Novinky z Evropy

Foto z Konference o budoucnosti Evropy Foto: Elyxandro Cegarra

ENERGETIKA. Po Evropské komisi začala řešit prudký nárůst cen plynu a elektřiny i Rada EU (ministři členských států): hledá společný postoj k návrhům komise na lepší koordinaci nákupu a budování strategických rezerv plynu, na reformu trhu s elektřinou, na snížení závislosti na dovozu energií či na prevenci nepředvídatelného růstu cen emisních povolenek. Ministři se ale navzdory volání po rychlé akci neshodli na jasné podpoře žádných dlouhodobějších opatření. Např. Francie a Španělsko požadovaly reformu trhu a změnu určování cen elektřiny, další státy v čele s Německem byly proti. Vicepremiér Karel Havlíček prosazoval zejména regulaci trhu s emisními povolenkami, kterou podle něj podporuje polovina států. Podle každoroční zprávy komise „Stav energetické unie“ za rok 2020 došlo k zásadnímu poklesu v objemu skleníkových plynů do ovzduší o celých 31 % oproti roku 1990 a o 10 % oproti roku 2019; to je ale důsledek pandemie: spotřeba energie klesla až o 1,9 %. Vzrostla ale energetická závislost EU: 60,6 % energie se dováží (2018: 58,2 %), což je nejvyšší podíl za posledních 30 let. Obnovitelné zdroje se loni poprvé staly významnějším zdrojem energie (38 %) než neekologická fosilní paliva (37 %). Devět členských států EU již vyřadilo uhlí jako energetický zdroj, dalších 13 států se zavázalo to učinit do konkrétního data.

EKOLOGIE. Skotské město Glasgow hostilo globální klimatickou konferenci. Sešli se na ní zástupci 197 stran včetně členských států EU (za ČR premiér Andrej Babiš). Mezi hlavní cíle letošní konference patří zajistit nulové emise do poloviny století, udržet na uzdě 1,5 stupně globálního oteplování, dokončit soubor pravidel, kterými se řídí provádění Pařížské smlouvy a zavázat se k mobilizaci 100 mld. USD ročně do roku 2025 na pomoc rozvojovým zemím, které se musejí vypořádat se změnami klimatu. Evropská komise přislíbila 1 mld. € na ochranu světových lesů.

PANDEMIE. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) pravděpodobně nerozhodne o ruské vakcíně proti covidu-19 Sputnik V dříve než v prvním čtvrtletí 2022. EMA totiž stále neobdržela některá důležitá data. EU vyvezla více než miliardu dávek vakcín proti covidu-19 do více než 150 zemí, z toho přes 87 milionů dávek do zemí s nízkými a středními příjmy. EU tak vyvezla stejný objem vakcín, jako použila pro občany členských zemí. Dokončené očkování už mají více než tři čtvrtiny dospělých obyvatel EU.

SPOLEČNÁ OBRANA. Asi 130 vojáků 25. protiletadlového raketového pluku ze Strakonic působí od poloviny letošního července na vojenské základně v litevské Rukle. Jejich úkolem je pomoc při ochraně vzdušného prostoru této pobaltské země. Kromě Čechů působí aktuálně na základně pod německým vedením také Nizozemci, Belgičané, Lucemburčané a Norové. NATO tak posiluje své pozice při hranicích s Ruskem. Vojáci z členských zemí působí na čtyřech základnách v Polsku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku. V Litvě aktuálně působí zhruba 1200 aliančních vojáků.

BREXIT. Pokračuje konflikt o rybolovná práva mezi UK a Francií. Podle pobrexitové dohody evropští rybáři mohou nadále lovit v britských teritoriálních vodách, pokud prokážou, že v nich lovili i před brexitem. Podle Francie má ale UK příliš vysoké požadavky na dokumentaci a velkou část žádostí francouzských rybářů zamítá. Spor není významný ekonomicky (rybolov představuje 0,06 % HDP Francie a 0,1 % HDP UK), ale symbolicky, a především kvůli tomu, že jde o porušení pobrexitové dohody ze strany UK, jejíž ignorování by mohlo sloužit Britům jako precedent pro další porušování smluvních závazků.

MEZINÁRODNÍ OBCHOD. Obchodní dohody, které jménem členských států uzavírá EU, jsou úspěšné: odbourávají desítky obchodních překážek s 22 partnerskými zeměmi. Vývoz z EU se loni zvýšil o 5,4 mld. €. Největší podíl mají obchod se Švýcarskem (21 %), Tureckem (11,3 %) a Japonskem (9,4 %). První desítka obchodních partnerů EU končí Ukrajinou (3,4 %) a Marokem (3 %), obchod s Ruskem či Čínou je pod touto hranicí.

POLSKO. Soudní dvůr EU (SDEU) udělil Polsku další pokutu ve výši 1 mil. € (25,7 mil. Kč) denně za to, že neuposlechlo jeho předchozí rozsudek a nepozastavilo činnost disciplinární komory nejvyššího soudu trestající soudce v rozporu se zásadou vlády práva. Již dříve SDEU uložil Polsku pokutu 0,5 mil. € denně za ignorování jeho rozsudku o porušování ekologických předpisů v kauze Turów. Polsko ale pokuty neplatí, takže pravděpodobně mu EU nevyplatí peníze z fondu obnovy pro řešení důsledků pandemie covidu-19 a komise mu bude strhávat pokuty z různých unijních fondů.

AFGÁNISTÁN. EU chce znovuotevřít své diplomatické zastoupení v Kábulu s cílem prohloubit dosud velmi omezenou komunikaci s vládou islamistického hnutí Tálibán, aniž by došlo k formálnímu uznání této vlády.

Pavel Svoboda

Chcete mít aktuální informace o dění v EU?

Doporučuji euroskop.cz, euractiv.cz, narodnikonvent.eu.

Veřejné konzultace Evropské komise:

i vy se můžete zapojit do debat o celoevropských problémech na https://ec.europa.eu/info/ consultations_cs.

Chcete navrhnout změny v evropské legislativě?

K tomu slouží Evropská občanská inciativa, aktuálně 11 takových iniciativ sbírá potřebné podpisy, např. k záchraně včel v Evropě. Zapojte se na https://europa.eu/ citizens-initiative/home_cs.