Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví oslavil 70 let od

Sv Ho Zalo En

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví patří již od roku 1953 bez přestávky k pilířům zdravotnického vzdělávání v České republice. Na začátku července tak oslavil již 70. výročí od svého založení. Při té příležitosti byla v pondělí 19. června uspořádána v kongresovém sále Johanna Gregora Mendela v Hotelu ILF, který je neodmyslitelnou součástí Institutu, konference za účasti řady významných hostů nejen českého zdravotnictví, ale i akademické obce.

Institut byl zřízen k 1. červenci 1953 výměrem ministra zdravotnictví ze dne 30. června 1953, tehdy pod názvem Ústav pro doškolování lékařů (ÚDL). ÚDL jako rozpočtová organizace podřízená přímo Ministerstvu zdravotnictví měl za úkol zabezpečení dalšího vzdělávání lékařů. To bylo již od svého počátku rozděleno na získávání specializací a další doškolování specialistů v praxi. Roku 1966 došlo na základě změny zákona o péči o zdraví lidu mimo jiné k jeho přejmenování na Institut pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů v Praze (ILF). V roce 1977 došlo k výraznému zlepšení komfortu pro účastníky vzdělávacích akcí otevřením moderní koleje s deseti účelně vybavenými učebnami, moderně zařízenou a vybavenou odbornou knihovnou, ubytovací kapacitou s více než 300 lůžky a samostatným stravovacím provozem. Tato nová a zároveň druhá budova Institutu, stojící v Budějovické ulici v Praze 4, od svého otevření nese název Hotel ILF a je dodnes jedním ze dvou klíčových míst, ve kterých vzdělávání probíhá. Od začátku 90. let docházelo v Institutu k postupné transformaci, téměř po dvaceti letech došlo také k úpravě statutu a tím v roce 1993 i k opětovnému přejmenování na současný název Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ), který přesněji odráží širší spektrum účastníků dalšího vzdělávání organizovaného Institutem.

Konferenci zahájila ředitelka IPVZ slovy o nezastupitelnosti role Institutu v celém systému postgraduálního vzdělávání a zároveň vyjádřila přání, aby veškeré výzvy a úkoly plynuly hladce a přirozeně.

V první části konference následně zazněly příspěvky nejen dalších čelních představitelů Ministerstva zdravotnictví, ale rovněž rektorky Univerzity Karlovy, předsedy Asociace děkanů lékařských fakult, předsedy

České lékařské společnosti JEP, prezidenta České lékařské komory, prezidenta České stomatologické komory, prezidenta České lékárnické komory a ředitelky Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů.

Příspěvky všech zmiňovaných autorit v sobě obsahovaly dvě zásadní poselství. V první řadě byla vyzdvihnuta důležitost IPVZ v systému vzdělávání, na druhou stranu však docházelo i ke konstruktivní kritice a námětům na zlepšení. Drtivá část těchto námětů se vztahovala k situaci přetrvávající z minulých let až desetiletí. V současné chvíli má IPVZ od loňského roku nové, téměř kompletní vedení v čele s ředitelkou MUDr. Irenou Maříkovou, MBA. Tato změna s sebou přinesla již aktuálně započaté a do budoucna připravované zásadní změny v organizaci i administraci vzdělávání. Nejviditelnějšími kroky jsou změna způsobu komunikace a přístupu k dalším zainteresovaným subjektům a organizacím napříč českým zdravotnickým systémem. Během uplynulého roku došlo například k navázání spolupráce s Univerzitou Karlovou v Praze, prohloubení spolupráce s Českou lékařskou komorou nebo uzavření Memoranda o spolupráci s Asociací děkanů lékařských fakult. Hlavním cílem Memoranda o vzájemné spolupráci je postupné a systematické zkvalitňování a propojování specializačního vzdělávání. Byla také obnovena činnost vědecké rady Institutu, která bude dohlížet na vzdělávací aktivity a jejímž stálým členem byl jmenován viceprezident ČLK MUDr. Zdeněk Mrozek, Ph.D. Systémově se pak na základě domluvy prohlubuje spolupráce přímo s ČLK. Dlouhodobým cílem je zjednodušení administrace celého systému postgraduálního vzdělávání. Konkrétně se jedná o vytvoření jednotné administrativní platformy speciali- začního vzdělávání, nový informační systém modulárního typu „administrátor“. V současnosti se plánují tři základní moduly – akreditace, specializační vzdělávání a evaluace. Širším cílem pak je do budoucna do systému začlenit i modul pro aprobační zkoušky a rezidenční místa. Po spuštění systému se zjednoduší administrace veškerých procesů pro klienty i zaměstnance Institutu a zároveň bude kladen vyšší důraz na oboustrannou komunikaci a evaluaci, což je krok, po kterém lékaři dlouhodobě volají.

Změny jsou připravovány také přímo v oblasti vzdělávání. Od září letošního roku bude obnoven nástavbový obor veřejného zdravotnictví. Na něj by mělo navazovat profesní vzdělávání v rámci profesních programů s možností získat i profesní titul MPH (Master of Public Health – pozn.) nebo MHA (Master of Health Administration – pozn.). IPVZ se také podílí na koncepci a vzniku simulačního vzdělávání v simulačním centru Fakultní nemocnice v Motole, kde by mělo probíhat školení akutních a urgentních stavů v daném oboru, který je danému školenci blízký. Příkladem můžou být třeba urgentní stavy v chirurgii nebo urgentní stavy v interně či pediatrii. Simulační vzdělávání je budoucností kompetenčního způsobu získávání praktických dovedností, a tímto směrem by proto mělo být orientováno vzdělávání v IPVZ obecně. teder a subkateder. Kromě představení jejich oborů nebo pedagogických pracovišť došlo i na osobní vzpomínky, na vývoj vzdělávání v jejich oborech a také na vize a reálné úkoly na další období. V současnosti též probíhá optimalizace nastavení jednotlivých kateder, kdy hlavním plánem je, aby začlenění bylo po kmenových oborech.

Konferenci provázel po celý den doprovodný program mimo jiné v podobě ukázky unikátního interaktivního výukového zařízení, Anatomického stolu, jediného reálného 3D anatomického systému v ČR zobrazujícího ve vysokém rozlišení čtyři reálná lidská těla, přes 20 jednotlivých částí těla a přes tisíc patologických příkladů.

Jan Brodský, tiskový mluvčí IPVZ