Hornické listy

HORNICKÉlisty ČASOPIS ZAMĚSTNANCŮ SKUPINY SD • ROČNÍK XXI • ČÍSLO 1

2 slovo generálního ředitele Ivan Lapin 4 hlavní téma Úspěšný rok 2012 v ledvické úpravně

strana 10

9 aktuality Ukončení těžby na OPF DNT Nový druhý skrývkový řez v DB Oprava SchRs 1 550/K 109 Asset management Královna bazénů Simona Baumrtová Setkání Skupiny ČEZ se zástupci samospráv Pozornost na pracovišti se vyplatila 14 profil Jiří Neruda 16 pracovní den Bohuslav Smékal

strana 11

18 hornické dynastie Karel Král s dcerou Růženou 20 jubilanti Lubomír Poustecký 21 naši zaměstnanci Příspěvek na penzijní p­ řipojištění 22 svět dolů Skupina SD v roce 2012

strana 16 26 hornické tradice Památka obětí katastrofy na dole Nelson 27 z míst kde žijeme Nové poslání staré školy v Březně 28 informace Vltava jako říční dálnice

strana 30

30 tip na výlet Pláně nad Moldavou

HORNICKÉ listy 1/2013 časopis zaměstnanců skupny SD VYDAVATEL: Severočeské doly a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba ADRESA REDAKCE: Hornické listy, 5. května 213, 418 29 Bílina, e-mail: vrba@sdas.cz, brozikova@sdas.cz REDAKČNÍ RADA: předseda: Vladimír Budinský; místopředsedkyně: Jaroslava Šťovíčková; členové: Vladimír Andrášek, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Rostislav Kubíček, Jiřina Leónová, Karel Skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek, Tomáš Vrba. Číslo registrace MK ČR E 13126 TISK: TISK HORÁK, a. s. Pro SD a. s. zajistil INFO-PRINCIP, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 1/2013: 14. 2. 2013 UZÁVĚRKA ČÍSLA 2/2013: 10. 4. 2013. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.sdas.cz a intranetu SD a. s.

Vážení zaměstnanci Severočeských dolů a. s. a našich dceřiných společností, máme za sebou první společný rok. Za tu relativně krátkou dobu jsem měl příležitost poznat řadu z Vás – profesionálů svého oboru a setkal jsem se s velkým počtem špičkových odborníků z nejrůznějších pracovišť napříč celou skupinou SD. Měl jsem možnost na mnoha pracovních pozicích poznat skutečné znalce svého řemesla.

Vím, že máte svoji práci velmi rádi; vysoce to oceňuji a vážím si toho, že máme takové skvělé lidi. Nepochybně právě díky našemu kvalitnímu týmu a dobré firemní strategii se Severočeské doly těší vynikající pověsti a mají velice dobré jméno u odborné veřejnosti i mezi obyvateli našeho regionu, kde působíme. Dokázali jsme si naše dobré jméno v minulém roce nejen udržet a dokonce jsme ho dále posílili.

Jaký tedy byl rok 2012 v Severočeských dolech?

Navzdory stagnaci domácí ekonomiky a pokračující hospodářské krizi většiny zemí EU, jejíž důsledky se samozřejmě nevyhnuly ani oblasti energetiky, se nám podařilo obhájit pozici největší české těžební hnědouhelné společnosti. Roční odbytová těžba 22,7 mil. t odpovídá dvaapadesátiprocentnímu podílu na produkci hnědého uhlí v ČR, byť zhruba 70 % naší produkce je de facto vlastní spotřeba, protože se spálí v elektrárnách Skupiny ČEZ. Nespornou výhodou členství ve Skupině ČEZ je jasná vize a existující dlouhodobé kontrakty na dodávky energetického uhlí.

Naše začlenění do Skupiny ČEZ se bude do budoucna dále prohlubovat a naše výhoda dále poroste. Na obou našich těžebních lokalitách jsme splnili všechny plánované klíčové parametry a pokryli plně požadavky našich odběratelů, zejména to platí u naší mateřské společnosti ČEZ. V roce 2012 jsme se také více zaměřili na zvyšování efektivnosti a úspor. Už první zkušenosti ukazují, že tato cesta je správná a odrazí se pozitivně v našem hospodářském výsledku. Zahájili jsme projekt EFEKTIVNÍ A BEZPEČNÁ ­TĚŽBA, pro který je důležitá podpora a aktivní účast středního článku řízení i klíčových výkonných profesí. V roce 2012 jsme udělali významné kroky k zajištění dlouhodobé stability naší těžby.

Na konci loňského roku vydal Obvodní báňský úřad v Mostě důležitý dokument – Povolení hornické činnosti pro

Budoucnost obou našich těžebních lokalit je zajištěna na dlouhý časový horizont, což poskytuje jistotu pro další strategická rozhodnutí. Zahájili jsme projekt EFEKTIVNÍ A BEZPEČNÁ TĚŽBA a trvale usilujeme o lepší životní prostředí pro obyvatele sousedních měst a obcí.

DNT na období 2014 až 2029. V létě 2012 jsme podepsali po schválení v zastupitelstvech obcí a měst se starosty měst Mostu a Bíliny a obcí Braňany a Mariánské Radčice důležitou smlouvu, která znamená souhlas obcí s postupem těžby dolu Bílina až do závěru jeho činnosti kolem roku 2050.

Budoucnost obou našich těžebních lokalit je bezpečně zajištěna na dlouhý časový horizont a to nám dává jistotu pro další strategická rozhodnutí.

Co očekáváme od letošního roku?

Budeme systematicky pokračovat v řadě významných rozvojových projektů nejen interně v teritoriích našich dobývacích prostorů, ale v rámci naší politiky společenské odpovědnosti také směrem k našim sousedům, kde trvale usilujeme o lepší životní prostředí pro oby­ vatele žijící v našem bezprostředním okolí.

Nedílnou součástí naší hornické činnosti jsou rekultivace, což je nově pod-

trženo tím, že proces přípravy i realizace rekultivací nyní spadá přímo pod výrobního ředitele. Nejen obyvatelé našeho kraje, ale i mnozí návštěvníci jsou překvapeni, jaké krásy u nás i v bezprostředním okolí dolů vidí, a uznávají, že jsme vpravdě Krajem s lepší vyhlídkou.

V oblasti obchodu budeme realizovat novou obchodní strategii prodeje tříděného uhlí a usilovat o zrovnoměrnění odbytu tohoto našeho významného produktu. Registrovaná ochranná známka Bílinské nízkosirnaté uhlí pomůže odlišit na trhu náš kvalitní produkt od ostatní méně kvalitní produkce, zejména od nekvalitních a často dovozových náhražek, jejichž spalováním trpí obce i města v oblastech s výskytem špatných rozptylových podmínek.

Mimořádně důležitou prioritou roku 2013 je zlepšení ukazatelů v oblasti bezpečnosti práce. Zaměříme se přednostně na prevenci vzniku pracovních úrazů, budeme provádět soustavnou osvětu, ale také posílíme vazbu zainteresovanosti vedoucích pracovníků na bezpečnosti práce. Pevně věřím, že se nám společně podaří nastavit pozitivní trend v oblasti bezpečnosti, protože bezpečné chování našich zaměstnanců na pracovištích báňského provozu je nedílnou součástí naší strategie EFEKTIVNÍ A BEZPEČNÁ TĚŽBA. Za důležitou považuji otevřenou komunikaci a vzájemnou důvěru mezi všemi zaměstnanci. Loni na podzim jsme uskutečnili společné setkání vedení SD s manažery obou našich těžebních lokalit, kteří získané informace předali dál svým kolegům na úsecích. V takovém projednávání strategie SD budeme pokračovat i letos. Zpětná vazba je pro náš vrcholový management velmi důležitá.

Významným komunikačním médiem ve skupině SD jsou Hornické listy, kde Rada Hornických listů tvoří důležitou zpětnou vazbu.

Chtěl bych popřát všem čtenářům Hornických listů dobrý rok 2013. Přeji Vám hodně zdraví a bezpečí při práci i odpočinku a hodně radosti a štěstí doma ve Vašich rodinách.

Těším se na spolupráci s Vámi.

Zdař Bůh!

Ivan Lapin předseda představenstva a generální ředitel SD

2/3

slovo generálního ředitele

obsah

Uplynulý rok byl pro Doly Bílina opět mimořádně úspěšný. Díky včasnému uvolnění uhelných zásob a bezproblémovému fungování techniky v lomu doputovalo po pásových dopravnících do úpravárenského provozu 10 159 699 tun vsázkového uhlí. Úpravna uhlí v Ledvicích coby nepostradatelný článek mezi těžbou uhlí a jeho odběrateli opět potvrdila, že je schopna i ve zvýšených objemech spolehlivě upravovat bílinské uhlí do forem požadovaných spotřebiteli. Během dosavadní šestačtyřicetileté historie provozu to bylo teprve podruhé, kdy se podařilo překročit magickou hranici 10 mil. tun uhelné produkce. Loňský výborný výsledek 10 010 734 tun uhlí se těsně zařadil za rok 2011, kdy se podařil absolutní rekord 10 137 502 tun uhelné produkce z Dolů Bílina. Pozoruhodné je, že vysoké objemy upravovaného uhlí nejdou na úkor bezpečnosti a kvality. O tom, že se pracovní podmínky zlepšují, svědčí stabilně výborné výsledky v oblasti bezpečnosti a hygieny práce. V loňském roce dokonce v porovnání s tím předchozím došlo k poklesu počtu pracovních úrazů o 42 %.

Úpravna uhlí v číslech 1966 zahájení provozu 35 m2 plocha úpravárenského areálu se 17 objekty propojenými 29 technologickými mosty 150 zkrápěcích míst osazených 500 tryskami účinně omezuje prašnost 6 výkonných průmyslových vysavačů zlepšuje pracovní prostředí 238 metrů dlouhá protihluková stěna odděluje úpravnu od sousedního města Ledvice 2 000 t kapacita hlubinných zásobníků na vsázkové uhlí 10 010 733,64 t uhlí = loňská odbytová produkce, z toho 1 782 887,00 t zamířilo po pásových dopravnících do sousední Elektrárny Ledvice 315 zaměstnanců

HORNICKÉ listy 1/2013

1

2

3

Úpravna plní náročné požadavky trhu Ačkoliv se bílinské uhlí vyznačuje nízkou měrnou sirnatostí (kolem 0,53 g/MJ), přijatelným množstvím popelovin a vysokou výhřevností (od 11,7 do 17,7 MJ/kg), má po vytěžení různou velikost, zrnitost a popelnatost, navíc je často znečištěno proplástky. Proto je nutné další zpracování surového uhlí v úpravně. Úpravárenskou činnost lze zjednodušeně rozdělit na drcení (získá se potřebná velikost zrna), třídění (už vyčištěné uhlí se roztřídí podle zrnitosti) a rozdružování (oddělí se čisté uhlí od jalovin a prorostlin – proplástků).

Než se uhlí upraví do požadované kvality, projde na pásových dopravnících sedmnácti úpravárenskými objekty. Na konci je vsázkové uhlí zpracováno do jednoho ze sortimentů uhelných produktů (tříděné uhlí zastupuje kostka, ořech 1 a 2; průmyslové směsi a hruboprachy).

V provozu aditivační stanice se přimíchává do prachového uhlí karbidové vápno. Úpravou se dosahuje výrazného snížení obsahu síry v emisích, a to bez nutnosti odsíření tepelných zdrojů. Tento produkt se uplatňuje především v menších teplárnách a přispívá k lepšímu životnímu prostředí. V posledních dvou letech se v Ledvicích vyrobilo více než 10 mil. tun kvalitních upravených uhelných produktů ročně. Většina produkce je z úpravny dopravována po železnici. V roce 2012 to bylo 6,6 mil. tun (hlavními odběrateli byly 1 Vedoucí úseku ÚUL Zdeněk Zíbar má důvod ke spokojenosti. V roce 2012 překročil objem produkce opět hranici 10 mil. tun.

2 K povinnostem vybíračky hlušiny Hany Pravečkové v hrubé drtírně patří i obsluha průmyslového vysavače.

3 Inspektor BHP a PO Vladimír Herškovič provádí namátkovou dechovou zkoušku na přítomnost alkoholu u zámečníka Jaromíra Nohla. Samozřejmě s negativním výsledkem.

uhelné elektrárny Skupiny ČEZ a teplárny v Trmicích, Plzni, Táboře, Mladé Boleslavi, Lovosicích). Nákladními auty se loni odvezlo do husté sítě prodejců po celé ČR 1,6 mil. tun tříděného uhlí. Nezanedbatelné množství uhlí zamířilo po pásových dopravnících do sousední Elektrárny Ledvice (1,8 mil. tun energetického uhlí).

Průběžné modernizace a zavádění nových technologií Provoz v úpravně byl zahájen už v roce 1966. Během uplynulých desetiletí zaznamenal řadu změn. Například v roce 1985 byla nahrazena kolejová doprava vytěženého uhlí z lomu pásovými dopravníky. K systematické obnově zastaralého zařízení a k výstavbě nových objektů a technologií dochází především v posledním desetiletí, jen tak je možné spolehlivě reagovat na zvýšené objemy těžby. Jaké byly nejdůležitější technologické úpravy podle Zdeňka Zíbara, vedoucího úpravny Ledvice? „Každý rok během technologické odstávky probíhají opravy jednotlivých úpravárenských objektů a technologických mostů mezi nimi. K zlepšení výrobní činnosti přispěla montáž nových drtičů, osazení všech linek dálkové pásové dopravy indikátory a magnetickými separátory kovů. Kvalitu sortimentu tříděného uhlí pozitivně ovlivnila výměna původních válcových třídičů stávajícími vlnonapěťovými třídiči, které oddělují prachové podíly od uhlí určeného k dalšímu zpracování. Šestnáct vlnonapěťových třídičů nasazených v hrubé třídírně a v třídírně druhů k finální úpravě tříděného uhlí umožňuje pružněji reago­ vat na možnosti poptávky. Ve vztahu k ochraně životního prostředí máme například bezodpadní provoz úseku prádlo, díky němuž nemusíme vypouštět odpad-

4/5

hlavní téma

DRTÍRNA OŘECHU 2

silniční doprava

DRTÍRNA KOTLOVÉHO

UHLÍ

HRUBÁ DRTÍRNA

HRUBÁ TŘÍDÍRNA

SMĚŠOVACÍ STANICE

LISOVNA KALŮ

ADITIVAČNÍ STANICE

4

5

PŘEDÁVACÍ VĚŽ

ELEKTRÁRNA LEDVICE

HLUBINNÝ ZÁSOBNÍK II

ROZDĚLOVACÍ STANICE

PRÁDLO

pásové dopravníky

NAKLÁDACÍ ZÁSOBNÍK

HLUBINNÝ ZÁSOBNÍK I

potrubí

ré se vylisují a rozrušené kalové koláče se vrací k dalšímu zpracování. Vyčištěná voda se opět použije v prádle.

Po absolvování všech těchto procesů čeká upravené uhlí už jen třídírna druhů.

Zde probíhá finální roztřídění na jednotlivé druhy – kostka, ořech 1 a 2 – a jejich nakládka do vagonů nebo nákladních aut.

Než se hruboprach a průmyslová směs z hrubé třídírny dostane na nákladní automobily odběratelů, prochází z nakládacího zásobníku vnitrozávodovou dopravou na depo mourů.

Plynulou produkci úpravy uhlí řídí v nepřetržitém provozu úsek hlavní řídící dispečink.

TŘÍDÍRNA DRUHŮ

Cesta uhlí ledvickou úpravnou Úsek zauhlování je jakousi vstupní branou do labyrintu úpravárenského komplexu. Přímo od rýpadel sem uhlí dopravuje dálková pásová doprava do dvou hlubinných zásobníků rozdělených podle kvality těženého uhlí tak, aby následné zpracování umožnilo vyrábět výsledný produkt podle limitů jakosti.

Z hlubinných zásobníků putuje uhlí přes hrubou drtírnu, kde se odstraní nedrtitelné předměty a jeho rozměr se zmenší na 0 – 100 mm, do hrubé třídírny. Zde se po odtřídění zrn 0 – 10 mm provádí rozdělení podle dalšího zpracování. Nízkopopelnaté uhlí je upravováno suchou cestou v třídírně druhů a uhlí s příměsí prorostlin a hlušiny je určené pro prádlo nebo drtírnu kotlového uhlí, kde je pomocí kladivových drtičů rozdrceno.

Z drtírny kotlového uhlí je výsledný produkt se zrnitostí 0 – 40 mm dopravován přímo do Elektrárny Ledvice nebo na nakládací zásobník k plnění železničních vagonů.

K míchání průmyslových směsí a hruboprachů dochází ve směšovací stanici. Její součástí je také aditivační stanice, která umožňuje výrobu aditivovaného produktu namícháním vápenného hydrátu do prachového uhlí.

K zpracování vsázkového uhlí s prorostlinami metodou gravitačního rozdružování v těžké kapalině a zbavení uhlí nežádoucích příměsí slouží úsek prádlo.

Odpadní voda z tohoto úseku odtéká do lisovny kalů. Za pomoci flokulačního činidla se z kalů vysráží kalové podíly, kte-

CESTA BÍLINSKÉHO UHLÍ LEDVICKOU ÚPRAVNOU

DROBNÝ PRODEJ

HORNICKÉ listy 1/2013

ní kaly do úložiště mimo areál. Prašnost při výrobě výrazně omezují zkrápěcí jednotky, průmyslové vysavače či zakrytování hlubinných zásobníků.“ Vzhledem k tomu, že provoz úpravny běží nepřetržitě, by se mohlo zdát, že na obnovu nebo výměnu zařízení není dostatek času. Výhodou je důmyslná vnitřní struktura celého úpravárenského cyklu, která umožňuje modernizaci během provozu. Přesto se většina oprav a modernizací realizuje během zmíněné každoroční čtrnáctidenní technologické odstávky. Loni se jednalo například o výměnu kladkostrojů na skluzech sypání při nakládce do vagonů nebo vybudování podlahy v objektu hrubé třídírny. Druhé pololetí roku pak bylo ve znamení prací souvisejících s plánovaným ukončením provozu skládky mourů.

6

DOČASNÁ NAKLÁDKA MOURŮ

Bez profesionální obsluhy by se úpravárenský provoz neobešel Nepřetržitý provoz zpracování veškerého bílinského uhlí do formy vhodné pro spotřebitele s maximálním využitím uhelné vsázky zajišťuje 315 pracovníků. Díky zavádění nových technologií a racionalizaci činností bylo postupně možné výrazně snižovat počty obsluhujícího personálu (například v roce 1994 bylo v ledvické úpravně zaměstnáno 802 pracovníků při odbytové těžbě 7,2 mil. t uhlí). Nyní úpravárenský provoz zabezpečuje tedy 315členný profesionální tým rozdělený do čtyř směn. A jaké profese jsou v úpravně nejpočetněji zastoupeny? „Početně převažují strojníci a strojnice, kterých je celkem 74. Kromě elektrikářů, mechaniků či vulkanizérů máme specifické úpravárenské profese, jako jsou vybírači hlušiny nebo pradlaři. Hojně jsou u nás zastoupeny ženy (43 %), a to ve všech provozech, od zauhlování až po nakládku do vagonů a nákladních aut,“ vysvětluje mistr Zbyněk Štika.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a zlepšování životního prostředí Trvalý apel na dodržování bezpečnostních předpisů, používání ochranných pomůcek a pravidelná školení bezpečnosti a hygieny práce i požární ochrany vede k lepším výsledkům v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví. Pozoruhodné je, že i při vyšších objemech uhelné produkce Silvestr 2012 – nakládka 10miliónté tuny uhlí z DB. 4 Strojvedoucí Stanislav Vytlačil z SD – Kolejová doprava přistavil soupravu k nakládacímu zásobníku.

5 Lanový posun zatím prázdných vagonů pod zásobníkem zajistila strojnice Petra Poustková.

6 Vážná ranní směny Jana Kořízková naplnila jubilejní tunu uhlí přesně v 08:11. Zbývá dodat, že vlaková souprava byla určena Elektrárně Mělník III.

6/7

hlavní téma

aktuality

hlavní téma

HORNICKÉ listy 1/2013

se daří počty úrazů snižovat. Během roku 2012 bylo v úpravně zaznamenáno 11 úrazů, z toho 3 s pracovní neschopností, což oproti roku 2011 představuje pokles o 42% (v roce 2012 bylo 19 úrazů, z toho 4 s pracovní neschopností).

K žádným úrazům nedošlo ani u stovek pracovníků externích firem, kteří se podíleli na realizaci řady investičních akcí prováděných během nepřetržitého provozu po celý loňský rok. Zejména ve druhém pololetí v úpravně pracovalo denně více než sto pracovníků nejrůznějších dodavatelských firem a dceřiných společností skupiny SD podílejících se na výstavbě nové vnitropodnikové dopravy prachového uhlí v souvislosti s plá­novaným ukončením provozu skládky mourů. Úpravna uhlí se neobejde bez polétavého prachu, ale jeho množství se trvale snižuje. Pracovní podmínky a prostředí odpovídají třetímu tisíciletí. Používají se 7 Mour z nového zásobníku převážejí nákladní auta SD – Autodoprava po vnitřních komunikacích na depo mourů.

8 Depo mourů dostalo nové místo mezi elektrárnou a uhelnými odtahy. Stalo se tak součástí areálu úpravny.

výkonné průmyslové vysavače, které výrazně zefektivňují odstraňování sedimentovaného uhelného prachu z jednotlivých pracovišť. Opatření pro zlepšování životního prostředí jsou směrována také vůči k sousedním Ledvicím a Chotějovi-

8

21. prosince 2012 byl ukončen provoz skládky mourů Severočeské doly se zavázaly v EIA a platném POPD pro DB k ukončení provozu skládky mourů, která bezprostředně sousedila s městem Ledvice. Skládka měla kapacitu 100 tis. tun a sloužila pro výrobu prachových směsí. Stavební práce související s ukončením provozu skládky začaly v červnu 2012. Byl rekonstruován technologický most k nové věži, která je propojena novým mostem se zásobníkem mouru s kapacitou 2 x 60 t pro vnitropodnikovou automobilovou dopravu. Dodavatelem zařízení pro zásadní změnu v technologii, logistice a dopravě mouru v úpravárenském provoze byla SD – 1. strojírenská. Nově vybudovaný úsek dopravy mouru byl dokončen a předán 21. prosince. Od začátku letošního roku dočasně dopravují mour z nového zásobníku na depo mourů výhradně po vnitřních komunikacích nákladní auta dceřiné společnosti SD – Autodoprava.

Zároveň bude probíhat další etapa prací souvisejících s ukončením provozu skládky mourů, a to výstavba trubkového dopravníku, který nahradí dočasnou automobilovou dopravu. Také tato etapa bude probíhat za plného provozu. Podle plánovaného harmonogramu by měly být všechny práce související s ukončením provozu původní skládky mourů kompletně dokončeny v roce 2014. text a foto: Tomáš Vrba

Transport KU 300.22/K 76 ukončil těžbu na Odstavené porubní frontě DNT

8/9

cím (například protiprašné stěny a zelené pásy).

7

Bezprostředně po ukončení těžby uhlí v lokalitě Odstavená porubní fronta (OPF) DNT se na předem připravenou trasu vydala zdejší dobývací technika – rýpadlo KU 300.22/K 76, čtyři pásové zakládací vozy (PVZ) a jedna poháněcí stanice. Mezi 27. prosincem a 11. lednem překonal celý konvoj 4,5kilometrovou trasu bez závažných problémů. Vedoucím transportu byl směnový revírník Miroslav Kotula.

K exploataci uhelných zásob v prostoru OPF došlo vloni 26. prosince, kdy poslední rýpadlo KU 300.22/K 76 v této lokalitě ukončilo těžbu. Fakticky tím vyvrcholilo několikaleté douhlování této lokality a dno lomu se uvolnilo pro zakládání skrývkového nadloží nejhlubších etáží vnitřní výsypky. Transport KU 300.22/K 76 probíhal od 27. prosince 2012 do 11. ledna 2013. Během šestnácti dnů urazila zdejší dobývací technika (rýpadlo, čtyři PVZ a jedna poháněcí stanice na transportním voze) 4,5kilometrovou trasu, včetně dvojího křížení se skrývkovými dopravníky DPD, až k místu svého dalšího nasazení na Hlavní porubní frontě (HPF). Protože na přelomu roku nemrzlo, ale vydatně prše-

Směnový revírník Miroslav Kotula a KU 300.22/K 76 v místě nového nasazení u PD 17 na Hlavní porubní frontě, kde stroj začal těžit uhlí 11. ledna.

lo, komplikoval cestu rozbahněný terén.

I s ním si za výrazné pomoci doplňkové mechanizace tým zainteresovaných pracovníků poradil. Vedoucím transportu byl směnový revírník Miroslav Kotula, který má s přesunem velkostrojů bohaté zkušenosti. Už v roce 2011 se podí-

lel na úspěšném transportu rýpadla KU 300.9/K 64, které také spolehlivě odvedl z OPF na novou perspektivní lokalitu Libouš II – sever. Od začátku letošního roku jsou na DNT už těžebně aktivní jen dvě lokality – HPF a Libouš II – sever. text a foto: Tomáš Vrba

Bezpečnost práce v Severočeských dolech Přehled počtu pracovních úrazů v SD v kumulaci od počátku roku 2012 leden až prosinec DB DNT Správa a.s.

SD celkem

Počet evidovaných úrazů 2012 2011 65 72 60 43 2 1 127 116

Rozdíl –7 +17 +1 +11

Z toho úrazů se záznamem 2012 2011 21 22 23 14 1 1 45 37

Rozdíl –1 +9 0 +8

Přehled počtu pracovních úrazů v SD v kumulaci od počátku roku 2013 leden DB DNT Správa a.s.

SD celkem

Počet evidovaných úrazů 2013 2012 5 8 8 7 0 0 13 15

Rozdíl –3 +1 0 -2

Z toho úrazů se záznamem 2013 2012 2 2 7 3 0 0 9 5

Rozdíl 0 +4 0 +4

V lednu byl zahájen provoz dálkové pásové dopravy nového druhého skrývkového řezu na Severních svazích Dolů Bílina. Novou pětikilometrovou dopravní linkou dálkové pásové dopravy šíře 1 800 mm se šesti poháněcími stanicemi (PD 921, 511, 922, 923, 924 a 925) putuje rýpadlem KK 1 300/K 111 odtěžené nadloží na vnitřní výsypku, kde je zakládáno zakladačem ZPD 6 600.20/Z 96.

Generálním dodavatelem dopravní linky byla dceřiná společnost Prodeco. Dodávka byla součástí projektu výstavby druhého skrývkového řezu, který bude vzhledem k zapadání uhelné sloje vložen mezi stávající první a druhý skrývkový řez. KK 1 300/K 111 na Severních svazích vytváří plošiny potřebné k napojení na porubní frontu.

HORNICKÉ listy 1/2013

Přímo v místě havárie rýpadla SchRs 1 550/K 109 na prvním skrývkovém řezu DNT bylo vybudováno improvizované montážní místo, a to včetně zpevněné plochy a potřebného technického zázemí se dvěma pásovými jeřáby o nosnosti 300, respektive 600 tun. Opravu zajišťují dceřiné společnosti Prodeco a SD – 1. strojírenská, které doplňují specializovaní dodavatelé. Navzdory mrazivému počasí už byly demontovány vzpěry vyvažovacího a kolesového výložníku a elektrorozvodna, jeřáb s vrátky zdvihu z vyvažovacího výložníku. Po podepření kolesového výložníku barkami se začne s výměnou jeho poškozených částí. Řada demontovaných dílů se odváží na montážní místo v Březně, nebo do dílen SD –1. strojírenské k provedení nutné diagnostiky.

KRÁLOVNA BAZÉNŮ SIMONA BAUMRTOVÁ A SEVEROČESKÉ DOLY Rok 2012 byl pro chomutovskou plavkyni Simonu Baumrtovou, která už 20krát zlepšila český rekord, mimořádně úspěšný. Z mistrovství Evropy v krátkém bazénu přivezla tři bronzy a jedno stříbro. Na světovém šampionátu na 100metrové trati skončila třetí. Za vynikající výsledky byla mladá znakařka vyhlášena Plavcem roku 2012. Je nám ctí oznámit, že v nové sezoně se stala společnost Severočeské doly partnerem Simony Baumrtové, výrazného talentu a naděje českého plaveckého sportu. Následující rozhovor jsme pořídili při podpisu partnerské smlouvy.

Konec loňského roku vám přinesl několik senzačních vítězství. Co byste chtěla dokázat dál?

Mým největším snem je zisk olympijské medaile. Ale z těch reálnější cílů bych se chtěla dostat mezi top plaveckou světovou špičku a pokusit se získávat další cenné kovy jak z ME, tak z MS. Máte v mezinárodní plavecké elitě hodně silných soupeřek?

Rozhodně. Mezi plavecké velmoci patří USA, Čína, Austrálie, z Evropy to je Ukrajina, Velká Británie, Francie.

Je plavecký sport velká dřina?

Asi jako každý vrcholový sport. Každý z nich má svá pro a proti, ale všechny disciplíny se shodnou ve velké dřině a odříkání.

Jak vám pomáhá rodina, jak se starají trenéři, lidé ze svazu?

Mým trenérem je táta, takže rodina mě podporuje maximálně, bez ní bych nikdy

Na začátku roku zahájil v Úseku finančního ředitele činnost nový útvar – odbor asset management vedený Miroslavem Kaiserem (na fotografii). S kolegy Petrem Kolouškem a Luďkem Chlebným bude sledovat využití, poruchovost a rizikovost majetku SD. Po vyhodnocení těchto kategorií se zpracují podklady pro jeho obnovu a údržbu. Nový útvar vstoupí aktivně do procesu realizace investic a bude úzce spolupracovat s týmy specialistů Design-to-Cost a investic na optimalizaci investičních nákladů. Miroslav Kaiser má s hornictvím bohaté zkušenosti. Na DNT působil od roku 1977, naposledy jako vedoucí úseku DDM, kde se dlouhodobě zaměřoval na maximalizaci provozní spolehlivosti a minimalizaci nákladů rozsáhlého vozového parku.

Simona Baumrtová s Ivanem Lapinem a Vladimírem Budinským při podpisu partnerské smlouvy.

nebyla tam, kde jsem teď. S plaveckým svazem je to už horší. Ale můj oddíl mě velmi podporuje a z finanční stránky i sponzoři, kterým jsem za to moc ­vděčná.

Kolik stojí špičkové plavce například jedna sezona?

Záleží, na kolik soustředění se vyjíždí, kolik závodních plavek potřebujeme, kolik s sebou vezeme doprovodu na různé akce. Rozmezí může být velmi široké, ale ta základní příprava může vyjít tak na 400 tisíc korun.

Mezi vaše smělé cíle patří i dokončení studia na FTVS UK v Praze (obor fyzioterapie). Máte individuální studijní plán? Jak zvládáte kredity a zkoušky?

Vše řeším na dohodu s vyučujícími podle časového programu. Studijní úlevy nemám žádné, pouze se dohadujeme o termíny, kdy mám na jakou hodinu docházet. Ale skloubit se to dá poměrně

bez potíží, nemám nějaký zvláštní problém se zvládáním učiva.

Fandí vám Severočeské doly a určitě i celý Chomutov. Pociťujete to?

V posledním roce jednoznačně. Moc si toho vážím a za veškerou podporu děkuji. text a foto: Tomáš Vrba SIMONA BAUMRTOVÁ (*1991) hvězda TJ Slávie Chomutov a držitelka šesti medailí vrcholových akcí MS a ME roku 2012 je aktuálně nejlepší českou plavkyní. Tou byla oficiálně vyhlášena v anketě o nejlepšího sportovce Českého svazu plaveckých sportů. Její hlavní disciplínou je znak. Na MS 2012 v krátkém bazénu na 100 m znak získala bronzovou medaili v novém českém rekordu 0.57,18 a získala tak pro české plavání po devítiletém půstu první medaili. V rámci tréninku je 9x týdně v bazénu.

10/11

aktuality

aktuality

Skupina ČEZ v roce 2012 a 2013 – hlavní téma setkání se zástupci samospráv Ústeckého kraje

HORNICKÉ listy 1/2013

Do Mostu se sjeli 8. února na základě tradičního pozvání primátoři, starostové a zastupitelé měst a obcí sousedících v našem kraji s tepelnými elektrárnami a hnědouhelnými doly Skupiny ČEZ, aby se z první ruky dozvěděli aktuální a přesné informace o stavu realizace projektů obnovy a výstavby elektráren, připravenosti těžebních lokalit Severočeských dolů na spolehlivé dodávky paliva, ekologických investicích, rekultivačních akcích, nových produktech a službách a v neposlední řadě také o sociální a společenské zodpovědnosti Skupiny ČEZ. Význam letošního tradičního novoročního setkání podtrhla účast hejtmana Oldřicha Bubeníčka, který v úvodním projevu hovořil o historické spjatosti Ústeckého kraje s těžbou a užitím hnědého uhlí a o významu koncentrace dolů a elektráren na jeho území pro celou Českou republiku, která by bez našeho kraje prakticky nemohla fungovat. Ocenil snahu o bezproblémovou koexistenci měst a obcí s hornickou a energetickou produkcí Skupiny ČEZ. Souhrnný referát Václava Matyse, manažera útvaru realizace projektů, přiblížil účastníkům současný stav obnovy elektráren v Ústeckém kraji a plnění prioritního cíle dalšího snižování emisí i imisí. V dubnu 2012 byla dokončena kompletní obnova Elektrárny Tušimice II (4x200 MWe). V Elektrárně Prunéřov II se po dlouhotrvajících potížích podařilo získat všechna potřebná povolení a v září tak mohl být zahájen proces obnovy (3x250 MWe). Nový zdroj 660 MWe v Elektrárně Ledvice by měl být dokončen v roce 2014, letos v létě se předpokládá tlaková zkouška kotle a pak by

mělo následovat plynulé najíždění nového bloku. Realizace projektu paroplynového cyklu v Počeradech (841 MWe) bude dokončena do letošního podzimu.

Souhrnná prezentace pak byla doplněna aktuálními informacemi ředitelů elektráren Františka Stracha (OJ EPL)

Úvodní slovo patřilo hejtmanovi Ústeckého kraje Oldřichu Bubeníčkovi.

Zaplněný sál centra Benedikt v Mostě.

Program setkání poskytl prostor i pro neformální diskuse. Na snímku zprava generální ředitel Ivan Lapin, ředitel strategie a komunikace Vladimír Budinský se starostkou Barborou Bažantovou (Světec) a místostarostkou Ivanou Procházkovou (Ledvice).

a Otakara Tučka (OJ ETP), kteří se zaměřili jak na technické detaily, tak na přínosy obnovy elektráren.

Generální ředitel SD a. s. Ivan Lapin zevrubně informoval o těžebních aktivitách na DNT a DB v roce 2012 a 2013.

V loňském roce podle jeho slov patřilo

k radostným událostem získání povolení hornické činnosti pro DNT do roku 2029, objem roční těžby 22,7 mil. tun, a také pěstování vynikajících vztahů se sousedními městy a obcemi. Byly například uzavřeny smlouvy o dlouhodobé spolupráci s městy Bílina a Most a s obcemi Braňany a Mariánské Radčice. Starosti naopak přinesla listopadová havárie skrývkového rýpadla na DNT, která však nijak neovlivní těžební výkony. V roce 2013 budou SD pokračovat v realizaci moderních technologií hornické i rekultivační činnosti a v ekologických investicích snižujících emisní zátěž. Sociální a společenská odpovědnost firmy se vztahuje jak na obyvatele okolí těžebních lokalit, tak na péči o vlastní zaměstnance, kterých má skupina SD přes pět tisíc a řadí se k největším zaměstnavatelům v Ústeckém kraji.

Společnost ČEZ Teplárenská byla představena generálním ředitelem Vladimírem Gultem jako úspěšný dodavatel tepelné energie. Podrobněji informoval o přepojení plynových kotelen a napojení města Bílina na centrální zásobování teplem s přínosem výrazného snížení cen a zlepšení kvality ovzduší.

Společnost realizuje rovněž první etapu napojení Lázní Teplice.

Nový segment SME (péče pro malé a střední zákazníky, veřejnou správu a samosprávu) prezentoval Jiří Mrózek, exekutivní ředitel pro SME v ČEZ Prodej, s.r.o. Za ČEZ Energetické služby, s.r.o. zaujal účastníky Rostislav Raida komplexními možnostmi pomoci v oblasti veřejného osvětlení. text a foto: Tomáš Vrba

12/13

aktuality

aktuality

Petr Čumpelík, operátor pásové dopravy Skrývka sever.

Pozornost a pohotovost na pracovišti se vyplatila Ochrana důlního provozu před zárodky požárů patří mezi priority na obou těžebních lokalitách SD. I když se prevenci a likvidaci požárů profesionálně věnují hasiči a zmáhači ohňů, je velmi důležité zachytit ohnisko požáru v rané fázi, aby nedošlo k jeho rozšíření a k ohrožení životů a škodám na majetku. Jen během letošního ledna nad rámec svých povinností zaregistrovali zárodky požárů tito pozorní pracovníci DB: Tomáš Bukač, Petr Hanzlík, Karel Heller, Petr Čumpelík, Martin Radoš, Daniel Svatoš, Hana Škantová a Petr Žatecký. Ti všichni se neprodleným nahlášením zasloužili o včasnou likvidaci požáru. Byli za to po zásluze finančně odměněni. Na pracovišti jsme navštívili Petra Čumpelíka, operátora pasové dopravy Skývka se-

Václav Matys při klíčovém projevu Skupina ČEZ v roce 2012 a 2013.

Čerpadláři Martin Radoš a Hana Škantová.

ver. „Prostřednictvím kamerového systému sleduji chod DPD. Na začátku noční směny jsem si na monitoru všiml kouře v prostoru zastavené pasovky.

Bez váhání jsem volal hasiče a v rozvodně nechal vypnout elektrické vedení celého úseku. Požár v raném stadiu byl uhašen zhruba do dvaceti minut od nahlášení,“ přibližuje událost z 24. ledna. Rádi čtenářům představujeme také Hanu Škantovou a Martina Radoše.

Tato dvojice čerpadlářů si 27. ledna při cestě k hlavní čerpací stanici DB všimla drobného ohýnku u válečku DPD uhelného odtahu. Také oni svým přístupem přispěli k včasnému uhašení žhavého válečku. I v tomto případě se pozornost a pohotovost vyplatila. text a foto: Tomáš Vrba

profil

Rekapitulace báňských zkušeností a úspěšné procesní řízení výroby Rozhovor s Jiřím Nerudou, čerstvým nositelem nevyššího resortního vyznamenání Georgia Agricoly, se zaměřuje nejen na osobní rekapitulaci dosavadních bohatých zkušeností v hornictví, ale také na aktuální problém znepokojující úsek výrobního ředitele – nárůst počtu pracovních úrazů. Jiří Neruda si vždy během své praxe racionálně poradil s nejrůznějšími nástrahami vyskytujícími se při povrchovém dobývání.

Pevně věří, že se mu podaří zvrátit negativní vývoj úrazovosti a DNT se opět stanou špičkovým provozem i v oblasti bezpečnosti práce.

Máte více než třicetiletou praxi. Na DNT jste se také aktivně podílel na generační obměně velkostrojů.

Splnila nová dobývací technika vaše očekávání?

Na přelomu století dosáhla životnost tušimického ložiska v rámci platných limitů zhruba své poloviny a přiblížila se problematika vytváření závěrných svahů.

K těžbě skrývky jsme tenkrát používali letitá východoněmecká rýpadla SRs 1 500, která během odsloužených let na DNT odvedla vynikající práci. Protože však tyto stroje byly schopné těžit jen v jedné rovině, nebyly vhodné pro vytváření závěrných svahů. S kolegy Borlem, Doležalem a Kremláčkem jsem byl v týmu zpracovatelů technického zadání pořízení nových

velkostrojů. Ve výběrovém řízení uspěl tandem Vítkovice-Prodeco s německým ThyssenKrupp Fördertechnik. V letech 2000 až 2005 byly postaveny celkem tři velkostroje: zakladač ZPDH 6 300.1/Z101 a dvě rýpadla – SchRs 1 550.1/K 109 a SchRs 1 320/K 110. Zakladač na housenicovém podvozku nám výrazně pomohl při zasypávání kralupské deprese.

Konstrukce rýpadel a především kolesa s 26 korečky (fréza) umožnila těžbu skrývky bez předcházející nátřasné střelby, která měla nežádoucí vlivy na okolí a navíc si vyžádala ročně až 45 milionů korun.

Ještě před jmenováním do funkce výrobního ředitele jste důkladně poznal bílinskou lokalitu SD, když byla v rámci standardizace a sdílení best practices provedena výměna ředitelů DNT a DB. Můžete porovnat obě těžební lokality?

Ano, v letech 2006 až 2007 jsem si s Antonínem Vincencem vyměnil působiště.

Rok na Dolech Bílina byl pro mě jednoznačně přínosem. Poznal jsem problémy tamní těžby s narůstajícími objemy skrývky a omezenými výsypnými kapacitami.

Srovnávat výchozí podmínky našich lokalit není dost dobře možné. Mají zcela odlišný příkryvný poměr, strukturu nadloží a samozřejmě kvalitu uhlí.

Pozice výrobního ředitele je vrcholem procesního řízení. Spolu s vaším týmem jste postupně propojili nejdůležitější procesy a vtiskli jim jednotnou podobu. Proč byl tento krok nutný a co přinesl?

Ustanovením úseku výrobního ředitele

HORNICKÉ listy 1/2013

Jiří Neruda při fárání na DB s generálním ředitelem Ivanem Lapinem˝a obchodním ředitelem Janem Kalinou.

Jiří Neruda člen představenstva a výrobní ředitel SD Je absolventem Vysoké školy báňské v Ostravě, Fakulty strojní a elektrotechnické. Na DNT začal pracovat v roce 1981. Během dosavadní dvaatřicetileté praxe prošel řadou pozic. Od směnového mechanika až po nejvyšší funkce, když byl v letech 2002 až 2006 ředitelem DNT a od roku 2006 do 2007 zastával tento post na DB. Od roku 2008 je výrobním ředitelem SD. Na obou těžebních lokalitách se významně zasloužil o řadu progresivních řešení, díky nimž je možné dodávat uhelnou produkci v kvalitě a množství požadovaném odběrateli. Na konci loňského roku obdržel prestižní báňské ocenění – medaili G. Agricoly. Ve volném čase se snaží sportovat, nejraději má tenis a šipky.

14/15

JIŘÍ NERUDA

Jaká byla vaše cesta k hornictví?

Po maturitě na chomutovské strojní průmyslovce jsem pokračoval ve studiu na Fakultě strojní a elektrotechnické VŠB v Ostravě. K výběru vysoké školy mě vedla především možnost získat stipendium od tehdejšího SHD, jinak bych si tenkrát nemohl studium dovolit. S DNT jsem přišel prvně do kontaktu během brigády v roce 1976. Také téma mé diplomové práce – navařování housenicových článků velkostrojů – se týkalo konkrétní lokality DNT. Zadavatelem práce byl Václav Cieslar, tehdejší vedoucí strojního provozu. Mimochodem, technologický postup navržený v diplomce se dodnes používá v dílnách SD – 1. strojírenská.

Po absolvování VŠB jsem v roce 1981 nastoupil jako praktikant do závodu skrývek. Přijímal mě Jindřich Hašek, vedoucí provozního úseku Březno III.

Medaili G. Agricoly vnímá Jiří Neruda jako vysoké ocenění dosavadní práce pro SD.

byl završen procesní způsob řízení v SD. Jako výrobní ředitel mám k dispozici čtyři odbory (závodního lomu, péče o majetek, měřictví a geologie, řízení a kontroly jakosti). Výrobu na obou našich těžebních lokalitách řídíme z jednoho místa.

Už záhy po provedení této organizační změny se ukázaly přínosy procesního řízení výroby. Zeštíhlila organizační struktura, sloučily se provozy, zracionalizovaly počty pracovníků.

Zatímco za výsledky roku 2011 v oblasti bezpečnosti získaly DNT cenu Zlatý Permon, loňský rok došlo i přes řadu preventivních opatření ke zvýšení počtu úrazů. Co připravujete pro zvrácení tohoto negativního trendu?

Jako by se v dubnu 2012 po předání ceny za vynikající výsledky v úrazovosti pro DNT něco zlomilo. Zpráva o pracovní úrazovosti za loňský rok vykazuje nárůst počtu úrazů. Negativní trend bohužel pokračoval i letos v lednu, kdy bylo na DNT registrováno 8 pracovních úrazů.

Tato situace nás nemůže nechat klidné.

Představenstvo přijalo opatření k snížení úrazovosti. Týkají se nejen větší osvěty, důrazu na školení, rozborů příčin úrazových dějů, ale také oblasti zainteresovanosti a odměňování, kdy budou zodpovědným pracovníků v případě zvýšení počtu úrazů oproti pětiletému průměru pozastaveny prémie. text a foto: Tomáš Vrba

pracovní den

16/17

pracovní den

07:00

07.45

Právě se rozednívá. Bohuslav Smékal má v tu dobou za sebou první dvě hodiny těžby dnešní směny.

Zámečníci Radek Charvát (vlevo) a Petr Bulín přivařují na kolesovém výložníku prasklou bočnici.

10:15

12:30

Jedna z pochůzek po rýpadle vedla na vyvažovací výložník ke kontrolním hrotům kotevních lan.

Bohuslava Smékala střídá v kabině řidiče elektrikář Jaroslav Wirth, který je zároveň druhým řidičem směny.

12:40

16.40

Jídelnu posádky ve střední stavbě provoněl ohřívaný mražák ze závodní jídelny. Řidič Bohuslav Smékal dnes obědvá vepřo knedlo zelo.

Navzdory tomu, že je podle kalendáře únor, počasí má ráz spíše aprílový. Ranní mráz vystřídal déšť se sněhem. Odpoledne pak vysvitlo sluníčko. 12hodinová ranní směna na SchRs 1320/K 110 skončí zhruba za hodinu.

HORNICKÉ listy 1/2013

Velkostrojům zasvětil celý život. Vyučený zámečník Uničovských strojíren řadu let vyjížděl z rodné Moravy stavět rýpadla do obou hnědouhelných revírů severozápadních Čech. V roce 1978 po dokončení montáže KU 800.8/K 77 v Prunéřově dal vale kočovnému montérskému životu a natrvalo se usadil. Od té doby žije v Chomutově a pracuje pro DNT. S Bohuslavem Smékalem, skutečným profesionálem a dokonalým znalcem velkostrojové techniky, jsme prožili jeden zimní pracovní den řidiče nejmodernějšího rýpadla SchRs 1 320/K 110.

Běžná únorová ranní směna Do práce na skrývku v Březně přijíždí pan Smékal v pět ráno. Po převlečení v šatně se schází s ostatními členy posádky a společně sjíždějí skříňovým unimogem na druhý skrývkový řez. V půl šesté je ještě tma. Z dálky zářící silueta mohutného rýpadla vypadá tak trochu jako zaoceánská loď. Po vystřídání s noční směnou se tedy vydáváme na pomyslnou palubu.

Zkušeným kapitánem je pro nás Bohuslav Smékal. Pracovní ruch prvních minut právě zahájené směny nás vrací do reality, a ta je možná ještě zajímavější.

Jsme na nejmodernějším skrývkovém rýpadle SchRs 1 320/K 110, které o sobě dává vědět. Poté co řidič vypne automatické čištění kolesa, pročte provozní deník a rozdá úkoly posádce, se v 5:48 prvně zakously korečky do nadloží. Ani ne po dvou hodinách je bezproblémová těžba přerušena. V rámci plánu kontrol velkostroje objevila posádka na kolesovém výložníku prasklou bočnici, která usměrňuje tok těženého materiálu na pásu.

Zkušení zámečníci během chvíle přivaří bočnici zpět a trasa pásového dopravníku je opět volná. Těžba pokračuje. V řízení rýpadla se Bohuslav Smékal pravidelně po dvou hodinách střídá s Jaroslavem

Wirthem, elektrikářem a druhým řidičem v jedné osobě. Čas mimo kabinu věnuje zevrubným kontrolám stroje a „planýrky“ neboli pracovní plošiny před rýpadlem.

S mechanikem Jaroslavem Podlahou si upřesňuje další postup těžby.

Jak se řídí obří kolesové rýpadlo „Náš stroj je vybaven moderním řídícím a komunikačním systémem. Vše ovládám z kabiny pomocí joysticků a LCD displejů s dotykovou obrazovkou. Kabina řidiče je zavěšena v rámu moderním systémem, který zmírňuje otřesy. S obsluhováním rýpadel mám více než dvacetileté zkušenosti, takže mám s čím porovnávat. Musím konstatovat, že SchRs 1 320/K 110 se z moderně řešené kabiny ovládá opravdu komfortně,“ hrdě vysvětluje Bohuslav Smékal. Po poledni ho v křesle řidiče opět vystřídal Jaroslav Wirth a my se přesouváme do prostorné jídelny na střední stavbě, kde se během oběda od řidiče Smékala dovídáme další zajímavosti.

Přesazenému Moravákovi to v severních Čechách svědčí „Pocházím z Dlouhé Loučky, malé obce nedaleko Uničova. Tam jsem se vyučil strojním zámečníkem. Hned po vyučení

jsem nastoupil k partě montážníků tradičního dodavatele kolesových rýpadel – Uničovských strojíren. V 70. letech jsme stavěli nejrozšířenější tuzemské typy rýpadel řady KU 300 a KU 800 na všech podkrušnohorských lomech od Sokolova až po Chabařovice. V roce 1978 jsem na montážním místě v Prunéřově jako hydraulikář zprovozňoval KU 800.8/K 77.

Byl jsem čerstvě ženatý a potřeboval nutně byt, a to se mi v Chomutově podařilo. Od té doby tady žiju a dělám na DNT. Začínal jsem na KU 800.8/K 77 jako zámečník, později jsem se stal jeho řidičem. Od roku 2005, kdy bylo uvedeno SchRs 1 320/K 110 do provozu, obsluhuji tento moderní velkostroj,“ rekapituluje pan Smékal. Celé odpoledne hladce pokračovala těžba výškové etáže druhého skrývkového řezu. Koleso s neuvěřitelnými 26 korečky se zastavilo jen kvůli přestavbám, kdy se rýpadlo včetně spojovacího mostu posouvalo zhruba o 12 metrů, aby mohlo těžit v novém záběru. V 17:30 se po blátivé cestě blíží auto s posádkou noční směny. Ta denní Bohuslavu Smékalovi a dalším pěti členům posádky nejmodernějšího tušimického rýpadla právě končí. text a foto: Tomáš Vrba

hornické dynastie Karel Král zažil v 60. letech zprovozňování úpravny Přesuňme se v čase o nějakých padesát let zpátky. Na počátku 60. let padlo rozhodnutí postavit jeden centrální závod na úpravu uhlí, který by nahradil stávající menší drtírny u hnědouhelných malolomů v Braňanech, Bílině a Chotějovicích. Centrální úpravna měla být postavena zároveň s novou výkonnou tepelnou elektrárnou.

Tento palivo-energetický komplex měl být vybudován u Ledvic. Potřeba moderní a účinné úpravy uhlí byla dána plánovanými vyššími objemy těžeb na Bílinsku, a hlavně pak snahou o maximální využití těžených uhelných zásob, včetně závalového uhlí a jalovin, v již přerubaných dobývacích prostorech po hlubinných dolech.

Právě v době, kdy vrcholilo budování ledvického palivo-energetického komplexu, se poprvé Karel Král setkal s místem, kde pak našel práci na celý život. „Už v roce 1965 jsem jako elektrikářský učeň třetího ročníku do úpravny pravidelně docházel na praxi. Po vyučení – přesně 15. července 1966 – jsem tady nastoupil do prvního zaměstnání, kterému jsem dosud stále věrný. Tenkrát byl ještě rozestavěný nakládací zásobník a prádlo, ale už jela třídírna druhů. Uhlí se sem vozilo výhradně vagony,“ říká vitální pamětník Karel Král.

V roce jeho nástupu úpravna zpracovala 4,6 mil. tun vsázkového uhlí.

Změna informačního a řídicího systému Z hlediska své profese považuje Karel Král za zásadní generační výměnu řídicí-

ho systému ovlivňujícího fungování všech úpravárenských úseků. „Měl jsem štěstí, že jsem byl v 60. letech při zprovozňování původního řídicího systému, kde jsem byl občas k ruce německým odborníkům z firmy WSSB. Její řídicí systém ovládání pohonů na bázi relátek jsme tenkrát jako vůbec první v Čechách upravovali pro aplikaci v uhelném průmyslu. K ovládání pohonů jsme používali jen nízké napětí, což snižovalo nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Centrální dispečink tehdy sídlil v budově hrubé třídírny. Se změnou řídicího systému se začalo v roce 1997.

Nový systém ZAT-E je plně digitalizovaným procesorovým řízením více než 700 pohonů pásových dopravníků, třídičů, drtičů, předpíracích a pracích van. Obslužná pracoviště jsou vybavena monitory, na nichž je zobrazován aktuální stav či případné poruchy. Zavádění nového systému řízení bylo kompletně dokončeno v roce 2006,“ přibližuje situaci mechanik elektronik Karel Král, který se svými kolegy nejen garantuje funkčnost celého systému, ale provádí také jeho pravidelnou údržbu, čistění a drobné opravy. Na otázku, zda někdy nepřemýšlel o změně pracoviště, se ve vzpomínkách vrátil do roku 1978. „Tehdy bylo uváděno do provozu největší rýpadlo K 10 000. Vážně jsem koketoval s myšlenkou být elektrikářem na tomto unikátním velkostroji.

Nakonec jsem ale zůstal věrný úpravně.“ Růžena Živnůstková pere uhelné prádlo Sice se říká, že jablko nepadá daleko od

HORNICKÉ listy 1/2013

Každé dvě hodiny Růžena Živnůstková váží odebrané vzorky prací kapaliny.

Patří mezi početnou skupinu zaměstnanců věrných zaměstnavateli po celou aktivní část života. Karel Král, mechanik elektronik, je oporou ledvického úpravárenského provozu neuvěřitelných 47 let. Jako strojnice úseku prádlo se na úpravě uhlí podílí také jeho dcera Růžena Živnůstková.

Navzdory náročné práci v prašném prostředí nedají na úpravnu dopustit.

1966

2012

Jak běží čas Karla Krále v ledvické úpravně.

Na archivním snímku z roku 1966 během zapojování řídicího systému WSSB a dnes při kontrole současného systému ZAT-E.

stromu, ale v případě dcery pana Krále Růženy byla hlavním důvodem jejího nástupu do úpravny likvidace textilního průmyslu na Teplicku. Vyučená přadlena dala před nejistou budoucností svého oboru přednost jistotě úpravy uhlí. V roce 1997 začínala jako vybíračka hlušiny v hrubé drtírně. Po mateřské dovolené a složení strojních zkoušek je strojnicí na prádle. Mezi její povinnosti patří vážení loužence prací kapaliny, obsluha hydrocyklonů a samozřejmě úklid úseku. „U nás na prádle se zbavuje více popelnaté vsázkové uhlí nežádoucích příměsí, a to metodou rozdružování v zatěžkávací kapalině, která vzniká směsí loužence a vody. Aby se mohla kapalina zbylá z oplachů uhlí znovu používat, regeneruje se pomocí hydrocyklonů. Mým úkolem je odebírat vzorky prací kapaliny a sledovat, zda má požadovanou hmotnost.

Podle toho pak poznáme, jestli hydrocyklony pracují správně,“ přibližuje jednu ze svých činností Růžena Živnůstková. text a foto: Tomáš Vrba

JUBILANT LUBOMÍR POUSTECKÝ Původně se vyučil zámečníkem a tuto profesi vykonával u několika zaměstnavatelů do roku 1977.

Při zaměstnání vystudoval večerně Střední průmyslovou školu strojní v Chomutově.

Od druhé poloviny roku 1977 byl zaměstnán v Uničovských strojírnách, a to organizačně v „bílinské pobočce“ s místem výkonu práce v Kadani.

V praxi se mu nesmírně hodilo, že se nejprve vyučil zámečníkem.

Vždyť ne vždy teorie musí praxi odpovídat.

V roce 1983 nastoupil na DNT do technického rozvoje. Nyní spolu s kolegy patří do Odboru investic a technického rozvoje.

Pan Poustecký se o techniku a její novinky zajímá vzhledem k profesnímu zaměření a nyní je zařazen ve funkci technik investiční výstavby.

Lubomír Poustecký bydlí v Kadani. Z osobních zálib preferuje sportovní aktivity, a to obě formy tenisu. text a foto: Svatava Brožíková

Jubilanti skupiny SD (leden – únor) Pracovního jubilea dosáhli v DB: 20 let Dostrašil Pavel

Engler František

Dušková Renata

Schlosser Martin

Pleva Miroslav 30 let Valkó Viktor

Jandovský Jaroslav

Rychecký Jiří

Žaloudek Miroslav

Kaštánek Josef

Rouhová Alena

Berkyová Josefina

Lanc Karel

klapkař řidič SMV strojnice v úpravně provozní zámečník provozní zámečník elektrikář velkostroje zámečník velkostroje zámečník velkostroje řidič velkostroje mechanik úseku strojnice v úpravně vážná strojník v úpravně

PÚ – SJ PÚ – TU PÚ – ÚU PÚ – ÚU PÚ – ÚU PÚ – SJ PÚ – TU PÚ – TU PÚ – TU PÚ – TU PÚ – ÚU PÚ – ÚU PÚ – ÚU

Pracovního jubilea dosáhli v DNT: 20 let Krásová Hana obsluha PÚ – ÚDUT

Jírovec Martin strojník vysokotlakých čerpadel PÚ – ÚDUT 30 let Hamerský Miroslav mechanik úseku elektro PÚ – Lom

Zálupský Richard mechanik elektron. zařízení ŘS –L

Žigmundová Irena strojnice v úpravně PÚ – ÚDUT

Haldovský Jindřich pasař PÚ – Skrývka 40 let Compel Bohuslav vedoucí výroby OPŘV Pracovního jubilea dosáhli ve Správě SD: 20 let Aubrechtová Zdena skladnice Sklad

Patáková Martina referentka operativního nákupu 30 let Repková Irena ved. odd. péče o zaměstnance

Poustecký Lubomír technik investiční výstavby Pracovního jubilea dosáhli v SD – Autodoprava, a. s.: 20 let Dvořák Jiří automechanik

Toman Pavel řidič

Hostek Lubomír řidič 30 let Helmová Erika ekonomka

HORNICKÉ listy 1/2013

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění

DNT OD OOPZ OITR PT SMV PB SMV PB PT

Pracovního jubilea dosáhli v SD – Kolejová doprava, a. s.: 20 let Bidmon Pavel hradlař 30 let Matuška Jindřich mistr

PT PT

Pracovního jubilea dosáhli v SD – 1. strojírenská, a. s.: 20 let Šrámek Václav vedoucí úseku

Ráža Petr provozní zámečník 30 let Válek František vulkanizér

Petrlík Rostislav provozní elektrikář

PT PT PB PB

Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly, tak vedení dceřiných společností mnoho spokojenosti a za odvedenou práci vyslovuje poděkování.

Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb.

V SD a. s. je dnes penzijně připojištěno už víc než 87 % zaměstnanců. Příspěvek zaměstnavatele je už od roku 1996 oceňovaným benefitem a spolu s vlastními příspěvky zaměstnanců a příspěvkem od státu dnes umožňuje mimo jiné i využití nově zaváděných předdůchodů.

Severočeské doly a. s. již od roku 1996 poskytují svým zaměstnancům příspěvek na penzijní připojištění. V době, kdy se SD rozhodly pro poskytování příspěvku na penzijní připojištění svým zaměstnancům, působilo na českém trhu přes 40 penzijních fondů. Z těch bylo vybráno sedm pro poskytování příspěvku. Při výběru se přihlíželo nejen k velikosti a stabilnosti penzijních fondů, ale také k tomu, u jakých fondů měli zaměstnanci smlouvy uzavřeny, aby bez nutnosti změny svého vybraného penzijního fondu mohli využívat příspěvku zaměstnavatele. V následujícím roce byl výběr penzijních fondů rozšířen o další 3. Od roku 2007 byl příspěvek poskytován všem penzijním fondům. Za 17 let prošly penzijní fondy

různými změnami, od těch drobnějších jako je změna adresy, až k těm zásadním, kterým je vzájemné slučování. Jejich počet se podstatně snížil a do konce listopadu 2012 bylo možné vybírat z 9 fondů. Od ledna 2013 se penzijní fondy přetransformovaly na penzijní společnosti a penzijní připojištění již nelze sjednat.

Produkt, který stávající penzijní připojištění nahradil, se nazývá doplňkové penzijní spoření a jedná se o tzv. třetí pilíř důchodové reformy. I tento nový produkt je se státním příspěvkem a vztahuje se k němu příspěvek zaměstnavatele, a to ve stejné výši jako na penzijní připojištění. Penzijní připojištění nezaniká, dříve sjednané smlouvy trvají, bude nadále možné si smlouvu na penzijní připojištění upravit, zvýšit nebo snížit si odváděné příspěvky, změnit si některé podmínky, ale sjednat je možné od ledna 2013 pouze doplňkové penzijní spoření.

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění byl v kolektivní smlouvě zakotven poprvé v roce 1996. V samém počátku byla jeho měsíční výše stanovena od 80 Kč do 200 Kč, a to v závislosti na délce trvání pracovního poměru

Vývoj výše měsíčního příspěvku zaměstnavatele (v Kč) Rok/délka trvání prac. poměru v letech 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

0–3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1000 1000 1000

3–10 80 80 80 80 140 140 140 140 400 400 600 800 800 1000 1000 1000 1000

10–15 120 120 120 120 180 180 180 180 400 400 600 800 800 1000 1000 1000 1000

15–20 160 160 160 160 240 240 240 240 400 400 600 800 800 1000 1000 1000 1000

nad 20 200 200 200 200 240 240 240 240 400 400 600 800 800 1000 1000 1000 1000

v resortu. První změna výše příspěvku přišla v roce 2000. Od tohoto roku se částky příspěvku pohybovaly v rozmezí od 140 Kč do 240 Kč a byly nadále závislé na délce trvání pracovního poměru.

Od roku 2004 je výše měsíčního příspěvku zaměstnavatele rovna částce vlastní platby zaměstnance, s omezením maximální částky, která v roce 2004 činila 400 Kč a v roce 2012 1000 Kč (viz tabulka). Do roku 2009 byl příspěvek podmíněn tříletým trváním pracovního poměru, tato podmínka byla v roce 2010 zrušena.

Na konci roku 1996, tj. v prvním roce poskytování příspěvku na penzijní připojištění zaměstnavatelem, využilo příspěvek bezmála 55 % zaměstnanců.

Každým rokem počet připojištěných zaměstnanců stoupal. Vysoký nárůst počtu zaměstnanců s penzijním připojištěním, a to více než o 8 %, byl zaznamenán v roce 2000, kdy byl poprvé zvýšen příspěvek zaměstnavatele a počet penzijně připojištěných tak dosáhl 70 % z celkového počtu zaměstnanců. Další významný nárůst počtu penzijně připojištěných zaměstnanců nastal v roce 2004, kdy opět došlo ke zvýšení příspěvku zaměstnavatele, a jejich počet překonal hranici 80 %.

V roce 2012 bylo penzijně připojištěno 2 995 zaměstnanců, tj. více než 87 % zaměstnanců, z nichž více než 78 % (2 347 osob) využívá maximálního příspěvku zaměstnavatele ve výši 1000 Kč.

A jak jsou na tom příspěvky zaměstnanců a zaměstnavatele za posledních 10 let? Tak v roce 2003, kdy ještě výše příspěvku zaměstnavatele závisela na odpracované době, činil tento příspěvek 224 Kč a průměrný vlastní příspěvek zaměstnanců 319 Kč. V roce 2004 se zvedl na 354 a 444 Kč a v roce 2012 to bylo 895 a 982 Kč. Pokud zaměstnanec využil příspěvek zaměstnavatele a pravidelně si spořil, může mít dnes na účtu penzijního připojištění více než 200 tis. Kč. Současná výše příspěvku zaměstnavatele spolu s vlastními příspěvky zaměstnanců a státními příspěvky tak dávají zaměstnancům reálnou možnost v případě potřeby využití nově zaváděných předdůchodů. text: Kamila Hauptvogelová

20/21

naši zaměstnanci

jubilanti

HORNICKÉ listy 1/2013

22/23

svět dolů

UHLÍ

SKRÝVKA

REKULTIVACE

PRACOVNÍ TÝM

Odbytová těžba uhlí 22,79 mil. t, z toho: DB 10,01 mil. t

DNT 26,63 mil. m3

Hlavním odběratelem uhelné produkce byla mateřská společnost ČEZ (69,92 %).

DB

Bilance rekultivací 2012 vykázala: 159 ha nově zahájených rekultivací 2 523 ha rozpracovaných rekultivací, kde pokračovala rekultivační činnost

K 31. 12. 2012 bylo v celé skupině SD v evidenci 5 198 zaměstnanců.

DNT 12,78 mil. t

79,35 mil. m nadložních zemin bylo nutné odtěžit pro splnění výkonů v těžbě uhlí, z toho:

Kontinuální těžbu uhlí zajišťuje: 10 kolesových rýpadel (DNT 6, DB 4) 5 skládkových strojů (DNT 3, DB 2)

3

52,72 mil. m3

Veškeré skryté nadloží je ukládáno výhradně do vnitřních výsypek.

Kontinuální těžbu a zakládání skrývky zajišťuje: 12 kolesových rýpadel (DNT 3, DB 9) 12 zakladačů (DNT 4, DB 8)

231 ha dokončených rekultivací 600 tis. kusů sazenic vysázených během roku 96 ha ukončených lesnických rekultivací prošlo prořezávkou dle lesního hospodářského plánu

Nejvíce kvalifikovaných zaměstnanců pracovalo v mateřské společnosti Severočeské doly – celkem 3 432 osob (z toho na lokalitách DNT 1 294 a DB 1 774). Jde o zkušený profesionální tým zvládající veškeré těžební a úpravárenské operace. Nejpočetněji je zastoupena věková skupina 45 až 55 let (1 146 tj. 33 %).

Z hlediska zastoupení pohlaví převažují muži (2 895, tj. 84 %). Žen v SD pracovalo 537, tj. 16 %. Podle procesní struktury pracuje nejvíce zaměstnanců na skrývce (1 392, tj. 40 %), následuje těžba a úprava uhlí (1 294, tj. 38%) a správa s ostatními činnostmi (746, tj. 22%).

Severočeské doly byly s přehledem i v roce 2012 největší hnědouhelnou společností v ČR. Dominovaly také v produkci tříděného uhlí pro obyvatelstvo a komunální sféru (2,23 mil. t). Hlavním odběratelem uhlí z SD (zhruba 70 % produkce) jsou elektrárny a teplárny Skupiny ČEZ. DNT svým energetickým uhlím zajišťovaly palivo pro elektrárny Tušimice, Prunéřov, Chvaletice, Mělník II a III. Do elektráren Ledvice, Mělník III, Chvaletice a Poříčí směřovala zhruba polovina těžby uhlí z DB. Skupinu SD tvoří mateřská společnost a šest dceřiných společností: SD – Autodoprava, SD – 1. strojírenská, SD – Kolejová doprava, SD – Rekultivace, SD – Komes, Prodeco.

svět dolů

Také uplynulý rok byl bohatý na události a podařilo se realizovat řadu ambiciózních projektů, splnit důležité ekonomické ukazatele a opětovně potvrdit pozici největší české hnědouhelné těžební společnosti. Při rekapitulaci jsme vybrali některé z významných událostí roku 2012.

LEDEN

Od 1. ledna začala SD – Kolejová doprava zajišťovat provozování předního palivového cyklu také v elektrárnách Poříčí a Tisová.

Další etapou pokračovala demolice vysloužilého mostu DPD na Radovesickou výsypku. Po mostě překlenujícím údolní nivu řeky Bíliny vedla v letech 1969 až 2003 trasa DPD, kterou prošlo celkem 674 mil. m3 vytěžené skrývky z DB.

ÚNOR

Tuhé mrazy zvýšily zájem o bílinské tříděné uhlí. Díky obětavosti všech pracovníků provozů lom i skrývka DB a profesionální obsluze drobného prodeje se podařilo zvýšenou poptávku uspokojit. Jen během ledna a února v ledvické úpravně vyprodukovali téměř 33 tis. t tříděného uhlí nad plán.

BŘEZEN

HORNICKÉ listy 1/2013

Slavnostní premiéra zábavného dokumentu o rýpadle KK 1 300/K 111, nejnovějším velkostroji bílinské skrývky, se uskutečnila 5. března v chomutovském kině Svět za přítomnosti hlavního protagonisty, rockera Pepy Vojtka. Film je určen návštěvníkům Informačního centra SD. Generální ředitel Ivan Lapin předal diplomy Čezarům skupiny SD 2012: Leopoldu Zelenkovi, Martě Šedivé a Antonínu Poborskému.

DUBEN

DNT již potřetí získaly Zlatého Permona – symbol za vynikající výsledky v oblasti bezpečnosti práce. Cenu předal 18. dubna generálnímu řediteli Ivanu Lapinovi předseda ČBÚ Ivo Pěgřímek.

Začaly stavební práce na zkapacitnění a rozšíření úpravny důlních vod Emerán v DB. Náročnou investiční akci vyvolalo zpřísnění emisních limitů vypouštěných důlních vod. Dodavatelem je dceřiná společnost Prodeco a dokončení je plánováno na polovinu roku 2013. Po celou dobu výstavby bude úpravna Emerán v provozu.

Za velkého zájmu veřejnosti se uskutečnila v Braňanech již sedmá konference iniciativy STOP PRACH. Severočeské doly a obce v sousedství DB zde řešily problematiku znečištění ovzduší.

Během plánované technologické odstávky ledvické úpravny se naplno rozeběhly hned v několika úpravárenských objektech stavební práce související s plánovaným ukončením činnosti skládky mouru. Začala výstavba nového mostu z nakládacího zásobníku k předávací věži a novým zásobníkům mourů o celkové kapacitě 120 t.

Dodavatelem byla SD – 1. strojírenská.

SRPEN

Na montážním místě Jana byla pod dohledem specialistů z Prodeca kompletována dodávka šesti nových poháněcích stanic pásových dopravníků a shazovacího vozu pro připravovaný další skrývkový řez bílinské skrývky.

ZÁŘÍ

V DB zahájil provoz uhelný odtah, který se z důvodu zkapacitnění vnitřní výsypky přemístil do výškových horizontů Jižních svahů. Přeložka probíhala po etapách bez přerušení nepřetržitého provozu uhelného lomu. Dodavatelem bylo Prodeco a SD – Rekultivace. Železniční vozový park SD – Kolejová doprava rozšířily tři nové dieselelektrické lokomotivy řady 753.6. O měsíc později se moderní lokomotivy představily veřejnosti na vlečce v Březně v rámci ukončení návštěvnické sezony Březenského draka – vyřazeného rýpadla KU 800.

ŘÍJEN

Zahájena teplofikace města Ledvice – výstavba přívodu centrálního zásobování teplem ze sousední stejnojmenné elektrárny. Jde o jeden z konkrétních projektů iniciativy STOP PRACH, který přispěje ke zlepšení životního prostředí zdejších obyvatel.

LISTOPAD

KVĚTEN

V Březně se uskutečnilo veřejné projednávání hodnocení vlivů těžby DNT do roku 2029 na životní prostředí. Jednání řídili zástupci MŽP, které také v červenci vydalo souhlasné stanovisko k povolení hornické činnosti DNT pro období 2014 až 2029.

ČERVENEC

24/25

SKUPINA SD V ROCE 2012: PŘEHLED HLAVNÍCH UDÁLOSTÍ

6. a 7. listopadu se na DNT a DB uskutečnilo pracovní jednání představenstva SD s odpovědnými manažery správy, těžebních lokalit i dceřiných společností. Účastníci získali jasné a srozumitelné informace o strategii SD v horizontu let 2013 až 2017.

V pátek 23. listopadu došlo na prvním skrývkovém řezu DNT k vážné havárii rýpadla SchRs 1 550/K 109. Zároveň s vyšetřováním příčiny havárie se intenzivně rozeběhla příprava opravy, kterou bude realizovat Prodeco a SD – 1. strojírenská.

ČERVEN

V plánovaném termínu byl dokončen nový koridor energetických sítí, který přivádí elektřinu pro dobývací techniku skrývkových řezů DB. Nadstandardní vztahy mezi SD a jejich sousedy stvrdily smlouvy o dlouhodobé spolupráci s městy a obcemi v okolí DB: Bílinou, Braňany, Mariánskými Radčicemi a Mostem.

PROSINEC

Přemístění dalšího uhelného odtahu v DB. Veškeré uhlí z lomu se tak dopravuje do úpravny po nových trasách na Jižních svazích.

17. prosince bylo podpisem kolektivní smlouvy na období 2013 až 2014 úspěšně ukončeno kolektivní vyjednávání.

V plánovaném termínu byl ukončen provoz skládky mouru bezprostředně sousedící

s městem Ledvice. K tomuto opatření, které zlepší zdejší životní prostředí, se Severočeské doly zavázaly v EIA a platném POPD pro DB.

V sobotu 5. ledna se v Oseku sešly desítky lidí, aby důstojně uctily památku obětí největší důlní katastrofy 20. století na dole Nelson. Ani tentokrát nechyběli představitelé Severočeských dolů.

Letos už uplynulo 79 let od smutné události, kdy v uhelném hlubinném dole pojmenovaném podle legendárního britského admirála Nelsona došlo k výbuchu plynů a uhelného prachu. Neštěstí si vyžádalo 144 životů – v hlubině i na povrchu, kde silný otřes vyvolal zřícení budov. Vyprošťovací práce s vyzvedáváním ostatků horníků trvaly až do dubna následujícího roku. Těžba se na Nelsonu po nezbytné úpravě bezpečnostních předpisů rozeběhla až v roce 1937. Město Osek si každoročně výročí této události spolu s hornickými spolky, zástupci hornických měst z Čech i sousedního Saska, těžeb-

ních společností i s představiteli regionu připomíná shromážděním u památníku z dílny sochaře Karla Pokorného z roku 1935, který představují pískovcové sochy truchlících rodičů mrtvého horníka.

Památce obětí nelsonské katastrofy – horníků české i německé národnosti – se letos poklonil také hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček a europoslanec Jaromír Kohlíček. Severočeské doly na pietním aktu reprezentovali Rudolf Kozák a Jaroslava Šťovíčková z úseku strategie a komunikace (na snímku s hejtmanem ÚK Oldřichem Bubeníčkem). text a foto: Tomáš Vrba

HORNICKÉ listy 1/2013

Nová kniha o hornictví Výpravná publikace Lomové dobývání uhlí, keramických hlín, štěrkopísků a kameniva na více než 1250 fotografiích a 300 stranách textu zevrubně přibližuje tuto tematiku, a to převážně v Karlovarském kraji. Najdeme zde však také informace a fotografie z DB a DNT. Autor Jaroslav Jiskra zúročil 25letou praxi v hornictví a přiblížil těžbu uhlí v ­sokolovském hnědouhelném revíru včetně jeho úpravy a užití. Neopomněl ani místní geologické zajímavosti a příklady následného ­rekultivačního využití vyuhlených lomových provozů pro tvorbu rekreačních jezer.

Ambiciózní plán na nové využití původní obecné školy připravili v Březně. Zachovalá budova z dvacátých let, postavená k posilnění českého živlu v pohraničí, sloužila svému původnímu účelu až do roku 1989, kdy se výuka přestěhovala do nového školního pavilonu ve středu obce. Vzhledem k současným počtům žáků nebude třeba stávající kapacitu březenské základní a mateřské školy rozšiřovat (vyučování nyní probíhá ve třech objektech, včetně nedávno rekonstruované školky).

Zastupitelstvo proto hledalo a našlo vhodný způsob využití originální školní budovy – po celkové rekonstrukci zde má vzniknout muzeum českých národních škol z období první republiky a expozice archeologických nálezů z okolí Března. Přímo v budově školy jsme o ušlechtilém záměru hovořili se starostou Zdeňkem Valentou a kronikářem Bedřichem Šístkem.

Jak vznikl nápad nového zajímavého využití staré budovy obecné školy?

Z. Valenta: Naše škola postavená v roce 1929 jako česká menšinová škola má nejen architektonickou hodnotu, ale představuje i historicky důležitý odkaz na minulost Března a celého zdejšího regionu. Přemýšleli jsme, jak nejlépe využít tento hodnotný objekt památky českého menšinového školství v tehdejším pohraničí. Zjistili jsme, že podobných škol bylo zřízeno a postaveno na území Čech, Radost březenského starosty nad nálezem původního tělocvičného nářadí.

ČESKÁ OBECNÁ ŠKOLA V BŘEZNĚ

Starosta Zdeněk Valenta (vpravo) a kronikář Bedřich Šístek usilují o nové využití historické školní budovy.

Moravy a Slezska velké množství. Vždyť zákon o povinnosti zřízení školy s vyučujícím jazykem národní menšiny platil už za Rakouska-Uherska. Naše škola ale patří do pozdějšího období, kdy Matice školská podporovala vznik českých škol v pohraničí v letech 1918 až 1938.

Této důležité části českých dějin nebyl nikde dosud věnován prostor, který by si zasloužila. Proto jsme vypracovali a na zastupitelstvu schválili Studii k možnostem revitalizace bývalé menšinové obecní školy na multifunkční kulturní prostor s převažující funkcí expoziční, neboli muzejní.

Oba dva máte k této budově osobní vztah. Na co rádi vzpomínáte?

B. Šístek: V té škole jsem sloužil řadu let jako učitel, později i ředitel. Navíc jsem zde pětadvacet let bydlel ve služebním bytě, takže mám k tomuto místu opravdu hluboký vztah. Proto mě těší myšlenka přivést do opuštěné školy opět život.

Budova je zachovalá a myslím, že by byla opravdu vhodným prostorem pro ­expozici dějin českého školství na území Sudet.

Z. Valenta: Jako rodilý Březňák jsem v obci absolvoval celou základku. I když moje třída byla už v jiném objektu, sem jsme na nějaké předměty docházeli, třeba na tělocvik. Jeho výuka probíhala na školní chodbě. Pamatuji si na velký znak Československé republiky a sochy ško-

láků nad vchodem do školy, které mě fascinují dodnes.

Máte už představu, jak by mohla být expozice českých menšinových škol koncipována? V jaké fázi se projekt nachází?

B. Šístek: Jako kronikáře a penziovaného učitele dějepisu mě období 1918 až 1938 velmi zajímá. Širší pohledy věnované problematice českého školství během první republiky by určitě bylo dobré doplnit o vzpomínky pamětníků, kteří navštěvovali školu ve 30. letech. Dost jich v Březně stále žije.

Z. Valenta: Námět expozice je zpracován už ve studii. Bude se věnovat historii naší školy, ale také problematice českého menšinového školství na území Sudet. Počítáme s dobovými školními fotografiemi, učebnicemi, aktovkami apod.

Jedna třída by měla být rekonstruována do původní podoby včetně katedry a lavic. Rádi bychom přiměřený prostor věnovali také archeologickým nálezům, které se našly v okolí Března při záchranném archeologickém průzkumu před důlní činností a které dokládají prehistorické osídlení. Zatím tedy máme zpracovanou studii. Na rozsáhlém projektu bychom rádi spolupracovali s Ústeckým krajem a vyžili podpory Severočeských dolů, abychom mohli se stavebními úpravami začít ještě letos. text a foto: Tomáš Vrba

Po vyhlášení samostatné ČSR v roce 1918 se v pohraničí začal zvyšovat počet českých obyvatel.

Bylo tomu tak i v Březně u Chomutova. Už v roce 1922 zde byla zřízena první česká jednotřídka (české vyučování probíhalo v jedné vyčleněné učebně staré německé školy). Postupně české jednotřídce přibývali další žáci. V roce 1927 to bylo už 39 dětí. Trvale byla situace neudržitelná, proto bylo rozhodnuto o stavbě nové školní budovy. V letech 1928 až 1929 probíhala podle návrhu architekta Milana Babušky výstavba nové moderní budovy (2 třídy, kabinet, školní kuchyně, dílna, byt řídícího učitele, 2 pomocné místnosti, šatna a učebna předškolních dětí). Prvně zde žáci usedli do lavic 2. září 1929.

Podmínky pro výuku českých dětí se nesrovnatelně zlepšily. Slibný vývoj byl přerušen nuceným ochodem českého obyvatelstva do vnitrozemí v roce 1938. Během druhé světové války budova školy sloužila potřebám německé armády. Čeští žáci se zpátky vrátili až po osvobození v roce 1945. Postupně se jejich počet zvyšoval a kapacita školy už nestačila. Situaci měla vyřešit výstavba nové školní budovy, která probíhala v letech 1986 až 1989. V současné době je původní budova české školy prázdná. Na své další využití teprve čeká.

26/27

z míst kde žijeme

hornické tradice

Vltava jako říční dálnice aneb Vliv vodní turistiky na řeku Vltavu Dobrovolníci z SD a. s. se pravidelně zapojují do čištění Vltavy – každoroční užitečné akce organizované Sdružením pro Vltavu, která sesbírá na 70 km toku až 10 tun odpadu, což je daň za intenzivní turistický a hlavně vodácký ruch.

Málokdo si umí představit průjezd více než 2700 plavidel s celkem 7728 lidmi za jediný den řekou ve Vyšším Brodě nebo celkový počet 100 tisíc vodáků za sezonu.

HORNICKÉ listy 1/2013

Jak víte, Vltava je naší nejdelší řekou (433 km), která pramení v Národním parku Šumava a u Mělníka se vlévá do Labe.

V horním toku od Soumarského mostu po přehradu Lipno nabízí neskutečné meandry, s divokou krajinou a vzácnou faunou a flórou. Od roku 1997 je Vltava a její okolí v tomto úseku prohlášena za chráněnou krajinnou oblast.

Do 60. let minulého století byla na Vltavě hojně provozována vorařská plavební činnost. Připomeňme osobnost Vojtěcha Lanny z Českých Budějovic, který plavil dřevo po Vltavě ze Šumavy, Novohradska a Třeboňska do Prahy i dál až do Hamburku. Byl i prvním výrobcem říčních nákladních lodí u nás. V průběhu 60. let

pak nastala éra výstavby řady přehrad, které tvoří společně Vltavskou kaskádu, a přišel definitivní konec voroplavby.

V 60. a počátkem 70. let se začala rozvíjet vodácká turistika. Rodiny s dětmi, menší i větší skupinky kamarádů vyráží do přírody na řeku, užít si svoji dávku romantiky. Zdraví se familiárně vodáckým „AHÓJ“ a zanechávají svá tábořiště čistá. Vybudováním přehradní nádrže Lipno I a II, je zajištěna celoroční splavnost řeky z Vyššího Brodu, hlavního nástupního místa vodní turistiky, a její nejzajímavější úsek končí v Boršově u Českých Budějovic.

Vltava patří k nejvíce sjížděným řekám v Evropě. Výlet po Vltavě může absolvovat i úplný začátečník. Řeku obklopují z větší části lesy, ve kterých převažují přirozené bučiny a porosty smrkové i borové. Lesy jsou útočištěm celé řady živočichů, jako je prase divoké, kuna lesní, jezevec, zajíc, srnec aj. V řece můžeme s trochou štěstí vidět i vydru a ondatru. Z ryb se v celém úseku hojně vyskytuje pstruh obecný i duhový, kapr, cejn, štika, okoun a candát.

Břehy nejsou kamenité, ale vytváří nivy porostlé travou až k samé vodě.

Za Vyšším Brodem protéká Vltava otevřenější krajinou a stáčí svůj tok k se-

veru. Četnými zákruty protéká turisticky atraktivní oblastí s řadou kulturně historických památek situovaných obvykle v těsné blízkosti řeky. Její tok směřuje k hradu Rožmberk, protéká městečkem Větřní a skalnatým údolím vstupuje do perly jižních Čech – Českého Krumlova.

Pak tok směřuje dále na sever, kolem kláštera Zlatá Koruna, míjí bývalé keltské oppidum Třísov a skalnatý ostroh se zříceninou hradu Dívčí kámen, pokračuje rovinatou pánví k Českým Budějovicům, kde přibírá vody řeky Malše.

Intenzivní rekreaci podporuje kolem 20 registrovaných půjčoven lodí a raftů. Podél řeky je řada vodáckých tábořišť a hospůdek. Loďoresty jsou na každém kroku.

Velkým problémem řeky se však staly skupiny „taky vodáků“, kteří mají pouze jeden jediný cíl: na vodě si hodně užít (i alkoholu) a pobavit se bez ohledu na okolí.

V období hlavní vodácké sezony se na řece rekreuje nevídané množství turistů. Jezy se staly kritickými křižovatkami s hrozbou, že se říční dálnice ucpe a dojde k dopravním nehodám i s případnými ztrátami na životech. Proto se projektanti z Povodí Vltavy rozhodli řešit situaci jakýmisi mimoúrovňovými křižovatkami, či snad spíše ohyzdnými betonovými zrychlovacími pruhy, pro které se vžil název retardéry. Maxima průjezdů (nad 200 osob/h) je dosahováno mezi 10:00 do 12:00 – to jsou hodiny považované na jezu ve Vyšším Brodě za problémové.

Díky velkému zájmu o vodáctví se do řeky i do okolí dostává nahromaděný odpad, i přesto, že se po celém toku řeky Vltavy nachází mnoho kempů a tábořišť, kde se odpad průběžně zpracovává. Podél řeky vzniká velké množství černých skládek i černých tábořišť. O to, aby se řeka nestala mrtvou páchnoucí stokou, se dnes stará Sdružení pro Vltavu.

Vzniklo z řad dobrovolníků a sportovních oddílů v roce 1995. Už předtím čistili řeku dobrovolníci, a to od roku 1974, kdy se poprvé ujali úseku mezi Vyšším Brodem a Rožmberkem. Snad vůbec prvním průkopníkem a organizátorem dobrovolného čistění českých vodních toků byl ­tenkrát Miloslav Ouředník z Vyššího ­Brodu.

V současné době dobrovolníci v době

posezonního čištění Vltavy vyčistí celkem 70 km toku a seberou až 10 tun odpadu.

Díky dlouholetému úsilí se podařilo snižovat množství odpadu. Na spolupráci se Sdružením pro Vltavu se dnes podílí Povodí Vltava s. p., Český svaz ochránců přírody a Nadační fond Veolia, začleňují se i orgány místní správy. Díky tomu je řeka Vltava na rozdíl od ostatních řek (třeba Ohře, kde tato akce teprve začíná) ve velmi dobrém stavu.

Loni probíhal již 17. ročník čištění Vltavy (v 70kilometrovém úseku od Vyššího Brodu do Boršova), na němž byly Severočeské doly zastoupeny 12 dobrovolníky. Do sběru odpadu se zapojovaly i kempy, obce a provozovny v okolí Vltavy. Ovšem bez dobrovolníků by odhadem stálo čištění řeky zhruba 250 tis. korun denně. Sesbíraný odpad (a není to vždy odpad komunální) je likvidován podle Zákona o odpadech.

Sdružení pro Vltavu vedle svých hlavních aktivit provádí čas od času průzkum zatížení řeky. Dobrovolníci na vybraných místech sledují počty projíždějících lodí i osob. Cílem tohoto projektu je zlepšení situace na řece Vltavě a v jejím okolí, a to

jak z hlediska ochrany a obnovy přírodního prostředí, tak i z hledisek rekreačně sportovního a ekonomického využití jihočeské historické kulturní krajiny. Získaná data jsou vyhodnocena v tabulkách a grafech a představují ekologickou zátěž řeky ve sledovaném období. Do některých z nich můžete nahlédnout a porovnat poměr mezi počty projíždějících osob na lodích a objemy odpadu.

Dovoluji si Vás všechny, kterým není příroda kolem nás lhostejná, pozvat jménem členů Sdružení pro Vltavu a dlouhé řady dobrovolníků na příští čištění Vltavy.

Pravidelně se koná o druhém víkendu v měsíci září a základnou je kemp Nové Spolí v Českém Krumlově. Sraz účastníků a instruktáž je v pátek večer, v sobotu probíhá čištění řeky a večer za odměnu zábava, včetně vyhodnocení celé akce.

V neděli se pak odjíždí domů. text a foto: Vladimír Bergerhof za ­přispění ­členů Sdružení pro Vltavu ­Miloslava ­Ouředníka, Petra Kolinského a Michala Jiraně

Odpady (kg) vyprodukované ve dvou vybraných kempech u Vyššího Brodu v porovnání s počty vodáků průměr odpady – osoby odpady

osoby 3554

2876

3165

2969

1438

1339

1354

495

271

469

květen

srpen

červenec

červen

září

celkové dny

Vytíženost řeky Vltavy – červenec 2012 (od 1. 7. – 8. 7. 2012) červenec 2012

kánoe

kánoe – lidi

raft

raft – lidi

kajak

kajak – lidi

ostatní

ostatní – lidi

rodiny

skupiny

plavidla

lidi

1. 7. 2012

216

334

242

556

3

3

1

6

332

103

462

1334

2. 7. 2012

361

621

223

655

8

8

0

0

250

92

592

1626

3. 7. 2012

196

333

183

442

7

7

1

4

301

60

387

1147

4. 7. 2012

290

542

303

829

1

1

0

0

339

26

594

1737

5. 7. 2012

1466

2796

1223

3592

13

13

1

4

1323

0

2703

7728

6. 7. 2012

379

726

448

1309

8

8

3

21

492

0

835

2556

7. 7. 2012

190

359

237

664

4

4

9

12

358

0

440

1377

8. 7. 2012

189

372

192

497

2

0

0

0

332

0

383

1201

3287

6083

3051

8524

46

44

15

47

3727

281

6399

18706

28/29

informace

dobývání fluoritu v minulém století. V obci je pak původní budova důlního objektu, těžní věž však byla odstraněna. Lesy po pravé i levé straně začínají za státní hranicí a jsou již v sousedním Německu.

Jinak všude kolem nás jsou oblé a táhlé hřbety, tolik typické pro tuto krajinu, rozdělené remízky na menší části. Při troše štěstí zahlédnete lišku. Původní vzhled krajiny je ceněný ochranáři z obou stran hranice. My pokračujeme táhlým sjezdem dolů k potoku. Místa je zde dostatek, a tak si lze vybrat, zda se dáme vlevo či vpravo. Případně se můžeme traverzem vlevo vyhnout klesání až k potoku. Dalším stoupáním vyjedeme na následující hřeben. Na obzoru se objevují louky z oblasti Žebráckého rohu. Sjedeme dolů k rybníku, v letním čase jsou zde stáda krav a krajina má zcela jiný ráz než nyní.

Na obzoru se objevují ruiny původní celnice, nyní již úplně rozpadlé. Celou cestu z Moldavy jdeme po žluté turistické značce. U zmíněné ruiny žlutá značka uhýbá doprava, my zahneme výrazným stromo-

tačním bodem je zde stožár mobilního operátora. Tato budova bývala původně rekreačním objektem, nicméně v současné době je to pouze hromada suti. V létě zde mívají pastevci svoji maringotku a pasou ovce. My zahneme doleva, do louky, a pod námi se prostírá horní část Dolní Moldavy. Vidíme velkou budovu seníku, a tak, i když budou pláně zasněžené, místo kam máme dojet je zřejmé. Po dlouhém sjezdu končíme u silnice. Tam sundáme lyže a procházíme celou obcí. Mineme zdejší jedinou hospodu U kohouta, která bývá v zimě oblíbeným místem k načerpání nových sil pro lyžaře z obou stran hranice. Dále po pravé straně míjíme budovu bývalého dolu a na obzoru se objevuje moldavský kostel, místo kde jsme začali.

Celá trasa měří necelých deset kilometrů. Protože je zde spousta míst k rozhlédnutí po krajině, bude vám výlet trvat více než dvě hodiny. Tuto trasu je možno doporučit v kterémkoliv ročním období, neboť svěží zeleň jarní trávy, stejně jako jeřabiny s červenými plody na podzim,

Pláně nad Moldavou V dnešním tipu na výlet vás pozveme do oblasti vymezené Moldavou, Novým Městem a Českým Jiřetínem. Tato oblast je cenná z pohledu krajinného, botanického i zoologického. Je součástí chráněného území Natura 2000 a Ptačí oblasti východní Krušné hory. Bez ohledu na roční období sem můžete zavítat a pokaždé budete okouzleni podmanivou krásou.

Jako výchozí bod můžeme zvolit Dolní Moldavu. Místo, kde již ve 14. století bývala sklářská osada s kostelem. Datum založení kostela není přesně známo, nicméně k první přestavbě došlo v 17. století. Kostel byl dříve protestantský, ale po třicetileté válce se násilně šířila katolická víra a tak i moldavský Podvečer u kostela.

kostel je zasvěcen katolíkům. Nás však daleko více zaujme rozloha této stavby, která je až nepatřičně veliká a v krajině vyniká. Kostel je postaven na úbočí, v rovině obce. Pokud se však budete vracet z výletu zpět na Moldavu, budete mít neobvyklou příležitost shlížet na něj shora, takže budete mít pocit, že je možné dotknout se jeho věže. Věž je hranolovitá a pokrytá šindelem. Stejně tak zajímavou stavbou je blízký objekt fary. Pootevřená brána hřbitova a především náhrobky vám napoví mnohé o historii obce.

Pojďme však na výlet, lyžařská stopa začíná právě u kostela a hned za ním prudce stoupá do svahu. Na vrcholku svahu je vhodné se zastavit a rozhlédnout po okolí. Pod námi leží dolní část obce Moldava s již zmiňovaným kostelem. Směrem doleva od kostela v protějším svahu je možno rozpoznat stopy po hlubinném

Starý hřbitov.

řadím jeřabin doleva a táhlým stoupáním, po dvou kilometrech se připojíme na nyní zasněženou a neudržovanou cestu mezi Moldavou a Flájemi. Na silnici zahneme doleva a po jednom kilometru dojdeme k rozpadlému objektu. Výrazným orien-

činí tuto krajinu obzvlášť kouzelnou. Faktem zůstává, že plánovaná výstavba větrných elektráren zcela pozmění její charakter. Proto neváhejte a vyrazte, takové jako teď to už brzy nebude. text a foto: Jan Říha

Největší výstava angličáků v ČR

Taky jste jako malí sbírali angličáky?

Pak právě pro vás je určena obří výstava automobilových modelů anglické značky Matchbox. Unikátní sbírka 1600 exponátů je až do 1. dubna k vidění v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu.

Masovou popularitu modelů autíček vyrobených metodou tlakového lití odstartoval úspěšný model královského korunovačního kočáru Alžběty II. v roce 1953, jehož se prodal do té doby nevídaný milion exemplářů. Brzy se továrna na londýnském předměstí rozrůstala. Na počátku 60. let vyrábělo 3500 zaměstnanců více než 100 mil. modelů ročně.

Angličáky se úspěšně exportovaly do 19 zemí. Rozrůstala se také škála kopií reálných vozidel. Ke kočárům a zemědělským strojům přibyly miniaturní osobní a nákladní auta. Název firmy Matchbox je odkazem na krabičky od sirek. V 60. letech britské děti nesměly brát do školy žádný předmět větší než rozměr tradičního balení zápalek. I když se později některé modely klasické velikosti vymykaly, jako třeba řada King Size, označení Matchbox zůstalo. V Čechách získaly modely tohoto anglického výrobce obrovskou popularitu. Svědčí o tom i pojmenování „angličák“, které si osvojilo několik generací kluků. I když pravé matchboxy byly precizně provedené, funkční a hlavně odolné dětským rukám, nepodařilo se značce v globali-

zovaném světě uhájit samostatnost. Od konce 70. let byl britský výrobce ohrožován asijskou konkurencí. V roce 1982 koupil ztrátový Matchbox z nucené správy za pouhých 16,5 mil. liber asijský výrobce Universal International. Tím skončila slavná éra prvního výrobce miniaturních autíček v Evropě. V současné době patří značka Matchbox do skupiny hračkářského gigantu Mattel. Malé matchboxy obohatily život několika generací dětí po celém světě. Přesvědčíte se o tom až do 1. dubna v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze (www.upm.cz). text a foto: Tomáš Vrba

30/31

tip na výlet

Střimická výsypka 1993

VÝZVA ČTENÁŘŮM Tým odborníků v čele s Dr. Stanislavem Štýsem připravuje vydání rozsáhlé publikace (s pracovním názvem Rekultivační proměny krajiny DNT), která zviditelní nesporné úspěchy rekultivací v rámci DNT. Kromě textů a grafických příloh má být publikace vybavena také dokumentárními fotografiemi ilustrujícími krajinu

Střimická výsypka 1999

původně zemědělskou, pak hornickou, až po její současnou obnovu. Autoři se proto obracejí na čtenáře – pamětníky s prosbou o zapůjčení starých fotografií, konkrétně z prostoru bývalých obcí Ahníkov, Zásada, Krbice, Kralupy, Račice, Naší, Brany, Brančíky, Prunéřov, Bystřice, Milžany, Přezetice, Vrchnice, Prahly,

Tušimice, Lužice, Libouš a Čachovice.

Historické snímky, které pomohou dobré věci, budou samozřejmě zase vráceny.

Fotografie laskavě pošlete nebo přineste osobně do redakce HL (Tomáš Vrba, Budovatelů 2830, 434 01 Most) nebo na adresu SD a.s. (Arnoštka Kostková, Boženy Němcové 5339, 430 01 Chomutov).