Vw dam 03 2017 by Marek Hammerschmied

Pete Eckert Jak vidí nevidomý fotograf Volkswagen Arteon. Petra Davies Veselá O kávě, baristických soutěžích a důležitých maličkostech.

03/2017

Nové Polo. Malý velký vůz přijíždí ve vyladěné kondici.

SEDM VĚCÍ

sedm věcí…

… které jsme před psaním tohoto čísla nevěděli. I v podzimním vydání Volkswagen Magazínu jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí.

Dějiny mušky Historie umělé rybářské mušky, která se podobá hmyzu, sahá až do staré Číny a Římské říše. STRANA 55

351 litrů

Na tolik narostl objem zavazadlového prostoru nového Volkswagenu Polo. STRANA 10

Složte hlavu na talíř Tedy vlastně spíš do talíře – létajícího. Navíc zavěšeného v koruně stromu. Takový netradiční nocleh najdete v hotelovém komplexu Treehotel ve Švédsku. STRANA 37

říká v rozhovoru baristka Petra Davies Veselá.

Odkdy koukáme vzad První zpětné zrcátko se objevilo v roce 1911 během závodu 500 mil Indianapolis na speciálu jménem Marmon. STRANA 82

Když je mašina „custom“ Custom motocykl je sériově vyrobená motorka, která prošla individuálními úpravami, jež z ní udělaly šperk na dvou kolech. STRANA 72

» Čerstvé plody kávovníku chutnají podobně jako naše třešně, jen s nádechem exotiky, « STRANA 24

Off-road na druhou Volkswagen Touareg vybavený paketem Terrain Tech, který zahrnuje mimo jiné přídavnou redukční převodovku a uzávěrku mezinápravového i zadního diferenciálu, je předurčen pro dlouhodobé užívání v terénu. STRANA 58

Obsah

podzim 2017.

BUDOUCNOST 8 Nové Polo Představujeme vám malý vůz s velkým srdcem. Elegantní, dynamický a plný života. 60 A rteon zrakům ukrytý Přijali jsme pozvání nevidomého fotografa Peta Eckerta do jeho vnitřního světa zářících objektů a postav.

Za vínem a jídlem do Adelaide Hills.

ŽIVOT

STRANA 14

14 Passat na vinici Se známým šéfkuchařem Adamem Liawem jsme se vydali na výlet po vinicích a farmách v australských Adelaide Hills.

STÁLICE.

28 V sedmém nebi Nový Arteon nás odvezl na výjimečný víkend plný relaxu a skvělého jídla v Chateau Mcely.

06 Novinky 74 Volkswagen Club 78 Servis 82 Das WeltAuto 86 Financial Services 90 Autoškola 92 Gastro 96 Lifestyle 98 Originál

68 Wheels & Waves Volkswagen Crafter a parta pražských motorkářů na kultovním srazu ve Francii.

NÁPADY 38 K ola na střeše Máme pro vás pár tipů, jak šikovně upevnit jízdní kola na váš vůz a také jak se na cyklovýlet vybavit. 46 Muškaření Zajeli jsme k Otavě a nachytali pár lipanů a pstruhů. Jde tu o techniku, zkušenosti a vytrvalost. 56 Driving Days Třetí ročník oblíbené akce nabídl čtyřicet osm modelů Volkswagen a spoustu zábavy.

Muškařka Tereza Jedeme na kola! Na co nezapomenout, když vyrážíme na cyklovýlet autem. STRANA 38

Život na zámku není pro každého. STRANA 28 Narazili jste v magazínu u fotografie na následující ikonku? Stačí namířit chytrý mobil nebo tablet na fotografii a vysněný vůz je tu s vámi. Ukáže se ze všech stran, můžete si ho upravit a umístit tam, kam chcete, před dům, do garáže, klidně do obýváku. Fantazii a hravosti jsme nikdy meze nekladli. Stáhněte si zdarma naši novou aplikaci seeMore.

Rutová a Passat Alltrack na lovu na Otavě. STRANA 46

podzim 2017. Vydavatel: Boomerang Communication, s. r. o., Nad Kazankou 37/708, 171 00 Praha 7 – Troja, tel.: 244 023 201, www.boomerang.co.com pro: Porsche Česká republika, s. r. o., Radlická 740/113d, 158 00 Praha 5 – Jinonice www.volkswagen.cz Šéfredaktorka: Martina Valterová Editor: Ondřej Zátka Grafická úprava: Jakub Kaše Překlad: Štěpán Vorlíček Magazín tiskneme na ekologicky šetrný papír. E-mail do redakce: magazin@volkswagen.cz Uzávěrka vydání: 9. 10. 2017 Datum vydání: 29. 9. 2017 Místo vydání: Praha Distribuce: Česká republika Periodicita: 4× ročně Prodej inzerce: Marek Hammerschmied, e-mail: marek.hammer@boomerang.co.com Evidenční číslo: MK ČR E 21367, ISSN 2533-560X Údaje jsou platné ke dni uzávěrky. Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny.

S Petrou Davies Veselou o kávě, její chuti a přípravě. STRANA 20

Ještě více fotek, nějaké to video, vychytávky, nápady... To všechno pro vás má chytrá verze našeho magazínu, kterou si můžete stáhnout do svého tabletu nebo mobilu. A je jedno, jestli máte zařízení iOS nebo Android. Samozřejmostí je prolinkování celého časopisu, pohodlné listování, zobrazení doplňkových multimédií – zkrátka veškeré pohodlí elektronických magazínů, na které jste ze svého mobilního parťáka zvyklí. Najdete nás v AppStoru a v Google Play.

Nové Polo ve skvělé formě. STRANA 8

6 | NOVINKY

novinky

Budoucnost je téma, které rezonuje. Na frankfurtském autosalonu jsme představili novou verzi futuristického elektromobilu a společně s IBM vykopli projekt rozvoje digitálních služeb pro mobilitu. Zároveň jsme se však ohlédli zpět při příležitosti významného jubilea.

Foto Volkswagen AG (3)

I.D. CROZZ II na scéně

V předvečer zahájení mezinárodního autosalonu IAA ve Frankfurtu představil Volkswagen ve světové premiéře I.D. CROZZ II. Crossover SUV a čtyřdveřového kupé byl v rámci vývoje pro sériovou výrobu zdokonalen. Díky široké kapotě motoru, čistě konturovaným blatníkům a leskle černé ploše střechy působí výrazným a mužným dojmem. Nově vybaven a zdokonalen byl také prostorný interiér s velmi variabilním uspořádáním sedadel. Vůz nemá střešní sloupky B, takže po otevření velkých otočných a posuvných dveří vznikne široký vstupní otvor. Kromě toho je studie I.D. CROZZ II vybavena novým hlasovým asistentem, který umožňuje otvírat a zavírat dveře hlasovým povelem. Stejným způsobem se aktivuje, resp. deaktivuje režim I.D. Pilot pro zcela automatizovanou jízdu.

NOVINKY | 7

Air Care Climatronic: Sbohem, senná rýmo! Spousta lidí to zná: kýchání, slzy a pálení očí – senná rýma vám dokáže zaručeně zkazit náladu i víkendový výlet do přírody. Volkswagen proto vyvinul speciální automatickou klimatizaci Air Care Climatronic, která zákeřné alergeny vůbec nenechá vniknout do interiéru. Velmi účinný systém čištění vzduchu se dodává pro všechny aktuální verze modelů Golf, Touran, Tiguan, Passat i pro nové Polo a nový Arteon. Využívá senzor kvality vzduchu a aktivní biogenní filtr, takže je ještě účinnější než klasický pylový filtr. Senzor navíc zaznamená příliš velké znečištění venkovního vzduchu škodlivinami a v případě potřeby kompletně aktivuje režim vnitřní recirkulace.

Pro větší pohodlí řidičů Volkswagen a IBM společně vyvíjejí digitální služby pro mobilitu. Jürgen Stackmann, člen představenstva značky Volkswagen, říká: „Cílem naší pětileté smlouvy je vyvíjet individualizované digitální služby a tím aktivně utvářet trend rostoucího síťového propojení mezi vozidly a řidiči.“ Prvním společným projektem v rámci nového digitálního ekosystému Volkswagen WE bude We Commerce. Jde o integrovanou službu, která poskytne řidiči doporučení ve správný okamžik na správném místě.

Slavíme 150 milionů Volkswagen, založený před více než osmdesáti lety, slaví opravdu kulaté výrobní jubileum. Během své existence vyrobil ve více než 50 závodech ve 14 zemích na celém světě už 150 milionů vozidel. V současnosti vyrábíme přes 60 modelů, které nabízíme po celém světě. Ve čtvrtek 24. srpna 2017 sjel z montážní linky ve Wolfsburgu jubilejní vůz, modrý Golf GTE. Hybridní vůz s možností externího nabíjení symbolizuje budoucnost mobility u značky Volkswagen a zároveň skvělý týmový výkon. Jen v průběhu roku 2017 uvede Volkswagen na celém světě na trh více než deset nových modelů. Modelová řada I.D. s novou platformou pro elektromobily (MEB) pak od roku 2020 zahájí elektrickou ofenzivu. Do roku 2025 chceme vyrábět 1 milion elektromobilů ročně.

8 | BUDOUCNOST

Polo. Malý velikán. Co do velikosti střízlík, významem ale převelice důležitý vůz. Vyrábí se od roku 1975 a právě teď vyjíždí do světa jeho šestá generace: Volkswagen Polo. TEXT Štěpán Vorlíček FOTO Volkswagen

10 | BUDOUCNOST

věží a mladý automobil, který kombinuje charisma s vyspělou technikou, přináší do kompaktního segmentu budoucnost. Už na první pohled je nebývale dynamický a jeho mužná příď upoutává pozornost. Auto je postavené na modulární platformě pro vozy s motorem vpředu napříč, z čehož těží v několika směrech. Vedle svěžího a moderního designu s protáhlou

siluetou a sportovními proporcemi je vůz prostornější: povyrostl do délky i šířky, je o něco nižší a má o výrazných devět centimetrů delší rozvor. Narostl i objem zavazadelníku (na 351 litrů). Eleganci autu dodává protažená linie střechy, která přechází do zadního spoileru, nebo skutečně dlouhý pás bočních oken. Zajímavostí je, že spodní linie bočních oken u Pola jako jediného

Volkswagenu stoupá nahoru vpředu i vzadu. Volkswagen Polo v nejnovější generaci se bude prodávat výhradně se čtyřdveřovou karoserií a už v základu i s asistenčním systémem Front Assist pro upozorňování na překážky před vozem s funkcí nouzového brzdění City a rozpoznávání chodců. K dispozici budou čtyři výbavové stupně a na konci roku navíc i kultovní GTI a verze R-Line.

» ELEGANCI AUTU DODÁVÁ PROTAŽENÁ LINIE STŘECHY, KTERÁ PŘECHÁZÍ DO ZADNÍHO SPOILERU. «

12 | BUDOUCNOST

Uvnitř vládne moderna Volkswagen Polo bude pohánět řada úsporných motorů na benzín, naftu a zemní plyn. Základem bude agregát 1.0 MPI 55 kW, dále bude k mání přeplňovaný motor 1.0 TSI o výkonu 70 nebo 85 kW, zdokonalená jednotka 1.5 TSI 110 kW se systémem deaktivace válců, která se v nabídce objeví v příštím roce, a verze GTI dostane motor 2.0 TSI 147 kW. Nabídku motorů doplní varianta na zemní plyn 1.0 TGI 66 kW a vznětová alternativa 1.6 TDI 70 kW. Štědrý prostor pro posádku nabízí nový interiér, kterému vládne expresivní a avantgardní duch moderní digitální doby. Jako první model třídy je nové Polo k dispozici s digitálním přístrojovým panelem v podobě nejnovější generace systému Active Info Display. Tomu zdařile sekundují informační a zábavní funkce na středovém displeji o úhlopříčce až osm palců, který se ve špičkových verzích pyšní skleněným povrchem.

Polo v číslech

Na celém světě se dosud prodalo 14 milionů vozů Volkswagen Polo. Když k tomu připočítáme i odvozené modely, vyšplhá se číslo na 16,5 milionu.

Tolik barev karoserie také může nové Polo obléknout. V interiéru je pak na výběr z osmi barev obložení a jedenácti druhů čalounění.

300

wattů je výkon prémiového audiosystému Beats, který je jedním z prvků příplatkové výbavy podobně jako třeba bezdrátové nabíjení chytrých mobilů.

» JAKO PRVNÍ MODEL TŘÍDY JE NOVÉ POLO K DISPOZICI S DIGITÁLNÍM PŘÍSTROJOVÝM PANELEM. «

14 | ŽIVOT

Výlet pro znalce. Jeden z největších taháků Austrálie, Adelaide Hills, by si člověk snadno mohl splést s některou vinařskou oblastí Francie. Je tu totiž největší koncentrace těch nejlepších vinařství kontinentu. Televizní šéfkuchař Adam Liaw nás vzal do své domoviny – a na projížďku Passatem. TEXT Paul Rodger FOTO Shane Reid, Shutterstock

16 | ŽIVOT

Liaw a jeho kamarádka Sally se vydali na čerstvé jahody na farmu Beerenberg.

urgundské? Beaujolais? Bergerac? Nebo snad šampaňské? Ten, kdo poprvé zabrousí do zelených vinic oblasti Adelaide Hills, snadno znejistí, jestli je opravdu na jihu Austrálie. Region plný zvlněných kopců ležící východně od pobřežního města Adelaide není známý jen svými idylickými vesničkami a rozmanitou flórou a faunou nebo jako oblíbená turistická destinace. Nabízí rovněž ideální podmínky k pěstování vinné révy: mírné klima, relativně chladné noci a spoustu sluníčka. Stejnojmenný vinařský region je domovem celé řady vinařů s celosvětovým renomé. A kdo by se jako průvodce po této překrásné části světa hodil víc než člověk, jenž si v gastronomii vybudoval

úspěšnou kariéru? Adam Liaw je televizní šéfkuchař – a docela slavný. Tento osm atřicetiletý muž vyhrál v roce 2010 místní mutaci soutěže MasterChef, což z něj učinilo jednu z největších australských celebrit. Co se domácí reputace týká, je to takový místní Jamie Oliver. Epizoda, během níž Liaw získal titul, dodnes drží primát sledovanosti mezi nesportovními pořady v dějinách australské televize. Liaw má dnes vlastní kuchařskou show jménem Destination Flavour. Je rovněž autorem mnoha kuchařek a pravidelně píše sloupek pro australskou on-line verzi deníku The Guardian. Jeho facebooková stránka je se třemi sty tisíci fanoušky jednou z nejsledovanějších na kontinentu.

V Adelaide Hills – oblasti, kde Liaw trávil dětství a dospívání a kde v sobě odhalil vášeň pro jídlo a vaření – panuje skoro normální zimní den. Náš plán byl vyrazit Passatem za několika starými kamarády a trochu poznat okolí. Kdyby jen to počasí trochu spolupracovalo… Jak už jsme říkali, v tomto regionu vládne mírné klima, které je navíc spíš sušší – jenomže na to v den, který začíná dekou hrozivých mraků, nelze spoléhat. A bude hůř. Když přijíždíme ke kopcům, na čelní sklo už bubnují silné provazy deště. Liawův starý přítel James Erskine nás vítá ve vinařství Jauma Wines, které vyrábí jedny z nejvíce ceněných archivních vín Jižní Austrálie. Z jednoho ohromného sudu ve sklepeních nám

ŽIVOT | 17

Adam Liaw má sice Volkswagen Tiguan, ale Passat ho evidentně baví.

hned nalévá Grenache a během ochutnávky vypráví, jak je pyšný na to, že dělá „živá, přírodní vína“. Na mysli má to, že používá výhradně přírodní kvasinky a bakterie a révu zpracovává tradičními metodami, které vínu nic neubírají ani do něj nic nepřidávají. Liaw a Erskine se poznali, když jim bylo něco přes dvacet. Pro kamarády a rodiny pořádali neobvyklé hostiny, při nichž Liaw ohromoval kuchařskými dovednostmi a Erskine vybíral dokonale se hodící vína. „Tehdy jsem pracoval jako číšník a Adam se živil jako právník,“ vypráví Erskine. „Už tehdy miloval vaření a byl báječným hostitelem. A to nás dalo dohromady. Dobré jídlo, dobré víno a pohostinnost jdou ruku v ruce.“

» DOBRÉ VÍNO A POHOSTINNOST JDOU RUKU V RUCE. «

18 | ŽIVOT

Vpravo: Vína Grenache, Shiraz a Chenin Blanc zrají ve vinařství Jauma.

Podobné farmářské krámky jsou dalším z důvodů, které znalce dobrého jídla a pití táhnou do Adelaide Hills.

Pořád prší. Loučíme se s Jamesem a Passatem míříme k Hahndorfu, kousku Německa transplantovanému do Adelaide Hills. Tahle idylická vesnice vinařů a pěstitelů ovoce je dalším z míst, kde Adam vyrůstal. Nejstarší německá kolonie v Austrálii byla založena v roce 1839 imigranty ze Slezska a dodnes tu najdeme řadu polohrázděných stavení, úzké uličky a staré tradice. Hlavní ulici stále lemují lákavá německá pekařství a malebné krámky. Za volantem Passatu Liaw vzpomíná na dětství v sousedství tohoto kousku Německa, pod vlivem kuchařské tradice své anglické matky a s čínsko-malajsijskými geny otcovy rodiny – než se ve čtyřiadvaceti odstěhoval do Tokia a otevřely

se mu „úplně jiné obzory“. „Doba strávená v Japonsku zcela převrátila můj přístup k vaření,“ popisuje. Opustil lukrativní práci mediálního právníka a zkusil štěstí v soutěži MasterChef. Opouštíme Hahndorf a neplánovaně zastavujeme u stánku Glen Vimy Orchards, kde Liaw kupuje pytel jablek. Tím to ale nekončí a nakonec máme i olivový olej, mošt a koláč. Majitelka stánku Kathy je očividně vykulená z toho, kdo se u ní zastavil: říká, že její syn, také šéfkuchař, bude pěkně závidět, až uslyší, že u ní nakupoval Adam Liaw. Po silnici jménem Mount Barker Road jedeme k farmě Beerenberg navštívit Liawovu kamarádku Sally. Její rodina vyrábí džemy, omáčky a ochucovadla,

které kupují především turisté. „Farma existuje od třicátých let devatenáctého století,“ říká Sally. Její současnou éru odstartovali Sallyini rodiče v sedmdesátých letech minulého století. Od listopadu do dubna si tu také můžete sami natrhat jahody. I nám přeje štěstí, déšť na chvíli polevuje, takže se můžeme vypravit na pole a trochu té sladké červené dobroty si dopřát. Liaw jako rodinný vůz používá Tiguan, říká však, že možnost řídit Passat si vždycky užíval. Na Volkswagenech oceňuje jejich efektivitu bez kudrlinek a příkras: „Nejsem od přírody malicherný člověk. Chci kvalitní věci, které jednoduše fungují. Takže tohle je jednoznačná volba.“

ŽIVOT | 19

ADELAIDE HILLS Lobethal

Adelaide

Glen Vimy Orchards Hahndorf Jauma Beerenberg Farm

Mount Lofty

Adelaide Hills Toto zvlněné kopcovité pásmo leží ve spolkovém státě Jižní Austrálie východně od města Adelaide (1,2 milionu obyvatel). Region nabízí řadu lákadel a je hojně navštěvovaný. Vedle mnoha přírodních parků jsou turisticky nejatraktivnější cíle historická města Hahndorf a Lobethal. Vznikla začátkem devatenáctého století a jsou považována za nejstarší německé kolonie v Austrálii. Vína z tohoto regionu se těší velké přízni po celém světě. Kombinace úrodné půdy, strmých úbočí a mírného podnebí představuje vynikající podmínky pro odrůdy, jako jsou Chardonnay, Ryzlink rýnský, Shiraz či Merlot. adelaidehillswine.com.au

Na Adelaide Hills pomalu padá soumrak. Jen tak tak to stihneme nahoru na Mount Lofty vyfotit fenomenální výhled na město. Se 727 metry je to nejvyšší vrchol pásma. A opět, jen pár minut před tím, než se chceme sbalit a odjet, nám počasí ukazuje, že má své vlastní názory. Viditelnost je sotva padesát metrů, stěží rozeznáváme auto před sebou, natož nějaké dechberoucí výhledy. Cvakáme pár snímků Passatu v čím dál ponuřejším světle, pak se vzdáváme a prcháme zpátky do vyhřátého interiéru auta. Celkem vzato jsou Adelaide Hills bohatou a přetékající studnicí skvělých přírodních výrobků a fantastických lidí. Rádi se další den vrátíme, abychom toho poznali ještě víc.

» LIAW V SOBĚ OBJEVIL LÁSKU K VAŘENÍ TADY V ADELAIDE HILLS. «

20 | XXXXXXXX

ROZHOVOR | 21

Petra Davies Veselá Barista musí zvládat víc než techniku. Rozhovory mohou začínat různě. Když si však povídáte s odbornicí na přípravu kávy, bude na prvním místě šálek dokonalého espresa, které našemu povídání udá směr i téma. TEXT Jiří Holubec FOTO Tomáš Zumr

22 | ROZHOVOR

» DLOUHO JSEM JEN UPÍJELA MLÉČNOU PĚNU Z CAPPUCCINA. «

mít podnik. Na pronájem byl tehdy vypsaný konkurs, který měl ale tentýž den uzávěrku, takže jsem musela okamžitě zpracovat a podat projekt. Věděla jsem, že jeden ze zastupitelů, který ho bude posuzovat, sám cukrárnu vlastní, a chtěla jsem ho proto nasměrovat trochu jinam. Nakonec mě napadlo: káva a dorty.

Ke kávě jste tehdy už měla nějaký vztah? Odkud pochází káva, kterou budeme pít? Je to etiopská jednodruhová výběrová káva z oblasti Dambi Uddo. Má výraznou chuť s jemnou kyselostí, výborná je jako cappuccino.

Právě že vůbec. Já jsem kávu sama ani nepila. Jenže konkurs jsem vyhrála a musela jsem se do toho pustit. Začala jsem studovat a učit se přípravu, protože jsem věděla, že až otevřu, musím hostům nabídnout to nejlepší. Na malém městě se pověst šíří rychle a nic se jen tak neodpouští.

Co to znamená „výběrová káva“?

Jak si doma udělat kvalitní kávu Kávu kupujte zrnkovou a v pražírně. Kávu melte až těsně před přípravou, klidně na ručním mlýnku. Po otevření ochranné atmosféry začíná káva ztrácet aroma. Ideální je zpracovat balení během týdne. Pokud jí tolik nespotřebujete, kupujte místo velkého balení raději několik menších. Neskladujte kávu v lednici. Po vyjmutí se na zrnkách vytvoří vlhkost, která je narušuje. Na přípravu espresa je potřeba kvalitní mlýnek a dobrý přístroj. Pokud do něj nehodláte investovat, zvolte raději jiný postup. Kvalitní kávu připravíte i ve french pressu nebo překapáváním v dripperu.

Označuje se tak káva, u které víte, odkud pochází, kdo ji vypěstoval, jak se sbírala, jakým způsobem byla zpracovaná. Na rozdíl od takzvané komoditní kávy, kterou běžně koupíte v obchodě, tedy znáte celý její rodokmen a víte, jak bude chutnat. Dambi Uddo k nám dováží pražírna La Bohème Café, jedna z prvních pražíren, které u nás začaly výběrovou kávu prodávat. Bylo to právě v době, kdy jsem otvírala svou první kavárnu, takže jsme se seznámili a od té doby spolu tak napůl spolupracujeme.

Jak dlouho už to je? Bylo to v roce 2004. Tehdy mi bylo devatenáct a nemohla jsem se rozhodnout, co mám jít studovat. Oba rodiče jsou novináři a viděli mě na nějakém humanitním oboru, já ale nemám ráda psaní a chtěla jsem spíš na veterinu. Skončilo to tak, že jsem si připomněla svůj odvěký sen otevřít si cukrárnu, což pro někoho, kdo právě vyšel z gymnázia, nezní úplně reálně. Maminka mi ale slíbila, že mi s tím pomůže, i když si dnes myslím, že tehdy netušila, že to vezmu vážně.

A vy jste to vážně brala? Šla jsem se hned tentýž den podívat na prostory v Jílovém na náměstí. Je to krásný dům ze 16. století a já jsem hned věděla, že to je přesně to místo, kde chci

Jste tedy barista samouk? Absolvovala jsem takový rychlokurs, kde jsem se dozvěděla, že tohle je kávovar, tohle mlýnek, takhle se šlehá mléko, espreso je takhle malé a k velkému se dává horká voda. Všechno ostatní jsem se učila sama na sobě, rodině, kamarádech a pak už za provozu. Baristické kurzy tehdy ani nebyly, v roce 2004 u nás kávová scéna teprve začínala.

Takže jste si otevřela opravdovou kavárnu v době, kdy naší gastronomii vládlo trio „preso, vídeň a turek do skla“. Navíc na malém městě. Jak vás přijali? Dalo to práci. Když přišel zákazník, že chce turka, tak jsem mu řekla, že mu ho klidně udělám, ale jestli nechce nejdřív vyzkoušet espreso. Jestli mu nebude chutnat, tak že ho nemusí platit.

Což je nabídka, která se neodmítá. Opravdu ji nikdo neodmítl, ale také se mi nestalo, že by za to espreso někdo neplatil. Turkařů ubývalo a po čase se k dobré kávě zákazníci, jak se říká, propili. A já vlastně také. Dlouho jsem jen upíjela mléčnou pěnu z cappuccina a ještě jsem si na ni sypala cukr. Teď už ho piji celé, ale cukr si do něj dávám pořád. Kolegové baristi se nad tím hrozí.

» V PANAMĚ JSEM MĚLA MOŽNOST OCHUTNAT JEDNU Z NEJLEPŠÍCH A NEJDRAŽŠÍCH ODRŮD. «

Jezdíte objevovat kávovou kulturu do zahraničí? Nejdále jsem byla v Panamě, v Ekvádoru, na Havaji a v Kolumbii. To je opravdu zážitek, i když často ne zrovna bezpečný.

Stála tamější káva za to? No, zrovna v Kolumbii sice dokážou vypěstovat prvotřídní kávu, ale skoro celou produkci vyváží. Když si tam zajdete do kavárny, uvaří vám ji z vietnamské robusty. A to budete mít ještě štěstí, protože přímo na kávové plantáži jsem dostala snad nejhorší kafe v životě. Plné lógru, vyvařené v upatlané konvici na kamnech. K tomu homoli cukru. Zlatý český turek!

Platí, že v zemích, kde se pěstuje káva, se nepěstuje kávová kultura? Není to úplně pravidlo, ale stává se to docela často. Z opravdových kávových velmocí, které jsem navštívila, byla výjimkou

jen Panama. Tam jsem ale měla možnost ochutnat jednu z nejlepších a nejdražších odrůd. Jmenuje se Geisha a byla naprosto vynikající. Už samotné čerstvé kávové třešně měly úžasnou květinovou chuť. Káva voní po jasmínu a skoro až připomíná čaj. Dováží ji k nám La Bohème nebo Doubleshot. Je ale sezonní a je po ní velká poptávka, takže se musí hlídat, kdy se v nabídce objeví.

Čerstvá káva se dá jíst jako ovoce? Dá. Kvůli kofeinu se jí ale nesmí sníst moc. Chutná asi jako naše třešně s nádechem exotiky. Jak dužina po sklizni schne, dostávají se z ní látky do zrnek a to spolu se způsobem zpracování určuje specifickou chuť kávy. Brazilská káva chutná po oříšcích a čokoládě, panamská po jasmínu, káva z Keni je hodně kyselá a chutná až po rajských jablíčkách. Tedy v případě, že ji v cílové zemi správně upraží.

ROZHOVOR | 25

Jak se praží u nás?

Petra:

Česko je specifické tím, že je stále ovlivněné chutí kávy Standard, kterou si kupujeme v supermarketech. Jelikož jsou v ní zrna nízké kvality, tak se musí pražit hodně do tmava, aby se za výraznou hořkou chuť schovaly její defekty. Kdyby byla upražená méně, byla by z ní cítit zatuchlina, plíseň a nedala by se pít. My jsme si na její chuť tak zvykli, že automaticky předpokládáme, že takhle má káva chutnat. To je ještě podpořené tím, že se u nás hodně pijí italské značky, které se také hodně praží a navíc jsou namíchané s velkým podílem hořké robusty.

Ideální chuť kávy asi neexistuje. Pořád se mění, ovlivňují ji pražírny, baristé, zákazníci. Neznamená to však, že by měl kavárník dělat za každou cenu kompromisy. Já sama bych to řešila tak, že bych na hlavním mlýnku měla směs arabik s jemnější, vyváženou chutí. Na separátním mlýnku bych měla výraznější jednodruhovou kávu a nabízela bych ji stálým zákazníkům, o kterých vím, že ji dokážou ocenit.

Takže když si stěžujeme, že je káva v moderních kavárnách kyselá, tak si stěžujeme na její přirozenou chuť? Ano. Ale těch kaváren není moc a skoro všechny jsou v Praze a v Brně. Vlastně s mírnějším pražením a přirozenou kávovou chutí pořád jen experimentujeme.

Nářky nad tím, že kafe je dnes kyselé, a stesky po dobrém, hořkém pikolu tedy nejsou založené na pravdě? Ono je to složité. Když narazíte na baristu, který vám bude zatvrzele odmítat dát ke kávě cukr a bude vás poučovat, že správná káva je kyselá, tak se přirozeně naštvete a budete si chtít dát pravý opak. Sama vím, že takových kaváren není málo. Poslední dobou se ale zdá, že se trend obrací a kavárníci si uvědomují, že jejich obživa závisí především na spokojeném zákazníkovi. A že spokojeného zákazníka nezískáte tím, že mu budete nutit něco, co mu nechutná.

Do rozhovoru se zapojí Petřin manžel Gwilym: Úplně vím, co máte na mysli. V Anglii jsme si přesně tímto procesem prošli také. S hořkou italskou kávou se dnes v Londýně setkáte jedině snad v hotelových řetězcích. Kavárny už pracují výhradně s výběrovými kávami a svůj chuťový profil neustále hledají a upravují. Stejně jako ho hledají české kavárny. Ty jsou mimochodem velmi zajímavé a celá zdejší mladá kavárenská scéna je dobře nasměrovaná.

Říkáte „řešila bych to“. Vy už kavárnu neprovozujete? Už ne. Prodala jsem ji asi před čtyřmi lety, když jsem se začala plně věnovat kávovým kurzům.

Jak jste dospěla k rozhodnutí otevřít si školu pro baristy? Ještě jako kavárnice jsem jezdila na soutěže, nejdříve jako soutěžící a později i jako porotkyně. Už tehdy za mnou začali chodit zákazníci s tím, že by se chtěli o kávě dozvědět víc, naučit se, jak si ji správně připravit doma. Začala jsem tedy pořádat kurzy, a jak jich postupně přibývalo, přestávala jsem mít na kavárnu čas. Dnes pořádáme čtyři, pět kurzů do týdne.

To budeme mít tolik kavárníků? To ne. Naprostá většina, odhadem šedesát, sedmdesát procent, jsou lidé, kteří mají rádi kávu. Je součástí jejich života a chtějí si ji užít v co nejlepší kvalitě.

Petřin manžel Gwilym má dlouholeté zkušenosti s anglickou kavárenskou scénou.

Jak moc se vlastně barista podílí na chuti kávy? Není dána odrůdou a druhem pražení, o kterém jsme mluvili? Příprava kávy je zdánlivě jednoduchá, ale je plná maličkostí, které se na výsledku podepisují. Jak si nastavit mlýnek. Kolik kávy použít, kolik vody. Vaše espreso

» ZÁKAZNÍKA SI NEZÍSKÁTE TÍM, ŽE MU BUDETE NĚCO NUTIT. «

26 | ROZHOVOR

Petra a Brouci Mám už třetí Volkswagen Beetle. Začala jsem ještě tím kulatějším typem ve vínové metalíze a měla jsem ho celý polepený kytičkama… úlet! Pak jsem pořizovala firemní auto a Brouk v základní verzi 1,2 TSI (v elegantní bílé barvě) vycházel cenově podobně jako lepší škodovka. Navíc málo žere, TSI hezky jede a vyhovuje mi velikost auta. Vejde se do něj dokonce kávovar! Po třech letech jsem auto vyměnila zase za nové, tentokrát v cappuccino metalíze a s béžovým interiérem. Je to nádhera, moc se mi líbí ta vylepšená verze s placatější střechou.

» MEZI NEJLEPŠÍMI ROZHODUJÍ OPRAVDU MALIČKOSTI. « bylo připraveno z osmnácti a půl gramu kávy. Kdybych použila dvacet nebo šestnáct, chutnalo by jinak. Vodu jsem vypínala tak, aby mělo sladkou příchuť. Kdybych ji vypnula dřív a udělala ho „kratší“, bylo by kyselejší, kdybych ji nechala téct déle, bylo by víc hořké. Dobrý barista musí všechny tyto maličkosti umět kontrolovat.

Dá se to naučit, nebo o dobrém baristovi rozhoduje i talent? Správný technický postup se dá naučit snadno. Složitější je tvořit chuť kávy,

umět ji připravit přesně, jak chci. Dřív to hodně záviselo na talentu. Nevědělo se přesně, co a jak chuť kávy ovlivňuje, barista se musel řídit citem. Dnes toho o procesu víme hodně, a dokážeme ho tak i efektivněji předávat dalším. Nesmíme ale zapomínat, že špičkový barista musí mít ještě něco navíc než jen techniku. A to je právě přirozený talent.

Soutěžící připravuje čtyři espresa, čtyři cappuccina a čtyři volné kávové nápoje založené na espresu. Porota hodnotí chuť a prezentaci, techničtí porotci hlídají proces přípravy. Je to velmi náročné. Raději se tedy účastním z druhé strany, už asi osm let zasedám v porotě. Titul ale doma máme. Gwilym ho vyhrál v roce 2009.

Když porovnáváte nejlepší baristy na světě, jaké jsou mezi nimi rozdíly? Mezi prvním a dvacátým je velký rozdíl. Mezi těmi nejlepšími ale rozhodují opravdu maličkosti. Na téhle úrovni se právě pozná, kdo dokáže dát kávě charakter, emoce, umí ji odprezentovat, prodat…

A stojí to pak všechno za to? Vy jste se se špičkovými baristy setkala na mistrovství světa. V čem se tam soutěží?

Stojí. Ochutnala jsem nejlépe hodnocené cappuccino v historii baristických soutěží a věřte, že na to nikdy nezapomenu.

VLASTNÍ NEZARUŠITELNÁ

RÁDIOVÁ SÍT

Do sedmého nebe i Orientu. Hledáte nevšední cíl na víkend ve dvou, na výlet s partičkou kamarádů, kteří si potrpí na extravaganci, nebo na rodinnou dovolenou, když už vás omrzelo Thajsko i Mácháč? Nabízíme pár výjimečných a netradičních tipů. TEXT Štěpán Vorlíček FOTO Václav Jirásek

30 | ŽIVOT

» VOLKSWAGEN ARTEON JE OPRAVDOVÝ ARISTOKRAT TĚLEM I DUŠÍ. «

Na příjezdové cestě Chateau Mcely se Arteon vyjímá stejně majestátně jako kočár s koňským šestispřežím.

olkswagen Arteon je aristokrat tělem i duší. Právě s ním se dnes vydáváme na cesty, a tak i naše cíle jsou dnes jedinečné: pojďme se společně podívat, kde můžeme strávit dovolenou, která není pro každého. Na Okoř je cesta… ale kdeže! Žádní trampové a zřejmě ani bílá paní. Pokud toužíte po skutečně nevšedním víkendu, pronajměte si hrad. Celý. Taková svatba na hradě už dnes nikoho neoslní,

ale co třeba narozeninová oslava v hradní sýpce nebo ve sklepení či v kastelánském domku? Právě to můžete zažít v Dolních Kounicích. A třeba na Kašperku vám k tomu přidají i šermířská klání, středověké hudebníky a kejklíře. A co takhle přespat v posteli, v níž trávila své noci královna Kunhuta? Pokud máte pro strach uděláno, můžete přespat ve Svojanově u Poličky, jednom z nejstarších kamenných hradů u nás. Nocovat můžete

ŽIVOT | 31

Interiér Chateau Mcely kombinuje historické a moderní prvky. Pocítíte tu slávu starých časů spojenou se současným komfortem.

32 | ŽIVOT

Aby se tu hosté cítili jako v bavlnce, mysleli návrháři na každý detail.

Kreativní kuchařský tým pracuje převážně se surovinami od místních dodavatelů, ze zámecké zahrádky a udírny.

také na zámcích Herálec nebo Zbiroh, kde pobývali například Ema Destinnová či Alfons Mucha v době, kdy tvořil Slovanskou epopej. Jste spíš na modernu? Vezměte partnerku či partnera do sedmého nebe. Teď už se totiž ví, jak vysoko to je: přesně 111 metrů. Nejvyšší budova v Česku, brněnská AZ Tower, nabízí luxusní apartmány v 28. a 29. patře. O parádním výhledu netřeba mluvit, noc pod oblaky

vám zpříjemní bazén nebo sauna, na terase si můžete roztopit gril a kochat se. Vzpomínáte na hotel z filmu S tebou mě baví svět, v němž zpěvačka Gábina každý večer zpívá Sladké mámení a její manžel Pepa za ní v noci potají běhá? Jmenuje se Slezský dům a najdete ho v jesenických lázních Karlova Studánka, druhé nejmenší obci u nás. Kromě nádherně čistého horského vzduchu vás osvěží i osm minerálních pramenů.

» DŮKLADNÝ ODPOČINEK, TO JE ROZHODNĚ I DOBRÉ JÍDLO A PITÍ. «

ŽIVOT | 35

Kam za netradičním luxusem

Pro umělce

Leoši Janáčkovi, Josefu Sukovi a mnoha dalším skladatelům, pěvcům, malířům a fotografům učarovaly Luhačovice. Kultura a umění k těmto lázním patřily od nepaměti, vždyť divadlo, tanec, hudbu, výstavy a vernisáže tu počítají mezi léčebné metody.

Pro horaly

Nenápadný zvenčí, o to víc okouzlující uvnitř je design hotel Omnia v Janských Lázních. Decentní kabát stavby je dán jejím umístěním v prvním ochranném pásmu Krkonošského národního parku.

Pro sportovce

Pokud si při dovolené chcete dát pořádně do těla Design hotelů je u nás celá a přitom se nechat hýčřada, tím prvním oficiálně kat, zamiřte přímo na břeh zaregistrovaným světovými vodní nádrže Mšeno. Hotel asociacemi byl hotel Josef Břízky v Jablonci nad Nisou z roku 2002 na pražském spojuje komfortní ubytováStarém Městě, který je díní s rozsáhlým sportovním lem architektky Evy Jiřičné. zázemím: tenisová hala, squashové a badmintonové kurty, venkovní antuka, halový golf, fotbalové hřiště či Pro labužníky fitness centrum. Původně šlo o špičkový „baby friendly“ hotel s opravdu nadstandardní výbavou pro nejmenší caPro ekology party. Postupně však odrůs- Hledáte luxus, který šetří žitaly i děti majitelů a ti se votní prostředí? Pak zavízačali věnovat kulinářství. tejte do vesnice Hostětín, Kromě špičkové kávy z lekterá se pyšní centrem Vegendárního kávovaru a ne- ronica. Atrakce: kořenová přeberného množství slad- čistička odpadních vod, biokostí od místní cukrářky tu moštárna, historická sušírhosté oceňují francouzské na ovoce, solární elektrára šumavské speciality z těch na a obecní topení spalující nejlepších lokálních surobiomasu. Zdi jsou omítnuvin: Nebespán Apartments té hlínou a nábytek je vyrov Kašperských Horách. bený z ekologicky těženého dřeva.

Pro designéry

V zámeckém areálu se dá relaxovat na mnoho způsobů. K dispozici je třeba kroket, pétanque, badminton nebo tenis. Odvážní cyklisté mohou vyzkoušet i dvojkolo.

36 | ŽIVOT

Únik od shonu a ruchu velkoměsta Do Indonésie by to i s Arteonem bylo poněkud daleko, nádech Orientu si však můžete dopřát i u nás. Rezidence Shanti v Rokytnici nad Jizerou v sobě míchá neotřelý luxus a zajímavou a chytrou architekturu – nebo nevšední služby, jako třeba privátní dostaveníčko s lahví sektu a hodinou soukromého klavírního doprovodu. Máte rádi luxus a romantiku anglických parků a okázalých vil podnikatelů

první poloviny minulého století? Pak byste neměli minout Chateau Kotěra, neo klasicistní architektonický skvost v Ratboři u Kolína. Jmenuje se podle svého tvůrce Jana Kotěry, který má na svědomí také pražskou právnickou fakultu či muzeum v Hradci Králové. Zámeček patřil rodině Mandelíků, která vlastnila cukrovar v Ratboři, elektrárnu v Kolíně a mnoho dalších nemovitostí a pozemků v okolí. Prý tam pobýval i prezident Masaryk.

Pětihvězdičkový zámecký eco-chic hotel Chateau Mcely, kam nás zavezl Volkswagen Arteon, najdete necelou hodinu jízdy z Prahy, přesto nekonečně vzdálený všednosti. Je ideálním místem pro romantické pobyty, odpočinek v lázních, rodiny s dětmi i svatby. Interiér hotelu je vybaven v zámeckém, avšak moderním stylu s maximální péčí a důrazem na každý detail. Restaurace Piano Nobile, která byla vyhlášena nejlepší restaurací roku 2014, servíruje sezonní à la carte menu a její šéfkuchař používá nejkvalitnější vybrané suroviny od místních dodavatelů.

ŽIVOT | 37

» DO INDONÉSIE BY TO I S ARTEONEM BYLO PONĚKUD DALEKO. «

Čokoládová ganage s medem, lískovými ořechy a slaným karamelem. Jídlo, nebo konceptuální umění?

Na eskymácký způsob a v UFO

Jste zimní, polární tvorové? Nebo prostě chcete vyzkoušet opravdu netradiční nocování? Pak zajeďte za severní polární kruh do Finska do hotelu Kakslauttanen. Ten nabízí ubytování ve stylových skleněných iglú. Mrazivé noci však nehrozí, všechny „pokoje“ jsou samozřejmě vytápěné, takže se můžete pohodlně uvelebit v posteli a skrz nenamrzající sklo pozorovat polární záři a romantiku severské oblohy. (Pravá finská sauna samozřejmě nesmí chybět.)

Zámecká zahrada dýchá po větší část roku vůní rozmanitých druhů květin.

Když už budete ve Skandinávii, přesuňte se asi pět set kilometrů dál do švédského města Harads. Nedaleké lesy totiž ukrývají vcelku kuriózní hotelový komplex Treehotel. Jeden z pokojů vypadá jako létající talíř (malinká okénka, příjemný interiér a místo schodů žebřík), jiný zase jako ptačí hnízdo.

38 | NÁPADY

Fígle pro kočovné cyklisty. Smiřme se s tím, ty nejkrásnější cyklostezky většině z nás za barákem nevedou a za výletem je někdy potřeba kousek popojet. Přinášíme pár tipů, jak si cestování s koly ulehčit, na co nezapomenout a na co si dát pozor. Společníkem nám byl Volkswagen Sharan. TEXT Štěpán Vorlíček FOTO Václav Jirásek ILUSTRACE Kristína Šimková

Na střechu odlehčit Asi nejběžnější způsob přepravy kol je na střešním nosiči. Už kvůli bezpečí vašich strojů i ostatních na silnici se vyplatí pořídit bytelnější zařízení. Kola jsou dnes lehká, přesto raději sundejte vše, co lze – tachometr, svítilny, bidony, hustilku i brašny. Na střechu rodinného vozu v pohodě vměstnáte čtyři kola, jen asi budete muset nosiče střídavě otočit. U kratších vozů dobře vyměřujte předozadní polohu nosičů, abyste otevřeli víko kufru. Při jízdě myslete na to, že jste vysocí – stavit se cestou v podzemních garážích nákupního centra opravdu není dobrý nápad…

» VHOD MOHOU PŘIJÍT I NEOPRENOVÉ NÁVLEKY, OBČAS PROJEDETE KALUŽÍ. «

ána jsou studená a sychravá, ale podzim k toulání opuštěnou krajinou vybízí. Liduprázdno, voňavý vzduch, barvy. Chce to ale pořádně se obléknout: nezapomeňte na prstové rukavice, vrstvené oblečení a dlouhé kalhoty, ideálně s nějakou tou membránou. Vhod mohou přijít i neoprenové návleky, přece jen občas projedete kaluží. Samozřejmostí je šátek na krk i pod

přilbu a záložní nepromokavá bunda. Češi jsou cyklistický národ a své dvoukolové oře přepravují i na pěkně dlouhé vzdálenosti. Různých rad a doporučení je spousta. Základním heslem je ale bezpečnost: vždy se pečlivě ujistěte, že kola jsou dobře připevněná a drží na svém místě. A když je vezete na střeše, myslete na to, že nad sebou máte celkem objemný náklad.

Prakticky na kouli Tohle je asi ten nejšikovnější způsob, jak kola převézt. Nosič se upevní na tažné zařízení a kola jsou pěkně schovaná „v kapse“ za autem (pozor, ta větší mohou po stranách trochu přesahovat). Přístup do zavazadlového prostoru je sice omezený, ale díky tomu, že se celý nosič může sklopit dolů, celkem bezproblémový. Nosiče jsou většinou „třímístné“ s adaptérem na čtvrté kolo. Zmatky dlouhou dobu vládly kolem zadní registrační značky. Ta musí být za všech okolností viditelná. Když tedy vezete kola „na kouli“, musíte na nosiči mít i značku. Spousta firem dřív nabízela náhradní plastové, ty však nebyly legální. Nezbývalo než espézetku přecvakávat anebo jezdit i s prázdným nosičem. Od loňska se situace zjednodušila: na registru vozidel podáte žádost o vydání třetí značky (formulář se jmenuje Žádost o vydání tabulky s registrační značkou), zaplatíte 600 Kč, počkáte asi dva týdny a máte vyhráno.

» NOSIČ SE UPEVNÍ NA TAŽNÉ ZAŘÍZENÍ A KOLA JSOU PĚKNĚ SCHOVANÁ V KAPSE ZA AUTEM. «

NÁPADY | 41

NÁPADY | 43

Pro budoucí cyklisty Cyklistický potěr můžete na kole přepravovat v sedačce, je to ale nepohodlné pro dítě i rodiče, nepraktické a nebezpečné. Lepší je přípojný vozík, kterých je na trhu celá řada. Něco stojí a zabírá místo, ale když s dítětem jezdíte hodně, investice se vyplatí. Navíc získáte praktický sportovní kočárek, vozík třeba na brusle (a s lyžemi i na běžky). Pár tipů: dejte dítěti dovnitř hračky a něco „na čtení“, za hlavu mu zavěste jeho vlastní „camelbag“ neboli vak s hadičkou na pití, a když přihodíte i krabičku se zeleninou nebo křupkami, bude v sedmém nebi. Nezapomeňte dělat časté zastávky (nahoru na vozík můžete gumicuky připevnit třeba odrážedlo) a v létě dejte mládeži dovnitř vlhký ručník nebo plenu pro lepší klima.

» LEPŠÍ JE PŘÍPOJNÝ VOZÍK, KTERÝCH JE NA TRHU CELÁ ŘADA. «

Kola dovnitř Vozit kola v kufru auta je možná volba, když jedete jen ve dvou: je totiž nutné sklopit zadní sedadla. A také sundat přední kola z bicyklů – pozor u kotou čových brzd, mezi destičky je nutné vložit „vycpávku“, aby se při nechtěném stisknutí páček na řídítkách brzdové destičky nepotkaly (v každém cykloobchodu k tomu mají speciálně tvarovanou plastovou „placku“). Vhodné je mezi jednotlivá kola vložit třeba kus kartonu nebo deku, případně vše ještě pojistit a gumicuky je přitáhnout k okům v kufru. Nevýhodou tohoto způsobu transportu může být to, že po vyjížďce vám více či méně zaneřáděná kola v zavazadlovém prostoru vyrobí větší či menší nepořádek. Pokud po návratu domů nechcete trávit čas luxováním a vytíráním bláta, můžete si pořídit speciální vaky na celé kolo.

Vybavte se Základní střešní nosiče a nosiče kol na střechu i tažné zařízení pořídíte u autorizovaných partnerů Volkswagen. Dodáme vám je do dvou pracovních dnů. Seznam partnerů najdete na stránkách www.volkswagen.cz

» KDYŽ MÁTE DOST MÍSTA, VYPLATÍ SE PŘIBALIT STOJAN NA OPRAVY. «

NÁPADY | 45

Co chytíte na bobše. Jako školačka dostala Tereza Rutová první rybářský prut. Už se ho nepustila. Vzala nás k řece Otavě a ukázala nám, co znamená propadnout vášni muškaření. Těm, kteří si myslí, že je to čistě mužská zábava, se může jen smát. Její výsledky z mezinárodních soutěží ukazují, že leckteří chlapi by se od ní mohli učit. TEXT Jana Bohutínská FOTO Václav Jirásek

NÁPADY | 49

» POHYBUJI SE V PŘÍRODĚ, A KDYŽ CHCI, MŮŽU SI V KLIDU UŽÍVAT ŘEKU. «

Příprava vyžaduje jemnou práci a muškaření velkou trpělivost.

eploměr na D1 zatím ukazuje na srpen ubohých patnáct stupňů, ale předpovědi slibují třicítku a bezmračný den. Mířím do Senohrab, kde ke mně Tereza přisedá, a pak společně otáčíme na západ. Do prostorného kufru auta si uložila tubus se dvěma pruty, tašku s oblečením a kufřík s muškařským náčiním. Mimo jiné ukrývá krabičky zaplněné pečlivě srovnanými barevnými a třpytivými muškami i méně nápadnými vzory, na které Tereza chytá ryby a které vypadají, jako když před vámi klenotník rozloží krám. Šviháme to na Strakonice, Horažďovice a Sušici, cílem je řeka Otava.

Cestou z Prahy mám dost času, abych se o Tereze a muškaření dozvěděla co nejvíc. „Podstata je, že dostáváme umělé mušky do vody nahazováním pomocí prutu se šňůrou. Ryby chytáme na pohyb mušky, snažíme se je zaujmout vizuálně,“ vysvětluje. Je to sport, relax, koníček, umění? „Muškaření je životní styl,“ tvrdí. „Plánujeme dovolenou a volno po dle toho, kam chceme jet na ryby, cestujeme proto, abychom si zachytali,“ dodává a vypráví, jak nedávno muškařila v norské tundře, kde chytala siveny arktické, lipany a pstruhy jezerní. Silné ryby ve skvělé kondici, které tentokrát končily i na talíři, což doma Tereza skoro nedělá. Zato sní

o Novém Zélandu a Islandu i o mořském rybolovu s mouchou.

Ryba vás přelstí Po dvou hodinách sjíždíme na prudkou kamenitou cestu. Na ní se nám dost hodí, že proháníme Passat Alltrack s pohonem všech kol, který hrboly zvládá skvěle. Tady u Annína, kousek za Sušicí, má Otava kamenité koryto i břehy a teče svižně. Chytat se dá všude, pokud na to máte jako Tereza potřebná povolení. Do vody se těší a už se chystá. Obléká si triko s dlouhým rukávem, funkční prádlo, kotníkové brodicí boty s filcovou podrážkou, svrchní brodicí kalhoty, které nepropustí vodu,

50 | NÁPADY

Muškařština Když se muškaři baví mezi sebou, laik netuší, o čem je řeč. Chytat na frantíka znamená chytat na nymfu. Rockerka je chlupatá suchá muška. Sirupčík se říká černočervené nymfě, na niž berou pstruzi. Chytání na splávek znamená chytat na suchou mušku a nymfu zároveň. Při chytání na bobše se zase používá imitace malinkých korýšů blešivců.

Příroda a setkání s lidmi. To je cennější než statistika úlovků.

na hlavu kšiltovku a nasadí polarizační sluneční brýle. Součástí výbavy je i vesta, která má tolik kapes, aby se do nich vešly všechny důležité věci. Vedle krabiček s muškami ještě peán, tedy chirurgická svorka pro vyprošťování háčku z rybí tlamičky, vlasce, pomůcky na mazání a vysoušení mušek, naviják, metr na měření ryb, stylový nůž rybička, rybářský lístek a povolenka pro chytání ryb. Karabinou a magnetem k vestě přidělává podběrák a na krk věší štípátko na vlasec. Jak mi Tereza vysvětluje, fyzická kondice se muškařům hodí. I když mají lehký

prut, chytají ve stoje ve vodě a pohybují se proti říčnímu proudu, někdy nachodí i pár kilometrů. Rukama pracují s prutem, navijákem a šňůrou, sklání se k rybám, větší vytahují podběrákem a pak je zase uvolňují z háčku a pouští do vody. Kromě bolavých zad mohou uklouznout po dně řeky, noha jim může zapadnout mezi kameny a někdy se při neopatrném manévru podaří, že se muška nezasekne do rybího, ale do lidského těla. Tereza si nepotrpí na statistiku, a kolik už za svůj život chytila ryb, spočítané nemá. Ale vybaví si, že na posledním

mistrovství republiky ulovila za tříhodinové kolo pětasedmdesát ryb, které pak zase spokojeně odplavaly. Na muškaření si cení hlavně lidí, s nimiž se setkává, a zážitků v přírodě, za každého počasí. „Baví mě, že navštěvuji spoustu krásných pstruhových jezer a řek, pohybuji se v přírodě, a když chci, můžu tam být sama. V klidu si užívám řeku. Když se mi navíc podaří chytit nějaké větší ryby, je to moc fajn,“ prozrazuje. Muškařka musí pozorovat přírodu, vymýšlet, jakou muškou rybu zaujme, jakou barvou, odstínem – podle toho, jaký hmyz se zrovna ve vodě

NÁPADY | 51

Na sobě i kila výbavy a pohyb po kluzkém dně. Muškaření vyžaduje dobrou fyzičku.

» SPORT, RELAX, KONÍČEK, UMĚNÍ? MUŠKAŘENÍ JE ŽIVOTNÍ STYL. « opravdu vyskytuje. „Ryba vás totiž klidně přelstí,“ směje se.

Do vody! Než Tereza vleze do vody, říkám jí „zlom vaz“. Opravuje mě, protože správně po rybářsku je to „Petrův zdar“. Dnes chytá po kolena ve vodě na suchou mušku a na nymfu, která imituje nymfu jepice, neboli chytá na splávek, a díky tomu proloví celou řeku od hladiny ke dnu. Muška je to docela nenápadná, má jen drobný sytě oranžový „ocásek“, který rybu vydráždí, aby po ní chňapla. Vybrat správnou

mušku je věda, která vyžaduje zkušenost, ale také chuť k experimentům i schopnost věřit pocitům. Muškařské háčky bez protihrotu a tungstenové hlavičky spolu s dalším materiálem si kupuje, mušky váže sama. Používá k tomu různý materiál: ptačí peří, často z bažantů, pávů, marabuů, skalpy z kohoutů a slepic, srst ze zajíců, králíků, vačic, ondater a amerických veverek. Přírodní materiály doplňuje syntetickými o nespočtu barev a struktur a k háčku je váže speciální nití. Vytvořit mušku vyžaduje manuální zručnost, smysl pro

jemnou práci i trpělivost, je to takové rybářské vyšívání za použití muškařského svěráčku, nůžek a dalších nástrojů.

Prut od babičky Otava patří k jejím oblíbeným pstruhovým útočištím. Má ale ráda i meandrující Teplou Vltavu, Jizeru na Semilsku i Sázavu, kterou má kousek za domem a kam chodí na tlouště. Když Tereza muškaří, zkouším nohama teplotu vody. Jen pro otužilce, takže oblečení se Tereze ve vodě hodí. Na parném slunci už je to horší. Chvíli vždycky postojí na místě, pozoruje vodu,

» RYBY CHYTÁME NA POHYB MUŠKY, SNAŽÍME SE JE ZAUJMOUT VIZUÁLNĚ. «

Jako na Divokém západě. Při práci s prutem se šňůrou připomíná Tereza kovbojku, co hází laso.

54 | NÁPADY

Ryby je potřeba vydráždit. A mušky jsou tak barevné, že jim musí oči přecházet.

Vlastnoruční výroba mušek a nymf je jen pro toho, kdo má smysl pro detail, zkušenost a potřebné náčiní.

» PŘÍRODNÍ MATERIÁLY DOPLŇUJE SYNTETICKÝMI O NESPOČTU BAREV. « nahodí, popojde dál – a tak pořád dokola. První ryba na sebe nenechá dlouho čekat, cukající se vlasec hlásí drobného pstruha. Na dalšího lipana trpělivě čekáme. Pak se chvíli na háčku kmitá jedna ryba za druhou, pak zas delší dobu nic. Čas ubíhá. Už se nedivím, proč mi Tereza před chvílí řekla, že se při muškaření naučila trpělivosti a vytrvalosti. Je potřeba si počkat. Zapojit cit a intuici. Talent, zručnost i veškerý trénink a zkušenost, které Tereza za ta léta, co se muškaření věnuje, nasbírala. Když se ptám na její učitele, mluví o svém tatínkovi, kamarádovi Radkovi,

o svém příteli Davidovi. Za úplnými počátky její vášně však stojí babička. Svou vnučku ráda obdarovávala hlučnými dárky, až rodičům ruply nervy a babička musela koupit něco tichého. A co může být tišší než rybářský prut? Od šesti let Tereza rybaří. A že to myslí vážně, ukázala i na soutěžích: „Mezi své úspěchy řadím účast na mistrovství Evropy v roce 2011. Ženský tým tu poprvé v historii neskončil poslední, ale na 12. místě ze 17 týmů. A mně se podařilo být v celkovém pořadí 18. z 85 závodníků. Rok nato jsem byla na mistrovství světa juniorů, kde se nám podařilo

získat v týmech zlatou medaili – to se také předtím žádné dívce nepodařilo.“ V roce 2013 vyhrála říční závod na Vltavě jako první dívka u nás a víckrát se na závodech minimálně o 40 závodnících umístila do první desítky. Muškaření, které také učí děti, navíc podnítilo její zájem o řeky a jejich ekosystémy. Právě dokončuje studium hydrobiologie na pražské přírodovědecké fakultě, které uzavírá genetickým průzkumem blešivce potočního, malého sladkovodního korýše. I když ji i věda baví, v laborce a u počítače se nevidí. Spíš někde venku u řeky...

Mušky Historie umělé mušky, imitace hmyzu, sahá do staré Číny a Římské říše. První písemné záznamy z té doby popisují muškaření při chytání tuňáků, ve středověku už na mušky brali lipani, pstruzi a další ryby. Mušky se dělí na mokré, suché, nymfy a streamery, podle toho, jak jsou uvázané a jak se s nimi loví – zda spíš na hladině, pod vodou, nebo až u dna.

56 | NÁPADY

Testuj, zkoušej, poznávej. Třetí ročník oblíbených Volkswagen Driving Days se letos konal 9.–10. 9. ve Vysokém Mýtě a 16.–17. 9. v Mostě. Pro významné zákazníky dealerů tu bylo připraveno 48 testovacích vozů, které představily kompletní modelovou řadu Volkswagen. Kromě toho čekal na hosty bohatý doprovodný program a na své si tu přišli tatínkové, maminky i děti.

» POLYGON VE VYSOKÉM MÝTĚ MÁ OFF-ROADOVOU ČÁST IDEÁLNÍ PRO MODELY TIGUAN, TOUAREG NEBO AMAROK. «

Všech osmačtyřicet testovacích vozů i všichni organizátoři očekávali návštěvníky skvěle připravení.

58 | BUDOUCNOST

Touareg nadivoko Do funkcí našich vozů pro jízdu v terénu zájemce zasvěcoval off-road instruktor a průvodce off-roadových expedic od Islandu po Afriku Jiří Chramosil z Touareg Clubu: „Sedíme v modelu Volkswagen Touareg s motorizací V6, 3l, 193 kW, 550 Nm krouticí moment. Toto auto je navíc vybaveno paketem Terrain Tech, který zahrnuje mimo jiné přídavnou redukční převodovku a uzávěrku mezinápravového i zadního diferenciálu. Oproti standardnímu vozu Touareg, který je vybaven on-road a off-road módem, máme navíc další tři možnosti volby. Vozidlo s touto výbavou je předurčeno pro dlouhodobé užívání v terénu. Stejný model bez tohoto vybavení v podstatě vyjede totéž, ale není vhodné s ním absolvovat jízdu v těžkém terénu pravidelně. Auto má výbornou trakci i výkon – podle toho se pozná kvalitní off-road. Síla motoru s výbornou trakcí umožňuje projíždět i těžké překážky nízkou rychlostí, zatímco jiné vozy musejí tyto věci řešit dynamikou a překážky riskantně přeskakovat.“

Nácvik jízdy v náročných podmínkách patřil k nejoblíbenějším atrakcím.

» NA DNEŠNÍ AKCI SE MI NEJVÍCE LÍBILA MOŽNOST VYZKOUŠET 4×4, TO JEN TAK NEZAŽIJETE. « EN.DRU, moderátor dne

NÁPADY | 59

Testovala se i trochu těžší technika. Kdo chtěl, mohl si zabagrovat, a hlavně si odnesl zajímavé zážitky a zkušenosti. Třeba se budou jednou hodit...

Jan Čížek přijel na Volkswagen Driving Day na pozvání svého dealera Intermobil Znojmo a říká: „Velice mě zaujalo stanoviště, na kterém jsem se zdokonalil v poskytování první pomoci, uvítal jsem i možnost si vyzkoušet školu smyků – jak auto reaguje v různých situacích. Také jsem si mohl otestovat Volkswagen Arteon s adaptivním tempomatem druhé generace. Já sám ve svém voze adaptivní tempomat ve spojení s převodovkou DSG používám. Na druhé generaci se mi ale líbí, že sama zpomaluje v zatáčkách i v obcích.“ Jen opravdový Volkswagen Hero si poradí v nečekané situaci a zvládne správně poskytnout první pomoc.

Moderátorem dne byl EN.DRU (Ondřej Havlík), uznávaný český beatboxer. Úvodního slova se ujal společně s Martinou Valterovou, která zastupovala značku Volkswagen. Martina v úvodu upozornila na jednu novinku: „Součástí dnešní akce je i mobilní aplikace. Najdete v ní mapu a všechny informace o dnešním dni. Zároveň vám jejím prostřednictvím budeme posílat notifikace, aby vám nic neuteklo.“

Jakub Šicner: „Pozvání jsem uvítal, protože si právě vybírám nové auto. Na této akci jsem letos už podruhé a líbí se mi, jak je tady vše sladěné. A že není kladen důraz pouze na auta, ale také na bezpečnost a první pomoc. Líbí se mi také otevřenost a možnost si opravdu všechno vyzkoušet. Bezvadná byla i například škola smyku a samozřejmě volná projížďka. Jinak jsem také rád, že jsem měl možnost vidět nový Volkswagen Arteon, loni jsem zase hodně obdivoval Volkswagen Golf R-Line.“ Josef Čmuchálek, vedoucí centra bezpečné jízdy ve společnosti Dekra: „Zabezpečujeme výuku bezpečné jízdy. Naše spolupráce s Volkswagenem pokračuje vždy, když přijde nějaká nová modelová řada. Naši lektoři se s ní seznámí a pak prezentují klientům, jak se tato vozidla chovají v krizových situacích a jak zvládnout jejich řízení i v extrémních podmínkách za pomoci různých asistentů, kterými jsou auta dnes vybavena.“

Krása pro všechny smysly.

Pomocí unikátní techniky malování světlem interpretuje nevidomý fotograf Pete Eckert design a rafinované linie nového Volkswagenu Arteon. Jak tyto obrázky vznikají, jak umělecký fotograf pracuje a jak se cítí? Nahlédnutí do zákulisí jednoho netradičního focení. TEXT Jochen Förster FOTO David Daub UMĚLECKÉ FOTO Pete Eckert

62 | BUDOUCNOST

» JSEM VELMI VIZUÁLNÍ ČLOVĚK. JEN NEVIDÍM. «

Arteon a duchové ohnivých vetřelců: fotografie Peta Eckerta dokážou vyčarovat svůj vlastní, zdánlivě beztížný vesmír.

omalinku, skoro se zbožnou úctou sleduje jeho tvary, napřed levou rukou, pak všemi deseti prsty. Nejdřív boky, pak interiér, dveře, kola, příď, střechu a nakonec záď. Každičký čtvereční centimetr karoserie. Potom konečně — asi po hodině intenzivního dotýkání a vstřebávání — si Pete Eckert do mysli obtiskuje celý Arteon. Nebo, jak on říká, Arteon se vynořuje před jeho vnitřním okem. Americký fotograf z kalifornského Sacramenta strávil pět dnů v Hamburku, aby ukázal, jak to funguje, co se při

tom děje, a především jak to vypadá, když si někdo jako on svým vnitřním zrakem představuje a zhmotňuje Volkswagen Arteon. A přesně o „vidění v duchu“ tu jde: kalifornský umělec totiž vytváří „světelné malby“ za pomoci zvuků, doteků a paměti. Využívá při tom jak umělecké dovednosti zkušeného sochaře, tak nástroje moderní fotografie. To vše, aniž by cokoli viděl. Eckertovi bylo něco kolem pětadvaceti, studoval umělecké školy v Bostonu a San Francisku a byl uprostřed magis terského studia architektury na Yalu, když

mu řekli diagnózu: retinitis pigmentosa, neléčitelné onemocnění sítnice, které během pouhých pár let končí úplnou ztrátou zraku. Pete prodal svou milovanou Moto Guzzi, pustil se do studia managementu a získal černý pás v taekwondu. Když dokončoval MBA, byl už téměř slepý. Ačkoliv zbytek zraku mu ještě zůstal, žádná firma ho nechtěla. Až pak jednou objevil starý foťák Kodak své tchyně — a začala umělecká kariéra, která je v každém směru pozoruhodná. Eckert se sám učil fotografovat, koupil si počítač a mluvicí skener, hltal knížky

64 | BUDOUCNOST

Pete Eckert vykonává všechny dílčí kroky sám, včetně nastavování svého analogového středoformátového aparátu.

o focení a vytvořil si svůj vpravdě jedinečný vizuální jazyk. Ve svých dílech propojuje klasické venkovní záběry s propracovanými studiovými procesy, při nichž experimentuje s dlouhými časy závěrky, mnoha zdroji světla a intenzivními barvami a tvary. Jeho siluety a geometrické obrazce často připomínají lidské postavy — avšak lidí, kteří pocházejí z jiných dimenzí. Vypadají jako postavy na prahu fantaskního světa bez gravitace, paralelního uměleckého vesmíru. Sám Eckert říká, že se v podstatě považuje víc za konceptuálního umělce než za fotografa.

Když Eckert fotí ve studiu, panuje nejdřív černočerná tma. Pomalu, jakoby nábožně umělec přistupuje ke svému objektu. Stopuje ho, dalo by se říct, odfiltrovává šum v pozadí a jako první dělá sérii snímků přídě a boků nového Arteonu. Přepečlivě vybírá osvětlení, venkovní motivy (focené den předtím v centru Hamburku), barvy a světelné linky, jež vzdáleně připomínají mihotající se odlesky neonů. Osobně prochází kolem auta a posouvá světla. „Areton je kurkumově žlutý. Zářivě fialová by mohla vytvořit výrazný kontrast,“ říká. Čím víc během

těch několika dnů focení zvýší intenzitu osvětlení, tím víc obrysů fotografie v jeho vnitřním oku získává. „Jsem vizuální člověk,“ říká, „jen nevidím.“ Těžko se nad výsledky jeho práce ubránit pohnutí — a to mnohem víc pro nezaměnitelnou auru jeho díla než kvůli jeho životnímu příběhu. Scénu pro Arteon připravuje sám a za pomoci zářivě červeného kouře nebo bělostných světelných kaskád jako by elektrizoval tvary zřejmě nejkrásnějšího současného modelu Volkswagenu. Je autem nadšený. „Arteon je nadmíru dobře vymyšlený,“

» MÁ PRÁCE STAVÍ MOST MEZI SVĚTEM SLEPÝCH A TĚCH, KTEŘÍ VIDÍ. «

66 | XXXXXXXX

říká Eckert, „je to klasická krása, ale s dotekem mužnosti. A je do posledního detailu dokonale vyvážený.“ Eckert během tvorby dělá většinu dílčích kroků sám — od focení přes vyvolání filmů až po zvětšeniny. Dodnes pracuje s analogovým středoformátovým foťákem Mamiya: oceňuje mechanické ovládání, s kterým lze pracovat po hmatu, stejně jako vyznačené zarážky na objektivu. Kompozici fotek důkladně probírá se svým dlouholetým asistentem Borisem, dělá výřezy a pak Borise žádá, aby mu podrobně popsal, jak moc se výsledek blíží jeho vnitřním obrazům. „S Borisem nás pojí blízké a důvěrné přátelství,“ vypráví Eckert, „rozhovory s ním jsou pro mě jako nepřetržitý kontakt se světem vidících, v němž si občas připadám jako turista. Jako někdo, kdo překračuje hranice, jako prostředník mezi světem vidících a světem slepých.“ Pete Eckert vždy mluví s velkou rozvahou. Vytáhlý, skromný a přátelský šedesátník vyzařuje klid a pracuje s maximálním

soustředěním. Eckertův život a dílo vyvolaly ve světě obrovský zájem. Fotil mimo jiné například pro šperkařskou společnost Swarovski, získal mnoho ocenění. Také přednáší. Celá jedna epizoda seriálu Námořní vyšetřovací služba se točila kolem jeho práce a jeden z jeho motivů byl nedávno zvěčněn na poštovní známce OSN. Co se práce týká, nemůže to asi být lepší. Eckert je už dlouhé roky považován za jednoho z nejvýznamnějších nevidomých fotografů světa — vedle jmen jako Evgen Bavčar, Bruce Hall nebo Sonia Soberatsová. A se svou manželkou Amy je ženatý už 31 let. Je tedy Pete Eckert šťastný? „Vnímám svůj život velice pozitivně,“ říká, „a je mi velkým potěšením, že mé dílo má ve světě vidících takový ohlas. Možná to má něco do činění s tím, že svět mých fotografií je tak trochu zvláštní, beztížný, éterický. Pro mě je krása v umění všeobecná. Člověk nepotřebuje oči, aby ji viděl.“

» NEPOTŘEBUJETE OČI, ABYSTE VIDĚLI KRÁSU. «

Mobilita ZDOKONALENÁ NĚMECKOU TECHNOLOGIÍ

Jedinečné spojení: know-how výroby pneumatik a automobilových technologií Spojujeme automobily s vozovkou – díky našim inovativním technologiím Disponujeme odbornými znalostmi – od automobilových technologií až po pneumatiky, které zajistí samotný kontakt s vozovkou Naše komplexní know-how nám umožňuje vytvářet stále lepší pneumatiky Sebevědomí a kontrola – pro každé auto v jakékoliv jízdní situaci

www.continental.cz

68 | XXXXXXXX

XXXXXXXX | 69

Vlny, prkna, mašiny. Šestý ročník akce Wheels & Waves pro milovníky custom motorek se konal v jihofrancouzském přímořském letovisku Biarritz od 14. do 18. června. Mezi 20 000 účastníky nechyběli Češi, kteří na místo vyrazili ve zcela novém modelu Volkswagen Crafter. TEXT Ivo Horváth FOTO Jakub Frey

70 | ŽIVOT

Crafter působí, jako by byl pro takové akce zrozený: spolehlivost, prostor a praktičnost, které není co vytknout.

heels & Waves, to je svět custom motocyklů. Jde o upravované stroje, které když už nejsou staršího data výroby, aspoň působí, jako by starší byly. Například na nich téměř nenajdeme větší kusy plastů či kapotáže. Pokud ano, připomíná tu z historických mašin. Majitelé custom motocyklů na akcích jako Wheels & Waves hledají kromě různých forem zábavy a soutěžení také inspiraci pro úpravy svých strojů. Některé jsou na místě k prodeji a k akci patří i řada stánků s různými doplňky, ale třeba i s módou, která má stylem ke custom motorkám blízko.

Motorka, skate a surf Komunita vyznavačů custom motocyklů má blízko ke skateboardingu či surfování.

To vysvětluje, proč se akce konala v přímořském letovisku. „Jde o jednu z největších akcí téhle party. Nechyběla tam výstava nových strojů. Na programu byl závod do vrchu, jel se i flat track, což je obdoba závodů na ploché dráze, ale připomíná spíše historické závody tohoto typu, když se s nimi před desítkami let začínalo,“ říká Jakub Frey z obchodu Klasick Wheels, který se na Wheels & Waves 2017 s vozem Crafter vydal. „Hned jak jsem se o akci dozvěděl, mě napadlo, že se může cesta, při které bude nutné převážet motocykly, spojit s novým Crafterem. Nejen pro přepravu motocyklů je to auto jako dělané. Tak jsme se s českým importérem domluvili na zápůjčce. Motorky, celkem jich bylo pět, jsme přepravili do Biarritzu. Crafter s optimální motorizací 2,0 TDI měl

Wheels & Waves Největší akce svého druhu zaměřená na custom motocykly v Evropě. Představuje spojení všeho, co souvisí s kulturou custom motorek – hudba, skateboarding, surfing... Biarritz je přirozeným centrem těchto aktivit – se surfy v Evropě se začínalo právě tady.

VOLKSWAGEN CLUB | 71

» STROJE, KTERÉ SE VYSTAVUJÍ, JSOU VĚTŠINOU ŠPERKY, NA KTERÝCH SE JEZDÍ NAPROSTO MINIMÁLNĚ. «

Jakub Frey Začalo to tím, že rád fotil motorky a auta. V tomto prostředí se pohybuje několik let a dnes mimo jiné také spoluvlastní obchod Klasick Wheels, který nabízí vše pro cestování a custom motocykly. A protože rád cestuje, začal fotit auta při svých toulkách světem. Cesta na Wheels & Waves 2017 všechny jeho vášně spojila. Motorky, závody, hudba a užívání života. To je styl téhle komunity.

72 | ŽIVOT

Život na vlnách se tomu v sedle motocyklu nápadně podobá. Proto je to dokonalé spojení.

v úložném prostoru celou řadu různých úchytů a lišt, ke kterým se daly motorky přivázat. Zvlášť u motocyklů, pokud jsou v autě těsně vedle sebe, je velmi důležité, aby se ani nehnuly – každý exemplář je na světě jen v jednom kusu, takže to byl vzácný náklad,“ dodává Jakub. Po vyložení motorek ve Francii čeští účastníci podnikali třeba i stokilometrové výlety. Zajeli si třeba do Španělska, kde se konal pro zpestření programu jeden ze závodů – být na jednom místě s motorkami několik dnů by přece jen byla trochu nuda.

Klenoty na dvou kolech Jedním z nejzajímavějších bodů programu Wheels & Waves 2017 byla takzvaná Death Wall. Jsou různé druhy – někde se jezdí i hlavou dolů, jinde jde jen

» JDE O JEDNU Z NEJVĚTŠÍCH AKCÍ TÉHLE PARTY. «

o jednoduchou dřevěnou stěnu. „Já jsem se ale soutěží neúčastnil. Chtěl jsem toho hlavně hodně natočit a nafotit. Naše motorky jsme využívali jen k přesunům na místě, ani jsme je nevystavovali. Stroje, které se vystavují – to už jsou většinou šperky, na kterých se jezdí naprosto minimálně,“ vysvětluje Jakub. Jakub Frey se Wheels & Waves 2017 zúčastnil se svým motocyklem Honda XL 500 R z roku 1984, který prošel dlouhou řadou úprav. Jedná se o stroj, jehož kvalita je prověřená desítkami let, je to jednoduchý, vzduchem chlazený jednoválec. Je to poměrně lehký a odolný motocykl vhodný pro přestavbu, protože se i po letech vyplatí ho dávat dohromady.

Custom motocykly... ... jsou sériově vyráběné motocykly, které prodělaly stylovou či strukturální úpravu. Výjimečně se může jednat o motorky celé vyrobené na zakázku. Zatímco různá míra individuální úpravy motorek je asi tak stará jako jejich výroba, první mašiny, které se označovaly jako „custom“, začaly vznikat od konce 50. let minulého století.

Biarritz Lázeňské přímořské letovisko na atlantickém pobřeží v jihozápadní Francii – v Biskajském zálivu, v Akvitánii, v departementu Pyrénées-Atlantiques asi 11 kilometrů severně od hranic se Španělskem, této oblasti se také říká Baskicko. Z Prahy je to do Biarritzu 1732 kilometrů.

74 | VOLKSWAGEN CLUB

Volkswagen fest 2: Příběhy veteránů. Značka Volkswagen, to nejsou jen auta, ale i životní styl. Stejně jako loni i letos byl tohle hlavní dojem, který si návštěvník odnesl z Volkswagen festu, srazu nadšenců, kteří mají v erbu dvě „vé“. TEXT Ivo Horváth FOTO Michael Kratochvíl, Volkswagen Club

ředposlední prázdninová sobota patřila na letišti u jihočeského Hosína sběratelům a majitelům automobilů Volkswagen. Ikonické modely se sem vypravily z celé republiky i z nedaleké ciziny už podruhé. Aby návštěvník Volkswagen festu pochopil, o co jde, stačilo mít otevřené oči a naslouchat příběhům automobilů a jejich vlastníků.

Rez i novota

S šestigenerační sbírkou modelů Golf GTI Davida Tvrdého jsme se seznámili v letošním prvním čísle Volkswagen Magazínu.

Každý člověk i vůz jsou unikátní a v něčem výjimeční. Někdo si zakládá na velkém množství úprav, které zvyšují výkon nebo mění podobu vozu k nepoznání. Majitelé starších veteránů zase chtějí co nejpůvodnější vzhled, ale i u nich je možné vidět různé přístupy – je až k nevíře, že na letišti potkáváme například Volkswagen Transporter z roku 1966, který vypadá, jako by právě sjel z výrobní linky, a v pražícím slunci září novotou. O kus dál se pak dávám do řeči s majitelem podobně starého stejného modelu, který si

ale naopak zakládá na stopě rzi na náraznících. Je pak prý na první pohled vidět, že jde o skutečně historický automobil, který se nesnaží tvářit jako nově vyrobený kousek. Když ale požádám majitele kteréhokoliv z veteránů, aby pootevřel kapotu a odhalil, co se skrývá uvnitř, tak i ty, které si zvenčí zakládají na starodávné patině, pod kapotou působí jako nové. Je vidět, že technická funkčnost stojí vždy na prvním místě. Kompletní paleta modelů z aktuální nabídky a vedle ní přehlídka snad všech typů, které kdy s emblémem VW sjížděly z výrobních linek – a všechny (nejstarší kusy nevyjímaje) v pojízdném stavu. Pokud by někdo tvrdil, že automobily jsou jen spotřebním zbožím, na akcích, jako je ta v Hosíně, zjistí, že pro Volkswagen to rozhodně neplatí. Majitelé se ze svých vozů radují po desetiletí, automobily přitom ani náznakem nepůsobí dojmem, že by byly spotřební, nebo dokonce spotřebované.

VOLKSWAGEN CLUB | 75

Nechat na autě viditelný podpis historie, nebo se snažit, aby pořád vypadalo jako nové? Byly vidět oba přístupy k veteránům.

Roman Bačík VW Brouk, rok 1958 Od kamaráda, který se zabývá brouky, jsem dostal tip na jednoho ve Švédsku. Sedl jsem do auta a jel jsem pro něj. Od roku 1975 stál v jehličí. Byl nepojízdný, všechno zarezlé. Auto bylo ve Švédsku postaveno na zakázku pro nějakého továrníka. Má dobově upravený motor, který je jediný svého druhu v ČR. Dát ho do kupy s použitím originálních dílů stálo 275 000 Kč, nově udělaný je například i podvozek. Většinu dílů jsem sehnal přes eBay. Korozi na náraznících se snažím zachovat v původním stavu, protože auto pak má větší hodnotu, než když se nalakuje. Patina k veteránům jednoduše patří. Zajímavostí tohoto vozu mimo jiné je, že na něm ještě nejsou blinkry, ale mávačky. Na brouky se často využívají díly například z Mexika či Brazílie, já však mám vše originál německé, často i historické díly. To se samozřejmě projevilo i v ceně renovace.

» PŘIJELI VYZNAVAČI NEJSTARŠÍCH AUT, ALE I TĚCH NOVĚJŠÍCH. «

76 | VOLKSWAGEN CLUB

Jan Sehnoutka VW Golf R32, rok 2008 Mezi zajímavosti mého vozu patří třeba to, že přední SPZ drží jen na magnetech, protože trochu ruší dojem z jinak výrazné čelní masky vozu. Kvůli instalaci magnetů jsem musel odmontovat celou masku a magnety tam ze zadní strany nalepit. Auto je původem z Německa a já jsem teprve druhý majitel. Vůz jsem si dovezl loni v listopadu. Jezdím s ním závody organizované Svazem motoristických sprintů. Pro tyto aktivity je celkem vhodné, podle výrobce má 250 koní, 184 kW. Navíc je trochu vyladěná řídicí jednotka, sání je od Forge, brzdy jsou z Porsche Cayenne. Tyto úpravy jsem si dělal na voze sám. Když jsem Golf koupil, šlo čistě o sériový vůz. Je to můj čtvrtý Volkswagen, moje první auto byl čtyřkový Golf 1,6. Ten jsem pak prodal a koupil si pětkové GTI. S ním jsem jezdil asi 1,5 roku. Pak jsem si pořídil R32, ale ve stříbrné. A pořád jsem přemýšlel o modré barvě. Takže jsem auto nakonec vyměnil a kromě barvy byla důvodem také lepší výbava. Už i autoškolu jsem absolvoval s Golfem, a když pak měla padnout volba, jaké bude první auto, Golf se mi jednoduše líbil a už jsem na něj byl zvyklý.

Jisté je, že pestrost a odlišné přístupy či různé modely různého stáří na jednom místě vytvářejí neopakovatelnou atmosféru, kterou jinde než na Volkswagen festu nenajdete.

Velká rodina Jeden z organizátorů Volkswagen festu Tomáš Hanousek říká: „Loni to byl spíš takový pilotní projekt majitelů Volkswagenů a letos jsme festival spustili naostro. V České republice je asi deset klubů podle jednotlivých modelů, které si dělají i vlastní srazy. Na tomto festivalu je spojujeme do jedné velké rodiny a je to jediná akce svého druhu. Hlavní myšlenka je celou roztříštěnou scénu spojit do jednoho celku. Totéž si klade za cíl Volkswagen Club, který stojí nad jednotlivými kluby a pomáhá jim rozvíjet se a komunikovat s importérem.“ Letiště v Hosíně je podle organizátorů pro Volkswagen fest ideální. Zatím kapacitou stačí a má jednu velkou výhodu – dají se tu pořádat sprinty na letištní

dráze. Letadla během festivalu v Hosíně létají, ale vzlétají jen z travnaté plochy za ranvejí, která je plně v režii automobilových sprintů. Akce tak má jako bonus zajímavou kulisu. Program festivalu je nabitý zajímavostmi a například prezentace kompletních vývojových řad – navíc chronologicky seřazených – je rarita, jaká se hned tak nevidí. Adrenalinovou část programu zajišťují zmíněné sprinty, pro zvědavce jsou tu testovací jízdy nových vozů a pro všechny ostatní orientační soutěž či tombola. Když se pálící slunce začíná sklánět k západu, dávám letošnímu Volkswagen festu sbohem, ale ostatní účastníci už se těší na odreagování od aut, které jim večer slibují koncerty Olympic Revival a Lucie Revival. Tak na shledanou zase za rok – takhle vydařená automobilová akce se jen tak nevidí!

VOLKSWAGEN CLUB | 77

» HLAVNÍ MYŠLENKA JE SPOJIT VOLKSWAGEN KLUBY DO JEDNOHO CELKU. «

Miroslav Punčochář VW 1600 TL, rok 1967

Jedna srdcovka vedle druhé. Tak to vidí komunita fanoušků značky Volkswagen.

Vůz jsem našel před čtyřmi lety na dovolené v Chorvatsku v jednom autokempu. Rok jsem nemohl sehnat majitele, ale nakonec se mi to povedlo. Když jsem auto kupoval – je to ročník 1967, mělo najeto 27 000 km. Naprosto bez koroze, vše komplet originál. Tak to i zůstalo kromě toho, že jsou na něm jiná dobová kola a je trochu snížené. Tuhle úpravu jsem si nechal udělat tady v ČR. Co se týká motoru, je to klasické dvoukarburátorové 1,6. V autě jsme udělali novou spojku, a když jsme měnili svíčky, tak se vytočil jeden závit, takže jsme museli udělat jednu vložku do hlavy motoru. Vůz byl skoro celou dobu garážovaný a venku ho měl jen poslední vlastník asi dva roky. Originál jsou i textilní prvky včetně koberců v interiéru. Ty jsem jen vyškubal, vytepoval a zase nalepil zpět.

78 | SERVIS

Bourali jsme. Co teď? Dojít k tomu samozřejmě může. Co dělat a jak se chovat v případě dopravní nehody? Je dobré být připraven a vědět, co a jak. Několik praktických rad a tipů pro nemilou situaci.

amozřejmě, být účastníkem dopravní nehody si nepřeje nikdo. Ale ať řídíme sebelépe, předvídáme, nejezdíme agresivně a dodržujeme všechny dopravní předpisy, k nehodě se můžeme připlést bleskurychle, ani nevíme jak. Proto jsme společně s hasiči dali dohromady několik praktických rad, jak se po nehodě chovat. Příjemné čtení to není, je to ale nanejvýš užitečné: čím lépe budete dopředu mentálně připraveni, tím snáz a s menší panikou to zvládnete. Jako majitelé vozu Volkswagen máte jednu jistotu: postaráme se o vás, ať jste kdekoliv. Vždyť už v roce 1985 (v ČR pak od roku 2000) automobilka zavedla záruku mobility a s ní i první bezplatnou telefonní linku, která zaručuje přímý přístup k servisním službám. Linka s telefonním číslem 800 123 000 (pro volání z Česka) nebo +420 261 104 363

(pro volání ze zahraničí) vám ve svízelné situaci vždy pomůže. K dispozici je nonstop, 24 hodin denně, 365 dní v roce. Její pracovníci pro vás podle situace zajistí některé z následujících služeb: odtažení vozu do autorizovaného servisu, náhradní dopravu, náhradní vozidlo, nocleh v hotelu pro celou posádku na jednu noc, dopravu opraveného vozidla, opravu automobilu. Obecných doporučení, která bychom měli mít na paměti vždy, když dojde ke kolizi, je jen několik: zapněte výstražné blinkry a oblečte si reflexní vestu; pokud je to možné, všichni účastníci by měli opustit auta i vozovku; dejte vědět ostatním: postavte výstražný trojúhelník (aspoň 50 metrů od nehody, na dálnici 100 metrů); pokud je to možné, především za snížené viditelnosti, nechte zapnutá světla auta; je-li to potřeba, poskytněte první pomoc a zavolejte záchranku.

» V ZEMÍCH EU FUNGUJE JEDNOTNÉ EVROPSKÉ ČÍSLO TÍSŇOVÉHO VOLÁNÍ LINKY 112. «

80 | SERVIS

ZRANĚNÍ? Pokud jsou na místě zranění, je potřeba se jim věnovat. Je-li člověk zaklíněný v autě, u případného vyprošťování pozor na možné poranění páteře. Nikdy nevyprošťujte silou! Při poskytování první pomoci se soustřeďte na základní životní funkce: vědomí, dýchání a krevní oběh. Následně nebo ideálně během první pomoci přivolejte záchranáře. Jasně a zřetelně řekněte: své jméno; co se stalo; kolik je zraněných; kde k nehodě došlo (snažte se co nejpřesněji popsat polohu podle obce, ulice, čísla silnice, kilometru a směru jízdy či jiného specifického znaku místa události).

TIP

Stáhněte si do mobilu aplikaci Záchranka. Skrze ni v případě nouze jednoduše kontaktujete českou Zdravotnickou záchrannou službu a současně odešlete svou přesnou polohu a další užitečné informace, které mohou přispět k vaší záchraně.

HROZÍ NEBEZPEČÍ POŽÁRU? NEBO UŽ HOŘÍ? Pokud to vypadá, že by mohlo začít hořet, nebo dokonce dojít k výbuchu, je nutné neprodleně přesunout všechny osoby do bezpečné vzdálenosti. Vozíte v autě hasicí přístroj? Doutnající vůz jím můžete uhasit. Nezvedejte však kapotu auta, pouze ji mírně nadzvedněte a haste pod ní. V nouzi může pomoci i písek nebo zemina. Pokud už z auta šlehají plameny, je vaše šance na uhašení velice malá. Přenosné přístroje vystačí asi na minutu hašení. I když požár uhasíte sami, vždy potom zavolejte hasiče.

Z NEJHORŠÍHO JSTE VENKU. CO DÁL? Otřete si studený pot z čela, zhluboka se nadechněte a pusťte se do dalších kroků. Zavolejte na naši linku Volkswagen Assistance: 800 123 000 z Česka nebo +420 261 104 363 ze zahraničí. Asi vás napadne – mám volat policii? Povinné to je, pokud: — jsou na místě zranění, — je poškozen majetek třetí osoby, — účastníci nehody se neshodnou na zavinění, — hmotná škoda na automobilu nebo přepravovaných věcech zřejmě přesahuje 100 000 korun. My doporučujeme: především vzhledem k poslednímu bodu, kdy je těžké odhadnout výši škody, zavolat policii pro jistotu (téměř) vždy. Pokud samozřejmě nejde o malý ťukanec s rozbitým nárazníkem a reflektorem (i ten ale může být někdy velmi drahý). Je dobré zajistit si očité svědky nehody, vzít si na ně kontakt a v ideálním případě je požádat, aby s vámi vyčkali až do příjezdu policie (pokud ji voláte). Nemanipulujte s nabouranými automobily a nepřemisťujte je. Pokud je to nutné pro obnovení provozu, hnout s nimi můžete – předtím však na vozovce jasně vyznačte situaci a stopy po nehodě (hodí se proto mít v autě aspoň křídu nebo speciální sprej). Zajistěte co nejvíc důkazů z místa nehody (fotografie, nakreslete plánek nehody). Počkejte na místě do příjezdu policie – nebo se na místo vraťte hned po poskytnutí první pomoci nebo ohlášení nehody. Vyměňte si kontakty a údaje se všemi účastníky nehody (jméno a příjmení, adresa, číslo technického průkazu, registrační značka, typ a barva vozu, číslo pojistné smlouvy, jméno pojišťovny).

NEHODA NE ZCELA TRADIČNÍ? Pokud se dostanete do těchto dvou situací, kdy nedošlo k nehodě mezi dvěma či více účastníky silničního provozu, nezapomeňte na následující: Při poškození cizího majetku ohlaste nehodu policii a snažte se vyrozumět poškozeného. Pokud došlo ke kolizi se zvířaty, pak neodstraňujte stopy na autě a držte si bezpečný odstup od zvířete (je-li totiž poraněné, může být velice nebezpečné). Je vhodné zavolat policii. Opět zavolejte na Volkswagen Assistance, pomůžeme vám i tuto nepříjemnou situaci vyřešit.

TIP

Ve vlastním zájmu vždy vyplňte „Záznam o dopravní nehodě“ (mějte ho při ruce v autě). Slouží k dokumentaci průběhu nehody a mimo jiné díky němu bude rychlejší vyřízení náhrady škody.

TIP

Nehoda v zahraničí? Pak pozor na protokol: podepisujte ho v cizím jazyce pouze a jedině tehdy, pokud mu dobře rozumíte a souhlasíte s jeho zněním. Jinak do něj v češtině připište své vyjádření o nehodě.

3 82 | DAS WELTAUTO

Zrcátka Dnes je bereme jako samozřejmost. Zamysleli jste se však někdy na tím, jak se zpětná zrcátka do aut dostala? Bylo to proto, že nebyli lidi… Přinášíme příběh automobilového koukání vzad.

uto bez zpětných zrcátek dnes nenajdete. Dozadu se prostě musí koukat každý, od řidiče skútru po pilota formule 1. Tak to ale nebylo odjakživa. Na úplném začátku byla, jak jinak, žena. Zrcátko, do kterého se člověk v autě dívá, se prvně objevilo v knize The Woman and the Car od Dorothy Levittové v roce 1906. Autorka klade řidičkám na srdce, aby vedle dalších nezbytností měly v autě po ruce zrcátko, které občas pozvednou do výše očí a mrknutím zjistí, co se děje za nimi.

Zrcátko místo nápovědy Šlo však o výbavu především kosmetickou. První zrcátko, které bylo nedílnou součástí vozu, se objevilo v roce 1911 během premiérového závodu 500 mil India napolis. Tehdejší automobiloví závodníci si s sebou na palubu brali mechanika, který jim mimo jiné hlásil, jak jsou na tom soupeři vzadu. No a jelikož Ray Harroun tehdy nemohl na žádného vhodného adepta připadnout, rozhodl se namontovat si na auto zrcátko. Soupeři to nesli nelibě, jelikož tím dost podstatně ušetřil na hmotnosti.

Závod vyhrál, přiznal ale, že zrcátko mu během jízdy stejně k ničemu nebylo, silně totiž za jízdy vibrovalo. Harroun, který se kvůli tomuto závodu vrátil z důchodu a po něm už znovu nikdy nezávodil, později také doznal, že nápad se zrcátkem nebyl jeho původním osvícením – prý podobnou věc viděl v roce 1904 na koňském kočáru. Koukání do zrcátka v autech tak začalo o poznání dřív, než ho v roce 1914 výrobci zavedli do běžné produkce – to se připisuje Elmeru Bergerovi. Výrobci zkoušeli různá umístění, třeba i uprostřed kapoty před čelním sklem.

Můžu předjet? Automobilismus se rozvíjel překotným tempem, jízda se zrychlovala – a začalo se předjíždět. V tu chvíli vyvstala další potřeba. Řidič potřeboval mít přehled nejen o dění přímo za autem, ale také o tom, jak to vypadá na jeho straně šikmo vzad. Zrcátka se tak stěhovala na vnějšek automobilů. Jsme zhruba ve čtyřicátých letech minulého století, kdy drtivá většina silnic byla obousměrná s jedním pruhem pro každý směr – stačilo tak mít zrcátko jen na jedné straně.

Zrcátka na sto způsobů Snad ani nemusíme zmiňovat, že všechna auta v nabídce Das WeltAuto jsou těmito praktickými a nezbytnými pomocníky vybavena. Jinými slovy: s příchodem babího léta nabízíme něco kolem 10 230 ojetých zrcátek. Některá jsou čistě mechanická, jiná elektronicky nastavitelná, jiná se automaticky sklápějí při zamčení vozu, téměř všechna jsou vyhřívaná, aby se v zimě nemlžila, další se automaticky stmívají, aby řidiče neoslňovaly reflektory aut za ním. Je až s podivem, kolik různých pokročilých technických prvků se vměstná do tak malého dílu. Stejně jako všechny ostatní součásti našich vozů i zrcátka procházejí důkladnou kontrolou, která zajistí, že všechny technologie, které se podílí na jejich bezchybné funkci, dostane zákazník v perfektním stavu.

Ani koutkem oka V Japonsku mají dodnes starší taxíky vnější zrcátka vpředu na blatnících. Až do roku 1983 tu platilo nařízení, že jinde být nemohou. Pak začali Japonci kupovat auta se zrcátky na dveřích, protože podle nich vypadala stylověji. „Blatníková“ zrcátka postupně vymizela.

» PRVNÍ ZRCÁTKO, KTERÉ BYLO NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ VOZU, SE OBJEVILO V ROCE 1911. «

Výjimkou zůstaly taxíky, jejichž řidiči je měli v oblibě kvůli menšímu slepému úhlu a tomu, že méně vystupují mimo obrys auta. A ještě jedna zvláštnost: víme, jak si Japonci zakládají na úctě. Když se řidič chce podívat do zrcátka u spolujezdce, musí aspoň trochu natočit hlavu, to by se mohlo vykládat jako snaha koutkem oka zahlédnout zákazníka vzadu, což by bylo nepřípustné.

Závodní speciál Marmon Raye Harrouna, otce zpětných zrcátek.

Vnější zrcátko u spolujezdce se tehdy považovalo za velikou vymoženost. Jak šel čas, vnější zrcátka byla k vidění na různých místech: daleko před řidičem vpředu na blatníku (viz rámeček na straně 83) nebo na A-sloupku. Postupně ale zaujala své místo na dveřích. Buď v předním trojúhelníku okénka nebo pod ním na pontonu dveří.

Pozor, jsou blíž! Zůstáváme u zrcátek vnějších a máme tu jednu zajímavost a odlišnost dvou kontinentů. Americké a kanadské regule vyžadují, aby řidičovo vnější zrcátko poskytovalo věrný, nezkreslený obraz – musí se tudíž použít ploché zrcadlo. To sice dává obraz 1 : 1, citelně však zmenšuje použitelný zorný úhel. V podstatě ve zbytku světa pak toto zrcátko může být buď rovinné, konvexní či asférické. Velmi častá je kombinace asférické plochy s větší konvexní, které jsou viditelně oddělené linkou.

Tento druh zrcátka dobře eliminuje slepý úhel, kdy vnější část zorného pole je sice zkreslená, ale vidět je. Trochu jiná situace je u pravého vnějšího zrcátka. To je od řidičových očí celkem daleko, a tak lze použitelného zorného pole dosáhnout jen pomocí konvexního nebo asférického zrcadla. Jenže konvexnost zmenšuje, takže auta vzadu vypadají menší, tedy vzdálenější. Ale nejsou, což může být nebezpečné, například když se řidič domnívá, že má dost místa na přejetí do pravého pruhu. A to je právě ten důvod, proč zrcátka na spolujezdcově straně nesou v Americe, Kanadě, Austrálii, Koreji a v Indii onen populární nápis „Objects in the mirror are closer than they appear“.

V noci tlumeně Dostat to v noci do očí dálkovými světly zezadu je pěkně nepříjemné. Proto máme v autech prizmatická zrcátka s denní a noční polohou, případně jejich automaticky stmívané verze. Princip prizmatických zrcátek je jednoduchý: tvoří je sklo s klínovitým profilem. Ve dne je přední plocha skloněná a „pracuje“ ta zadní, vysoce reflexní. Za tmy se zrcátko překlopí a ke slovu přichází odraz od nízkoreflexní plochy. Automatické systémy používají fotosenzory zabudované přímo v zrcátku. Ty na základě intenzity dopadajícího světla dokážou elektrochromaticky regulovat odrazivost speciálního gelu, jímž je zrcadlo potažené.

86 | FINANCIAL SERVICES

Úvěr, který sedne každé peněžence. Potřebujete, nutně potřebujete nový Volkswagen. To je nám jasné. Patřičná suma na nákup nového auta však zrovna není po ruce a ojeté z nějakého důvodu nechcete? Nevěšte hlavu, máme pro vás dost jiných možností.

ednoznačně zajímavou volbou je pro vás pořízení auta na úvěr od Volkswagen Financial Services. Akce s názvem Volkswagen+ vám vyjde vstříc v mnoha ohledech, takže svůj nový vůz získáte s financováním ušitým doslova na míru. Posuďte sami. Automobily nabízíme s nízkým – navíc garantovaným – úrokem, který se v průběhu smlouvy nemění. Během trvání úvěru lze přidávat různá připojištění, smlouvu lze převést na jiného majitele a samozřejmostí jsou i její úpravy podle vašich představ – to vše během jejího trvání. Smlouvu navíc můžete předčasně splatit a ukončit bez sankcí. Bez zajímavosti není ani to, že nemusíte disponovat vůbec žádnou hotovostí: vybrané modely u nás lze získat už s nulovou akontací. A to není zdaleka všechno. Nevěříte? Co třeba platební prázdniny – až na tři měsíce můžete rodinnému rozpočtu ulevit od měsíčních splátek (za předpokladu, že zároveň prodloužíte dobu splácení nebo navýšíte poslední splátku). Úvěr

Volkswagen+ umožňuje i další „čarování“ s dobou splácení. Můžete kdykoliv provést mimořádnou splátku mimo běžný splátkový kalendář a tím zkrátit dobu úvěru – nebo pokud naopak dáte přednost nižší měsíční částce, lze už probíhající úvěr rozložit do více splátek, tedy prodloužit trvání smlouvy. Konkrétní příklady financování najdete na straně 88, zde si ukážeme několik případů, které by vás na financování Volkswagen+ mohly zaujmout. Pokud je pro vás tím správným dopravním směrem elektromobilita, máme pro vás model e-Golf s úrokovou sazbou 0 % – to v případě, že zaplatíte alespoň 50procentní akontaci. Váš úrok se pak může držet na nule až čtyři roky. Variace s úrokovou sazbou máme i pro ostatní modely, od up! po Touran. Pokud opět složíte alespoň polovinu ceny předem a délka financování bude dva až čtyři roky, dostanete úrokovou sazbu od 1,99 % za rok. Ale předem můžete zaplatit také mnohem méně: pokud akontace bude činit pouze deset (nebo i méně) procent, pak pro úvěry v délce

pět nebo šest let nabízíme maximální úrokovou sazbu 4,99 %. Pro všechny ostatní modely se úroková sazba pohybuje od 0 % do 5,49 %. Pokud se u financování Volkswagen+ rozhodnete využít poslední nerovnoměrnou splátku, máte při ukončení úvěru několik možností: — automobil si ponecháte a jednorázově jej zaplatíte, — automobil si ponecháte a poslední splátku rozložíte do dalších několika splátek, — nebo vůz prodáte v programu Das WeltAuto, jeho zůstatkovou hodnotu doplatíte a zbytek použijete jako akontaci na svůj nový Volkswagen. Vedle zmiňovaných nízkých úroků a uváděných možností různé doby splácení úvěr Volkswagen+ samozřejmě obsahuje i ostatní výhody, jako je komplexní pojištění GAP, včetně krytí spoluúčasti, přímá likvidace škody, odtah nepojízdného vozu v celé Evropské unii nebo poskytnutí náhradního automobilu až na dvacet, a v případě odcizení dokonce až na šedesát dnů.

FINANCIAL SERVICES | 87

» SVŮJ NOVÝ VŮZ ZÍSKÁTE S FINANCOVÁNÍM UŠITÝM DOSLOVA NA MÍRU. «

88 | FINANCIAL SERVICES

Příklady financování Zaplatíte akontaci a 5 let splácíte fixní částku s jistotou všech záruk a exkluzivním pojištěním Volkswagen. Po celou dobu užíváte vůz se všemi výhodami. Úvěr můžete kdykoliv doplatit, vložit mimořádnou splátku, vůz si ponechat nebo ho můžete dealerovi odprodat a pořídit si zbrusu nový Volkswagen.

Volkswagen up! 1,0 Cena

244 900 Kč

Mám hotovost

122 450 Kč

Akontace 50 %

122 450

Poslední splátka

49 980 Kč

Doba

60 měsíců

Měsíční splátka

2 306 Kč

Financování Volkswagen+: GAP pojištění, náhradní vozidlo 20/60 dní, přímá likvidace, odtah v rámci celé EU

Volkswagen Golf 1,0 TSI Cena

487 900 Kč

Mám hotovost

243 950 Kč

Akontace 50 %

243 950 Kč

Poslední splátka

97 580 Kč

Doba

60 měsíců

Měsíční splátka

4 192 Kč

Financování Volkswagen+: GAP pojištění, náhradní vozidlo 20/60 dní, přímá likvidace, odtah v rámci celé EU

Vzorový příklad úvěru na vůz Volkswagen up! 1,0 v ceně 244 900 Kč, při financování s Volkswagen Financial Services v ceně 244 900 Kč, splátka předem 122 450 Kč (50 %), výše úvěru 122 450 Kč, poplatky za uzavření a vedení smlouvy 0 Kč, celkové platby za úvěr 139 880 Kč, celkové platby za úvěr vč. pojištění 187 340 Kč, RPSN vč. pojištění 15,289 %, délka úvěru 60 měsíců, poslední nerovnoměrná splátka 49 980 Kč, měsíční splátka úvěru 1 515 Kč, měsíční splátka úvěru vč. pojištění 2 306 Kč, úroková sazba p. a. 3,99 %. ŠKODA Pojištění Standard obsahuje havarijní pojištění, povinné ručení (5% spoluúčast) s uznáním bonusů za bezeškodní průběh dosavadních pojištění (60 měsíců) a pojištění skla (limit plnění 10 000 Kč). Další parametry klienta jsou věk 50 let a běžné použití vozu. Tato indikativní nabídka není nabídkou ve smyslu § 1732 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a jejím přijetím nevzniká mezi společností ŠkoFIN, s. r. o., a druhou stranou závazkový vztah.

» VEDLE NÍZKÝCH ÚROKŮ OBSAHUJE ÚVĚR VOLKSWAGEN+ I DALŠÍ VÝHODY. «

Vzorový příklad úvěru na vůz Volkswagen Golf 1,0 v ceně 487 900 Kč, při financování s Volkswagen Financial Services v ceně 487 900 Kč, splátka předem 243 950 Kč (50 %), výše úvěru 243 950 Kč, poplatky za uzavření a vedení smlouvy 0 Kč, celkové platby za úvěr 278 720 Kč, celkové platby za úvěr vč. pojištění 349 100 Kč, RPSN vč. pojištění 12,393 %, délka úvěru 60 měsíců, poslední nerovnoměrná splátka 97 580 Kč, měsíční splátka úvěru 3 019 Kč, měsíční splátka úvěru vč. pojištění 4 192 Kč, úroková sazba p. a. 3,99 %. ŠKODA Pojištění Standard obsahuje havarijní pojištění, povinné ručení (5% spoluúčast) s uznáním bonusů za bezeškodní průběh dosavadních pojištění (60 měsíců) a pojištění skla (limit plnění 10 000 Kč). Další parametry klienta jsou věk 50 let a běžné použití vozu. Tato indikativní nabídka není nabídkou ve smyslu § 1732 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a jejím přijetím nevzniká mezi společností ŠkoFIN, s. r. o., a druhou stranou závazkový vztah.

90 | AUTOŠKOLA

nešvary na pranýři Víte, co znamená žlutá klikatá čára? Má tramvaj přednost vždy? A co když na vaší straně křižovatky chybí značka?

Další povídání s učitelem autoškoly Zdeňkem Sýkorou o záludných a méně známých zákoutích pravidel silničního provozu i o tipech na bezpečnější jízdu.

Žluté pruhy nechávejte volné V jarním čísle Volkswagen Magazínu jsme se v této rubrice věnovali jednomu nešvaru našich křižovatek: když je například kvůli hustému provozu plná a nelze za ní dál pokračovat v jízdě, nesmíte do ní najet, i když na semaforu máte zelenou. „Spousta lidí to nedodržuje a už tak špatnou situaci ještě zhorší. A podobně je to se žlutým vodorovným značením V12b,“ popisuje Sýkora žluté kříže na vozovce. Stejně jako do ucpané křižovatky na tuto plochu nesmíte vjet, pokud je za ní taková dopravní situace, že byste na dané ploše museli zastavit. Typicky jde o nájezdy na silnice, kde bývají kolony. Značka by měla umožnit najet autům z připojovacího pruhu nebo autobusu ze zastávky. „Měla by – a často to tak bohužel není. Lidé toto značení ignorují, například kamiony na pražské Jižní spojce. Osobní auta pak nemohou na silnici najet a pokračovat dál v levém pruhu a oblast se dál a dál zacpává,“ lamentuje učitel autoškoly.

AUTOŠKOLA | 91

Sledovat, i když „nemusím“ Když autobus je tramvaj S klikatými čárami na vozovce souvisí i další značka V15, která se typicky používá v místě, kde autobus jedoucí po tramvajovém pásu sjíždí do pruhu pro automobily. „Lidé často ani nevědí, co tato značka znamená, a neuvědomují si, že vedle nich autobus může jet a může jim vjet před auto. Bývají to nebezpečné situace,“ popisuje Sýkora a dodává, že v takovém případě má autobus přednost. Když jede „po kolejích“, je totiž v roli tramvaje, dokonce se řídí jejími světelnými signály. Když už je řeč o tramvajích, neuškodí zopakovat, kdy jí musíme dát přednost: „Lidé si často myslí, že tramvaj má přednost všude. Není to tak. Přednost má pouze v jediném případě: jede-li stejným směrem jako vy a kříží vaši cestu nebo vy křížíte cestu jí. Například v Plzni nebo v Liberci jsou koleje na vnějších krajích vozovky. Jedete vedle tramvaje a ona zatáčí doleva vám přes cestu – a má přednost.“

Jeden praktický tip, který je dobré si osvojit a používat, byť to žádná vyhláška ani zákon neupravují. Stane se, že na silnici ve vašem směru chybí značka. Je dobré zvyknout si koukat i do ostatních směrů a sledovat značky „otočené zády“. „Jen čtyři značky poznáte bezpečně i z rubu: hlavní silnice, dej přednost v jízdě, stopku a železniční přejezd,“ popisuje náš učitel situaci, kdy jste na křižovatce a z vašeho směru chybí značka hlavní silnice. Vpravo ale vidíte trojúhelník – víte tak, že máte přednost.

Na co koukáte, to trefíte

Je rychlost jako obálka?

Na tento řidičský tip schválně zkuste myslet, až si příště sednete za volant. Jde o základní a zásadní věc z motocyklů – jedu tam, kam se dívám. „Ale princip platí i v autech. Jde o situace, kdy míříte do zúženého místa, jede proti vám třeba náklaďák a vpravo je zeď nebo dům. Oči sledují ty dvě překážky a snaží se vyměřit si místo – pokud však budete očima sledovat roh domu nebo třeba hranu kabiny kamionu, je velká šance, že ho trefíte. Oči naopak musí být upřené do místa, kam chcete jet, tedy do prázdného prostoru, do něhož se chcete trefit,“ radí Sýkora. Zkuste si to. A myslete na to.

Možná vás to někdy napadlo: jak je to s postupným snižováním rychlosti a jejím ukončením? Představte si následující situaci. Jedete po „okresce“, nejvyšší povolená rychlost je tedy 90 km/h. Pak přijde snížení na 70 a třeba na 40 kvůli stavbě nebo přechodu pro chodce. Za tímto místem je zrušená (přeškrtnutá) ta čtyřicítka – a jaká rychlost platí teď? „Tyto případy nejsou jako slupky nebo vrstvy, že byste si museli pamatovat, jak za sebou rychlostní omezení následovala. Ta zrušená čtyřicítka je jednoduše ruší všechna a je tam zpátky devadesátka,“ vysvětluje Sýkora.

92 | GASTRO

Na cesty s chutí.

Otevřením dálnice D8 z Prahy do Drážďan se doba cesty do saské metropole značně zkrátila. Protože se ale její zprovoznění tak dlouho zdržovalo, možnost občerstvení přímo na odpočívadlech či poblíž trasy je značně omezená. Za dobrými restauracemi je potřeba někdy sjet z dálnice o trochu dál.

Z Prahy do Drážďan TEXT Jarmila Kultová ILUSTRACE Kristína Šimková

Lila Soße, to je spojení tradičních a moderních surovin v lahodných kombinacích. Foto: www.lilasosse.de

ned první zastávkou na trase z Prahy se může stát vyhlášená hospůdka Na Pekárně v Čakovičkách, kam se dostaneme exitem 1 směrem na Mělník a po pár kilometrech zahneme na Zlonín. Následující obcí jsou Čakovičky. Restaurace je vzdálená asi 10 kilometrů od D8, ale návštěva se rozhodně vyplatí. Otevřeno je od středy do neděle, na což je potřeba pamatovat.

Jako u babičky Celému podniku a hlavně kuchyni vládne šéfkuchař Václav Frič, jeden z našich nej uznávanějších současných kuchařů a velký milovník klasické české kuchyně. Selský nábytek a kanafas nám připomenou venkovskou světnici jako u babičky a k tomu líbezná vůně důvěrně známých pokrmů – silného vývaru, svíčkové, pečené kachny s červeným zelím a bramborovým knedlíkem či domácí paštiky a výborně připravené zvěřiny, třeba kančího se šípkovou omáčkou. A také domácích buchet, lívanců nebo povidlových taštiček.

Posezení u rybníka Pro milovníky golfu nebude restaurace Ke Tvrzi v Yard Resortu u golfového

hřiště v obci Předboj žádnou neznámou. Zajedeme k ní také prvním exitem za Prahou směrem na Mělník kolem Líbeznic. Restaurace má krásnou vyhlídku na rybník a lze posedět i přímo u něj v zahrádce. Kuchyně není nijak vyhraněná, soustřeďuje se na pokrmy z čerstvých surovin. O víkendu se nabízela například rajčatová polévka s bazalkou a houbami a tagliatelle uvařené al dente s rajčátky a olivami. Výborně připravený byl grilovaný steak s houbovým soté. Motoristům přijdou vhod i domácí limonády – třeba grepová s mátou hezky osvěží. Poctivě jsou připraveny i dezerty s pravou vanilkou a pravou šlehačkou.

Gril u kruhového objezdu Jestliže odbočíme na 29. kilometru na Roudnici nad Labem a dáme se vpravo na Račiněves, po pár metrech narazíme na kruhový objezd, u něhož se nachází Steakgrill. Majitel a šéfkuchař v jedné osobě Jaroslav Honzajk si zakládá na výborných steacích a masových pokrmech mezinárodní kuchyně, které připravuje vždy čerstvé na objednávku. Ve všední den tu nabízejí i denní menu sestavené z polévky a hlavního jídla. Z něho

jsem ochutnala vynikající cibulový krém s máslovými krutony, poctivě zahuštěný smetanou. Ze stálého jídelního lístku pak filírované kachní prso vařené metodou sous-vide, které bylo marinované s rozmarýnem a olivovým olejem a opečené. Ani tomu nebylo co vytknout.

Dortletku nelze opominout Když už jsme odbočili na Roudnici, za krátkou zajížďku stojí i návštěva vyhlášené cukrárny Dortletka. Lze sem zajít a vybrat si zákusky ze skleněné vitríny s sebou nebo chvíli posedět u kávy v příjemné kavárničce. Jaroslava Michalcová oprášila starý rodinný recept pradědečka, který dortletku pekl ještě před první světovou válkou ve Vídni. Dortletka, která vyhrála v kategorii cukrářských výrobků

» SELSKÝ NÁBYTEK PŘIPOMÍNÁ VENKOVSKOU SVĚTNICI. «

Yard Resort nabízí pokrmy české, italské i mezinárodní kuchyně. Foto: www.yardresort.com

STEAKGRILL® stojí na konceptu, který vychází z letitých zkušeností z amerických steakhousů. Foto: profimedia.cz

Fialová omáčka v Drážďanech Protože kolem dálnice v Sasku příliš restaurací nenajdeme, můžeme si to vynahradit v Drážďanech. Podnik Lila Soße stojí na národních receptech a produktech a používá typická aromata jako tymián, šalvěj a levanduli, která moderně doplňuje. Co třeba špenátový salát s kozím sýrem a levandulovým dresinkem, currywurst ve skle s ibiškovým květem, ragú z oháňky s kořenovou zeleninou a jako dezert kaštanovotvarohový mousse s černým rybízem? Ceny pokrmů se pohybují od 4 do 10 eur.

a cukrovinek pro rok 2014 titul Regionální potravina Ústeckého kraje, je sněhové pečivo slepované kávovým krémem, který je zároveň potřený po obvodu dvou koleček a obsypaný směsí kávy a mletých piškotů. Kromě tohoto moučníku tu nalezneme ještě spoustu zákusků s pravou šlehačkou, máslovým krémem a čokoládou, například věnečky, sachr nebo kokosovo-rumové koule.

Lev a Itálie Pokud si v Lovosicích chceme být jisti dobrou regionální, případně italskou kuchyní, zavítejme do hotelu Lev. Restaurant Patriot se specializuje na českou kuchyni a Café & restaurant Di Gusto na italskou. Během týdne jsou tu k dostání i menu za zvýhodněnou cenu. Stálý jídelníček nenabízí příliš jídel, ale nechybí svíčková na smetaně s žemlovými knedlíky, řízek, telecí líčka na červeném víně s bramborovou kaší, grilovaný losos ani kuřecí suprême. Jednoduchá, chutná, oblíbená – to jsou kritéria, kterými se zdejší kuchař řídí při výběru jídel. Za zvláštní pozornost stojí sorbety vlastní výroby – jeden kopeček třeba citronového sorbetu na závěr hodování usnadní trávení.

Povidlové taštičky patří mezi mistrovské kousky Václava Friče. Foto: napekarne.com

Nejen krásná vyhlídka Rodinný penzion Kocourov je oázou s krásným výhledem na panoráma Českého středohoří mimo hlavní dálniční tah. Dejte pozor na cestu – penzion není na této trase nikde značený. Hospůdka je v kraji ale známá a místní z okolí sem rádi zajedou na oběd či na večeři, takže určitě někdo poradí. Najíst tu dostaneme i pozdě večer – zaručeně bude otevřeno. Není to žádná vysoká gastronomie, ale jednoduchá jídla tady umí připravit skvěle, takže si každý pochutná. Třeba zapečený kozí sýr se slaninou a opečenou bagetou jako předkrm – ještě po cestě jsem na něj vzpomínala. Anebo tagliatelle s domácí boloňskou omáčkou či čerstvý zeleninový salát. Ten, kdo se rozhodne přenocovat, může posedět tak dlouho, jak je libo.

Čokoládová manufaktura Když sjedeme těsně před Drážďany na Heidenau a pak po silnici směrem na Drážďany, objevíme po levé straně Saskou čokoládovou manufakturu, která nabízí nejen ručně připravovanou čokoládu, ale i čokoládové pralinky, lanýže, nugát, lupínky či marcipán. Kromě voňavého obchůdku tu je i příjemná kavárnička.

94 | GASTRO

Dresden

Drážďany 148 km – 1:32 hod.

Heidenau 138 km – 1:24 hod.

Lila Soße

Alaunstraße 70, im Hof der Fabelwesen (ve dvoře Pohádkových bytostí), Drážďany Otevírací doba: po–pá od 16, so–ne od 12 www.lilasosse.de

Restaurace s provokativním názvem slibuje neobyčejný kulinářský zážitek. Vyniká nápaditým jídelníčkem, který ctí saskou kuchyni, a přitom ji obohacuje o nové prvky.

Lovosice Kocourov 74 km – 51 min.

Sächsische Schokoladenmanufaktur (Saská čokoládová manufaktura)

66 km – 44 min.

Marcus Schürer Güterbahnhofstraße 60, Heidenau Otevírací doba: po–so 10–18, ne 14–18 www.schokoklick.com

Ochutnávka ručně zhotovené čokolády, pralinek a marcipánových dobrůtek za chvilku zdržení stojí.

Penzion Kocourov – Hospůdka Kocourov 2, Třebenice Otevírací doba: po–ne od 11.30 přes půlnoc (zavírací doba podle přání hostů) www.kocourov.cz

V odlehlé vesničce najdete, co hledáte: chutnou domácí kuchyni, klidné posezení a nádhernou vyhlídku na kopce Českého středohoří. Dobře zásobený bar vás možná zláká k přenocování.

Steakgrill Račiněves 189, Roudnice nad Labem Otevírací doba: po–so 11–23 www.steakgrill.cz

Restaurace se zhlédla v amerických steakhousech, a jak majitel sám tvrdí, vyplňuje mezeru mezi rychlým občerstvením a luxusními restauracemi.

GASTRO | 95

Restaurant Patriot a Café & restaurant Di Gusto v hotelu Lev

Kostelní 5, Lovosice Otevírací doba: po–ne 7–22 www.hotel-lev.cz

Krásné moderní prostředí zrenovovaného hotelu zve své hosty k příjemnému posezení nad českou a italskou kuchyní v odlehčeném stylu.

Yard Resort – Ke Tvrzi Ke Tvrzi 7, Předboj Otevírací doba: po–pá 11–22, so–ne 9–22 www.yardresort.com

V romantickém prostředí na břehu rybníka vám bude za kuňkání žab chutnat dvojnásob. Pokud máte čas se zdržet, můžete tady přenocovat v některém z útulných pokojíčků.

Roudnice nad Labem 49,4 km – 36 min.

Husovo náměstí 48, Roudnice nad Labem Otevírací doba: po–pá 7.30–18, so 9–18, ne, svátky 12–18 www.dortletka.cz

Výjimečná cukrárna a kavárna v jednom, která nabízí prvotřídní zákusky připravené z těch nejkvalitnějších surovin. Proslavila se neobyčejným dortíkem podle starého rodinného receptu.

Račiněves

Cukrárna & kavárna Dortletka

45,7 km – 31 min.

Předboj 23,2 km – 23 min.

1 Čakovičky 23,5 km – 24 min.

Praha

Na Pekárně Kojetická 36, Čakovičky Otevírací doba: st–so 11–22, ne 11–18 www.napekarne.com

Jakmile překročíte práh, budete se cítit jako ve světnici u babičky. Když navíc ucítíte vůni z kuchyně a ochutnáte poctivá česká jídla, nebude se vám odtud chtít odejít.

96 | LIFESTYLE

Noví Brouci do sbírky. Volkswagen Brouk je legenda, unikát, miláček automobilových fanoušků. Pokud patříte mezi ně, máme pro vás jedinečnou možnost rozšířit si sbírku, a to hned na několik způsobů. Když budete chtít, můžete se Brouky doslova obklopit: pracovat s nimi, spořit, hrát si i chodit na nákup.

LIFESTYLE | 97

Surfařský Brouk z roku 1960 ze 1 167 dílků Lega má spoustu detailů: zakřivené blatníky, bílé disky s výraznými poklicemi, kulatá světla, blinkry namontované na blatnících. Kapota, víko zavazadlového prostoru a dveře jsou všechny otvíratelné.

Vánoce pomalu vykukují zpoza rohu, tak začněte spořit do zelené kasičky, abyste mohli nakoupit dárky a odnést si je v tašce s Broukem na přední a vánočním motivem na zadní straně. Na strom pověsíte zlatou kouli s erbem VW a Ježíšek může zazvonit.

Rozšiřte si sbírku Unikátní kousky z kolekce Brouků pořídíte u autorizovaných prodejců Volkswagen. Nabídka platí do vyčerpání zásob.

98 | ORIGINÁL

opravdový originál Představujeme vám jedinečné kousky mezi Volkswageny a vyprávíme jejich příběhy. Brouk, se kterým se nejezdí za deště.

Osmitunový Brouk z betonu

řes tři dekády se firma MG Vrbanus z chorvatského města Sisak zabývá výrobky z různých kovů. Vrata nebo ploty jsou na denním pořádku, jednou však Sandro Vrbanus dostal netradiční nápad. Vznikl tak jedinečný Volkswagen Brouk z kovaného železa. Tři muži pracovali potají na prazvláštní „karoserii“, kterou nasadili na podvozek typu 1 z roku 1970. Práce trvala půl roku, exteriér zdobí 24karátové zlato, vnitřek je z ručně šité kůže. „Předělali jsme právě brouka, protože je to skutečná ikona, vyráběl se

tak dlouho… Každý ho pozná,“ vysvětluje majitel dílny. Plány si nejdříve črtali tužkou, až pak každý ze segmentů karoserie odmontovali a použili jako šablonu, podle níž jednotlivé díly tvarovali a upravovali jejich délku. Teprve potom je svařili. Každičký detail je ruční práce, a i když ostatní zaměstnanci dílny vyzvídali, co tam jejich tři kolegové kutí, nedostali šanci ani nahlédnout, dokud brouk nebyl hotov. Jeho nový kabát je tak přesný, že do původního gumového těsnění mohli například usadit i původní čelní sklo.

Jak dlouho to trvalo: 3 000 hodin Rok vzniku: 2012 Výzdoba: zlaté detaily a přes 5 000 křišťálů Swarovski Nárůst hmotnosti: 70 kg

NEDÁVEJTE ZLODĚJŮM ŠANCI.

VSAĎTE NA JISTOTU.

Každou hodinu se v ČR ukradne 1 vůz. Kvalitním zabezpečením výrazně snižujete riziko krádeže. Nejúčinnější způsob ochrany je mechanické zabezpečení Construct, které není závislé na autobaterii, nelze deaktivovat žádnými rušičkami signálu, je odolné vůči tepelným a chemickým vlivům. Jeho nenápadné a bezhlučné překonání na ulici je prakticky nemožné a výrazně prodlužuje čas, který je zloděj ochoten riskovat.

Jediná jistota pro váš vůz. www.construct.cz