Zažij hudební festival s koupačkou!

To opravdové léto začíná 23. a 24. června na Lážo Plážo Festu. Přijď se přesvědčit, že otrokovický Štěrkáč je ultimátně to nejlepší místo, kde můžeš pořádat hudební festival!

Jen si to představ: Ležíš na pláži, posloucháš Medial Banana, usrkáváš drink a připadáš si jako v Karibiku. Pak s kámoši trošku zazlobíš v kotli Horkýže Slíže a hned po koncertě skočíš do Štěrkáče. Budeš si připadat trošku trapně, ale neodoláš a prubneš epesní dětské hřiště. Respekt si získáš zpátky pár koši na streetbasketu nebo smečemi na beachvolejbalu. Ve street food zóně si nedokážeš vybrat, takže ochutnáš radši všechno. Ještě se nějak doplazíš ke stejdži, protože o nejmonstróznější show Rybiček 48 prostě nemůžeš přijít. A pokud to nepřeženeš s drinky, budeš mít parádní vzpomínky.

Vypsaná fiXa bude na Lážo Plážo Festu rozdávat kusy radosti

Vyšplhala nejvýš po Žebříku a přiletěl k ní Anděl. Řeč je o Vypsané fiXe, která se letos stala skupinou roku, a to rovnou dvakrát. Nejslavnější kapela ze San Piega zahraje na otrokovickém Lážo Plážo Festu v sobotu 24. června a rozhodně nepřijede s prázdnou – na Štěrkáč s sebou přiveze oceňovanou desku Kusy radosti.

„Myslím si, že je to dobré album. V rámci naší diskografie bych ho poslal hodně dopředu, možná až do první trojky. Celkově si myslím, že jednou z našich předností je to, že jsme nikdy nevydali slabou desku,“ říká v rozhovoru Márdi, kytarista, textař a skladatel nepřehlédnutelné pardubické partičky, která započala své originální hudební tažení v roce 1994.

Jak s odstupem času hodnotíte úspěch v podobě získané Ceny Anděl v kategorii skupina roku?

Máme z toho v kapele radost a dodalo nám to pozitivní energii. Je dobré, alespoň jednou za život, něco vyhrát… se frontman kapely Márdi

Co vám okamžitě blesklo hlavou, když vaši kapelu během slavnostního večera vyhlásili?

Já osobně jsem byl v šoku. Navíc tato kategorie byla vyhlášena jako úplně první, takže jsem byl v šoku o to víc. Prostě to přišlo hned. První, co mi blesklo hlavou bylo, abych, na nikoho nezapomněl s poděkováním, vždyť ta cena nepatří jenom nám, čtyřem muzikantům, ale patří i lidem z našeho týmu.

Na hudební scéně se pohybujete úctyhodných devětadvacet let. Dá se říct, že Cena Anděl, stejně jako úspěch v tradiční anketě Žebřík, je jakési zúročení vaší dosavadní poctivé práce?

Ano, určitě se to tak dá říct. Ale stejně tak se dá říct, že byl zcela výjimečně popřen citát mého oblíbeného hrdiny Duda z filmu Big Lebowski, který v něm říká, že flákači vždycky prohrajou. My teda zabrat umíme, ale ve své podstatě jsme z určitého pohledu celkem líná kapela. V čem je dneska Vypsaná fiXa jiná, srovnáme-li ji s tou z druhé poloviny devadesátých let?

Líp hrajeme a hůř vypadáme. S jakými cíli jste kapelu v roce 1994 zakládali? Po čem jste tenkrát snili a toužili?

V roce 1994 bylo v Pardubicích asi padesát kapel a věř, že mít v té době kapelu, bylo nejvíc cool. Bylo to podobné, jako být nyní influencerem, youtuberem nebo tiktokerem. Naše ambice nebyly žádné, chtěli jsme spolu jenom pařit a kapela byla určitým stmelovacím bodem toho, proč pařit. Jediný náš zájem se točil kolem jediného, a sice jestli budeme mít nějaké peníze na večer, případně, kde budeme machrovat před holkami, že naše kapela je nejlepší. Bylo nám spolu dobře a trávili jsme společně všechen volný čas.

Dokážeš říct, co vás katapultovalo mezi tuzemskou klubovou špičku? Kdy přišel zásadní zlom ve vašem hudebním tažení? Šlo to postupně a zásadních bodů vidím víc. Po dvou letech přišel první manažer Ladis, který nám dokázal zařídit koncerty a my jsme začali jezdit hrát i mimo naše město. Hráli jsme čím dál víc, a hlavně jsme se to trochu naučili. V roce 2001 jsme podepsali smlouvu u velké firmy a vydali první desku Brutální všechno. V roce 2003 si nás pod křídla vzala agentura Ameba, přišla naše současná manažerka Dydla a začali na nás chodit lidi v mnohem větších počtech, což vyvrcholilo v roce 2007, kdy jsme vyprodali Lucernu. V roce 2008 jsme si založili vlastní label, který vede náš první manažer, a všechno zvládáme sami. Zkrátka, cestu jste si poctivě vyšlapali. Jak říká naše manažerka: „Pojďme bod po bodu…“ A můj osobní zlom vidím v okamžiku, kdy jsem poprvé dokázal vylézt na pódium. Ono to totiž není úplně jednoduché.

V loňském roce jste vydali desku s názvem Kusy radosti, o které se psalo, že „Vypsaná fiXa chytla další dech a nahrála velice slušnou kolekci s garážovějším a punkovějším zvukem, se vší melancholií, syrovostí a energií.“ Jak těžké je po tolika letech tvořit, a přitom se jakkoliv nevykrádat?

Složit písničku je v mém případě mnohem jednodušší než třeba smontovat velkou trampolínu pro děti. S tím mi nikdo pomáhat nemusí a vždycky mi to jde. Vůbec to není těžké – chce se to jenom soustředit na texty a každý den si zahrát na kytaru, což taky dělám, protože mě to baví. Skládat hudbu je úplně v pohodě, ale s texty je to těžší. Avšak moment, kdy se to prolomí a já vím, o čem to bude a jak to napíšu, je neuvěřitelný a krásný. Vykrást se nemůžu, protože celou dobu skládám jednu písničku stejně jako každý, ale snažím se to vždycky udělat trochu jinak. Bez dobré produkce by to samozřejmě bylo mnohem náročnější. Naštěstí máme produkci dobrou, a to díky Ondrovi Ježkovi a Dušanu Neuwerthovi, takže se někdy stane, že ve studiu zazní věta: „Takových písní už máš hodně, pojďme zkusit něco jiného...“

Stejně tak se v jedné z recenzí psalo, že „po textařské stránce je Márdi stále ve formě a jeho osobitý rukopis má svou nezaměnitelnou poetiku nekonečného, i když ne vždy veselého mládí.“ Kde bereš neustálou inspiraci?

Rozhlížím se, vnímám, sbírám a posílám sám sobě sms, abych to nezapomněl.

Mezi vaše nejpovedenější desky patří Fenomén a Klenot, které byly dokonce nominovány na Cenu Anděl v kategorii album roku. Kam osobně řadíš v rámci vaší pestré diskografie právě Kusy radosti?

Myslím si, že je to dobrá deska. V rámci naší diskografie bych ji poslal hodně dopředu, možná až do první trojky, ale celkově si myslím, že jedna z našich předností je to, že jsme nikdy nevydali slabou desku.

Počítám, že poctivý průřez celou vaší tvorbou samozřejmě zazní i na blížících se letních festivalech. Jak se na ně těšíte? Co na nich máte rádi?

Je tam hodně lidí, silnější aparát a čerstvý vzduch. Jedna z letních zastávek bude taky na červnovém Lážo Plážo Festu v Otrokovicích na Zlínsku. Jaký máte k tomuto regionu vztah? Zažili jste tady něco výjimečného?

Zlín je pro nás důležitý. Naše současná manažerka se na nás byla poprvé podívat se svojí tehdejší agenturou právě ve Zlíně, aby zjistila, jak fungujeme v jiném regionu než v tom našem domácím. Tenkrát jsme hráli v klubu Golem a bylo vyprodáno, což nám pomohlo k tomu, že si nás nakonec vzali. Byl to magický koncert. Lidi kolem a v okolí umí skvěle řádit, takže na Zlínsku hrajeme rádi. Pojďme na závěr trošku nalákat čtenáře – poslední váhavce, proč by měli přijít na Lážo Plážo, respektive konkrétně na Vypsanou fiXu?

Zveme všechny, hrajeme dobře a dodáme energii každému, kdo přijde do kotle. Mimochodem, už jsme na tomto festivalu jednou byli – koná se v moc pěkném areálu, kde zelená vládne a určitě nám bude i tentokrát svítit slunce. Takže, milí čtenáři, vězte, že vytančíte chmury a pak se svalíte do trávy. Všechno vygraduje večer a svět bude dobré místo na existenci. Starosti budete brát s „lážo plážo“ klidem a všechny „lážo plážo“ vyřešíte. Nezbývá, než si rovnou koupit lístek!

Autor: Jakub Malovaný (www.jakubmalovany.cz)

Horem Dolem opět v Provodově

říká šéf festivalu Václav Zimmermann

Multižánrový festival pro všechny generace, to je Horem Dolem, konající se v Provodově mezi Zlínem a Luhačovicemi na pomezí Valašska a Slovácka.

Přehlídka hudby, divadla, přednášek a workshopů pro všechny místní i přespolní návštěvníky – s cílem oživit a nabídnout danému místu nemainstreamovou a alternativní kulturu – se tentokrát uskuteční ve dnech 4. až 6. července. Jak bude program 12. ročníku festivalu vypadat? Nejen to prozradil v rozhovoru jeho šéf Václav Zimmermann.

Festival se do Provodova vrací po dvou letech. Co za jeho pauzou stálo?

Potřeba odpočinku a čas na přípravu. Festival pořádáme, protože nás to baví, pro mě osobně je to navíc kontakt s místem, kde jsem vyrůstal – teď pracuji a žiji v Praze. Nikdo z organizátorů není za festival honorovaný a jednou za dva roky je to pro nás tak akorát, aby se nám z pořádání nevytratila radost. Během té pauzy se nám nastřádá i spousta zajímavých nápadů a projektů, takže se nám to pak sestavuje o to lépe.

Horem Dolem je festival tak trochu jiný. V čem vidíš jeho přednosti? Čím je specifický?

Specifický je tím, že je otevřený všem generacím, a to za dobrovolný příspěvek. Nestavíme ploty, nemáme sekuriťáky, zakládáme si na důvěře. Kdo má víc, dá víc, kdo má méně, dá méně. Jde nám hlavně o to, aby se tu všichni cítili dobře. Festival je svůj i v tom –jak už název napovídá – že tvoříme program svobodně a barevně tak, aby se na jednom místě setkala cimbálka s rapem nebo energickým punkem, workshopy s divadlem, začínající s profesionály a tak dále. Festival je specifický taky tím, že na Provodov stahuji aktivní, nadané studenty z DAMU, kde jsem studoval a kde nyní učím. Ti své projekty představují zemitému moravskému publiku a obě strany si to, myslím, docela pochvalují. Jak bude letošní třídenní program vypadat? Na co všechno se můžeme těšit?

S každým ročníkem se snažíme dělat program jiný, každý ročník je originál. Letos návštěvníky čeká více hudby, více workshopů, více programových stanů a sekcí, ale i více stánků s občerstvením. Konkrétně přivítáme třeba uherskohradišťskou rapovou skupinu Bartleby v čele s autorem, textařem a slamistou Ondřejem Hrabalem, pražskou kapelu Holinky, která zahraje klezmer, balkánský, rusínský, ukrajinský, ruský a romský folklór, nebo pánské sdružení Muzička z Bratislavy s jejich netradičním, syrovým a jak sami říkají „zgýčovaným“ pojetím folklóru. Dále tu bude sólový projekt Met.Blues Novozélanďana Rhyse Braddocka a sbor nejen studentů DAMU Veselé chvíle svými hlasivkami rozezní místní krajinu na nové amfiteátrové stagi. Z workshopů nabídneme dialogické jednání, divadlo fórum, hlasovku a zpěv, divadelní improvizaci, tanec nebo výtvarný kurz pro nejmladší. Ale především lákáme na pohodovou atmosféru malého nemainstreamového festivalu, který se odehrává na louce za malebnou vesnicí s dech beroucími výhledy.

Podle jakého klíče vlastně dramaturgii festivalu tvoříte? Autorství. Kreativita. Nadšení. To jsou stavební kameny Horem Dolem. Ale taky odvaha. Občas si s Matějem Košárkem, kamarádem a spoluzakladatelem festivalu, povídáme o tom, jak festival koncipovat a kam ho směřovat. Tuhle mi Matěj nadšeně říkal, že by ho bavila představa, kdybychom dotáhli klavír někam do lesa a kdyby na něj někdo hrál ve fraku Rachmaninova. Nápad se mi hodně líbil, tak jsme našli prostor kousek od festivalového městečka, kde by to šlo uskutečnit. Pak jsem náhodou narazil na kapelu Delioù, kterou tvoří česká houslistka Jitka Malczyk a bretaňská harfistka Célestine Doedens, a na klavír jsme zapomněli. Holky s tímto místem nadšeně souhlasily a my se těšíme, že zde i s ozvěnou našich luk a lesů vykouzlí, jak se říká, nevšední hudební zážitek. Zkrátka dramaturgii děláme trochu odvážně, neli šíleně, aby nás to bavilo a aby v tom byl i nějaký přesah. Sluší se říct a poděkovat za to, že s dramaturgií a technickým zázemím nám pomáhá i spolek Zlínský Zvěřinec pod vedením Jana Tomšů. Najde se nějaký opravdu zajímavý interpret či projekt, který jsi díky uplynulým ročníkům objevil?

Celá řada, ale hlavně musím zmínit zdejší Dechovou hudbu Provodovjané, která tu pokřtila s výtvarníkem Františkem Skálou album Pojď se mnou, děvče mé. Mimochodem, letos spolu vystoupí i na filmovém festivalu v Karlových Varech, tomu říkám Provodov ve světě a svět na Provodově. Rádi vzpomínáme na kapelu Pitocha nebo Tygroo, které publikum nechtělo pustit z pódia. Já osobně mám ale nejraději, když se diváci a muzikanti setkávají u ohně a společně improvizují. Vzniká tak něco, co vychází z přítomné atmosféry a chuti se společně, tvůrčím způsobem setkat a prožít něco, na co se hned tak nezapomene. A pro tyto okamžiky má smysl náš festival dělat.

Autor: Jakub Malovaný (www.jakubmalovany.cz)

Foto: Archiv festivalu Horem Dolem

Clive Bunker: bubeník slavných

Jethro Tull v klubu Mír!

Na začátku léta přijede do Uherského Hradiště bubeník slavných Jethro Tull! Angličan Clive Bunker tu v sobotu 24. 6. od 20:30 vystoupí v klubu Mír se speciálním bluesrockovým koncertním programem za doprovodu kapely fenomenálního italského kytaristy a zpěváka Riki Massiniho. Během večera zazní známé, kultovní písně Jethro Tull, autorská tvorba a chybět nebudou ani neuvěřitelně energická bubenická sóla dnes již šestasedmdesátiletého Bunkera! Clive Bunker působil v Jethro Tull v těch nejlepších letech, tedy od jejich počátku až do roku 1971, kdy po čtvrté řadové řadové desce „Aqualung“ kapelu opustil. Je podepsán pod největšími hity kapely jako Locomotive Breath, Aqualung, Bourrée, My Sunday Feeling atd. Následně koncertoval a nahrával s Blodwyn Pig, Jude, Aviator, Jeff Pain, Manfred Mann, Jack Bruce, Gordon Giltrap, Anna Ryder, Steve Hillage, Vikki Clayton, Solstice, Glenn Hughes a Jerry Donahue. Na sólové album

„Awakening“ (1998) se znovu umělecky spojil s Ianem Andersonem a Martinem Barre. Vstupenky na koncert získáte na webu www.mkuh.cz, pokladně kina Hvězda nebo v klubu Mír. V předprodeji přijdou jen na 350 Kč.

V_houští

Festival rychlé a pomalé hudby

15.7.2023 v remízku nedaleko Lukova u Zlín

5. ročník slavnosti přespolního a domácího současného umění v remízku nedaleko Lukova u Zlína. V houští se letos vynoří přední umělci současné československé scény, lokální poklady a čerstvé proudy. Fvck_kult a Post-hudba přivezou své čerstvé desky (roku) a Rainer, François Svalis s Lukášem Palánem vytvoří sety přímo pro festival. Shallov, Opuka a Lambblood nás vezmou na společnou cestu zvukovou krajinou, Nanashi do Japonska a Vanda Kavková na Slovácko bez žuder. Bližší info na www.zverine.cz

Festivalu malých pivovarů

17. 6 .2023 nádvoří Nového Kláštera v Napajedlích

Už osmý ročník Festivalu malých pivovarů se uskuteční v sobotu 17.6. od 16. hodin na nádvoří Nového Kláštera v Napajedlích . Svá piva a pivní speciály představí výborné regionální pivovary. Na pódiu opět čekejte živelné kapely, které podpoří atmosféru festivalového odpoledne a večera. Zahraje Hluchý Dovrat, Street crew a Metallica Revival Litovel. Chybět nebude hlasování o nej pivovar, pivní soutěže a ani aktivity pro děti.

Více na www.kknapajedla.cz

Luhovaný Vincent

Dovolená ve Zlínském kraji?

Navštivte 13. ročník Luhovaného Vincenta

Odpočinek má mnoho podob a každý ho prožívá jinak. Multižánrový festival Luhovaný Vincent se tématu Dovolená jako stav mysli bude věnovat ve dnech 22. – 25. června v srdci Luhačovic. Ve čtyřech nabitých dnech se na téma dovolené návštěvníci budou moci podívat hned z několika úhlů pohledu a procítit ho skrze umělecká ztvárnění v mnoha podobách, za hudebních, filmových, zvukových či literárních doprovodů.

Kompletní program najdete na webu Luhovaného Vincenta. luhovanyvincent.cz