1 minute read

Silvie Lauder: V pasti pohlaví. O péči politice, sexu, násilí a postavení žen v Česku

Silvie Lauder V pasti pohlaví

O péči, politice, sexu, násilí a postavení žen v Česku

Advertisement

Být ženou v Česku není jednoduché. Ale mohlo by!

Přes sto let hledá česká i celá západní společ‑ nost odpověď na takzvanou ženskou otázku. Těch otázek je ve skutečnosti celá řada. Některé už řešení mají, jiné stále vzbuzují kontroverze. Přijali jsme za samozřejmé, že ženy mohou volit, v politice jsou však stále podezřelé — kdo se asi doma stará o jejich děti? Mužů se na takové věci neptáme. Podobně ženám nikdo nebrání zastá‑ vat jakoukoli pracovní pozici — pokud se do ní ovšem ve složitém období návratu po mateřské dostanou. Jsou tu přece hlavně od maminkování. A jestliže žena děti nemá, nebo je dokonce nechce, pak s ní musí být něco špatně. A co teprve, když chce měnit zažité pořádky — vždyť je to proti přirozenosti!

Novinářka Silvie Lauder v knize V pasti pohlaví popisuje, na čem se ženská emancipace v Česku zadrhla a jaké to má následky. Nejen pro společnost, ale především pro ženy samotné, ať už jako strukturální znevýhodnění, nebo té‑ měř všudypřítomné násilí — symbolické, slovní, sexuální. Zkrátka přišel čas na pádné odpovědi.

Zásadní příspěvek do české debaty o postavení žen a feminismu. Silvie Lauder píše srozumitelně a jasně: více otevřenosti, rovnosti a spravedlnosti by prospělo všem bez rozdílu.

Silvie Lauder

je česká novinářka. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově, krátce působila v Lidových novinách a od roku 2004 pracuje jako kmenová redaktorka týdeníku Respekt, kde v současnosti vede rubriku „Fokus“. V roce 2013 zís‑ kala Novinářskou cenu za repor‑ táž o romském holokaustu. Věnuje se širokému spektru politických a společenských témat, především genderovým otázkám a postavení žen ve společnosti.

Foto © Lenka Kabrhelová

brožovaná / 400 stran vychází v červnu 449 Kč

Ukázka z knihy

Pokud přijmeme tezi, že péče je pro ženy přirozená a mateřství je jejich jedinou touhou a naplněním, tak nepovažujeme situaci, kdy pečují hlavně ženy a jejich životy se zužují a redukují zejména na mateřství, za vůbec hodný debaty. Proč debatovat o něčem, co je od přírody? Budeme snad debatovat v parla‑ mentu a zákony reagovat na fakt, že každé ráno vyjde slunce? Zastoupení žen v politice, jejich uplatnění na pracovním trhu či větší možnosti uplatnění, jejich zapojení do veřejné debaty, ale i neúměrná zátěž z péče i její nedostatečné ocenění nejsou v této optice důležité, protože všechno je pro ženy druhotné, nedůležité v po‑ rovnání s jejich přirozeným posláním. A ote‑ vřeně projevené ambice, odmítání mateřství, preferování kariéry jsou naopak ostře odmítány, protože jdou přímo proti této předpokládané přirozenosti.

This article is from: