Knížka o mindfulness

Úvod Co je mindfulness?

Jde o vědomé a záměrné věnování pozornosti všemu, co se děje v přítomném okamžiku, aniž bychom cokoli posuzovali. Takže když jdeme, soustředíme se na chůzi (viz strana 42), všímáme si veškerých detailů a věcí, jež vidíme – stromů, aut, květin rostoucích v prasklinách na cestě nebo kočky přecházející silnici –, a nemyslíme na činnosti, které nás čekají.

Jsme-li ve spojení s prostými životními zážitky a žijeme okamžik po okamžiku, jsme schopni znovu nalézt klid a radost. Alespoň občas se opět cítíme okouzleni a nadšeni životem.

Mindfulness, bdělá pozornost, je v podstatě určitou formou terapie a v současné době si získává stále větší oblibu. Doporučuje ji například americké ministerstvo zdravotnictví, najdeme ji ve směrnicích, které vytvořil National Institute for Clinical Excellence (Národní institut pro klinické kvality), a mnozí ji považují za levný, účinný a zvládnutelný způsob zmírňování stresu v náročném životě, jenž může člověka uchránit 6

Úvod

před kolapsem a onemocněními. Stačí začlenit tuto metodu do každodenního života.

Pokud chcete dané téma prozkoumat opravdu do hloubky, máte k dispozici přes 10 000 vědeckých studií a na internetu se můžete podívat na celou řadu videí. Používání bdělé pozornosti neboli mindfulness zahrnuje širokou škálu situací, s nimiž se člověk běžně setkává, například ve výchově k rodičovství, při zlepšování psychického zdraví, ve školství a často bývá součástí terapií zaměřených na uvolnění a zklidnění. Dá se využívat dokonce i při léčbě imunitního systému a má pozitivní vliv na pacienty trpící HIV, chronickým únavovým syndromem a metabolickým syndromem.

Přínosy praxe mindfulness Lidé, kteří se pravidelně věnují praxi mindfulness, zjišťují, že má trvalé fyzické i psychické přínosy, protože například: » Posiluje pocit klidu a uvolněnosti. » Zvyšuje úroveň energie a radost ze života. » Pomáhá zlepšovat sebevědomí a sebepřijetí. » Zmírňuje stres, deprese, stavy úzkosti, chronickou bolest, závislosti na různých látkách a problémy snížené imunity. » Podporuje soucítění se sebou samým, s ostatními lidmi a s celou naší planetou.

Úvod

7

Jak to začalo Před více než třiceti lety napadlo molekulárního biologa Jona Kabat-Zinna začlenit meditaci do běžného nemocničního prostředí. V roce 1979 se vzdal vědecké kariéry a založil v Massachusettské univerzitní nemocnici Kliniku pro snižování stresu. Jon Kabat-Zinn studoval v minulosti korejský zen a jógu a pravidelně medituje.

Na počátku devadesátých let se širší veřejnost mohla seznámit s praxí bdělé pozornosti díky čtyřicetiminutovému televiznímu pořadu, jehož základ tvořily různé kontemplativní techniky.

Po uvedení pořadu se několik tisíc lidí chtělo dozvědět ještě víc a zajímalo je, co je vlastně „ona záležitost zvaná mindfulness“.

Přibližně v té době Jon napsal knihu Život samá pohroma (Full Catastrophe Living). Její název vychází z výroku, jejž pronesl ve filmu Řek Zorba hlavní hrdina Alexis Zorbas, kterého hrál Anthony Quinn. Říká: „Nejsem snad muž? A není muž hlupák?

Jsem muž, tak jsem se oženil. Mám manželku, děti a všechno ostatní. Je to naprostá pohroma!“

O několik let později si psychoterapeuti v Kanadě a v Británii začali uvědomovat, že praxe mindfulness příznivě přispívá i ke zmírnění a k léčení psychických poruch.

Kniha Kognitivní terapie založená na bdělé pozornosti při léčbě depresí (Mindfulness-Based Cognitive Therapy / MBCT / for Depression, 2002) byla první publikace, v níž se dávná moudrost spojila s kognitivní terapií, aby tato praxe pomáhala pacientům neupadat do depresivních stavů.

V dnešní době se MBCT a MBSR (snížení stresu pomocí mindfulness) využívají k léčení mnoha fyzických a psychických obtíží a chorob, včetně úzkosti, stresu, syndromu vyhoření, traumat, chronické bolesti, některých typů rakoviny, lupenky, poruch příjmu potravy, různých forem závislosti a obsedantně kompulzivní poruchy (OCD).

8

Úvod

Úvod

9

Jak studovat během pauzy na oběd V roce 2008 jsem napsala akademickou stať (spolu s Jamesem Walshem), jež vycházela z osobních zkušeností, které jsem získala, když jsem učila univerzitní pracovníky praxi mindfulness. Kurzu se tehdy zúčastnili akademici, technici a úředníci. „Výcvik“ v mindfulness se konal hodinu jednou týdně v době oběda a jeho smyslem bylo pomoct zaměstnancům univerzity lépe vyvážit pracovní a osobní oblast. Radila jsem jim, že se mají pravidelně napojovat na všech pět smyslů a soustředit se na prožívání přítomného okamžiku, aniž by cokoli posuzovali. Zvolila jsem cvičení, která se dala snadno učit i naučit, nicméně jsem pokaždé zdůraznila, že studenti by měli provádět tuto praxi denně, protože pouze tak dosáhnou žádoucích výsledků.

Naše setkání byla sice krátká, ale přinesla cenné změny a zlepšila i zdravotní stav účastníků. Naše motto znělo: Každý je jedinečný, a proto se nesnažíme být jako druzí, ale chceme se hlouběji napojit na své pravé já.

U mnohých účastníků se výrazně snížila úroveň stresu (přestože Vánoce byly téměř za dveřmi), projevovali větší soucítění s ostatními, navzájem se podporovali a celkově byli veselejší a začali vnímat život jako úžasné dobrodružství.

Bdělá pozornost – mindfulness – je nový způsob bytí, prožívání života a zlepšování vyváženosti pracovního a osobního života.

10

Úvod

Úvod

11

Obnovte spojení se životem Při procvičování mindfulness je třeba mít na paměti, že tato schopnost ve skutečnosti nemůže „vyléčit“ všechny nemoci, ale zásadně mění náš pohled na obtíže a otevírá nové možnosti k přechodu od pouhého „bytí“ a „usilování“ k „odvážnému dobrodružnému žití“. Učíme se vnímat bolest, aniž bychom se na ni neustále soustředili. Bolest v rameni je pak prostě bolestí v rameni a třeba se stane i naším útočištěm, když se vědomě zaměřujeme na dýchání nebo posloucháme zvuky ozývající se kolem nás.

„Když pijete, pijte, když jdete, jděte.“ Zenové rčení

Myšlenky mění naši realitu Je třeba pochopit, že praxe mindfulness nás nejen chrání před onemocněním a pocitem neštěstí, ale zároveň nás navrací k dětské zvídavosti, jakou jsme jako malí všichni projevovali.

Znovu začneme žasnout nad krásami přírody. Zkoumáme stéblo trávy, pozorujeme oblaka na nebi, cítíme úžasnou chuť jahod a uvědomujeme si, jak je důležité mít přátele a další lidi, kteří o nás jeví hluboký zájem.

Náhle si vzpomeneme, že tyto drobné okamžiky jsou opravdové zázraky, potvrzující, že žijeme. Takové záblesky reality jsou nesmírně cenné, protože nás spojují se životem a nevytvářejí mezi jím a námi propast.

12

Úvod

Pokud se věnujeme praxi mindfulness pravidelně, zjistíme, že mění biochemii těla a zároveň pozitivně ovlivňuje funkce mozku. Například buddhistický mnich Matthieu Ricard, který vystudoval biologii, byl označen za „nejšťastnějšího člověka na zemi“. Měl mnohem menší mozkové jádro (amygdalu) než ostatní lidé a dokázal snášet funkční magnetickou rezonanci několik hodin. Jednou po ní třikrát dlouze meditoval, zatímco ho vědci pozorovali, a tehdy prý prohlásil, že to byl velmi příjemný a poklidný zážitek. Díky zmenšené amygdale nemrkal, když se poblíž něj ozvaly hlasité zvuky. Je to „pan kliďas“, ale stejně se pokaždé pozorně rozhlédne, než přejde silnici.

Úvod

13