallovu upfienému pohledu. Kdyby se jen tro‰ku usmál, urãitû by vybuchla smíchy. „…a kdyÏ jsem zaãínal jako praktikant, bylo v‰e úplnû jinak a také mnohem tûωí.“ Susan se pohodlnûji uhnízdila na sedadle a pfiipravila se na dal‰í rozvláãn˘ v˘klad, tentokrát spí‰e samoúãeln˘. „Nበrozpis sluÏeb byl jedna ku dvûma, to znamená, Ïe jsme slouÏili kaÏdou druhou noc, a neexistovalo nic jako den volna po sluÏbû.“ Kendall se k ní naklonil a hlasit˘m ‰epotem chraplavû zparodoval starého pána: „A nám se to líbilo.“ Calvinová zdusila smích, vy‰lo z toho zafrkání. Kousla se do rtÛ. Bainbridge si niãeho nev‰iml a pokraãoval: „A my si dûlali starosti, Ïe propásneme polovinu zajímav˘ch pfiípadÛ, kdyÏ kaÏdou druhou noc jdeme domÛ. Pfii nûkter˘ch rozpisech jsme mûli dvanáctihodinovou smûnu, dvanáct hodin volno, nebo také dvacet ãtyfii hodin ve sluÏbû a dvacet ãtyfii volno, a tak to ‰lo cel˘ mûsíc. A stejnû nás trápilo, Ïe polovinu pfiípadÛ zme‰káme. Jednou jsme spoãítali, Ïe nበplat ãiní devadesát sedm centÛ za hodinu, pfiiãemÏ jsme pracovali pfiibliÏnû sto aÏ sto dvacet hodin t˘dnû. Pak do‰lo k nûkolika mediálnû propíran˘m pfiípadÛm, kdy
– 19 –
Reichertová 1 - zlom
9.9.1956 19:19
Stránka 20
Mickey Zucker Reichertová
se nevyspalí praktikanti dopustili hloup˘ch chyb, a systém, kter˘ krásnû fungoval sto let, byl najednou pfies noc zastaral˘.“ Bainbridge si zhluboka povzdechl, potfiásl hlavou. „Následovaly v‰echny ty zákony o humánním pfiístupu k praxi, které s vámi zachází jako s dûtiãkami ze základky. Omezení sluÏeb, po sluÏbû voln˘ den, stanovená minimální mzda.“ Potfiásal hlavou stále energiãtûji, jako by samotná pfiedstava, Ïe by nûkdo chtûl pracovat ménû neÏ ‰edesát hodin t˘dnû a oãekával mzdu ve v˘‰i poloviny Ïivotního minima, dûlala z dotyãného mûkkotu z nedopeãeného tûsta. „Chci, abyste si uvûdomili, oã ‰Èastnûj‰í jste v porovnání se sv˘mi uãiteli. Nechceme sly‰et Ïádné stíÏnosti na hodiny nebo platy; máte to lehké. Oãekáváme, Ïe v˘znamnou ãást svého volna strávíte doma uãením, ãtením a studiem lékafisk˘ch ãasopisÛ. Budete chodit do práce pfiipraveni na souãasné úrovni diagnostiky i léãby, pfiipraveni na obtíÏné pacienty a hlavolamy, i naléhavé pfiípady. Od tohoto okamÏiku na va‰ich profesionálních znalostech, na va‰í schopnosti pouÏít vûdomosti, na kaÏdém va‰em rozhodnutí závisí Ïivoty. Radûji nepovaÏujte svÛj ãas mimo pracovi‰tû za volno. Zákon po vás poÏaduje, abyste tento ãas vyuÏili na odpoãinek a na osvûÏení sv˘ch mozkÛ, aby bylo jisté, Ïe nepfiedstavujete nebezpeãí pro pacienty, nikoli na zábavu a hry. Existuje v˘hradnû proto, abyste chodili do práce plnû pfiipraveni vykonávat své povinnosti, jak nejlépe dokáÏete. Pokud nav‰tívíte veãírek, aÈ jde radûji o narozeniny nebo odchod do dÛchodu. Pokud objevíte ve své ruce alkoholick˘ nápoj, pomyslete, jak mÛÏe ovlivnit vበv˘kon a vበspánek, neÏ ho vypijete. Období stáÏe není urãeno k tomu, abyste rodili dûti, zbyteãnû onemocnûli nebo se vûnovali sv˘m koníãkÛm. Pfií‰tích pár let náleÏí nemocnici Manhattan Hasbro a va‰im budoucím pacientÛm, nikoli vám. Cokoli dûláte, mûjte na pamûti, jak to zlep‰í vበpostfieh a pomÛÏe va‰im pacientÛm. Pokud ne, nedûlejte to.“
– 20 –
Reichertová 1 - zlom
9.9.1956 19:19
Stránka 21
Já, robot: chránit
Susan riskla pohled na Kendalla. Upíral zrak pfiímo pfied sebe, ale i z profilu rozeznala ú‰klebek, kterému by v té chvíli neodolala. Obrátila pozornost na Vox, kde Bainbridge fiíkal: „Dûkuji vám,“ a sestupoval z pódia. Napsala rychl˘ vzkaz otci: „Ahoj T. Sotva 1h, a poru‰. zákl. prav. Hl. ne prac. pro Dr. Bainbridge. Snad je patolog. Mûj se, S.“ Na pódium znovu vystoupil Brentwood Locke, první fieãník. „Nyní v‰ichni vyjdûte na chodbu, rozdûlíme vás podle programu stáÏí. Uvidíte nûkoho s tabulí, na níÏ je va‰e specializace, a ta osoba vás zavede na va‰e pracovi‰tû a k va‰im skfiíÀkám.“ Praktikanti se zvedli a obrátili k v˘chodu. V náhlém hluku hovorÛ Kendall nahodil parodující ‰krablav˘ hlas: „Záznamy pacientÛ se skládaly z kupy pergamenÛ, na které jsme ãmárali krÛtím brkem a inkoustem z kalamáfiÛ. Operace jsme provádûli za svitu plynov˘ch lamp, k narkóze jsme pouÏívali pouze kysliãník dusn˘. A kdyÏ jsme tohle v‰e provádûli, obávali jsme se, Ïe zme‰káme polovinu zajímav˘ch pfiípadÛ.“
– 21 –
Reichertová 1 - zlom
9.9.1956 19:19
Stránka 22
Kapitola druhá Pracovi‰tû praktikantÛ psychiatrie sestávalo z padesáti komÛrek, z nichÏ dvû tfietiny obsahovaly v‰elijaké lékafiské drobnosti; dále tu stál kulat˘ stÛl se tfiemi pfienosn˘mi poãítaãi a osmi Ïidlemi; v‰echny stûny lemovaly skfiíÀky. Nûkteré mûly na dvefiích nalepené v˘stfiiÏky z komiksÛ, kresbiãky nesrozumiteln˘ch vtipÛ, fotky nebo malé hraãky. Noví stáÏisté byli voláni po pûti, aÏ zbyla jen Susan, Kendall a tfii dal‰í spolu s mladíkem, kter˘ je sem do kanceláfie dovedl. Susan si prohlíÏela prÛvodce. Mûl dokonale kulatou hlavu s chomáãem kudrnat˘ch ‰pinavû blond vlasÛ. Takové by nejspí‰ nedokázaly zkrotit ani nejdraωí produkty vlasové péãe. U‰i a rty mu nápadnû vystupovaly, takÏe se nos zdál pomûrnû mal˘, tváfie mûl naducané a zardûlé. I kdyÏ nebyl tlust˘, pÛsobilo jeho tûlo mûkce a paÏe i nohy vypadaly v pomûru k trupu trochu krátké, zato ruce obrovské. KdyÏ mluvil, dûlaly se mu v koutcích úst bublinky. „Nazdar, Er jedniãky.“ PouÏíval zkrácen˘ název pro nové praktikanty – R-1 ãili Rezidenti prvním rokem. „Jmenuju se Clayton Slaubaugh. Jsem Er dvojka a mám za úkol dohlédnout na vás na uzavfieném lÛÏkovém oddûlení dûtské psychiatrie.“ „Dûtské uzavfiené psychiatrické oddûlení?“ ozvala se nevûfiícnû jedna z Ïen, s nimiÏ se Susan je‰tû neseznámila. Mûla skfiítkovsky zastfiiÏené ãerné vlasy, tmavé oãi a snûdou pleÈ. „Myslela jsem, Ïe to uÏ neexistuje stejnû jako stomie a kyslíkové stany.“
– 22 –
Reichertová 1 - zlom
9.9.1956 19:19
Stránka 23
Já, robot: chránit
Clayton pohlédl na Vox na svém levém zápûstí. „Jsi Susan? Nevaeh? Sable?“ Îena pok˘vla hlavou s dlouh˘m ováln˘m obliãejem. „Sable Johnsonová, Er jedniãka. Já jen, Ïe ve ‰kole nás uãili…“ Clayton ji pfieru‰il, pfiedvídaje otázku: „…lÛÏková péãe v oboru dûtské psychiatrie není v souãasnosti bûÏná, ale dosud nezanikla. Máme tu dokonce dûti ‚na doÏivotí‘, které tu pob˘vají tak dlouho, Ïe je to vlastnû jejich domov.“ Rozhlédl se kolem stolu. „Tohle psychiatrické oddûlení je skuteãnû srdcervoucí, a proto jde o nejlep‰í místo, odkud zaãít. Já tady také zaãínal.“ Pfiistrãil si Ïidli ke stolu. Zachytila se mu o koberec, zakymácela se, padla dozadu a vyklopila Claytona na podlahu. Susan zdû‰enû vyskoãila, aby mu pomohla. Kendall odvrátil hlavu, jako by si chtûl nûco setfiít z tváfie, ale Susan ho podezírala, Ïe zdvofiile skr˘vá úsmûv. Ostatní Er jedniãky jen uÏasle zíraly. Clayton se nemotornû vyhrabal na nohy, pfiiãemÏ se je‰tû zaplétal mezi nohy Ïidle. Susan ucouvla v obavû, Ïe by ji mohl zasáhnout, jak tak kolem sebe mlátil. Claytonovi trvalo nepfiimûfienû dlouho, neÏ srovnal Ïidli a znovu se na ní uhnízdil. „Omlouvám se,“ pravil vûcnû, jako by dával najevo, Ïe takové vûci se mu stávají pofiád. „Rád bych se dovûdûl, s k˘m budu následující mûsíc pracovat. Mohli byste se pfiedstavit jeden po druhém a fiíct mi nûco o sobû?“ Pohlédl na Sable, aby zaãala. Poslu‰nû spustila: „Jak uÏ jsem fiekla, jmenuju se Sable Johnsonová. Promovala jsem na Havajské univerzitû a zajímám se o psychiatrii, protoÏe moje matka je schizofreniãka.“ Susan znovu zaujala místo na Ïidli mezi Kendallem a Claytonem. Clayton pok˘vl muÏi vedle Sable. Mûl krátké jeÏaté hnûdé vlasy, ofií‰kové oãi a drobnou postavu. „Jsem Monk Peterson.
– 23 –
Reichertová 1 - zlom
9.9.1956 19:19
Stránka 24
Mickey Zucker Reichertová
Promoval jsem ve vûku 23 let na fakultû Johna Hopkinse.“ Clayton bez poznámek pfiesunul pohled na dal‰í Ïenu. Mûla triãko s límeãkem jako ostatní, v khaki barvû podobnû jako kalhoty, kolem útlého pasu spleten˘ provaz a na rozdíl od ostatních nemûla Vox. „Nevaeh Gordonová. Lékafiská fakulta New York. Jsem veganka.“ No teda, napadlo Susan, nûktefií berou úsloví ‚Jste to, co jíte‘ aÏ pfiíli‰ váÏnû. Na ClaytonÛv pokyn se ozval Kendall. „Kendall Stevens, z Newyorské univerzity.“ Tónem jako z reklamy doplnil: „Mám rád psy, dlouhé procházky po pláÏi a mír na Zemi.“ Skupina se zachichotala, a byla fiada na Susan. „Susan Calvinová. Lékafiská fakulta Thomase Jeffersona.“ Namáhala si hlavu, aby na‰la nûjakou drobnost, kterou by si o ní kolegové mohli zapamatovat. „Náhodou mám taky ráda psy, i kdyÏ Ïádného nemám. Îiju s dokonal˘m muÏem…“ Spiklenecky dodala: „Se sv˘m otcem.“ Na tváfiích kolem se objevily úsmûvy. „Díky v‰em.“ Clayton vstal. „Teì musíme uloÏit do pamûti dvefií va‰e otisky palce a pfiidûlit vám skfiíÀky a pracovi‰tû. Pak budeme pokraãovat do sluÏebních místností a sem pustíme dal‰í skupinu.“ Pohlédl na svÛj Vox. „Následuje prohlídka nemocnice, obzvlá‰È psychiatrie, toalet, kaváren. A koneãnû se vydáme na oddûlení dûtské psychiatrie, kde teì Stony Lipschitz, nበvedoucí, R-3, sám drÏí stráÏ, dokud nedorazíme.“ Vykroãil ke dvefiím a málem pfiitom zakopl o kfiivou nohu své Ïidle. * * * Prohlídku nemocnice s pfiívûtivou atmosférou a pÛsobivû moderním vybavením zakonãili sestupem do suterénu, kter˘ popíral v‰e, co noví stáÏisté psychiatrie dosud vidûli. V ponur˘ch, ‰edi-
– 24 –
Reichertová 1 - zlom
9.9.1956 19:19
Stránka 25
Já, robot: chránit
v˘ch chodbách potkávali zamûstnance úklidu, ktefií tudy tahali a valili masivní náfiadí a kusy zafiízení, za neoznaãen˘mi dvefimi Susan sly‰ela bzukot a hukot strojÛ. Nakonec odboãili do ti‰‰í chodby, byÈ neménû pochmurné, která konãila dÛkladn˘mi kovov˘mi dvefimi se starodávn˘m zámkem na obyãejn˘ klíã. Clayton Slaubaugh, R-2, zastavil praktikanty pfied nimi, vytáhl z kapsy klíã. „Tohle je o‰klivá ãást nemocnice, ale pfiitom nezbytná. Samotné oddûlení vypadá optimistiãtûji, ale hospitalizované dûti potfiebují klid a izolaci od zbytku nemocnice. Jsou tu zamãeny kvÛli vlastnímu bezpeãí a prevenci útûkÛ. Toto umístûní také brání dospûl˘m, aby sem náhodou nezabloudili.“ S tímto upozornûním odemkl dvefie. Vedly do prázdné chodby, jejíÏ stûny byly pfieru‰eny pouze dvojími dvefimi. Chodba konãila dal‰ími kovov˘mi dvefimi se zámkem na klíã. „Klíãe nedostanete. Má je jen vedoucí, R trojka, a nûktefií ãlenové o‰etfiujícího personálu. Abyste se dostali dovnitfi a ven, musíte pouÏít bzuãáky.“ Ukázal na zapu‰tûné interkomy. Susan se cítila nanejv˘‰ nepfiíjemnû. Ztichla a rozhlíÏela se po prázdn˘ch zdech, naslouchala ozvûnû zavírání dvefií za sebou. Dokonce ani Kendall nemûl chuÈ na legraãní poznámky. KdyÏ míjeli první vchod, nahlédla Susan dovnitfi a spatfiila dvojici dospûl˘ch, jak hrají nûjakou stolní hru s dívkou zhruba ve stáfií deseti let. Protûj‰í místnost byla prázdná. Clayton stejn˘m klíãem odemkl druhé dvefie a otevfiel cestu do svûta dûtské lÛÏkové psychiatrie. Samo oddûlení pÛsobilo mnohem veseleji neÏ chodby, které sem vedly. Stûny byly natfiené teple modrou barvou a polepené papíry s kresbami a akvarely. Prostor pfiímo pfied nimi rozdûlovala stûna na ãást pro zamûstnance vpravo a chodbu vlevo. Po Susaninû pravé ruce byly toalety, pak sesterna, kde zfiízenec právû nûco nakládal na vozík s obãerstvením. Pfiímo vlevo se nacházely dva vchody do jednodu‰e zafiízen˘ch pokojÛ s kovov˘mi
– 25 –
Reichertová 1 - zlom
9.9.1956 19:19
Stránka 26
Mickey Zucker Reichertová
postelemi a policemi, dÛkladnû pfiipevnûn˘mi ke stûnám a podlaze. V porovnání s elegantními lÛÏky s monitory v ostatních ãástech nemocnice tyhle pÛsobily jako nûjaké dávné muãicí nástroje. Clayton se ujistil, Ïe jsou dvefie za nimi zavfiené a zamãené, a vedl praktikanty do pracovní ãásti. U vchodu je pfiivítala mohutná sestra, o hlavu vy‰‰í neÏ Susan, pok˘vla Claytonovi a ustoupila, aby mohli projít. KdyÏ ‰est praktikantÛ procházelo dovnitfi, Susan si v‰imla, jak sestra nenucenû nohou odsunula Claytonovi z cesty Ïidli. Zjevnû nemotornost, kterou pfiedvedl nahofie v kanceláfii, nebyla náhodná. Zamûstnanecká ãást obsahovala mnoÏství stolÛ, pultÛ, Ïidlí a skfiínûk. Vût‰inu rovn˘ch ploch zabíraly poãítaãe, z nichÏ u nûkter˘ch se pracovalo. S v˘jimkou pfiepáÏky ze ‰kvárobetonov˘ch tvárnic, jeÏ prostor oddûlovala od chodby, byly v‰echny stûny z nûãeho, co vypadalo jako sklo. Skrz nû Susan vidûla nûkolik dal‰ích pokojÛ, rozmístûn˘ch na konci oddûlení, zavfiené bílé dvefie oznaãené ‚Místnost sebeuvûdomûní‘, dal‰í toalety a rozlehl˘ voln˘ prostor, kde se v této chvíli nacházelo nûkolik dûtí ve vûku od základní ‰koly aÏ po dospívající. Vût‰inou sedûly na Ïidlích a pohovkách a sledovaly obrovskou televizní obrazovku, uzavfienou v prÛhledné nerozbitné schránce. Nûkolik jich hrálo hry nebo si povídalo v mal˘ch skupinkách. Îádné jí neoplatilo pohled. Oãividnû to, co povaÏovala za sklo, byla ve skuteãnosti jednosmûrná zrcadla. Ze Ïidle pfied jednou z konzolí se zvedl sotva tfiicetilet˘ mlad˘ muÏ. Rozcuchané uhlovû ãerné vlasy mu ‰vihácky padaly do ãela a zv˘razÀovaly oãi tak jasnû modré, aÏ Susan hádala, Ïe jde o umûl˘ odstín. Dokonale rovn˘ nos vystupoval nad ústy, jeÏ se urãitû hodnû usmívala. Mûl klasické vysoké lícní kosti a pevnou bradu bez dÛlku. Byl ‰tíhl˘, ale jeho hruì a ramena prozrazovaly atleta. Susan si uvûdomila, Ïe na nûj civí, a honem se od-
– 26 –
Reichertová 1 - zlom
9.9.1956 19:19
Stránka 27
Já, robot: chránit
vrátila, naãeÏ zjistila, Ïe dal‰í R jedniãka si ho prohlíÏí právû tak soustfiedûnû. „Stony Lipschitz,“ pfiedstavil ho Clayton a pfiedal mu klíã, kter˘ pouÏil k otevírání dvefií oddûlení. „NበnedostiÏn˘ vÛdce.“ „Nazdar,“ pozdravil Stony. Pfiijal klíã a strãil ho do kapsy ko‰ile spolu se ‰tÛskem laminovan˘ch pacientsk˘ch karet. „Jsem R trojka a tento mûsíc dohlíÏím na LÛÏkové oddûlení dûtské psychiatrie.“ Mluvil s nepatrn˘m náznakem ‰i‰lání, které se patrnû zhor‰ovalo pfii rozãilení. Susan se za‰klebila nad ironií ãlovûka, kter˘ ‰i‰lá a pfiitom má ve jménû tolik sykavek. „Vlastnû se poslední tfii dny teprve seznamuji s pacienty. R trojky mûní pracovi‰tû o nûco dfiív, abychom byli pfiipraveni na nové praktikanty, a pfiitom nedo‰lo ke ztrátû kontinuity péãe o pacienty. Tfii dny pfiedtím, neÏ tu skonãíte, zacviãím svou náhradu a pfiesunu se k dospûl˘m ambulantÛm. Ale zbytek tohoto mûsíce tady strávíme spolu.“ Clayton provedl rychlé pfiedstavování, pravdûpodobnû i pro osvûÏení vlastní pamûti, nejen kvÛli Stonymu. Ukazoval po fiadû na R jedniãky a fiíkal jejich jména: „Kendall Stevens, Monk Peterson, Sable Johnsonová, Susan Calvinová, Nevaeh Gordonová.“ Stony pozornû naslouchal a sledoval Claytonova gesta, pak pfiik˘vl. „Asi si to budu pamatovat, ale moÏná se vás jednou nebo dvakrát zeptám, jestli vám to nevadí.“ V‰ichni R-1 pok˘vali hlavami a mumlavû vyjadfiovali souhlas. „Na lékafiích je zajímavé, Ïe ani dva z nich se neshodnou, co se t˘ãe pfiístupu k pacientÛm a léãby.“ Stony si sedl na své místo, naklonil se ke stolu a pokynul ostatním, aby se také posadili. Clayton se dral na Ïidli tak divoce, Ïe znovu skonãil na podlaze. Stony se usmál, jako by ‰lo o nûjak˘ soukrom˘ Ïertík. „Clayi, mohl by ses trochu vûnovat pacientÛm, zatímco tady budu Er jedniãky se v‰ím seznamovat?“ Claytonova kulatá tváfi zrÛÏovûla, zvedl se a oprá‰il si kalhoty. „Samozfiejmû. Îádn˘ problém.“ Zamífiil k sestrám.
– 27 –