POHÁDKOVÉ PŘÍBĚHY Co všechno se stane, když se čert dostane mezi lidi a nemůže najít cestu zpátky do pekla.
11/2012
časopis pro všechny děti od 3 let
NA NÁVŠTĚVĚ
V HRAČKOVÁNÍ 166 × 230 mm, váz., 88 str., 229 Kč
Víte, kdo se ukrývá ve větvích dubu? 166 × 230 mm, váz., 72 str., 229 Kč
Cena 49 Knihy můžete zakoupit u všech dobrých knihkupců nebo na www.fragment.cz!
Kč
pro předplatitele 39 Kč
Báječný příběh J JAK MATÝSEK A MAJDALENKA Napsala Inka Rybářová pomáhali skřítkovi Brambůrkovi najít vílu Kroketku p Bylo podzimní odpoledne a Majdalenka nka si na zahrádce četla knížku. Matýsek poskakoval kolem a ne a ne posedět. „Proč tolik běháš?“ divila se. „Protože mě honí mlsná. Dal bych si nějakou dobrotu!“ vzdychl si Matýsek. „Tak zajdeme na pole pod Babí hůrku a nasbíráme pár zapomenutých brambor,“ navrhla Majdalenka. „Ano! Upečeme si je na ohníčku!“ nadšeně vykřikl Matýsek a nasadil si na hlavu proutěný košík. Za chvíli už s ním pobíhal po poli jako rytíř v brnění. „Cha, chá,“ radoval se, když našel první bramboru. „Udělám z tebe šťouchanou kaši!“ volal vesele. Ale vtom se brambor začal mlít a vrtět, a když ho překvapený Matýsek upustil na zem, proměnil se v malého mužíčka. „Já jsem skřítek Brambůrek a ještě jednou do mě šťouchneš, tak z tebe udělám drobení do polívky!“ mračil se rozzlobeně. „Já jen hledám, co zbylo na poli,“ bránil se Matýsek. „A já zas hledám Kroketku, bramborovou vílu,“ bručel Brambůrek. „Někde se mi schovala a já mám strach, aby jí neublížil divočák Rejda. Chodí sem také mlsat brambory.“ „Pomůžeme ti,“ usmála se Majdalenka, „dneska jsem četla, že víly se hledají kolečkovým kouzlem.“ kolečkov „Hmm, jenže já pro Kroketku „H nemám ani prstýnek,“ smutnil ne Brambůrek. Br „Tak přines něco jiného, co je do kroužku,“ vybízel ho Matýsek. „Mám starý klobouk,“ napadlo Brambůrka a vytáhl z kapsy
4
zmuchlanou hadrovou hučku. „Ale zmokl mi a nedrží tvar dokulata.“ Majdalenka mávla rukou: „Nevadí, když nám pomůžeš, uděláme z něho parádu, co sluší každé hlavě!“ Skřítek vykulil oči: „Jak?“ „Zpevníme ho škrobem z brambor,“ pošeptal mu Matýsek. „Jo táák,“ rozesmál se Brambůrek, „to umím! Vždyť jsem bramborový skřítek!“ A pak i s kloboukem zmizel v křoví. Když se za chvíli objevil, měl na hlavě místo zmačkané hučky krásně naškrobený širák. „Je to ono?“ ptal se bázlivě. „Je,“ břinkla mu do něj Majdalenka a zašeptala kouzlo na vílí přivolání. Klobouk se roztočil, vyletěl do vzduchu a pak se pomalu snesl k zemi. Když se začal zvedat nahoru, vykoukla pod ním vílí postavička. „Volali jste mě?“ ptala se nesměle. „Kroketko, tobě to sluší!“ zašeptal Brambůrek. „Mám ráda klobouky. Nevím, jak jsi to dokázal, ale tenhle je pro mě akorát,“ culila se víla. „Mám pro tebe ještě jedno překvapení, “ špitl Brambůrek a rozevřel dlaň, ve které zazářil prstýnek z trávy ozdobený kapkou rosy. „Je do kroužku, který nikde nekončí. Jako je cesta ode mě k tobě. S ním už se mi neztratíš,“ řekl a jemně ho navlékl překvapené víle na prst. „Kdo ti to poradil,“ špitla Kroketka celá zrůžovělá. „Knižní skřítkové z Písmenkova,“ přiznal se Brambůrek a otočil se na Matýska a Majdalenku. Ale ti už byli pryč. Utíkali spolu polem a přeskakovali bramborové řádky. Kroketka a Brambůrek jim mávali na rozloučenou naškrobeným kloboukem. naškr Ještě dlouho tam spolu Je zůstali stát a jen tak se dívali na ten krásný svět, který voněl podzimem. To nevadí, že už začaly žloutnout listy. Láska totiž kvete v každém ročním období. A to nejen v pohádkách… ILUSTRACE: ANTONÍN ŠPLÍCHAL
5
Procvič ručku Kocourek si na chvíli vyzkoušel, jaké to je být kouzelníkem. Vybarvi mu kouzelnický plášť a celý obrázek dokonči.
10
UKÁZKA Z KNIHY: ZÁBAVNÉ KRESLENÍ KROK ZA KROKEM, ILUSTRACE: ANTONÍN ŠPLÍCHAL
Namaluj barevnou pastelkou cestičku, kudy se kutálelo klubíčko. Zuzance vzal vítr klobouček. Obtáhni barevně dráhu, kudy ho vítr hnal.
ILUSTRACE: ANTONÍN ŠPLÍCHAL
11
Písničky a říkadla Ach boûe, to je svÏt, kdyû j· bych po¯·d jed, z·mek u komory jako medvÏd! Jestli se rozzlobÌm, j· z·mek urazÌm, vlezu do komory, tam se najÌm!
Emane, chleba nem·me, buchty peËeme, ty ti ned·me!
18
J· jsem mal˝ tambor, najed jsem se brambor, nemohl jsem chodit, museli mÏ vodit.
J· m·m pytel o¯ech˘, vysypu je na st¯echu; kter˝ spadnou dol˘, ty budem mÌt spolu, kter˝ tam z˘stanou, ty chlapci dostanou.
Cib-, cib-, cibulenka, mak-, mak-, makulenka, kdyû jsem byla maliËk·, chovala mÏ matiËka. A teÔ uû jsem velik·, musÌm chovat JenÌka.
UKÁZKA Z KNIHY: NEJKRÁSNĚJŠÍ ČESKÉ PÍSNIČKY A ŘÍKADLA, ILUSTRACE: LADISLAVA PECHOVÁ
19
Zpíváme písničku
To je zlaté posvícení, to je zlatá neděle, máme maso a zas maso, k tomu kousek pečeně. To je zlaté posvícení, to je zlaté pondělí, máme maso a zas maso, jako včera v neděli.
32
UKÁZKA Z KNIHY: VELKÝ ZPĚVNÍK LIDOVÝCH PÍSNIČEK, ILUSTRACE: JOSEF LADA
33