Lovochemik by Knihovna médií

NOVINY ZAMĚSTNANCŮ SPOLEČNOSTÍ

, ČLENŮ SKUPINY

Č Í S L O I / L E D E N 2012

LOVOCHEMIK REKORDNÍ VÝROBY HNOJIV V ROCE 2011

Rok 2011 se stal významným milníkem v objemu vyrobených pevných i kapalných hnojiv. strana

ANALYZÁTOR NA KD5

Úsp šn byla dokon ena instalace analyzátoru N2O na výrobn KD5 s podporou strana prost edk z EU.

HISTORIE BEZP ÍSP VKOVÉHO DÁRCOVSTVÍ KRVE V LOVOCHEMII

Po tém 50 letech kon í svoji práci ve funkci transfuzního referenta paní V dunka Kadavá. strana

LOVOCHEMIE O IMA Kupujete ODBORNÝCH EDITEL biopotraviny? ANKETA

1. Jak hodnotíte rok 2011 z pohledu Vašeho úseku? 2. Co očekáváte po profesní stránce od roku 2012? Biopotraviny nekupuji velmi asto, a to z d vodu ceny. Když už, tak kupuji takové, které b žn doma jíme, nap . müsli, jogurty, t stoviny apod. Obecn nejsem kategorickým zastáncem biopotravin, v zásad preferuji zp sob „všeho s mírou“. David GARCIA PREOL

Nekupuji. Obvykle nakupuji potraviny v supermarketech a nev ím, že p i masové produkci lze opravdu dodržet isté bio. Jiná situace je asi na tržnicích, kde je stánek s biopotravinami. Tam bych tomu asi v il více, ale zase je zde otázka ceny. Takže odpov na vaši otázku je: „Ne, biopotraviny nekupuji. Jednak jsou dražší a obecn také nev ím tomu biopotravinovému businessu“. Pavla CERMÁNKOVÁ OŽP

Biopotraviny ob as kupuji, ale jedná se spíše o vyzkoušené výrobky (mléko, jogurty), které se osv d ily a hlavn chutnají. Zastávám názor, že ne vše „bio“ je skute n bio. Josef ŠKLÍBA OŽP

Biopotraviny ob as kupuju, protože u n kterého sortimentu není moc na výb r. Pokud si m žu vybrat, podporuju rad ji tradi ní zem d lství. Pro tomu tak je, by asi bylo na delší diskuzi. Ve stru nosti - ozna ení BIO nemusí vždy znamenat vyšší kvalitu, ale tém vždy znamená vyšší cenu.

Ing. Pavel erný, ekonomický editel 1. Uplynulý rok 2011 se za adí v historii výsledk akciové spole nosti na jedno z p edních míst, ne-li dokonce na p í ku nejvyšší. Bude-li tomu opravdu tak, se p esv d íme až po uzav ení ú etních knih a jejich ov ení auditorem ve druhé polovin února. Zcela jist však z ur itého nadhledu, který nám na ekonomickém úseku díl í finan ní ukazatele poskytují, mohu pozitivn ocenit celoro ní plynulý pr b h zásobování výroby surovinami, hladký pr b h výroby i expedic našich produkt sm rem k zákazník m. To vše p isp lo k tomu, že firma m la po celý rok velmi dobrou finan ní situaci a je zajímavým klientem pro banky i do budoucího období, kdy se budeme znovu po delší pauze ucházet o úv ry na financování p ipravovaných projekt strategického významu. 2. Do p íštího roku bych si po profesní stránce moc p ál, aby se znovu opakoval úsp šný rok 2011. S jistou mírou pokory si ale uv domuji, že ani v život firmy není možné jen r st a sílit. A práv v období, kdy je zcela z ejmé, že Evropa se znovu ocitá v období krize. Reáln tedy o ekávám, že v nadcházejícím roce budeme muset ješt d kladn ji vyhodnocovat priority v oblasti všech finan ních výdaj , aby se nám poda ilo naplnit cíle plánu pro rok 2012. Tyto cíle jsou dány a poda í-li se je naplnit, posunou Lovochemii dále sm rem k její dlouhodobé prosperit . JUDr. Miloslav Sp vá ek, obchodní editel Vývoj obchodu v lo ském roce Dovolte mi, abych se s Vámi pod lil o radostné zprávy - rok 2011 byl v prodejích výrobk rokem velmi úsp šným, a to zejména proto, že ekonomické prost edí bylo p íznivé, naše výrobky našly své zákazníky v ase, objemu a v cenách, které byly na trzích akceptovány. V uplynulém roce se naší spole nosti našt stí vyhnuly neš astné události, které by se daly p irovnat k poruše strojního za í-

zení na KD6 v roce 2010, kdy se tento výpadek projevil ve výpadku ve výrob hnojiv v objemu 130 tis. tun. V roce 2011 jsme uskute nili prodej 720 tis. t hnojiv, z toho 56 % bylo realizováno na tuzemském trhu a 44 % na zahrani ních trzích. Po výpadku prodeje v roce 2010 se poda ilo udržet naše zákazníky, a to p edevším díky jejich dlouholeté loajalit , za kterou všem našim zákazník m velmi d kujeme, a také naší garance na dodání všech požadovaných objem do jarní sezóny. Skute nost, že se vše poda ilo vyrobit v ase a v rekordních objemech, je zásluhou naší výroby, která lámala na všech výrobnách rekordy. Objektivn musíme konstatovat, že vysoká poptávka po hnojivech byla v 1. pololetí 2011 podmín na vysokou poptávkou v kombinaci našeho p edchozího výpadku, ale i „chutí“ agrárního sektoru hnojiva nakupovat. Z pohledu zem d lc byl rok 2011 jedním z nejúsp šn jších, a to hned z n kolika d vod . Hlavním d vodem byl pr b h po así, který byl tém optimální pro velkou ást zem d lc , vysoká produkce a v neposlední ad i p íznivé výkupní ceny komodit. Pro rok 2012 není prognóza pro evropskou ekonomiku r žová, experti se p edhán jí v odhadech r stu, poklesu i stagnace. Jisté je, že nic nelze na trzích predikovat. Zpomalení r stu nebo zastavení r stu tuzemské ekonomiky v letošním roce nep ízniv ovlivní i eské zem d lství. Zem d lci se obávají vládních reforem, zejména zvýšení DPH u potravin, protože z let minulých v dí, že toto navýšení obchodníci nepromítnou do kone né ceny pro spot ebitele, ale zvýší tlak na pokles výkupních cen. S ohledem na dobrý hospodá ský výsledek lo ského roku, však eští farmá i doufají, že se jim obtížný rok 2012 poda í ustát, a v tom jsme s nimi na jedné lodi. Obdobné trendy, tj. obavy z ekonomického vývoje trh , obavy z nové ﬁnan ní krize a úsporná opat ení ve ve ejném a soukromém sektoru, jsou i na zahrani ních trzích. Tyto obavy se negativn odráží na vývoji cen agrárních komodit a na ízení v tšiny ﬁrem v režimu „rizikový management“. Hlavním exportním trhem je

AK TUALIT Y

pro Lovochemii nadále N mecko. Spot eba hnojiv se stabilizovala a vrátila se ve svých objemech na úrove úsp šné sezóny 2007/08, tj. na spot ebu 1,8 mil. t dusíku. Hlavním typem používaných hnojiv z stávají ledková hnojiva a mo ovina. Nadále roste na tomto trhu spot eba N+S hnojiv. V období ervenec až zá í 2011 bylo pro sezónu 2011/12 zahájeno velmi masivn naskladn ní do N mecka. Tento pozitivní trend podpoený vývojem oﬁciálních cen dosáhl vrcholu v zá í 2011. Následn došlo bohužel k prvním hmatatelným signál m ke zpomalení evropské ekonomiky v roce 2012 a ke zvýšení ned v ry zákazník v další r stový trend agrárních komodit. Prodej hnojiv v roce 2011 U hlavních typ hnojiv LAV/LAD/ LAS došlo k nár stu prodeje o 30 % a objem se dostal na úrove rekordního roku 2009. U výrobk z UVH došlo k meziro nímu navýšení prodeje u hnojiv typu NPK o 41 % a 7 % u hnojiv typu LV. K mírnému poklesu prodeje došlo u výrobk typu DASA o 9 %. Hnojiva typu DASA mají i p esto nejv tší objem ve výrobním programu UVH (40 %). Hlavní výzvy roku 2011 byly: - uspokojení pot eb zákazníka v jarní sezón 2011, tj. ízení prodeje a expedic s tém nulovou zásobou, zavedení denních expedi ních limit - udržení maximalizace výroby DAM kontinuální expedicí a využitím skladového zázemí zákazník - minimalizace negativních dopad z nerealizované výroby LV (oprava granula ní v že), bilan ní p erozd lení objem mezi zákazníky a udržení výroby GSA v M stci Králové.

Rok 2011 je za námi, jsme na startu a musíme naplnit nemalé cíle podnikatelského plánu roku 2012 v horších podmínkách než v uplynulém období. P ejme si, aby se nám spole n poda ilo navázat v maximální mí e na úsp šný rok 2011. P eji všem mnoho úsp ch v osobním i profesním život . Ing. Jaromír Šilhan, technický editel 1. Rok 2011 nebyl pro technický úsek jednoduchý, výroba b žela naplno ve všech provozech, proto bylo nutné zajistit pln ní operativní údržby s cílem neztratit resp. minimalizovat ztrátu disponibility z titulu poruch vznikajících na výrobním za ízení. Program plánované údržby a investi ních akcí byl zna ný, tak bylo stále co dohán t . Pokra ování na stran 2

P ed koncem lo ského roku byly provedeny demolice nevyužívaných objekt staré chladicí v že NPK a usazovací nádrže u cirkula ní vodárny KD5. Rekordní byly v roce 2011 výroby LA hnojiv a DAM, LAV bylo vyrobeno v lo ském roce 445 399 tun, DAM bylo vyrobeno celkem 202 837 tun. Za ú asti pojiš oven prob hlo 8. prosince jednání k rizikové analýze. 9. prosince se setkali zástupci Lovochemie a PREOL s p edstaviteli místních ú ad a krajských orgán , aby jim p edstavili své výsledky za uplynulý rok. V pr b hu prosince probíhalo vyjednávání o nové kolektivní smlouv . Na konci prosince prob hly inventury sklad v podniku. Probíhá test provozování lokomotivy závodové vle ky na 100% bionaftu - palivo B 100. Byla vyhodnocena celoro ní sout ž BOZP, o výsledcích vás budeme informovat v p íštím vydání. Za ú asti auditora PricewaterhouseCoopers Audit, s.r.o. prob hla 2. ledna ve ﬁrm inventura vybraných výrobk , surovin a náhradních díl . Všem zam stnanc m byla vyplacena mimo ádná odm na akcioná e a podíl na hospodá ském výsledku.

GRAF MĚSÍCE Výroba ledků a kapalných hnojiv 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 v tunách

Andrea SIKOROVÁ PREOL

Již pravidelně hodnotí odborní ředitelé na začátku nového roku uplynulý loňský rok a přemýšlejí o průběhu nastávajícího. Vybraným odborným ředitelů jsme položili dvě otázky:

0 2007 2008 2009 2010 2011 LAV, LAD, LAS CELKEM LOVODAM 28+30 CELKEM

LAV, LAD, LAS celkem

LOVODAM 28+30 celkem

2007

394 021

188 419

2008

366 708

193 146

2009

415 067

153 946

2010

328 446

112 231

2011

445 399

202 837

LOVOCHEMIE A PREOL

2 strana

Pokra ování ze strany 1 Koncentrace klí ových akcí prob hla v celozávodní zarážce. Ta m la doslova nabitý program. Krom plánovaných revizí a prohlídek za ízení byly jejími limitujícími pracemi velké akce investic a údržby. V lo ském roce nadále pokra ovala výstavba protipovod ových opatení areálu, do svojí poslední etapy vstoupila i rekonstrukce mlýnice vápence a drtírny a byla zahájena obnova dvou zásobník pavku, každý s kapacitou 1000 m3. Abych se nesoust edil pouze na oblast oprav a investic, zmíním i fakt, že z d vod zvýšení bezpe nosti areálu prob hly vloni i n které demolice již nepot ebných a nepoužitelných objekt . Byla snesena bývalá chladící v ž u výrobny NPK, zdemolována byla bývalá usazovací nádrž ležící u železni ní trat Lovosice - Litom ice. V rámci technického rozvoje prob hla v pr b hu roku provozní zkouška praktického ov ení p imíchávání marockého fosfátu YCC do apatitu pro výrobu hnojiva NPK, další poznání jsme získali následným provedením kalcina ních zkoušek tohoto fosfátu. Výsledky zkoušek ale nesplnily o ekávání. Rok 2011 byl náro ný na p ípravu i realizaci velkého množství technických úkol a projekt . Za to, že se mnohé poda ilo zvládnout, chci pod kovat všem svým kole-

g m v údržb , investicích, rozvoji i v útvaru životního prost edí. 2. Stru n k hlavním cíl m roku 2012. Technický úsek se zapojí do p ípravy projektu obnovy uhelné kotelny - na naší energetice by m l být postaven nový uhelný kotel s ﬂuidním spalováním. V letošním roce o ekávám intenzivní postup p ípravných prací v oblasti inženýringu. Další zvažovanou rozvojovou investicí je p íprava nové výrobny hnojiv, v sou asné dob probíhají práce na studii proveditelnosti. Naše priority v oblasti prací technického rozvoje dále sm ují jak do zlepšení kvality výrobk a životního prost edí, tak i do vývoje nových hnojiv. V oblasti optimalizace stávajících technologií jsme vymezili cíl zám ny suroviny pro výrobu ledku vápenatého (LV1) mletého vápence za vápenec kusový - s efektem jak úspory náklad spojených s po ízením suroviny, tak i úspory energií nutných pro rozklad tohoto vápence v kyselin dusi né. Pro akce údržby a obnovovacích investic bude prubí ským kamenem op t letní celozávodní zarážka. V plánu máme velké množství jmenovitých akcí údržby i obnovovacích investic, v t chto týdnech probíhá up es ování jejich rozsahu a zpracování technické ásti zadání.

Už nyní si všichni uv domujeme, že nás eká velmi náro né období. Osobn jsem p esv d en, že úsek se svých úkol a výzev zhostí úsp šn . Ing. Vladislav Smrž, personální editel 1. Rok 2011 byl z pohledu zam stnanc p edevším rokem organiza ních zm n, které se dotkly velké v tšiny z nás. Rád bych všem pod koval za jejich pozitivní p ístup k t mto zm nám i za pracovní nasazení a úsilí. Díky vám všem budeme na rok 2011 vzpomínat jako na jeden z nejúsp šn jších v historii Lovochemie. Z hlediska personálního úseku se poda ilo do Lovochemie p ijmout jak adu zkušených profesionál , tak i absolvent zejména technických vysokých škol. V oblasti bezpe nosti jsme p ehodnotili kvalitu a zp sob používání ochranných pom cek, investovali do vzd lávání a technického vybavení hasi ského sboru. Zp ísnili jsme bezpe nostní standardy a zejména kontrolu jejich dodržování externími ﬁrmami v areálu. Dík pat í také našemu IT odd lení. Rozjeli jsme systémy na podporu procesu nákupu, schvalování smluv, help desk, podporu pro personální práci vedoucích ve form personálního infoportálu a mnoho dalších aplikací a vylepšení. Ke startu je p ipraven systém pro ob h a schvalování

faktur. Dík pat i i všem, kte í pomáhají organizovat oblíbené spoleenské akce: ples, zam stnanecký den, setkání d chodc i mikulášskou besídku pro naše nejmenší. Díky získaným evropským dotacím jsme mohli i nemalou ﬁnan ní ástku investovat do vzd lávání našich zam stnanc . 2. Z hlediska bezpe nosti budeme pokra ovat v nastoleném trendu. Chceme zvyšovat bezpe nost našich zam stnanc , sjednotit p ístupy k bezpe nosti v Lovochemii i PREOL. N kolik p íklad za všechny: prov íme zp sob a formu vydávání povolenek na práci, výrazn zvýšíme poet havarijních a požárních cvi ení, a to nejen hasi , ale i adových zam stnanc , p ipravujeme dlouhodobou koncepci požární ochrany a bezpe nosti práce. V oblasti personální budeme jednak pokra ovat v hledání vnit ních rezerv, ale zárove se snažit nabírat takové množství absolvent st edních a vysokých škol, abychom pokryli odchody budoucích d chodc . P ipravujeme zm ny v systému odm ování s cílem zvýšit jeho motiva ní efekt a postupn sjednotit p ístup k odm ování v Lovochemii a PREOL. Na záv r bych cht l všem pop át hodn zdraví, št stí a síly v roce 2012.

PREOL / KAREL HENDRYCH

JAK NÁM TO ŠLO V PREOL VLONI A JAK BUDE V LETOŠNÍM ROCE? Stalo se pravidlem, že s koncem roku je čas na hodnocení uplynulého a výhledu do příštího. Dělá to vláda, firmy i většina z nás. O totéž jsem požádal členy vedení společnosti PREOL, o ohlédnutí se za uplynulým rokem 2011 a o výhled na rok 2012 z pohledu jejich úseků. Asi každý zaznamenal d ní ve sv t ekonomiky, kdy evropské a sv tové trhy reagují na dluhovou a politickou krizi, a už se jedná o eurozónu, nebo globální ekonomiku. Jaký má tato, pro v tšinu z nás virtuální, situace faktický dopad na hospodaení firmy, jako je PREOL, jsem se nejprve zeptal „strážce“ PREOLí pokladny, finan ní editelky Ing. Jitky Nezbedové. „Rok 2011 byl z pohledu financí i trh pom rn neklidný. Zejména ve druhém pololetí roku jsme byli sv dky výrazné volatility cen komodit i kurz m n a nejistoty p i o ekávání krize. Finan ní situace spole nosti PREOL byla však celý rok stabilní, pracovní kapitál jsme financovali z vlastních zdroj a plnili jsme veškeré závazky vyplývající z dlouhodobého investi ního úv ru. Nyní v záv ru roku je patrné, že se nám vlivem cenových výkyv kotovaných komodit nepoda í splnit plánovaný výsledek hospoda ení jen o n kolik procent, p esto lze rok 2011 považovat za rok úsp šný. P edpokládáme dosažení tržeb za vlastní výrobky na úrovni 135 % tržeb minulého roku, výrazn se také zvýšil objem prodaného zboží a dosažená obchodní marže. Významný podíl na p íznivých výsledcích firmy mají naši zam stnanci, kte í svými dovednostmi dokázali p ekonat mnohé provozní problémy a udržovat firmu v chodu.“ Perspektivy PREOL do roku 2012

nám Jitka Nezbedová p iblížila následovn : „Jak již bylo zmín no, vstupujeme do období hospodá ské stagnace a tato situace bude mít vliv i na innost naší firmy. Hospoda ení v p íštím roce bude mnohem složit jší a plánujeme i nižší zisk než pro rok letošní. Našim hlavním cílem bude udržet finan ní stabilitu spole nosti a zachovat po et pracovních míst.“ Pln ní pokladny paní editelky Nezbedové má z jedné strany na starosti obchodní odd lení. Proto jsem stejnou otázku položil také Ing. Josefu Vytrhlíkovi, obchodnímu editeli PREOL. Je to p edevším jeho tým, který denn sleduje d ní na komoditních trzích. Prodejní ceny komodit obchodovaných PREOL (ME O, epkový olej, epkové šroty a epkové semeno) úzce souvisí s kotacemi na mezinárodních burzách, které jsou citlivé na jakékoliv mezinárodní d ní, což m že mít velký dopad na hospoda ení firmy. Tedy, jak vidíte z pohledu obchodního úseku rok 2011 a výhled do toho letošního, pane Vytrhlíku? „Rok 2011 byl z pohledu obchodního úseku zlomový. Továrna se všemi svými provozy vyráb la historicky maximálním výkonem a obchodní úsek m l na tomto výkonu sv j nezanedbatelný podíl. Všechny produkty byly vyprodány, všechny suroviny zajišt ny. Plán, který jsme si na zaátku roku stanovili, byl velmi sm lý,

ale byl koncipován jako velká výzva, a v d li jsme, že budeme muset šlapat do posledního dne roku. Plánování v našem komoditním businessu je velmi obtížné. Nacházíme se v globálním vysoce konkuren ním tržním prost edí, plném zvrat a p ekvapení. N kdy míváme pocit, že základní principy nabídky a poptávky snad ani neplatí. asto se setkáváme s tím, že ceny našich surovin a produkt jsou spíše než nabídkou a poptávkou více ovliv ovány krizemi amerických bank i krizemi eurozóny. Dnes již však m žeme íci, že jsme tímto rokem prošli zdárn . N kdy pomohla intuice, n kdy št st na, ale základ jsme postavili na tvrdé práci a na každodenním úsilí. Poda ilo se nám stabilizovat naše portfolio odb ratel , které jsme hned na za átku roku rozší ili i o kone né odb ratele epkového šrotu, nebo jsme tento business p evzali z mate ské centrály. Nyní realizujeme veškeré produkty p ímo z PREOL. Velkou podporou nám je spolupráce s Agrofertem v oblasti nákupu strategické suroviny - semene epky. Zajišt ní suroviny je jednou z našich klí ových konkuren ních výhod. V roce 2011 se PREOL stal lídrem na trhu zpracování olejnatých semene a na trhu bionafty v R. M žeme se pochlubit tím, že našimi odb rateli jsou klí oví hrá i na trhu pohonných hmot a krmných sm sí nejen v R, ale i v okolních státech. N které produkty, p edevším glycerin, exportujeme i mimo území

EU, p edevším do Ruska, na Ukrajinu nebo do Srbska. Výhled do tohoto roku? eká nás však období nelehké. Ceny komodit se m ní velmi rychle a velmi asto, jistoty jsou spíše vzácností. P ibývá rizik. Je to o denní usilovné d in , neustálém sledování zm n a flexibilním reagování,“ zakon il své hodnocení s výzvou do budoucna Ing. Vytrhlík. Obchodní editel hned v první v t neopomn l zmínit výrobu, tedy hlavní páte naší firmy. Bez její efektivní innosti by obchodníci nem li co prodávat a celý PREOL by byl jen soupis budov, trubek a stroj zatížených úv rem. Na otázku, jak se da ilo a co eká výrobu v roce 2012, nám odpov d l výrobní editel spole nosti Ing. Stanislav Ji ík: „Uplynulý rok hodnotím z pohledu pln ní plánu výroby jako pom rn uspokojivý. I p es n kolik poruch, které nás postihly, je výhled pln ní plánu zpracování a výroby blízký 100 % a musím za tento výsledek p edevším pod kovat všem svým koleg m ve výrob i údržb . Bez jejich spolupráce, operativního a kvalifikovaného p ístupu k ešení t chto nep íjemných situací by výsledek letošního roku nemusel být zdaleka tak optimistický. Jako p ínosnou záležitost vítám pokra ování spolupráce p i zajiš ování n kterých služeb s p íslušnými odd leními Lovochemie. Tato sou innost povede k efektivnímu využití odborných pracovník t chto odd lení, snížení náklad a lepší vyjednávací pozicí p i výb rových ízeních. Pro p íští rok jsme si dali za cíl op t naplnit výrobní kapacity na 100 %. Již nyní je zcela z ejmé, že nás eká velmi náro né období. P esto jsem

LOVOCHEMIK

VÍTE, ŽE…

DANIEL ZELENKA

... na newyorském trajektu každý den cestuje stejný divoký holub? Divoký holub p ezdívaný Tony každý den ve stejný as cestuje na newyorském trajektu, a to už celé t i roky. Stal se milá kem cestujících a na internetu už má dokonce i sv j fanklub. Podle pracovník trajektu a pravidelných pasažér se Tony každé ráno nalo uje na trajekt Thomas Jefferson. Na lodi pak cestuje z p íd na zá a shání se po n em k jídlu. Po dvou hodinách se vždy bez zaváhání vylodí zpátky na Manhattanu, nikde jinde. V každodenních rituálech ho prý zastaví jen sn hová bou e. Holub Tony se stal oblíbeným pasažérem trajektu, rozesmává jak dosp lé, tak d ti. „Celý život jsem Newyor an a jako takový nemám holuby p íliš v lásce, Tony ale v tomto sm ru zm nil mé myšlení. Je skute n chytrý a jedine ný. Myslí si, že je lov k. Nastupuje a vystupuje spolu s pasažéry. Všichni ho milují,“ ekl deníku New York Daily News jeden z cestujících, který na Tonyho popud za al krmit holuby. ... v australském Sydney lze kou it jen na jedné stran ulice? Sydney se dosud nep ipojilo k v tšin australských m st, kde je zakázáno kou it na ulici. N které m stské rady ale zákaz uplat ují a tak vznikla pon kud kuriózní situace. Na ulicích, které leží na hranici jednotlivých m stských ástí, si m žete v klidu zapálit, jen když jdete po správné stran ulice. V Austrálii platí jedno z nejp ísn jších protiku áckých opat ení, které nap íklad striktn v celé zemi zakazuje kou ení v restauracích a vnit ních ve ejných prostorách. Ale i tak bylo až donedávna možné bez sankcí kou it v zahrádkách kaváren. Nyní n kterým majitel m z stávají jen slzy pro plá , když pozorují své bývalé kou ící zákazníky, jak si v klidu poku ují v konkuren ní kavárn na druhé stran ulice. Zdroj: Internet

p esv d en, že s kolektivem lidí, které ve výrob a dalších úsecích podniku máme, se této výzvy zhostíme se ctí.“ Tolik pohled na uplynulý rok a výhled do budoucna ve výrob . Pro úsp šný rozvoj ﬁrmy a posílení stability je nutný rozvoj spole nosti za horizont jednoho roku. V p íprav i v realizaci jsou významné investi ní akce. P ipravované projekty i b žné innosti investi ního odd lení zhodnotil investi ní editel Ing. Jan Lisa: „Hlavní innost investic v roce 2011 byla zam ena hlavn na spln ní základního úkolu investic, a to je služba v této oblasti pro ostatní útvary spole nosti. Jednalo se o zajišt ní drobných investic p evážn pro pot eby výrobního úseku. Po zvýšení požadavk spole nosti na zajišt ní v tších rozvojových investic, p íprava studie proveditelnosti pro raﬁnerii jedlých olej a plni ku lahví i zahájení p ípravy akce „Revamp ME O“, došlo pomalu od poloviny roku 2011 k postupnému zajišt ní funkce investic klasickou standardní cestou, tzn. pomocí pracovník vlastních a specializujících se na tuto vysoce odbornou problematiku. Zde je p edpoklad, že ti mén zkušení naberou rychleji zkušenosti od t ch déle sloužících, což, v ím, bude ku prosp chu zajišt ní všech investic do budoucna v celé spole nosti. P eji všem úsp šný rok 2012.

LOVOCHEMIE A PREOL

LOVOCHEMIK

PREOL / KAREL HENDRYCH

PREOL USPO ÁDAL MEZILABORATORNÍ KRUHOVÉ TESTY NEJEN NA BIONAFTU Analytická sekce Sdružení výrobců bionafty ČR zajišťuje každoročně mezilaboratorní porovnávací zkoušky, jejichž cílem je validace závazně stanovených analytických metod a ověřování kvality práce zainteresovaných zkušebních laboratoří. Letos v listopadu prob hlo již t etí pracovní setkání zástupc zkušebních laborato í SVB zapojených do systému mezilaboratorních kruhových test , tentokrát v Lovosicích. Kruhových test se pravideln ú astní významné analytické laborato e nejv tších oleochemických a petrochemických podnik a zkušeben. Letos se tohoto testování zú astnilo 10 významných laborato í z PREOL Lovosice, Agropodniku Jihlava, eské raﬁnérské závod Kralupy n. V. a závod Litvínov, dále laborato e spole ností epro, a.s., BOSCH eská republika, mezinárodní zkušebny SGS (bývalý Ústav paliv a maziv), Generálního editelství cel, Primagra, a.s. Milín a Oils, s.r.o. Ústí nad Labem ( len skupiny Glencore - d íve spole nost SETUZA). Zasedání analytické sekce SVB bylo zahájeno prezentací a diskusí výsledk minulých mezilaboratorních test z ervna 2011, které byly zpracovány podle normovaných statistických postup , a p i zachování p ísné anonymity jednotlivých laborato í. Laborato Preol na minulém mezilaboratorním testování prokázala své vysoké kvality, když usp la ve všech laboratorních testech. Prokázala tím, že analytické výsledky, které v rámci laboratorního servisu poskytuje, jsou spolehlivým základem pro ízení výrobních proces . Pro zákazníky Preolu je spolehlivá laboratorní kontrola, provád ná p ed každou expedicí, zárukou ov ené kvality všech dodaných vý-

robk . Zkušební metody pro analýzy biopaliv jsou p esn deﬁnovány evropskými normami pro daný produkt. Nap íklad technické požadavky na kvalitu a metody jejich zkoušení pro bionaftu ME O eší evropská norma pod íslem EN 14 214 + A1, kde je vyjmenováno 26 závazných parametr kvality, jaké má bionafta mít. Každý parametr, nap . obsah ester , obsah síry, obsah ne istot apod., má krom

hodnoty p esn definovanou závaznou zkušební metodu ke zjišt ní správného výsledku. Na pracovním zasedání analytické sekce SVB byly p esn definovány zkušební metody a komodity, které budou následn testovány podle stanoveného asového harmonogramu. To celé s cílem zajistit co nejv tší objektivitu a správnost valida ního procesu analytické metody a výsledk laboratorní metody. Na záv r jednání mezilaboratorních kruhových test byly mezi ú astníky distribuovány jednotné testovací vzorky s testem homogenity a byl dohodnut postup k posuzování nam ených výsledk laboratorních analýz, tentokrát pro bionaftu ME O, sm snou motorovou naftu, rostlinné oleje, epkové semeno a epkový šrot. Výsledky mezilaboratorních test jsou vyhodnocovány statistickým parametrem tzv. Z-score. Získání nízké hodnoty Z-score je prestižní záležitostí a vizitkou dobré práce analytické laborato e a jejich pracovník . Získání Z-score s hodnotou nula je pro každou laborato vysn ným cílem, stejn jako nap . pro golfisty trefa jamky na první úder. Hlavním cílem mezilaboratorních kruhových test je poskytnout objektivní d kaz o kvalit práce laborato e, to je ov ení zp sobilosti laborato e poskytovat p esné a spolehlivé výsledky analýz.

OVH / MICHAL BAJI

REKORDNÍ VÝROBY HNOJIV V ROCE 2011

Výrobna LAV3.

Laborato PREOL.

Foto: Karel Hendrych

strana 3

Rok 2011 se krom jiného stane významným pomyslným milníkem co do objemu vyrobených pevných i kapalných hnojiv. Za nu u kapalných hnojiv, p esn ji u DAM, o kterém jsem se zmínil v jednom z minulých vydání Lovochemiku, a to v souvislosti s rekordní výrobou a expedicí za 1. pololetí roku. Dnes, na po átku nového roku, je vhodná p íležitost zmínit se ješt o roce lo ském. K 31. prosinci bylo vyrobeno více než 200 tisíc tun DAM. Ten je ur en výhradn pro tuzemský trh a jeho výroba je závislá na ro ním období, bilanci kyseliny dusi né a skladových kapacitách. I p es to, že ve 2. pololetí roku 2011 došlo k útlumu výroby, zejména v d sledku bilance kyseliny dusi né,

Foto: Michal Baji vyrobilo se ješt p ibližn 70 tisíc tun tohoto hnojiva. Rok 2011 se tak stal rokem s nejvyšší výrobou kapalných hnojiv za posledních 10 let. Rok 2011 z stane významným i pro nejmladší výrobnu hnojiv v areálu, kterou je LAV3. Zejména díky profesionálnímu p ístupu obsluh, ale také paradoxn díky snad doposud nejkratší celozávodní zarážce v historii výrobny a také díky troše pov stného št stí se poda ilo v roce 2011 vyrobit více než 445 tisíc tun LA hnojiv. Tím byla p ekonána dosavadní, rekordní výroba 419 tisíc tun z roku 2000. D kuji zam stnanc m t chto odd lení za mimo ádné výkony a nezbývá než nám všem pop át mnoho p ekonaných rekord , a to nejen v roce 2012.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / PETRA LOŇKOVÁ, STANISLAVA KADAVÁ

HLU ÍME ZASE O N CO MÉN Začátkem listopadu loňského roku se podařil další krok na cestě k postupnému omezení hlučnosti z areálu naší chemičky. Došlo k odhlučnění jižní granulační věže výrobny ledku vápenatého. Lovochemie se zabývá snižováním hlu nosti již deset let. Postupn byl snížen hluk z výroben hnojiv i z výroben kyseliny dusi né. Vloni bylo dokon eno odhlu n ní mlýnice a drtírny vápence. Realizaci takto zam ené investi ní akce vždy p edchází pe livé mapování hlu nosti a ur ení zdroje hluku. Poté následuje projektová p íprava, která ur í rozsah technického ešení a zárove i podmínky, za kterých je možno tlumi na dané za ízení nainstalovat. Práv p i této projektové p íprav bylo zjišt no, že stav stavební konstrukce jižní granula ní v že je nevyhovující, a proto musela projít nákladnou opravou. Oprava se týkala i st echy, na níž jsou umíst ny výstupy ze vzduchotechniky, které byly podle plánu posledním ze zásadních zdroj hlu nosti ur ených k odhlu n ní, a tím i ke snížení hladiny hluku v okolí areálu Lovochemie.

P ed vlastní instalací tlumi byla zesílena stavební konstrukce granula ní v že a zejména st echy, na které jsou všechny ty i tlumi e umíst ny. A práv hmotnost tlumi byla jedním z limitujících vstupních parametr do zadávacích podmínek výb rového ízení. Dalšími rozhodujícími parametry pro výb r firmy, která realizovala osazení ventilátor tlumi i, byly nap íklad: tlaková ztráta, materiálové provedení, termín, doba realizace a samoz ejm cena. Do výb rového ízení se p ihlásilo hned n kolik firem, a tak bylo z eho vybírat. Vít zem se nakonec stala firma SAI ATIS s nejnižší dodávanou hmotností tlumi, které samoz ejm krom poptávané hmotnosti spl ovaly i ostatní zadávací parametry v etn hodnoty útlumu. Tato firma se již v uplynulých letech úsp šn podílela na odhlu n ní ventilátoru mok-

ré vypírky emisí na výrobn dusi nanu amonného, což mnozí z nás pocítili na vlastní uši. A kone n tu byl dlouho o ekávaný okamžik. Tlumi e byly namontovány, ventilátory b žely a na st eše jižní granula ní v že zavládlo TICHO. Samoz ejm , že bylo nutné ješt ov it, že subjektivní vnímání jde ruku v ruce s p edpokládaným výsledkem. Následovalo m ení úrovn hluku jak v bezprost ední blízkosti tlumi , kterým se ov ilo spln ní cílových hodnot ze strany dodavatele, tak i m ení hluku v obcích v okolí podniku. Tato m ení provádí autorizovaná externí ﬁrma. M í se výhradn v noci, kdy platí p ísn jší limit pro hluk než ve dne a rovn ž proto, aby se odstínil vliv hluku z dopravy a jiných inností na výsledky m ení. Výsledky byly ve všech m ících bodech uspoko-

Instalace odhlu n ní. jivé, nejv tší snížení hluku se projevilo v obci Lukavec, která je v bezprost ední blízkosti výrobny ledku vápenatého. Akce tak splnila naše o ekávání. A co záv rem? Myslíte, že je to konec? Nikoliv, práce na tomto poli nikdy nekon í. Sice byly utlumeny všechny rozhodující zdroje hluku, ale stále se musíme starat o to, aby byly instalované tlumi e funk ní, aby nov instalované technologie spl ovaly p ísné požadavky na hlu nost, aby nez stávaly otev ené

Foto: Josef Mergl dve e ani v trací okna, kudy by mohla unikat nadm rná hlu nost, aby se pravideln kontroloval stav všech strojních za ízení a mnohé další. Nicmén radost je zde na míst , protože za uplynulých deset let se nám v oblasti odhlu ování poda ilo ud lat nemalý kus práce, dosáhnout útlumu víc než 10 decibel , zlepšit pohodu vlastních pracovník i obyvatel obcí v okolí. A tento fakt stojí za námahu i za vynaložení desítek milión korun.

LOVOCHEMIE A PREOL

4 strana

LOVOCHEMIK

ÚDRŽBA / JAN PILECKÝ

SM NOVÁ ÚDRŽBA JEDNÍM Z ADY PROJEKT Od 1. listopadu 2011 byla zahájena innost sm nové údržby jak pro Lovochemii, tak i pro Preol. Sm nová údržba pokrývá jednotlivé disciplíny strojní údržby, údržby MaR a údržby elektro. Hlavním cílem sm nové údržby je zvýšení disponibility výrobních jednotek s minimalizací výrobních ztrát za pomoci v asných lokalizací poruch, bezodkladných opravárenských zásah a následném odstran ní poruchových stav . Sm nová údržba je za azena do útvaru hlavního mechanika a je ízena mistrem sm nové údržby. Mimo b žnou pracovní dobu rozhoduje o prioritách prací sm nové údržby a místu nasazení sm nový dispe er. Po adí priorit zásah je ízeno dle po adí a kriterií, která jsou stanovena podle d ležitosti a priorit vystav ných na základ odstavovacích sekvencí v závislosti na technologickém propojení výrobních jednotek. V p ípad , že sm nová údržba nevykonává poruchové zásahy na za ízení, je p ipraven sm novým mistrem v sou innosti s mechaniky jednotlivých

výroben zásobník práce, který obsahuje plán inností, které je v rámci svých kapacit sm nová údržba schopna pokrýt v etn provád ní plánu preventivní údržby na za ízení. Pro hodnocení sm nové údržby je z ízen elektronický deník sm nové údržby, který slouží k zápisu provedených zásah v dob nep ítomnosti mistra sm nové údržby. Po et zásah a produktivita je kontrolována sm novým mistrem na základ elektronického deníku, a to operativn každý den za p edchozí sm ny. Komplexní zpráva o innosti sm nové údržby bude probíhat formou m sí ního reportu o provedených pracích. V rámci reportingu dochází k porovnání zásah na základ priority v asnosti daného typem hlášení v systému SAP, využívání pohotovostí držených p íslušnými zam stnanci a po tem neprioritních zásah . V ím, že projekt sm nové údržby bude úsp šný a p inese o ekávaná zlepšení a zárove bude p ínosem pro koncové uživatele.

Hlavní mechanik

Mistr směnové údržby

Směna A

Směna B

Směna C

Směna D

Provozní elektrikář

Mechanik MaR

Provozní zámečník

Střídač elektro Střídač MaR Provozní zámečník 2x

VÝROBA KD / ANTONÍN GALLE

ANALYZÁTOR NA KD5

problémov k výb ru dodavatel mnoha akcí, v p ípad dota ního titulu bychom asi neusp li. První ministerská kontrola by vše smetla ze stolu s tisíci d vody, že vše bylo zorganizováno chybn . A další dokumenty, prohlášení, zd vodn ní. Mnohokrát jsem si položil otázku, jestli nám ty peníze v bec za to stojí. Ale peníze jsou peníze. Pochopil jsem, že bez externí pomoci bychom dotaci asi sami neza ídili. Pochopil jsem, že i když se paní Vodi ková dotacemi v Lovochemii zabývá už delší dobu (a je asi lov k, který o jejich za izování ví nejvíce), je to na dotažení celého projektu do zdárného konce hlavn z asového hlediska málo. P i nejr zn jších sch zkách jsme si uv domili, že by ve ﬁrm velikosti Lovochemie mohl být specialista na dotace (nejspíš v rámci in-

Analyzátory N2O. Analyzátor. Vždycky mi bylo divné, že existuje technické ešení, které z plynu proudícího v trubce vyzobe práv jednu ást (nap íklad N2O) a s dostate nou p esností ur í její koncentraci. Pro zmiovaný N2O jsou to desítky ppm, tedy „parts per milion“. Nep edstavitelné. Oxidy dusíku a zvlášt N2O jsou skleníkové plyny s výrazným efektem. N2O se p epo ítává na CO2 pom rem 1:310. Tedy 1 kg N2O, který vypustíme komínem z výrobny kyseliny dusi né, se v ovzduší chová jako 310 kg CO2 vypušt ného nap íklad z teplárny. V roce 2010 Ministerstvo životního prost edí eské republiky otev elo opera ní program Životní prost edí, konkrétn priorita 5.1 Omezování pr myslového zne išt ní, v jehož rámci bylo možné získat dotaci na p ístroje, které m í veli iny s vlivem na kvalitu životního prost edí. Na obou výrobnách kyseliny dusi né funguje už n kolik analyzátor , které m í nejr zn jší veli iny a které slouží k regulaci ástí výroby. Rozhodli jsme se v rámci uvedeného programu požádat o dotaci na nákup a instalaci analyzátoru N2O na výrobn KD5. N2O (rajský plyn) se na výrobn KD5 doposud nem il. Tento plyn vzniká jako vedlejší produkt p i reakci pavku na platinových sítech. Jeho množství se m ní v pr b hu kampan , na za átku je nižší, na konci, když jsou síta už opot ebovaná, vyšší. Je inertní, takže prochází celou technologií prakticky beze zm n.

ÚDRŽBY

vesti ního odd lení), který by pak mohl nahradit pomoc externí ﬁrmy. Ale as b žel dál. Další hlášení a dokumenty byly p ipraveny, sestaveny a odeslány. B hem prvního pololetí roku 2011 pak kone n nastala doba technické p ípravy celé akce. Za pomoci pana Peterky byl dohodnut harmonogram instalace analyzátor . Našt stí instalace probíhala v dob vým ny kotle, takže na vše bylo dost asu. A hlavn nezapomenout na nejmenší detaily v souvislosti s dota ními podmínkami. Instalovat analyzátor tak, aby fungoval, dovede kdekdo, ale ud lat to tak, aby ú ední šiml neza ehtal, to už je o hodn složit jší. Na konci ervence 2011 jsme nastartovali výrobnu KD5 s novým kotlem a byli jsme zv davi, co nám nam í nové analyzátory N2O. Ukázalo se, že je nutné trochu zv tšit rozsahy m ení. A to se ovšem stalo kamenem úrazu p i první ministerské kontrole. Dota ní projekt byl odsouhlasen na rozsahy 0–1300 ppm za absorpcí a 0–50 ppm v komín . A my jsme pot ebovali rozsahy zv tšit

na 0–2000 ppm a 0–100 ppm. Takže jsme vlastn zm nili podmínky projektu. Marné bylo naše vysv tlování, že zm nu rozsahu provede technik b hem p ti minut tím, že nastaví jiné parametry v ídícím SW analyzátoru. A zadarmo. Kdepak! Po dohod s ministerskou kontrolou bylo nutné zažádat o zm nu dota ního ízení, doložit další dokumenty a dobrozdání, že jsme nikoho neokradli. A konec byl kupodivu š astný. Všechny podmínky jsme splnili a ve správných termínech, analyzátory fungují a dotaci jsme dostali. Mimochodem, dostali jsme p ibližn 900 tisíc korun z celkového objemu 1,2 milionu. D kuji všem, kte í se na celé akci podíleli: Mgr. Vodi kové, za neúnavné a neustálé p ipomínání všech pot ebných dokument a termín , panu Peterkovi za ešení technické stránky celé akce a dalším koleg m z investic, externích služeb a ekonomického útvaru za pr b žnou spolupráci a pomoc. A samoz ejm ﬁrm EUFC za bezproblémovou komunikaci se státními orgány.

Foto: Petr Peterka Množství je vlastn obrazem opot ebení platinových sít. Jeho likvidace - rozklad - probíhá na výrobn KD5 v tzv. totální redukci, kde dochází k rozkladu všech zbylých oxid dusíku, které nesta ily zreagovat v absorp ní v ži. V rámci dota ního programu jsme proto požádali o podporu na dva analyzátory, abychom m li informaci jednak o tom, kolik N2O generují platinová síta (1000– 1500 ppm), a jednak, jaká koncentrace N2O je v komín , tedy jaké jsou nerozložené zbytky N2O za totální redukcí. Sv t dota ních program a dotací je zvláštní sv t. Bylo to poprvé, kdy jsem se podílel na p íprav dokument , které byly v jednotlivých fázích projektu pot eba, a vše pro m bylo tedy nové. Skute nost, že nám p i vy izování dotace pomáhala externí ﬁrma EUFC, se mi zpo átku zdála zvláštní. Lovochemie žádá o dotaci, a pro tedy máme platit n koho dalšího? Z ve ejných sd lovacích prost edk po ád slyšíme o r zných lobbistech, o r zných zprost edkujících ﬁrmách - zkrátka o n kom, kdo sedí na pen zovodu a kdo se z n ho p iživuje. B hem p ípravy jsem však pochopil nutnost n koho, kdo se dotacemi profesionáln zabývá a kdo je schopen jednozna n íci, co je ve které etap nutné ud lat. Žasnul jsem, kolik nejr zn jších dokument je t eba p ipravit. Technické zadání je jen první bezvýznamný krok. Pak výb rové ízení. I když Lovochemie nástroj „výb rové ízení“ používá bez-

HLEDÁME NEJVHODNĚJŠÍ NÁZEV AUTOR VÍTĚZNÉHO NÁVRHU ZÍSKÁ ODMĚNU 5 000 KČ Společnost PREOL, a.s., vyhlašuje v rámci přípravy výroby jedlých rostlinných olejů soutěž o nejvhodnější název pro svoji budoucí dceřinou společnost. Z názvu by mělo být patrné, že firma se zabývá potravinářskou výrobou. Hlavní výrobní činností nové společnosti bude výroba a prodej rostlinných olejů převážně v jednolitrových PET lahvích. Podobný produkt je dnes vyráběn různými subjekty a běžně nabízen v obchodních řetězcích pro potravinářské účely. Úplné znění soutěžních podmínek: Vyhlašovatel soutěže: PREOL, a.s. Trvání soutěže: 12. 1. 2012 - 26. 1. 2012 Ukončení soutěže: 26. 1. 2012 v 15:00 hodin Soutěž bude vyhodnocena: do 5 dnů ode dne ukončení soutěže. Oznámení bude doručeno na adresu, kterou uchazeč zaslal spolu s návrhem nového jména společnosti a poté uveřejněno na intranetu Lovochemie. Odměna pro vítěze: Autor vítězného návrhu získá odměnu ve výši 5 000 Kč. Podmínky soutěže:

1. Návrhy mohou být zasílány pouze na adresu info@preol.cz. 2. Vyhlašovatel neodpovídá za nedoručení návrhu. 3. V případě více shodných vítězných návrhů bude cena udělena návrhu, který byl doručen jako první. 4. Podmínkou pro zařazení do soutěže je uvedení pravdivého jména, příjmení a kontaktní adresy soutěžícího. 5. Soutěžící svou účastí v soutěži potvrzuje a je kdykoli povinen vyhlašovateli prokázat písemným čestným prohlášením, že osobně vytvořil návrh, popř. že disponuje neomezenými právem poskytovat dalším osobám právo k jeho užití v neomezeném rozsahu. 6. Do soutěže nebudou zařazeny návrhy, které odporují dobrým mravům. 7. Soutěžící se zasláním návrhu do soutěže zavazuje, že v případě, že jeho návrh bude vybrán jako vítězný, uzavře nejpozději v den, kdy mu bude předána odměna, se spo-

8. 9. 10. 11. 12.

lečností PREOL, a.s., bezúplatnou smlouvu o výhradním právu na dílo (nový název dceřiné společnosti) a jeho využití v rozsahu zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona v platném znění. Na odměnu nevzniká účastníkovi právní nárok; vymáhání odměny soudní cestou je vyloučeno. Vyhlašovatel si vyhrazuje právo v průběhu soutěže změnit deklarovanou odměnu. Vyhlašovatel má právo po celou dobu trvání soutěže měnit podmínky soutěže včetně doby platnosti soutěže či soutěž odvolat. Odesláním návrhu s uvedením osobních údajů účastník soutěže zároveň vyjadřuje souhlas se zpracováním osobních údajů jím uvedených dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění na dobu neurčitou do jeho odvolání. Vyhlašovatel si vyhrazuje právo nezařadit do soutěže návrh z důvodu nesplnění podmínek soutěže.

LOVOCHEMIK

LOVOCHEMIE A PREOL

REGION / IRENA VODIČKOVÁ

SETKÁNÍ S P EDSTAVITELI REGIONU POPRVÉ Poprvé se v pátek 9. prosince 2011 setkali v Lovosicích zástupci Lovochemie a PREOL s představiteli místních úřadů a krajských orgánů, aby jim představili výsledky dosažené v oblasti životního prostředí a bezpečnosti obou společností. Obě společnosti ústy svého předsedy představenstva Ing. Petra Cingra prezentovaly realizované akce i svoje plány do budoucna. V p ípad Lovochemie se jedná o investice do zvýšení bezpe nosti celého areálu – nákup nového hasi ského vozu, lunu, zlepšení vybavení nebo výcvik hasi ského záchranného sboru podniku. Od 1. ledna 2012 jsou zavedeny nové p ísn jší bezpe nostní standardy. Mezi hlavními akcemi pro zlepšení životního prost edí byly uvedeny krom rekonstrukce istírny odpadních vod také vým ny tlumi na tzv. granula ních v žích výrobny ledku vápenatého, které snižují hlukovou zát ž jak

v areálu, tak v okolí. Významnou plánovanou investicí je pak výstavba nového energetického zdroje - ﬂuidního kotle, který bude mít lepší výkonové parametry než stávající dva uhelné kotle, avšak oproti sou asnému stavu významn sníží emise SO2, NOX a tuhých zne iš ujících látek. Zárove dojde ke snížení hlu nosti a zvýšení ú innosti spalování, ímž se sníží spot eba uhlí. Pokud Lovochemie získá na realizaci dotaci, m l by být nový kotel postaven do roku 2014, v opa ném

K ú astník m promluvil nejprve Ing. Petr Cingr. p ípad do roku 2016. Spole nost PREOL prezentovala dosažené výsledky v oblasti snižování

DÁRCOVSTVÍ / VĚDUNKA KADAVÁ

HISTORIE BEZP ÍSP VKOVÉHO DÁRCOVSTVÍ KRVE V LOVOCHEMII Nejprve se chodilo hledat dárce krve po dílnách a provozech. Byla to práce zdlouhavá, ale poda ila se. První odb r krve od našich zam stnanc se uskute nil na závodním zdravotním st edisku 15. b ezna 1962. Zú astnilo se ho tehdy 32 dárc krve. Druhý odb r se konal 26. ervna 1963, na který p išlo 36 dárc . Každý rok se pak konaly 3 odb ry krve až do roku 1972, kdy se

Foto: Karel Hendrych

pachové zát že. V budoucnu se chce zam it na další zpracování epkového oleje pro potraviná ství. ke zm nám v organizaci odb r , darovalo krev 12 653 dárc p i celkem 235 hromadných odb rech. Jako transfuzní léka i se p i odb rech vyst ídali MUDr. Hromádka, MUDr. Podrabský, MUDr. Jílek, MUDr. Veselková a MUDr. Svoboda, své léka e zajiš oval i K v Litom icích. Do roku 1993 byly odb ry provád ny na závodním zdravotním st edisku, poté na chirurgickém odd lení v Lovosicích. P i nich pomáhaly lenky závodní skupiny K, které zajiš ovaly sva iny a pe ovaly o dárce. Od roku 2001 až do ervna 2011 se odb ry konaly v KS Lovoš. Na zajiš ování se podílel i závodní výbor odbor . Od roku 2000 jsou dárci bydlící v Lovosicích odm ováni plaketami

„Komukoliv prospěti můžeš, prospívej rád, možno-li celému světu. Soužití a prospívání, vlastnost úvah vznešených.“

Zástupci vedení spole nosti a odbor se pravideln scházejí s dárci krve na tzv. „Aktivu dárc “. Letos naposled se ho zú astnila i paní V dunka Kadavá, dlouholetá organizátorka dárcovství krve v Lovochemii. Foto: Irena Vodi ková Základní kámen pro vybudování bezp ísp vkového dárcovství krve v tehdejších Severo eských chemických závodech položil závodní léka

MUDr. Miroslav Hromádka, sestry závodního st ediska Iva Hluši ková a Magda Šindelá ová v roce 1962 spolu se leny závodní skupiny S K.

odb r krve zú ast ovali lenové BSP na jednotlivých provozech, a tak jsme zaznamenali p i odb ru krve nár st na po et 62 dárc . Od této doby se konaly vždy 4 odb ry krve do roka. Po et ro ních odb r se zvyšoval až na 8–10 odb r za rok až do roku 1998. Každého se zú astnilo 50–60 dárc . P i odb rech krve od 15. b ezna 1962 až do 24. kv tna 2011, kdy došlo

(J. A. Komenský) K na spole enské akci „aktiv dárc “, který organizuje M stský ú ad v Lovosicích. Ti, kte í darovali 30x, 50x i vícekrát, dostávají od roku 2005 i v cné dary. Zm ny v organizaci nastaly v ervenci 2011, kdy dárcovství krve bylo v Lovosicích ukon eno a dárci jsou sváženi do Transfuzní stanice v Ústí nad Labem autobusy z d vodu v tšího

PREOL / MARTIN JEDLIČKA, PROFI PRESS

EPKA V KRMNÝCH DIETÁCH OBSTÁLA Seminář zaměřený na využití řepkového extrahovaného šrotu ve výživě skotu a prasat, který v Cafe Zámeček v Lovosicích koncem loňského roku uspořádala společnost PREOL, měl na programu ekonomiku zkrmování tohoto domácího zdroje proteinových krmiv. Záměrem akce určené chovatelům a výrobcům krmných směsí bylo zhodnotit, zda řepka obstojí v krmných směsích pro výše zmiňované druhy hospodářských zvířat jako alternativa za drahou sóju. Spole nost PREOL je nejv tším zpracovatelem epky olejné v tuzemsku. V moderním provozu postaveném v areálu pr myslové chemie v Lovosicích se zpracuje 400 tisíc tun epkových semen ro n . Z nich se vyrobí 100 tisíc tun metylesteru epkového oleje, více než 230 tisíc tun epkových šrot a deset tisíc tun glycerínu farmaceutické kvality.

„Na prvním seminá i, který jsme uspoádali v kv tnu lo ského roku, jsme prezentovali výsledky pokus zkrmování epkových šrot jako alternativy za sóju u prasat a skotu. Dnešní setkání jsme zam ili na ekonomickou stránku v ci, s konkrétními záv ry týkajícími se výživy dojnic vystoupí Ing. Petr Brabenec, docent Roman Stupka bude prezentovat výsledky

zkrmování epkových extrahovaných šrot ve vztahu k produk ní užitkovosti prasat. V záv ru seminá e vystoupí Ing. Sládek, který p edstaví spole nost Ethanol Energy, a. s., která ve Vrdech u áslavi vyrábí biolíh a další produkty. Pro zájemce jsme pak ješt p ipravili exkurzi do naší továrny na zpracování epkového semene, v níž jsme zahájili výrobu v lednu 2010,“ uvedl Ing. Libor Toužimský z PREOL. Alternativa pro všechny kategorie skotu Pokus s úpravou krmné dávky v podob náhrady sojového extrahovaného šrotu za tepeln upravený (extrudovaný) epkový extrahovaný šrot ( EŠ) se uskute nil v ZOD Petroupim. Na farm v Byst ici zde chovají více než 300 vysokoproduk ních dojnic, kterým chovatelé z Benešovska krmení zakládají míchacím krmným vozem do venkovních žlab .

Základem sm sné krmné dávky (TMR) je kuku i ná siláž, vojt šková senáž, seno, sláma, mláto, vlhké kuku i né zrno z vaku a krmná sm s vyráb ná na farm mobilní míchárnou. „Na farm v Byst ici jsme si cht li ov it zkušenosti švédských a francouz-

Ilustra ní foto.

strana 5

MALÝ SL OVNÍČEK CIZÍCH SL OV

ZDENĚK ŠRÁMEK

GAMBRINUS - podle pov sti ﬂanderský král, který první va il pivo, patron sládk a piják GASTROLOGIE - nauka o kucha ském um ní GENEALOGIE - bádání o rodové posloupnosti, rodopis GENESE - vznik, p vod GENIALITA - mimo ádné tv r í nadání GENIUS LOCI - duch spojený s místem GENOCIDA - povražd ní, vyhubení jednotlivých skupin obyvatelstva z rasových a nacionálních d vod GERIATRIE - odv tví medicíny, které se zabývá pé í o staré lidi GIRLANDA - obloukovit zav šená výzdoba z kv tin, list , chvojí GLAUKOM - zelený zákal, onemocn ní oka GLORIFIKACE - velebení, oslava GLOSA - poznámka, vysv tlivka, stru ný výklad k n emu GLYKÉMIE - procentuální množství, hladina cukru v krvi GRADACE - stup ování, zesilování, zv tšování GRAVITACE - vzájemná p itažlivost hmoty, zvl. p itažlivost zemská Zdroj: Internet

komfortu p i odb ru krve pro dárce. Tímto termínem kon ím i já ve funkci transfuzního referenta Lovochemie. Tuto innost jsem vykonávala od roku 1962, tedy tém 50 let.

Činnost, kterou paní Vědunka Kadavá vykonávala s péčí a trpělivostí téměř 50 let, zaslouží velký obdiv a uznání. Děkujeme za vše a přejeme paní Kadavé dlouhá léta spokojeného života na zaslouženém odpočinku! za redakční radu Irena Vodičková ských farmá , kte í v krmných dávkách pro vysokoužitkové krávy nahrazují sójový šrot tepeln upraveným epkovým extrahovaným šrotem. Tato ekonomická alternativa dává možnost využití domácího zdroje krmivové základny, v tomto p ípad epkových pokrutin. Podmínkou je však jejich tepelná úprava, kterou se zvýší stravitelnost bílkovin, energie a vlákniny, dále se zlepší chutnost krmiva a odstraní se negativní vliv antinutri ních látek. V našich provozních pokusech Pokra ování na stran 6

Zdroj: Internet

6 strana

Pokra ování ze strany 5 jsme v první fázi ešili možnosti zkrmování epkových šrot z hlediska podílu jejich náhrady za sójový šrot, reakce zví at apod. V další fázi jsme se zam ili na ekonomické vyhodnocení zkrmování epkových šrot . Pro dosažení maximální objektivity jsme dobu ov ování stanovili na dobu jednoho roku,“ uvedl Brabenec. Z vystoupení výživá ského specialisty dále vyplynulo, že pokusné sledování bylo rozd leno do t í etap. V první se epkovým šrotem nahradilo 50 % sójového šrotu v krmné dávce, ve druhé pak i jeho zbývající podíl. Náhražka v podob tepeln upraveného epkového šrotu se zpo átku dovážela ze zahrani í, od dubna lo ského roku ov ujeme stoprocentní náhradu sójového šrotu za epkový z extrudéru v Jevišovicích, který má hodinový výkon 1,7 tuny. U produk ního stáda dojnic ZOD Petroupim, a.s., se sledovala produkce mléka (celkový prodej na ustájenou krávu, produkce do 100 dn laktace a dále

LOVOCHEMIE A PREOL v rozmezí od 100 do 200 a od 200 do 300 dn laktace), složky mléka (tuk, bílkovina, mo ovina), výkonnost reprodukce (procento b ezosti, lakta ní den, po et b ezích), brakace stáda (celková, brakace prvotelek, brakace do 90 dn ) a náklady na krmení (na krmný den a na litr mléka). „Potvrdily se nám záv ry test ze Švédska a Francie. V kontrolním období od kv tna 2010 do listopadu 2011 se po za azení extrudovaného epkového šrotu do krmné dávky zvýšila užitkovost a pr m rný nádoj na dojnici o 1,8 kg mléka. P i polovi ní náhrad sójového šrotu za epkový došlo ke snížení náklad o 4,50 K na krmný den, p i úplném vy azení sójového šrotu z krmné dávky se pak úspora na jeden krmný den rovnala devíti korunám. V pr b hu pokusného období se neprokázalo snížení obsahu mlé ných složek ani nedošlo ke zhoršení reproduk ních a braka ních ukazatel . Sou asn jsme si ov ili, že tepeln upravený EŠ je vhodnou alternativou proteinových

krmiv u všech kategorií, tzn. v etn jalovic a býk ve výkrmu,“ konstatoval na záv r Brabenec. Ekonomický efekt u prasat Odborníci z eské zem d lské univerzity v Praze sledovali vliv náhrady r zného podílu sójového šrotu epkovým extrahovaným šrotem u prasat. Celkem dvaasedmdesát pokusných prasat genotypu DanBred bylo podle typu diety rozd leno do t í skupin. Kontrolní skupina dostávala krmnou dávku sm si se sójovým extrahovaným šrotem, druhé se zkrmovala dávka s nejvyšším podílem epkového extrahovaného šrotu v krmné sm si (v množství 5, 10 a 17 %) a poslední skupin se dávkovala živinov bohatší sm s s nižším podílem EŠ (v množství 5, 7 a 12,43 %). „Pro ekonomické vyhodnocení této krmné strategie jsme u pokusných prasat sledovali pr m rnou živou hmotnost b hem výkrmu, pr m rný denní p ír stek, denní spot ebu krmných sm sí a konver-

VZO OS ECHO / VĚRA HOZÁKOVÁ

KLUB D CHODC NA CESTÁCH

D chodci, bývalí zam stnanci Lovochemie, se op t po dvou letech sešli na váno ním zájezdu spojeným s pro-

hlídkou výroby porcelánu v akciové spole nosti eský porcelán v Dubí u Teplic.

V rámci exkurze si ú astníci prohlédli veškerou výrobu porcelánu v etn výstavní sín všech výrobk , které kdy byly v Dubí vyrobeny. Foto: Václav ervinka

LOVOCHEMIK

OP T Autobus byl p istaven pro první ú astníky již v Litom icích. P íjezd do Lovosic byl dost neš astný, nebo zkolaboval jeden z ú astník . Po poskytnutí první pomoci a odvozu do nemocnice jsme pokra ovali v zapo até cest . V rámci exkurze jsme si prohlédli veškerou výrobu porcelánu v etn výstavní sín všech výrobk , které kdy byly v Dubí vyrobeny. Po ukon ení prohlídky byl zajišt n ob d v p íjemném prost edí restaurace U Kozi ky v Teplicích. Po dobrém ob d a chvilce odpo inku jsme se cht li ješt projít po m st , ale jako by nás sm la pronásledovala - další ú astník omdlel. Byl odvezen záchrankou k ošet ení a po jeho návratu z nemocnice jsme v pozdním odpoledni vyrazili na zpáte ní cestu k domovu. Na záv r d kuji za všechny zú astn né vedení naší spole nosti za umožn ní krásného p edváno ního zážitku a p eji vše nejlepší do nového roku, hlavn zdraví.

Ilustra ní foto.

Zdroj: Internet

zi krmiva. U poražených zví at s živou hmotností okolo 105 kg jsme zjiš ovali hmotnost jate n upraveného t la za tepla, jate nou výt žnost, podíl svaloviny, výšku tuku, výšku svalu, pH a elektrickou vodivost v nejdelším zádovém svalu. U ty iceti zví at jsme provedli detailn jší jate ný rozbor, v jehož rámci jsme ješt hodnotili hmotnost hlavních masitých ástí a jejich podíl v jate ných p lkách, plochu nejdelšího zádového svalu, celkovou hmotnost kýty, pe en , plece a krkovice, hmotnost tukového krytí z hlavních masitých ástí, celkovou hmotnost boku, podíl kýty, pe en , plece a krkovice, podíl tukového krytí z hlavních masitých ástí, podíl boku, podíl masa v jate ných

p lkách, pH a elektrickou vodivost nejdelšího zádového svalu, barvu masa a odkap. Po vyhodnocení sledovaných parametr se nejv tšího ekonomického efektu dosáhlo u skupiny prasat, které se podávala sm s s nejvyšším podílem epkového extrahovaného šrotu. Dosažená rentabilita odpovídající úrovni 35,7 % byla v porovnání s kontrolní skupinou o 2,1 % vyšší, respektive o 2,4 % p evyšovala skupinu krmenou živinov bohatší sm sí,“ vypo ítal na záv r vedoucí katedry speciální zootechniky doc. Ing. Roman Stupka, CSc. lánek byl p evzat z týdeníku Zem d lec 3/2012.

SPORT / MILOŠ VODIČKA, JAN ŠVÁB

D TSKÝ VÁNO NÍ HÁZENKÁ SKÝ P TIBOJ

D ti v akci. V sobotu 17. prosince 2011 se ve sportovní hale Chemik uskute nil již t etí ro ník Váno ních sportovních her nejmladších házenká . Celkem 72 d tí z Lovosic a okolí sout žilo v p ti disciplinách, tj. ve skocích se švihadlem, skoku do dálky,

Foto: Miroslav Hvorka hloubce p edklonu, sprintu 2 x 15 m a samoz ejm nechyb la ani utkání v miniházené 4+1. D ti byly rozd leny dle škol a t íd do celkem deseti družstev v kategoriích p edškoláci, první a druhé t ídy, t etí až pátá t ída, poslední kategorií byli vysp lí mini-

házenká i. Házenká ská utkání se hrála jako druhý letošní turnaj Školní ligy lovosických škol a utkání byla velmi vyrovnaná. Ve h e v nejvysp lejší kategorii zvít zilo družstvo III. ZŠ p ed d v aty, ale v sou tu bod z jednotlivých disciplín t sn vyhrála d v ata. V kategorii t etí až páté t ídy vyhrálo turnaj v miniházené družstvo DDM složené p evážn z d v at p ed družstvem ZŠ Antonína Baráka o pouhé dva body. Toto po adí bylo stejné i po zapo tení všech disciplin p tiboje. V kategorii prvních t íd byly boje ve všech disciplinách p tiboje nejdramati t jší. V miniházené zvít zilo druhé družstvo IV. ZŠ, které startovalo jako družstvo DDM, p ed prvním družstvem IV. ZŠ. V p tiboji nakonec ob družstva dosáhla shodn 14 bod a o vít zi musela rozhodnout další disciplína, p etahování lanem. Ta rozhodla, že zlaté medaile získal celek DDM. Po skon ení sout ží byly všem p ítomným sportovc m p edány medaile dle umíst ní družstev - zlaté, st íbrné

a bronzové, všechny p edškolní d ti vybojovaly medaile zlaté. V íme, že všichni zú astn ní byli spokojeni a že získané medaile, které pro mnohé znamenaly zisk první sportovní trofeje v život , budou po-

ETIKETA

EVA ŽIVNÁ

Kravata je výrazem osobnosti Kravatu si vážeme pokaždé znovu. Jsou muži, kterým manželka kdysi dávno uvázala kravatu, a oni si ji denn p etahují p es hlavu, lhostejno, jaký líme ek košile mají na sob . „Stálý“ uzel je asem znát a p sobí omšele. Volný konec kravaty zasunujeme za záložku na zadní stran širšího konce. Kravata musí mít i správnou délku: m la by zakrývat sponu opasku. Barvu kravaty a její vzor bychom m li volit podle barvy a vzorku košile a saka. Nejsme-li si jisti svým citem,

vzbuzením pro další sportovní dráhu. Pro trenéry zase výsledky d tí budou vodítkem pro p íští období kam orientovat p ípravu. P tiboj se vyda il, také díky pomoci rodi a mladších žák p i organiza ním zajišt ní akce.

rad ji k proužkované košili nezvolíme proužkovanou kravatu, ale puntíkovanou nebo jednobarevnou, aby oba proužky nep sobily disharmonicky. U jednobarevné košile si se vzorkem kravaty nemusíme d lat starosti. Kravata je, jako jeden z mála prvk pánského oble ení, výrazem vkusu a osobnosti jejího majitele, navíc podléhá mód a brzy se okouká. M li bychom jimi pravideln náš šatník dopl ovat. Kravata není práv pohodlná souást pánského spole enského oble ení a muži mají n kdy chu „ud lat si pohodlí“ a povolí si kravatu a rozepnou knoﬂí ek u krku. Je to zcela vylou eno a nepodlehn me pokušení se takto znemožnit ani na plese ve t i hodiny ráno. Je málo tak velkých proh ešk proti etiket . Zdroj: Internet

LOVOCHEMIE A PREOL

LOVOCHEMIK

REGENERACE / IRENA VODIČKOVÁ

CVI ÍME PILATES

Už od podzimu se dvakrát týdn schází v spole enském sále skupina žen, která využila nabídky a prota-

huje si své t lo p i cvi ení Pilates za vedení cvi itelky Bc. Soni Jiráskové.

P idejte se k nám!

Foto: Eva Živná

Z ARCHIVU ALEXANDRA VOPATA

KOMISE PRO VYNÁLEZY Komisí pro vynálezy a zlepšovací návrhy se rozlou íme s našimi odborá i. P edsedou komise pro vynálezy a zlepšovací návrhy byl dlouhodob

p. F. Skokan, který je na snímku bohužel stín n Ing. Vok álem, p i p edávání ocen ní zasloužilým zlepšovatel m.

Co je metoda Pilates? Metodu Pilates vytvo il Joseph H. Pilates (1880 - 1967). P vodn tuto metodu nazval „kontrologie“, protože u této metody se dává d raz na kontrolovaný pohyb, plynulost, detaily, koordinaci. Pan Pilates vytvo il souhrn 34 cvik , které cvi il s klienty. Protože dnes máme mnohem více problém pohybového aparátu, jeho žáci geniální systém cvik modiﬁkovali, takže dnes existuje t chto cvik n kolik stovek. Metoda Pilates je skv lá pro všechny - od d tí po seniory, pro ženy i muže jakékoliv kondice, sportovce jako kompenzaci, velice vhodné pro lidi, kte í pracují u po íta e nebo mají jednostranné zatížení v práci, po porodu i v t hotenství. Metoda Pilates v í, že díky zpevn ní jádra t la - core – což jsou b išní svaly a svaly na spodní ásti zad, bude celé t lo vyvážené a formované. Všechny Pilates pohyby vycházejí z b išních sval a sval spodních zad. Jsou vymyšleny tak, aby pracovaly menší svaly, které napomáhají v tším sval m a zá-

rove danou svalovou oblast protáhly. Základní cvi ení je na zemi. Pilates je ideální pro všechny, staré i mladé, pro lidi v kondici i bez, stejn tak pro ty s chronickými bolestmi, po úrazu nebo s astma. Metoda Pilates pat í mezi nejú inn jší z ﬁtness program , které se v pr b hu století objevily. P ináší viditelné i poci ovatelné výsledky a m že se mu v novat každý. Jelikož se jedná o posilovací cvi ení, na rozdíl od zumby i aerobicu není nutné se p i cvi ení pohybovat v aerobním pásmu a p esto se centimetry navíc ztrácejí a t lo se p i pravidelném cvi ení krásn tvaruje. Zdroj: Internet

OZNÁMENÍ Na základě rozhodnutí Valné hromady TJ Lovochemie Lovosice ze dne 24. listopadu 2011 dochází ke změně názvu TJ Lovochemie.

Od 1. ledna 2012 pracuje pod novým názvem Asociace sportovních klubů Lovosice - ASK Lovosice Ostatní údaje: sídlo, IČ, DIČ, stanovy, bankovní spojení atd. zůstávají nezměněny.

Lovochemie a PREOL 2. března 2012 sál Lovochemie PROGRAM: 20:00 Zahájení plesu 20:05 Taneční vystoupení - 1. část 20:15 Hudba k tanci a poslechu - skupina Relax 21:00 Taneční vystoupení - 2. část 23:00 Vylosování tomboly 03:00 Ukončení plesu

Pond lí 16. ledna TANE NÍ PRO DOSP LÉ Sál „Lovoš“, v 19:30 hodin.

SWINGOVÁ KAVÁRNA

Prodej vstupenek na personálním úseku u paní Evy Živné, tel. 416 563 101, eva.zivna@lovochemie.cz Cena vstupenky 100 Kč, prodej od 1. února 2012.

Sál „Lovoš“ - vchod pr jezdem z ulice 8. kv tna, v 16:00 hodin, vstup volný.

Pátek 3. února ZADÁNO PRO DOBROU NÁLADU

Své životní jubileum v lednu oslaví 50 let v ku Vladimír Hrani ka, chemik, EO 60 let v ku Vladimír Procházka, svá e kov , SÚ Ing. Ji í K ehná , vedoucí odd lení, SÚ

V lednu odchází do starobního důchodu Milan Šíma, chemik, EO Všem našim spolupracovník m p ejeme pevné zdraví a hodn úsp ch !

V prosinci nastoupili Ing. Ji í Holý, vedoucí odd lení, IO Lud k Kylíšek, chemik, EO Vladimír Zeman, provozní záme ník, SÚ Jan Kyncl, svá e kov , SÚ Pavel Fiala, vlakvedoucí, ŽD

LOVOCHEMIK, podnikový m sí ník, vydává akciová spole nost Lovochemie pro interní pot ebu zam stnanc podniku. Výtisk zdarma.

Adresa: Lovochemie, a.s., redak ní rada Lovochemiku, Terezínská 57, 410 17 Lovosice, e-mail: lovochemik@lovochemie. cz, I : 49100262 Uzáv rka p ísp vk vždy 20. v m síci. Tisk: Ji í Bartoš - SLON, spol. s r. o., U Chemi ky 18, 400 01 Ústí n. L. Eviden ní íslo: MK R E 17172

Sál „Lovoš“, v 17:00 hodin, vstupné 50 K . Podve er s hudbou a tancem pro starší generaci, hraje Orchestr Kulturního st ediska Lovoš. tvrtek 9. února ZDEN K TROŠKA Sál „Lovoš“, v 18:00 hodin, vstupné 100 K .

Zm na programu vyhrazena.

JUBILEA

Redak ní rada: Mgr. Irena Vodi ková, Ing. Michal Baji, Karel Hendrych, Ing. Lud k Jambor, Ing. Zden k Šrámek, Marek Trefný, Bc. Renáta Veselá, Ing. Daniel Zelenka, Eva Živná.

Reprodukovaná hudba k poslechu a tanci p edních sv tových a eských orchestr a zp vák .

Zábavný po ad režiséra Zde ka Trošky ur it pobaví každého, kdo si oblíbil jeho ﬁlmy. Po adem provází Michal Herzán.

ROZVO J CHEMIE Z 26. SRPN A 1966

Mnoho úsp ch v novém zam stnání!

P ihlášky p ijímá KS Lovoš (kursovné: 3.000 K /pár, jedná se o deset lekcí + záv re ný raut). Jednotlivé lekce vede Karel Zima s partnerkou. tvrtek 2. února

S TAL O SE PŘED 45 LET Y

Cvičení Pilates se koná pro všechny zájemce vždy v úterý a ve čtvrtek od 15:00 do 16:00 hodin ve společenském sále Lovochemie. Cena za hodinu je 60 Kč, permanentka na 10 hodin stojí 500 Kč. Není nutné se nikde hlásit, stačí přijít! Cvičí se v pohodlném oblečení na podložkách, případně s overballem.

XIII. PLES

KULTURNÍ STŘEDISKO „LOVOŠ“ LOVOSICE LEDEN, ÚNOR 2012

strana 7

Je již tradicí, že Lovochemie zajiš uje pro svoje zam stnance možnost nákupu balí k od sesterských spole ností. Nejinak tomu bylo už vloni p ed Vánoci, své výrobky nabídla spole nost Procházka. Foto: Eva Živná

AGROFERT

8 strana

LOVOCHEMIK

ETHANOL ENERGY A. S. / JOSEF SLÁDEK

P EDSTAVUJEME ETHANOL ENERGY AGROFERT HOLDING, a. s., rozšířil své aktivity v oblasti obnovitelných zdrojů energií o výrobu bioetanolu – motorového paliva, které se v souladu s českou i evropskou legislativou přidává do automobilových benzinů. Dne 9. 5. 2011 odkoupil od O. Moťky 100 % akcií společnosti Ethanol Energy, a. s., lihovaru, který vznikl v bývalém cukrovaru Vrdy, okres Čáslav.

V srdci skupinové zem d lské prvovýroby, v sousedství sila ZZN v Kolín , a. s., v Bu icích a v p ímé dostupnosti dalších ZZN tak skupina získala další odbytové možnosti p edevším pro krmné obilí i pro obiloviny, které nedosahují této kvality – jedná se tak o využití zem d lské produkce, jež není uplatnitelná v potraviná ském et zci. Dalšími surovinami vhodnými ke zpracování na bioetanol jsou škrobnaté odr dy tritikále nebo kuku ice. Spole nost, jakožto lokální zpracovatel cukrové epy a výrobce cukru, má k dispozici i ást zpracovatelské technologie, jejíž reinstalace projde ekonomickým vyhodnocením v etn

technické a technologické proveditelnosti v nejbližším období. Pokud by se tato investice ukázala jako efektivní, vznikl by unikátní komplex výroby obnovitelného produktu s nejširší možnou surovinou základnou. Vedle hlavního produktu, tj. bioetanolu pro trh pohonných hmot, spole nost vyrábí 3 druhy lihovarnických výpalk . Nejcenn jší formou jsou tzv. DDGS, sušené voln ložené nebo granulované výpalky s vysokou nutri ní hodnotou a s vlhkostí kolem 12 %, obchodované p edevším pro výživu skotu jak na domácím trhu, tak v okolních zemích. Další formou je tzv. lihovarnický ko-

lá , podobný svými vlastnostmi lihovarnickému mlátu, avšak op t s vyšší nutri ní hodnotou. Tento produkt má dva zp soby užití, jednak jako dopln k krmné dávky pro zví ata, jednak i jako vhodný substrát pro výrobu bioplynu, nahrazující svými vlastnostmi kukui nou siláž, avšak s ohledem na menší rozm ry s lepší digesta ní schopností p i podobné sušin . Posledním produktem ze spektra výpalk je tzv. lihovarnický sirup se sušinou kolem 18 %, který má dv možnosti užití - bu jako cenná surovina do bioplynové stanice, nebo p írodní hnojivo s nezanedbatelným obsahem dusíku a dalších stopových prvk .

Z HIS T ORIE SPOLEČNOS TI 1856 1868 1948 1953 1960 1993 1999

Cukrovar Vrdy historický.

zdroj: Archiv podniku

2006 2007 2010

9. 5. 2011

vznik závodu na výrobu řepného cukru, celkové množství zpracované cukrové řepy tehdy činilo 13 000 tun a exportovalo se převážně do zahraničí společnost zapsána jako Komanditní společnost Scholler a spol. se sídlem ve Vídni znárodnění firmy opětovná změna názvu na Cukrovar a rafinerie cukru ve Vrdech národní společnost byla zařazena jako součást Kolínských cukrovarů úspěšná privatizace národního podniku a vznik společnosti Union cukr, jež sdružovala kromě vrdovského cukrovaru ještě cukrovar v Nymburce, Cerhenicích a Českém Brodě nový vlastník - Dehtochema Bitumat, s. r. o., zabývající se výrobou asfaltových izolačních materiálů, opětovné zahájení výroby bílého zboží, rozhodnutí o novém podnikatelském záměru - vestavbě výrobny bioetanolu do stávajícího areálu cukrovaru Vrdy, jediné svého druhu a kapacity v ČR transformace společnosti Dehtochema Bitumat, s.r.o., na společnost Ethanol Energy a.s., vlastní vestavba lihovarské technologie, některé části potřebné pro výrobu bioetanolu musely být umístěny mimo stávající objekty - např. fermentace, destilace a sklad produktů; první kolo jednání mezi tehdejším vlastníkem Otakarem Moťkou a společností AGROFERT HOLDING, a. s. výstavba úspěšně dokončena, provoz však netrval dlouho a technologické zařízení bylo zakonzervováno dokončena dostavba části lihovarské technologie - výstavba čtyřstupňové odpařovací stanice - technologie splývajícího filmu o teplosměnné ploše asi 3000 m2 technologická jednotka na produkci bioetanolu opětovně zprovozněna obnovena jednání mezi tehdejším vlastníkem Otakarem Moťkou a společností AGROFERT HOLDING, a. s., prvním výstupem dohody provozní „run test“, kterým byla ověřena provozuschopnost a výkonový potenciál vlastní jednotky uzavřena transakce o prodeji 100% obchodního podílu společnosti Ethanol Energy a.s. společnosti AGROFERT HOLDING, a.s.; hlavním finančním aranžérem transakce byla Komerční banka, a.s.

TECHNOL OGICKÝ PROCES Vlastní technologie využívá jako vstupní surovinu pšenici, tritikale, žito a v budoucnu počítá i s kukuřicí, jak v suchém, tak vlhkém stavu. Denní zpracování těchto surovin se pohybuje okolo 600 tun/den při maximální produkci. Celý proces je založen na principu dvoustupňové hydrolýzy škrobu až na jednotlivé molekuly glukózy, která je volně zkvasitelná a následně zakvašována kvasinkami rodu Sacharomyces cerevisiae, které velmi dobře fungují při teplotách v rozmezí 30–35 °C. Celý fermentační proces probíhá v několika kvasných kádích o celkové kapacitě asi 6000 m3. Způsob kvašení lze využít jako plně kontinuální, semikontinuální, případně jako batch systém. Jakmile je fermentovaná substance prokvašena, tzn., že již neobsahuje žádný cukr, je nastřikována do dvoukolového systému destilace, kde v koloně záparové dochází k oddestilování etanolu za vzniku surového lihu o koncentraci 55 %, který je následně v koloně rektifikační zkoncentrován až na 96% alkohol a následně odvodňován na molekulových sítech - zeolitech. Takto vzniká alkohol o koncentraci minimálně 99,7 % etanolu, který se následně denaturuje a je distribuován pod obchodním názvem bioetanol, jehož maximální roční produkce se pohybuje okolo 66 000 m3. Tento produkt v současnosti nachází uplatnění zejména v rámci petrolejářského průmyslu České republiky, kde hlavními obchodními partnery jsou klíčoví hráči na českém rafinerském trhu, kterým Skupina již nyní dodává druhou klíčovou biosložku - MEŘO. Odstředěné lihovarské výpalky, tzv. lihovarské mláto, které nachází uplatnění zejména u zemědělských prvovýrobců, potom vznikají na dekantérech, kde je možné upravit obsah sušiny na 33 % a připravit tak produkt vhodný ke krmení skotu nebo pro BPS jako náhradu siláže. Zahuštěné lihovarské výpalky - lihovarský sirup jsou produktem odparky a uplatnění mají zejména v rámci bioplynových stanic k produkci bioplynu a ke hnojení zemědělských půd. Posledním a nejcennějším produktem jsou sušené lihovarské výpalky - tzv. DDGS, které nacházejí uplatnění hlavně ve výrobnách krmných směsí, případně ve spalovnách, a to buď ve formě granulované, nebo ve formě sypké. Jejich technologie je kombinací kontaktního sušení v parní rotační sušárně Za ízení lihovaru. Nov ve skupin AGROFERT Po vstupu nového vlastníka se ihned za alo formovat nové vedení s jasným cílem: op tovné obnovení výrobního procesu v co nejkratší dob . P vodní sm lý plán p edpokládal nájezd již v ervenci, ale opravy a hlavn dodávky n kterých náhradních díl si vyžádaly více asu, a výroba tak mohla být spušt na 5. 8. 2011 semletím prvních tun obilí, kdy k odkladu nájezdu p isp lo i opožd ní sklizn obilovin v R. První bioetanol z této kampan spole nost expedovala n kolik dní poté ke spokojenosti kone ných zákazník , a to ve vynikající kvalit . Pokud vše p jde dob e, v R bude produkce obnovena ve druhém funk ním lihovaru na výrobu biopaliv, a to s využitím veškerých synergických

zdroj: Archiv podniku efekt , které práv AGROFERT nabízí - tj. z pole až do nádrže. Jak silná je tato vazba, ukazuje sesterská spole nost PREOL, a.s., která si práv díky vertikální integraci rychle získala místo na eském trhu pohonných hmot. Rozvojové plány do budoucna Konkurenceschopnosti lihovaru urit napom že i n kolik projekt rozvoje, a již rozší ení výše zmín ného surovinového portfolia nap . o zpracování cukrové epy, která se v sou asné dob jeví jako velmi strategická z hlediska ekonomického, a na druhé stran rozši ování produktového portfolia, nap . o vysokoprocentní biopalivo E85, nemrznoucí sm si do ost ikova a v neposlední ad o produkci pitného alkoholu velejemného.

a klasické granulace zatepla.

VEDENÍ SPOLEČNOS TI ETHANOL ENERGY A . S.

Ing. Martin Kub generální editel a místop edseda p edstavenstva

Ing. Pavel Havlí ek výrobní editel

Ing. Hana Jílková ﬁnan ní editelka

Ing. Josef Sládek editel pro investice, obchod a rozvoj spole nosti