Památková péče v Hostivici

Historické památky jsou naší „zkamenělou pamětí“, majákem ve spleti měst, spoluvytvářejí náš vztah k místu, s nimi se identifikujeme, v nich hledáme zakotvení našeho „doma“. Najít rovnováhu mezi potřebami památek a současným životem není občas jednoduché. V souvislosti se stavebními úpravami na zámku jsme proto oslovili architektku Andreu Musilovou z Národního památkového ústavu, která má Hostivici na starosti, aby nám přiblížila její pohled na ochranu našeho historického dědictví.

Hostivický zámek byl kvůli špatnému stavu určen k demolici, nakonec byl na přelomu 70. a 80. let minulého století přestavěn na radnici. Jak hodnotíte tuto rekonstrukci?

Máme dochované doklady, jak fungoval zámek před touto rekonstrukcí, co všechno se tehdy změnilo?

Památková péče vznikla v 19. století a od té doby prošla několika názorovými proměnami. Co je pro památkovou ochranu důležité dnes?

Podstatou současné památkové péče je ochrana – zachování kulturně historických hodnot jednotlivých staveb a jejich prostředí či celých plošně chráněných celků. Každá stavba – památka nebo historická stavba – vyžaduje individuální přístup, který vychází nebo se opírá právě o důkladné poznání jejích kulturně-historických hodnot, a to jak celku, tak jejích částí.

A jak staré jsou nejmladší památky v Čechách?

Nejmladší prohlášené kulturní památky ve středních Čechách jsou z přelomu 50. a 60. let 20. století. Například věžové domy Kladno-Rozdělov z let 1954–1959 od architektů Josefa Havlíčka, Karla Filsaka a Karla Bubeníčka; benzínová pumpa v Milíně z roku 1959, projekt Stanislav Sedláček, nebo kulturní dům v Příbrami od architekta Václava Hilského z let 1957–1959. V rámci celých Čech jsou na prohlášení za kulturní památku navrhovány další významné stavby z druhé poloviny 20. století. Připomeňme například známé pražské obchodní domy Máj (1972–1975) a Kotva (1970–1975).

Nejdůležitější je, že byl zámeček zachráněn a stojí dodnes. Rekonstrukce proběhla dle tehdy praktikované památkové praxe a dostupných informací a znalostí situace, podle projektu SURPMO. To byla tehdy nejpovolanější specializovaná firma na rekonstrukci památkových objektů s celostátní působností. Realizace byla však poplatná tehdejším názorům a úrovni realizační firmy. Z dnešního pohledu se tehdejší přestavba může jevit příliš razantní a puristická, pravděpodobně došlo k odstranění některých dodatečných hodnotných architektonických článků a prvků při snaze navrátit objektu barokní podobu. Stavba byla staticky přeřešena, byly odstraněny historické přizděné opěráky a použity konstrukční systémy odpovídající té době. Obor památkové péče prošel v posledních desetiletích určitým vývojem a v dnešní době by byla nejspíše více zohledněna časová vrstevnatost památky, tedy respektovány historické stavební etapy. Máme také mnohem větší znalosti o historických konstrukcích a jejich opravách a lze předpokládat, že obnova by byla jak v celku, tak detailu šetrnější a citlivější.

Nicméně na druhou stranu, přes uvedené výhrady, rekonstrukce barokní podoby navrátila exteriéru zámku do značné míry větší architektonickou kvalitu. V interiéru byla restaurována dochovaná hodnotná malovaná výzdoba, která je charakteristická také pro všechny další soudobé a architektonicky podobné zámecké stavby velkovévodkyně Toskánské (např. Kácov).

Voln Pracovn M Sta

Aktuálně vyhlášená výběrová řízení a volné pozice sledujte na webo vých stránkách v sekci „Zajímá mě“, kategorie „Pracovní příležitosti“.

Aktuální informace na www.hostivice.eu v kategorii výběrová řízení

V zámku byly zřejmě dlouhou dobu byty. Je dochován Stavebněhistorický průzkum zámku z roku 1972 (SURMO), který ukazuje stav před obnovou. Vzhledem k tomu, že stavba získala zcela jinou funkci, byla výrazně dispozičně a provozně pozměněna, ale svou podstatu si zachovala a je ozdobou města dodnes.

Našly se při současné rekonstrukci nějaké zajímavé nálezy, které by přiblížily původní provoz zámku?

Myslím si, že současná rekonstrukce není takové povahy, aby se získaly výrazné nové poznatky. Zásahy do historických konstrukcí jsou minimalizovány. Podařilo se objevit kamenné ostění přikládacího otvoru nebo zazděný dveřní otvor. Jde spíše o drobnosti. Otázkou je, zda se třeba podaří objevit další malovanou výzdobu interiérů.

Současné stavební úpravy cílily především na provozní zlepšení úřadu. Jaký je největší přínos úprav z pohledu památkové ochrany?

Při každé rekonstrukci kulturní památky je nejdůležitější zachování původních a historicky hodnotných prvků a konstrukcí, aby byla zachována autenticita stavby a byl čitelný její historický vývoj. Též je důležité odstranění nevhodných novodobých zásahů a prodloužení životnosti stavby při použití vhodných materiálů a technologií. Těchto zásad se drží i probíhají rekonstrukce zámečku/radnice.

Chrání památkáři jen jednotlivé domy případně jejich dochované vybavení?

Ve smyslu památkového zákona existují různé stupně památkové ochrany podle důležitosti a významu jednotlivých staveb a uměleckých děl. V prvé řadě jde o nemovité kulturní památky, které jsou chráněny komplexně, tedy včetně stavebních konstrukcí, střech, fasád, oken, dveří a úprav povrchů a interiérů. Máme také mnoho chráněných kulturních památek movitých, s kterými se u běžných domů setkáme výjimečně. Především jde o kulturní mobiliáře zámků a kostelů. Nejvýznamnější nemovité i movité památky byly vládou ČR prohlášeny za Národní kulturní památky.

Trochu jiný režim mají plošně chráněná památková území – městské památkové rezervace a zóny, vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny, tedy historické urbanistické oblasti chráněné jako celek. Většinou se jedná o uskupení více hodnotných historických staveb, z nichž pouze některé jsou kulturními památkami, které dohromady tvoří kulturně, historicky a urbanisticky cenný celek. Zde je kladen důraz na vnější vzhled objektů, hmotu, tvar, materiálové a barevné řešení. Důležité je zachování tradičních urbanistických a architektonických zásad, stejně jako použití tradičních materiálů a technologií. Posuzovány jsou i novostavby, které musí s historickým prostředím spolupůsobit, nikoli ho narušovat, což neznamená, že nemůže být použita soudobá forma při zachování tradiční hmoty.

Dalším stupněm památkové ochrany jsou památková ochranná pásma vyhlášená za účelem ochrany prostředí jednotlivých památek nebo jejich souborů. Právě formou památkového ochranného pásma je chráněno jádro města Hostivice, které tvoří prostředí místních kulturních památek.

Co všechno vlastně spadá v Hostivici pod památkovou ochranu a co z toho považujete za nejcennější?

Nejcennější jsou určitě prohlášené kulturní památky, mezi něž patří zámek, kde součástí jeho areálu jsou i hodnotné budovy hospodářského dvora, kostel sv. Jakuba, fara, mariánský sloup uprostřed náměstí a poutní cesta do Hájku. Na litovickém katastru jde především o gotickou tvrz s hospodářským dvorem a kaple sv. Jana Nepomuckého. Veškeré tyto stavby se dají dohledat v Památkovém katalogu, viz QR kód.

Jak bylo zmíněno výše, vzhledem k tomu, že historické jádro města Hostivice obsahuje řadu velmi cenných a architektonicky pozoruhodných objektů a zároveň si jádro dochovalo historickou urbanistickou strukturu s malebnou zástavbou drobný-

Technick Slu By Hostivice