Báječná školka - listopad prosinec 2014 (ukázka)

11-12/2014

časopis pro všechny děti od 3 let

POČÍTÁME S MAJDALENKOU

VYRÁBÍME RYBKU PARÁDNICI

Cena 49

Kč

pro předplatitele 41 Kč

Báječný příběh J JAK MATÝSEK A MAJDALENKA našli větrnou hůlku

Napsala Inka Rybářová Ilustroval Antonín Šplíchal

V Písmenkově začala zima a foukal mrazivý vítr.

Vtom se najednou dveřmi knihovny protáhl kluk a rychle vklouzl za regál. „Jdeš si k nám půjčit knížky?“ zeptala se ho Majdalenka. „Ne, přišel jsem se schovat!“ Jen to dořekl, otevřely se dveře a dovnitř vpadla dáma v šedém plášti. „Nevletěl sem kluk v čepici?“ vybafla místo pozdravu hvízdavým hlasem. „Kde jsi?“ křikla a zle se rozhlížela. „Tady,“ ozval se Matýsek. Právě přinášel náruč knížek, za kterou ho ani nebylo vidět. Dáma se po něm nazlobeně ohnala širokým rukávem a knížky se rozlétly po celé knihovně. Matýsek se zamotal a přistál u nohou dívenky, která právě vkročila do dveří. Pomáhala mu vstát a vysvětlovala: „Nezlob se, maminka Větrolína si tě spletla s větrným skřítkem Foukálkem. Ztratila svoji větrnou hůlku s obří lupou, a tak špatně vidí.“ „Proč si nepořídí novou?“ zlobila se Majdalenka. „Vždyť mohla Matýskovi ublížit!“ „Taková vzácnost se jen tak sehnat nedá!“ durdila se čarodějka Větrolína.

Pak mávla rukávem a knížky spadané na zem se srovnaly Matýskovi na stůl. „Promiň,“ omlouvala se a z rukávu k nim přisypala větrové bonbóny. Pak vyfičela dveřmi ven. Ze skrýše vykoukl kluk v modré čepici. „Já jsem Foukálek a to tohlee je moje oj kamarádka Vánička. Jsme větrní skřítkové.

Létáme po kopcích, sk foukáme do údolí, honíme se fou spolu nahoru a dolů a umíme se protáhnout každou škvírou. Ale paní čarodějka Větrolína mě se svou dcerou Váničkou nerada vidí. Chtěla by, aby

4

si ji vzal ledový princ Mrazivín. Ale já ji mám rád, ona je křehká jako vánek…“ „Tak Větrolíně dokaž, že jsi šikovný a o Váničku se postaráš stejně dobře jako princ!“ radil Matýsek. „Nebo jí něčím udělej radost!“ napadlo Majdalenku. „Třeba jí sežeň novou hůlku,“ poznamenal Matýsek. „Nebo jí najdi tu starou!“ dodala Majdalenka. „Už jsem hledal a profoukal všechny ulice ve městě,“ povzdychl si Foukálek, „oddělil jsem i odpadky od listí, ale hůlku jsem nenašel. Jako by se propadla do země!“ Matýsek s Majdalenkou se na sebe podívali a pak vyskočili: „Pojďte s námi! Když není na zemi, tak bude v podzemí.“ Za chvíli už v bukovém lese klepali na malá dvířka stromu s nápisem Ztráty a nálezy.

Ven vykoukl bělovlasý stařeček. „Dobrý den, nepřinesl sem někdo větrnou hůlku s obří lupou?“ vyptávala se Majdalenka. „Přinesl,“ pokýval hlavou stařeček, „a budu rád, když si ji zase někdo odnese. Sotva jsem ji vzal do ruky, zpustil se takový vítr, že mi tu všechny věci létaly vzduchem. Uklízet je budu až do Vánoc.“„Dovolíte, abych vám pomohl?“ ozval se Foukálek a vzal hůlku do ruky. Na co stařeček ukázal, to Foukálek pomocí hůlky lehce přenesl vzduchem na své místo. Za chvíli už bylo uklizeno. „A teď rychle zanes větrnou hůlku čarodějce Větrolíně,“ pobízela ho Majdalenka. „Poletíme spolu,“ chytila ho za ruku Vánička. „Maminka bude mít radost! Takový dárek určitě nečeká!“ A pak se ti dva spolu vznesli mezi mraky, ze kterých se dolů začaly snášet bílé vločky.

Matýsek se usmál na Majdalenku: „Vánoce začínají. Tak ať se ti splní všechna přání!“ „Mám jen jedno,“ pošeptala mu Majdalenka. „Ať je všem na světě krásně tak, jako tady nám…“ KLUCI A HOLKY, OBRÁZKY S MATÝSKEM A MAJDALENKOU SI MŮŽETE SKLÁDAT JAKO PUZZLE NA ADRESE WWW.CASOPISBAJECNASKOLKA.CZ!

5

Najdi cestu v bludišti Který řetěz vede až nahoru ke hvězdě na špičce vánočního stromečku?

12

UKÁZKA Z KNIHY: BLUDIŠTĚ PRO ŠIKOVNÉ DĚTI, ILUSTRACE: ANTONÍN ŠPLÍCHAL

Běžel pes po městě a potkal člověka. Člověk je jako pes, jenomže neštěká.

A pes mu povídá: „Pojď se mnou, brachu, k nám, o Štědrém večeru nemá být nikdo sám!

Toulavý člověče, vezmu tě do smečky, psí máma usmaží voňavé řízečky, dáme si horký punč, budeme veselí, však i psí Ježíšek ti něco nadělí!“ Člověk je jako pes – když ho má někdo rád, chce se mu skotačit a je mu akorát.

Tulák šel s hafanem a za čtvrt hodiny usedl ke stolu v kruhu psí rodiny, jedlička svítila a došlo na dárky, našli mu zánovní papuče z almárky, a byli veselí, zpívali koledy, s cukrovím na míse obešli sousedy a tulák skotačil s malými štěňátky – byly to Vánoce skoro jak z pohádky. Člověk je jako pes, to nikdo nezmění, až na to, že nemá ocásek k vrtění.

UKÁZKA Z KNIHY: JIŘÍ ŽÁČEK DĚTEM, TEXT: JIŘÍ ŽÁČEK, ILUSTRACE: VLASTA BARÁNKOVÁ

19

Báječná zvířata Myška drobná Myšky drobné si budují nad zemí ve vysoké trávě kulovitá hnízda. Zimují ale v norách, stodolách nebo ve stozích slámy.

Myškám se rodí 3–8 mláďat. Ta žijí prvních 11 dní svého života pouze v hnízdě.

Při stavbě hnízda myška splétá listy okolo stébel trávy. Při šplhání si pomáhá svým chápavým ocáskem.

20

Hnízdo bývá vystlané měkkou travičkou nebo chmýřím. Nemá žádný zvláštní vchod, myška se do něj někudy prodere.

UKÁZKA Z KNIHY: MOJE PRVNÍ ENCYKLOPEDIE  ZVÍŘATA, TEXT: DIANE JAMES, SARA LYNN, ILUSTRACE: SUE CONY

Ozdoby na brčka Otoč na následující stránku, dokonči výzdobu a pak si vystřihni ozdoby na brčka ve tvaru kočkovitých šelem. Budeš také potřebovat dvě brčka.

1

Vystřihni obě ozdoby podle plné čáry a pak udělej ělej rýhu na přeru přerušované ušované čáře v mí ístě místě ohybu.

2

Přehni každou ozdobu na půlku tak, aby byl vzor uvnitř, a pak vystřihni vvyšrafované yšrafované části.

Vy šr a

fovan á

část

3

Dokud d máš ozdobu stále přehnutou, nastřihni ihni ji třikrát tak, jak vid idíš vidíš na obrázku. ob brázku.

4

Narovnej ozdoby tak, aby byl obrázek k zvenku, a pak je navlékni na brčka.

21