Teramagazin 6 2012

Elektronický časopis o teraristice - ZDARMA

TERA

www.teramagazin.cz

magazín

Kudlanky - sexuální kanibalové Chov Lampropeltis getula californiae I Teratoscincus roborowskii I Chameleon jemenský - základy chovu I štír Opisthacanthus rugiceps I Hadi Hondurasu IRizika otravy u terarijních zvířat I Svět v Podzemí I Kudlanky – sexuální kanibalové I Jak jsme potkali baziliška zeleného I

6/2012

Úvod Vážení teraristé,

dovolte mi, abych Vás přivítal u šestého čísla TERAmagazínu. Toto číslo vzniklo částečně v časovém tlaku, ale doufám, že to na něm není příliš vidět. Věřím, že i tentokrát si snad všichni čtenáři najdou to pro ně zajímavé.

Opět bych chtěl poděkovat všem autorům článků, bez nichž by již šesté číslo TERAmagazínu nikdy nemohlo vyjít. Při této příležitosti bych rád vyzval i Vás čtenáře, pokud máte nápad na kvalitní a zajímavý článek, nechybí Vám chuť a trocha času, rádi jej přijememe. Neustále sháníme nové autory, kteří mají zájem a chuť přispět něčím novým, pro komunitu zajímavým. Takto zajímavý může být třeba i článek o relativně často a úspěšně chovaném chameleonu jemenském, který by dle mne zasloužil cenu o největšího trpitele v teraristické „branži“. Doufám, že začínajícím chovatelům i tento článek pomůže lépe zvládnout chov těchto krásných ještěrů.

Těšit se můžete i na nové a unikátní články z říše bezobratlých a hadů.

Abych nezapomněl, novinkou na webu TERAmagazínu je kalendář akcí, kde můžete sledovat nejbližší teraristické akce.

Obsah

Úvod.....................................................................................2 Obsah...................................................................................2 Hadi Ještěři

Chov Lampropeltis getula californiae................... 3

Teratoscincus roboborowskii..................................6 Chamaeleo calyptratus - základy chovu................10

Bezobratlí Hadi

Odchov štíra Opisthacanthus rugiceps..................14 Hadi Hondurasu - Část první................................. 15

Veterina

Rizika otravy u terarijních zvířat...........................21

Bezobratlí Ještěři

Kudlanky - sexuální kanibalové............................23 Jak jsme potkali baziliška zeleného.......................31

Reportáž Soutěž

ZOO Plzeň otevřela nový pavilon.........................34 Soutěž o hodnotné ceny od Robimausu!...............40

Takže už nezbývá než popřát příjemně strávené chvíle u nového čísla TERAmagazínu!

Příjemné počtení Vám za redakci časopisu TERAmagazín přeje Aleš Kozubík

Teratoscincus roborowskii str. 6

PS: Nezapomeňte se zúčastnit soutěže:)

Na tvorbě časopisu se podíleli: Redakční rada:

Jaroslav Forejt - jaroslav.forejt@teramagazin.cz Aleš Kozubík - ales.kozubik@teramagazin.cz Daniel Koleška - daniel.koleska@teramagazin.cz

Autoři článků v tomto čísle:

Lucie Černegová, Miloš Průcha, Jakub Jehlička, Vladimír Cerha, Ing. Ivan Vergner, MVDr. Lucie Zicháčková, Karolína Hamzová, Martin Kulma, Eva Záhrobská, Petr Záhrobský, Daniel Koleška

TERAmagazín 06 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

Kudlanky - sexuální kanibalové str. 23

2

C h o v Lampr op eltis getu la ca lif o r n ia e

Hadi

Text a fo to: L u cie Čer nego vá

Lampropeltis getula californiae, alebo u nás nazývaná Koralovka kalifornská sa v prírode vyskytuje v západnej časti Severnej Ameriky. Obýva najmä územie Kalifornie a Arizony, ale aj oblasť južnej časti Nevady, Oregon a Utah.

Keďže ide o pomerne nenáročného hada, stala sa aj v našich podmienkach obľúbeným a častým chovancom. Je nenáročná na chov i odchov, a existuje aj veľké množstvo farebných mutácií, ktoré ešte zvyšujú atraktivitu tohto druhu. Dorastá do dĺžky 120 - 150 centimetrov, a povahovo ide o relatívne pokojného hada i keď začiatky, najmä u niektorých mláďat, môžu byť ťažké.

Samec L.g.californiae

Areál Lampropeltis getula californiae

Dokážu sa totiž intenzívne brániť a snažia sa vás zastrašiť. Zaujmú obranný postoj, podobne ako to robia štrkáče. Telo je zvinuté, hlava stočená do tvaru písmena S, aby boli pripravené k okamžitému útoku, nahlas syčia a rýchlo kmitajú chvostom a len čo sa k nim priblížite, neváhajú a pohryzú vás. Keďže ale nie sú jedovaté a zuby nemajú príliš veľké, pohryznutie nebýva veľmi bolestivé.

Zaujímavé na týchto hadoch je aj to, že v prírode sa okrem bežnej potravy, akou sú rôzne hlodavce a vtáky, často živia aj inými plazmi, či už sú to hady, alebo malé jašterice. Dokonca nepohrdnú ani obojživelníkmi, či primerane veľkými vajcami.

Preto v angličtine dostali pomenovanie King Snake, čo v preklade znamená kráľovský had. Toto meno si zaslúžia o to viac, že neváhajú uloviť ani jedovatého štrkáča, voči ktorého jedu sú prirodzene odolné, aj Ďalším obranným mechanizmom koraloviek je keď nie úplne imúnne. vylučovanie zapáchajúceho sekrétu, ktorý je zmesou pižma a obsahu kloaky. Tento sekrét nie je nebezpečný, ale naozaj pomerne dosť zapácha.

Postupným zvykaním mláďat na manipuláciu sa však tento zvyk odstráni.

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

3

Hadi

Koralovky chováme v teráriu s rozmermi cca 90 x 45 x 40 (d x š x v ) pre jedného hada, keďže spolu ich dávame iba v období párenia. Dôležitá je skôr dĺžka a šírka terária, keďže žijú prevažne pozemným spôsobom života. Koralovky v prírode žijú v pomerne suchých oblastiach a preto nie sú náročné ani na vlhkosť v teráriu. Ako substrát volíme buď piesok, hrubší štrk, alebo drevenú štiepku. Stričkujeme len veľmi jemne a to len v čase zvliekania. Voda samozrejme musí byť zvieratám k dispozícii nonstop.

Ako dekoráciu môžeme použiť rôzne kamene a konáre, na ktorých sa radi vyhrievajú, alebo ich používajú ako úkryt.

Teplota v teráriu by sa mala pohybovať okolo 28 – 30 °C. Lokálne, pod žiarovkou môže dosiahnuť až 32 ºC, had by však mal mať aj chladnejšie miesto v teráriu, kde sa môže ukryť. V noci im stačí izbová teplota.

Pre úspešné párenie je potrebné zvieratá zimovať.

Zvieratá pred zimovaním asi 2 týždne nekŕmime, aby sa vyprázdnili. Prístup k vode zostáva samozrejme zachovaný. Zhasneme tiež svetlo v teráriu aby prechod nebol veľmi náhly. A asi po 2 týždňoch zvieratá dáme do vriec a uložíme zhruba na dva až tri mesiace na chladnejšie miesto, kde sa teplota pohybuje v rozpätí 10 – 12 ºC. Počas tohto kľudového obdobia nesmieme zabudnúť hady niekoľkokrát napojiť (aspoň raz za mesiac).

Po odzimovaní necháme zvieratá najprv aklimatizovať v teráriu a až o pár dní ich prvý krát nakŕmime a zapneme svetlo. Neskôr môžeme preložiť samca ku samici. K páreniu zvyčajne dochádza behom niekoľkých dní a často sa opakuje. Počas párenia nie je vôbec nezvyčajné, ak samec zahryzne partnerku tesne za hlavou do krku.

Ak všetko prebehlo úspešne, samca oddelíme, a o 42 - 65 dní samica nakladie 5 - 15 vajec.

Vo výnimočných prípadoch bolo zaznamenaných až 20 vajec. Nesmieme jej však zabudnúť dať kladisko (my používame primerane veľkú krabičku, ktorú naplníme vlhkým rašelinníkom, alebo ak nemáte rašelinník, dá sa použiť aj vlhký lignocel). Vajíčka sú často zlepené, ale nie je potrebné ich od seba oddeľovať. Inkubujeme ich pri 28 - 30 ºC vo vlhkom vermikulite a po 60 - 75 dňoch by sa mali začať liahnuť mladé, ktoré dosahujú dĺžku 20 - 25 cm.

Mladé koralovky po vstrebaní žĺtkového vaku kŕmime myšími holíčatami asi raz do týždňa. Niekedy je potrebné násilné rozkŕmenie, ale zvyčajne sú dosť žravé a potravu začínajú prijímať bez väčších problémov. Dospelé hady potom kŕmime asi každých 14 dní, 2 - 3 myšami, alebo malými potkanmi.

Mladé tiež treba držať oddelene, kvôli ich kanibalistickým sklonom.

Celkový pohled

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

4

Hadi

Lampropeltis getula californae - znáška

Inkubační nádoba

Mládě

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

5

Teratoscincus roborowskii

Ještěři

(Bedriaga 1906)

Terra typica: Dunhuang (40 10'N 94 50'E)

Text a foto: Miloš Průcha Systematické zařazení

Třída: Reptilia Řád: Squamata Podřád: Sauria Čeleď: Gekkonidae Podčeleď: Teratoscincinae Rod: Teratoscincus

Rozšíření T.roborowskii obývá nehostinnou krajinu s extrémními výkyvy teplot v okolí města Turpan na severovýchodě čínské provincie Xinjiang (Ujgurská autonomní republika Východní Turkestán). Turpan je oáza na severovýchodním okraji pouště Taklamakan (v překladu „Místo, odkud není návratu“).Turpanská proláklina se svými minus 154 metry pod hladinou

moře je druhé nejníže položené místo na světě a díky poloze patří zdejší letní teploty mezi nejvyšší v této části světa. V nejteplejším období zde stoupají až k 49 °C ve stínu a v nejchladnějším mohou klesnout až k - 29 °C.

Zdroj: ww.johomaps.com

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

6

Ještěři

Zdroj: www.weatherreports.com

Popis Druhý největší zástupce rodu (po T. keyserlingii).

Dorůstá do velikosti okolo 16 cm, tělo je přibližně 9 cm dlouhé, zbytek délky připadá na ocas. Zajímavé jsou jejich poměrně velké oči, díky kterým bývají označováni jako „frog - eyed gecko“. Neobvyklý je také jejich způsob obrany. Při neopatrné manipulaci mohou z těla uvolnit část šupin, které jim časem

dorostou. Jedná se o terestricky žijící druh. Jejich prsty nemají přísavné lamely.

Samci se odlišují od samic zvětšenou oblastí hemipenisů u kořene ocasu. Během dne se ukrývají před vysokými teplotami v hlubokých vlhkých norách.

Nejaktivnější jsou za soumraku a těsně před východem slunce. Loví pavouky, hmyz a jejich larvy.

Chovné samice

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

7

Ještěři

Chov K chovu skupiny 1.2 používám celoskleněné terárium o rozměrech 65 x 40 x 30 cm (D x Š x V). Jako substrát používám hnědý pouštní písek. Úkryty jsou rozmístěny po teráriu tak, aby si gekoni mohli vybrat mezi teplejším a chladnějším místem. Při použití kamenů pozor na zajištění proti zhroucení. Gekoni rádi hrabou a hrozí jejich zavalení. Úkryty mírně vlhčím ráno, krátce před rozsvícením světel. Během dne se tak drží v úkrytech požadovaná vlhkost.

V chladnějším rohu je stále k dispozici malá miska s vodou, blízko které vylučují své exkrementy.

Vytápění zajišťuje běžná 25 W žárovka krytá květináčem umístěná v pravé části terária. Teplota pod žárovkou je kolem 35 °C, v ostatních částech se pohybuje okolo 26 °C. V noci klesá přibližně na 22 °C. Žádné další osvětlení nepoužívám. V říjnu začínám osvětlení postupně snižovat z 12 hodin (v létě) na 8 hodin (v zimě). V prosinci vyměním 25 W žárovku za 15 W a zvednu ji ke stropu terária.

Teploty se poté pohybují okolo 21 °C ve dne a 17 °C v noci. Na konci ledna začínám osvětlení opět prodlužovat a vyměním zpět žárovky. Dospělá zvířata krmím během jarního a letního období 3x týdně, na podzim 2x týdně a v zimě krmím podle aktivity.

Krmím cvrčky, šváby Blaptica dubia a v létě smýkaným hmyzem. Občas pro zpestření podávám larvy Zophobas morio a Galleria mellonella.

Po každé snůšce dám samicím myší holátko.

Veškeré krmení obaluji ve směsi, kterou tvoří drcené vaječné skořápky, drcené tablety Spofavitu, Nekton MSA a Roboran D. Jednou týdně používám minerální přípravek Miner-All. V průběhu sezóny podávám samicím 1x týdně kapku přípravku T-Rex Bone Aid Liquid přímo do tlamky. Nikdy jsem nezaznamenal projevy nesnášenlivosti mezi jedinci.

Rozmnožování S prodlužováním osvětlení a zvýšením teploty se probudí u zvířat sexuální aktivita. Páření probíhá krátce po setmění. Přibližně měsíc poté samice snese 2 vápenitá vejce do vyhrabané jamky. Snůšku zahrabe vysokou vrstvou substrátu. Samice ještě několik dní po odebrání vajec stále zahrabávala místo snůšky.

Při vyhrabávání vajec a následné manipulaci s nimi musíme postupovat opatrně. Vejce jsou křehká a snadno se promáčknou. Jsou zpravidla slepená a měří přibližně 17 x 12 mm. Kvalitní vejce jsou několik dní po snůšce narůžovělá a uvnitř jsou vidět žilky. Samice snáší 4 - 5 snůšek za rok. Vajíčka přemístím pomocí plastové lžičky do krabičky a položím volně na substrát do stejné polohy, jako byla v teráriu.

K inkubaci vajec používám plastové krabičky s několika otvory ve víčku a jako substrát suchý pouštní písek (stejný jako je v teráriu). V inkubátoru je umístěna malá otevřená krabička s vodou, která zajišťuje vlhkost. Inkubační teplota byla 26 – 29 °C. Vylíhlá mláďata měří 7 cm a váží okolo 2 g.

Při podráždění vydávají štěkavé zvuky a se vztyčeným ocasem se snaží vetřelce zastrašit. Třetí až čtvrtý den po vylíhnutí se poprvé svléknou a začínají přijímat potravu. Jako potrava slouží malé nymfy cvrčků nebo švábů B.dubia. Mláďata chovám ve skupině max. 4 jedinců v malých teráriích o rozměrech 30 x 20 x 20 cm (D x Š x V) ve stejných podmínkách jako dospělé. Pohlaví lze rozeznat přibližně ve věku 5 měsíců podle zvětšující se oblasti hemipenisů u kořene ocasu samců. Pohlavně dospívají okolo jednoho roku života. Teratoscincus roborowskii se v zajetí dožívají okolo 10 let.

Terárium pro skupinu 1.2

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

8

Ještěři

Vylíhlé mládě

Pohled do inkubátoru

Tabulka snůšek

Literatura Henkel F.W., Schmidt W., 2003: Geckos - Biologie, Haltung, Zucht.

Ulmer Verlag, Stuttgart - www.gekkonids.com

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

9

Chameleon jemenský - základy chovu Ještěři

Text a foto: Jakub Jehlička

Terárium Terárium by mělo být orientované na výšku, jelikož chameleoni jsou stromová zvířata, většinu času tráví ve větvích a na zem slézají minimálně.

1.)Minimální rozměr 50 x 50 x 100 cm, 2.)Minimální rozměr 40 x 40 x 80 cm.

pro

pro

dospělého dospělou

samce

samici

Teplota a vlhkost V teráriu musí být teplotní gradient 23 - 30 °C, lokální výhřev 35 - 40 °C, u mláďat by teplota neměla přesáhnout 35 °C. Vlhkost není třeba v případě chameleonů jemenských nijak výrazně řešit.

Bohatě si vystačí s běžnou pokojovou vlhkostí, rosíme spíše jen ve smyslu navlhčení listů rostlin, ze kterých se chameleon napije. Při správném větrání by mělo terárium do hodiny po porosení vyschnout. Mláďatům chameleonů můžeme lehce rosit 2 x denně, subadultům 1x denně a dospělým postačí rosení 2 - 3x do týdne. Nerosíme na zvíře, většina chameleonu vodu nenávidí.

Mláďata je vhodné chovat v menších ubikacích, kde snáze najdou potravu. Společný chov v páru nebo ve skupině není vhodný. Vhodný substrát je rašelina s pískem v poměru 1:1, nevhodné jsou různé štěpky, lignocel, kůra. Chameleon je může pozřít spolu s Větrání potravou a může dojít k ucpání střev.

Vzduch v teráriu musí cirkulovat, k tomu je zapotřebí uzpůsobit větráni. Ideální větrání je přes celý strop Vhodné rostliny do terária – Pothos, různé druhy terária, minimum 2 / 3 plochy stropu a pruh pletiva fikusů (Benjamina, Natasha, Pumila…), sleziník cca 5 – 10 cm X šířka terária z přední nebo boční (Asplenium Nidus), bromélie, guzmánie, apod. strany cca 15 cm ode dna nádrže. Větrání pouze ve Vhodné větve jsou např. z kroucené vrby, akátu, stropě nebo vrchní části terária nestačí. Při ovocných stromů, nevhodné jsou větve z jehličnanů, nedostatečné ventilaci terária spojené s vysokou které pouštějí mízu. Tloušťka větví musí být taková, vlhkostí dochází k plísním a dýchacím potížím aby je chameleon dokázal obejmout tlapkou. chameleonů.

Příklad boxu na mládě

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

Příklad terárka pro dospělce

10

Ještěři

Osvětlení Chameleoni potřebují kvalitní zdroje světla. Kromě výhřevné žárovky potřebuji ještě UVB zdroj.

UVB záření chameleoni potřebují kvůli syntetizaci vitamínu D3, který řídí ukládání vápníku do kostí, bez UVB není chameleon schopný vstřebat dodávaný vápník což vede ke křivici (rachitis) a následně k úmrtí. Chov bez použití UVB zdrojů je možný pomocí dodáváni vitamínu D3 tekutými preparáty (Combinal A + D3) ale pro začínající chovatele nedoporučuji z důvodu velice snadného předávkováni chameleona vedoucímu ke spoustě obtíží. Kromě výhřevné žárovky a UVB zdroje je zapotřebí dosvítit nádrž bílou zářivkou. Při nedostatečném osvětlení mívají chameleoni problém s příjmem potravy, někdy přestanou úplně střílet jazykem.

Všechna světla jsou napojená na jedny spínací hodiny, aby se vše zapínalo a vypínalo se najednou, pouze v případě přehříváni nádrže v letních měsících vypínám přes dobu nejvyšších teplot výhřevné zdroje (UVB a zářivka svítí vždy).

Doba osvitu Řídím se podle délky světla venku. Přes léto svítím cca 12 - 14 hodin denně (cca 7 - 20 hod).

Přes zimu dobu osvitu zkracuji na cca 10 hod denně ( cca 8 - 18 hod ).

Vitamíny + Vápník

Protože krmný hmyz, který je běžně k dostání ve zverimexech zdaleka nedosahuje kvalit hmyzu, kterým se chameleoni běžně živí, je potřeba dodávat vápník, vitamíny a minerály uměle.

Jako zdroj vápníku používám JBL Microcalcium (k sehnání ve zverimexech) nebo biomin H (k sehnání v lékárně). Jako zdroj vitamínů a minerálů používám směs Microcalcia (biomin H) + Roboran H + Reptimineral C (nebo Reptivit) v poměru 1:1:1.

Vápníkem obaluji každou krmnou dávku, vitamíny pouze 2x týdně.

Samec Chamaeleon calyptratus

Jako výhřevná žárovka je nejvhodnější obyčejná bodová žárovka do patice E 27 běžně sehnatelná v elektru. Mezi vhodné UVB zdroje patří např. kompaktní zářivky Arcadia D3, Lucky Reptile UV sun, Slyvania reptistar, Reptiglo 5,0. Nedoporučuji používat kompakt Reptiglo 10,0 – Měly vadné série a chameleoni měli problémy s očima. Je potřeba vzít na vědomí, že udávaný dosah UVB zářeni dle výrobce snad až na pár vyjímek (výbojky) neodpovídá skutečnému dosahu a aby chameleon vůbec nějaké zářeni pochytil, je nutné aby měl možnost dostat se do bezprostřední blízkosti UVB zdroje (platí pro kompaktní a lineární zářivky). Toho jde lépe dosáhnout za použití kompaktních zářivek, lineární trubice z důvodu velmi krátkého dosahu UVB záření k chameleonům nedoporučuji. Stejně tak používání výbojek je vhodné nechat na dobu kdy člověk získá trochu chovatelský cit. www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

Mějte na paměti, že vitamíny, na rozdíl od vápníku jehož nadbytek chameleon vyloučí, lze předávkovat, proto je nedoporučuji podávat častěji než 2x týdně.

Příklad dávkovaní:

-u mláďat která krmím denně PO – vápník , ÚT – vitamíny, ST- vápník, ČT- vápník, PÁ –vápník, SO – vitamíny, NE – vápník

- u dospělých chameleonů krmených obden PO-vápník, ST – vitamíny, PÁ –vápník, NE – vitamíny

Kde pořídit zvíře?

Možností je více, jako nejlepší se jeví pořízení přímo od chovatele nebo na teraristických burzách, kde má člověk možnost prokonzultovat chov osobně s prodejcem. Další možnost jsou specializované prodejny a zverimexy, kde jsou ovšem povětšinou zvířata chovaná v nevhodných podmínkách, často v zuboženém stavu, a obsluha nemá o jejich chovu žádné tušení a za účelem prodeje nakuká zákazníkovi kde co.

11

Ještěři

Co s čerstvě přineseným chameleonem?

V první řadě nejdříve zařizujeme terárium, až po jeho zaběhnutí pořizujeme zvíře. Velikost terária by měla odpovídat velikosti chameleona, pokud vypustíme 2 měsíčního chameleona do terária velikostně odpovídajícímu dospělci tak to není úplně vhodné řešení, chameleon ve velké a zarostlé nádrži bude jen obtížně hledat potravu. Pro úplná mláďata používám odchovné boxy cca 35 x 35 x 50 cm a do velkých terárií je stěhuji až kolem 4 - 5 měsíců.

Chameleon si musí zvyknout na nové prostředí, proto jej alespoň prvních 14 dní - měsíc rušíme jen minimálně při krmení a rosení, z terária je nevyndaváme.

chameleon dobrý přístup). Krmítko používám spíše u švábů, protože mají tendence se zahrabávat (B. dubia) nebo opouštět terárium kdejakou škvírou.

Můžu vyndávat chameleona z terária?

Chameleon, stejně jako všichni plazi není zvíře na „tahání“ nicméně manipulaci se zvířetem se člověk nevyhne. Chameleoni jsou vyhlášení „stresáci“ a každá manipulace nebo zásah do jejich teritoria jim na klidu nepřidá. Mladé chameleony doporučuji vyrušovat co nejméně, vyhnout se kontaktu s nimi, postupem času si některá zvířata na manipulaci zvyknou a dle mých zkušeností se převážně samci časem dožadují vyndávání z terária a vypouštění na květiny v pokoji, záclony. Každý chameleon má ale individuální povahu a není možné předem určit, který bude společenský a který dá přednost teráriu a minimální manipulaci. Chameleoni dokáží také pěkně kousnout, hlavně od dospělých samců to celkem bolí.

Samec nebo samice?

Pro začínající chovatele je jednoznačně vhodnější pořídit si samce. U samostatně chovaných samic bývají problémy s neoplodněnými snůškami, které samice při nevhodných podmínkách zadrží a nevykladou, následkem čehož pojdou. Samec je také Proč chameleon nežere? v dospělosti atraktivnější.

- Že chameleon kterého jsme si včera přinesli domů nežere je vcelku normální, zvířeti bude chvíli trvat než Jak často a čím krmit chameleona? si zvykne v novém prostředí, proto je důležité jej rušit Chameleon je primárně hmyzožravec, ke krmení se co nejméně a dát mu čas na adaptaci. hodí většina hmyzu s výjimkou bodavých, ploštic - Příčin proč chameleon nejí může být celá řada: apod. Nedoporučuji krmit červy zavíječů voskových, nevhodná velikost hmyzu, nevhodné teploty v teráriu, jsou velmi tuční a při delším podávání chameleoni nevhodné dávkování vitamínů, nevhodné osvětlení, odmítají jiný hmyz. Osobně krmím převážně cvrčky stres, svlek, pozření nevhodného substrátu (Acheta domestica, Gryllus assimilis), šváby (Blaptica (kamínky, lignocel) stereotypní krmení a řada dalších. dubia, Panchlora nivea, Shelfordella tartata..), Pokud člověk správně zařídí terárium s odpovídajícími sarančaty a v létě smýkaným hmyzem. Ovoce a teplotami bývá povětšinou na vině stres. zeleninu dávám jen vyjímečně nebo vůbec, dle mých - Pokud nepřijímá potravu je vhodné zkusit předložit zkušeností většina zvířat ani ovoce ani zeleninu jiný druh hmyzu, v případě, že dáváme hmyz do nepřijímá a nemá cenu nutit je k tomu. krmítka jej zkusit vypustit na volno atd.

Chameleon nemá ukončený růst a roste tedy celý život, nicméně nejvíce roste v 1. roce života.

Co nenaroste do té doby už později nedožene a proto mláďata a mladé chameleony do 1 roku života je potřeba krmit denně v dostatečném množství. Mladým chameleonům dávám denně cca 20 ks hmyzu, záleží na velikosti, která by neměla přesahovat šířku tlamy chameleona (platí spíše pro mladé do cca 6 - ti měsíců, potom jsou již schopni přijímat sarančata, která jsou podstatně větší). Od jednoho roku života krmím obden a krmnou dávku snižuji na cca 8 - 10 ks hmyzu. Krmný hmyz vypouštím do terária buď na volno, nebo ho dávám do „krmítka“ (ideálně neprůhledná krabička, dostatečně hluboká aby z ní hmyz neutíkal umístěná mezi větve v teráriu tak, aby Použití krmítka k ní měl www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

12

Ještěři

Většina potíží je spojena s nevhodnými podmínkami vitamíny a vápník a nebude chameleona stresovat a nedodržením základních předpokladů pro chov zbytečnou manipulací, není jejich chov nikterak chameleonů. Pokud člověk správně zařídí terárium složitý. včetně větrání a osvětlení, bude správně dávkovat

Samec

Gravidní samice

Samice zahánějící samce

Naštvaná samice

Naštvaný samec

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

Následky spálené přilby

13

Bezobratlí

Odchov štíra

Text: Vladimír Cerha Foto: Tomáš Světlík

Opisthacanthus rugiceps

V květnu 2011 se mi podařilo získat z dovozu jednu údajně napářenou samičku tohoto štíra z čeledi Hemiscorpiidae. Jde o zavalitý, kolem 8 cm délky dorůstající druh původem z východní Afriky (Keňa, Malawi, Somálsko, Tanzánie). Vzezřením, chováním i způsobem chovu v mnohém připomíná o poznání větší štíry rodu Heterometrus.

Samičku jsem umístil do plastového terária rozměrů 20 x 30 x 20 cm, kde dvě třetiny dna pokrývá směs písku se zeminou, zde je umístěn i topný kámen 5 W. Zbylá jedna třetina je zaplněna vlhkým lignocelem a v této části terária je také umístěna mělká napáječka s vodou. Jako úkryt slouží větší střepy z květináčů.

Polovinu stropu nádrže pokrývá pletivo zajišťující dostatek čerstvého vzduchu. Celé terárium je pak umístěné v chovné místnosti s teplotou 26 °C. Samička dostávala ke krmení dospělé cvrčky a červy Z. morio a od počátku skutečně vypadala, jako když očekává rodinu. Jak ovšem čas plynul, nabýval jsem podezření, že její „naducané“ břicho ukazuje spíše na obezitu, než na těhotenství. Jaké bylo tedy moje

překvapení, když jsem téměř po roce (27. 3. 2012), zahlédl na hřbetě samice 12 mláďat. Jsou poměrně velká, odhadem tak 10 mm, lesklá a světlejší než samička.

Mláďata se poprvé svlékala ještě na hřbetě samičky a po svleku (16 dní od narození) začala postupně opouštět tělo matky. Ještě ve věku 50 dní jsem nezaznamenal žádnou mrtvolku mláďat, bylo jich stále 12. Mladí se však i po této době stále drží v těsné blízkosti matky a opouštějí ji jen za účelem lovu.

Dokáží se bez problémů vyrovnat i s půlcentimetrovým cvrčkem.

Co se týká jedovatosti, jde o druh velmi mírně toxický, reakce by se dala přirovnat k bodnutí včelou nebo vosou. Navíc obranu bodnutím užívá jen zřídka.

Podle údajů F. Kovaříka o odchovu příbuzného druhu Opisthacanthus validus, což by se dalo orientačně vztáhnout i k O. rugiceps, je úmrtnost mláďat během prvního období života poměrně velká (20 %) a růst do dospělosti trvá u samic přes 500 dní, u samců méně.

Chov je možný ve větších skupinách.

Samice nesoucí svá mláďata Opisthacanthus rugiceps www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

14

Hadi Hondurasu Hadi

Část 1. - Úvod. Nejedovatí hadi 1.

Text: Ing. Ivan Vergner

Foto: Josiah H. Townsend

Středoamerická neotropická země Honduras je velmi bohatá na různé druhy plazů a mezi nimi také hadů (Serpentes). V současnosti se zde rozlišuje 137 druhů hadů z celkem 61 rodů (červen 2012). Žijí zde zástupci čeledí Boidae, Tropidophiidae, Typhlopidae, Leptotyphlopidae, Colubridae, Elapidae, Hydrophiidaea a Viperidae, přičemž počtem druhů jsou zdaleka nejhojnější zástupci čeledi Colubridae. Z celkového počtu druhů je většina nejedovatých (118), jen 19 druhů je jedovatých, z nich ovšem někteří pro člověka velmi nebezpečně.

Jen malé procento hadí fauny Hondurasu je endemických, většina druhů hadů zasahuje do Hondurasu ze severu nebo z jihu. Představíme si jen malý vzorek z tohoto počtu druhů díky snímkům mého přítele herpetologa Josiah H. Townsenda (Universita v Miami, USA). V prvních dvou částech se budeme zabývat nejedovatými hady.

Psohlavec Corallus annulatus Cope, 1876, je typickým zástupcem čeledi Boidae, podčeledi Boinae (Terra typica: Kostarika). Druhým zástupcem této čeledi v Hondurasu je nám dobře známý hroznýš královský (Boa constrictor L.), zde jako středoamerický poddruh Boa constrictor imperator Daudin, 1803, který má ve Střední Americe svoji typovou lokalitu „L Amerique Méridionale, principalement au Mexique“. Obraťme však pozornost k zmíněnému psohlavci C. annulatus. Je to velmi pěkně

zbarvený a k nám zřídka dovážený druh. V Hondurasu žije nominotypická forma tohoto druhu. Biologií se C. annulatus, a tím i chovatelskými nároky, vcelku neliší od blízkých druhů Corallus hortulanus či C. ruschenbergerii (dříve pod názvy C. e. enydris a C. enydris cooki) ze severu Jižní Ameriky, známých z našich terárií. Pouze má trochu vyšší nároky na relativní vlhkost vzduchu, dodržení období sucha a snížení teploty v zimních měsících.

Corallus annulatus - samec. Rus Biological Reserve, Honduras. www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

15

Hadi

Slepák Typhlops stadelmani Schmidt, 1936, je jedním ze tří druhů žijících v Hondurasu. Dalšími jsou nedávno popsaní Typhlops costaricensis Jimenez & Savage, 1963 a Typhlops tycherus Townsend, Wilson, Ketzler & Luque-Montes, 2008. Patří do čeledi Typhlopidae. Pro doplnění jediným zástupcem čeledi Leptotyphlopidae je v Hondurasu Leptotyphlops

goudotii Duméril & Bibron, 1844. Zmíněný T. stadelmani je velmi málo známý. Nemnohé muzejní exempláře dosahují nejvyšší celkové délky do 310 mm. Jak je ze snímků patrné, je tento hádek bez kresby. Žije na nevelkém horském území na pomezí Hondurasu a Kostariky. Živí se především mravenci a termity (Townsend et al. 2008).

Typhlops stadelmani. Parque Nacional Cerro Azul, výška 1 320 m, departement Copan, Honduras.

Typhlops stadelmani - detail přední části těla a hlavy.

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

16

Hadi

Typhlops tycherus Townsend, Wilson, Ketzler & Žije podzemním způsobem v krasové horské oblasti Luque-Montes, 2008 je nejdelším slepákem Střední Parque Nacional Montaña de Santa Bárbara ve výšce Ameriky. Holotyp (samice) měří 371 mm, z toho ocas kolem 1 500 m.

5,6 mm. Je štíhlý, protáhlý, žlutohnědý, bez kresby.

Typhlops tycherus - El Cedral, výška 1 550 m, Montaña de Santa Barbara, Honduras.

Typhlops tycherus – detail hlavy.

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

17

Hadi

Drymarchon melanurus Duméril, Bibron & Duméril, světlejší než D. corais a jak napovídá název, přechází 1854, je statným zástupcem v Hondurasu jeho šedé až šedozelené zbarvení na ocasu až do černé. nejpočetnější čeledi užovkovitých hadů (Colubridae), Dosahuje délky 170 - 200 cm. Je obyvatelem deštných podčeledi Colubrinae (Terra typica: Mexico). lesů i otevřených poloh. Zmíněný D. corais erebennus V Hondurasu se s druhým, známějším druhem na ostrově Utila v souostroví Bahía je na rozdíl od něj D. corais nestýká, ten žije pouze na honduraském celý téměř černý. Tyto silné velké užovky mají pěkné souostroví Islas de la Bahía jako poddruh D. corais silně lesklé šupiny a podle našich zkušeností v teráriu erebennus (Cope, 1860). D. melanurus je zpravidla výborně přijímají hlodavce.

Drymarchon melanurus - Rio Lakus, Boswas Biosphere Reserve, Nicaragua.

Drymobius chloroticus Cope, 1886, je krásně zelený hbitý velkooký had, rovněž z podčeledi Colubrinae (Terra typica restricta: Cobán, Guatemala). Dalšími dvěma příslušníky této čeledi, žijícími v Hondurasu, jsou D. margaritiferus Schlegel, 1837 a D. melanotropis Cope, 1876. Zmíněný D. chloroticus

je horským druhem. Dosahuje délky mezi 75 a 100 cm. Jeho přirozenou potravou jsou žáby. Snáší 6 - 8 vajec, mláďata měří po vylíhnutí 15 - 18 cm.

V teráriu se chová méně často, než rovněž krásný druh D. margaritiferus, který je také potravně specializovaný na žáby (Růžička, 1994).

Drymobius chloroticus. Guajiquiro, Honduras.

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

18

Hadi

Drymobius chloroticus. Texiguat, Honduras.

Literatura:

Růžička, I. (1994): Užovka Drymobius margaritiferus, zajímavý chovanec terária. - Akvárium terárium, Praha, 37 (7): str. 31 - 34.

Townsend, J. H., L. D. Wilson, L. D. Ketzler & I. R. Lurque-Montes (2008): The largest blindsnake in Mesoamerica: a new species of Typhlops (Squamata: Typhlopidae) from a isolated karstic mountain in Honduras. - Zootaxa 1923: str. 18 - 26.

INZERCE

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

19

Rizika otravy u terarijních zvířat Veterina

Text: MVDr. Lucie Zicháčková

Ranunculaceae - toxický protoanemonin poškozuje trávicí trakt a ledviny, želvy ho však snáší poměrně dobře  Ricinus (skočec) - semena obsahují ricin, látku toxickou pro játra, ledviny a slezinu  Senecio (starček) z čeledi Asteraceae alkaloidy způsobují nekrózu jaterních buněk  Narcissus (narcis) z čeledi Amarylidaceae alkaloidy způsobují zvracení a průjem  Euphorbia (pryšec, vánoční hvězda) z čeledi Euphorbiaceae - latex dráždí sliznice, další látky zapříčiňují křeče a zvracení  Viscum (jmelí) z čeledi Santalaceae - obsah toxinů je rozdílný dle stromu, na kterém roste  Solanum (lilek, rajče, brambor) z čeledi Rostliny toxické pro býložravé plazy Solanaceae - zelené části obsahují alkaloid solanin, Rostliny nebezpečné chovaným zvířatům by se v otrava se projevuje nejprve zrychlením tepové a žádném případě neměly vyskytovat přímo v prostředí dechové frekvence, pak ztrátou vědomí přecházející v terária, nevhodné je i jejich umístění v místnosti kóma (pro případ volného pohybu nebo útěku). Nespoléhejte se na to, že zvíře rostlinu neokusuje, až se tak stane, Dále je třeba se vyhnout dlouhodobému podávání může být pozdě. Pozornost musíte věnovat také pomerančů, grapefruitů, rebarbory, šťovíku, rajčat a zelené potravě sbírané v přírodě a senu. Rizikové jsou špenátu z důvodu obsahu šťavelanů působících tyto rody: nepříznivě na metabolismus vápníku, brokolice pro obsah strumigenů ovlivňujících štítnou žlázu a  Rhododendron z čeledi Ericaceae - toxin pohanky kvůli obsahu fotosenzibilizujícího grayanotoxin způsobuje srdeční a dýchací kolaps fagopyrinu.  Monstera, Scindapsus (potos), Dieffenbachia Výše uvedený seznam samozřejmě není úplný, proto z čeledi Araceae - krystaly šťavelanu vápenatého si vhodnost rostliny ověřte z více zdrojů, nejlépe od dráždí zažívací trakt, způsobují zánět sliznic, zvracení, zkušených chovatelů. průjem a krvácení  Nerium oleander (oleandr) z čeledi Problematika antiparazitik a antibiotik Při podávání jakýchkoliv farmak je třeba dodržovat Apocynaceae - glykosidy mají vliv činnost srdce  Aesculus (jírovec) z čeledi Hippocastanaceae několik zásad: - saponin aescin působí křeče a ztrátu koordinace 1.) Léčiva vázaná na předpis používejte pouze po  Buxus (zimostráz) z čeledi Buxaceae - dohodě s veterinárním lékařem, pouze pro zvíře, obsahuje křečový jed cyklobuxin kterému jsou určena a pro nemoc, proti které byla  Taxus (tis) z čeledi Taxaceae - pseudoalkaloid předepsána. Veterináře je třeba informovat o všech taxin působí na srdce a zažívací trakt, otrava je velmi okolnostech ovlivňujících léčbu - podmínky chovu, rychlá případná březost.  Juniperus (jalovec) z čeledi Cupressaceae - 2.) U volně prodejných přípravků se ujistěte o zapříčiňuje selhání ledvin vhodnosti pro daný druh, prostudujte přiložené  Robinia (akát) z čeledi Fabaceae - alkaloidy a informace. glykosidy způsobují trávicí obtíže a křeče 3.) Pečlivě dodržujte velikost dávky a četnost  Hedera (břečťan) z čeledi Araliaceae - otrava podávání. se projevuje průjmem a zvracením, dále působí na 4.) Sledujte zvíře kvůli výskytu nežádoucích příznaků, játra a ledviny při jejich výskytu léčbu přerušte a informujte  Ranunculus (pryskyřník) z čeledi veterináře.

Toxické látky se mohou do organismu dostat několika způsoby - v první řadě je může zvíře pozřít (tzv. alimentární cesta), dále mohou být vstřebány přes kůži (některá léčiva, antiparazitika atd.) nebo vdechnuty (např. mykotoxiny plísní). Příznaky se liší podle druhu toxinu a cesty příjmu - nejčastěji jde o letargii, zvracení, slinění, dýchací obtíže, tření tlamky o vybavení terária a průjem nebo jinou změnu vylučování.

V terarijní praxi jsou nejčastější otravy býložravců jedovatými rostlinami, otravy zvířat po laickém použití léčiv, antiparazitik nebo dezinfekcí, případně otravy masožravců po požití intoxikované kořisti.

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

21

Veterina

Několik příkladů používaných preparátů s vedlejšími účinky nebezpečnými pro některé druhy nebo kategorie plazů: ivermectin - ve vyšších dávkách je toxický pro želvy, korálovky, scinky a chameleony metronidazol - při dlouhodobém používání způsobuje edém plic, je neurotoxický organofosfáty (diazinon, dichlorvos) - jsou součástí insekticidů, způsobují nervovou paralýzu pyrethroidy (permethrin, cypermethrin) používají se jako antiparazitika pro psy, pro plazy jsou toxické aminoglykosidová antibiotika (amikacin, streptomycin, gentamycin) - působí toxicky na ledviny chinolonová antibiotika (enrofloxacin) mohou způsobit otok v místě aplikace cefalosporinová antibiotika - snižují počet červených krvinek tetracyklinová antibiotika - nesmí se používat u březích zvířat, poškozují plod

brodifacoum (Effect Rodent, Norat, Victor, Vertox).

Příznaky otravy se objevují až po několika dnech, charakteristické jsou krváceniny na sliznicích, krev v trusu a postupné vykrvácení do tělní dutiny. Jako specifická léčba se používají dávky vitamínu K po dobu až několika týdnů.

Ojediněle se mohou objevit rodenticidy na bázi fosfidu zinku (Stutox), což je silně toxická anorganická látka, nebo na bázi cholekalciferolu, který způsobuje nadměrné ukládání vápníku ve tkáních, především v ledvinách.

Vzhledem k tomu, že terapie buď neexistuje, nebo přichází pozdě a tudíž je neúčinná, je třeba omezit riziko otravy na minimum. Svá zvířata krmte v zajetí odchovanými hlodavci z vlastního chovu nebo z osvědčeného zdroje. Pokud se uchýlíte ke krmení divokými, nikdy hadům nedávejte nalezené uhynulé nebo podezřele se chovající, apatické kusy. Vhodné je držet odchycené zvířata několik dní v zajetí, správné krmení zvýší jejich nutriční hodnotu a případná otrava má čas se projevit.

Literatura Rodenticidy Rodenticidy jsou přípravky určené k hubení Knotek Z. a kol., 1999: Nemoci plazů, ČAVLMZ, 276 stran nežádoucích hlodavců, v terarijní praxi mohou ohrozit Bezpečnostní listy rodenticidů http://www.cs.wikipedia.org hady krmené venku odchycenou potravou. V dnešní http://www.botanika.wendys.cz/ době se používají především rodenticidy na bázi http://www.reptilechannel.com/reptile-health/reptile-toxickumarinů, což jsou látky snižující srážlivost krve. plants.aspx Nejčastěji jde o difethialone (Baraki), bromadiolon http://www.anapsid.org/mites.html (Lanirat, Ratimor, Hubex), difenacoum (Broditop) a http://www.veterinarypartner.com/Content.plx?P=A&A=1494& INZERCE

S=4

TERARIJNÍ OSVĚTLENÍ ZNAČKY SYLVANIA TERARIJNÍ SUBSTRÁTY PAMLSKY A HRAČKY PRO PSY KRMIVA ACANA, ORIJEN ATD. KVALITNÍ PRODUKTY ROZUMNÉ CENY STÁLE SE ROZŠIŘUJÍCÍ SORTIMENT VSTŘÍCNÝ PŘÍSTUP K ZÁKAZNÍKŮM

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

22

Kudlanky - sexuální kanibalové Bezobratlí

Text: Martin Kulma a Karolína Hamzová Foto: Karolína Hamzová

Kudlanky, bizardní hmyz v minulosti uctívaný jako bůh i nenáviděný jako ďábel, skvěle přizpůsobený dravému způsobu života a v současné době stále oblíbenější v řadách chovatelů. Řadí se mezi druhy hmyzu s proměnou nedokonalou, což znamená, že je nymfa velmi podobná dospělci. Většina druhů žije v tropických oblastech, existují ovšem i druhy, které obývají teplejší části mírného pásu jako například kudlanka nábožná (Mantis religiosa), která se vyskytuje i v nejteplejších oblastech naší republiky a je u nás zákonem chráněna.

Kudlanky dorůstají velikosti od 0,8 do 25 cm, nejčastěji však 5 – 10 cm. Samice jsou mohutnější, žijí déle a ve stádiu nymfy se svlékají vícekrát než samci.

Samci mají zpravidla křídla delší než tělo a lépe létají.

Co se týče jejich potravních návyků, jsou výhradně

dravé. Můžeme je poznat podle typických loupeživých nohou (tzv. femoro – tibiálního typu), kterými loví svoji kořist. Dále jsou kudlanky charakteristické dlouhou hlavohrudí, velice pohyblivou hlavou, velkýma složenýma očima. Podle významného britského entomologa McGavina jsou kudlanky jediným zástupcem hmyzu, který se dokáže ohlédnout přes rameno. Mezi složenýma očima se nacházejí dobře viditelná, do trojúhelníku uspořádaná, temenní očka (ocelli), která pravděpodobně umožňují kudlance vnímat rozdíl mezi světlem a tmou. Chůzi a držení těla kudlanek zajišťují zadní dva páry nohou. Přední pár nohou je držen v typické „modlivé“ nebo „prosebné“ poloze a představuje útočný orgán neobyčejné výkonnosti. Přední končetina je po celé své spodní straně vybavena ostny, které znesnadňují kořisti útěk.

Sphodromantis lineola dospělá samice

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

23

Bezobratlí

při obranném postoji (kdy roztáhne pestře zbarvená křídla, vztyčí a vytočí vnitřní barevně zdobené strany lapacích nohou) dokáže i zastrašit. Mezi další významné obranné mechanismy kudlanek patří také aktivní let, úskok nebo útok lapacíma nohama.

Svoji kořist kudlanky nijak aktivně nevyhledávají (kromě několika málo pozemních druhů), vyčkávají maskovány na vhodném místě, než se kořist přiblíží na dosah. V tuto chvíli bleskově zaútočí a během několika setin sekundy uchvátí kořist předním párem Ve volné přírodě mají kudlanky velký počet predátorů, nohou. Útok je v podstatě jeden jediný pohyb, ať už jde o příslušníky svého druhu, jiné druhy hmyzu zahrnující několik stereotypních součástí. Po uchopení a nebo obratlovce. Jejich nejdokonalejší obranou je kořisti se zpravidla kudlanka zavěsí „vzhůru nohama“, zbarvení, které umožní kudlance splynout s okolím a tak aby váha kořisti neležela na těle a končetinách nebýt tak predátorem vůbec objevena, popřípadě jej kudlanky.

Zbarvení kudlanek se liší nejen mezi jednotlivými druhy, ale i mezi zástupci stejného druhu. Nejčastěji se vyskytuje zbarvení hnědé nebo zelené. Mnohé druhy mají pestře zbarvená křídla s tmavými oky sloužícími k zastrašení nepřítele. Tělo kudlanek chrání jemná, tenká kutikula, na které mohou být utvořeny výrůstky různých tvarů. Stejně jako u strašilek se můžeme při větrném počasí setkat s kývavými pohyby tělem, které napodobují přirozené pohyby vegetace.

Sphodromantis lineola v obranném postoji

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

24

Bezobratlí

Nejpozoruhodnější součástí života kudlanek je bezesporu jejich rozmnožování. Vše začíná v momentě, kdy se sameček přiblíží k samičce natolik blízko, aby ucítil její feromony. Přitahován těmito pachovými signály se může opatrně přibližovat až několik hodin, musí být velice opatrný, neboť hrozí velké riziko, že jej samice napadne ještě před kopulací.

Po obletování okolo samičky se nepozorovaně přiblíží a ve správném okamžiku, rychlým skokem dosedne na samiččin hřbet, zaujme vzpřímenou polohu a třením tykadly o hrudní články se snaží samičku uklidnit. Aby se dostal k pářícímu orgánu samice, musí stočit konec svého zadečku, kde se nachází jeho pohlavní ústrojí, pod zadeček samice. Po celou dobu spojení kudlanek vytváří sameček malý spermatofor

obsahující spermie, který při „vyvrcholení“ umístí na bázi kladélka samičky. Po celou dobu pářícího aktu, který trvá zpravidla přes 12 hodin (viz tabulka), je samec neustále v nebezpečí. Stačí malá nepozornost a velmi snadno se stane obětí samice, která zpravidla uchopí samce za hlavou, od které jej začne požírat.

Odstraní tím i nervovou zauzlinu, která je nadřazená koordinačnímu centru kopulačních pohybů, umístěnému v posledním nervovém gangliu na zadečku, což má za následek zvýšení intenzity pohybů a nejspíš i úspěšnější předání spermatoforu. Vzhledem k tomu, že kudlanky nemají všechny 4 hlavní nervové uzly jen v hlavě, ale i v místech připojení nohou k tělu, nemá odstranění hlavy ani lapacích nohou na funkce potřebné k páření žádný škodlivý vliv.

Popa spurca páření

Parasphendale affinis páření

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

25

Bezobratlí

V chovu kudlanky necháváme pářit až ve chvíli, kdy jsou samec i samice pohlavně dospělí, což je zpravidla několik dní po posledním, adultním svleku (viz tabulka). Než pustíme samce k samici, doporučuje se oba nakrmit, aby se minimalizovalo riziko, že se vzájemně budou považovat za kořist. Pokud je samice během páření nervózní, je možné ji pinzetou podávat potravu i v průběhu kopulace. V případě, že se odmítají pářit, lze použít metodu násilného oplození.

Samce i samici uchopíme za hruď a přiložíme je k sobě. Samce jemně stlačíme a vyčkáme, dokud se se samicí nespojí, poté stisk uvolníme. Několik druhů kudlanek je schopno i partenogenetického rozmnožování.

Po určité době od úspěšného páření (od 1 hodiny až po několik týdnů) začne samička vytvářet kokon (ootéku), který může dosahovat až 7 cm na délku a průměru až 3 cm. Dobře krmená kudlanka dokáže vytvořit několik (některé druhy až 20) ooték za život, přičemž každá obsahuje až 300 vajíček. Hotový kokon přemístíme do jiné nádoby, kde se při optimální vlhkosti a teplotě za určitou dobu vajíčka vylíhnou (viz tabulka).

Nádoba k inkubaci ootéky, kde se právě líhnou Parasphendale affinis

Parasphendale affinis líhnutí

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

26

Bezobratlí

Chov Vzhledem ke kanibalistickým sklonům je pro úspěšný chov nutné chovat kudlanky odděleně. Pouze kudlanky rodu Empusa lze bez větších ztrát chovat i ve skupinách.

Chovná nádoba musí splňovat několik základních požadavků. Výška by měla být alespoň třikrát větší než je délka dospělé kudlanky. Měla by zde být umístěna větev na zavěšení, ideálně ve tvaru písmene T, aby se mohla kudlanka dobře zavěsit a bezpečně svlékat. Pokud je v insektáriu větví moc, hrozí nebezpečí, že se kudlanka při svlékání zasekne o jinou větev , což způsobí její deformaci a může mít i fatální následky na život kudlanky. Pro správné větrání většinou postačí nádobu uzavřít silonovou punčochou nebo jemným pletivem. Pro některé teplomilné druhy je potřeba insektárium vytápět. Optimální teplota v chovu je druhově odlišná, většinou se pohybuje mezi 25 – 30 °C (viz tabulka). Čím nižší teplota je v chovné nádobě, tím jsou intervaly mezi jednotlivými svleky

delší. Při příliš nízké teplotě může kudlanka velice snadno uhynout. Správnou vlhkost v chovu (viz tabulka) zajišťujeme rosením. S vlhkostí souvisí pak i volba substrátu. Vlhkomilným druhům se doporučuje rašelina nebo lignocel, suchomilným naopak písek nebo štěrk. Použít se dá i savý papír, kde je výhodou snadná údržba. Jako chovné nádoby se používají plastová nebo skleněná terária, které lze buď zakoupit nebo snadno vyrobit např. z pětilitrové sklenice od okurek nebo uříznuté PET láhve překryté silonovou punčochou. Teplota a osvětlení by měly odpovídat podmínkám prostředí, které kudlanky v přírodě obývají. Jako zdroj vytápění i osvětlení zároveň se nejlépe osvědčily obyčejné žárovky (25 – 40 W), které se zavěsí nad terárium tak, aby směrem ke dnu klesala teplota. Kudlanky je možné chovat i ve velkém teráriu, nebo volně v místnosti například na vzrostlé rostlině, ale pro větší chov není tato metoda příliš vhodná.

Gongylus gongylodes subadultní samice

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

27

Bezobratlí

Kudlanky lze krmit (v závislosti na velikosti kudlanky) nejrůznějšími druhy hmyzu od běžně prodávaných cvrčků, švábů a octomilek po mouchy a jiný hmyz, který se v letních měsících snadno získá například smýkáním. To však přináší riziko zavlečení parazitů do chovu.

Dospělé samičky potřebují více potravy než samečci kvůli kladení kokonů s vajíčky (ooték).

U kudlanek mimetizujících květiny (rody Creobroter, Hymenopus, Pseudocreobotra aj.) jsou trny na lapacích končetinách slabé, proto mají

problémy ulovit větší a silnější kořist.

V případě těchto druhů se ke krmným účelům doporučuje používat létavý hmyz (například dvoukřídlé, motýly apod.). Dobře živená kudlanka nejeví zájem o potravu pár dní před svlekem a také několik dní po svleku. Je důležité, aby v období svlékání nebyl v chovné nádobě žádný krmný hmyz, který by mohl kudlanku poranit, protože nová kutikula je měkká a snadno poškoditelná, dokud řádně neuschne.

Sphodromantis sp. dospělá samice s kokonem

Parasphendale affinis svlékající se samec

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

Acontista multicolor subadultní samice

28

Bezobratlí

Vodu kudlanky přijímají z potravy, přesto je třeba nádoby navlhčený ubrousek, toaletní papír nebo jiný pravidelně je rosit. Čerstvě vylíhlým nymfám, které savý papír. by se v kapkách vody mohly utopit, se dává do chovné

Phyllocrania paradoxa samec L5

Acontista multicolor čerstvá L2

Deroplatys dessicata obranný postoj

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

29

Bezobratlí

Tabulka základních údajů pro chov vybraných druhů kudlanek.

Druh

Deroplatys dessicata

Gongylus gongylodes

Velikost

♀ 7 - 8 cm ♂ 6 - 7 cm

♀ 9 - 10 cm ♂ 7 - 10 cm

Hierodula ♀ 8 - 9 cm membranacea ♂ 7 - 8 cm

Teplota Vlhkost Pohlavní Doba denní denní dospělost páření Teplota Vlhkost (po posledním svlěku) noční noční

Ootéky

Inkubace ooték

24 - 30 °C 70 – 80 % ♀ 4 – 8 týdnů 11 hod. + 3 – 6 ooték po 20 – 28 - 30 °C 20 °C 90 - 100 % ♂4 týdny 40 nymfách 70 – 80 %

♀ 10 měs. ♂ 3 měs.

25 – 30 °C 50 % 20 °C + 65 %

♀ 6 – 7 měs. ♂ 4 měs.

28 – 40 °C 40 – 50 % ♀ 2 týdny 23 °C + 50 – 60 % ♂ 2 týdny

2 – 7 hod. Až 15 ooték po 15 –30°C 35 nymfách 50 – 60 %

♀ 4 – 6 týdnů 8 – 10 hod.4 – 6 ooték po 200 25 – 30 °C ♂ 2 týdny nymfách 40 – 70 %

Hymenopus coronatus

♀ 5 – 7 cm 25 – 30 °C 60 – 70 % ♀ 2 - 3 týdny 4 – 6 hod. Cca 5 ooték po 100 26 – 30 °C ♂ 2,5 - 3 cm 20 °C + 90 - 100 % ♂ 1 týden nymfách 70 – 90 %

Phyllocrania paradoxa

♀ 5 cm ♂ 4 – 5 cm

Parasphendale ♀ 5 - 6 cm affinis ♂ 3 - 5 cm

24 – 33 °C 40 - 60 % ♀ 10 – 14 dní 4 – 10 20 °C ♂ 10 – 14 dní hod.

Popa spurca

25 – 30 °C 40 % ♀ 2 – 3 týdny 7 – 9 hod. 4 – 5 ooték po 80 – 23 – 25 °C 22 – 24 °C 60 - 70 % ♂ 2 – 3 týdny 100 nymfách 50 - 60 %

♀ 5 – 7 cm ♂ 4 – 7 cm

Sphodromantis ♀ 6 - 8 cm lineola ♂ 6 - 8 cm

Délka života

Až 8 ooték po 100 – 25 – 30 °C 150 nymfách 25 – 45 %

22 – 30 °C 50 – 60 % ♀ 2 týdny 22 °C + ♂ 1 týden

3 – 4 hod. 10 – 15 ooték po 40 25 °C – 50 nymfách 60 – 70 %

23 – 35 °C 40 – 60 % ♀ 3 týdny 20 °C + ♂ 2 týdny

12 – 24 hod.

5 – 6 ooték po 100 –23 – 30 °C 250 nymfách 40 – 60 %

♀ 8 – 12 měs. ♂ 3 – 5 měs.

♀ 6 – 9 měs. ♂ 2 – 3 měs.

♀ 9 měs. ♂ 2 – 3 měs.

♀ 6 měs ♂ 2 – 2,5 měs ♀ 3 – 4 měs. ♂ 2 – 3 měs. ♀ 6 – 9 měs. ♂ 3 – 4 měs.

Literatura: • Bischoff I., Bischoff R., Hessler C., Meyer M. 2001. PraxisRatgeber: Mantiden - Faszinierende Lauerjäger. Edition Chimaira. Frankfurt am Main. 191 s. ISBN 3-930612-45-3.

• Kočárek P., Holuša R., Vidlička Ľ. 2005. Blattaria, Mantodea, Orthoptera & Dermaptera of the Czech and Slovak Republics / České a Slovenské republiky; Illustrated key 3 / Ilustrovaný klíč 3.

Nakladatelství Kabourek. Zlín. 349 s. ISBN 80-86447-05-7.

• Kovařík F., Bečvář S., Buchar J., Burda A., Čuřík P., Divoký M., Hanel L., Hromádka J., Jakoubek V., Kabátek P., Kocina R., Machytka M., Pecina P., Vaďura K., Vilímová J. 2000. Hmyz – Chov, morfologie. Madagaskar. Jihlava. 295 s. ISBN 80-86068-24-2.

• McGavin, G.C. 2005. Hmyz pavoukovci a jiní suchozemští členovci. Euromedia Group. Banská Bystrica. 256 s. ISBN 80-242-1340-0.

• McMonigle, O., Lasebny, A. 2008. Praying mantids – keeping aliens. Elytra & Antenna. Brunswick.

44.ISBN 978-0-9802401-1-5.

• Obenberger, J. 1955. Entomologie II. ČSAV. Praha. 726 s.

• Vaďura, K. 2000. Kudlanky. Karel Vaďura. Starý Bohumín. 52 s.

• Vidlička, Ľ. 2001. Blattaria – šváby; Mantodea – modlivky (Insecta: Orthopteroidea). VEDA, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied. Bratislava. 171 s. ISBN 80-224-0640-6. www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

30

Jak jsme potkali baziliška zeleného Ještěři

…

(Basiliscus plumifrons, plumed basilisk (EN), basilisco verde (ES)) Text a foto: Eva Záhrobská a Petr Záhrobský

Stručný popis Baziliška zeleného snadno poznáte podle vysokého štítu (samec) nebo malého hrbolku (samice) na hlavě. Žije v keřích a nízkých stromech poblíž řek a jezer ve Střední Americe (od Guatemaly po Kostariku).

Je zbarven do jasně zelené barvy, na zádech má černé a světle modré či bílé skvrny. Dospělí jedinci dorůstají 80 - 100 cm, z čehož dvě třetiny připadají na ocas.

Má silné zadní nohy s velmi dlouhými prsty, na hlavě, na hřbetě a na ocase vyniká vysoký hřeben. Živí se především plody a hmyzem, nepohrdne ani malými vodními obratlovci.

Samice klade 4 - 17 vajec, z kterých se po 50 - 75 dnech vylíhnou malí, úplně samostatní baziliškové.

Bazilišci umí výborně šplhat po stromech a jsou skvělými plavci. V případě nebezpečí se z větví vrhají do vody, ukrývají se pod hladinou nebo plavou několik desítek metrů daleko. Také v případě ohrožení dokáží běžet po zadních nohou, rovnováhu udržují pomocí ocasu. Dosahují tak rychlosti až 12 km/hod a uběhnou tímto způsobem až 20 metrů. Dokáží běžet i po vodní hladině.

Zajímavosti: Pod vodou vydrží až 30 minut. Jméno "bazilišek" je odvozeno od bájné bytosti z řecké mytologie, půl kohout - půl had.

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

Jak jsme ho potkali: Baziliška zeleného jsme viděli v Kostarice v Národním parku Cahuita, který se nachází na malém poloostrově v Karibiku nedaleko hranic s Panamou. Mokřady v parku jsou pro bazilišky jako stvořené – pomalu tekoucí řeka, křoví s oblíbenými větvemi nad vodou a spousta hmyzu.

Nejdříve jsme s údivem pozorovali pár menších jedinců, pak s jásotem několik dospělých, pořádně velkých samců a nakonec s dojetím jednoho starce, který už toho podle stavu těla měl asi hodně za sebou.

Některým chyběl ocas, jiní měli potrhaný hřeben nebo rozbitý čumák. Bylo jasné, že často svádí kruté boje buď o teritorium mezi sebou, nebo o holý život s některým predátorem. V parku si na nich pochutnávají ptáci a hadi.

Pozorovali jsme bazilišky, jak mezi sebou komunikovali kýváním hlavou a máváním přední končetinou, jak šplhali po kmeni vysoko do koruny stromu, kde se dokonale zamaskovali, nebo jak plavali v řece.

Jeden velký samec nám přeběhl po zadních přímo kolem nohou, byl nám skoro ke kolenům.

Pronásledovali jsme ho do křoví a byli jsme od něj asi metr. Sledoval nás nebojácně pronikavýma oranžovýma očima, párkrát na nás kývnul a pak bleskově zmizel.

31

Ještěři

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

32

Ještěři

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

33

Zoo Plzeň otevřela nový pavilon Reportáž

Text a foto: Daniel Koleška

V úterý 26. června otevřela Zoo Plzeň zbrusu novou expozici Svět v Podzemí. V následujícím článku Vám přinášíme informace o tomto v rámci střední Evropy ojedinělém pavilonu i jeho zajímavých obyvatelích.

Vstupní budova, ve které se vchod do Světa v Podzemí nachází, původně sloužila jako domek zahradníka, který měl za úkol maskovat vstup do rozsáhlých podzemních prostor. Ty byly vybudovány počátkem 2. světové války německou armádní organizací TODT pro účely NSDAP, Luftshutze, německé policie a Wehrmachtu. Svou polohou kryt působil jako pozorovatelna se skvělým výhledem na město. Vybudování krytu podpořily i předchozí průzkumné ražby a příznivé navrstvení jílovce a pískovce – v níže položeném jílovci se razilo

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

jednodušeji a výše položený pískovec je zase odolnější a slouží tedy jako přirozené opevnění. Odolnosti napomohla i hloubka krytu okolo 10 m. Do objektu vedou 3 vstupy či výstupy, z nichž hlavní vchod je ve výšce 319,5 m. n. m. a východ ve výšce 325 m. n. m. Šířka chodeb se pohybuje okolo 120 cm, výška pak okolo 230 cm. Není tedy problém se chodbami vzpřímeně pohybovat, ačkoli klaustrofobikům by to mohlo činit určité obtíže. Objekt mohl údajně pojmout až 300 osob.

34

Reportáž

Jak už bylo zmíněno, rozsah a velikost prostor podzemních expozic nemají v ČR obdoby. Plzeňská Zoo získala objekt před 15 lety, ale přípravy na budování podzemního světa započaly až před třemi lety. Celkové náklady na stavbu projektu se pohybují okolo 35 milionů Kč, z čehož 11 miliony přispělo město Plzeň a 12 milionů poskytla Zoologická a Botanická zahrada, jakožto příspěvková organizace města. Vedení plzeňské zoo hodnotí expozici jako nejnáročnější projekt v její historii.

Celé podzemí je rozděleno do několika komplexů, z nichž většinu teraristů zaujmou především 4 hlavní celky. První je Jeskyně ČR, která se zabývá naší podzemní faunou. Najdete zde např. ropuchu obecnou (Bufo bufo), plcha velkého (Glis glis), netopýry rezavé (Nyctalus noctula), ale i zajímavé zástupce bezobratlých – např. metu temnostní (Meta menardi) – pavouka, který se u nás běžně vyskytuje ve sklepích či jeskyních. O kousek dál lze minout cvrčka jeskynního (Phaeophilacris bredoides), který pochází z Afriky, či synantropně rozšířeného koníka skleníkového (Diestramenna asynomara). Oproti nám

tolik známým krmným cvrčkům vypadají oba druhy velmi exoticky. Další expozice nazvaná Podzemní prostory Středozemí zpodobňuje mediteránní sklepy a kanály; v napodobenině egyptské hrobky se prohánějí kaloni egyptští (Rousettus aegyptiacus) a v umělé francouzské kanalizaci pobíhají kdysi hojné krysy obecné (Rattus rattus). Nalevo jsou prostory Archy obojživelníků (Amphibian Ark) s laboratoří, kde se pracovníci zoo věnují záchrannému chovu ropušky baleárské (Alytes muletensis) v rámci celosvětového ex – situ projektu. Jeho cílem je posílit jedinci odchovanými v péči člověka populace vybraných druhů obojživelníku decimované chitridomykózou. Za zmínku stojí, že patronem akce Amphibian Ark je sám sir David Attenborough.

Kromě ropušky je v Plzni v rámci záchranného programu chován i čolek luristánský (Neurergus kaiseri) z jihozápadního Íránu, kde se vyskytuje na malém území vápencového pohoří. O jeho životě v přírodě neexistuje příliš údajů, proto je chov velmi důležitým prvkem při poznávání biologie a etologie tohoto druhu.

Výběh pro ropuchy zelené (Pseudepidalea viridis)

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

35

Reportáž

Další expozice se věnuje oblasti Karibiku a hlavním zástupcem jsou zde hroznýšovci kubánští (Epicrates angulifer), kteří jsou známí svou schopností aktivně lovit prolétající netopýry v jeskyních. Kromě hroznýšovců můžete spatřit i tetry jeskynní (Astyanax fasciatus mexicanus), které díky svému způsobu života druhotně přišly téměř o zrak i pigmentaci kůže.

Oko „pavoučkáře“ pak potěší pohled na sklípkana havanského (Phormictopus platus).

Výčet vystavovaných druhů doplňuje ropucha síťkovaná (Peltophryne peltocephala), vampýr dlouhojazyčný (Glossophaga soricina), listonos krátkoocasý (Carollia perspicillata), trnočolek šanjing (Tylototriton shanjing), stonožka obrovská (Scolopendra gigantea) či zajímavě utvořená terária pro žížalu obecnou (Lumbricus terrestris) a čmeláka zemního (Bombus terrestris) v expozici nazvané Vznik života na Zemi. Zde se také zoo připravuje na umístění velmi zajímavého živočicha loděnky (Nautilus sp.). Okolo výběhu pro ropuchy zelené

(Pseudepidalea viridis), o jejichž ochraně jsme uveřejnili rozhovor s Janem Knížkem v minulém vydání TERAmagazínu (5/2012, str. 26), se návštěvníci dostávají k venkovní expozici. Ve velkém zaskleném prostoru je zde vybudována kamenná zídka s protékajícím potůčkem a menší nádržkou, kde se pohybují téměř všichni zástupci našich ještěrek, čolek obecný (Lissotriton vulgaris) a skokan zelený (Pelophylax esculentus). Podle pana Švadlenky, průvodce pavilonu, prý při vypouštění skokanů do nádrže žáby čolky ihned „sluply“, takže je otázka, zda jsou ocasatí obojživelníci ve výběhu stále k nalezení.

V době mé návštěvy se počasí bohužel rozhodlo, že bude zlobit a nedovolilo žádnému ze zvířat ve výběhu vylézt ze svých úkrytů. To ale nic nemění na tom, že Svět v Podzemí je příjemným osvěžením tradičních expozic a rozhodně stojí za to se do něj vydat. V nejbližším okolí naší vlasti totiž podobnou příležitost mít nebudete.

Hroznýšovec kubánský (Epicrates angulifer)

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

36

Reportáž

Vstupní chodba

Obyvatelé venkovní expozice

Vchod do původního stavení, které mělo krýt vchod do krytu www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

37

Reportáž

Venkovní expozice

Prostor Archy obojživelníků

www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

38

Inzerce

INZERCE

-

-

-

-

vlastní výbojky SunLux UV opět v prodeji! ochotné poradenství prověřené, kvalitní a bezpečné zdroje UV záření a světla měřící a monitorovací technika měření zdrojů UV a světla pro stávající zákazníky zdarma dobírka na Slovensko

web: www.terashop.cz mail: info@terashop.cz INZERCE

- Chovatelské potřeby - Kvalitní literatura - Kamenný i internetový obchod - Zakázková výroba terárií - Pravidelná účast na terarijních akcích www.robimaus.cz www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

info@robimaus.cz 39

Soutěž

Soutěž s TERAmagazínem o hodnotné ceny!

Tentokrát můžete s TERAmagazínem soutěžit o věcné ceny, které do soutěže věnovala firma Robimaus.

Soutěž probíhá od 1.8.2012 do 1.10.2012. Správně odpovídající soutěžící budou zařazeni do slosování o ceny.

Vaše odpovědi posílejte na e-mail info@teramagazin.cz Do předmětu zprávy uveďte Soutěž Robimaus. Bez uvedení předmětu je soutěžní e-mail považován za neplatný!

Soutěžní otázky:

Kdy byla založena firma Robimaus?

V jakém roce vydalo nakladatelství Robimaus svou první publikaci a která to byla?

Kolik knih a v kolika edicích vydalo nakladatelství Robimaus do konce Července 2012?

Jakou knihu vydalo nakladatelství Robimaus jako svou poslední?

1. místo - Dvě knihy z edice abeceda od firmy Robimaus dle vlastního výběru

2. místo - Jedna kniha z edice abeceda od firmy Robimaus dle vlastního vyběru 3. místo - Terarijní substrát 3l - Robimaus

Plné znění pravidel soutěže je k nalezení na stránkách projektu TERAmagazín, www.teramagazin.cz www.TERAmagazin.cz www.facebook.com/teramagazin.cz

40