na lávce přes potok právě se potkali nerozum s neštěstím. chvíli se strkali a pak se vsadili, kdo prý víc unese… kdo koho shodí? a kdo komu vyhne se?
Cena 219 Kč
světloplaší
ISBN 978-80-7294-735-5
Host edice ReX sv. 14
Pátá sbírka básníka, překladatele a autora knih pro děti Radka Malého (nar. 1977) je záměrným a riskantním vybočením z dosavadní linie autorovy tvorby. Nepřináší pokračování „kapesní apokalypsy“ předchozí sbírky Malá tma, ale intimní, místy až sentimentální výzvu k rozhovoru, aniž by se vytrácela břitkost, naléhavost a drásavost veršů. Snaha vystrčit růžky na světlo však — za cenu často nezodpověditelných otázek — vítězí.
radek malý světloplaší
• 1
světloplaší
host edice ReX sv. 14
• 2
• 3
© Radek Malý, 2012
• © Host — vydavatelství, s. r. o., 2012 isbn 978-80-7294-735-5
4
• 5
radek malý světloplaší
Někdy se země zdá být vyplivnutá někdy vydechnutá Pomněnko jak můžeš ještě kvést karl lubomirski
• 6
• 7
• 8
čtyřverší
hodina modrá. do samoty polí jdou první srnky tančit po sněhu. kopýtky tkají vlákna příběhu, který se nestal. ale přece bolí.
• 11
svážejí řepu do hrozivých hromad a andělé si v polích peří derou. pod nimi mužik, tančí, on se pomát. a hledá cestu. je jich tolik. kterou?
dál do lesů se dříví nosí a zní z nich táhlá volání, když o to podzim zimu prosí, co jelen žádá po lani.
12 •
my popínavky pnem se po pni. nad mlhu chceme, k nebi blíž. hned u brány nás, petře, skopni. nemyté nehty škrábou kříž.
ještě ne tma, ta úplná, ta tchoří. dávno ne den, ten v poutech odveden za pole. tam, co myší stohy hoří. jen šeroslepo. klekánice jen.
• 13
pomalý soumrak. vleklé umírání, důstojné přitom. agonie ne. ze světla do tmy k světlu. žádné ptaní. umřít tak moci… jako žijeme.
v parku jsou sochy. moc. až z toho děsí. spočítal bych je, ale strašně lije. a moje busta po špacírech kdesi… všichni ti umřou. nepředběhneš-li je.
14 •
co o kom víme? co nám kdo řekne? to by to každý měl u nás pěkné… jak pod kůži se vtřít komukoli? u sebe začít. tam, kde to bolí.
tak je nám do smíchu, až bychom plakali. tak je nám do breku, až bychom pukli. tu radost kdejaký zármutek nezkalí. jenom ten v zárodku… hle, už se kuklí.
• 15
červená světla na polňačkách duše: když někdo jede, jenom od nás pryč. a když už někdo třeba i k nám kluše, má sluchátka a na provázku klíč.